https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=vse&IS=&PID=120&ORG=Sen%E1t

2021-11-21

Senát Parlamentu ČR - logo
Senát Parlamentu České republiky

    Kontakty Mapa stránek 

Vyhledávání
Hledaný výraz

Rozšířené vyhledávání

    Facebook
    Instagram
    Twitter
    RSS

    Domů
    Senát PČR
    Činnost a kalendář akcí
    Dokumenty a legislativa
    Informace a zajímavosti
    Kancelář senátu

Nacházíte se:

    DomůSenát PČRSenátořiSeznam senátorůJaroslav KuberaVýběr vystoupeníVystoupení

Zobraz MENU
Výběr vystoupení senátora: Jaroslav Kubera - od 8. funkčního období

Vytisknout stránku

10. schůze Senátu
2. den schůze – 25.07.2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 104
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:23:21 - 18:24:09:

Než ho řeknu, tak jenom jedna technická poznámka. Jistě víte, že dnes jsem předal stříbrnou medaili Senátu astronomovi, který se zítra dožívá sta let. Je v naprosto úžasné formě. A při té příležitosti, protože tam byla celá vědecká obec, tak jsem vzkázal, že Senát je vždycky podporovatelem základního výzkumu. Přestože on často nepřináší okamžité výsledky, ale pro budoucnost je velmi důležitý. Bylo to velmi kvitováno.

Mám vám vzkázat poděkování akademické obce.

Ale můj procedurální návrh je zcela jiný. A to, abychom mohli jednat a hlasovat po 21. hodině. (Pokud mě budete poslouchat, až budu řídit, tak pouze po devatenácté, a jenom pro jistotu říkám – po 21. hodině...)

8. schůze Senátu
2. den schůze – 03.05.2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě

Tisk č. 69
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:14:35 - 09:19:00:

Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Je to už dlouho, co jsme se tady tím zabývali. Vrátím se jenom na chvíli do historie, kdy nám tady bylo zdůvodňováno, proč to tak má být, aby pokladní a pracovníci hlavně supermarketů, kupodivu o ostatních obchodech se nemluví, bylo řečeno, že tam většinou prodává majitel, což samozřejmě není pravda. Ale je tam spousta problémů například tohoto typu:

Většinou v marketech bývají také butiky a menší obchody, které nedosahují 200 m2. Situace je bohužel taková, a to je v Čechách typické, nakonec to vidíme, čím je nejlepší se živit, potravina je u nás to první, že, proto máme kamiony, které vozí buřty pro chataře, co jedou každý víkend na chatu a tam grilují, takže kamiony musí přivézt buřty, nejlépe z Německa, a jogurty, protože české jim nechutnají. A došlo k takové zvláštnosti, že někdo vymyslel 200 m, ale nikdo neví, proč ne 300 m nebo 100 m. Ale to by ještě nevadilo.

Horší je, že svátky byly stanoveny, a podle mne to bylo úmyslné, naprosto nesystémově. Třeba teď 1. máje lásky čas, odboráři musí do práce. To je, co? První máj není mezi těmi svátky, kdy má být klid a má se demonstrovat za vyšší platy, tak to musí do marketu, že? To je zvláštní. Podle čeho tedy byla vybírána kritéria?

17. listopadu, to je ještě zvláštnější, mají markety otevřeno. To je zvláštní, že? Kdy bychom měli oslavovat, někteří si zřejmě myslí, že není co oslavovat...

Ještě pikantnější situace je o Velikonocích. Na Velký pátek otevřeno, na Velikonoční pondělí zavřeno. A teď tam vidíte, jak auta tam najedou, protože si lidé nepřečtou, jak to je, a domáhají se vstupu, a on vstup není.

Cílem tohoto zákona je tedy postupně zavřít nejenom na všechny svátky, ale potom také o nedělích, potom omezit pracovní dobu.

Argumentovalo se tady Rakouskem a Německem, takže se vrátíme, jak to bylo v Rakousku a Německu. V Rakousku a v Německu si vymohli jednotnou uzavírací dobu podnikatelé, kterým připadalo nefér, že jeden obchodník má otevřeno do sedmi a druhý do devíti, což vypadalo, jakože ten, co má do devíti, má výhodu, protože udělá větší obrat. Proto si vymohli sjednocení na 19. hodinu. Dnes už je to jinak, už tam toto opatření není.

Já musím říct, že když tady bylo řečeno, jak se pokladní těší na to, že budou s rodinou doma, tak netěší, oni se těší na to, že jednou za měsíc mají přesčas a dostanou víc peněz. Já s nimi komunikuji, protože jsem takový, a vždycky se jich na to ptám, dokonce pomalu vykládám věci na pás, aby si děvče odpočinulo. Když je tam mladé děvče, tak to trvá ještě delší dobu, já s ní komunikuji, fronta vzadu za mnou se tvoří, a pokladní si aspoň chvíli oddychne. Že to je těžká práce, je nepochybné. Ona vypadá hrozně jednoduše, jenom to tam pípá, ale ona to tak jednoduchá práce není. Proto se také teď říká, že pokladní v marketech mají větší platy než učitelé, že? Určitě jste to četli. Ale to není úplně pravda... Ono jde o to, kterou část tabulky vždycky použijete. Já jsem se dlouho domníval, že primáři v nemocnicích mají plat 32 tisíc, než jsem zjistil, že 80 tisíc... Ale to je jenom o tom, jak to použijete, jestli použijete celý řádek včetně osobního hodnocení, a pak samozřejmě přesčasů; nechci to rozebírat.

Zákon je tedy naprosto zbytečný, je to jeden z těch zákonů – a tady často slyším, bojujme proti byrokracii, regulacím, ale to zřejmě platí jenom v některých případech, a když se nám to hodí, tak to neděláme.

Jednoznačně navrhuji podpořit návrh, aby se tento zákon bez náhrady zrušil.

A oni nejsou hloupí. Všimněte si jak o Vánocích zavírají obchody samy, když vidí, že není tržba, tak zavřou, ony nás na to opravdu nepotřebují.

Velmi pléduji za to, abychom tento zákon zrušili a očistili tak alespoň o jeden a mohli jsme si udělat jednu čárku, že máme o jeden zbytečný zákon méně.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 71
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:15:19 - 11:22:06:

Vážený pane poslanče, vážené kolegyně a kolegové, pan senátor Vystrčil udělal takovou rozborku, já budu mnohem obecnější.

Zjistil jsem, že slovíčko jednodušší nebo zjednodušeně je synonymem, že to bude mnohem horší, a to vůbec ne jenom u tohoto zákonu. Ale tady se opravdu povedl husarský kousek, snad poprvé v historii České republiky a možná i Československa, že si poslanec napsal zákon pro sebe. Mě by uspokojilo alespoň to, kdyby náhodou pan poslanec byl šéfem této agentury, kdyby měl také nula čtyři, jak budeme později hlasovat, protože tam se uvažuje, že bude mít sto sto, a všechny úvahy a povídky o tom, jak není možné sedět na dvou židlích, budou liché. Jedině, že by tady veřejně prohlásil, že v případě, že agentura bude zřízena, tak on se v žádném případě nebude ucházet o to, aby byl šéfem této agentury.

My ve městech už podporujeme sport dávno, nepotřebujeme k tomu ani žádný takový zákon. Když paní ministryně Valachová nám vyprávěla, že musíme udělat strategii sportu a že takovou strategii napíše úřednice odboru školství za půl hodiny, tak se ukázalo, že nenapíše, protože vzápětí přišly směrnice, jak má taková strategie vypadat a výsledkem bylo výběrové řízení za statisíce, na čemž si opět vydělaly různé agentury.

Já jsem nedávno, bylo to asi loni nebo předloni, zaznamenal výrok Olympijského výboru, který je jedním z velkých lobbistů, který bude případného ředitele takové agentury válcovat, že jedna koruna vložená do sportu implikuje čtyři koruny příjmů státního rozpočtu. Tato zpráva mě velmi potěšila, protože kdyby se dvě koruny daly zpět do sportu a dvě koruny do zdravotnictví, tak tady nemáme skoro co řešit. Je to samozřejmě nesmysl a kdo sledujete události kolem Velké ceny Brna, pro což nemám ani slušné slovo, to je prostě profesionální závod, něco jako formule 1, a tam vůbec není účelné říkat, že buď to stát nebo někdo zaplatí nebo to prostě nebude. A ještě tam byl argument, že je úžasné, kolik fanoušků se tam sjede, aby se večer opili v lágrech a kolik soukromníků vydělá na pronájmu všech luk v okolí, kde účtují horentní sumy za parkování za den. To by nemělo být hlavním účelem Velké ceny Brna. A nejen Velké ceny Brna. Kdo někdy byl na formuli 1, tak to nejsou jen ti nadšenci na tribunách, ale tam probíhá velká show vzadu, což se vůbec netýká formule 1. Jsou tam lunaparky, zábavy a nemá to s vlastním sportem nic společného.

My jsme k tomu přistoupili tak, že za prvé profesionální sport není to, co by města měla podporovat, byť to dělají, a nám bylo léta vyčítáno, že neinvestujeme do stadionu, který není náš, který jsme chytře prodali fotbalovému klubu před lety, a ten se o něj docela hezky stará, a dáváme 9 tisíc na jednoho mladého sportovce. Je to suma, která nemá v České republice obdoby. Máme to stanoveno standardně procentem z rozpočtu, každého roku se dává na kulturu nekomerční a na sport mládeže. Dospělé podporujeme zcela výjimečně, většinou jsou to nějací úžasní sportovci, kteří šíří jméno města, kraje a republiky v zahraničí, tak těm občas přispějeme. Ale jinak to dáváme na mládež.

A ejhle, co se stalo! Rázem někteří chytří bafuňáři přišli na to, že se na tom dá docela dobře vydělávat. Začali tedy najímat černé duše, protože tam je to na člena, jak máme ty úžasné rejstříky, které platí asi tak pět minut, protože nikdo není schopen je udržovat, podobně jako volební seznamy v aktuálním stavu. Stalo se tedy – nebudu jmenovat – došlo ve třech případech k nepodmíněnému odsouzení bafuňářů, protože rázem přišli na to, že stačí si udělat falešnou duši, takže jsme zjistili, že chlapec je zapsán v golfu, v tenisu a v hokeji, a oni inkasovali třikrát 9 tisíc. No, a když se na to přišlo, nastalo trestní stíhání a jeden z klubů dodnes platí. Tam bohužel trest pro mládež byl drastický, protože taková organizace dva roky nedostala peníze na mladé volejbalistky, které za to vůbec nemohly, že jejich bafuňáři švindlovali.

Takže já si myslím to samé, co tady bylo řečeno. A myslím si, že to zbytečně do detailu rozebíráme. Paní senátorka Seitlová tu není, takže můžu použít nekorektní výraz ?ptákovina?, já jsem jí to slíbil. Já jsem použil jiný a ona mi to zakázala, že musím používat jenom korektní, tak ?ptákovina? si myslím, že je takový docela výstižný. Je to prostě obrovská ptákovina.

A já se ptám znovu pana poslance, jestli nás může ujistit, že v případě, že nás sněmovna přehlasuje, že on se nebude ucházet o funkci šéfa této agentury. Říkám to v jeho prospěch, protože jinak mu prorokuji do roka a do dne trestní stíhání, protože on ještě zřejmě nezná poměry ve sportu, které my někteří známe a stále jsme překvapováni. Já jsem si myslel, že se švindluje jenom v extralize fotbalu, hokeje, a ono ne. Oni už se rozhodčí uplácejí v místním přeboru, v okresním přeboru, dosáhlo to už do těch nejnižších pater, což jsem vůbec netušil. Já jsem si myslel, že tam se spíš sportuje pro zábavu...

Co je jiná věc, co by bylo prospěšnější než ta agentura, zvýšit hodiny tělocviku ve školách. Tělocvik je hned po matematice, možná ještě před matematikou nejomlouvanější hodinou ve škole vůbec. Prostě děti sportovat nechtějí, protože je to, marná sláva, při běhu na 100 m nemůžete čumět do mobilu ani do tabletu. Je to jako v tom vtipu na pískovišti, když si tam děti hrají. Paní vychovatelka usnula a někdo jí tam vyčetl, že se o ty děti nestará. A ona říká: ?Buďte v klidu, tady je silná wifina.? Tam nehrozí, že by děti z pískoviště někam utekly...

Já se jenom připojuji k ostatním a prosím, je to skoro zbytečné, tolik přihlášených, když já si myslím, že za nás je tady jednoznačně rozhodnuto. Jak to dopadne ve sněmovně, to se asi dá předpokládat. Nicméně možná že sám pan poslanec by měl přesvědčovat své kolegy, aby tento paskvil neschvalovali. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:35:21 - 12:37:44:

Já už mám jenom víceméně technickou poznámku. Jak jsem z diskuze vyrozuměl, myslím, že si nepamatuji, kdy by vystoupilo tolik senátorek a senátorů. Někde se to možná stalo v historii, ale já mám velmi konstruktivní návrh, protože nejlepší je pro mládež příklad. A jak jsem zjistil z rozhovorů se senátorkami a senátory, tak je tady spoustu aktivních sportovců v Senátu. A proto prosím ti, kteří hrají tenis s láskou, dobře, nebo špatně, to je úplně jedno, aby se mi přihlásili do sekretariátu a chystám se uspořádat tenisový turnaj o pohár předsedy Senátu ve čtyřhrách. Jak jsem zjistil, bude dostatek zájemců, abychom mládeži ukázali, že o tom sportu jenom nemluvíme, ale že ho také aktivně konáme.

Já myslím, že už to trošku nadbytečné, už se opakujeme, všichni vědí, jak budou hlasovat, ale všichni mají potřebu k tomuto nepochybně důležitému tématu, určitě to je důležité téma, a pan místopředseda Oberfalzer naznačil trošku, kde se ty peníze ztratily.

Já se pořád nemůžu vzpamatovat z toho, že se tady diskutuje, kolik se dá peněz na Velkou cenu Brna. To mi vůbec hlava nebere, že se něco dává na Velkou cenu Brna. Proč? A ono i těch 39 milionů je docela... Kolik malých oddílů by z toho žilo celý rok. A druhá věc je, víte, že v České republice byla založena tzv. Fotbalová akademie, na kterou jen u nás platíme my přes milion, kraj přes milion, a mladí chlapci jsou ubytováni internátně. My jim platíme stravu, ubytování, a údajně z nich budou světoví fotbalisté. Nebudou, protože ve 14 letech se zamilují a z těch 30 jenom jeden bude dobrý fotbalista. Ale nicméně i ti, kteří nebudou, tak je dobře, že něco dělají, tak jako ne všichni budou virtuosové.

A když jsme u toho, přece rodiče hrají významnou roli. Protože oni si totiž všichni myslí, že jejich dcerka, kterou dávají do tenisového oddílu a objíždějí turnaje, bude Kvitová a potom jim to vrátí v jejich stáří. Ale tak to přece není. Nám se ty peníze nevracejí, protože jistě je vám známo, že většina špičkových sportovců má trvalé bydliště v Monaku, aby nemusela v Česku platit daně.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 72
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:01:18 - 15:09:22:

Ještě jednou dobrý den, vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, já mám velké dilema, protože Jana je moje bejvalka, ona tady zmínila, že mluví senátoři ODS, a ona byla taky jistě v ODS... Pak dostala lepší nabídku, tak přestoupila jako fotbalový hráč k tomu, kdo nabídl lepší podmínky.

Je to už dnes druhý zákon, první byl lex Hnilička, teď tu máme lex Jana. Jana měla dilema, protože její šéf říká, že kumulace funkcí v hnutí ANO je nepřípustná. Jí se stala ta nepříjemnost, že ji tak úpěnlivě všichni hejtmani prosí, aby zůstala šéfkou hejtmanů, že jim nemohla nevyhovět.

Tak hledala nějaké řešení. To řešení našla v tom 0,4, lepší 0,4 než nic. A teď ještě když se zadaří, tak my to zvedneme, aby z nás sněmovna udělala zase pitomce, na 0,7, média nás zmastí, jací jsme to zločinci...

Já bych nejradši navrhl 1,1, protože ten, kdo kumuluje funkce, já bych o tom mohl dlouho mluvit, tak musí hodně pracovat. Já jsem tu situaci zažil jenom jednou, a to bylo v roce 2000, když jsem byl poprvé zvolen senátorem, tak se v tisku, zejména v Rudém právu, tehdy se, tuším, ještě jmenovalo Rudé právo, to už si ani nepamatuji, tak jistý redaktor tam na toto téma napsal článek, jak já mohu dělat současně primátora a současně senátora. Já jsem mu lehce odpověděl. Stačí chodit spát v půl druhé a vstávat v půl sedmé, to já dělám už mnoho let, nechodit na obědy, já na obědy chodím jenom v Senátu, nikde jinde na obědy nechodím, proto taky víte, že vážím stále 75 kilogramů, už od roku 1994 až dodnes. Na rozdíl od některých poslanců, kteří jsou vypasení opravdu dokonale, podívejte se na ně v televizi, nebudu jmenovat svého kamaráda Sašu Vondru, který už naštěstí není poslanec, tam se vypásl a teď už tedy chodí poslouchat ty ptáčky do lesa... Takže je potřeba říct, jak to je na rovinu.

Tajemníci větších městských úřadů mají větší platy než starostové. Náměstci ministrů mají mnohem vyšší platy než ministři. A to z toho prostého důvodu, že starostům sebrali i tu malou drobnost, kdy mohli 4x do roka dostat odměny od zastupitelstva, to se zrušilo, potom se to zase připravovalo, a teď už to zase je, že...

Ale víte, jak to je na obci, to je obec od obce, tam, kde závidí, mu nic nedají, tam, kde nezávidí, mu něco dají. Takže ten návrh není o ničem jiném, sněmovna opravdu udělala to, co je jejím zvykem, že toho Černého Petra hodila na nás, abychom my byli zítra v médiích, vy jste to byli, kdo... Nerozumím tomu.

Naprosto úžasný argument, omlouvám se, vaším prostřednictvím, panu kolegovi Wagenknechtovi, se kterým jsme vedli na toto téma debatu, to je naprosto nesmyslný argument, vždyť nikdo nebrání tomu, aby člověk ty dvě funkce dělal, jenomže za to nebude brát ty peníze. Za peníze je tedy nemůže dělat na 100 procent a zadarmo je může dělat na 100 procent. Tak tomu já opravdu nerozumím. Zadarmo tedy jo, a to, co tady už bylo řečeno, že mnozí z nás sedí v různých dozorčích radách, ale jako primátoři ručí celým svým majetkem, ale neberou ani korunu. To se moc neví.

Všude se v médiích píše, jak se obsazují dozorčí rady, ručí celým svým majetkem, neberou nic. Jenom varuji, tady někdo řekl, nevím, který to byl senátor - statutární zástupce, varuji vás, všude škrtněte, pokud jste starostové, někdo vám dá podepsat nějaký papír, kde je napsáno statutární zástupce, což dělají všechna ministerstva, protože vědí kulové, co je to, oni si představují, že vlastně my jsme akciová společnost, tak jak řídíme stát jako firmu, starosta je předseda představenstva, rada je představenstvo, zastupitelstvo je valná hromada...

Podle toho to vypadá, podle toho vás budeme také hodnotit a stíhat. Není tomu tak. Starosta není žádný statutární orgán, to je hluboký omyl. Obec není zřizována obchodním zákoníkem. Obec vzniká ze zákona.

To je jedno ze základních pravidel, protože jak tam napíšete statutár, tak se všichni na vás budou jako na statutára dívat, a to i Policie ČR. To, že se stává, že zastupitelstvo něco odhlasuje, stíhaný je starosta, to je totální absurdita. Je to, jak se která policie rozhodne. Některá stíhá, jako v Liberci, celé zastupitelstvo, že prodali špatně. Prodávat se má za cenu v místě a čase obvyklou, to je takový úzus, taková cena ovšem neexistuje ve skutečnosti, protože ta existuje jenom jednu vteřinu. Jak má zastupitelstvo rozhodnout, když chce prodat starý barák, jeden jediný zájemce se přihlásí, nabídne nějakou cenu. Ale ona není obvyklá, protože to je jenom ta jedna. Ale ono ho chce prodat. Dokonce jsou případy, kdy zastupitelstva byla nucena dražit brownfieldy. A teď si představte, jak má to zastupitelstvo určit tomu starostovi, do jaké ceny má jít, když všechno je veřejné a průhledné, jinak ho každý pitomec na té dražbě přehlasuje, když on dopředu řekne, kolik to bude stát. Je to podobné, jako když do rozpočtu dáte na kruháč 12 milionů, tak si můžete být jisti, že nikdo žádnou nižší cenu nenabídne, ačkoliv ta suma je tam jenom tak, protože se nemůže vědět dopředu úplně přesně.

Takže je to všechno jenom taková hra, a proto se přikláním k těm, kteří si myslí, že bychom měli ten návrh zamítnout. Já mám výhodu, že už nekumuluji, protože už nejsem primátorem, takže mě nikdo nemůže obvinit, ale před chvílí jsem dostal několik dvacetikorun pamětních, teď mám velké dilema, jestli do doznání Arthura Londona do konce června je tam mám napsat, nebo ne, ale ony, myslím, nevychází. Ale mně bylo řečeno, že za 10 let budou mít cenu půl milionu, takže nevím, jestli tam mám dát i budoucí... Mě tady tehdy dojalo, když někdo tady říkal, byla to, myslím, polemika s Jirkou Dienstbierem, že když někdo bude v důchodu, koupí si auto za milion, tak ho začneme stíhat. Ale on ten člověk neví, že lidé třeba na auto střádají. Takže já už 20 let střádám a můžu si koupit tři superby. Za to, co jsem nastřádal, protože nemám čas utrácet. Nemám čas utrácet! Dokonce ani nevím, já chodím do krámu jenom se dívat, abych vůbec věděl, jaké jsou nové výrobky, protože mně ta stará televize, co dostala moje tchyně, která spekulovala, chtěl jsem ji nechat zatknout, představte si, co ona provedla... Maminko, promiň. Ona si koupila od Koženého tu kuponovou knížku, ona fakt dostala deset tisíc, protože seděla v první řadě v letadle, přišla za mnou Policie ČR... (Jan Horník: Pane předsedo, k věci.) To s tím velmi souvisí, pane předsedající. Velmi souvisí! A přišla policie, že jdou zatknout jakéhosi pána, který si od města koupil barák v dražbě za milion, prodal ho za dva miliony, to je přece spekulace, okamžitě jsem je poslal za mojí tchyní, ať ji jdou zatknout, protože za tisíc korun koupila kuponovou knížku a deset tisíc korun získala. Prostě tady se bavíme hodiny a hodiny o takových hloupostech, prostě zamítněme to, to nemá cenu, ta diskuse je jasná. Vy nás samozřejmě přehlasujete, protože vy to tam tak máte, já vám to 0,7, o které tak usilujete, přeji, aby vám aspoň něco zbylo. Já vím, je to náročné. Táta z ODS, to ta rodina potom trpí. Ale my z ODS jsme takoví skromní, my prachy v podstatě nepotřebujeme. Kdyby nebylo vás, tak mně by stačil úplně důchod. Já bych vůbec žádný plat senátora nepotřeboval.

A chtěl bych ocenit pana senátora Valentu, vaším prostřednictvím, když se na něj dívám, protože on by nepotřeboval žádný plat, žádný plat, je mu to úplně jedno. A on přesto bude hlasovat pro zamítnutí tohoto zákona. Je to tak, pane senátore? (Ivo Valenta: Ano.) Děkuji vám.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:30:24 - 15:31:27:

Budu jenom reagovat na Janičku, aby neodešla odtud nějaká zklamaná. Ona dobře ví, že ženy jsou pro mě posvátné bytosti, včetně ní, a ví to už dlouho. Ale teď jsme tady v jiné situaci a pokusy tady dělat nějaké jiné koeficienty, jako zvýšit na 0,7 a podobně, to je jenom úlitba bohům. Ale já musím trvat na tom, že tento zákon je špatný, populistický a že je třeba ho zamítnout.

Ale aby Janička odešla optimisticky, tak musím říct, že nás brzy čekají prezidentské volby a bude se určitě hledat česká Čaputová a tady je pro ni velká šance, protože ona je jedna z těch žen, které opravdu nepotřebují žádné kvóty. Ona je důkazem toho, že žena se prosadí, když chce, a nepotřebuje k tomu žádné zákonné oprávnění, kvóty a podobné věci.

Takže Janičko – zůstávám tvůj!

7. schůze Senátu
1. den schůze – 20.03.2019

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Čistá planeta pro všechny Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky

Tisk EU č. K 002/12
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:42:50 - 15:51:07:

Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Já jsem vás viděl před několika dny v Událostech, komentářích, kde jste hovořil v tom smyslu, jako jste hovořil dnes. Tony Blair svého času před jedněmi volbami ve Velké Británii slíbil, že do roku 2050 zmodernizuje britské ponorkové loďstvo. Já jsem stejně tak v mém městě slíbil, že do roku 2050 budeme mít metro. To metro bude zvláštní tím, že se bude pohybovat po vodě, protože tam jsou podzemní lázeňské prameny, které jsou chráněné, tak abychom je nenarušili, tak ono bude jezdit, ty vagonky budou jezdit, budou plovoucí, budou jezdit po vodě.

Ale ta zpráva má jeden obrovský význam, pomůže nám totiž pochopit brexit. My jsme tady dnes o brexitu mluvili, to je právě jeden z těch hlavních důvodů, proč se Britové už naštvali, proč už toto nechtějí snášet. Pan senátor Faktor má Teslu. Víte, kde končí výfuk Tesly pana senátora Faktora? V Prunéřově. On si tady jezdí. Víte, kde končí výfuky našich hybridních trolejbusů v Teplicích? Kdy za dva roky už nebudeme mít jediný autobus, budou tam jenom hybridní a obyčejné trolejbusy? Oni končí v tom... Vždycky Most! Tam se bude kopat to uhlí, tam budou vyrábět zdravou energii pro ty naše elektrické trolejbusy.

Kdyby si unie ušetřila právě tyto výkřiky, které jsou absolutně nesmyslné, protože představa, že přivazovací víčka u PET flašek nás zachrání, nebo když v Senátu zrušíme ty plastikové malé krabičky na to mléčko, vaším prostřednictvím, paní senátorko Seitlová, tak tím určitě tu naši planetu zachráníme, v nejhorším ji zachrání ty děti, co v pátek nechodí do školy.

Víte o tom, že máme 14 dní... Ty děti řekly, 14 dní máte, politici, na to, abyste planetu zachránili. A jestli ne, tak uvidíte! Ne, že nebudeme chodit do školy jenom v pátek, ale od pondělí do pátku, protože na co chodit do školy, když planeta nám tady jaksi umírá.

Ale tady nikdo nepopírá ta tvrzení, že Václav Klaus popírá klimatické z měny, nikdy nic takového neřekl. Debata je o tom, do jaké míry se na tom podílí nebo nepodílí člověk. Klimatické změny tady probíhají miliardy let a budou probíhat i nadále, bez ohledu na to, kolik my vynaložíme eur nebo dolarů nebo korun, to je úplně jedno. Ale stal se z toho obrovský byznys. Řepka se ukázala jako lichá cesta, dobrá, tak jsme udělali solární barony, takže každý na vaší složence za elektřinu platíte solární barony, pak se důchodci diví, že nemají dostatek prostředků na obživu, protože je dávají do té solární energie. Je to takové... Takováto opatření jsou něco jako, když vám povodeň zatopí garáž a vy ji čistíte kartáčkem na zuby. Jsou to jenom taková gesta, populistická, na která se dobře slyší. Přitom všichni vědí, že hlavní příčina, teď už se to objevilo v tisku, že naopak nepropagovat porodnost, nepodporovat porodnost, že každé dítě je dalším zdrojem CO2. Prostě je nás tady na planetě moc. Řešení se samozřejmě nabízí. Pokud bude v roce 2050 už po třetí světové válce, tak bude relativně planeta na tom líp, než na tom je teď. Ale není to úplně optimální řešení. Nikdo si samozřejmě takové řešení nepřeje.

Tady zkoušet tyto nesmysly, proč neoznačíme nesmysl nesmyslem, hloupost hloupostí! My tady nad tím ztrácíme čas a všichni víme, že je to nesmysl, že jsou to výkřiky evropských byrokratů, které nemají žádný praktický význam, protože neumí přesvědčit Čínu, Indii a další země, aby se k tomuto šílenství připojily! Já vás ujišťuji, že jsem byl ve Vietnamu, myslel jsem, že uvidím kola, ne, ani kolečko, žádná kola, skútry, tisíce skútrů. Co myslíte, že si koupí Vietnamci příště? Automobily! Jak to budou dělat, na to jsem taky zvědavý. Už ani ty skútry se tam nevejdou. Mezitím stihla EU totálně zlikvidovat automobilový průmysl, svými nesmyslnými požadavky na emise, které vedly automobilky k tomu, že začaly podvádět. Mimochodem, českého průmyslu se to dotkne velmi výrazně. Já s každým velvyslancem, a že jich bylo a ještě bude, se bavím o elektromobilitě. Všem se mi podařilo ji zpochybnit. Je to cesta do pekel. Je to jeden z výkřiků. Ale vůbec není jisté, že je to správně! Protože nabít elektromobil není jako nabít mobil, že, pane senátore Faktore, prostřednictvím pana předsedajícího. A ještě k tomu všemu tady nabíjíte za státní peníze na dvoře Senátu, stojí to nejméně 20 korun za jedno jednání Senátu, které vím, že jste přinesl do pokladny, ale oni to neuměli zaúčtovat, tak říkali, ať se na to radši vykašlete, jak nás tady pan místopředseda Horník, jak to máme dělat, když to nejde legálně. To už jsme se dozvěděli a určitě to použijeme. Zrušíme všechna ta sdružení a založíme ta jiná, co nebudou kontrolovatelná.

Takže, proboha, vraťme se na zem, nenechme se už ohlupovat těmito nesmysly, protože opravdu tudy cesta nevede, a to říkám při plném vědomí, že se nechováme k té planetě dobře, nechováme, je to pravda, nechováme. Ale víte, kolik PET flašek zbylo po té dětské demonstraci, která tady byla minulý týden? Myslíte, že je uklidily? Když si ty děti stejně tak nechaly natlouct do hlavy, že kdo nevypije tři litry vody denně, tak je debil... A teď zase ti samí vědci říkají, ne, je to blbost, tři litry ne. Jedna manekýna vypila dvanáct a umřela. Protože jí někdo nakecal, že když bude pít vodu, tak bude mít krásně hladkou pleť. A takhle trpíme dennodenně. Někdo vymyslí, jak říká správně pan profesor Pirk, určitě uznáváte, že to není žádný hlupák, říká, víte, každá studie vyjde podle toho, kdo si ji zaplatí. Je to jak některé výzkumy veřejného mínění. Když si to zaplatíte, tak vám vyjde tolik procent, kolik potřebujete, a pak se při volbách často nestačíte divit.

Takže já vybízím jenom k tomu, normální, zdravý rozum, dělejme věci, pane ministře, správně, vůbec nepochybuji, že bychom měli. Teď máme toho norka, to víte jistě, pane ministře, jaký máme problém s norkem, on se nám tady přemnožil norek, žere nám tady raky, co budeme dělat... Přece zrušíme ten zákon o zákazu kožešinových zvířat a budeme dělat norkové kožichy a je po norkovi! Děvčata budou spokojená. To je jedna hloupost za druhou, strávíme na tom hodiny a hodiny času, místo abychom se zabývali něčím normálním a racionálním, co se lidí týká, co lidé potřebují. Prostě lidi nepřesvědčíte o tom, tak seberte těm mladým všechny ty mobily, seberte jim je a uvidíte, jak se budou divit. Oni chtějí všechny výdobytky, oni svolávají Facebookem přivazování se ke stromům, kůrovce jsme si přece přivodili, protože jsme dnes znova schválili další výhody pro ekoteroristické organizace, které budou opět zastavovat stavební řízení, bránit normálnosti, ale protože to tak je teď módní, tak my to tady odhlasujeme, už jsme to odhlasovali, já tedy naštěstí ne, ale je to odhlasováno. A to je jeden materiál za druhým. Přece dneska když se podíváte, opravdu si přečtete ta sdělení, to prostě někdo nemá co na práci, tak pořád nám něco sděluje, bude nám to sdělovat ještě několik let, pak zjistí, že všechny ty strategie, kdybych sáhl do tašky, tak vám řeknu 150 strategií, které se nikdy nenaplnily. Je to jenom taková hra. A další. A když se nepovede tato strategie, tak dáme ještě novější strategii, lepší strategii, lidi nám to zase budou baštit. A teď máme ten problém, že nám píšou dámy petice, že jak ta vláda řekla, že dostanou to porodné, ale dostanou to až ty nové porodnice, ty staré porodnice to nedostanou, tak už tady budete mít petici, zase se pobavíme. Oni chtějí peticí získat ty peníze, jako kdyby peníze se daly získat peticí. To se většinou nepodaří. A to je pořád dokola!

Takže já nic jiného po vás nechci, jenom uvažujte normálně a nenechte se ohlupovat vznosnými materiály, které jsou psány jazykem ?ptydepe?, a kdyby si někdo dal tu práci a ty materiály tady celé doslova četl, tak pro ně nikdy nezvednete ruku.

Děkuji za pozornost.

6. schůze Senátu
1. den schůze – 27.02.2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 35
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:38:00 - 16:41:40:

Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já nevím, co bych řekl. Jen mě napadla ta doba, ve které to projednáváme. Váš atentát na mě se nepodařil. Klement Gottwald když se vrátil z pohřbu Josifa Vissarionoviče Stalina, tak neuplynula dlouhá doba a bylo po něm. Vy jste se o to pokusili nebo díky vám jsem se v pondělí zúčastnil pietního aktu v Nerudově ulici, tradičního aktu, který pořádá Senát, který připomínal pochod studentů v roce 1948, ono nebylo úplně teplo. Já bych vám to odpustil, kdybyste ten převrat udělali v červenci, protože já mám rád teplo, ale vy jste si nedali říct a udělali ho v zimě, tehdy byla zima tužší, než je dnes, ale já nemohu být podezříván ze střetu zájmů, protože jsem z boží vůle atheista. Takže já žádný vedlejší zájem nemám. A přesto považuji za mimořádnou drzost, že tady vůbec tento zákon v těchto dnech, kdy si ten puč připomínáme, projednáváme. Já jsem, protože tady nemůžu být, protože těch kapesníků tady nemám dostatek, kdežto v kanceláři ano, takže sleduji na televizní obrazovce to jednání, začínalo se mi zdát, že tím, že se tak dlouho tady tím zabýváme, děláme tomu reklamu. Já tomu nechci dělat reklamu. My jsme přece už dávno rozhodnuti. Já za nejkrásnější považuji projev pana senátora Canova, který z tohoto místa vyzval Poslaneckou sněmovnu, protože to není tak, že v Poslanecké sněmovně jsou jenom příznivci, 106 hlasů není moc, já jsem přesvědčen o tom, že ústavní stížnost by být nemusela, já bych byl rád, kdybychom ji vůbec nemuseli podávat, už to tady bylo řečeno, kdybychom přesvědčili, každý z nás by měl přesvědčovat poslance, ať jsou z jakékoli strany, aby si důsledky toho svého aktu uvědomili.

To, co tady říkal pan senátor Fischer, že může také dojít ke znejistění investorů, protože dnes jsou to restituce, a protože víte, že už dochází prostředky na obědy zdarma a zdarma dopravné, tak hledá, hledá. Dlouho jsem nepochopil – tedy asi půl hodiny – návrh KSČM, která se rozčílila nad tím, že při debatě o rozpočtu na příští rok je schodek příliš veliký. Říkal jsem, že nevěřím vlastním uším, proč to říkají. Pak jsem se hluboce zamyslel a začalo mi to být jasné. Oni to říkají proto, že je potřeba se podívat na příjmovou stranu a nikoliv snižovat výdaje a daně, ale zvýšit příjmy, a kdepak je můžeme vzít? Přece máme sektorovou daň a další daně, kde můžeme přitlačit, abychom mohli plnit svůj volební program. Přeci jenom ale, mám jeden konstruktivní návrh, který ale bohužel, pane poslanče, nemůžeme zrealizovat, a ten by vám velmi pomohl a společnost by vám byla velmi vděčná, kdybyste se rukou udáním zavázali, že vypočtená daň, kterou navrhujete, by byla zaplacena z prostředků KSČM jako důkaz toho, že s omluvou to myslíte opravdu vážně, pak bychom mohli o přijetí tohoto zákona uvažovat. V opačném případě nezbývá než vyzvat k hlasování, protože už bylo dost reklamy pro KSČM a dobře víme, jak budeme hlasovat a teď už záleží na sněmovně a stejně jako pan senátor Canov apeluji na všechny rozumné poslance, aby si znova doma v klidu dali kávu a uvědomili si, o čem zákon je, a senátní veto nepřehlasovávali. Děkuji za pozornost.

Stanovisko k pietním aktům, které pořádá Český svaz bojovníků za svobodu nebo se na jejich organizaci podílí
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:07:38 - 17:08:04:

To nesouvisí s projednávaným materiálem, ale pan místopředseda tady poněkud zmátl mladé nové senátory, protože není úplně pravda to, co říkal o té znělce. Ta znělka vznikla proto, že bývalý senátor pan Benda starší chodil poněkud pomaleji a ta znělka musela být pomaleji, aby on mohl dojít na hlasování. Taková je pravda. A jsou tady ještě pamětníci, kteří si to pamatují.

5. schůze Senátu
1. den schůze – 30.01.2019

Návrh usnesení Senátu ke Dni památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:10:18 - 10:11:00:

Návrh usnesení Senátu z 5. schůze, konané dne 30. ledna 2019.

Senát

I. se seznámil s usnesením č. 463 PS PČR ze dne 25. ledna 2019, které je přílohou tohoto usnesení, jež Poslanecká sněmovna přijala ke Dni památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a plně akceptuje v tomto usnesení obsaženou definici antisemitismu;

II. považuje za zásadní, aby český stát systematicky a trvale jakýmkoliv projevům antisemitismu důrazně bránil.

4. schůze Senátu
2. den schůze – 20.12.2018

Výzva Senátu PČR nejvyšším ústavním činitelům
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:37:12 - 11:39:37:

Já rozumím tomu vzkazu, vaším prostřednictvím, pana senátora, on se týká jedné velmi vážné věci, protože jistě jste si všimli, že venku padá sníh, není tam úplně hezké počasí, opět kalamita na D1, sněmovna v tuto chvíli projednává kalamitu, ale poslanci už dnes asi na Vánoce neodjedou, jak to vypadá, samozřejmě se to týká toho teroru, který tady panuje, kdy skupina daňových poplatníků, která dává tomuto státu až 80 mld. ročně, je dehonestována tím, že profesor ekologie, který cestuje na ekologickou konferenci do New Yorku, stojí před Letištěm Václava Havla v tomto počasí, tam kouří, a když je silnější kuřák, tak kouří víckrát, a kolikrát kouří, tolikrát projde rámy, tolikrát si zuje boty a sundá opasek. Myslím si, že boj proti nešvarům je správný, ale neměl by zacházet do takových extrémů.

(Jiří Oberfalzer: Pane předsedo, já se omlouvám. Špatně jste pochopil smysl toho vzkazu. Týkalo se to úlohy seniorů ve veřejné správě...nikoliv kuřáků.) Ale to nesouvisí s naším usnesením, omlouvám se. Jsem potěšen, souhlasím s panem senátorem... K tomu usnesení bych řekl, že je vůbec škoda, nevyrušujte mě, pane místopředsedo... (Jiří Oberfalzer: Já musím zkorigovat téma vašeho vystoupení) Téma, já říkám, že souhlasím s panem senátorem Dienstbierem, jen mě mrzí, že vůbec musíme takové usnesení přijímat. Mně připadá naprosto přirozené, že takové chování ústavních činitelů by mělo být samozřejmostí, on to zmínil, vůbec to není o tom, jestli někdo má k nějaké zprávě nebo k nějaké instituci nějaké výhrady, to je v pořádku, nic není hodné kritiky, ale má to dělat civilizovaným způsobem. A ten necivilizovaný způsob mimochodem je ten slavný Twitter a Facebook, kdy i světoví státníci, o našich nemluvě, si názory vyměňují na těchto sociálních sítích. Je to nedůstojné proto, že takto vážné věci si mají vyřídit, bylo by přirozené, kdyby si ten, kdo má kritiku, tak si pozval šéfy těch služeb, konzultoval to s nimi, řekl jim své výhrady, ale určitě ne přes Twitter, bohužel, to se děje, proto já souhlasím s tím usnesením. Je dobře, že není jmenovité, protože ono se to netýká jenom jednotlivých lidí, nakonec i vy všichni jste ústavní činitelé, i nás všech se to týká. Takže já velmi to usnesení podporuji a prosím o jeho podporu. Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:49:06 - 11:50:48:

Považuji jenom za nutné vysvětlit ještě jednou sociální sítě. Víte, ono to není tak, že teď se na nás tisíce občanů dívají. Nedívají. Oni si budou číst na "Právě dnes", na jednotlivých serverech, co se tady odehrávalo. A to nikdy není originál, to není přímý záznam. To je úryvek, velmi často vytržený ze souvislosti. A diskuse pod tím probíhají potom tak, že ten první se vyjadřuje k tomu, o čem je řeč, a třetí už napadá toho druhého, a pak už pokračuje sto a tisíc příspěvků, kde se velmi hrubě a sprostě napadají jednotliví diskutující podle toho, na které straně sporu stojí.

Tolik k tomu. Ono není možné zprávu originálně dodat. Je jenom pár lidí, jako já, kteří na tom visí dvacet hodin denně a sledují. Ještě stíhám teď sledovat paralelně sněmovnu, dálnici D1.

A tedy v pátém pádě, ctěný pane senátore Canove, prostřednictvím předsedajícího. Vzhledem k počasí jsem vyčlenil pro dnešek prezidentský salonek pro vaše neřesti, abyste nemuseli kouřit venku. Je to výjimka, protože vás nechci trápit, nechci, abyste všichni prožili Vánoce jako nemocní. Ono to opravdu není legrace. Když vyjdete v oblečení ze sálu a jste tam deset minut, tak to nemusí dobře dopadnout.

Ale jinak znovu opakuji. Toto usnesení podporuji, je správné. A myslím si, že to, že se nejmenuje, je správně, protože to by zase bylo to, co nechceme, takové to útočné a trošku by to devastovalo naši výzvu. Já ho podporuji v té podobě, jak ho pan předseda Fischer předložil.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 11
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:13:03 - 13:18:49:

Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, nepromluvit ke karenční době, jako kdyby člověk nebyl. Je to potřeba. To jsou ty zákony, kde všichni víme, o co jde a všichni tomu rozumíme.

Použiji několik praktických případů. Paní ministryně Maláčová předběhla dobu a je v situaci, kdy nezaměstnanost v krizi stoupne a má takový úžasný návrh, že by to mohlo být například tak, že by existovala tzv. sdílená pracovní místa, to znamená čtyři hodiny by pracovala na úřadě jedna úřednice a další čtyři hodiny jiná úřednice, tak bychom zaměstnali dvě. Totéž by platilo u policie, u městské policie. Ale my žijeme v trochu jiné době, než která možná přijde. Ono je to tak, že řidič městské hromadné dopravy ráno jezdí městskou hromadnou dopravou a odpoledne jezdí příměstskou dopravou. Ne proto, že by si chtěl přivydělat, ale proto, že nejsou řidiči. A situace už je taková, že dopravní podniky si netroufnou ani zaměstnance kritizovat, nedej bože, aby řekli řidiči, že dneska jezdí trojkou a zítra pojede dvanáctkou, protože on řekne, že je zvyklý na trojku, a jestli se to šéfovi nelíbí, tak si ráno přinese neschopenku.

Lékaři jsou v prekérní situaci, protože móresy soudit se se zdravotnictvím už zasáhly i Českou republiku. Nechal jsem se poučit lékaři, že zánět slepého střeva má několik fází a je jedna z těchto fází, kde je velmi obtížné ho identifikovat. A potom lékař si nemůže dovolit nevěřit tomu člověku, který si přijde pro neschopenku, protože kdyby, nedej bože, se druhý den ukázalo, že on v práci zkolaboval, tak má lékař samozřejmě na krku policii, státní zastupitelství a bude vyšetřován. Není to tedy tak jednoduché. Lidé si na to zvykli a dnes většina podniků dává různé sick days a podobné výhody, že když lidi potřebují, tak kupodivu tam dohoda zaměstnanců a zaměstnavatelů je docela dobrá, funguje u většiny podniků, vždycky na úřadě jsem říkal, když chcete jít k holiči, klidně běžte, já vás poučím, zejména u lidí, u kterých jsem věděl, že potom tam budou do šesti a stejně si tu práci udělají, takže není důvod jim v tom bránit, když kadeřník má odpoledne třeba jenom do pěti a ona tam musí být do sedmi.

Je to spíš taková nafouknutá bublina, na které si někdo dělá politický kapitál, protože ono to velmi dobře vypadá, jako my se o vás staráme a my vám to zajistíme, ale výsledek se prostě nedostaví. Musíme si počkat na dobu sdílených míst, ale ta je ještě před námi, možná přijde, nevím kdy, a pak to bude možná zajímavé. Ale v tuto chvíli to vůbec zajímavé není a nemocnost roste dramaticky. Jakmile karenční doba je, tak někdo chce vymalovat, no tak si přinese neschopenku a vymaluje si. To není všeobecné, že by to tak dělali všichni, jsou lidé, kteří to nikdy nedělají, naopak jsou lidé, kteří vůbec lékaře pokud možno nevyhledávají, protože se řídí zásadou – nechoď tam nebo ti něco najdou. Mně teď kamarád nabídl očkování proti zápalu plic. Když jsem se lékaře zeptal, jestli on se nechal očkovat – to víš, že jo, to mi má udělat imunitu, a co když mi to neudělá, dostanu zápal plic. Není to tedy tak jednoduché. Vidím, jak se tamhle kolegyně směje, protože je odbornice, já jsem v tomto absolutní laik. Ale, mimochodem, přece vy to víte, že počet tabletek, které sníme a nepomohou nám žádné eNeschopenky, nic takového, prostě léky se nadužívají, obecně se nadužívají ve velké míře. Já vždycky říkám svým kamarádům, že nejlepší jsou lentilky, tam jsou všechny barvy tabletek, a když si vyberete, že modrá je viagra, tak to funguje, placebo naprosto dokonale. A když si vyberete žlutou, tak nedostanete nikdy horečku dengue.

Ale to je spíš vtip. Ale když užíváte víc než dva léky, tak je přece evidentní, že léky občas působí proti sobě. Bývalý předseda Senátu Přemysl Sobotka vždycky říkal, nikdy nečti příbalový leták. Ve chvíli, kdy si přečteš příbalový leták, tak tutově to máš játra a ledviny, takže raději ty prášky nejez.

Já jsem zásadně proti tomu. Ono to na první pohled vypadá, že je to pro pracující jako dobře, ale dobře to není a nedohoda se zaměstnavateli, a víte co, tak kompenzace, o které tady mluvíme, jak má být velká, ona kompenzace jim možná uleví finančně, ale toho skladníka jim nedodá, nedodá jim pracovní síly.

My se divíme, D1 je teď velkým předmětem jednání v Poslanecké sněmovně, zase tam bude dneska veselo. My se tomu divíme, ale tak to prostě je. Nic si nenamlouvejme. A omlouvám se mé lásce Kateřině Valachové, že jsem tak ošklivý, ale Káťo, já to tak nemyslím, já se s tím prostě smířit nemohu. A nevěřte tomu, že to je někomu ku prospěchu. Nikomu to ku prospěchu není, stejně jako nikomu není ku prospěchu, že teď si v době největších uzávěrek před koncem roku musí zaměstnanci brát dovolenou, protože jinak přijde inspekce práce a dá zaměstnavateli pokutu. A už nám léta slibují, že zruší tento paragraf, aby se mohl dohodnout zaměstnanec, že si převede týden dovolené do příštího roku. Co je státu do toho, státu do toho nic není.

Ale stát přesně selhává tam, kde se o nás starat má, a tam, kde nám do života mluvit nemá, tak se nám do života stále ingeruje. Děkuji.

Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Situace ve strukturálně postižených regionech"
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:25:24 - 17:26:39:

Milé senátorky, vážení senátoři, všimněte si toho drobného rozdílu. Já bych vám chtěl popřát krásné vánoční svátky a do nového roku vše dobré. A současně poděkovat za spolupráci, která, i když to tak někdy nevypadá, tak je výborná. Mě to s vámi strašně baví, doufám, že vás to bude se mnou také bavit. Takže to, že se tady občas poškorpíme nebo máme na věci jiný názor, to není to nejpodstatnější. Důležité je, aby se to nikdy a nijak neprojevovalo v našich osobních vztazích. Dnes jste tady možná slyšeli, že jsou ministryně, které politicky raději nechci komentovat, ale osobně jsou mi velmi milé, přátelím se s nimi. Přátelil jsem se i s jinými ministryněmi. Víte, že vždycky říkám ?znám mnoho ministrů minulých, současných i budoucích?. Někdy to tak bývá, že nový ministr nebývá lepší, a ještě na toho starého vzpomínáme. Tak to ostatně bývá i mezi senátory. Takže vám přeji všechno dobré, díky a všem se omlouvám, koho jsem se kdy nějak dotkl. Nikdy to nebylo v žádném zlém úmyslu. Hezké Vánoce.

1. schůze Senátu
1. den schůze – 14.11.2018

Volba předsedy Senátu
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:06:13 - 10:08:46:

Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Předstupuji před vás se žádostí o důvěru po 18 letech práce v Senátu.

Pozice Senátu po volbách díky jejímu výsledku je posílena. To je podmínka nutná, nikoliv však dostačující. Hlavní poslání Senátu je v tomto volebním období obrana Ústavy, demokracie a svobody. Spolupráce klubů v základních otázkách bude fungovat, protože všechny kluby jsou v otázkách, které jsem zmínil, jednotné. U běžných zákonů nebude vždy shoda. Ale Senát nebude za každou cenu v opozici vůči vládě.

Zcela nezbytná je komunikace předsedy Senátu s prezidentem republiky, premiérem a předsedou sněmovny. Předseda Senátu zastupuje Senát navenek, ale má důležité úkoly i ve vnitřním chodu Senátu.

Spokojenost zaměstnanců Kanceláře Senátu je pro práci senátorů nezbytná, protože bez jejich podpory by Senát nemohl řádně fungovat.

Co lze udělat pro zlepšení pozice Senátu na politické scéně? Přestože funkční období orgánů Senátu je nejkratší v našem politickém systému, dá se udělat mnohé. Jednou z možností jsou výjezdy předsedy Senátu do jednotlivých volebních obvodů s cílem podpořit senátory bez ohledu na jejich politickou příslušnost. Osobní komunikace má násobně větší účinek než komunikace na Facebooku nebo Twitteru.

Velmi si vážím práce všech bývalých předsedů včetně předsedy Milana Štěcha, se kterým jsem měl tu čest dva roky jako místopředseda spolupracovat.

Navázat důstojně na jejich práci není vůbec snadné. To byl také důvod, proč jsem opustil všechny další aktivity, abych se mohl plně věnovat práci pro Senát.

Přerod politika ve státníka vůbec není jednoduché. Ale jsem přesvědčen, že díky svým zkušenostem jsem takového přerodu schopen.

Všechny komunální i senátní volby jsem vyhrál díky dvěma slovům navazujícím kontakt. Ta slova znějí: Dobrý den. Přeji vám dobrý den!
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:31:53 - 12:34:24:

Milé kolegyně, vážení kolegové, nebudu opravdu dlouhý... Vše podstatné jsem řekl v prvním projevu.

Samozřejmě, děkuji vám. Děkuji panu předsedovi Štěchovi, od kterého jsem se mnohé za dvouleté období naučil, takže pro mě nebude přechod nějak těžký.

Ujišťuji vás, co jsem řekl, jak se z politika rodí státník – pokusím se vás přesvědčit, že tomu tak bude a že Senát za dva roky bude jinde, než je dnes.

Já jsem to neřekl v tom projevu. Peníze, o ty jde vždycky v první řadě. Budu se snažit, abychom pro sněmovnu nebyli ?dolní komorou?, protože jsme níž, než oni, ale ?horní?. Aby nás nezkoušela na tom, že nám omezuje peníze. Protože Senát potřebuje peníze nejen na provoz, ale také na to, aby budovy zůstaly v tom stavu, v jakém jsou. Tam je i úkol – není to hlavní úkol předsedy Senátu, ale je úkol vyjednávat s hospodářským výborem Poslanecké sněmovny tak, abychom nebyli tím chudším otloukánkem.

Více vám zatím k tomu neřeknu. Děkuji moc. Děkuji hlavně svojí ženě, která, musím říct, (předseda Senátu v této části projevu hovoří s dojetím a emocemi), že strašně trpěla tyto dny tím, že jsem se musel – jako zločinec – obhajovat v tisku proti invektivám, které proti mně byly. Ale protože jsem dlouholetý politik, tak jsem to vydržel. A to se vyplatilo...

Jsem přesvědčen o tom, že díky složení Senátu bude spolupráce opravdu mimořádná. Právě v těch otázkách, které jsou teď klíčové. Svoboda, demokracie, ochrana Ústavy ČR – tam bude naprostá shoda. Že asi lidovci nebudou hlasovat pro sňatky gayů, a někteří jiní budou, to je evidentní... Dívám se na paní senátorku... Já jsem pro čínskou medicínu, protože mojí ženě svého času jehličky pomohly. A samozřejmě někdo jiný na to může mít jiný názor.

Řeknu vám tady jednu veselou příhodu, abych se nezpronevěřil své veselé náladě... Je tady jeden senátor, který je gynekologem. A já z legrace vždycky říkám, že tady máme všechny obory, akorát že gynekolog mi není nic platný. On mi na to odpověděl, což mě absolutně dostalo – a vy nemáte manželku, dcery, děti nebo známé, které by mě mohly potřebovat? Musel jsem kapitulovat. Je to tak.

Jsem vděčný za tu ?partu?, která tady je, a doufám, že ta parta tady vydrží, a doufám, že to krátké období – 2 roky - nebude pro mě poslední.

Chtěl bych být předsedou Senátu 6 let! Děkuji vám za důvěru. (Potlesk.)

18. schůze Senátu
2. den schůze – 18.10.2018

Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Dienstbiera a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 245
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:40:02 - 14:41:05:

Jistě jste si všimli, dobrý den, že jsem nevystupoval na tomto plénu, protože jsme v situaci, kdy cokoli řeknu, bude použito proti mně, žena ráno říkala: Prosím tě, nemluv. Já už mám dost toho, jak tě upalují, když odvoláš, tak tě vynesou. Nikam nechoď, nic neříkej. Všechno použijí proti tobě. Ale protože Petr Vícha je moje levicové dvojče, jak nás nazvali, on si tady dovolil dokonce šprýmovat, což prý je moje vlastnost, pro kterou nejsem hoden a dostatečně důstojný, ještě k tomu malý, takže já řeknu k tomu systému něco podobného. Já jsem taky spokojen. Ale abych byl pozitivní, tak bych navrhoval, aby... Vždycky když se postaví nějaká velká stavba, tak je zkušební provoz. Čili já bych navrhoval, abychom udělali zkušební provoz. Ten by spočíval v tom, že bychom teď, když ustavujeme orgány Senátu použili tento zákon a volili podle tohoto systému předsedu Senátu.

16. schůze Senátu
1. den schůze – 18.07.2018

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 304
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:43:42 - 17:48:47:

Dobrý den, ještě jednou, já jsem zjistil s hrůzou, někteří pamatují, že jsem vám tady četl: Právníci, pište zákony stručně a jasně. Vzpomínáte si? Dneska jsem zjistil, že autor je právníkem, pracuje na ŘSD ČR. Já jenom znova kousek z toho přečtu.

Závody v přijímání právních předpisů se rok od roku stupňují. Axiom. Pravda. 100procentní. Stále, více, více, více, až už sami více píce republice. Nevíme. Teď jsem dostal úžasnou knížku, jak přežít v houštině českých zákonů. Nevím, jestli mi pomůže, ale zkusím si to přečíst. Vyšlo ve Sbírce zákonů 10 796 stran formátu, to už určitě není pravda, už je to zažloutlé, to už vyšlo mnohem víc. Co je to majoránka? V jedné vyhlášce ministerstva zemědělství, tam je, že majoránka, majorana hortensis, je suchá směs listů, květních klásků, květů nebo jejich částí bez stonků, barvy světle zelené atd. Já nebudu pokračovat. Další je: Nekrmte zvěř, což se dá říci slovy, nekrmte zvěř, a tady je popsaný celý odstavec, jak se dá v našem zákoně, já tomu říkám Pohádky Boženy Němcové, naše zákony totiž nejsou legislativní, ony to jsou opravdu povídky. To jsou celé odstavce a povídání. Já když jsem se pokoušel, když jsme tady mluvili o tom alkoholu pro ty vodáky a pro ty cyklisty, to není prostě tak, že v zákoně je, že v ČR platí hranice 0,3, takže já navrhnu, bude platit 0,5 a je to. Buď někdo může souhlasit, nebo ne. Vůbec ne! To je tak složitá provázanost, ještě s jinými a dalšími, že ani s tímto se nikam nedopracujeme. Já podpořím ten zákon proto, že přece ta příčina je přesně tady. Tak jak různé lobbistické skupiny do všech zákonů... Já už jsem tolikrát slyšel, že teď už se postaví rodinný domek na ohlášení. Ale ejhle, plot vyšší 1,5 metru musí mít územní rozhodnutí! Zdá se vám to normální? Já jsem se tady rozčílil a pan předseda mě opravoval. To, co jsme dnes ráno podepisovali, ten papír, že můžou naše fotografie dát kamsi, to je přece taková zrůdnost! Neuvědomujeme si, co jsme tady dneska schválili, to, jak může cizí stát fízlovat v cizím státě bez našeho souhlasu! Tady ty věci prochází a výbor vítá a opět vítá, aby pak dal 9 věcí, pro které už tolik nevítá. Proč rovnou, normálně neřekneme, jinak ta unie se zničí sama, běžte s tím někam, na nic to nepotřebujeme. A druhá věc, která nás strašně trápí, že z jednotlivostí, něco se stane, okamžitě někdo přijde, musíme nějak změnit zákon. Ono se stalo. A na druhé straně já každý den vidím v televizi reportáž o jednom automobilu nebo motocyklu nebo autobusu, který vjel na železniční přejezd a byl smeten vlakem. Myslíte si, že existuje zákon, kterým bychom tomuto zabránili? Přece každý ví, že když svítí ta červená, tak tam nemá jezdit. Ale debil tam pojede, i kdyby to viděl čtyřikrát denně! Na toho zákon neplatí! Na blba, který jezdí se třemi promile, ještě zfetovaný, přece zákon neplatí! Ale my kvůli tomuto blbovi obtěžujeme miliony lidí s těmito, tady neřekl pan senátor Martínek, co se děje s těmi závaznými stanovisky, které teď trošku zmírňujeme. Prostě my nejsme schopni, protože kvalifikační předpoklady pro toho člověka, který to má vydávat, jsou takové, že takového člověka nenajdete. A když prosíte ministerstvo o výjimku, kdopak to tam dal, do toho zákona, že tam musí být tato kvalifikace, která neexistuje? Kolega Martínek hezky říká: Tak toho úředníka vyhodím. Ti úředníci jsou nadoraz. Doslova nadoraz. Kdybyste viděli, co se děje na agendě řidičských průkazů, kde máme v zasedací místnosti zastupitelstva stany, kde fotografujeme. Já přijdu sem a už tady zase vidím Evropa a další znaky do občanského průkazu, což je samozřejmě byznys zejména pro Státní tiskárnu cenin, která opět bude tisknout nové průkazy, pak se dozvíte, jaká úžasnost je ten občanský průkaz s čipem, co si všechno občan zařídí, jak bude jenom doma u počítače, a to chceme, aby děti pořád nebyly na počítači a sami budeme lidi nutit, aby všechno dělali z domova z počítače! Ale chyba lávky! Bez datové schránky si můžete ten občanský průkaz naloupat. Bez datové schránky, za kterou budete platit tu autorizaci, že ten podpis je ten podpis, budete cvakat. Jako města cvakají každý rok neuvěřitelné částky tomu divnému profíkovi, tak jako jsme zaplatili ty miliony na GDPR, aby nám poradili, že vlastně ty skříně nemusí být zamčené...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:48:49 - 17:54:10:

Ale já jsem u něj stále. Já jsem u něj, že tady můžeme říkat, co chceme, a pokud neuděláme radikální opatření, úplně nejlepší by bylo ten zákon zrušit a nechat život plynout. A představte si, ono by se vůbec nic zvláštního nestalo. My jsme neměli územní plán asi do roku, já nevím, 99 nebo 2000. Nic se nestalo. Stavělo se. Neudělal se žádné nevratné kroky. Bez těch papírů, které dneska... To necítíte, jak je to naprosto šílené? Že už se s tím nedá žít... Ti lidé čekají 4 měsíce na to závazné stanovisko, na úplnou banalitu. A to teď nemluvím o těch, abych nerozčiloval milou kolegyni, o těch žabyčkářích, kteří donesou brouka páchníka, hodí ho na zem, vyfotí a už tam máme, jak se to jmenuje, Natura 2000. A takhle říkají: Tady dálnice? Ani omylem! Tady je svišť, kterého tam vysadili, toho sviště. Řekněme si pravdu, jak to je, pane senátore, dívám se na vás, jak to zneužívají ty organizace. My jsme ty ekoturisty tady nezmínili. Oni jsou taky vážnou překážkou. Ale díky čí hlouposti? No přece naší! Oni by nemohli napadat ty procesní předpisy, kdyby nebyly takové, jaké jsou. Oni to mají velice snadné.

Oni to mají velice snadné, oni tam vždycky najdou .... No, ale tady to vy jste neudělali procesně úplně přesně, jak jste měli. A nespoléhejte se, prosím, na krajské úřady. Nám krajský úřad shazuje skoro všechna naše rozhodnutí, všechny naše pokuty z prostého strachu, že nechtějí do basy. Protože my jsme ještě nezmínili veřejné zakázky, které zdržují ty věci neskutečně, takhle bych mohl hodiny pokračovat. Prostě je třeba škrtat, škrtat a škrtat.

A my děláme pořád obráceně. Úplně zásadní věc. Všem, kteří mají kulatá razítka, tyto razítka změnit na hranatá. Přeložím do češtiny. Kulaté razítko znamená, že památkářka špatně vyspí, tak vy okna nevyměníte. Když se vyspí dobře, tak okna vyměníte, to je ten dobrý případ bez finančních příspěvků, které se občas dávají, aby se to povedlo, že? Protože tam, kde je kulaté razítko, tak se točí prachy, protože to někdo má, že? Teď si vymohly další instituce kulatá razítka, takže oni jenom řeknou nesouhlasíme a hotovo.

Dnes mi pan ministr Ťok bude prověřovat, jak je to s tou policií, které jsme tu také schválili kulaté razítko. Takže když policie řekla, že kruhový objezd nebude, tak si samospráva může naloupat, prostě nebude, protože technik na policii se mu nezdá. A hotovo. Takhle přece nemůžeme postupovat. Kdyby měl hranaté razítko, tak to česky znamená: Kamaráde, vysvětli nám, proč si tedy myslíš, že to takhle by být nemělo? Že by ta trasa neměla vést tudy, ale měla vést až tudy. Že ten přechod tady není potřebný a ty si myslíš, že je potřebný. Ale s kulatým bum hotovo, nemáš. Takže sebrat kulatá razítka, ale nechat je hranatá, aby oni museli zdůvodňovat. To je jedna z cest, ale tady to je opravdu malý krůček k tomu. Proto to podpořím. To není samozřejmě dokonalé. Ale těch případů, zase já to beru pozitivně. Jestli mi tam budou vrtat, tak ať mi přitom vyvrtají tu studnu na zahradě, protože vody je nedostatek, tak to snad vyřídí. Převést to do pozitivního. My pořád všechno negativní, negativní. Mimochodem také obce tady pláčou. Ale co dělají obce? No, my tu dálnici chceme, ale ne u naší vesnice, ale chceme tři mosty, že tady jsou tři farmáři, kteří potřebují na pole. To kamaráde ne, dálnici vám posuneme, ale most bude 30 km a ty pojedeš 30 a 30 na pole. Ještě to tak chceš? To je pořád nekonečný příběh. Spalovna nebezpečného odpadu v Pardubicích. Nikdo jim neumí vysvětlit, že ji potřebujeme. Je to tak jednoduché. Milá paní, co tam křičí na stadionu - teď jsem to nedávno sledoval – no, vy si pěkně přineste igelitku. Igelitku také ne, papírovou tašku, když půjdete do nemocnice. A na co? No na ty obvazy z vašich bércových vředů, ty si musíte vzít ....... a vy přece jste protestovala, že nechcete spalovnu. Někdy lidé protestují a nevědí proč, že si myslí, že už máme všechno hotové.

A pokud jde o ty slavné evropské staré země, no, ty si to vybudovaly v době, kdy ještě ptáčníci nebyli tak mocní jako ekoteroristé, tak oni už mají vybudováno a teď si vymýšlí složité předpisy, které nás brzy zdržují. Tak to prostě je. Oni si to udělali v době, kdy dávno ještě nebylo všechno tak, jak je to teď, takže relativně výstavba byla snadná. A teď nám neustále posílají další a nové brzdící směrnice a nařízení, které nám v tom brání. Takže jsem chtěl jenom říct, pane poslanče, já to podpořím, byť dokonalost, ale co je dokonalost? Kdo z nás je dokonalý? Nikdo. Takže nečekejme, že tento zákon bude dokonalý a bude to ještě dlouhá cesta... Nabádám k tomu, abychom se pokoušeli o shodu. My se stále snažíme bojovat. Neustále bojujeme, všechny možné skupiny pořád bojují. Proto je devět subjektů v Poslanecké...Pořád bojujeme, a přitom se pořád bojovat vůbec nemusí. V Řecku sice dluhy mají velké, ale lidsky je to tam naprosto úžasné. Přeji vám, aby to tady bylo také někdy tak. Děkuji.

Vládní návrh, kterým se předkládá Senátu Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii

Tisk č. 271
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 21:45:28 - 21:45:52:

Je to zvláštní, že vždycky když už si myslíme, že tomu rozumíme, tak zjišťujeme, že tomu nerozumíme. Takže já musím polemizovat, vaším prostřednictvím, s paní senátorkou, že to nemá důsledky, protože samozřejmě důsledky to má. Jestliže se o něčem hlasuje kvalifikovanou většinou – a já jsem zásadně proti, tak je pro mě snadnější to zablokovat, než když se hlasuje prostou většinou. To snad je jasné...

16. schůze Senátu
2. den schůze – 19.07.2018

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 305
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:50:49 - 15:53:45:

Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já jsem myslel, že už nebude zapotřebí, že už to tady tak nějak projde, a vidím, že jsme zase na začátku. Přece to nejde takhle jenom říct.

Teď mluvím z pozice primátora, to jsou stovky milionů korun, které se vyhodí, protože my nevíme, kolik maminek porodí, my nevidíme do jejich postelí. Ale to hlavní je, že dvouleté děti ve školce? Dvouleté děti patří do jeslí. My dokonce jesle máme, a fungují, dávají si tam ty maminky, které právě chtějí do pracovního poměru, ty si tam dávají děti. Ty jesle nejsou přeplněné, pokrýváme poptávku pro tyto malé děti, ale představa přebalovacích pultů? V jeslích kdysi byly zdravotní sestry, teď se zdravotní sestry vyloučily...

To není jenom o tom, tak to necháme vyzkoušet, utratíme ty miliony, a pak se ukáže, že to je nesmysl, tak to zase zrušíme. Tady proběhlo několik seminářů, kde to bylo tak jednoznačné. Tady o tom nebyly vůbec pochyby, že dvouleté děti tam nepatří. Já si stejně tak myslím, že pětileté děti nepatří povinně do školky. Je to jenom úlitba učitelkám prvních tříd, protože některé děti – a nebudu říkat, které děti, abych nebyl osočen – nejsou připraveny. A ony jim se takhle předpřipraví a ony v té první třídě aspoň jakžtakž jsou připravené. Ale pak je potřeba buď prodloužit školní docházku, anebo udělat, což se částečně dělá, takové ty přípravné třídy. Ale je to součást základního školství.

My jsme udělali ze školek v zájmu takového toho, musíme si toho pracujícího socialistického člověka vychovat už od jeslí, aby byl takový, jak my si ho představujeme. Ti dobrotrusové jsou nekoneční, oni pořád vědí...

Znovu opakuji, že v občanském zákoníku hned v úvodu je věta, že každý může žíti podle svého. Nebo má právo žíti podle svého. Tu my porušujeme dennodenně tisíckrát, protože neustále zasahujeme! Protože si někteří z nás myslí, že my víme lépe, co máme jíst, co máme dýchat, kdy máme chodit spát, kdy máme chodit nakupovat... A to je nekonečný příběh, a ta svoboda nám tak pomalinku protéká mezi rukama a pak se budeme divit, kde jsme to skončili.

Takže pojďme o tom hlasovat. Senát měl jednoznačné stanovisko, tak nevím, proč by ho teď měl měnit? Takové to vyzkoušíme to, to jsem slyšel u protikuřáckého zákona. A jaký je výsledek? Tuny vajglů po silnicích, hluk, stížnosti, na letišti ty dvě telefonní budky soudruh ředitel posunul před letiště, abychom znovu a znovu museli procházet tou kontrolou, zouvat si ty boty. Zdá se vám to normální? Ne, to je zloba, zloba a nenávist, nic jiného!!!

Takže moc prosím, Senát si to vyjasnil podle mě už dávno, takže není důvod to teď zase znovu zpochybňovat.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:29:36 - 16:32:55:

Vážený pane předsedající. Výjimečně budu souhlasit, vaším prostřednictvím, s kolegou Dienstbierem. Už jsem tady naznačil cesty, že jsou i jiné cesty než obecní školky, kde mimochodem můžete úplatu za školku díky tehdejšímu zákonu, který říká, že maximální úplata je do výše poloviny neinvestičních nákladů za uplynulý rok.

To vede k fantastickým rozdílům, až dvojnásobně, ačkoliv jsou to stejné školky, ale protože zrovna se tam vynakládaly nějaké náklady, kupoval se tam bezlepkový konvertor nebo kotel, nebo něco jiného, tak najednou ta školka je dražší.

Ale chtěl jsem říci jinou věc. My si tady pořád pleteme právo a nárok. Je přece jasné, že to je právo. Tak pojďme si říct, že by bylo hezké, kdyby každá rodina dostala rodinný domek se zahrádkou. To je přece krásné, a neříkat, že to nejde. Ale já vám řeknu, co nejde. Viděl jsem teď na jedné cestě v zahraničí, že jedna maminka si vezme pět dětí, nedělají z toho žádnou vědu, kterou by okamžitě z toho udělali u nás, co musí všechno mít doma, aby mohla uvařit snídani. To tam nemají. Maminky jí zaplatí nějakou celkem malou částku, ta jedna má byznys, protože se stará o tyto děti, a ty ostatní mohou chodit do práce. Představte si to v českém prostředí. To tady nebylo řečeno. To není tak, že děti do školky jen tak přijdou. V tu ránu přijde banda s kulatými razítky, jsou to hasiči, hygienici a další a budou chtít, aby všecko bylo. Přece to malé dítě nemůže chodit na velký záchod, co mají vyšší oddělení. Ono musí mít malinký záchod, byť doma chodí na stejný záchod, co mají rodiče... Tady byrokratický šiml okamžitě začne pracovat. A jestli tedy stát to chce takhle pojmout, že je na to nárok, tak ať stát buduje státní školky. Měl jsem delegaci z Malty, oni mají shodou okolností stejný počet školek, jako my, jedenáct, a z toho je jediná obecní. Všechny ostatní jsou soukromé. Ono to není tak, jak se nám to tady líčí, ono je potřeba to celé říct, jak to tam je, kolik tam stojí školka, kolik stojí tady. Ona není bezplatná...

Je možné to řešit přesně těmi skupinami, jinými způsoby, protože my nevíme ani kolik dětí bude. To, že říkal pan kolega, že my jsme začali stavět, no, co jsme měli dělat? My jsme nevěděli, jak to dopadne, od začátku jsme říkali, že to je špatně. Ale když se udělá zákon, tak musíme podle tohoto zákona konat.

Jenom taková drobnost. My jsme vybrali místo, kde je základní škola v naivním domnění, že tam vystavíme školku, a jídelna bude použita z té školy. Ne, ne, ne, dámy a pánové, my musíme vybudovat zvláštní jídelnu, všechny sítě se přesunou. To jsou obrovské náklady. A není tam vůbec jisté, a co když maminky tam děti potom nedají, co budeme se školkou speciálně pro malé děti dělat?

Já jenom chci, abychom řekli všechno, ne vždycky jen to, co se hodí. Je samozřejmé, že všechno je možné i nemožné možné, jak říkal Bohumil Hrabal. Ale máme přece nějakou soudnost, že právo a nárok jsou dvě velmi rozdílné věci, ale my je velmi často zaměňujeme, a vůbec ne jenom u dvouletých dětí a školek.

15. schůze Senátu
1. den schůze – 17.05.2018

Situace ve strukturálně postižených regionech
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:26:39 - 11:36:25:

Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já jsem původně k tomu nechtěl, ale protože také jsem z toho regionu, já tam pořád tak dole cítím zase ty volby. Jak jsou ty volby a jak jsme tady bojovali za ten svůj region a chceme, aby to tam bylo dobré. A všichni si omylem myslíme, že je to o penězích. A ono to ve skutečnosti o penězích vůbec není. Protože kdyby to bylo o penězích, tak už jsou ty regiony dávno všechny skoro stejné, protože od války se do těch regionů nalilo už tolik peněz. Ale ony většinou ty peníze bohužel, jak já říkám vulgárně, končí v kanálu. Ono se hodně platí za takové to, na čem se živí spousta organizací, které nám stále dělají nové a nové slajdy a výzkumy. Viz GDPR, kde někteří vydělali opravdu velké peníze a my za to neustále platíme, místo, abychom to dali těm lidem.

Ale co je podstatné, my tady mluvíme o tom, jak by se měli zapojovat do práce. Finsko zrušilo tu šílenost s tím podmíněným zaručeným příjmem, protože to sociální inženýrství nikdy nikam nevedlo, než zhoršovalo situaci. My si myslíme, že tím, že je uplatíme, že to bude lepší. První, co potřebujeme, je vymahatelnost práva. To je první krok. Ale bohužel ne vymahatelnost práva podle představ naší milé ombudsmanky, ale vymahatelnost práva třeba podle bývalé země Evropské unie Británie, kde když někdo nezaplatí pokutu, tak nemá žádné služby. Nedostane stavební povolení, nedostane pas. Zato u nás, když jenom řeknete, tak se paní ombudsmance zježí vlasy. U nás třeba vězni už dávno pracují, a není to problém.

Vy tady mluvíte o dotacích brownfieldů. Vždyť jsou to všechno nesmysly. Tak to nefunguje, jak to slyšíme v televizi. Ty brownfieldy většinou buď nemají vlastníky – my jeden takový máme, v roce 2024 přejde do vlastnictví státu. Jednoduchá řeč – tak to vyvlastněte. No to je takový plk pro noviny, ale ve skutečnosti je to naprosto nerealizovatelné. Ale vymahatelnost práva je možná. Vzpomeňte si, když jsme tady hlasovali o poukázkách. My jsme tady křičeli, je to nesmysl. Okamžitě je prodají Vietnamcům, tu za stovku, tu za sedmdesát pět korun. Přesto to prošlo. A co uděláme teď? Samozřejmě to zrušíme, protože to byla hloupost od samého počátku. Takto to prostě nefunguje.

Kromě toho skupina lidí, kterých se to většinou týká, má hluboce zakořeněné to, že když pracuje, tak chce peníze hned. Ona není ochotná čekat. Ta zkušenost je jasná. Já vás ujišťuji, že když vezmu romskou partu a chci na ní práci a odpoledne ji zaplatím, tak udělá tolik práce, že si to neumíte představit. Oni ve svém volnu jsou schopni vykopat tři sta metrů kabelu, jenom aby ho mohli vypálit a dát ho do sběru. Ale nejsou ochotni čekat celý měsíc na to, až jim laskavě, a to ještě za podmínek úřadu práce, které jsou zcela nerealizovatelné. A to jsme zase u zákonů. Dejte jim boty pro ostruhovou patu, dejte jim pomůcky. Ne, žádné pomůcky nedostaneš. První den budeš sbírat papíry, za vydělané peníze si koupíš lopatu nebo nějaký nástroj, až se vypracuješ a budeš mít svoje nářadí, pak se ti to bude lehce dělat. U nás se neustále válí pracovní rukavice, protože on je jednou použije, pak je zahodí. Kdyby si je musel koupit za vydělané peníze, on by si sakra ty rukavice hlídal!

Ale to jsou všecko věci, které někteří neradi slyší. Ti, co mají to úžasné sociální cítění, ale ve skutečnosti pracují proti těm lidem. Protože představa sociálních inženýrů o sociálním bydlení, paní ministryně, že to bude tak, že my tam postavíme nějaké byty, a kde je postavíte? Určitě ne ve středu města. To vás ti vaši voliči zabijí. To znamená, že na okraji, nejlépe u řeky nebo u trati, nebo za tratí, a vytvoříte ghetto automaticky. Nic jiného nemůžete vytvořit nebo ghetto. Protože do rozptylu se nikomu nechce, protože zase jsou s tím problémy, ale je to jediné řešení rozptýlit. Protože ta rozptýlení sice dělají potíže, ale jakmile se dá dohromady velká parta, tak pak z toho vznikají ony zákazové vyhlášky o sezení, nesmyslné vyhlášky o zákazu pití na veřejnosti, které nikdo není schopen kontrolovat, a vrcholem je obecně závazná vyhláška města Litoměřice o délce vodítka pro psa jeden a půl metru, protože kdyby bylo delší, tak by mohlo srazit cyklistu. A to je tam prosím vedení z ODS – tedy abych nekritizoval někoho jiného, to mi hlava nebere – a tak to pokračujeme, utrácíme peníze. Na druhé straně paní ministryně, když chceme mít komplet elektrifikovanou dopravu, protože si myslíme, že Smart Cities je jeden velký podvod, to se můžete dočíst, zase těch, kteří z toho rýžují peníze, stejně jako průmysl 4,0, protože průmysl 5,0 už bude zase o těch kožkách a o prvobytně pospolné výměnné společnosti. Vždycky někdo vymyslí nějakou módní vlnu, všichni na ni naskočí a platí a platí a platí - a ti chytří rýžují, rýžují a rýžují. A není schopno tomu zabránit, protože okamžitě na vás zaútočí média, jak to, že ještě nemáte chytrou lavičku v Teplicích za 90 000 Kč, na které si bude moct fracek nabít mobil. No, nemáme a nikdy ji nekoupíme za 90 000 Kč! Ale všichni ostatní koupí. Nemáme ani poeziomat, tam strčíte něco, a on vám čte básničku a stojí 90 000 Kč a takto bych mohl pokračovat... A peníze tečou a tečou a když chceme trolejbusy, tak protože máme soukromý dopravní podnik, což v době návratu komunismu není populární, tak dotaci na trolejbusy nedostaneme. Potřebujeme dotace, na co je potřebujeme, ne na co jsou. To jsou ty nesmyslné projekty. No, neber ty dotace, když tady jsou, nebo kraj, neber ty úvěry, když jsou nízké úroky, vám řekne úředník. Neber to, a přitom má přebytek. A on si bere úvěr. Vždyť jsou nízké úroky. A to co nás čeká s hypotékami, kdy národní banka má pravdu, protože snadná dostupnost hypoték povede k dalšímu bezdomovectví. Za 20 let budete mít všude v ulicích bezdomovce, tak jako se to stalo na Západě. Protože představa mladých lidí, kteří si ve 20 letech postaví barák a kupují si kliky za 3 000 Kč a baterie za 8 000 Kč v domnění, že v nejhorším barák prodají a splatí hypotéku, což se velmi mýlí, nedejbože, když onemocní nebo je propustí z práce, to ani nekomentuji, takže ti tady zůstanou, banky budou mít tisíce nemovitostí, které budou neprodejné, protože byly přeinvestované. Všichni mají vany s tryskami, ale normální člověk takovou vanu nepotřebuje. Takže jim nikdo peníze nikdy nevrátí. Je to podobné, jako když jsem si pitomec koupil oktávku s koženýma sedačkama, a myslel jsem, že ji pak výhodněji prodám, no cha, cha, cha. Nikdo nepotřeboval oktávku s koženýma sedačkama, které mi někdo řekl: Hele, ty dlouho vydrží a budou potom jako nové. No, nebyly. Takže si myslím, že tudy cesta nevede. Vede cesta pana senátora Růžičky, vaším prostřednictvím. To vzdělání je nesmírně důležité. Ale není to o tom, jestli u vás bude vysoká škola, protože ona bude stejně nekvalitní. Máme vysokoškoláků jako hnoje. Nepotřebujeme, aby každý byl vysokoškolák. Opakuji znovu. Největší trest u rodičů je: Uč se, blbečku, nebo budeš zedníkem. A co je na tom urážlivého? Každý, kdo z vás někdy něco rekonstruoval, ví, že dobrý zedník je k nezaplacení, a dokonce si dokáže vydělat. Ten, kdo umí silikonovat jako já, že ne, protože to mám celé opatlané a on udělá takhle prstem a má to dokonalý, to je boží člověk. A my si ho vůbec nevážíme, dehonestujeme, že jedině vysokoškolák je, ale co bude dělat vysokoškolák, když nebude chtít dělat rukama. Už ani středoškolák nechce dělat rukama. Ale ono pořád, to si nemyslete, že to zase bude s roboty tak krásné, že vám robot všechno zařídí. Nezařídí. Vždycky se necháme unést nějakou módní vlnou, všichni té vlně propadnou, a ona občas vede slepou cestou. Takže samozřejmě ty regiony jsou na tom tak, jak jsou. Historicky to tak vzniklo, skutečně jsou to regiony po obvodu. Mimochodem, raději jsem nemluvil o cestovním ruchu, protože u nás polovina města jezdí s německými cestovkami. Ty mají zřejmě nějaké jiné evropské předpisy. Tam je všechno jednoduché. Včera jsem si něco kupoval a půl hodiny jsem za drobné peníze s ruskou prodavačkou dělal smlouvu, kdy by normálně šlo jít k pokladní a zaplatit. Ne, já jsem udělal smlouvu. Musel jsem dát e-mail, musel jsem dát všechny osobní údaje, takže hlavně že máme to GDPR, namísto abych normálně šel, u pokladny zaplatil a dostal paragon. A tak to je se vším. To, co tady přijímáme, jsou takové bramboračky, od vodního zákona všechno, co tu máme, by zasluhovalo zamítnout. Protože v životě našem by se totiž vůbec nic nezměnilo. Zítra bychom zase šli do práce, všechno by bylo stejné. A proto já říkám. Zákon ne potřebný. Jenom zákon, který je nezbytný. Potřebných je 1000 věcí. A tím se dostáváme do toho chroští, ve kterém už se nikdo nevyzná. Dokonce budete mít zvláštní školení, abyste uměli vyplnit doznání. Mimochodem, když už mluvím, tak budeme navrhovat, aby tento zákon byl ke 30. 6. zrušen a napsán nový, že to, co už se z něj stalo za bramboračku, to už není k žití. Pod dojmem voleb budeme všichni teď, aby občané věděli. No, povede to zase jenom ke zbytečnému rozeštvávání společnosti. Žádný jiný význam to nemá. Pro normální lidi je to zcela bezvýznamné. Nechtěl jsem už odbočovat od toho, ale brownfieldy, paní ministryně, jako půjčky na brownfieldy, to se musím smát. Ony většinou nám nepatří, ty brownfieldy, že. Jedině, že by si je koupil stát a něco s nimi udělal, ale to on zase nechce. Ale obce tuto sílu nemají. Povídka o tom, jak to zítra vyvlastníme nebo jak to dokonce zbouráme, když to není naše, to je velmi naivní představa. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 270
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:29:13 - 17:35:51:

Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové.

Já si vzpomínám, když jsme hlasovali, a není to tak dlouho, oslněni ?Lex Babiš? jsme jaksi zapomněli dobře vidět a ušili jsme si na sebe sami boudu. Ale nejen na sebe, ale na tisíce dalších lidí. Já jsem byl u historie těchto zákonů, kdy do června, kdy je okurková sezona, jsou akorát kruhy v obilí a média nemají o čem psát, tak vždycky rozebírali, cože ti poslanci a kdo co, a co dělal loni, kolik si vydělal, co má, anebo nemá. A postupně se na to nabalovalo a nabalovalo, až jsme skončili tam, kde jsme dnes skončili.

A proto jsem se rozhodl, protože ten zákon už byl dvanáctkrát novelizován, a v důsledku přijatých změn je zákon již dnes vůči jednotlivým veřejným funkcionářům podléhajícím zákonu značně neproporcionální, a to jak ohledně stanovených povinností, tak např. v otázce nahlížení do údajů poskytovaných i vedených v registru. Na tom nemá nic změnit ani právě předložená osnova, která již tak nepřehledný zákon činí ještě více nesrozumitelným a pro praxi špatně uchopitelný. Navrhujeme proto zrušit celý zákon a poskytnout vládě dostatečný čas na vypracování zcela nového, který by vytýkané nedostatky legislativního i obsahového rázu zhojil a podle kterého by praxe mohla zcela bezproblémově fungovat.

Jestliže jenom metodický pokyn k vyplnění má téměř padesát stránek, a my tady budeme mít školení, kde nás přijde školit právník Ministerstva spravedlnosti... Protože máte senátory zvolené před říjnem, po říjnu, každý má jiný režim. To samé mají úředníci, kteří tam byli třeba už dokonce někteří od roku 1990, tak jsou v jiném režimu než ti, co tam byli teď. Prostě je to jeden velký guláš. A ty argumenty – a já souhlasím s kolegou Horníkem, vaším prostřednictvím, že ten zákon je špatně. My vždycky to uděláme, vzpomeňte, registr smluv a pak někdo přišel s tím, no ale malé obce by neměly ty smlouvy registrovat. Takže vlastně zbyla jenom ta okresní města.

Ono je to podobné, ten střet zájmů. Vesnice s tři sta lidmi může dělat kanály za sto šedesát milionů z dotací Evropské unie. Jaký je rozdíl mezi uvolněným a neuvolněným radním v rozhodování? Vůbec žádný. Vůbec žádný, paní poslankyně, to je přece úplně stejné. Takže proč mám mít jiný režim? A tím se to nabaluje a nabaluje, je to nepřehlednější a nepřehlednější a ta touha, abychom věděli, kdo se díval, to je moc hezké. Ale když se zase – příklad z malé vesničky – starosta Jirka podívá, že Ferda se díval a večer se potkají v hospodě a on mu po patnácti pivech řekne: ?Ta ty ses, ty hajzle, díval. A pročpak ses díval? Ty jsi mě asi chtěl pomluvit před volbami! A tumáš! A nebo půllitrem!?

A co z toho máme? Z celého našeho velkého úspěchu vznikne jenom zloba, závist, žádný jiný význam to nemá. Když platil ten starý zákon, když jsem dokonce musel jedno hlášení dát tajemníkovi obecního úřadu, druhé mandátovému a imunitnímu výboru, skoro nikdo nikdy se na to neptal. Občany to vůbec nezajímá. Ty zajímá, co děláme ve městě pro ně. A tohle zajímá zase někoho, kdo z toho může mít byznys a státní dotace, z kterých je živ. A nepřesvědčí mě o tom nikdo, že tomu tak není. Pro běžného obyčejného, v uvozovkách, žádní obyčejní lidé neexistují, pro normálního – normálního, to je to správné slovo – to žádný praktický význam nemá. Ukájí se tím jenom ti, kteří mají potřebu stále... Už jsme tady měli smlouvy, nakonec, jak se ukázalo, registr smluv, to je v podstatě k ničemu. Co se ukázalo? V podstatě se nic neukázalo, akorát pořád úředníci trnou hrůzou, jestli tam něco nezapomněli dát, aby je nikdo nehonil.

Takže proto je tento návrh, který to umožňuje vrátit zpátky. Možná si vzpomínáte, nebudu jmenovat, pana poslance Kalu, dnes prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, který už se sám nevyznal v písmenkách LMN, a pak se nám stalo, že jeden rok vůbec nebyla kontinuita mezi těmi hlášeními, protože je nebylo možné dát. Mimochodem, tady v tom novém formuláři, já už jsem si ho vytiskl preventivně, co dáváme do toho třicátého, ten je úplně o ničem. Ale nicméně kolonky jsou tak malé, skoro jako v každém formuláři. A je elektronický, a vám se tam ty údaje prostě do toho nevejdou. Takže já se budu ptát toho pána z toho Ministerstva spravedlnosti. Nemluvím o tom, že Ministerstvo spravedlnosti si vyložilo zákon k obrazu svému. My, kteří jsme tady celou tu dobu ty zákony přijímali, tam o stavu na účtech nebylo ani slovo. Ale oni použili fiktivně občanského zákoníku a vyhodnotili, že věc movitá je každá, která není nemovitá. Ale toto je lex specialis vůči občanskému zákoníku a ten takovou podmínku neměl.

To nemluvím o tom narušování rodinného soužití. Zejména v rodinách, kde zrovna dochází k neshodám, tak tam to může mít fatální následky. A vůbec nevím, proč do toho tahají naše příbuzné a manželky. Moje žena říkala, co jim je do mých peněz, já jim nic nedám. Mimochodem jsem pro jistotu zlikvidoval akcie z kuponové privatizace, protože jsem měl obavu, aby nějaký debil neřekl, že jsem neuvedl akcie ČSAD BUS, našeho úžasného podniku, který má hodnotu asi minus padesát korun. Také to dopadlo tak, že jsem je musel darovat oné společnosti v likvidaci, ale konečně jsem čistý. Nemám žádné akcie, na rozdíl od mé tchyně, která si vzala desetinásobek od toho, jak dával za tisíc a dostala deset. Ona byla první v letadle, takže dostala tehdy deset tisíc. Já jsem už nedostal nic.

Takže já si myslím, že my se nemůžeme bát pořád toho, že někdo řekne, že kdo je proti tomu, tak ten je pro korupci. To je nesmysl. Mimochodem, tady jsme všichni ve střetu zájmů, a nikdo z vás ho nehlásil. Tady jste všichni ve střetu zájmů, protože ten zákon se vás bezprostředně týká, a nikdo z vás to nenahlásil. Čímž porušil jednací řád. Čili já ho hlásím. Já jsem ve střetu zájmů a ten střet zájmů spočívá v boji s blbostí. A já prostě s blbostí budu bojovat bez ohledu na následky, které to pro mě bude mít. Přeji vám hezký den.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:10:04 - 18:13:57:

Pozměňovací návrh zní: zrušuje se zákon číslo 159/2000 Sb., o střetu zájmů, zadruhé – část první zákona číslo 216/2008, kterým se mění zákon číslo 159/2006 o střetu zájmů, zatřetí – část desátá – zákona 158/2009, kterým se mění zákon číslo 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon ve znění pozdějších předpisů a o změně některých zákonů. Za čtvrté – část sto sedmdesátá první – zákona číslo 281/2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. Za páté – zákon číslo tři sta padesát z roku 2009, kterým se mění zákon číslo 159/2000 o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Za šesté – část třicátá zákona číslo 167/2012 Sb., kterým se mění zákon číslo 499/2004 o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon číslo 227/2000 o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů. Za sedmé – část dvacátá zákona číslo 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a změně některých souvisejících zákonů. Za osmé – část desátá zákona 131/2015 Sb., kterým se mění zákon číslo 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy zeměměřičského odvětví a o změně některých energetických zákonů, ve znění pozdějších přepisů a další související zákony. Za deváté – část šestá zákona číslo 190/2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona číslo 131/2015 Sb. Za desáté – část čtyřicátá sedmá zákona číslo 298/2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Zákon číslo 106/1999 o svobodném přístupu informací, ve znění pozdějších předpisů. Zákon číslo 121/2000 o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským o změně některých zákonů, autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Za jedenácté – část pátá zákona číslo 302/2016, kterým se mění zákon číslo 424/1991 o sdružování politických stran a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Za dvanácté – část první zákona číslo 14/2017 Sb., kterým se mění zákon číslo 159/2000 o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů a související zákony. Za třinácté – a poslední část – sto sedmnáctá druhá zákona číslo 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a v řízení o nich a zákona o některých přestupcích. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. června 2019.

Odůvodnění: Zákon o střetu zájmů byl od svého vzniku již dvanáctkrát novelizován. V důsledku přijatých změn je zákon již dnes vůči jednotlivým veřejným funkcionářům podléhajícím zákonu značně neproporcionální, a to jak ohledně stanovených povinností, tak i v otázce nahlížení do údajů jimi poskytovaných a vedených v registru. Na tom nemá nic co změnit ani právě předložená osnova, která již tak nepřehledný zákon činí ještě více nesrozumitelným a pro praxi špatně uchopitelným.

Navrhuji proto zrušit celý zákon a poskytnout vládě dostatečný čas na vypracování zcela nového, který by vytýkané nedostatky legislativní i obsahového charakteru zhojil a podle kterého by praxe mohla bezproblémově fungovat.

To je všechno, toho prvního se nelekněte. Tady vidíte tu houštinu, co to znamená, jak je to všechno propojené dohromady. Aby se tak jednoduchá věc dala udělat, co všechno musíte popsat. Ano, děkuji.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti

Tisk EU č. N 115/11
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:24:26 - 19:24:27:

Já vás, pane místopředsedo, nezdržím, jenom...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:24:27 - 19:25:05:

Jenom odmítám další orgán. Unie už má tolik orgánů, že je celá přeorgánovaná. A nevím, jestli by nám unie uměla zařídit třeba veřejně prospěšné práce, že by třeba ze Španělska, z Řecka nám poslala nějaké pracovníky, kteří by neměli tak tvrdé podmínky, jako má náš úřad práce, kdy jim musíme všechno dávat. Ale to nám určitě nedá. Ale určitě tam zase bude sedět parta lidí, kteří budou plodit další a další směrnice a nařízení. My vždycky říkáme, vítáme novou iniciativu, a pak řekneme dvacetkrát, ale je to úplná blbost. Řekněme rovnou, že je to úplná blbost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:25:30 - 19:25:32:

Ale vy to používáte moc mile...

14. schůze Senátu
1. den schůze – 25.04.2018

--- bod schůze neuveden ---
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:18:13 - 09:18:57:

Dobrý den, vážený pane místopředsedo, já bych navrhoval konkrétně, protože vy sice napíšete dopis předsedovi vlády, ale já už jsem včera navrhoval, abychom ty body vyřadili. Ale pochopitelně u některých to nejde, protože by propadla marná lhůta a ty zákony by platily, aniž bychom se k nim mohli vyjádřit. Neplatí to ovšem o evropských tiscích, kde žádné nebezpečí z prodlení nehrozí a v podstatě se nic nestane. Dokonce i kdyby se vůbec neprojednávaly, tak jak je to v Poslanecké sněmovně, která neprojednává. Tam to projednává jenom příslušný výbor.

Takže navrhuji vyřadit body 3...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:18:59 - 09:19:24:

3. N 084/11, 4. N 098/11, 5. N 099/11, 7. K 097/11, 8. K 112/11. A to je všechno. Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:19:45 - 09:19:47:

Omlouvám se. Ne ty, tam kde je on za sebe přednese. Pardon.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/2008 Sb., o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 256
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:34:09 - 09:37:42:

Je zajímavé, že k důležitým věcem se nikdy nikdo nehlásí. Ono to vypadá zdánlivě, zase je to jeden z těch legislativních aktů, který má ?dobrotrusky? něčemu zabránit, a on ničemu nezabrání, protože nám tam spousta věcí chybí. K nelidskému mučení se dá používat mnohem více nástrojů, než jsou jenom ty chemické látky, kvůli kterým to vzniklo, ti, kteří je potřebují, si je stejně seženou od jiného dodavatele, takže ono se tomu nezabrání. Je to spíš takový ten náš odpor k nelidskému zacházení a k trestu smrti obecně, přičemž ale minimálně polovina obyvatel ČR by zavedení trestu smrti přivítala. Dokonce si pamatuji doby v Senátu, protože už jsem tady dlouho, že tady byly také velmi silné nálady, trest smrti v ČR zavést. Já s tím nesouhlasím. Ale ony jsou i jiné nástroje k mučení, a to je k mučení duševnímu. Stačí si přečíst evropské tisky, které jsme nevyřadili, je to také duševní mučení. Je to prostě... Jenom když vidíte ten počet těch tisků a jejich názvy, tak normální člověk vůbec neví, o co se jedná, ale ony jsou v tom skryty... Také jsem tam zaznamenal doporučení. To je ten systém, z doporučení se stane směrnice, ze směrnice se stane nařízení, pak se nestačíme divit a řešíme tady GDPR. Mimochodem, s křížkem po funuse. A když už mluvím, tak se objevila taková zvláštní praxe ve sněmovně, rozmáhá se nám tady takový nešvar, že sněmovna začíná většinu zákonů schvalovat v prvním čtení. Jak takové zákony budou vypadat, to uvidíte záhy, až sem přijdou. Dělat zákon o GDPR v prvním čtení je samozřejmě nesmysl, protože to bude pochopitelně legislativní paskvil. Nedá se to. To není ani neschopnost, to se nedá, v takovém krátkém čase se to prostě nedá udělat dobře. A pak je to vidět, jak opravujeme a opravujeme, když jsme tady křičeli, že dávat dávky v poukázkách je nesmysl, tak to prošlo. A teď sem přijde oprava, protože to je opravdu nesmysl. Stejně jako posílat dvouleté děti do školky. Takže i když to projde, tak do roka a do dne to tady budeme mít znovu. Já vím, že to úplně nesouvisí s tímto zákonem, paní senátorka se na mě zle dívá, ale já chci na to jenom upozornit v té obecné rovině. Ten počet směrnic a aktů je tak strašný, většinou se nedají ani číst, protože jejich jazyk je zcela nesrozumitelný. My neustále máme ta usnesení, vítáme, vítáme, abychom pak řekli, že velká většina je nepřijatelná. Je to i v zájmu EU, k tomu, jaký mají vztah občané k EU, že velmi často je v tom EU nevinně, viz například fízlování v daňovém balíčku, který tady budeme projednávat, kde to jde výrazně nad rámec toho, co po nás chce Brusel, není to jediný případ, kde si čeští úředníci přismaží své zájmy evropské směrnice, lidé potom samozřejmě nadávají na Brusel. Mimochodem, velmi mě zaujalo, že v době syrské krize bylo téma v ČR, víte, jaké bylo nejdůležitější? Jestli budeme tu rumovou tresť ještě moci používat, nebo nebudeme tu rumovou tresť... Dopadlo to výborně, ještě pět let ji budeme moct používat.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:41:12 - 09:41:28:

Je to jen procedurální návrh, po dohodě s panem předsedou evropského výboru jsme ještě zapomněli na tisky 10, 18 a 19, takže ty také navrhuji vyřadit.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:41:28 - 09:41:33:

10, 18 a 19. S legislativou je projednáno, že je to možné.

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Ivo Valenty, Jana Horníka, Jiřího Voseckého a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 261
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:55:58 - 12:01:14:

Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Mám také elektrické kolo. Pan profesor Pirk v jiné souvislosti, a víte, že ty dva zákony mají hodně společného a byly předmětem posledního nálezu Ústavního soudu. Ústavní soud řekl, že číšník nemůže odpovídat za to, že ten, co se napije, potom řeže s cirkulárkou a uřízne si prsť, byť sebepoškodí. Nicméně udělal tam takový kompromis, že kdyby náhodou jel autem, tak to prý má poznat ten číšník. To nevím tedy, jak to pozná, ale dobrá.

Ale problém je jinde. Na rozdíl od kouření, kde společnost je rozdělená, tak u alkoholu je tomu jinak. Protože Češi opravdu pijí světovou extratřídu. To je pravda, tam společnost rozdělená není. Kromě několika jedinců, jako jsem já, který vůbec nepije víno, tak skoro všichni pijí. Já to víno mám radši přepálené, protože to je rychlejší, než to do sebe ?lejt? po litrech. Ale to sem nepatří.

Mě ty debaty hrozně baví, to už tady máme za sebou. A já, k nelibosti některých svých kolegů, samozřejmě jen proto, aby to prošlo, nebudu teď prosazovat, aby totéž bylo u řidičů.

Protože tak, jak se chováme my, kdy máme vlastně nulu, která není nula – my jsme tady popřeli všechny matematické zákony. Ještě k tomu napsané to máme tak, že ono se to ani nedá tak lehce změnit. My nemáme v zákonu napsáno, že máme nula. To je, jak to bývá, daleko složitěji popsané, takže ani nestačí pozměňovací návrh. Normální by bylo, že když v zákoně by byla nula, tak by se nula nahradila nula pět a bylo by to vyřízené. Ale ten hlavní argument, ta debata není poprvé, byl: ?Čechovi dovolíš jedno pivo, a on vypije dvě.? To je velmi silný argument těch odpůrců, ale je zcela lichý a nesmyslný. To prostě není pravda.

Dokonce v debatě teď bylo také řečeno, že vám zakážeme i kouření řidičů v automobilu. A to i tehdy, když jedou sami. Ale to je potom navádění k vraždě. Protože kdyby mi to zakázali, tak už mě tady nikdy neuvidíte, protože při první cestě bych usnul a zabil bych se. A hlavně, komu to vadí a co je komu do toho! Jediné, komu to vadí, je ten, kdo si po mně koupí to ojeté auto. A když jsem ho prodával svého času, tak říkali, že bude tak smrdět, že si ho nikdo nekoupí. Ale protože už máme dobré čistící prostředky, tak když jsme se na něj v bazaru byli dívat, tak vonělo. Oni ho vyčistili tak, že vonělo.

Takže já bych se toho vůbec nebál. A jsou tady další věci. Vezměte si, kolik lidí umírá na přechodech pro chodce. A vůbec nejsou opilí. Ani řidiči nejsou opilí. Každý den vidíte v televizi jeden železniční přejezd, ti lidé vidí ty rozšrotované auta a další den máte opět reportáž, jak tam to auto vjelo na červené světlo. Ale komu není rady, tomu není pomoci.

Ale pan profesor Pirk také řekl, že studie vychází tak podle toho, kdo je platí. Taková ta demagogie, kterou potvrdil tady pan senátor Čunek, já mám také elektrokolo. To jsou lži, co tady vyprávíte. Nic takového není. Elektrokolo funguje tak, že ten motorek vám pomáhá šlapat. Takže dáte jedničku, tak víc se namáháte, dáte dvojku, ještě lepší. A já jsem loni předjel večer jednoho takového toho zavilého cyklistu do kopce na mém elektrokole. Shodou okolností večer jsem byl u nich na návštěvě, ale netušil jsem, že je to on. Protože ono do toho kopce samozřejmě to elektrokolo, a každé kolo, z kopce jede 60, 50 km/h. Když pojede z Komáří Víšky v Krupce, tak jede šedesátkou. Já jsem to zažil. A cyklisté z NDR říkali: ?Ty jsi sebevrah. Vždyť je tam šotolina. Když ti to uklouzne, budeš v lese.?

Proboha, nepoužívejte takovouto demagogii. Ona se používá i v tom, jak se dělá statistika. To není pravda, kolik dopravních nehod je pod vlivem alkoholu. Je to velmi jednoduché – stane se nehoda a policie obvykle nechává dýchnout. Ve chvíli, kdy člověk něco nadýchá, tak ve statistice je to nehoda s alkoholem. Ale nehoda nebyla s alkoholem, protože on se buď bavil se spolujezdkyní, nebo ladil rádio, nebo nedával pozor a u toho semaforu nedobrzdil. Ale protože ho změří, máme nehodu. Je to podobné, jako všichni umřou na kouření, a oni kupodivu občas dostávají ty nemoci i nekuřáci. Dokonce ve velkém procentu.

Takže se toho neděsme. Já jsem dokonce zastáncem zrušení bodového systému. K čemu ho máme, když Praha ho už vůbec nepoužívá. Protože jde jenom o ty prachy! Když pojedete v Praze šedesát a zaplatíte, tak vám žádné body nedají! Byť je to protizákonné! Ty body tam jsou od toho. A oni vám je nedají, protože potřebují ty prachy. Jak dlouho jsme tady bojovali, aby městská policie nemohla měřit! A budeme znovu o to usilovat!
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:01:21 - 12:01:31:

Že se z toho stala jenom ?rejže?! Alkohol s tím přece úzce souvisí, protože u toho piva se většinou kouří, takže teď nám chodí s tím pivem ven. Ale protože některé obce mají zákaz pití alkoholu na veřejnosti...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:01:33 - 12:01:37:

Takže nemůžou, paní místopředsedkyně. A to je ten problém.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:01:38 - 12:01:43:

Takže já se přimlouvám za to, abychom pustili ten zákon do dalšího čtení.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:01:43 - 12:02:53:

Pracovali na něm a spíš přesvědčovali o tom, že alkohol za to nemůže. Ten za to nemůže. Za to můžou lidé, kteří jsou buď zodpovědní, nebo nezodpovědní. A co myslíte, že teď dělají? Samozřejmě že pijí na těch stezkách. Protože ne všude je policie a ne každý přestupek je postižen. Jezdí snad lidi předepsanou rychlostí? Nejezdí. Devadesát procent jich samozřejmě nechytí. Když nemáme tu sílu zabezpečit tu kontrolu, tak je ta sankce zbytečná. A není to tak. Samozřejmě budou někteří, kteří se opijí. Vždycky takoví budou. Ale všechny okolní země mají 0,5 – 0,8, a my se tady potácíme mezi 0 – 0,3, a myslíme si, že něco zachráníme. Takže já budu hlasovat pro přijetí toho zákona.

Většinou je to tak, že média rozpoutají okamžitě kampaň – budete zabíjet naše děti s kočárky. Ale prostě není to pravda. Takhle ji kolikrát média rozehrála, a pak zase brala zpátečku, protože ono to tak dramatické nebylo. Takže já ten návrh podpořím.

13. schůze Senátu
1. den schůze – 04.04.2018

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Rady Evropy o komplexním přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích(3. července 2016, Saint - Denis)

Tisk č. 230
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:30:27 - 16:34:36:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Pan senátor Horník má pravdu. Já když jsem poprvé slyšel Miroslava Kalouska ve sněmovně, kde je také poněkud drsnější prostředí než tady, a on tam řekl dvě slova – já nevím, jestli je můžu opakovat, protože ony prý nejsou sprostá, jak mně bylo vysvětleno – byla to slova ?Baník pičo?. A já, protože jsem neznalý a nedívám se na kopanou, nýbrž na fotbal, právě na ten německý, který je fotbal – u nás se hraje kopaná, to není fotbal, fotbal se hraje úplně jinde, tak jsem z toho byl celý vykulený. Tak jsem se na to ptal jako neznalec a bylo mi vysvětleno, že to žádné sprosté slovo není. Že je to podobné, jako když se na předávání Oskarů fakuje sem tam. Takže tam to je jenom takové slovní spojení. Ale já jsem pak zjistil, že děvčata ze čtvrté třídy, které procházejí pod radnicí, tak to slovo je tam nejpoužívanější. A jsou to děvčata, která říkají to slovo, a je jim osm až devět let. Takže zřejmě už některá slova se stala tak běžná, že už ani nejsou sprostá.

Mě spíš fascinuje, co všechno ta šílená Evropa chce regulovat. V čem je toto evropský problém? Že se to děje i jinde? Samozřejmě, děje. Zajímavé ovšem je, proč se to neděje i na hokeji? Umí mi to někdo vysvětlit, proč na hokeji se toto v takové míře neděje? Proč se to děje jenom na fotbale? Je tomu tak proto, že na fotbal chodí víc lidí než na hokej. A je to přesně to davové šílenství. V davu, když jeden vykřikne ?Hrr na ně!?, tak všichni běží. Já si vzpomínám, už je to promlčené, když jsem byl na vojně v Milovicích, tak nám dozorčí v letním kině řekl, že kdo není v uniformě a je v teplácích, tak jde zpátky na ubikaci a nepustí promítání dříve, než se převlékneme do uniforem. Bylo to večer, takže to bylo jedno. A někdo v tom davu zakřičel ?Na ně!? A ten dav se rozběhl a zdemoloval vrátnici. Nikdy se nevyšetřilo, kdo vyřkl ta slova, a potrestat ten dav, což bylo asi pět set lidí, nebylo možné.

Takže já si myslím, je to podobné jako s tím fetováním u sportovců. To je velmi podobný příběh. Neustále budeme dodávat další a další látky, které už by neměli používat. A víte, co se dělo s olympijským výborem teď na olympiádě, to bylo až za hranou normálnosti, kdy samozřejmě fetují všichni, jenomže u všech se na to ještě nepřišlo. Ne všichni to dělají se státní pomocí, dělají to soukromě. Já zastávám velmi radikální názor, že to je věc těch sportovců a co s nimi bude, až jim bude padesát, je jejich problém, mně je to úplně jedno. Já nehodlám vychovávat všechny až do nekonečna.

Takže ono to je o výchově v rodině, pane senátore, prostřednictvím pana předsedajícího, to vám žádná úmluva, ani žádné nařízení, ani žádný zákon nezajistí. To vám zajistí to, když budou děti vychovávány tak, aby se takto nechovaly. Ale představa, že tady něco zařídíme, že tady něco odhlasujeme a od té doby už ta dvě slova nikdy neuslyšíte, to vás ujišťuju, že tomu tak nebude. Já prostě považuji tyto regulace za nadbytečné, zbytečné, a žili bychom bez nich stejně, jako budeme žít s nimi. Akorát to stojí samozřejmě obrovské peníze. Já si jenom uvědomuji, když jsou ty klíčové zápasy, co to stojí město, co to stojí policii, to zajišťování toho, aby to tam nějak proběhlo, pan ministr kývá, jsou to neuvěřitelné peníze. Profesionální fotbalisti jsou profesionální jenom jako, protože skoro všichni chtějí od měst peníze na to, aby mohli dělat ten svůj profesionální sport.

My tedy dáváme dvacet devět tisíc na jednoho mladého sportovce, ale profesionální fotbal, což je absurdní, podporovat ani nemůžeme, protože ona je to akciová společnost. A tam platí de minimis. Takže my ani více podporovat nemůžeme, i kdybychom chtěli. Oni nás za to kritizují, a my říkáme: ?Kluci hrajte, hrajte evropské soutěže, ať vám tečou tisíce eur. A radnice je taková nezisková organizace, že byste jim mohli třeba na provoz něco přispět.? Obávám se, že se toho ale nikdy nedočkáme.

Balíček k oběhovému hospodářství

Tisk EU č. K 108/11

Tisk EU č. K 109/11
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:25:55 - 17:29:04:

Pane místopředsedo, jenom chvilku, mám jenom faktickou poznámku, abych vysvětlil vaším prostřednictvím panu senátorovi Horníkovi to, co asi neví, proč oříšků je tam půlka. No proto, že za ty prachy, kdyby to bylo plné, tak byste z toho neměl ten požitek. Měli jste tady ráno konferenci na téma léky, léčiva, čemuž jsem vůbec nerozuměl. Ale rozumím tomu, když si jdu pro prášky, tak je to krabice jako hrom a tam je jedno platíčko s pár prášky, protože když za to platíte pět stovek, tak kdyby vám to dali v malé krabičce ... Když ještě byly programy na CD, tak jsem si koupil jakýsi program. To byla opravdu takhle veliká (ukazuje) krabice a v té bylo jedno CD. A k tomu tedy byla knížka.

Ale všimněte si, že státy, které nejsou členy naší dobromyslné, dobrotrusové Evropské unie. Kdo z vás si koupil Samsung nebo iPhone, tak jste viděli, jak se balí správně. Ten už nikdy do krabičky nedáte. To je tak naštosované, taková malinkatá krabička, to vyndáte a už to tam nedáte. To samé, když si koupíte japonskou televizi nebo rádio, v životě byste to už do obalu zpátky nedostali. A nepotřebují k tomu žádné naše směrnice, takže to, co říká pan senátor Horník, je sice krásné, dobře se to poslouchá, ale myslím, že pan ministr ho rychle přesvědčí o tom, že tudy cesta nevede. Je potřeba vydat ještě více směrnic. Jenom, co nás stojí, abychom lidi přesvědčili, aby na petflašku šlápli, že.

Ale řeknu něco pozitivního. V našem městě máme už dávno, a nepotřebujeme na to žádné směrnice – každý rodinný domek má jednu popelnici na směsný odpad, jednu popelnici na bioodpad a jednu dvoupopelnici na plasty a na papír. To má každý u domu. Jednou týdně mu to vyvážíme. A mohu vám říct z vlastní zkušenosti – máme stále prázdnou popelnici na směsný odpad. Zato tu na plasty, přesto, že to tam sešlapáváme, máme pořád narvanou. To svědčí o tom, že třídění má význam, jenom by to ještě chtělo, aby list na petflašky, který si můžete koupit, že vám to slisuje do opravdu malého balíčku, ale on stojí 360 korun. No, to nedám, jsem lakomý, to raději na to takhle šlapu a vždycky volám: Pozor, šlapu, a celá rodina má z toho trauma, protože to je strašná rána, když ta flaška praskne.

My tady pořád řešíme směrnice. Kdybyste se vážně zamysleli nad počtem evropských tisků, které tady máme, tak Evropa si opravdu

koleduje o velký průšvih. Je tam nechuť k tomu tyto věci projednávat, které nemají vůbec žádný praktický význam, jenom proto, že hodně úředníků hodně vymýšlí. U nás už je tomu podobně – čím víc úředníků, tím víc nápadů, aby byla práce. Bez směrnic bychom se minimálně ze dvou třetin obešli, vůbec nic by se nestalo. Někdy stačí obyčejný zdravý rozum a nepotřebujeme řešit to, co tady celé hodiny řešíme, ale pak zjistíme, že ono se to směrnicí stejně vyřešit nedá.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:32:03 - 17:34:20:

Ale nebudu reagovat na kolegu Horníka, protože s tím souhlasím, s tím nemám problém, ale mám jeden dotaz, pane ministře, a ten se týká podobného problému. Dočetl jsem se, že když to řeknu velmi zjednodušeně, teď zdražíme skládkování. Víte, že je nějaký limit, dokdy se bude skládkovat. A představa byla taková – nebudeme skládkovat, ale spalovat, akorát mi není jasné, jak budeme spalovat, když tady máme organizace jako Děti země a jim podobné, které při současném stavu legislativy nejenže znemožňují stavby dálnic, liniových staveb, ale nepochybně zamezí i výstavbě spaloven, takže potom nevím, co budeme dělat. Kromě toho spalovny mají jeden problém, že když je dojezdová vzdálenost větší než 20 km, tak už se to nevyplácí. To znamená, že pokud budeme chtít spalovat, tak musíme jít cestou minispaloven, které budou minimálně v každém okrese, nějaká menší spalovna. Víte, co se děje v Pardubicích se spalovnou nebezpečného odpadu. Když jsem viděl ten naplněný stadion, tak mi bylo líto, že tam nemohu být. Já bych ty lidi lehce přesvědčil, proč tu spalovnu potřebujeme, a to tak, že bych jim vysvětlil, že pokud ji nechtějí, tak si musí připravit, do čeho si vezmou obvazy z nemocnice, injekční stříkačky, které ze zákona budou muset povinně ekologicky zlikvidovat. To by na ně jediné platilo. Někdy na lidi neplatí ... mám pocit, že někdy si lidé myslí, že už máme všechno hotové, takže už nechtějí nic stavět, protože oni už bydlí, tak kdo by tady stavěl. Tam, kde bydlím já a mě tam vyrušoval nějakým novým domkem, a to je tady za užívané a bohužel ty tzv. úžasné neziskové organizace, které my jsme dovolili, my jsme jim dali ty EIA, PEIA a všechny tyto nápady, my jsme jim umožnili činnost a ještě je dotujeme... Ještě jim dáváme státní peníze na to, aby mohli sabotovat ty stavby. Teď se pokoušíme udělat cosi s tím, aby se tak nestalo, ale tam zase narazíme na úžasné evropské směrnice, které nám to znemožní v nějakém rozumném ranku. Takže bych se zeptal, jaká je tedy představa. Myslím si, že to bude tak, že to skládkování bude zakázáno, podobně jako územní plány mají být do toho roku, ale pak se udělá prodloužení do roku 2025 a když to ještě nebude stačit, tak do roku 2030. Spalovny nebudou. Evropa je nebude dotovat, takže bych chtěl dát vědět, jaký tedy máme plán, jak to uděláme.

Balíček ke vzdělávání

Tisk EU č. K 105/11

Tisk EU č. J 106/11

Tisk EU č. J 107/11
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:10:25 - 19:12:39:

Děkuji, pane místopředsedo. Já jen bych potřeboval vysvětlit nějaké věci, protože já tomu nějak nerozumím. Tak buď je to nějaké doporučení, já mám ovšem obavu, že to je standardní systém, že my vezmeme na vědomí doporučení, pak odešleme zprávu, jak doporučení realizujeme, z toho doporučení se stane směrnice a z té směrnice se postupně stane nařízení. Takže já tomu nerozumím, na co to vlastně je?

My to přece také víme, že chceme digitální vzdělávání, na to nepotřebujeme tenhle obsáhlý blábol, který je opravdu blábolem, v kterém se skoro nikdo nevyzná. Tak jediné usnesení by mělo být ?bereme na vědomí toto sdělení?, ale ono to není o ničem. Tady se nám montují do něčeho, co je evidentně v kompetenci České republiky. Cílem cvičení je samozřejmě vychovat řádného pracujícího evropského člověka. Školit děti ve školách tak, jako jsme je školili kdysi za totáče. Že musí být řádným pracujícím člověkem a obdivovat Radu vzájemné hospodářské pomoci a Sovětský svaz. To je úplně to samé, akorát se to tváří, že to tak není. Ale je to tak. Je to tak! Je to opak toho, co už jsme si tady zažili, a proto jsme na to tak hákliví. Přece my to víme i bez těchto hraběcích rad. A my se tady hodiny těmito nesmysly zabýváme. A já se obávám, že to je jenom začátek dalšího.

Nejprve nám soudruzi podejte zprávu, jak jste naše doporučení realizovali. Pak ji podáme, a výborně, to bude základ pro směrnici, kterou také tady slavnostně projednáme. A poté to bude nařízení, kde se vzpamatujeme podobně jako s GDPR. Ježišmarjá, ale tohle jsme snad už nechtěli. Takže já to netuším, ale rád si to nechám vysvětlit, jaký zásadní význam bude mít, jestli tam doplníme digitální, nebo nedoplníme digitální. Jak mi tady kolega správně říkal, ve škole mají učit číst a psát a počítač. A počítat. Což většinou neučí, ale učí většinou jiné věci. Takže já jsem dneska celý den zděšen z těch balíčků. To už je tolik balíčků, že to by byly ty obaly, jak říká senátor Horník, to jsou velké obaly a uvnitř je prázdno.

13. schůze Senátu
2. den schůze – 05.04.2018

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii

Tisk EU č. N 095/11
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:14:35 - 09:15:12:

Dobrý den, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já jsem se rozhodl, aby to nevypadalo, že pořád jenom kritizuji evropské směrnice a nařízení, tak jsem se rozhodl přistoupit k problému aktivně a připravil jsem návrh usnesení, které za chvíli dostanete na lavice a ten zní takto:

Senát Parlamentu České republiky

1. považuje návrh směrnice za nadbytečný a neurčitý,

2. návrh není schopen naplnit proklamované cíle,

3. návrh vnáší na pracovněprávní trh právní nejistotu,

4. žádá vládu, aby návrh směrnice odmítla.

To je všechno, děkuji.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Iva Valenty, Lumíra Aschenbrennera, Michaela Canova, Zdeňky Hamousové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích

Tisk č. 193
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:29:11 - 10:36:28:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Musím souhlasit s panem senátorem Láskou v tom, jak tady definoval smysl, účel trestu. To je všechno správně, akorát pouze teoreticky. To je ten problém. Skutečnost je totiž taková, že kdyby stát neselhával, tak zde o tom vůbec nemusíme mluvit. Jenomže český stát, a nejen český stát, abychom mu nekřivdili, chovají se tak i státy, zasahuje do života lidí tam, tam kde mu do něj nic není – a o příkladech bychom tady mohli hodiny mluvit – a tam, kde má konat, tak nekoná. Tam je jeho hlavní role – bezpečnost, tam, kde si lidé neumějí sami nic zajistit. Ale jaká je pravda? Pokutománie, na které jsme se tady často někteří z nás podíleli, kdy sněmovna zcela pomateně navrhuje půl milionu, milion, ačkoliv musí vědět, že je to naprostý nesmysl.

Opakovaně jsem tady vyzýval pana ministra dopravy, říkal jsem, že v našem městě za dopravní přestupky jsou dluhy 46 milionů korun! A vymahatelnost je jedno až dvě procenta prostřednictvím exekutora. Kde je tedy smysl toho, aby bylo naplněn smysl trestání? Žádný tady není a nemáme žádnou metodu a žádný způsob, jak bychom to udělali. Jediná metoda by byla samozřejmě drastická, která by tady okamžitě vyvolala křik – sebereme lidem sociální dávky, z toho zaplatíme pokutu, anebo budeš makat a uklízet listí ve městě. To už opět slyším paní ombudsmanku, jak křičí. A byl jsem zcela vyděšen, když soud osvobodil tu feťačku, která řídila zfetovaná pod záminkou, že ona přece to auto potřebuje, protože pracuje v sociálních službách. To mě tedy fascinovalo. Ona pracuje v sociálních službách, tak ta jó, a někdo jiný, kdo nepracuje v sociálních službách, tak ten ne. Ve Spojených státech je to tak, že když vám zakáží jezdit autem, tak vám nemohou zakázat jezdit autem do práce, protože kdyby vám zakázali jezdit autem do práce, tak americké hospodářství do několika dnů zkolabuje, ale zakáží vám jezdit nakupovat. A když vás policie přistihne, že jste cestou z práce zajeli do marketu a tam si nakupovali, tak potom následuje přísnější trest.

Umíte si představit, kdo a jak by tady byl schopen to zkontrolovat? Při stavech policie, kdy bílou čepičku nevidíte, leda o Velikonocích, při stavu městských policiích, kdy jsme tam sice nahnali nyní ty osmnáctky, ale ještě nevíme, co z toho bude, protože přece jenom – tady to bylo včera v jiné souvislosti řečeno – v osmnácti ještě člověk není úplně vyzrálý a většinou to dopadne tak, že když napadne čtyřiceti nebo padesátiletého řidiče, tak to může skončit i rvačkou.

Já sice tento zákon podpořím, ale nerad, musím říct velmi nerad. Dokonce mi napadlo, jestli by stát neměl, podobně jako zálohované výživné, pokuty za přestupce platit a pak si je na nich vymáhat. To by se nám líbilo. Jinak takhle je to na nás a z jiné strany nás mohou honit, že máme pohledávky – vy máte pohledávky, pane starosto, a vy je neumíte vymáhat? Dělejte s tím něco. Ale dělejte s tím, co? A oni jsou to stále titíž. Možná, že by stačilo je nevykázat z obce, ale jenom z místa, kde se neustále potácejí na jednom místě. Jenomže to bychom zase vyřešili tak, že by se jenom přesunuli do jiné ulice. Ale smyslem tohoto zákona je udělat alespoň něco.

A souhlasím, že přestupkové komise, podobně jako přísedící u soudů, by mě měli zmizet. Ale jak to udělat? Jak je možné, že ve Státech, když vás zastaví policie, tak vám řekne – zítra v deset budete u soudce. Já jsem u toho soudu byl. Kdyby soudy fungovaly tak, jak mají fungovat, a rychle, ale nemohou, protože jsme si připravili takové procesní předpisy, které jim to v podstatě znemožňují. Nepochopil jsem, jak to tam dělají, že policista ví, že zítra v deset. A mimochodem, je to tak, a to je velmi zajímavé, tam je policista jako strana žalující. A když policista vyhodnotí, že jeho příjem ze směny policie je vyšší než odměna, kterou má za to že jde k soudu, tak tam nepřijde. A když tam nepřijde, není strana žalující, nemohou ho odsoudit.

To jsou pro nás věci naprosto nepředstavitelné a u nás asi nerealizovatelné, abychom je tady mohli realizovat.

A u vykázání z bytu je to podobně. Tam je také vykazuje policie.

Slyšel jsem tady hezké názory – měli byste s tím člověkem pracovat a zajistit mu ... , to jsou ty pokusy o sociální bydlení, které jsou předem odsouzeny k zániku. Čili jediný způsob, jak to udělat, je vybudovat gheta, jinak to nejde. Představy takových milých lidí, kteří to z Prahy vidí, jak je to výborné a my to tam musíme na severu zařídit, jsou velmi naivní, protože představa, jak družstevníci nám budou dávat byty a nastěhují tyto lidi do družstevních bytů, to je opravdu naivní představa lidí, kteří o tom z praktického života nevědí vůbec nic.

Někteří z nás, bohužel, tady stojí na umpire a zítra zase jedou na městskou radu a tam holt budou řešit takové ty nižší problémy, jak to vlastně udělat. Tady odtud se to hlasuje – x-krát jsem si toho všiml – velice snadno – nastřihnem tam, pan ministr Ťok, 50 tisíc. A komu dáte těch 50 tisíc? Tomu romovi nebo cikánovi, který jezdí bez papírů? To je vůči němu nezodpovědné, on nemá žádnou možnost, z čeho by to zaplatil, když bere sociální dávky, notabene, když prodává drogy, tak nebere, to je ještě větší problém některým z těchto lidí není ani co sebrat, protože oni dávky nepotřebují, oni si je na drogách vydělají, což je, mimochodem, možná větší problém, ti drogaři než ti nepřizpůsobiví. Že budou vždycky lidé nepřizpůsobiví, a já vždycky říkám, že mým snem je být bezdomovce, protože v České republice to není jako v Mexiku. V České republice, zejména díky potravinovým bankám, co jsme tady tak slavnostně schválili, a teď nevědí, co s tím, protože toho mají tolik, že nevědí, jak to udat a ono jim to v bankách jaksi hnije a hroši nemají co žrát – Ústavní soud o tom bude brzy rozhodovat – protože markety to povinně musí odevzdávat a hroši nemají starý chléb. Vzpomínáte si, jak to tady bylo, jak tady všichni plamenně hovořili, jak to bude bezvadné.

Když jsem dnes jel sem, tak šel takový pán, měl na zádech batoh, byl docela hezky oblečen, a igelitku měl. A to je taková symbolika bezdomovce. Jenže jak odevzdáváme hadry, jsou tam bundy Adidas, mého příbuzného dokonce přepadl feťák, který měl oblek, kravatu, a říkal, já vás převedu přes ulici a ukradl mu mobil, takže už ani tam není identifikace tak úplně snadná.

Já bych nechtěl tento zákon, kdyby stát fungoval. Ale stát funguje – dvouleté děti do školky, rodiče, tamhle to, tohle to, tam my vám ukážeme. Ale tam, kde se stát má ukázat, tam bohužel selhává. Děkuji za pozornost.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Dienstbiera a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 245
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:37:34 - 12:42:52:

Takže ještě jednou, dobrý den. Za mých mladých časů ještě bývalo zvykem, že když se nám narodilo dítě – jsme ještě topili uhlím v kamnech - tak jsme tu holčičku nechali spálit a ona už to víckrát neudělala. Kdybychom to udělali dnes, tak nejspíš přijde o spot a dítě nám odvede do ústavu, protože jsme se nechovali, jak je dnes moderní. Tímto drastickým způsobem se poučovat už moderní není. Mě na tom zaujalo to, že my se právě chováme tak, že jsme nepoučitelní, jako by nám nestačilo. Shodou okolností stále titíž, kteří tolik volali po přímé volbě, volají znovu. Tady bylo 16 ústavních právníků, kteří říkali, že to je totální zhovadilost, ať dostaneme rozum. Ale populismus byl. Přece mi chceme občanům umožnit, jako teď jim to budeme umožňovat, referenda, nový volební systém, abychom měli ještě více subjektů v PS, než devět, tak zrušíme kvorum. Naopak bych navrhoval, aby bylo 10 procent. A když jsem to navrhl, tak říkali: No, ale to by se tam také ODS nemusela dostat. Říkám: No a co. To je její problém, ať se snaží. My přece nemusíme mít zastoupení. To jsme tam, kde jsme byli. Dojička, dělnice, dělník, úředník, akademik. Podle tohoto kritéria by mohl kandidovat do Senátu jenom právník, nejlépe se dvěma tituly, aby to fungovalo. A ne tolik doktorů, kteří tady neustále dělají ty odborné semináře, kdy mě všechno začne bolet poté, co skončíme diskusi. A nikdy jsem k doktorovi nechtěl chodit a říkám si: Hergot, ale to mě bolí hodně, co tady oni říkali. Ježíšmarjá, vždyť jsem si koupil prášek a co oni říkali, co mi to všechno udělá na játra a na ledviny. Nečti příbalový leták, říkal v blahé paměti předseda Senátu Přemysl Sobotka, to je nejhorší, co můžeš učinit. Přečteš-li příbalový leták, tak už ten lék nevezmeš. A měl pravdu. Takže jsem zásadně proti tomu, abychom se ukájeli myšlenkou, že když změníme volební systém, budou naše volební úspěchy snad možná nějak vyšší. Je to dámy a pánové, úplně jedno. Je úplně jedno, jaký uděláte systém. Nemá to na to vůbec žádný vliv. Prostě někteří vyhrávají, někteří prohrávají.

A ti, co prohrávají, stále hledají, aby by to udělali nějak, aby třeba příště mohli vyhrát. Nepomůžeme si. Jenom připomenu, že i pan senátor Dienstbier podepsal panu místopředsedovi Šestákovi onen dokument, že Senát je nadále jako pojistka, ke které je neustále veřejností vyzýván, a tam je jeho pole, kde může nabýt jistého významného uznání, že bude blokovat všechny šílenosti, které v budoucnu z Poslanecké sněmovny přijdou. A že jich bude při devíti subjektech a při kšeftech, kdy se musí tomu ulevit, tomu ulevit, kdy už netušíme, co je pravice a levice, kde už je to takový hezký guláš nebo bramboračka. A všichni budou uspokojeni, komunisté si prosadí svoje, už tam mají jednu schůzi, že bychom mohli pověsit ty, kteří privatizovali v 90. letech, první popravený bude Václav Klaus, vlastně popravený ne, pardon, paní senátorko Seitlová, prostřednictvím předsedajícího, popravy my nemáme rádi, proto jsme zamítli chemikálie do Ameriky, co tam chtěli s nimi popravovat. Tak, to jsem ujel, to ne.

Jsem tedy zásadně proti tomu, abychom se chovali jenom náladově. Přímá volba starostů, přímá volba hejtmanů, aniž bychom řekli B, jak že to tedy bude. A já vám řeknu to B, když ho chcete slyšet, které jsem ještě nezaslechl. Je to jednoduché: Přímo volený starosta si bude jmenovat radu. A umíte si představit, co budou dělat politické strany? No, to snad ne, to on si tam najmenuje kámoše. A já na to říkám: Počkej, blbečku, kámoše ne, on si musí najmenovat takové, aby měl většinu v zastupku. Aha, no jo, to je vlastně pravda. Ale může dojít k paradoxní situaci, že to prostě nebude možné, protože zastupitelstvo bude tak složené, že to nepůjde. Když to bude normální, tak to půjde, on si tam najmenuje kompromisně nějaké, bude tam mít většinu, ale musel by se předělat celý systém. Nestačí, že tady toto přijmeme a už je hotovo. Není hotovo. Teď jsme tady přijímali, jaký byl binec ve volebních komisích, kdy dokonce jistý poslanec nebyl poslanec, protože někde byla chyba. Umíte si to představit v tomhle systému? Pan předseda volební komise, jak to bylo, kolik senátorů nevolilo správně ÚSTR, že, těch nejlepších z nejlepších, a nedokázali vyplnit lístek. A vy chcete po běžném občanovi, který vodí děti do školky, chodí do práce, od dvou let musí dávat děti do školky, má úkolů tisíc, a vy po něm chcete, aby volil prvního, druhého, třetího a bůhví co, a neumíte to ani sami.

Nechme zatím věci jak jsou, buďme konzervativní v tomto smyslu. Ono se ještě uvidí! A nezapomeňte, že kromě naší malé České republiky je tady jeden velký svět, kde se dějí velké věci a možná, že budeme mít velmi záhy úplně jiné starosti, než jak volit nebo nevolit. Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:01:03 - 13:01:28:

Hlásím se jenom proto, abych mohl formálně navrhnout zamítnutí. Protože jsem hluboce přesvědčen – poté, co jsem tady absolvoval od včerejška, že Evropská komise dříve nebo později přijde nejprve s doporučením, poté se směrnicí, poté s nařízením, jak budou vypadat volby do poslaneckých sněmoven, senátů, případně dalších orgánů, aby Evropa byla i v tomto naprosto jednotná...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:03:34 - 13:04:20:

Vaším prostřednictvím bych poprosil pana senátora Dienstbiera, není to poprvé, aby mě laskavě nekádroval! Byl jsem tady zvolen, jsem tady za sebe. A budu říkat svoje názory podle toho, jak je já považuji za vhodné, nebo ne. On s nimi nemusí souhlasit. Ale to je tak všechno, co s tím může dělat! Ale nenechám se od něj kádrovat! A není to poprvé. Co tady říkal o tom, že je to výlučné právo, tomu se musím smát... Zažili jsme to tady včera minimálně dvakrát, kdy to také bylo výlučné právo, a přesto tady zasahovala Evropská unie do našeho práva, kde je také výlučně např. školství v našem právu, a nebylo tomu tak.

Ale zásadně si vyprošuji to, abych já tady byl peskován panem senátorem Dienstbierem!!! Budu si mluvit, jak chci!!! A jestli je to populistické, to ať si posoudí mí voliči. On není můj kádrovák!!!

Děkuji.

12. schůze Senátu
1. den schůze – 15.02.2018

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Roční analýza růstu na rok 2018

Tisk EU č. K 085/11
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:04:11 - 11:08:24:

Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Já jen, abychom skončili trošku optimisticky, když už jsme se dostali až na ty harrachovské můstky, kde jsem se najednou ztratil, jaký bod projednáváme, protože pan předseda byl na té olympiádě, tak tím ještě žije, jak tam je ta zima a vítr. Já musím říct, že já jsem velmi spokojen, protože jednak bychom měli začínat v půl sedmé jako vláda, abychom právě na to měli víc času a stíhali jsme to jako pan premiér. A mně se na tom hrozně líbí, jak to krásně funguje. Taxikáři protestují, tak pan premiér je pozve na vládu a je vyřešeno. Teď v "devadesátce", což je teď takový zvyk, který tady nebýval, všechno schválíme v 1. čtení, schválíme zákon. A ono se později ukáže, že jsme na něco zapomněli. Ale abychom jenom nekritizovali, i my si můžeme sáhnout do svědomí. To, co tady říkal pan předseda, je pravda. Ale my jsme byli někteří z nás ti, kdo k tomu přece přispěli. Kdo tady schvaloval Úřad pro dohled nad politickými stranami, střet zájmů, kdy kvůli panu premiérovi, abychom ho trošku sejmuli, jsme si nevšimli, co jsme si ušili za boudu? A teď 13 tisícům starostů hrozí pokuta od toho úřadu, protože nedali to, co měli dát, oni často ani nevěděli. Nechám stranou, že jeden z ministrů pana premiéra si vysvětlil ten zákon úplně po svém. Já vím, o čem jsme tady hlasovali. Tam žádné účty nejsou ani nebyly, ale ministerstvo, jakýsi úředník si to vyložil tak, že tady máme občanský zákoník a podle občanského zákoníku je každá věc, která není nemovitá, je movitá. A hotovo. A už to bylo. Vůbec to není pravda, v zákoně to vůbec takhle není, žádné účty se uvádět nemusí. Ale kdo je schopen se tomu v té atmosféře, o které mluvil pan předseda Senátu, kdo je schopen se tomu bránit? Tady kdokoli něco takového řekne, zrušte úřad pro dohled, tak je okamžitě vrcholným korupčníkem. Takže radši to uděláme tak, že teď uděláme úlitbu, ti malí starostové tedy už nebudou muset hlásit, aby kandidovali. Jako jsme to udělali se smlouvami, že malé obce tedy nebudou ty smlouvy zveřejňovat, jenom ty velké, takže jich nakonec zbylo jen 220. A tak bych mohl pokračovat. Ale pikantní na tom je, že ti, kteří s tím přišli, kteří to vymysleli, tak dnes chodí žebrat k panu premiérovi, jestli by se to nedalo zmírnit. Já nebudu jmenovat ta jména, kdo to byl, ti iniciátoři, kterým jsme naběhli, kteří dneska pláčou sami, sami sebe obklíčili. Podobně jako ve sněmovně dovolili ten alkohol, ale podle jednoho zákona, který jsme tady slavnostně schválili, přivedli paní kantýnskou ve sněmovně k neřešitelné situaci. Představte si, že ona nalije a v zákoně je, že nesmí nalít tomu, kdo jde vykonávat nějakou nebezpečnou činnost. A poslanec jde poté po dvou panácích hlasovat. A může způsobit miliardové škody. On často neví, o čem hlasuje, ani když je střízlivý, natož když má v sobě tři panáky. Takže tady je vidět, jak někdy jdeme až za hranu normálnosti a pak pláčeme. Protikuřácký zákon je toho živým příkladem, že jsme uzavřeli sami sebe a teď nevíme, tak to budeme zase opravovat. A já nebudu nic kritizovat, pane premiére, jenom proboha, uvědomte si, že schvalování zákonů v 1. čtení je velmi riskantní. A je velmi riskantní z toho důvodu, že se nedá postihnout všechny souvislosti a vztahy. A pak dochází k tomu, že tady máme dnes přílepek. A já jsem zvědavý, jak paní senátorka tady bude křičet, že je to přílepek, ty čisté e-recepty. Pamatujete si ty debaty o přílepcích? Ty vzrušené. Dnes to nikoho nezajímá, nějaký přílepek sem, přílepek tam, hlavně když ty recepty tedy budou nějak odloženy. A ještě k tomu tedy nebudeme platit ty pokuty. Takže já jsem jenom chtěl říci, více rozvahy a více přemýšlení při schvalování. Vzpomeňme na Lisabonskou smlouvu. Kde bychom dnes byli, kdybychom ji neschválili, že? Takže ono to nebude tak, jak si pan premiér myslí, jak přijede do Bruselu a postaví je do latě. Tak já mu přeji hodně úspěchů.

Problematika GDPR - ochrana osobních údajů
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:34:21 - 12:41:33:

Ježíšmarjá, když mě straší Tomio Okamura, tak to ještě nějak rozchodím, ale když mě straší i senátor Vystrčil? Já vám to řeknu asi takhle... Teď jste jistě už pochopili, proč se tolik mluví o czexitu. Když to bude takhle pokračovat, tak to začne být opravdu vážný problém. Protože mimochodem dneska na tiskové konferenci si novináři uvědomili, že se jich to také týká. Oni si mysleli, že o tom budou jenom psát, ale najednou s hrůzou zjistili, že se jich to týká, že jsou také tím subjektem, nevím, jestli veřejným nebo neveřejným, ale pan ministr mě na chvíli uklidnil, a pak mě hned znejistil. Uklidnil mě tím, že co tady říkal Miloš Vystrčil, je všechno v podstatě strašení a že to bude všechno jednoduché. Ale vyděsil mě tím, že jsme si neměli najímat ty firmy, co stejně nemají akreditaci, aby nám udělaly ty analýzy. A oni si to skoro všichni objednali a cena se pohybuje od 1 do 3 milionů korun. Takže může přijít jiná složka z vašeho ministerstva, pane ministře, a říci, že jsme nepostupovali s péčí řádného hospodáře, byť jsme dělali výběrové řízení, to je pravda. Vyhrála ta nejnižší, která byla stejně předražená. Nakonec si policie nechá udělat znalecký posudek a řekne, že přestože to bylo v soutěži, tak je to předražené, což se děje a nerozumím tomu, na co máme zákon o veřejných zakázkách, že vyhraje nějaká firma, pak si policie najme znalce, a řekne, že to mělo být levnější a jdeme, chlapci, máte stíhání... Takže to mě trošku vyděsilo. Ale mě ještě víc děsí právě to udávání, protože ono tam je ještě jedno ustanovení, a to je daleko horší než to, co jsme tady zatím slyšeli. On taky občan může požádat, aby byl vymazán. To je ta hlavní potíž. A protože každý z vás, který jste něco dělali v komunále, znáte název Pepek Vyskoč, což je takový udavač, který píše, denně podává 300 trestních oznámení, neustále píše podle stošestky. Mimochodem, pane ministře, už máme zájemce, advokátní kanceláře podle stošestky chtějí všechny akty, které jsme udělali v tom připravovaném nařízení. Pročpak to asi chtějí? Zkuste o tom přemýšlet. Je to druhý největší byznys po globálním oteplování. Je to jenom sprostý byznys.

S ochranou osobních údajů toto nařízení nemá vůbec nic společného! Je to jenom zakrytí toho, aby se dalo opět na něčem vydělávat, aby nám to pěkně prosperovalo. Já jsem si představoval, asi naivně, že se konečně dočkám toho, že když se na internetu podívám na ledničku, tak mi půl roku nebude chodit, jestli už jsem si koupil tu ledničku. Že když chci nějaký program, tak po mně nebude chtít kontakty, maily, prostě komplet obsah mého telefonu. Je samozřejmě mé svobodné rozhodnutí, že ho nepotřebuji. Ale pak žádný nebudu mít, protože ony to chtějí všechny. Typický příběh je příběh pana Pikory, manžela paní Šichtařové, který posílal Messengerem jakousi zprávu. A tato zpráva se najednou objevila někde, kde se vůbec objevit neměla, protože to bylo typické porušení poštovního tajemství. A když si stěžoval, tak mu řekli: "Ale když jste do toho šel, tak jste vlastně podepsal, že to tak je správně." Ale já nevím, proč se tady o tom bavíme dnes, protože dnes popravdě řečeno s tím už nic neuděláme. Já jsem si tady půjčil od legislativy, co se tady všechno kolem toho dělo. Ale vždycky to je stejné. Výbor, tehdy ještě za Luďka Sefziga, vítá snahu Evropské komise o zkvalitnění celoevropského rámce ochrany osobních údajů, jelikož je toho názoru, že stávající rámec není především s ohledem na překotný technologický vývoj dostačující... Je to usnesení Senátu z 22. schůze 24. 5. 2012. Tam byla ta chvíle, kdy jsme měli říct: "Ne vítá, soudruzi v Bruselu, běžte s tím do háje..." A tak to začíná pořád, všechny naše vždycky začínají "vítáme" a "jsme strašně rádi, soudruzi v Bruselu", a pak napíšeme devět výhrad, proč je to absolutní blbost. Proč tedy nenapíšeme rovnou, že to odmítáme? Protože Brusel si udělal výborný systém. My nejsme schopni se domluvit s parlamenty na žlutých kartách, oranžových kartách. To je dokonalý výmysl, který nefunguje, protože my, abychom tomu mohli ještě zabránit, což si pan premiér myslí, jak tomu zabrání svým charisma, ale nazabrání, tak je tam ten systém žluté karty, oranžové. Ale ten je vymyšlený tak, že se nedá nikdy použít, protože to by musel zasedat parlament a jezdit pořád. On zase říká, že cestovní kancelář ne, to bychom furt museli jezdit do těch parlamentů a říkat Bulharům a Maďarům: "Hele, pojďte jim říct, že tohle je úplná blbost." To je samozřejmě dobře vymyšlené, to se nikdy nepodaří. To je, jako byste tady chtěli sjednotit maminky jako v Americe, že nebudou kupovat hovězí, protože ho zdražili. Takhle to prostě nefunguje. Takže co teď můžeme dělat? Teď můžeme dělat to, co říkal poměrně sofistikovaně pan senátor Vystrčil. Ale já bych to řekl jednoduše. Zase pokuty. A to je ale náš zlozvyk. Pan ministr dopravy už zase připravuje dramatické pokuty v dopravě v domnění, že bude méně mrtvých na silnicích.

To samé platí o Ministerstvu vnitra. Mimochodem my jsme ještě nevyřešili, pořád hledáme ty děti do školek, co je tam nedali. A tam je pokuta. A my nevíme, má tu pokutu vybírat sociálka nebo školství? Tak jsme se shodli, že školství. A ono nemůže ty maminy najít. Takže nám tam ty děti nechodí a my nemůžeme najít ty maminy, protože ony nemají trvalý pobyt, prostě jsou nedohledatelné. A takhle je to pořád a se vším. Pořád to kombinujeme, komplikujeme. My už z toho máme hlavu jako balon, obce už samosprávu definitivně ztratily, ale definitivně. Tam už se ani ministerstvo neobtěžuje starostu o něčem informovat. Už to rovnou posílá děvčatům na ten příslušný úřad. Starosta se ani nedozví. To není jako v dřevních dobách, kdy jsem byl starosta a četl jsem denně celou počtu úřadu, každý den. To dneska nepřečtu ani jeden odbor, protože to jsou haldy toho, co dostáváme. A tohle je jenom jeden ze střípků, ale jeden. Ono jich je mnohem víc. Tady jich pár také máme. Těch "N". Já jsem nehlasoval pro vstup, tak mám trošku proti vám výhodu, já jsem spokojen, ani pro Lisabonskou smlouvu, takže já mám svědomí čisté. Ale alespoň se braňme, kde to jde. Ale v době, kdy to jde. Teď si tady budeme čtyři hodiny povídat a v podstatě oni to v devadesátce stejně udělají, jak budou chtít. Samozřejmě špatně, protože se to nedá udělat dobře. To, co tady řekl Miloš Vystrčil, je na 3/4 roku zodpovědné práce, koumání s úřadem pro dohled. Tam už zase chtějí další tisky, další orgán. Orgánů už máme, fakt dobré. Jenom vám řeknu, jak vypadá český překlad této směrnice. "Go do pr..."

Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a senátorky Aleny Dernerové, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 225
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:09:26 - 19:15:01:

Takovéto tvrzení ordinace ve Valdštejnské zahradě se potvrzuje. To je okamžitě, jak je tady něco o zdraví, nedejbože o škole, nedejbože o dopravě, tak všichni tomu rozumíme. Já tomu nerozumím, protože já za nejlepší způsob, jak se udržet zdravým, je nechodit k lékaři, pokud to není nezbytně nutné. To znamená, otevřená zlomenina ruky, to nedám. To nedám. Ale že mě tady bolí. Jednou jsem prosil lékaře, v kožichu jsem byl a říkám: ?Prosím tě, tady mi to pobolívá, kdybys to...? On říká: ?Ty blázne, to já nemůžu takhle na ulici v zimě tě vyšetřit.?

A ejhle, byl to vřed nakonec, ale nic se nestalo. Ale proč to říkám, já vzpomenu jednoho poslance, který se jmenoval Čermák, byl jednou obviněn, že sedí opilý ve sněmovně. On nebyl opilý, ale strašně ho bolelo za krkem. On tehdy mu někdo doporučil, je to lékař, prosím, doktor, někdo mu doporučil, že u vršovického nádraží je nějaký nádražák, a ten že umí, že dá takhle ruku a rozšíří se jakési teplo a ta bolest přestane. Tento doktor, poslanec Čermák, ho vyhledal. Popisoval mi, co se stalo. Říkal, já jsem tam přišel, on mně opravdu ruku, aniž by se mně dotkl, dal pět centimetrů za krk, já jsem odešel, cítil jsem teplo, odešel jsem a byl jsem z toho měsíc úplně vyřízen, protože to zpochybnilo všechny moje dosavadní znalosti. Já jsem dneska cestou do Senátu poslouchal jistého altruistu, miliardáře Zahradníčka, v životě předtím jsem o něm neslyšel, možná, že ho někdo znáte, a on vymyslel úžasnou metodu, vráží do toho obrovské peníze, dal lidskou tkáň na čip, na elektronický čip dal tkáň, vymýšlí, že ten čip bude dělat diagnózu okamžitě, v online čase na to. Když jsem to slyšel, ta redaktorka na to taky koukala, jako že neví, tak on se jí to snažil vysvětlit nějak. Prostě jsou věci mezi nebem a zemí, které si vysvětlit neumíme. Já rozumím zoufalým lidem, kteří vyhledávají šarlatány, protože už si nevědí rady. Někdy ani lékařská věda si neví rady, však nebudeme mluvit o rýmě, tu už mám od 7. listopadu minulého roku, tedy díky těm pablbům s tím kouřením, že furt kouřím venku v tom mrazu. Ale jsem pořád nemocný kvůli nim. Ale nikam nepůjdu samozřejmě. Moje maminka, která se dožila 90 let, nebyla nikdy v životě v nemocnici, než si v 89 letech zlomila klíček, protože zakopla někde v domově důchodců, jinak tady byla ještě dneska. Jsem rád, že mám ten kořínek, že mi to taky vydrží. Prostě naše zdravotnictví má jednu strašnou vadu. Dosahuje výkonů, před kterými já opravdu se ukláním, vůbec je nechápu, to, co dokážou, ale má jednu vadu. Ono pořád léčí a léčí, ale neuzdravuje. Protože co je pro lékaře zajímavé z hlediska zdravotní pojišťovny? Držet pacienta v šachu! Léčit, léčit, běž ještě ke kámošovi. Mně jeden doktor říkal: Nech si udělat preventivně bypass! Opravdu, nech si udělat bypass, to máš zaručené, že... Já mám sám dvojitý. Já říkám: Počkej, já se přece nenechám řezat, když 10 % lidí chytí nějakou nemoc v nemocnici, protože dostanou sepsi. Paní doktorka kývá, je to pravda. To je statistika. 10 % ve vaší nemocnici přijde s nějakou sepsí, protože se jim dostane nějaký sajrajt do rány. To mám z médií odborných Krajské zdravotní. Takže já nevím. Proto tam radši nejdu, abych tam ještě něco nechytl, když nemusím.

Já k tomu mám jednoduché. Jestli někomu jehličky pomůžou a jiné metody, oni říkají, že Mao Ce-tung to vymyslel, protože bylo málo doktorů, ale před Mao Ce-tungem v té Číně to dělali možná tisíc, nevím jak dlouho předtím, i někteří naši doktoři to přece dělají. Takže mně to potíž nedělá, ať si to dělají. Je to jako Uber. Samozřejmě, taxikáři nechtějí Uber. Stejně tak někteří lékaři nechtějí čínskou medicínu, protože je to konkurence. Já když půjdu s holkou k Číňance, místo k paní doktorce Dernerové, tak ona bude mít houby od pojišťovny a je naštvaná. U té Číňanky to zaplatím, samozřejmě, často tedy ne levně, ale budu věřit tomu, dokonce se často stane, že mi to pomůže. Co já mám teď dělat, když vidíte, že brýle... Všimli jste si, že nepoužívám brýle? Pořád mi padají, mám je pořád zadělané, že se mi tak zlepšil zrak, že už tady čtu z toho monitoru bez brýlí. Zázrak! A doktorka říkala: To prý se ti vyrovnaly ty plusové a minusové dioptrie. Bohužel, řekne mi to až poté, co jsem si nechal udělat brýle za 12 tisíc do auta. To, prosím, skla, ne že bych si vymýšlel, skla stála 12 tisíc. A vidím v nich co? Vidím v nich prd! Takže jezdím bez brýlí, ve dne v noci, je to úžasné, klouby mě přestávají bolet. Cítím se dobře. Až mě něco začne bolet, možná že se nechám od těch Číňanů píchnout. Takže já budu laický, ptal jsem se tamhle odborníka, taky by neuměl rozhodnout, je to individuální. Hlasujte každý spíš tak, jak to cítíte. Tady nepomůžou žádná vědecká povídání, jestli je to tak nebo tak. Někdo má pocit, že je to lepší, někdo ne. Nemusíme tady o tom 4 hodiny mluvit. Sám už tady zdržuji pěkně dlouho. (Miluše Horská: Já děkuji, pane kolego...)

Takže vám přeji hezké hlasování. Netrapte se s tím. To je typické, kdy to není, žádný politický náboj to nemá, tady to není žádná pravice, levice, prostě tady to bude opravdu citem. A přečtu si tu sjetinu, abych si udělal obrázek.

11. schůze Senátu
2. den schůze – 07.12.2017

Petice "Za zrušení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb"

Tisk č. 22
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:16:38 - 11:22:31:

Dobrý den, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Mám ušetřenou pozici, protože pan senátor Vystrčil velmi přesně tady řekl, o co jde a já nebudu mluvit o technikáliích s DPH, byť jsem včera byl v jednom zapsaném spolku, kde jsme se do 12.00 hodin prohulili, prozpívali, koupili pivo a jedli bůček. A majitel toho spolku si mi stěžoval, že se nemůže dohodnout s dodavatelem, kterému platí 500 Kč měsíčně za to, aby mu spravoval strojek s EET a nikde se nedovolá. Ministerstvo říká: No, to je váš problém, to si vyřiďte s vaším dodavatelem strojku. Ono to ale není jednoduché. Je tam nějaká softwarová chyba. Bojí se, že dostane pokutu. Ale chtěl jsem spíš mluvit o tom. Mě mnohem víc než celé EET trápí to, co tady říkal pan senátor Vystrčil. Stát se ingeruje lidem do života v míře nebývalé. A po EET nepochybně bude někoho lákat, aby stát věděl ne, že něco kupujeme, ale také co kupujeme. Čili když to uvedu na vlastním příkladu. Stát se dozví, že pan senátor Kubera si koupil šest kartonů cigaret, a pan senátor Kubera dostane e-mail z Všeobecné zdravotní pojišťovny, že mu bylo zvýšeno zdravotní pojištění o 1 %, protože se nechová řádně a nežije zdravě. Podobně takový e-mail může dojít někomu, kdo si koupil třikrát za měsíc bůček nebo něco jiného, co stát si myslí, že by neměl, nedej bože, aby si dítě doneslo do školy Coca-Colu, to tady pan senátor nezmínil, tu šílenost, kterou jsme tady projednávali, jak děti ve škole si už nemohou namazat ani housku s máslem, protože se ukázalo, že i máslo obsahuje látky, které nepotřebujeme. Teď probíhá tiskem velká kampaň, že musíme přejít ze živočišné stravy na rostlinnou, byť odborníci říkají, že tím planetu zničíme úplně definitivně, když budeme jít jenom rostlinné produkty. To šílenství nemá konce. Vzpomeňte si na řepku, vzpomeňte si na ty všechny slepé cesty, co všechno se tady kolem toho semlelo. Včera jsem se včera pobavil nad tiskem jedno zdraví. Evropské tisky, když si je někdo opravdu přečtete, to jsou takové zhovadilosti, ale takové, a my se tady jimi vážně zabýváme a vítáme, abychom poté dali 9 bodů, proč je to absolutní ptákovina. Mě dojalo, když vláda jednala o tom, že prodejci kaprů, protože mají mokré ruce, tak budou vyřazeni. Podobné to bylo s registrem smluv, takže ty malé obce, které sice dělají občas kanály s dotací za 160 mil. Kč, ale protože abychom na ně byli hodní, tak zbyly jen úřady obcí s rozšířenou působností, kteří jsou postiženi registrem smluv, a to se valí dennodenně další a další takovéto byrokracie a všichni mluví o tom, už se těším, jak říkala paní náměstkyně, jak nový zákon o daních z příjmů bude jednodušší než ten starý. Ještě se mi to za 25 let nestalo, že by nějaký nový zákon byl snad dokonce lepší než ten minulý.

Vždycky je horší, protože se nad ním dostatečně nezamýšlíme, všimněte si, kolikrát opravujeme, pořád opravujeme, místo abychom se zamysleli, jestli to, co tady schvalujeme, jestli bez toho přežijeme. Já jsem vždycky říkal tu větu, že je zákon potřebný, těch je tisíce. Ale jestli je nezbytný? Jestli se náhodou stane něco úplně zásadního, když takový zákon mít nebudeme. A já jsem nedávno přemýšlel si tak doma, že DPH tady není, paní náměstkyně odjakživa. Umíte si představit situaci, že by nebylo DPH? Já úplně klidně. Ale ono to nejde, protože už si na to všichni zvykli. A pak se dočtete, že státy jako Holandsko a Lucembursko jsou považovány za daňové ráje, ale nesmí se to říkat, protože ony mezi nimi oficiálně nejsou. Ten problém je v něčem jiném. Lidé vědí, nejsou úplně hloupí, že stát potřebuje daně. Otázka je, jestli jich potřebuje tolik, aby tolik peněz nateklo do kanálů za různé nesmysly stejně jako evropské dotace, to je jiná věc, to je nepochybné. A člověk rád zaplatí daně, znovu zopakuji ten příběh s psíky. Ne že chcípají, to je jiný příběh. To je příběh o dani ze psů. Daň ze psů může být pro důchodce 200 Kč, pro ostatní 1000 a nebo také, když má dva psy, ještě více. My jsme se rozhodli, že chceme mít jednu. A vybrali jsme si seniory, protože ti platí 200. Tak jsme řekli: "Budou všichni platit 200." Když platili 1000, tak byl výběr zhruba 1 mil. Kč. My jsme tu daň snížili 5x a výběr byl 900 000 Kč. Co ještě chcete slyšet za důkaz, že když se někomu nevyplatí nezaplatit 200 Kč pod hrozbou nějaké pokuty, nemusí přepisovat čokla na babičku, jak tomu bývalo v minulosti, tak zaplatí. Ten podnikatel, když ta daň je normální přijatelná, tak není hloupý a ví, že ji musí platit. Když je nadměrná, tak hledá cesty, jak to obejít. A dělají to samozřejmě malí podnikatelé, ale v miliardových hodnotách to dělají velké firmy, na které ministerstvo prostě nedosáhne, protože ony mají peníze na to, aby si najaly daňové poradce takové, kteří provedou tzv. optimalizaci a zařídí to. A tam unikají desítky miliard oproti malým obchodníkům. Takže si nemyslím, že se dnes vůbec něco stane, přijmeme-li jakékoli usnesení, tak to bude v podstatě cár papíru, z kterého si vláda nebude vůbec nic dělat.

Petice Za změnu tzv. "Protikuřáckého zákona"

Tisk č. 188
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:50:14 - 12:56:41:

Já bych svůj příspěvek uvedl titulkem "zdravým rozumem proti lži a nenávisti". Já těch lží, co už jsem slyšel typu, že hned po zákazu se snížil počet infarktů o 10 %, to jsou opravdu mimořádně stupidní lži, které se používají pro podporu svých vlastních argumentů. Já už jsem tady asi vyprávěl tu příhodu z Kanady, která je obzvláště rigidní, kde se nesmí kouřit ani na ulici, ani pít pivo na ulici. Je to situace Prahy 1, kde kuřák vyjde ven, vezme si s sebou pivo, ale tím už se okamžitě dopustil přestupku, protože Praha má asi 800 míst, kde se nesmí kvůli bezdomovcům pít alkohol na veřejnosti. Takže on si musí nechat to pivo nechat uvnitř, to pivo mu tam zvětrá. A pokud jde o to právo na čistý vzduch, doporučuji každému ze senátorů, který navštíví v nejbližší době Letiště Václava Havla, aby se podíval, jestli je normální, že tam je sice kuřárna, protože na letištích jsou povoleny. Ta kuřárna jsou dvě telefonní budky spojené do jedné, kam se vejdou čtyři lidé. Slovy čtyři lidé na letišti, které odbaví miliony cestujících za rok. To je evidentně nenávist a zloba, protože na všech jiných letištích, dokonce ono anglické Heathrow má nápis "Heathrow vítá kuřáky", úžasné. A má k tomu příslušné prostory. Na jiných letištích jsou firmou Camel super vybavené kuřárny s křesly, s popelníky. A jaká je situace u nás? Ta restaurace si nesmí dát ven popelníky, protože buď je to zábor veřejného prostranství, takže ty vajgly tam všichni házejí na zem. A když si je chce přidělat na dům, tak přiběhnou památkáři a říkají: "Na dům nesmíte nic přidělávat, protože dům je v památkové zóně." To jsou prostě ty šílené absurdity. Například proč se nemůže kouřit v areálu nemocnice. Samozřejmě že lékaři kouří v ordinacích tak, jako my kouříme v kancelářích, jako Evropský parlament hulí jako fabrika ve svých kancelářích a navenek se tváří jako bojovník za naše zdraví. Ale dobrá. Paní doktorka Králíková říká, že lidé mají právo na zdravý vzduch. Kdyby tomu bylo doopravdy, tak se svět zastaví, protože ono to právo není absolutní. Jak jinak si mám vysvětlit, když my kouříme před hospodou a okolo jede paní doktorka Králíková ve svém automobilu a smrdí nám tam, a nejen ona. Znamená to snad, že nekuřáci by měli zákaz jízdy osobními automobily, aby nám nekazili zdravý vzduch? Tady vidíte, k jakým absurditám můžou tito nepřítelé pracujícího lidu vést. Proč má hospoda, kde jsem včera strávil příjemné chvíle až do půlnoci, se nazývat Zapsaný spolek jen proto – a daří se jí výborně, my tam ještě natáčíme film o tradiční české hospodě, budeme chtít české dotace a zapsat do UNESCO jako tradiční česká hospoda s obrazem císaře pána, kterého mouchy pošpinily. Takže ono to právo není absolutní, ale tady všichni mluví, v Senátu, prezident rozděluje společnost. Proč tedy neuděláme něco pro to, abychom lidi nerozeštvávali, abychom je nechali žít v symbióze? Kdo chce jít do nekuřácké restaurace, ať si do ní jde. Kdo chce jít do kuřácké, ať si do ní jde. Nevím argumenty typu "v baru se nesmí kouřit, aby tam nebyly poškozeny děti". On snad někdo chodí s kočárkem do baru o půlnoci, nebo co? Co to je za argumenty nesmyslné? Je to jenom zloba dobrotrusů, kteří se rozhodli, že dnes nám zakáží toto, zítra ono, a my budeme jako stádo ovcí to poslouchat a pak se budeme divit. Já jsem nestihl říci to svaté nadšení. Já tady mám lístky na ples, v telefonu, výborně, tam ukážu QR kód a půjdu na ples, úžasné. Ale co když budu mít v té chvíli zrovna vybitý telefon? Tak si mohu toho motýlka naloupat. Ono je to hezké, ale jak stát, tak Google a všechny jiné vás sledují. Google vás sleduje, i když máte vypnutou polohu, že? Komu to vadí? Kdy tady o tom byla nějaká debata, jak jsme fízlováni. Podíváte se na internetu na cokoli a nabízejí vám ledničku po dvou letech, i když už jste si ji dávno koupil. A žádná obrana proti tomu není. Takže já bych jenom vyzval k tomu, zkusme to normálně. To, že na JIP asi nebude... Když jsem tam sám ležel, tak jsem si odešel na záchod, nikoho nenapadne kouřit, jsem se naučil odpojovat si tu hadičku a chodil jsem si zakouřit na záchod, já vím, že je to hrůza, ale chápete, že je to požitek? Já nechci přestat kouřit, mě to baví, mně se to líbí se všemi těmi riziky. Jako se mi líbí harašit a slušně se zeptám a kašlu vám na vaše MeToo, které získalo osobnost roku? Kde skončíme? S tím záchodem, panenka, panáček? Půlka. Sukýnka půlka. To kanadské pohlaví X, když si přečtu u nás v tisku, že už šestileté děti v Česku žádají o změnu pohlaví, kde skončíme? Ten svět se řítí do totální záhuby. Zkusme se normálně chovat, v klidu se chovat, tam, kde není třeba se sporovat, se nesporovat, zachovat si svoje normální tradiční zvyky a ne se bát vystavit si vánoční stromek na náměstí, abychom někoho neurazili, kde už to v západní Evropě takto chodí. Tak kde to že skončí? Jsou snad tyto Vánoce poslední naše tradiční? Nebo když se to řekne, tak už je to nekorektní a už bude někdo popotahován? Kde je ta svoboda slova? Žádná není, protože jistá skupina dobrotrusů, jak jim říkám slušně, se rozhodla, že oni mají jediný patent na rozum. A při příští změně Ústavy, počítejte s tím, že budu navrhovat, aby byla zakotvena vedoucí úloha Rekonstrukce státu. Hezký víkend. (Potlesk.)

Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 213
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:41:48 - 16:45:57:

Já si teď nejsem, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, úplně jistý, jestli přijmete tu omluvenku pana předsedy Štěcha. Ať donese nějakou pozvánku písemnou agentuře, kterou nepochybně zřídíme, tak jako máme tu agenturu pro docházku poslanců a senátorů, které budeme ty omluvenky posílat, protože přece někdo musí vyhodnotit, jestli ta omluva je řádná nebo neřádná. A já tam vidím problém a zřejmě se budeme muset zeptat pana Outlého z toho úžasného dalšího úřadu, který jsme zřídili. Naštěstí pan senátor má na A4 ten návrh. On by ho jinak totiž musel vykázat do volební kampaně pro volby do Senátu ČR. Protože ten úřad nad námi bdí a okamžitě by mohl dát pokutu, že zneužívá a nezapočítává si to do nákladů. A teď nevím, jestli by se tam započítával ten plat, co ho to stojí. Prostě jednoduše řečeno, už jsme si toho nechali líbit dost. A jsou tu mnozí, kteří teď litují, že komusi podepsali cosi, aniž věděli co a on pak je vydíral a tahal je po novinách a dával billboardy – tento poslanec je protikorupční, tento je nejlepší a podobné věci. My se nemáme za co stydět. Ty peníze – a to se týká i pana senátora Čuby – nejsou na toho člověka. Ty peníze jsou na to místo. A jediný, kdo může hodnotit pana senátora Čubu, jsou jeho voliči. Pokud bude kandidovat nebo kdokoliv z nás. Ale nejsou to ti, kteří si myslí, že to jsou. Připomeňte si, jak píší média například o tom, že do našeho platu se započítává plat asistentů, dokonce nájemné za byt. Jak se má volič v tom vyznat? On si myslí, že opravdu je to součást našeho platu, ačkoliv my z toho vůbec nic nevidíme. To je jen administrativní krok. Ale oni vám to pěkně napočítají. Už jsem mnohokrát navrhoval, ať se na to vykašlou, ať máme jeden plat. Z toho si platíme telefony, cesty, náhrady, ale samozřejmě ten plat by nebyl 25 000. A to by opět vyvolalo: A proč je takto vysoký? A proč není takto vysoký? A oni si klidně budou málo telefonovat a ty prachy si nechají? To se jim telefonuje, když to mají zaplacený, atd. atd. Bohužel, musím vzpomenout Mirka Kalouska, který tehdy také podobně nenápadně sebral auta, zdanil náhrady – což je u ministra financí bývalého nevídané, náhrady jsou nesmysl zdaňovat. Vždycky novinářům říkám: A vy, když jedete do Teplic na reportáž a vy tam máte babičku a já to vím a vy k ní jdete na oběd, vy opravdu vrátíte tu část diety za oběd? Což podle zákona máte udělat? Samozřejmě, že ji nevrátí. A telefon máte také služební, vy si netelefonujete za své. Takže nevím, čeho se bojíme. Jsou to všechno – a toto je ještě legrácka.

Takových návrhů teď ještě uvidíme ze sněmovny... Když tam přijde miliardář - nejmenovaný, tak řekne: Myslím si, že poslanci by měli dělat zadarmo. Já to fakt nepotřebuji... A teď nemyslím, kupodivu, Andreje Babiše. Myslím toho s tou Brano zavírá samo, nebo jak se jmenuje. Také miliardář. Říkal: Já to budu dělat klidně zadarmo. Já jsem říkal: No, ty klidně ano. Ale ta ředitelka mateřské školky ta klidně ne. Protože ona byla zvolena do sněmovny a je ředitelka mateřské školky. To už nebude, pokud nebude klouzavý mandát, a když bude, tak stejně nebude. Jedna také, doufám, že nenaběhneme na totální nesmysl klouzavý mandát. Jestli nějaký ministr nechce být poslancem, pak ať se vzdá mandátu. To neudělá, protože kdyby ho náhodou vyhodili z vlády, tak se nemá kam vrátit. A on by chtěl klouzavý mandát, aby se vrátil zase zpátky. Takže nenaskakujme, jenom se připojuji k těm, kteří tady pregnantně takovéto návrhy .... a myslím, že jich teď bude, příští rok jich uvidíme celou řadu a pořád ze stejných míst. Děkuji za pozornost.

10. schůze Senátu
1. den schůze – 11.10.2017

--- bod schůze neuveden ---
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:22:17 - 09:22:56:

Dobré ráno, vážené kolegyně, vážení kolegové. Poznámku vaším prostřednictvím paní senátorce. Kdo tady bude určovat, čím se Senát může nebo nemůže zabývat? Senát se může zabývat opravdu věcmi, kterými by se třeba nemusel zabývat, např. šestihodinovým zasypáváním dolů Frenštát a podobnými věcmi, a peticemi, které často bývají pochybné. Ale Senát se opravdu může zabývat i dojivostí krav. To není možné, aby to někdo určoval. Může se hlasovat o tom, že se tím nebude zabývat, to je v pořádku, ale nemůže se říct, čím se smí anebo nesmí zabývat.

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2016

Tisk č. 162
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:01:47 - 15:07:57:

Vážený pane guvernére, kolegyně, kolegové. To je vždycky zvláštní, mě to vždycky překvapí, že věci, které by si zasluhovaly pozornosti, protože toto je jedna z nejdůležitějších, ač nám to tak nepřipadá, tak procházejí jakoby nic, a věcem, které by si skoro žádnou pozornost nezasloužily, věnujeme enormní množství času. Nemám žádné výhrady, pane guvernére, k té zprávě, ale spíš několik dotazů, které se týkají i veřejnosti, která jim často není schopna porozumět.

Jedna z takových věcí jsou záporné úroky. My, starší ročníky, jaksi nějak úplně nechápeme, že když někomu půjčíme stovku, tak bychom měli dostat 90 Kč. To nám nějak do hlavy nejde. Také tomu tak nebylo. Dříve jste si dal peníze do banky a dostal jste úrok. Úroky se samozřejmě pohybovaly až od enormních po nějaké normální. A teď to, co hrozí už podnikatelům, že komerční banky vyhrožují záporným úrokem, konkrétně ve městě, pokud přesáhne položka na našem účtu miliardu, tak zřejmě dostaneme záporný úrok. Čelíme k tomu s vaší pomocí, že si ukládáme část prostředků u ČNB, čímž se tomuto trestu vyhneme, ale normální mi to nepřipadá. Podle mě záporný úrok ve svých důsledcích musí vést k něčemu podobnému, a teď s vámi budu velmi souhlasit. Systém hypoték, který tady máme, a vy jste správně poznamenali, že aby se nestalo to, co se v jiných zemích stalo, že hypotéky byly sice široce dostupné, ale naivní představa těch, kteří staví na hypotéku, že se nemůže nic stát, protože v případě problémů přece prodají nemovitost, splatí hypotéku, a nic se neděje. Ono to tak ale není. Protože když někdo staví za hypotéku, která často dělá 80 až 90 % té potřebné sumy, tak samozřejmě se chová, jako kdyby to byly tak lehce nabyté peníze, a také ty peníze lehce utrácí. To znamená, že když staví nový dům, tak pod dojmem toho, že to není investice na týden, tak samozřejmě nekupuje české dlaždičky, ale italské dlaždičky. Nekupuje české baterie, ale cizí baterie třeba za 9 000 Kč. Když jsem zjistil, že i klika ke dveřím – jedna klika může stát 3 000 Kč, tak jsem opravdu omdlel, a tak to chodí. To se tam dává. A pak přijde příběh, kdy najednou z ničeho nic přijde krize a už nebude to krásné, jak shání podniky lidé a nemají je, ale naopak. A pak se může stát, že tito lidé se dostanou do velké krize, z některých se stanou bezdomovci, které jako primátor budu mít na krku. A nebudu se jich moct zbavit, protože oni ze světa nezmizí. Takže se ptám, kam až tato situace dál povede? Vím, že politicky je výhodné říkat, aby hypotéky byly co nejdostupnější, ale nikdo neříká, že každý člověk v 25 letech, když se ožení, musí mít rodinný domek. Tak to není. A měl by mít dostupné bydlení, ale nemusí mít hned rodinný domek, notabene na 80procentní hypotéku, kdy nedohlédne, protože ona je třeba na 20 let. A 20 let je tak dlouhá doba, že je velmi obtížné toho dohlédnout.

Druhá věc, která mě trápí. To je takový světový trend ve svatém boji proti korupci. Zmizí hotové peníze, což samozřejmě pro banky je velmi výhodné, šetří náklady. Stát své občany nutí k tomu, že musí mít všechny své prostředky v bankách, protože jim omezuje platby v hotovosti, ale už nedává žádnou záruku. Vím, že můžete odpovědět, že jistá záruka je pojištění vkladů, ale tady asi při větším krachu nestačila. Takže pokud stát chce občany k tomuto nutit, je to v pořádku, ale pak jim také musí dát záruku, že oni někdy své peníze uvidí. Že se může stát, že tak, jak jsme teď všichni nadšeni tím růstem, a vy to dobře víte, že po tom růstu musí nastat úhlový bod a poté sinusoida klesne tak hluboko, jak byla předtím nahoře, to je zákon hospodářského cyklu. A podle mého názoru nejsme vůbec na tu situaci připraveni, stejně jako na to, že jednou dojdou evropské peníze a budeme muset žít za své. Bude to pro nás velmi těžké. A druhá je taková ta posedlost, že můžeme mobilním telefonem zaplatit. Ono to vypadá moc hezky. Zaplatíme v té Hypernově, jenom přiložíme kartu nebo co, a už je to zaplacené. Což také vede k tomu, že jaksi ty peníze přímo nedáváte. Až za měsíc se dozvíte a divíte se – ježíšmarjá, za co nám tolik ubylo, vždyť si vůbec nepamatujeme, že jsme tolik utráceli. Ale co je nejhorší – může nastat situace, že dostanete z banky e-mail, že týdenní limit výběru z bankomatu je 3 000 Kč a na shledanou. A vy co? Vy jste se nepojistil, hotovost nějakou už nemáte, a dostanete se do krize. Nevím – nezaplatíte nájem nebo něco a může to mít poměrně dalekosáhlé důsledky.

Takže to byly mé otázky, ale zejména mě zajímá záporný úrok a samozřejmě ta druhá otázka, jestli si myslíte, že existuje nějaký ekonomický způsob, jak zlikvidovat nejen dluhy států, ale zlikvidovat i dluhy lidí. Protože jestli jsou průměrná rodina, oba pracují a jejich dluh je 2 500 000 Kč, tak je skoro jisté, že oni ho nikdy nesplatí. Stejně je skoro jisté, že se ČR nikdy nedostane ke splácení jistiny, akorát se bude ministr financí chlubit, jak to výborně teď dělá. Dokonce to vede k tomu, že kraje si berou i úvěry, které nepotřebují, že přece jenom blázen by si nevzal ten úvěr, když je to teď tak výhodné. Myslím si, že je to cesta do pekel, a proto bych chtěl i vaše odborné stanovisko, jak může tato situace v budoucnu dopadnout. Děkuji za pozornost.

9. schůze Senátu
1. den schůze – 16.08.2017

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 174
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:19:55 - 11:23:51:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, kolegyně kolegové.

Já udělám podruhé radost panu senátorovi, protože s ním také souhlasím, ale ještě k tomu něco dodám. My tady také máme na programu jeden zákon, který prodlužuje odebírání řidičského průkazu lidem, kteří neplatí alimenty, a to dokonce do 26 let, když neplatí alimenty. Nechám stranou to, že dávat do souvislosti odebírání řidičáků s alimenty je právní v podstatě nesmysl, nicméně je velmi účinný. Je velmi účinný, je to jeden z účinných zbraní. A těch zbraní, které bychom mohli použít, máme mnohem víc.

Já teď sleduji takový zajímavý seriál z Texasu, který se jmenuje ?Neplatíš, nejezdíš?. Kde dva, ježišmarjá, málem jsem řekl černoši, jak se tomu říká! Afroameričané, mohutný pán s paní, kteří mají za úkol odebírat vozidla těm, kteří neplatí. A můžu vám říct, že jsou to někdy scény, kdy kuchtíkovi berou auto, ostatní kuchtíci vyběhnou s kuchyňskými noži... A nejhorší pro ně prý je, když je tam slepá ulice, protože z té se blbě s tím autem ujíždí. A vůbec se s tím nepárají, prostě neplatíš, tak auto bereme. V Rakousku je to podobné. Ač je to země Evropské unie, tak má zřejmě jiné předpisy než my, tam je to něco podobného. U nás jenom, když to řeknete, tak vás začnou lynčovat.

Já už jsem tady mockrát říkal – a budu to znovu opakovat, škoda, že tu není pan ministr Ťok – pokuty za dopravní přestupky v malém městě činí 42 milionů korun! Vymahatelnost je 1 %. Kdo bude vymáhat na těch, co neplatí, ani to zákonné, kdo na nich bude vymáhat jaksi to navíc? Přece to je... Jé, pan ministr tady je. Zdravím, pane ministře, zdravím, zdravím!

Já jsem ho prosil nedávno, aby si udělal analýzu vymahatelnosti, když navrhuje další a další padesátitisícové, stotisícové pokuty právě těm lidem, kteří většinou žijí ze sociálních dávek, takže mu je samozřejmě nikdy nezaplatí. Ale kdyby takový neplatič např. si přišel pro pas, který si zapomněl vybavit, a jede do Turecka, nebo kam, a oni mu řekli: ?Milej pane, až přijdete z pokladny, dlužíte tam patnáct stovek, pak vám okamžitě všechno zařídíme,? tak to by panečku byla vymahatelnost téměř stoprocentní. Ale to už je zřejmě, omlouvám se paní ombudsmance, ta by z toho omdlela a napsala by mi hned padesátistránkový dopis, že tudy tedy cesta nevede.

Kromě toho zákon 56/2001 Sb. říká v § 12, odst. 1a, že se takové vozidlo vyřadí z provozu. A když se takové vozidlo vyřadí z provozu, tak žádnou nehodu způsobit nemůže. Protože není v provozu. Na druhé straně ovšem buzerujeme občany s tím, že jsou lidi, kteří mají třeba dvě auta, v létě jezdí s ?cabriem?, ale v zimě nejezdí, tak by rádi odevzdali značky a neplatili zbytečně. Což v některých zemích jde např. tak, že ty značky jsou vyměnitelné, on si je dává na to auto. Ale to by bylo asi na Českou republiku příliš silné. A já se divím tomu, že jednou už to tady bylo, pak se to vypustilo, a teď zase lobby zapracovala. Ale to jenom proto, že stát rezignuje na své povinnosti. Tam, kde je má, tam se jich zbavuje, ale tam, kde mu do nás nic není, tam to do nás panečku pere. V kolik máme chodit spát, co máme jíst, jak se máme chovat... Toto do nás pere horem dolem. Ale tam, kde stát má konat v těch základních věcech, které jsou nezastupitelné, tak tam stát nekoná.

A proto já se musím bohužel připojit k panu senátorovi Láskovi a navrhovat také zamítnutí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 182
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:06:54 - 12:10:05:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, mám jenom pár poznámek. Pan senátor Valenta řekl mnohé, ale zaujala mě v návrhu jedna věc, pro kterou nemohu zvednout pro tento zákon ruku, i kdyby všechno ostatní bylo v pořádku.

A touto věcí je, že opět tady dáváme pravomoc možnosti pořizování zvukových a obrazových záznamů bez vědomí řidiče, falešné identity apod. To je cesta, se kterou nemohu souhlasit a nikdy pro takovéto zákony hlasovat nebudu.

My totiž postupujeme přesně obráceně. Namísto, abychom zjednodušili taxikářům podnikání a tím jim umožnili třeba vyšší konkurenceschopnost proti sdíleným službám, tak jim ho ztěžujeme. Opravdu netuším, proč by se měl zkoušet v dnešní době místopis, když navigace jsou stále lepší a lepší, a když se podíváte, tak všichni taxikáři již jezdí na navigace, takže už nepotřebují vůbec to, aby nazpaměť znali všechny pražské ulice. A kdyby je náhodou neznali, tak lidé by na to brzy přišli, že je vozili někudy jinudy.

Kdyby určoval zákon, že všechny taxíky v České republice budou takové nebo makové, ještě bych tomu rozuměl. Ale když takovou pravomoc dáme obci, opět tady dáváme velkou fantazii jednotlivým starostům, kteří si začnou vymýšlet ... Vím, že se dá dneska auto oblepit, sám jsem tomu nevěřil, že je možné celé auto oblepit, takže je úplně jiné, akorát, že toto oblepení stojí tuším 24 tisíc korun a sundání obtisku dalších 20 tisíc, takže to jsou další náklady, které by oni museli vynakládat.

My se prostě z regulací jednou zblázníme, ony většinou nevedou ke kýženému cíli. Pokutománie je naprosto neskutečná a nereálná, pokuty jsou nereálné. Nikdo si to neuvědomuje. To je pořád takové to tvrzení – pro podnikatele tisíc korun není žádná pokuta, musíme mu dát pokutu 50 tisíc, aby ho to citelně bolelo. Většinou pokutu pak nezaplatí a ten, kdo je má v pohledávkách, je zase przněn za to, že nevymáhá pohledávky.

A jsme nepoučitelní, neustále to v zákonech opravujeme. Za půl roku, až jak se to projeví v praxi, zase přijde změna tohoto zákona – viz to, co jsme probírali před chvílí, nejdřív to vypustíme, pak to zapustíme, za chvíli tady bude chudák pan ministr obhajovat jiného ministra, jehož obor nemá, a to bude myslím si kontrola, která se ho samotného dotkne, až mu nějaká účetní řekne, že tato operace za opravu dálnice D8 je nereálná, tak to nepotvrdí, přestože vy jste si už vybrali dodavatele a uzavřeli smlouvu, a paní účetní řekne, já se nenechám zavřít, na tohle vám nedám podpis, abyste to mohli proplatit. To jen tak úplně na okraj.

Ale pane ministře, nemohu odolat. Vy jste teď neřekl žádný nový termín, kdy bude otevřena D8, řekněte nám to ....

Návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí

Tisk č. 183
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:20:54 - 14:26:09:

Vážený předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Ono mnohé bylo řečeno, ale nejvíc mě na tom mrzí, že si to tady tak všechno hezky řekneme a pak to třeba projde marnou lhůtou. Hezky si to tady dopodrobna všichni budou proti tomu brojit, a nakonec přes všechny tyto výhrady to projde. Já jenom řeknu takové drobnosti. Namísto, abychom říkali ?auditní výbor?, tak říkáme ?výbor pro interní audit?. V jiném zákoně, který bude za chvíli, je ?veterinární správa?, ?veterinární správy? – to je blbost, co? A my to tam klidně takhle necháme, a pak se divíme, že ten zákon nabývá a nabývá a nabývá. Ale ono je tam mnohem vícero roz..., ne tak důležitých rozporů.

Na příklad ?schvalující osobou u obce?, u statutárního orgánu města ?primátor?, ale u ?hlavního města Prahy a kraje ředitel krajského úřadu?. To je nesmysl, co?

Tady jsou třeba vyjmenovány kompetence schvalujících orgánů – a možná jste si toho ani nevšimli, ale tady je napsáno, že podle zákona o obcích rada obce jmenuje a odvolává vedoucí odborů obecního úřadu. Omyl, dámy a pánové. Omyl, protože v jiném zákoně, v zákoně o úřednících je, že vedoucí odborů odvolává a jmenuje tajemník. Takže my to musíme dělat tak, abychom naplnili, takže oba jmenujeme. Nedejbože, kdyby jeden se ?cuknul?. Zatím to bylo vždycky ve shodě, tajemník měl stejný názor jako rada, kdyby se jeden z nich cuknul, tak máme problém. A takto se to prolíná těmi patlanicemi, které se šijí horkou jehlou.

Já, díkybohu, znám trošku historii tohoto zákona. Já nevím, jak se ta dáma jmenuje. My jsme měli školení jako primátoři, kdesi v nějakém středisku Ministerstva vnitra, kde o tom byla řeč, a to jsou lidé zaujatí svým oborem. Ta dáma žije audity a tím, ale asi možná v životě nebyla na radnici. Ona netuší – a my často taky netušíme – to, co tady tak lehce odmávneme, co znamená ?tam dole?? Protože to si musíte všechno vynásobit šestnácti. Přijde tam z Ministerstva dopravy, přijde tam od paní ministryně práce a sociálních věcí, které neprošlo sociální bydlení, tak to obešla v jednom sociálním zákoně, který jste tu odsouhlasili, a v podstatě ho zavedla. Neskutečná administrativa. Úřad práce vám pošle člověka, vy mu máte zajistit byt. Vy mu ho nemusíte ale zajistit, ale musíte sepsat formulář a oznámit úřadu práce, že nemáte... To musí ale někdo dělat.

Až budeme scházet všechny ty odborníky jenom na přestupky, které jsme tady taky tak slavnostně schválili a výsledek je, že policie ani neví, jestli může vybrat pokutu v hotovosti na ulici, nebo jestli musí všechno dávat na správní řízení? Takhle se zašmodrcháme, za chvíli tady budeme vyškrtávat ze zákona to, že obec musí zveřejnit na úřední desce rozpočtové opatření. Od začátku bylo jasné nám všem zezdola, že je to nesmysl. Ne však těm, kteří to navrhli. Takže my jsme tady takoví opraváři. My pořád opravujeme. Co dneska schválíme, za týden někdo přijde, že v tom spěchu tam byla chyba a máme tady opět novelku. Máme tady novely novel, velmi často jedou ve sněmovně ty novely souběžně, takže se ani neví. Vznikly nám nové úřady, jak tady říkal pan senátor Vystrčil, s těmi jsme ale jaksi nepočítali. Možná, že tady teď ještě nějaké dva schválíme. Ale ony už v tom zákoně nebudou, tak se bude muset udělat novelka. A tak to pokračuje pořád.

A my se potom divíme, že ve společnosti je neúcta k zákonům, že se zákony obcházejí. A co asi ti lidé mají dělat? Přece pro běžného člověka, když už se ani právníci neorientují, vypněte na 14 dní všechny ty elektronické soubory sbírky zákonů. Vypněte je a nechte lidi pracovat podle papírové sbírky. A uvidíte, co se stane. Život se zastaví. Ve chvíli, až bude ten velký blackout a spadne ta síť, tak si vůbec nebudeme vědět rady, co máme dělat. Protože jedině díky tomu, že to někdo opravuje a dává tam současný stav... Teď si ale vezměte, že někdo se podívá... Nám se třeba stává, že schválíme vyhlášku, a ty úřednice tam použijí zákon, který už neplatí. Protože si nevšimly, že už byl mezitím dvakrát novelizován. Samozřejmě pak taková vyhláška je neplatná. Teď se nám to stalo s vyhláškou o odpadech, že jsme ji museli rušit a schvalovat znovu.

Takže je ten důvod. A já bych moc prosil, když už tak dlouho se tím zabýváme, tak to proboha jednou udělejme. Já jsem strašně rád, že tady zastupuje pana ministra ministr dopravy, protože ten musí tady šedivět z toho, když to slyší. A on třeba ani ještě netušil, co ho i v jeho úřadě čeká. Samozřejmě, kdyby tady seděl ministr financí, tak ten bude do krve obhajovat to, že to jeho dítě tak bude říkat: ?Schvalte to, to je výborný, udělejte to tak.? A teprve když pan ministr vyslechne, co ho čeká, jak mu ta účetní zastaví to už konečné otevření té dálnice, protože řekne, že tam to vrtání bylo nadbytečné a stálo moc, tak se snad zase neprojedem, no.

Takže já jenom prosím, zachovejme si, když už tak dlouho se tím tady zabýváme, tak to nenechme projít, jak to často bývá, marnou lhůtou a je vystaráno.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti

Tisk č. 176
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:21:06 - 16:24:01:

Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, cesta do pekel je vždycky dlážděna dobrými úmysly. To prostě jinak není. Já nemám nic proti neziskovým organizacím, a podporujeme je, které se starají o lidi, které trpí Alzheimerovou chorobou, o které se stát postarat neumí. Ale pak tady máme jiné neziskovky, které se nechávají státem platit, a státu škodí.

Já si vzpomínám, když jsme tady probírali slavný registr smluv a opakovaně jsme se pokoušeli, aby i tyto organizace byly stejně transparentní jako všechny ostatní. Aby i ony zveřejňovaly, z jakých peněz žijí a za co peníze utrácejí. Já si vzpomínám, v době, kdy bylo hodně nadací, že některé nadace spotřebovaly až 50 % finančních prostředků na svůj vlastní chod. Bylo by velmi zajímavé se podívat na nějaké neziskové organizace, kolik prostředků spotřebovávají na vlastní chod. Možná, že byste se velmi divili.

Druhá věc je – a ta už souvisí s Čapím hnízdem, a Čapí hnízdo nesouvisí s tímto zákonem, a já vám řeknu proč. Jsou plné noviny Čapího hnízda, ale ještě jsem nikde nečetl souvislost mezi příčinou a následky. Příčina Čapího hnízda je úplně jinde. Příčina Čapího hnízda je tam, že jsme si zvykli, že bez dotace se v této zemi nepohne vůbec nic. Vů nic. Vůbec nic.

Dokonce to jde tak daleko, že na pálení čarodějnic, na které je potřeba akorát trochu dřeva, sirky, nějaké klacky nařezané z chroští, si žádá nezisková organizace 50 tisíc korun, aby mohla opékat buřty. Ačkoli normální by bylo, že děti si přinesou buřty, vedoucí jim nařeže klacky... Ne! On jim koupí v OBI nebo v Baumaxu takové úžasné dráty s rukojetí a na tom si opékají ty buřty. A na to chtějí dotaci. Občas jim ty dráty zůstanou, občas si je vedoucí odnese domů a příští rok kupují znovu ty dráty.

Takže já nejsem žádným nepřítelem neziskových organizací, ale odmítám – a teď to vidíme s imigrační krizí, co se dělo, jak si z toho udělali byznys. A ve chvíli, kdy chtěla Itálie, aby policisté byli na palubě, tak se mohli zbláznit. Protože si z toho udělali obrovský byznys a tahají imigranty do Itálie za peníze daňových poplatníků. Takže ono je potřeba rozlišovat neziskové organizace, které dělají nějakou bohulibou činnost ve smyslu sociální práce apod., nic proti nim. Ale některé neziskové organizace jsou tady proto, aby za nás tady připravovaly zákony, aby za peníze daňových poplatníků hodnotily, jestli tady jednáme správně, jestli tady správně hlasujeme. A kdo nehlasuje správně, tomu při volbách ukážou, zapíšou se do našeho úžasného registru, který jsme tady taky schválili, který si teď neví rady, jestli pan prezident může jet na besedu, pan předseda vlády může do továrny, nebo nemůže do továrny...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:24:04 - 16:26:00:

To s tím velice úzce souvisí, pane předsedající. Takže je to samozřejmě diferencovaný přístup. Není dobré vylít neziskovky, všechny je dát do jednoho pytle. Třeba ty, co tady obsazují squateři budovu, a tento stát není během dvou let schopen je z té budovy vymístit, protože se vždycky najde nějaký zádrhel, proč to nejde. Pak chcete úctu veřejnosti k právům, když někdy se právo vymáhá velmi drsně a nikdy jindy to nejde. A to potom vede k tomu, že i veřejnost je docela rozčilená.

Mimochodem, ta slavná D8, o které jsme tady mluvili, tam to byly právě Děti země, které ani v místě nesídlí. Založí si neziskovku, přihlásí se do stavebního řízení a vůbec se netají tím, že vydírají firmy, že jestli chcete postavit ten obchodní dům, dobrá, dejte nám dvě stě tisíc na naši činnost a my nezažalujeme. Když je nedají, tak díky našim úžasným předpisům jsou schopny tu stavbu zastavit. Úplně jednoduše – na rok, na dva, a tu firmu znehodnotit. Takže ta firma řekne: ?Hele, dvě stě tisíc při stavbě za půl miliardy, to je legrace, radši jim to dáme.?

Dokonce podnikatelé na jednom fóru před několika lety v Ústí sami přiznali, že to takto dělali. Já jsem se divil. Před médii přiznali, že ty organizace takto podplácejí, aby jim daly pokoj. Takže ony jsou neziskovky a neziskovky. Já nemám opravdu nic proti tomu, aby neziskovky, které suplují stát tam, kde stát nestačí, tak aby byly podporovány. Ale neziskovky, které si udělaly byznys, že už svolávají školení GD PR, které ještě ničím neprošlo, ani jsme ještě nic neschválili, dneska už to tady bylo řečeno – zákon ještě není schválen, ani jeho složení. Já si vzpomínám na stravenky – ještě zákon nebyl schválen a už je nabízely.

Teď bude novinka, kdy bude úřad práce dávat zase stravenky. I třeba těm, kteří jsou na LDN. Copak asi budou s těmi stravenkami dělat na té LDN, ale dobrá, to je jiný příběh. Takže já jenom nabádám k tomu – není neziskovka jako neziskovka.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon),ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony

Tisk č. 171
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:00:15 - 18:04:25:

Klidně je nechte, pane místopředsedo, já zvýším hlas a oni přestanou.

Musíme tento zákon ještě vylepšit. Už dlouho jsem takovou bramboračku neviděl. Ptám se jenom jednoduše. Zatím je stav takový, jestli také ti, co to psali, se dívali i do jiných zákonů, třeba do zákona o místních poplatcích. Pane ministře, jak je známo, máme místní poplatek – ale vy za to nemůžete – za psa, který se může pohybovat od 200 Kč, což je u seniorů, až do 1.000 Kč, někde možná, když mají dva psy, až 2.000 Kč. My jsme zvolili cestu nejmenšího odporu. Omlouvám se, pane místopředsedo, vaším prostřednictvím panu senátorovi Dienstbierovi, který bude zase říkat, že to není k věci. My jsme stanovili jednotný poplatek za psa 200 Kč, a světe div se, při výběru zhruba milion korun při poplatku 1.000 Kč, tak při poplatku 200 Kč jsme vybrali 900 tisíc Kč. Vždycky to dávám jako důkaz la tairovy křivky. My jsme pětkrát snížili daň a výběr byl téměř stejný. Kdybychom bývali mohli dát tři stovky, což jsme ale nechtěli, chtěli jsme jednotný poplatek, tak jsme vybrali ještě víc, protože už nikdo si nepsal psa na babičku, už nikdo neříkal, že pes je hlídací, protože za dvě stovky se nikomu nevyplatí pod hrozbou pokuty něco švindlovat.

My vydáme občanovi známku, pes má známku. Ten, kdo se bojí, aby se mu pes neztratil, za deset korun prodávají takové tubičky, do tubičky se dá adresa a telefonní číslo, takže když se pes ztratí, stačí se podívat do tubičky, zavolat na tam uvedené číslo a pejska máme.

Teď tedy nevím, co bude s těmito známkami, ty už se dávat nebudou nebo budou, to tam zákon nějak neřeší. Ale vzhledem k tomu, že brzy budeme očipováni my tady, zřejmě už jsou autoři vedeni tím, že bezhotovostní placení a čipy je ten trend. Všimli jste si, že to je nové slovo, už to není filozofie něčeho, ale teď jsou všechno trendy. Poslechněte si večer televizi, uslyšíte tam dvacetkrát trendy, to je teď trendy, elektromobily jsou trendy, čipy jsou trendy, bezhotovostní placení jsou trendy, prachy si dejte do banky, my vám za ně neručíme.

Ale mně spíš vadí na tomto zákonu, že to je zase příklad té šílené bramboračky, jenom úkoly, co se tam dávají. Jestli někdo je takový prase, že nedává psovi čistou vodu, tak tím, že to napíšete do zákona, on mu nebude dávat čistou vodu, protože je prase, takže to vám nepomůže. Dále tam nemáte vstup do obydlí, tak jak jste to udělali u kamínek, že úředník může, takže když bude mít někdo stanici a vy mu neumožníte, aby tam vstoupil kontrolor do obydlí, je vám to houby platné, protože on prostě zavře dveře, nikoho tam nepustí a stejně nebudete vědět, co tam ti samičí nebo nesamičí psi spolu dělají ...

Myšlenka byla dobrá – musíme nějakým způsobem zamezit tzv. množírnám, protože Česká republika je velkým exportérem. Ale jestli si naivně myslíte, že tímto něčemu zabráníte, tak to ne. A samozřejmě se k tomu přilepí nesmysly typu, že není platné očkování proti vzteklině, když nemáte čip. Mimochodem, je to tuším vynález hlavního města Prahy, jestli se nemýlím. Tady je to ve vyhlášce, a dokonce tam na chvíli odpustí poplatek za to, že nechá psa očipovat.

Ale řekněte mi, kdo bude čipovat kočky. Tady je zvláštní stav, že se psy se dělají psí kusy a kočky si běhají dokonce v naší nemocnici a my to musíme řešit, nikdo neví, co s tím. A proč nejsou kočky evidované? Proč cizí kočka, kočka souseda leze po mojí zahradě, a když mu řeknu, že si to nepřeji, tak řekne, co mám s kočkou dělat. Říkám, to je tvůj problém, nějak si to zařiď.

Já bych chtěl, aby se i kočky čipovaly, aby byly na vysílačce a na čtečce, abychom o nich věděli a abychom mohli majitele koček, které nejsou očipované.

Nevím, jestli někdo už navrhl zamítnutí. (Z pléna: Navrhl.) Navrhl, tak je to v pořádku a jenom se k tomu připojuji.

8. schůze Senátu
1. den schůze – 19.07.2017

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 157
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:58:11 - 10:04:46:

Dobrý den! Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. K části ?mlaďochů? do městské policie jenom drobnou poznámku. Víte, ono to může vyvolat poměrně značné problémy. Je to podobné, jako když kdysi byla móda jmenovat příliš mladé soudce, v 18 letech. My máme jednoho takového 18letého radního, který je nyní pátým nejpopulárnějším politikem v Evropě. Ono v 18 letech člověk ještě ani neví, čím chce být, natož aby mohl dělat strážníka. Ale on vlastně nebude dělat strážníka, on bude dělat polostrážníka, protože bude něco jako pomocná stráž VB, protože nebude ani ozbrojen.

My jsme z městské policie postupem času udělali složku takticky Policie České republiky. Když se dnes podíváte na ulici na strážníka, tak tento strážník nemůže ani chodit, kolika přístroji je ověšený, vypadá spíše jak příslušník zásahové jednotky Policie České republiky. Původní záměr byl úplně jiný, městské a obecní policie byly zřízeny proto, aby zabezpečovaly místní záležitosti veřejného pořádku, nikoliv aby suplovaly Policii České republiky.

A tím se dostávám k druhé otázce, a to je pozměňovací návrh, který za chvíli dostanete a který se opět pokouší, aby se městské policie vrátily tam, kam patří, to znamená, aby se neřešily příběhy, kdy oni jezdí zal vybíráním pokut do sousedních obcí, kde se postaví na předem určené místo, kde je to jisté, nebo že si dají radar za značku konec nebo začátek obce a která je umístěna dva kilometry v polích nebo že v Praze dokonce už vám ani nedají body, hlavně zaplaťte peníze, když zaplatíte peníze, body nedostanete, ač byste je dostat měli.

Dodnes jsem nedostal odpověď, pane ministře, na otázku, ale ta je spíše na ministra dopravy, na základě čeho bude měřit ŘSD na oněch opravovaných úsecích dálnice D1. Ona bude mít určitě vymyšlený podobně komplikovaný systém, jako kdysi, když si obce pronajímaly radary od radarových firem a polovinu pokut jim odesílaly, což pak soudy zakázaly, musely si je pořídit do vlastnictví.

Pokud jde o bezpečnost silničního provozu, viděli jste poslední dva víkendy, že nám to nějak nefunguje. Nefunguje nám to přesto, že máme úžasný bodový systém, kdy řidiči řídí se strachem, aby neudělali něco, za co by jim sebrali body, a nevěnují se potom řízení vozidla. Ale hlavně hlavní příčinou nehod je nepřiměřená rychlost. My si naivně myslíme, že rychlost má nějakou číselnou hodnotu, ona skutečně žádnou nemá, jsou jenom tři rychlosti, ta nejnebezpečnější, zejména na dálnici, je nulová, když tam někdo zastaví a nedá trojúhelník, bude skoro jistě mrtvý, a pak už jsou jenom dvě, a to je přiměřená a nepřiměřená. Přiměřená rychlost může být 150 na dálnici, přiměřená může být 80 kilometrů přes Prahu o půlnoci, kdy jedete jako idiot přes celou Prahu 50kilometrovou rychlostí, v podstatě po dálnici, kde není ani človíčka, protože nechcete mít problémy s městskou policií. A my si myslíme, že tím děláme něco pro bezpečnost silničního provozu. Jen na ukázku, v Teplicích nikdy nebyl ani jediný radar, dokud tam budu, tak ani nebude, a přesto jsme v rámci Ústeckého kraje město s nejnižší dopravní nehodovostí. Takže se jasně ukazuje, že s bezpečností silničního provozu to vybírání peněz nemá pranic společného. Jsou skutečně některé případy těch stacionárních radarů, kde to může mít nějaký význam, ale to je asi tak jediné. To, že musí mít městská policie nebo obecní souhlas státní policie, ta státní policie jí ho celkem bez problémů dá, protože je ráda, že za ni dělá práci.

Takže výmluva na to, že nemáme, že dopravní policie v podstatě řeší jenom nehody, nemá dostatek sil ani prostředků na to, aby dělala to, co dělat má, jak legislativa správně poukazuje, je to povinností státu, nemá to s obecními policiemi nic společného, to je ten důvod, proč navrhuji, není to poprvé ani naposledy, jednou už jsme toho dosáhli, aby městská policie se věnovala tomu, čemu se věnovat má, ne tomu, co jí nepřísluší. Opakuji znovu, posilme... Já jsem původně myslel, že napíšu ještě jeden návrh, tak aby se ukázalo, k čemu to měření je, aby, to by se panu ministrovi nepochybně líbilo, aby vybrané pokuty, které vybere městská policie, byly příjmem státního rozpočtu a sloužily k tomu, aby se posílila. Pak by se ukázalo, jestli jde o bezpečnost, nebo o peníze. To bychom potom poznali, jak to je ve skutečnosti. Ten návrh vám dávám k uvážení. Pokud městská policie nebude měřit, tak se opravdu nic zásadního v této zemi nestane.

A pokud jde ještě o ty polostrážníky, tak já bych navrhoval, aby naopak se k policii obecní a městské přijímali strážníci 50+, protože ti mladí strážníci po 4 hodinách musí tzv. vypich, musí se jít, protože už jsou unavení, ale oni už dneska nechodí, protože oni jezdí. Já když jsem zjistil, jak jsem chvíli nedával pozor, tak moje městská policie už má najednou 6 automobilů, začínala s jedním. Pěšky už nikdo nechodí, protože to je únavné, a oni přece musí být rychle u těch kriminálních případů, které údajně řeší za Policii ČR, takže jezdí s houkačkami a řeší to, co jim vůbec nepřísluší... Teď ostatně budou mít hodně práce s tím, že budou navštěvovat hospody, aby chytili případné kuřáky, kteří si zapálili, a budou obcházet, nebudou objíždět stanice autobusů, takže oni ani na to měření rychlosti v podstatě teď nebudou mít čas, protože budou pověřeni jinými úkoly.

Takže pokud vám to nebude dělat problém, legisvakance je tam dostatečně dlouhá, zákon nabývá účinnosti, pokud vím, 1. 1. 2018. Takže je dostatek času, aby ty případné radary obce darovaly Policii ČR, a ta je řádně spravovala.

Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:13:08 - 10:14:17:

Já jenom k tomu číslu, co říkal pan senátor, to je opsané z Poslanecké sněmovny, je asi tak relevantní, jako že náklady na sociálně-právní ochranu dětí výrazně převyšují výnosy ze sociálně-právní ochrany dětí, protože ty jsou nulové, jsou to jenom náklady, obrovské peníze stojí právě uniformy a všechny ty potřebné, které mají strážníci předepsané. Aby bylo jasno, nemám nic proti městským policiím. I moji strážníci ráno chodí na přechody, jen mě trošku rozčiluje, když na přechodu u průmyslové školy, kde právě chodí ti 18letí, údajní budoucí polostrážníci, tak tam stojí dva příslušníci dopravky Policie ČR. Každý na jednom konci. To mi přijde docela nadbytečné, že by jeden postačil. Ale není to nic proti městské policii. Ale vraťme ji tam, kam patří, ať dělá to, za jakým účelem byla založena, a nenabalují se... Tady bylo správně řečeno, že ten původní návrh, který šel do sněmovny, byl mnohem obsáhlejší, ale zřejmě se ukázalo, že by asi nebyl příliš průchodný, tak se potom částečně zredukoval.

8. schůze Senátu
2. den schůze – 20.07.2017

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu

Tisk č. 94
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:13:27 - 09:15:39:

A ještě taky primátor a krajský zastupitel..., ale u nás si na to nehraji. Dobrý den... (Milan Štěch: To tady není předmětné.) Já jenom poznámku. Všimněte si, jak je to marnost nad marnost. Za půl roku tady budeme opět sedět a opět budeme doplňovat další přípravky, protože právě teď, kdy my jednáme, už hoši vymýšlejí přesun molekul z bodu A do bodu B, tak, aby v seznamu ta látka nebyla. Já to říkám jenom proto, že je to víceméně filozofická zásadní otázka, jestli je to věc těch sportovců, nebo jestli státy a mezinárodní úmluvy mají zasahovat do toho. Ono je to marné, marné, protože vždycky zůstanou nějaké povolené. Jestli jste viděli poslední případ, kdy se přenesla ta látka polibkem, byl nedávno zmíněn v médiích, políbila ho a jemu sebrali medaili. Nemluvím o tom, že jak se zdokonalují ty metody, tak si představte ty trapnosti, že po 10 letech od olympijských her přijde ona protidopingová komise s tím, že teď už tu moč konečně prozkoumala, kamaráde, vrať tu medaili, dej ji tomu, kdo byl druhý. Prostě jsou to z jednoho pohledu trapnosti, z druhého pohledu my máme tu naši péči nejdojemnější přece o to zdraví těch sportovců. Ale pak mi řekněte, kdo se díval na včerejší etapu Tour de France, jestli je normální jezdit do 2600 metrů, nebo kolik to bylo, kdy to je o zdraví, doslova o zdraví, kde je ledovec, a přesto takové etapy jsou. Ten sport se posunuje do neskutečných hraničních, adrenalinových výšin. Ale já spíš zastávám liberální názor, že stejně tak jako nebudu rád, až mi poté, co dnes projednáme zákaz kožešinových zvířat, tak budu tady citovat včerejší článek, co navrhují Zelení v Německu: Nebudeme prostě jíst to maso! Budeme jíst ty zelené šťovíky, protože nezamořují životní prostředí.

Já jenom na to upozorňuji, že tato cesta toho útrpného starání se o všechno, o všechny nevede k žádoucím cílům. Děkuji za pozornost.

Bílá kniha o budoucnosti Evropy - Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025

Tisk EU č. K 031/11
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:43:37 - 12:50:06:

Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já budu velmi stručný, budu se snažit popisovat věci tak, jak jsou. My tady na tomto plénu máme několik evropských tisků. Přečetl si někdo z vás ty tisky opravdu fyzicky celé, nebo jste spíše spoléhali, že výbor k tomu zaujme nějaké stanovisko, které vždy začíná tím, nebo téměř vždy, vítáme snahu a pak následuje devětkrát ?ale?, které ovšem nemá žádný praktický význam. Uvidíme to za chvíli, jak je tam ten tisk o posílení orgánů hospodářské soutěže, které opět dostanou, podobně jako ČOI, status agentů, kteří budou moci vnikat do provozoven, do bytů, za součinnosti policie, aby tam zjistili, jestli nějaká smlouva neobsahuje nějakou kartelovou doložku nebo něco podobného. Samozřejmě neobsahuje, protože kartelové doložky se obvykle do smluv nedávají.

Já si občas ty materiály přečtu a skoro se to nedá. Pokud chcete reformovat, tak se stačí podívat, co unii teď momentálně zajímá, nejprve to jsou vysavače, které mohou mít výkon pouze od 800 wattů, abychom neplýtvali, což ovšem znamená, že budete vysávat poněkud déle a spotřebujete více energie, ale vysáto dobře nebude, protože ten výkon tomu nestačí. Nejnovější příběh se nazývá, omlouvám se, paní předsedající, likvidace kurvítek. Každý víte, co to je, nevím, jaký český výraz bych na to našel. Je to takové zařízení, kdy ta nejslabší umělohmotná součástka v každém přístroji funguje tak, že nejlépe 2 měsíce před ukončením záruky se jaksi poškodí. Pak s tím jdete do opravny, tam vám řeknou, víte, to se vám nevyplatí, to si kupte ten přehrávač nový, protože ta oprava by byla dražší než nové. A unie se rozhodla, protože se hodně takových věcí zahazuje, že se vrátíme do dob trabantů, kdy jsme opravdu uměli předstih, namazat ložiska, všechno jsme si dělali sami. My bychom se k tomu chtěli rádi vrátit, aby si to lidé zase znovu mohli nechat opravit, nebo opravovali. A firmy údajně budou požádány, aby dobrovolně tam tyto zařízení do toho nedávaly, aby nám ty výrobky déle vydržely. To je samozřejmě požadavek, jako kdybyste chtěli, aby se opět začaly vyrábět nůžky a nože ze Solingenu, které vydržely mojí babičce celý život.

Vzpomeňte si na ty umělohmotné nože, jaký to byl velký hit, začínaly na pěti stovkách, teď stojí 30 korun a v podstatě to ani moc nefunguje, ani neřežou. Takže podle mého názoru je unie nereformovatelná. A nereformovatelná je proto, že umí řešit takovéto věci, jako jsou vysavače nebo nedodávání gumových člunů do Libye, my jsme se všichni podivili, že je tam předtím dodávali, aby tedy mohli lépe plout ti imigranti do Itálie, tak teď už prý je tam dodávat nebudou, tak je tam dodají Číňani nebo někdo jiný. Tu imigrační krizi ona řešit neumí, protože ona řešit nejde. Povídky politiků o tom, jak posílíme hranice a budeme... Prostě neposílíme nic, protože když proti vám půjde 50 žen s malými dětmi v náručí, tak alespoň v ČR nenajdete velitele, který by dal povel k palbě. A oni ho normálně ušlapou, jenom lidsky. Takže žádné korektní řešení neexistuje, takové ty názory, pošlete jednotky do Libye, udělejte tam pořádek, to jsou takové povídky pro voliče, ale skutečný význam žádný nemají. Prostě jsme za zenitem. Ta událost s imigranty už je neřešitelná, to je rovnice, která nemá řešení, už budeme jenom čekat, co se bude nebo nebude dít. Unie na to absolutně nemá.

Pokud jde o ty členské státy, tak tam si komise vybudovala pozici, že my si tady můžeme vykládat, co chceme, ať jsou potraviny takové nebo makové, a oni si z nás dělají legraci a udělají si to stejně tak, jak oni budou potřebovat. Vzpomeňme si, pro koho platila maastrichtská kritéria, pro koho neplatila, jak dopadlo Řecko, teď je o něm chvíli ticho, protože zřejmě Německo už si ty peníze prostřednictvím těch půjček za ty zbraně vyinkasovalo zpátky. Jsme svědky záporných úroků, to je také evropský vynález, kam až jsme to dospěli, zkusme se nad tím opravdu zamyslet, jestli je normální, abyste si uložili peníze a dostali jste místo stovky 90 korun, to určitě normální není. V tuzemsku je to podobné, teď se před volbami rozdává, ale někdo to jednou bude muset zaplatit. A unie dělá totéž. Tiskne, tiskne, tiskne. A opakuji znovu, jak se všichni radujete z toho ekonomického růstu, jak je to všechno bezvadné, tak vás ujišťuji, že vrchol té sinusovky, ten spodní vrchol sinusovky bývá obvykle stejně hluboký, jako je ten růst, takže ta krize je neodvratná. A my na tu krizi nejsme vůbec připraveni, stejně tak jako vůbec nejsme připraveni na to, že jednou budeme čistými plátci a z unie ty slavné dotace, které mrší charaktery a způsobují kriminalitu, tady nebudou, už paní ministryně pro místní rozvoj říkala: To jsem zvědavá, co budeme dělat. Bude to problém, protože jsme si na to zvykli, jako si všichni zvykli, že polovina národa bere sociální dávky a už si neumíme představit, že by tomu bylo jinak. Takže perspektiva není moc lákavá. Bohužel, to jediné řešení, které nechci ani nahlas říkat, abych zase nebyl obviněn, ale bohužel, žádné politicky korektní řešení tohoto problému neexistuje. Můžete tady vykládat hodiny... A to, co my tady přijmeme, nemá pro fungování EU vůbec nic zajímavého, protože tam se ty výjimky vyjednávají při jednáních. My jsme vždycky zklamali, protože vždycky ti naši tam poklonkovali, všechny jiné státy si vyjednaly různé výjimky, my jsme tady potupně schválili lisabonskou smlouvu, která je příčinou všech dnešních problémů, jenom připomínám, že 17 senátorů bylo tehdy proti. Včera jste schválili ZEK, ujišťuji vás, že to bude podobný příběh, že se vás budou ptát, proč jste pro to hlasovali, když je z toho teď takový průšvih, podobně jako se soláry. A to si zapamatujte, tuto větu, a vzpomeňte si na mě. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb.

Tisk č. 161
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:49:57 - 19:57:46:

Já to mám teď hrozně těžké, protože jsem se málem zase rozplakal po projevu paní senátorky. Ono to tak jednoduché není, jak to tady líčila.

Zkusme si zahrát na pravdu. Svého času byli osloveni poslanci a senátoři jistými skupinami lidí, kteří žádný mandát sice nemají, ale to vůbec nevadí.

Tam jim bylo nastíněno několik věcí, které by se měly, aniž by tam bylo do detailů popsáno, jak by měly vypadat. Bohužel, někteří zákonodárci na to reagovali a v podstatě přislíbili podpisem krví ďáblu, že to, co podepsali, budou podporovat. A teď mají problém, co s tím. Ten registr smluv má jinou funkci, mluvila tady o tom paní předsedkyně Úřadu na ochranu osobních údajů, že data mají obrovskou cenu. Data ze smlouvy, která nemusí být žádným obchodním tajemstvím, mají obrovský význam pro toho, kdo se chce zapojit do nějakého podnikatelského procesu, aniž by to bylo jakékoli tajemství. Jsou to jenom zdánlivě zcela běžné údaje, které pro dodavatele nebo konkurenci mají nezaplatitelnou cenu a takhle ji má zadarmo.

Ujišťuji vás, že veřejnost až tak nekontroluje, veřejnost zajímá, jestli ve městě dobře pracují, jestli ve městě utrácejí řádně peníze, to ji zajímá. Jak to dělají na druhém konci republiky, ji až tolik nezajímá. Ale samozřejmě, dá se toho úžasně politicky využít, řeknu jednoduchý případ, jeden už jsem říkal, řeknu druhý, v registru smluv se objeví obec, která postavila kruhový objezd, a stál ten objezd 10 mil. korun. Jednoduchým způsobem se dá napsat, všechny kruhové objezdy, vypadne tam jiný kruhový objezd, který stál pouhých 5 mil. korun. A stačí jeden článek v novinách, jak je možné, že v Horní Dolní postavili kruháč za 5 milionů a v Dolní Horní za 10. To nám tedy, soudruzi, vysvětlete! A už je to tady. A než kauza vyšumí, tak je třeba po volbách a ta reprezentace v té obci už je mrtvá, protože voliči nebudou zkoumat, jak to ve skutečnosti bylo. Na to se většinou stejně přijde, jako se letos přijde po volbách na to, že čirou náhodou nám Německo vydá Alexandera Nováka tři dny před volbami a dva dny před volbami půjde pan premiér k soudu jako svědek, ale noviny to budou podávat tak, že je Sobotka u soudu. To se děje před každými volbami, nebude tomu jinak.

Ten názor je od počátku chybí. To, co tady vy teď předvádíte, je v podstatě zločinné spolčení, kde vy se tady před národem domlouváte, jak to tedy tady upytlíkujeme, aby to vyšlo, akorát že ústava jaksi a slib senátora tady nic neznamená, protože my se tady sejdeme kluby, s předsedy to nějak dojednáme, nějak to tady upatláme, abychom z toho byli venku. A proč to tedy neuděláme normálně? Proč to nezamítneme a ať si s tím Poslanecká sněmovna naloží, jak si s tím naloží. Dělá si s tím, co chce. Ono se stejně ukáže, že to nebude fungovat. Mimochodem, ta úžasná 106, velká většina těch žádostí nemá žádný význam, aby někdo věděl. Jsou to takoví ti notoričtí škodiči, kteří píší, a když jsem se ptal autora, pana Kužílka, který je velkým expertem na transparentnost státní správy a současně na ochranu údajů a dělá za to přednášky, které stojí od 2000 do 2800 a úředníci na ně jezdí, kde jim to je vysvětlováno, jak to je s tím jedním proti tomu druhému, jeho rada, co dělat s člověkem, kterému se už úřad věnuje 2 roky a nemá to žádného konce, tak on říkal: Tak ho pořád žádejte o doplnění otázky, donekonečna, protože oni si pořád mezi sebou s tím člověkem, kde zjevně není žádný zájem normální, ale oni podle zákona musí. To je jeden z těch zákonů, který bude mimochodem velmi zajímavý, až nastoupí ta směrnice o ochraně osobních údajů, jak to bude bezvadné. Zase budou všichni školit. Všimněte si, že na GDPR už všichni školí, a ono to ještě neplatí. Ale už je 3000 zaškolení, abyste neměli tu šílenou pokutu. Představte si, že obec dostane pokutu ve výši 4 % obratu. A mimochodem, v tomto zákoně je jiná protiústavní.

Poslanci v dobré víře vyřadili malé obce, aby se zavděčili, a oni tam nejsou, ale oni dělají kanály za 160 milionů, kruháče, všechny možné obrovské stavby, ale oni tam nejsou. A proč tam nejsou? Protože někdo chtěl být hezký, nebudu jmenovat, protože to byl bohužel můj kolega z mé strany, tak jako... Ale to mně je jedno. Ale prostě to se vždycky takhle udělá, udělám úlitbu, a ty malé tam nebudou, ty velké, ať si trhnou. Teď sice od 1. července je pikantnost, protože už platí ta neplatnost, když někdo nezveřejní, takže to funguje tak, že všichni radši zveřejňují všechno. Já právě proto jsem vystoupil. Já mám pozměňovací návrh, kdy tam je částka, že vše od 50 tisíc korun se zveřejňuje. Vědí autoři tohoto zákona, pane poslanče, to znamená ve velkém městě? Mailových pokynů nad 50 tisíc dává úřad asi deset denně, protože každé kácení stromů, každé sekání, všechny tyto podle rámcové smlouvy, to už jsou dílčí pokyny, kde musí to všechno vymailovat, aby to byly smlouvy, a zveřejnit to na tomto registru. Zdá se vám to normální? Žádný význam to nemá pro transparentnost. Prostě z boje proti korupce se stal jeden z nejlépe honorovaných byznysů, a když si přečtete, jaké dotace plavou těmto organizacím, tak to jsou velké. A nejkrásnější bylo, že teď jsme od jisté organizace dostali úžasně příjemný mail, abychom my zhodnotili ji, to hlavně platí, vaším prostřednictvím, pro pana senátora Martínka, jestli ta jejich snaha měla účinek. Milý kolega Vystrčil, který je takový hodně hodný, tak jim odepsal, že všechno prý má, ale hlavně aby ze sebe nedělali užitečného idiota. To jenom na okraj.

Takže já taky nevím teď, co s tím. Mně by stačilo ke spokojenosti, kdyby se 50 tisíc změnilo na 100, protože by mí zaměstnanci se nemuseli každý den v tom babrat a vyměňovat si s Technickými službami maily, že mají potvrzeno, že to udělali, překontrolováno, pak to tam zveřejňovali. Oni jsou ti úředníci tak vystrašeni z těch pokut a z toho všeho, co se tady děje. Všimněte si, co jsme tady projednávali, jaká je tady atmosféra, jak se tady mlátí pokutami. Umí si někdo představit, co to bude znamenat podle směrnice, když někdo opravdu vypálí, jak tady říkala paní předsedkyně, kolik by dostal ten T-Mobile, kdyby to bylo už podle nové směrnice? Nezbláznili se v tom Bruselu náhodou? Oni žijí úplně někde jinde, ale bohužel veřejnost má dojem, že my taky. Jenom ten, komu ty zákony padnou na stůl, starostovi nebo někde na obci nebo v podniku, tak jenom ten ví, on mi říká: A proto mě rozčiluje, prosím, aby média to slyšela, ať neříkají, že Senát schválil, ať říkají, koalice v Senátu prosadila. Protože já nebudu odpovídat občanům, o jakých blbostech jsem hlasoval pro, a oni nemají všichni jako, že se podívají na sjetinu. Oni budou říkat: Vždyť jsem četl v novinách. Senát schválil... Ať napíší, kdo schválil a kdo neschválil. Protože já jsem například neschválil tu slavnou směrnici o těch elektronických komunikacích a vím, že z toho bude průser, ale elektrovoltaika, opakuji vám to znovu, budete se divit, vy, co jste pro to hlasovali. Protože ve 30 dnech přece je vám jasné, že není normální člověk schopen projednat toto maso, které tady máme, to nikdo nečte, mezinárodní smlouvy, nikdo nečte dopodrobna všechny ty evropské úžasné věci, co sem chodí, tam stačí si vzít jenom ten text a vidíte, že naše usnesení by muselo znít: Běžte s tímto nesmyslem někam. Ale naše usnesení většinou zní: Vítáme... Oni pak mají dojem, jako že výborně. Ale já se omlouvám, paní senátorko, já si nenechám mluvit do toho, o čem budu mluvit. To můžu, když dělám zpravodajskou zprávu, ale v diskusi si já mohu mluvit, o čem mě zrovna napadne.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:57:48 - 19:57:50:

Takže k věci... Já vám řeknu, k věci...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:57:51 - 19:58:31:

Žádné řešení to nemá. Takže udělejte poradu klubů, nikomu to neříkejte, což je docela těžké, když to slyší v tuhle chvíli čtyři bezpečnostní služby, o kterých jsme hlasovali před chvílí, takže to neutajíte, to bychom museli z toho udělat tajné zasedání, znáte to, do zítřka by to všichni věděli. Takže si udělejte tuto konspiraci, se kterou já hluboce nesouhlasím a odmítám se na ní podílet, protože pořád vím, jak funguje ten slib, já si hlasuji podle svého vědomí a svědomí, nikdo mě nedonutí hlasovat jinak, jako mě nedonutili hlasovat pro lisabonskou smlouvu, o které tady teď všichni pláčete, tak se podívejte do sjetiny, kteří tu byli, jak jste tehdy hlasovali. Na shledanou.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 20:01:39 - 20:02:28:

Jenom malou reakci na pana senátora Kosa, jestli tam máte zastupitele, který si musí podle 106 žádat od úředníků o nějakou informaci, tak ho buď vyhoďte, nebo ať vrátí školné. Ten samozřejmě podle zákona o obcích má neuvěřitelná práva, co všechno může. A jestli tam nemá starosta nebo zastupitelstvo pod sebou úřednictvo, je pravda, že směřujeme tam, že nám bude úřednictvo všeobecně vládnout, tam už budeme dělat jenom státní správu, to je pravda. A pokud jde o ten Ústavní soud, to rozhodnutí bylo podle mě naprosto správné, samozřejmě na to můžeme jiný názor mít, ale soud je soud a soud tak rozhodl. To jako, s tím nic neuděláme.

Ona ta transparentnost se týká, já jsem se mimo jiné ptal těch neziskových organizací, promiňte, neziskové organizace prostřednictvím... Nezveřejňují, tady jsme se o to pokusili, aby tady zveřejňovaly, kde berou peníze. Neuspěli jsme, že?
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 20:20:19 - 20:20:59:

Já bych si dovolil načíst také ten pozměňovací návrh. Je to pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. Senátní tisk č. 161.

V čl. I se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní:

V § 3 odst. 2 písm. i) se částka 50 tisíc nahrazuje částkou 100 tisíc. Následující body se přečíslují.

Zdůvodnění: Částka 50 tisíc způsobuje nadměrnou byrokracii a zahlcuje registry údaji marginálního významu.

Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 147
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 21:46:04 - 21:51:33:

Protože pan Veleba mi prý ukradl ten článek z toho Německa, který je velmi pikantní, to je to, co mě trápí. Já mám zvířata rád, psa mám z útulku, vůbec tady neřešíme třeba papoušky, kteří jsou zavření v kleci a jsou to divoká zvířata. Nemluvě o dalších, i zde některých, třeba Čuby a podobně, tady neřešíme.

Ale já bych to rozšířil na všechny další, kteří jsou v klecích. A čeho se bojím? Začíná to tímto, já nemám s tím zákonem žádný zvláštní problém, kromě toho, že ti lidé, co nám píší, tak oni opravdu investovali na základě naší milé, ?dobrodrotruské EU?, do toho, co si vymyslela komise, jaké klece musí být a podobně. A takové to jednoduché tvrzení, že oni si to prodají do Polska, kde to stejně bude pokračovat, to není. A teď mi říkala nejmenovaná naše senátorka, že tady měla návštěvu z Anglie, kde taky podobný zákon přijali, a ti farmáři pustili ty norky do přírody. A teď nevědí, co s nimi. Oni nemají žádné nepřátele. Střílí se docela špatně, protože jsou malí. A teď nevědí, co. Co myslíte, že udělá těch 9 farem, že budou čekat, až se budou někde soudit? Vypustí ta zvířata do přírody. Nevím, jestli je to trestný čin, nebo není. Ale já to říkám proto, že s tou náhradou to není tak snadné. Strakapoudi chránění žerou polystyrenové omítky, a to tak, že ve velkém ničí celé paneláky, celé rodinné domy, to jsou metry čtvereční, protože oni myslí, že tam jsou brouci, a oni tam nejsou. Ale než byste se domohli toho, že by vám stát zaplatil opravdu fasády, tak to už byste tady možná ani nebyli, jak je to v tom vtipu s tím natíráním toho plotu.

Takže já největší obavu mám z toho, podobnou, jako když jsme rozhodovali o registrovaném partnerství, bylo řečeno, že děti nikdy, a uplynul rok a už děti jo. Takže skončíme tím, že vlastně i ta růžová prasátka je škoda, aby byla jatečnými zvířaty, když je tolik krásných rostlin a dobrých rostlin, ze kterých se dá dělat salát. A je tady důkaz, že někteří lidé maso nejedí, a jsou tady mezi námi, jsou to právě ty typy, kdy si mi chodí občané stěžovat na radnici, že mladí z jejich rodiny je terorizují, že jsou vegani, a trvají na tom, aby i rodiče byli vegani. To je ta hrůza. Mně nevadí, jestli někdo chce jíst šťovík, ať ho jí, ale nebude mi říkat, co mám jíst já. To bohužel, tam my jsme. Prostě skupina lidí si myslí, že jenom ona byla bohem nadána k tomu, aby rozhodovala, kdy máme chodit spát, co máme dělat, jak se máme chovat. Vnucuje nám tuto svoji filozofii. Ať si dělá svoji. A to ani tak nesouvisí s tím, jestli budeme chránit ta zvířata nebo nebudeme. Ono je to o tom, že to bylo jednu dobu legálním podnikáním, teď najednou prostě z ničeho nic, vlastně to ani není, tuším, vládní návrh, to je poslanecký návrh. Nevím, jestli prošel připomínkovým řízením všech ministerstev, která by se k tomu vyjadřovala. A třeba ministerstvo zemědělství by chtělo, aby se zajistilo, aby ty lišky a ti norci nebyli náhodou puštěni do přírody, což mimochodem ti ochránci zvířat dělají, že otevřou ty klece a pustí je do přírody, což je proti tomu, co se nám tady snaží namluvit. Takže opakuji, já nemám problém s tím, mám sám psa z útulku, mám tedy na ledviny kočku, takovou tu s tou gumou... To jako mám, ale tu už mám po babičce. Takže ta nesouvisí s tímto zákonem, ta už je promlčená. Já chci jenom normální, rozumné... Fanatismus. Ke cti těch ochránců musím říct, že jejich stovky a stovky mailů, kvůli kterým ajťáci stále píšou, vymažte si něco, máte přehlcenou schránku...

Jejich prosby jsou slušné. Ne jako v jiných případech, kdy je to velice sprostý nátlak. Nebudu jmenovat, které to jsou skupiny. V tomto případě jsou to lidé důvěryhodní, opravdu tomu věří, myslí si to – to je všechno v pořádku. Ale opět říkám. Jak zajistíte, že za rok tady nebudeme mít další zákon, který bude zakazovat, jak to vyplývá z toho článku, že v Evropě už tito magoři začínají vyhrávat, zejména v těch oněch úžasných vyspělých zemích, kde tyto věci mají velké zastání, že tady nebudeme mít za rok zákon, který se už nebude týkat těchto zvířat, ale nakonec i kuřátka a slepice a všechno toto – takhle ne... bude to v přírodě... Proč by měl někdo chovat slepice pro to, aby snášely vajíčka, celkem pod velkým tlakem. Aby snášely co nejvíc, dělají se s nimi různé psí kusy, aby měly do největší snášenlivost, stejně jako kravičky, kde se dojivost zvýšila možná padesátkrát; za mě to bylo vždycky deset litrů, teď už nevím, možné je to sto dvacet, jak se to přikrmovalo...

Moje obava je jediná. Končí to, vaším prostřednictvím, pane senátore Lásko? Nebo je to začátek nějakého nového procesu. To si nejsem jistý, to nevím... Kdybych to věděl, že to tím končí, nemám s tím žádný problém. Mám ovšem obavu, že to tím nekončí. Tak jako nekončí směrnice, kde nejdřív je to nápad, pak je to směrnice, pak je to nařízení, a pak je to implementace do českého právního řádu doplněná českými úředníky. Výsledkem je pak něco, co jste tady mohli dnes občas při tiscích vidět. Děkuji.

7. schůze Senátu
1. den schůze – 31.05.2017

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 113
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:56:25 - 12:01:10:

Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, já budu na rozdíl od jiných velmi stručný a začnu tím, když jsme tady schvalovali zákon o sportu, tak jste mě ujišťovala, že když tam bude, že obec musí mít plán rozvoje sportu, tak že to nebude žádná byrokracie, že to bude jenom takový, že tak se píše, co dělá. Tak výsledek je takový, že se za statisíce zadávají studie odborným agenturám, aby tento zákon vypracovaly. A tak je to vždycky.

Já si vzpomínám, když jsme tady probírali mateřské školky, tak v zákoně tehdy stálo, že o úplatě v mateřské škole rozhoduje ředitel školy. Ale ve vyhlášce, kterou evidentně paní ministryně porušovala zákon, protože si tehdejší, to nevím, který si přizpůsobila, respektive ministerstvo obrazu svému, tak do něj napsali – jednak osvobodili některé – a pak si do něj napsali, že to může být nanejvýš polovina neinvestičních nákladů za uplynulý rok. No to je... Proberte si to v hlavě, co je to za nesmysl. To vůbec spolu absolutně nesouvisí. A toto ustanovení platí dodnes.

Takže já první obavu mám, že těmi vyhláškami teprve, které už Parlament neschvaluje, tam bude ten zakopaný pes. A já to řeknu jednoduše, nechte už proboha ty učitele učit a ředitele ředitelovat. Oni nás zase tak moc k tomu nepotřebují. Já už si ani nepamatuji, kolik jsem přežil ministrů a ministryň školství. Přežil jsem i Katku, kterou mám jinak lidsky velmi rád. A byl jsem jediný, kdo se jí zastal v souvislosti s onou Peltovou (nebo jak se to nazývá) aférou, ale současně jsem řekl, že pokud by měla odstoupit, tak určitě ne v souvislosti s tímto, ale třeba v souvislosti s pamlskovou vyhláškou nebo s chozením dvouletých dětí do školy a povinném ročníku v páté od pěti let a podobné věci.

Ale oni na těch školách dělají především místní akční skupiny a místní akční plán. Přeložím do češtiny. Místní akční skupina nejprve utratí dotační peníze za přípravu. Pak už jich moc nezbyde a další dotace přijdou na místní akční plán. Ale potom ještě kraj zpracuje krajské akční skupině krajský akční plán. A poté v celostátní akční skupině ještě celostátní akční plán. A protože bohužel neexistuje jen Ministerstvo školství, ale také všechny ostatní, tak mezitím musí pracovat na hlukových mapách, protihlukových mapách a dalších desítkách věcí, kdy sice se všichni zaklínají tím, ale vždyť tohle je docela jednoduché, akorát že tisíc maličkostí umořilo vola. A to platí přesně tak i ve školství.

Já se ptám jednoduše. Co se stane fatálního, ale opravdu tedy strašného, když tento zákon nebude přijat? Já vám garantuji, že vůbec nic. Stejně jako mnoho tisků, které tady v tomto týdnu máme. Nestalo by se vůbec nic. A opakuji svoji větu, paní ministryně, že potřebný zákon neznamená nezbytný zákon. A my bychom měli přijímat zákony, které jsou nezbytné.

Potřebných, jé, těch by bylo. My reagujeme na každou událost a přijímáme a přijímáme. Legislativní zpracování – a to teď neříkám prosím o tomto zákoně, aby bylo jasno, to je obecně – to legislativní zpracování je katastrofální. Máme dva miliony předpisů a když vzpomenu, jak jsme si vysvětlovali některé paragrafy stavebního zákona na výborech a na klubu, tak vůbec nikdo nevěděl, co to tam čtou. A to nechci tady mluvit o dalších evropských tiscích, o příležitostech mladých a podobných nesmyslech, které tady výbor napíše. Že vítáme iniciativu, aby poté napsal deset si vzájemně odporujících, že v žádném případě nic takového nechceme. Místo aby napsal, běžte s takovou hloupostí do háje.

Takže moje otázka je jednoduchá. Stane se něco fatálního? Vzpomeňte, kolik zákonů teď sněmovna přijímá v devadesátce, které nemají s bezpečností ani s nutností vůbec nic společného a jsou v rozporu s tím, co je napsáno. Ale je to hrr a podle toho to taky vypadá. Práce kvapná málo platná. Děkuji.

6. schůze Senátu
1. den schůze – 19.04.2017

--- bod schůze neuveden ---
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:10:23 - 09:10:53:

Dobrý den, vážený pane předsedo, navrhuji, abychom vyřadili z dnešního programu bod č. 14. Je to senátní tisk č. 337, vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda. Projednání ve výborech ukazuje, že to není zdaleka tak jednoduché, kromě toho se předpokládá, že Spojené státy od té dohody odstoupí, takže se hodí vyčkat.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 81
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:38:14 - 09:45:12:

Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Pan Vystrčil už část řekl, ale úplně ji nedokončil. Problém je daleko hlubší, ten problém je o tom, čí je dítě. Zda dítě je za prvé rodičů, a potom teprve státu. Nebo zaprvé státu, a potom teprve rodičů. Kdysi tomu tak nebylo. Dokonce jsou země, kde neexistují žádné rodičovské, žádná pro porodní opatření, a přesto mamina při sklizení pole porodí a pokračuje dále v práci, zatímco tažný otec dítě drží. A naše pokusy o to, že podporou porodnosti přečíslíme ty národy, které rodí mnohem více než my a kromě toho o kvalitě se tady nemluví. Už jsem tady jednou řekl, že výroba dětí za účelem zisku není to, co potřebujeme, protože děti, které se narodí, by měli právě zajistit to, aby starší generace přežila. A pokud to budou děti, jejichž rodiče, prarodiče a někdy už to je dlouho, takže už praprarodiče nikdy nepracovali, tak oni také nikdy nebudou pracovat. Mimochodem, je to i o rodinných přídavcích. Rodinné přídavky by měly být pouze na první dítě. Na druhé dítě už polovina a na třetí dítě už nic, protože třetí dítě už si může dovolit ten, kdo je dobře zabezpečen, nedejbože, čtyři a pět už si může dovolit ten, který opravdu může dát dětem výchovu, vzdělání a podobné věci. Takže nechávat to – vzpomínám si, když jsme tady probírali, jestli když bere maminka rodičovskou, může dávat dítě do školky, protože zákon původně byl myšlen tak, že rodičovská je na to, že pečuje celodenně a řádně, pamatuji si to řádně, pamatuji si tu citaci, celodenně a řádně o to dítě.

Pak se to postupně změkčilo, protože nejmenovanou babičku, senátorku – nebudu ji jmenovat – už nebavilo pořád hlídat, kdykoliv si mladí vzpomenou, protože si zvykli, jako: babi, my máme problém, tak si vem dítě. Musím říci, že v naší rodině to je obráceně, my se o naši vnučku pereme, takže oni nemají žádný problém nám ji předat, navíc jsme strašně rádi, protože je to naše dítě, na kterém jsme ani nemuseli příliš pracovat, udělali to za nás jiní, a je velmi milá. Nakonec se tedy řeklo, že může dávat dítě do školky na dva dny. A jestli se mýlím, tak mě paní ministryně opraví. Teď se to upravilo tak, že ho tam vlastně může dávat pořád. A ještě k tomu – my můžeme za školku ovšem účtovat pouze polovinu neinvestičních nákladů za minulý rok, což nemá vůbec žádnou spojitost, takže nemůžeme účtovat ani tuto úplatu, protože kdysi předchůdkyně ministryně školství paní ministryně Buzková řekla, že sice o úplatě ve školce rozhoduje ředitel, ale poté si vydala vyhlášku, kde polovinu rodičů osvobodila a druhou polovinu, řekla, že to může být jenom ta polovina neinvestičních nákladů za minulý rok, což opravdu hlava nebere, to nemá vůbec žádnou souvislost, takže v jedné školce, kde měli provozní, tak platí víc, a jsou to úplně dvě stejné školky. Ale takových věcí je v naší legislativě spousta.

Nyní se to rozšířilo, že tam mohou děti dávat pořád. Pan senátor Vystrčil už naznačil. Máme mnoho samoživitelek, jsme z toho velmi nešťastní, ale některé vůbec samoživitelkami nejsou. Chovají se podle toho, jak je to výhodné. Když je lepší nebýti sezdán, protože dávky tečou jaksi lépe a radostněji. Četl jsem nyní od jednoho soudce, že už se tím musíme zabývat, protože polovina dětí se rodí mimo manželství, takže by se tyto vztahy měly už dát vlastně na úroveň manželství, ale ony jsou vlastně pomíjivé, protože tu je jednou přítel, tu je podruhé přítel. K tomu samozřejmě za chvíli přijde další věc, kdy si užívali jiní, a my budeme platit daně a alimenty, že to je tak přece správně, jak by k tomu tyto děti přišly, oni se nikdy k dětem ve skutečnosti nedostanou, protože nemáme žádnou metodu, jak donutit někoho, kdo peníze dostane, aby je věnoval na dítě a nepropil je, nebo s nimi neudělal něco úplně jiného.

A toto sociální inženýrství za velké spolupráce Evropské unie pokračuje a pokračuje, a my se obkličujeme a obkličujeme, a opravujeme a opravujeme, protože všechny tyto zákony tady příště budou znovu, protože se přijde na to, že to, co tady nastínil pan senátor Vystrčil, se ukáže jako nepřekonatelný problém, takže bude potřeba nějak eliminovat takové ty "vyčůránky", kteří si z toho udělají byznys. A tak to jde pořád. A kde na to vezmeme, to je přece jednoduché. Víte, jak jsou teď nízké úroky na úvěry, teď náš krajský úřad, přestože mu zbylo 60 milionů, si dál půjčuje, protože nevezmi to, když jsou tak malé úroky. To normální hlava nebere, ale tak to v této podivné společnosti chodí a bude zřejmě chodit i dál. A nakonec platit všechny věci, které tady nyní před volbami budeme řešit a rozdávat, tak to bude řešit možná někdo úplně jiný. Bylo by hezké, kdyby to řešil ten samý, protože ono je to vždycky tak, že někdo to zavede, a co se zavede – to si pamatujte, vzpomínáte si na revoluci se stravenkami? Odebrání stravenek je opravdu něco na revoluci a statisícové demonstrace.

Přitom zrovna stravenky jsou věc, která je naprosto pochybná, protože když stojíte v krámě, tak většinou před vámi stojí někdo se stravenkami, a protože tam je nějaký složitý systém, co mohou vrátit nebo nemohou vrátit, stojí tam půl hodiny a pak ještě platí tou úžasnou kartou, což je prý tak strašně rychlé a jednoduché. Jediný význam toho je, že o vás bude za chvíli stát vědět úplně všechno. A on tam zdržuje, rve tam PIN, pokud nemá to úplně supermoderní, že tam přiloží mobil. A pak se diví, až mu přijde účet, říká, je vůbec možné, že jsem něco takového použil. Já to vidím každý měsíc, říkám, kdepak jsem to "utratil". Nedávno mi napsal bankomat: Na účtě není dost prostředků, žena říkala, že to není možné. A bylo, no. Máma nakupovala v butiku a vyčerpala limit.

Jsem zásadně proti tomu. Ale tento problém je obrovský, co tedy s balíčkováním. Měli bychom upozornit vládu, že pokud bude balíčkovat, nebudeme pro zákony hlasovat, protože to je velmi "vyčůrané" udělat na jedné straně hasiče, které skoro všichni tady podpoří, protože věří, že je to správně, a do toho "přifrknout" takovéto dárky... Narození dítěte pro normální rodinu je tak významná událost, že určitě si klidně vezme tatínek, když bude chtít, týden dovolené. Beztak do Chorvatska ten rok nepojedou s několikaměsíčním dítětem, takže mu dovolená bude ještě přebývat. Dovolená se také neustále prodlužuje, takže je to naprosto nadbytečné, je to jenom populistický tah, který má zase před volbami ukázat některým skupinám voličům, jak stát na ně myslí. Děkuji za pozornost.

Balíček pro boj proti finanční trestné činnosti a financování terorismu

Tisk EU č. N 022/11

Tisk EU č. N 023/11
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 20:42:05 - 20:42:19:

Dobrý večer, já mám jenom, pane ministře, jednoduchý dotaz. Vy jste říkal, že by byla vhodnější směrnice než nařízení, ale to už jsme často slyšeli. Já se ptám, jakou máme šanci dosáhnout toho, aby to byla směrnice a ne nařízení?

5. schůze Senátu
1. den schůze – 08.03.2017

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 54
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:14:38 - 11:30:51:

Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já navážu na pana senátora Vystrčila, který je důkazem toho, jak je důležité genderově vyvážit poměr mužů a žen ve školách. Protože tam samozřejmě převažují ženy. A jak říká jeden můj kamarád, život s učitelkou, tam se zlatá svatba slaví už po 25 letech. A existuje ještě jedno takové pořekadlo – kdo umí, umí, a kdo neumí, učí. To samozřejmě není pravda.

Nicméně já jsem přežil 33 ministrů školství. A ministryň. A s každým z těch ministrů byla spojena školská reforma, protože to bývá tak zvykem, že vždycky když někdo nový nastoupí, tak aby se také zapsal do dějin, tak vymyslí reformu. A avizuje ji tím, že se situace výrazně zjednoduší. A vy to dobře znáte ze všech zákonů, které sem přijdou a jsou avizovány, jako že teď novela stavebního zákona opravdu už ulehčí těm stavebníkům stavbu, než se zjistí, že stavbu sice postaví na ohlášení, ale na plot budou potřebovat stavební povolení např. Takže mě ta matematika tady samozřejmě rezonuje, protože všichni jsme se učili materiálu, já taky tedy, a dokonce jsem ji chvíli studoval. Bylo to velmi zajímavé. Ale v zemi, kde ani vysoký vládní činitel neví, co to je RPSN, a kde desetinná čárka je státním tajemstvím, za jehož vyzrazení hrozí trest smrti... Zkuste poslouchat dnes večer Televizní noviny, Události komentáře, a uvidíte, jak se hází miliony, miliardami, jak se říká, že kdyby měli senátoři menší platy, tak důchodci by měli o 800 Kč vyšší důchod měsíčně, aniž by si kdo uvědomil, že jich je dva miliony tři sta tisíc, tzn. jedna koruna důchodu je dva miliony tři sta tisíc. Senioři občas uvěří té blbosti, že kdyby si někdo ubral, tak oni by měli.

Druhý trik, který s tím souvisí, je, když slyšíte jednotlivé skupiny, jak pláčí v televizi, jak primář pracuje za dvaadvacet tisíc korun, a učitelka za patnáct apod., že má učitelka menší plat, než má dneska prodavačka v Lídlu, jak jsem nedávno slyšel. Akorát trik je v tom, že oni vždycky uvádějí ten první sloupeček oné tabulky, a už neuvádějí to osobní ohodnocení, příplatek za vedení apod. To dělají všechny skupiny. Jediné řešení, jak tomu zabránit, je přejít na roční platy. Jenom roční plat dělený dvanácti ukazuje poměr mezi jednotlivými skupinami ve společnosti. Jestli jsou málo, nebo hodně placené. Každé jiné hodnocení je mimořádně zkreslené.

Zajímavé se, že se tady nikdo nezmínil o rodině v souvislosti s reformou školství. Situace je taková, že mnoho rodičů si zvyklo, že škola je tady proto, aby za ně vychovávala děti. Tady to bylo řečeno – nejlépe už od dvou let. S čímž já hluboce nesouhlasím, protože si myslím, že minimálně do pěti let mají být děti v rodině. Protože tam získávají zásadní návyky pro život. To, že sice budou umět už, jako moje malá pětiletá už chodí na angličtinu, je to výborné, já jí to závidím, ale umí na tabletu. To umí, naštěstí se i dobře vyjadřuje. O českém jazyce tady nepadlo ani slovo. Pan senátor Papoušek správně upozornil na ty hodnoty, ale rodný jazyk je jedna z nich. A všimněte si, že střední rod... Prý se dokonce, paní ministryně, uvažuje, že ho zrušíme, protože ho nikdo nepoužívá. ?Letadla přiletěly?, ?děvčata odešly?... A už jsme se s tím smířili... Háčky, čárky asi taky zrušíme, protože ony se taky skoro nepoužívají. Protože kdo by se s tím obtěžoval v té esemesce? Ono to tam jde udělat, ale kdo by se o to staral?

Takže já si myslím, že to dopadne jako vždycky, jak říkal Černomyrdin: ?Chtěli jsme to udělat co nejlépe, ale dopadlo to jako vždycky.? Kór v zemi, kde axiom, že jedna plus jedna jsou dvě neplatí, protože v České republice platí, že nula celá dvacet pět rovná se nula. Pokud nevíte, kde to je, tak je to v zákoně o provozu na pozemních komunikacích, protože nula celá dvacet pět promile je nula. Když jsem se pokoušel to nějak opravit, ono to ani nejde, protože tam není ani tabulka, kde by se dala změnit číslovka nula dvacet pět na nula pět, kterou chci v budoucnu prosadit.

Pokud jde o maturitu z matematiky a o maturitu obecně, ona má jednu obrovskou výhodu. V základní škole, já si na to moc dobře vzpomínám, tak mně stačilo, že před hodinou jsem se podíval do sešitu a zase to byla jednička, zase to byla jednička. Dodnes nenávidím své, již zemřelé, rodiče, že mi do osmé třídy slibovali, že když budu mít samé jedničky, že dostanu kolo. Dostal jsem ho až v osmé třídě. A když jsem po gymnáziu nastoupil na Matematicko-fyzikální fakultu, tak jsem se nestačil divit, protože tam nastoupili chlapci ze speciálních škol z Brna, kteří v době, kdy jsme začínali, oni už měli první ročník vysoké školy za sebou.

Víte, za jakého debila tam jste, když ti kluci, kteří dělali to speciální matematické gymnázium, matematicko-fyzikální, tak oni už vlastně 3/4 toho 1. ročníku měli za sebou a my vesničani jsme tam na ně koukali jako jója? Protože my jsme se samozřejmě nic takového na střední škole neučili. Takže já nevím. Mě mnohem víc trápí to, že například ve školce můžeme stanovit úplatu tak, že nesmí být vyšší než jedna polovina neinvestičních nákladů za minulý rok, což je tedy věc, kterou matematicky nepochopíte, proto by asi ta maturita měla být. Že se například v celém areálu školy nesmí kouřit, takže studenti všichni kouří venku před školou a ty vajgly nám házejí na ulici, přestože mají uvnitř obrovské atrium, kde by nikomu nevadili. A ty mateřské školy, které chodí okolo, by je neviděly. A zejm. podpořím ten pozměňovací návrh, který mluví o tom zrušení oné pamlskové vyhlášky, kde soudruzi v NDR udělali zjevně chybu, protože zjistili, že vlastně děti nemohou jíst nic. Já mám vystaráno, protože mně stačí cigareta a presso, ta obsahuje všechny důležité látky pro život, takže nic škodlivého, žádné škodlivé tyčinky nejím. Ale tady vidíte to, jak ta snaha zasahovat do toho života, nenechat lidi normálně žít, ale pořád si myslet, že je tu někdo povolán k tomu, já se opravdu hrozím veganů, z těch se stává velmi silná agresivní skupina, která bude chtít vyhubit všechnu zvěř a drůbež, už se o to pokouší, ta kuřata, jak házejí do těch kontejnerů. A budeme jíst jenom veganskou stravu, protože tím snížíme podíl CO2. A to vypadá jako hloupý vtip, ale ono se to blíží realitě. Jestli někdo máte zkušenost z rodiny, pokud tam máte dceru nebo syna, která se dala na veganskou stravu, tak tito lidé terorizují celou rodinu, protože jediné správné je jíst veganskou stravu. A to maso nám tady netahejte, to nám tady nejezte. A takto to funguje i ve společnosti, že jistá část společnosti, velmi malá, si tady osobuje, a nebudu ji jmenovat, ještě o ní přijde řeč, nám tady píše e-maily, jak máme hlasovat o tomto zákoně, jak máme hlasovat o tomto zákoně, protože oni byli přeci povoláni tím, že oni přeci vědí, jak je všechno správně. A kdo se nepodřídí, na toho si my posvítíme a znemožníme ho před volbami nebo mu uděláme něco jiného.

Takže já si nemyslím, že by ta maturita byla podmínkou toho, ale určitě by naučila. Nebo změnit ten styl v základních školách, aby děti byly nuceny se učit více učiva za delší dobu. To si neumíte představit, když je člověk se učit z hodiny na hodinu a pak ho nechají na pokoji na vysoké škole půl roku a pak má jít na zkoušku. A to už pak ty Fermetraziny a podobné prášky létají, aby vydržel až do noci. A ještě mě poučili ti chytřejší, že prý nejlepší, jak studovat vysokou školu, je udělat zkoušku a rychle to zapomenout, protože když vám to uvázne, tak se vám tam pak nevejde už to další. Zejm. prý to platí, když někdo studuje lékařskou fakultu, kdy musí prostě vypouštět ty jednotlivé obory, aby mohl udělat zkoušku z toho dalšího oboru. A beztak to všechno zapomene a teprve v praxi se to naučí.

Druhá věc je, to říkal můj předchůdce starosta, že vzdělání před blbostí nechrání. Já vždycky dávám jednoduchý příklad konstruktérů formule 1, z nichž velká většina, možná to nevíte, jsou obyčejní vyučení automechanici. A dnes konstruují ty uhlíkové neuvěřitelné stroje, dokonce ty stroje bez volantů, co za chvíli tady budeme mít další směrnici z EU, jak budou pojištěné a co s nimi budeme dělat. Jen proto, že je ten obor baví. To je klíčové. Když něco někoho baví. A to je úkol školy, aby naučila děti, aby je třeba matematika začala bavit. Nejlépe se to samozřejmě naučí praktickou výukou, když se jim řekne, tady to si vypočítáš a ono se ti to k něčemu bude prakticky hodit. Třeba k tomu, že si budeš umět spočítat, že tahle půjčka, co do tebe tlučou v televizi, je nevýhodná. Ta gramotnost matematická, na kterou tady doplácejí tisíce lidí, které mám každý den v kanceláři, protože právě přišel exekutor a bere jim dům, začínali s půjčkou 15 000 korun na ledničku a skončili na ulici, protože si neuměli spočítat. Mimochodem všimněte si, jak v televizi běží tím malým písmenkem ta skutečná RPSN. Ta je tam dole, ale to je tak rychlé, že to nestačíte přečíst. A oni mu tam dokonce líčí, že mu skoro ta banka peníze vrátí. Když mi po telefonu vždycky volají, půjčka bez navýšení, tak říkám: "A nemusím ji vracet, že ne?" A v tu ránu paní zavěsí, protože ten tlak na slabší povahy je prostě neskutečný a nedá se tomu odolat.

Co tedy určitě podpořím, je zrušení pamlskové vyhlášky, protože to považuji za mimořádný zlořád. A přimlouvám se za to, aby rodiny byly více zataženy do toho. Situace se radikálně změnila. Když jsem domů přinesl poznámku, tak mě tatínek zmlátil bez ohledu na to, kdo měl pravdu. Ten vůbec neřešil, jestli mi paní učitelka křivdí, což jsem si myslel já. Dneska, když přinese poznámku, tak tatínek jde s dítětem do školy a nejspíš dá paní učitelce facku.

Druhý problém, který tady zmínil pan senátor Vystrčil, že učitelé dělají všechno možné, jen neučí. Místní akční skupina, místní akční plán, oblastní akční plán, krajský akční plán, celostátní akční plán. Evropské peníze se utratí už jen za ty plány, pak už nezbyde na tu realizaci. A ještě všichni riskují trestní stíhání, protože když musí tu dotaci vracet, tak pak názor policie a ministerstva může být často velmi odlišný. Ministerstvo řekne: "Ano, tady jste nic špatně neudělali." A strážmistr řekne: "Ne, podle našeho jste zneužili pravomoci veřejného činitele," nebo jak se tomu teď říká. Takže kdyby se odbřemenily ty školy, jen kolik podepisuji, paní ministryně, vám, takových těch, že škola má hudební výchovu, tak pokaždé se musí do toho registru napsat čtyři takovéto papíry, já to musím posílat na ministerstvo a mě už z toho bolí klouby, jak to pořád musím podepisovat.

A také podepisuji odměny ředitelkám mateřských a základních škol. A tam kupodivu radní jsou velmi velkorysí. Jsou to částky, za které se opravdu nemusejí stydět. A já jim vždycky jenom říkám: "Ale chlapci, přijde chvíle, kdy paní ministryně přijde na to, že je škoda, aby to platil stát, a řekne, že abychom to sjednotili, tak platy učitelům budou platit obce. Je to nakonec vaše škola, tak si to plaťte. A pak tyhle odměny budete těžko odebírat, protože co jednou lidem dáte, tak už jim nikdy nevezmete, takže trošku vždycky s těmi penězi zacházejte poněkud střízlivě." Takže já na to nemám názor, jestli maturita něco vyřeší nebo nevyřeší, ale určitě mám silný názor na to, že by se měli učitelé odbřemenit od toho, aby mohli opravdu učit, aby jim 90 % nezabíraly neskutečné ankety, kde je odkaz na internet a tam je 50 otázek, ale ne "ano – ne", to ještě vyplňuji levou rukou, ale tam je každá písemně a rozveďte to a ještě řekněte, jaký názor na to máte. A to jenom se tam dostat, protože heslo jsme vám sdělili už loni, které jsem samozřejmě zapomněl za půl hodiny, když jsem si ho někam nenapsal na papírek, podobně jako u občanky, na to si dejte fakt velkého bacha. Když vám dají novou občanku, tak musíte dát 4místné PIN. A ten, když náhodou ztratíte, tak zaplatíte stovku. No, nedělejte si legraci, to legrace není, to je pravda. Jedné rodině se tedy podařilo, že ten PIN nechce, protože v zákoně je napsáno, že když má někdo k tomu notorický odpor, tak to nemusí chtít. Oni jí vyhrožovali, že jim nedají občanku, když si nedají ten PIN. To je 4místné PIN, kterým se budete v budoucnu, až budou ty čipové, přihlašovat do systému.

Mimochodem já mám všechny stroje, paní ministryně, které existují, tablety, mablety a televize s internetem, vnučka už na tom tabletu jede jako fretka, ale já si úplně nemyslím, že by to měl být základ. Je to bezvadné, ta technika, ale oni pak neumí komunikovat. Oni úplně postrádají komunikaci. To jsou ty reformy, a teď mířím i do vlastních řad, musíme udělat všechno elektronicky, ať si lidé všechno vyřídí z domova. A oni pak tu češtinu zapomenou úplně, když si všechno vyřídí z domova. Já říkám: "Ne, musíme ty agendy zrušit, aby to nemuseli dělat ani z domova, ani aby nemuseli chodit na ten úřad." Ale cítíte tady na těch zákonech, co se děje. To je inflace dalších a dalších byrokratických předpisů, které my tady lehce odklepneme. A to je ta nevýhoda nás, kteří děláme v tom komunálu, že ono pozítří nám to přistane na stole a musíme podle toho konat. Za chvíli tady bude řeč o dávkách ve hmotné nouzi, kde tedy úřad práce, my mu do toho nebudeme kecat, ale všechny podklady, umí si někdo představit, kde je vezmeme v 50tisícovém městě, to, když nám psala policie "dejte nám posudek na občana XY". No tam už nejsme, my o nich nic nevíme, ani po pravdě řečeno nechceme vědět. A teď budeme úřadu práce, aby on jim mohl dát nebo nemohl dát dávku, jim budeme muset tyto údaje zjišťovat. Takže já jsem řekl, že nebudu hlasovat pro žádný zákon, který nadále omezuje lidskou svobodu, protože až ji úplně ztratíme, tak se budeme všichni divit. A je to den ze dne horší a horší. Nikdo si to ani neuvědomuje, jak nenápadně nás má ten stát pod kontrolou. A ještě věří tomu, jak je pohodlné tím mobilem zaplatit nákup v sámošce do chvíle, než si stát zjistí, co kupoval.

A pak už to bude mít paní ministryně jednoduché, protože když si dítě na kartu, bude mít povinně kartu, peníze nebudou, když si koupí ve vedlejší sámošce Coca Colu, tak už to nepůjde jako teď, že si ji přinese do školy. Oni ho už budou mít v registru a rodiče dostanou dopis od Ministerstva školství: "Váš chlapec už 3x v tomto měsíci si koupil Coca Colu. Pro vaši rodinu to znamená, protože jste jeho zákonný zástupce, že se vám zvyšuje zdravotní pojištění o 2 %, musíte si ty děti pořádně vychovat." Vypadá to jako velká fantazie a ujišťuji vás, že se to blíží rychlým tempem, ti debilové kdesi v Norsku už si tam nechávají operovat ty čipy, aby vůbec všechno mohli. Kdyby se podařilo panu ministrovi ty náramky, dal nám je všem, tak přestanou krádeže aut, protože všichni budou o všech všechno vědět, nikdo se nikam nepohne a budeme ta lepší společnost, po které všichni toužíme, protože všichni přece víme, že po válce bude líp.

Návrh zákona, kterým se mění volební zákony a některé další zákony

Tisk č. 49
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:54:21 - 16:02:04:

Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já se vrátím k počátku toho případu. Všechny tyto věci jsme měli probírat a velmi seriózně se jimi zabývat před tím, než někdo populisticky vystartoval s přímou volbou prezidenta. Teď se startuje, zatím to vypadá, že to nevyjde, ale všechno je možné, i nemožné je možné, jak říkával Bohumil Hrabal... Dnes je móda, budeme volit hejtmany přímo, budeme volit starosty přímo, to projde před nějakými volbami, pak se budeme zabývat situací starosta versus zastupitelstvo, starosta versus rada, až poté, až nám praxe ukáže, jak náš nápad byl v podstatě nesmyslný.

Já se vrátím k tomu, co říká Ústava.

Tady je založena demokracie na politické soutěži politických stran. Svět se ovšem řítí k nezávislosti, všichni jsou nezávislí, žádný nezávislý neexistuje, to je jenom slovo, každý je na něčem závislý, takže my jsme se upnuli na tuto moderní, novou demokracii, takovou tu pel-mel, všichni do toho. Kdyby byla situace normální... Média například píší o tom, koho budou politické strany nominovat. Politické strany nikoho nominovat nebudou. Ony nemají žádnou možnost nikoho nominovat, kromě snad jediné strany, budoucí vítězné, a to je strana komunistická, která jediná má tolik členů, aby si zařídila tu petici, ty ostatní ji nemají. Dokonce některé strany nemají ve sněmovně ani tolik poslanců, aby mohli podepsat nějakému kandidátovi tu kandidaturu. Podobné je to v Senátu, takže musí shánět podpisy, teď všechny ty námitky, které tady jsou, vždycky budou, protože všechno se dá zneužít... Ale je to podobně situace absurdní, jistě všichni víte, že vyšlo nařízení, nikoli směrnice, ale nařízení EU, které se jmenuje GDPR, úžasné, GDPR, to je tedy něco, což představuje jenom v úřadech 13 000 ochránců osobních údajů, nevím, jestli budou i v soukromých firmách, pak už to budou stovky tisíc, přičemž tuto funkci nelze kombinovat s hasičem, záchranným systémem nebo s něčím podobným, ale musí to být vyškolený specialista, který bude v každém úřadě, v každém závodě, v každém státním statku dohlížet na to, aby všechny údaje občanů byly ochráněny. Na druhé straně ovšem tady máme absurditu, že v rejstřících si můžete přečíst všechno, včetně rodných čísel, obce nemohou zveřejňovat usnesení svých orgánů, nedejbože zápisy, aby tam náhodou nebylo napsáno, komu prodali ten pozemek, ale když ho prodají, tak za měsíc si každý může přečíst na katastru, komu že ho prodali. A takto se obkličujeme vlastními nesmysly a pak nevíme, jak z nich ven. Čili kdyby mohly nominovat politické strany, tak by to bylo naprosto jednoduché. Dokonce by mohly nominovat i nezávislého kandidáta, ale my jsme v situaci, kdy jeden ze samozvaných kandidátů už tady miliony utrácí za volební kampaň, ale protože ony ještě nebyly vyhlášeny volby, tak se mu ty náklady nepočítají, prý se mu budou počítat ty, které by přesáhly, až pan předseda Senátu vyhlásí... Měl by to udělat bezprostředně po nabytí účinnosti tohoto zákona, aby byl čas, ale nemusí, má na to termín, který je relativně krátký. Takže se budeme zase v té bramboračce potácet, kampaň bude zábavná, protože všichni protikandidáti budou hledat nějakou chybu v té petici, tak jako to bylo minule. Já jsem tady slyšel názor, pro který jsme bohužel nezískali dostatek hlasů, že bychom zrušili přímou volbu, měli bychom pokoj, ještě jednou bychom si to zkusili normálně. Ale prostě tohle je přesně to, kdy se nevěnujeme tomu, protože je toho hodně, už rychle pospícháme, představa, že bychom tady zákony probírali paragraf po paragrafu, jak ostatně předjímá i ve výborech jednací řád, že se má v podrobné rozpravě rozebrat paragraf po paragrafu, tak to bychom fakt za těch 30 dnů probrali tak dva nebo tři. Takže já nevím, co s tím mám dělat.

Na jedné straně je potřeba asi, aby nějak ty volební zákony byly, to já ani nechci mluvit o tom, co se tam zase ukládá starostům v souvislosti s těmi volbami, s těmi datovými schránkami a podobné legrácky, což nepochybně způsobí potíže zase s politickými stranami, které budou říkat, že jim to nedošlo, nebo došlo, že mají datovou schránku a oni jim to poslali normálně, emailem, a ono jim to nedošlo. Takže si s tím ještě jako užijeme. Ale co s tím? Ono je jednoduché navrhnout zamítnout, to by tedy znamenalo, když zamítneme, že by to bylo podle starého, což by znamenalo, že většina kandidátů bude nakonec ministerstvem vyškrtnuta, protože jim tam najdou švindl podpisy.

Já opravdu si nevím s tím rady. Spíš apeluji na to, abychom se takhle nechovali. Že my vždycky něco schválíme a za měsíc se tlučeme do hlavy: Ježíšmarjá, co jsme to udělali? To kdybychom bývali věděli, tak bychom pro to nehlasovali. Takže já se zřejmě zdržím hlasování, aby to na mě nebylo, že jsem se této legrace zúčastnil. Ale velmi mě trápí, my jsme tady dneska teprve dovolovali, zase jsme si vymysleli další úřad pro dohled, ty volby totiž vůbec nebudou o soutěži politických stran, ale o tom, aby konkurence náhodou nezjistila, že někdo zapomněl vykázat v nákladech na volby studentku, která rozdávala letáky.

A on musí vykázat, že kdyby ji býval byl platil, tak si musí odečíst, a teď nevím, kolik na hodinu té studentky, tak dalece jsme se obklíčili, teď nevíme, jak z toho ven. Ven z toho lze jednoduše, ubrat plyn. Ubrat plyn. Ne takové hordy zákonů, jeden horší než druhý, které budeme novelizovat. Mimochodem, my jsme tady teď měli jeden, ale už tady hned byl druhý z EU. Takže budeme zase novelizovat. My zapomínáme, že EU je aktivní. Mě zaujalo, jak skoro nikdo nechtěl diskutovat k tomu nejvážnějšímu, co bude s EU dál. O tom se příliš tady nediskutovalo, o tom, že naše vláda nám může vykládat, co chce, o uprchlících, až ji Německo a Francie řekne, že buď tedy budete, nebo vám sebereme dotace, my přece rádi čerpáme, až se tím čerpáním úplně vyčerpáme, tak najednou všichni zjihnou a jsme jim pro legraci, protože ta osa, která tam teď vznikla, je tak nebezpečná, že to by tady měla být o tom 5hodinová debata. A málem se nikdo nepřihlásil. Kdyby se mohli senátoři svobodně rozhodnout, kdo bude ve VEU, tak VEU nebude, tak ten výbor zrušme, protože tam nikdo nechce být. Všichni by chtěli být jinde. Protože si přečíst jenom názvy těch materiálů, které přichází z Unie... Já jsem kdysi říkal, že zřejmě někdo ukradl archiv UV KSČ a převezl ho do Bruselu. To jsou přesně ta slova, ty věty, ten komunismus tam vítězí. My se na to díváme. A on nám nakonec teď přijde z Bruselu. Tady jsme ho vyhodili a on se nám vrátí druhou stranou. Takže já fakt nevím, já nemám nápad, co teď s tím udělat. Asi něco bychom s tím udělat měli. Možná, že by bylo nejlepší, kdyby pan předseda Senátu vyhlásil volby ještě před nabytím účinnosti tohoto zákona, a bylo by to postaru. To by situaci vyřešilo. To bych panu předsedovi navrhoval.

Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 50
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:03:12 - 17:08:55:

Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně. Navážu tady na kolegu. Taky mám takový příběh, kdy jistý gynekolog si účtoval podle toho, kolik žen mu nepřišlo do ordinace v době, kdy byl na zastupitelstvu. Ty částky byly velké. Když jsem na to přišel, tak jsem mu prozradil, že znám jeho daňového poradce a vím, jaké daně ve skutečnosti platí a jak je optimalizuje. Výsledek byl ten, že daroval městu 10 000 na kameru pro městskou policii. Takže takové případy se stávají, ale nejsou úplně typické. Mně na tom zákoně vadí jiná věc. Já jsem pamětník toho prvního zákona 367 z roku 90, s kterým jsme fungovali docela dobře. Nevím, co se od té doby tak radikálně změnilo, že ten zákon nabývá, nabývá, nabývá, je stále méně přehledný. Jenom dovolené se tam věnuje taková dlouhá část, zřejmě ze závisti, že starostové měli jedinou výhodu, že si mohli převádět dovolenou na rozdíl od zaměstnanců, kdy, paní ministryně, vaše ministerstvo slíbilo, že při první novele zákoníku práce bude možnost, aby zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodl o převodu dovolené do příštího roku, tak, aby si naše milé ženy, o kterých tak vždycky hezky mluvíte, si mohly vybírat dovolenou, kdy potřebují, ne aby si v říjnu, když ji vůbec nepotřebují, si ji musely dobrat, protože zákoník to tak říká. Slíbil to váš náměstek už před lety, tak doufám, že se někdy zadaří.

A protože závist, to je česká vlastnost číslo jedna, teď už se nedá převádět, dá se převádět jenom do příštího roku, aby ty obce netrpěly, kdyby ji náhodou musely třeba proplácet, ono to tak dramatické samozřejmě není, i když já v tuto chvíli mám asi 3,5 měsíce dovolené, takže kdybych si ji nechal zaplatit, tak rozpočet by to sice nezruinovalo, ale já to neudělám, nevím, proč se tam například nenapsalo, že dovolená uvolněných funkcionářů se posuzuje podle služebního zákona. Byla by to jedna věta. Bylo by to stejné. Tady se to musí do podrobností kauzálně popisovat, ty mzdovačky, ty z toho budou samozřejmě gogo, až budou muset podle toho postupovat. A takových paragrafů je tam samozřejmě víc. Takže opět je to jeden z těch případů, kdy uděláme to jednodušší a s menším množstvím byrokracie, výsledek je jiný.

Jediné, co tam je prospěšné, ale to není zásluha předkladatelů, ale poslanců, bylo tam dáno ustanovení, že funkcionáři, protože policie stíhá, stíhá a stíhá, už to ani nestíhá, stíhat, tak že to bude, tuším, ve výši čtyř měsíčních platů, ta škoda placená. Podle zákoníku práce. To je jediné. Protože jinak oni ručili celým svým majetkem, podobně jako zástupci bezplatní v různých firmách, kde také jsou zcela zadarmo, ale ručí celým majetkem za škodu, kterou může způsobit úplně někdo jiný.

Nejpikantnější případ z poslední doby, z tohoto ranku, kdy, tuším, je to v Postoloprtech, Zdeňka možná o tom ví, že kauza, kdy paradoxně stíhají pouze starostu se zdůvodněním, že on, když rada rozhodla, a jemu se to nelíbilo, tak měl sistovat to rozhodnutí rady a dát to k rozhodnutí zastupitelstvu. On to neudělal, čili teď v tom jede úplně sám. Je to absolutně absurdní výklad, absurdní výklad, určitě to u soudu dobře dopadne, ale v té době on už nebude ani starostou, a určitě se nevrátí na místo nového starosty, který bude mezitím zvolen, jak tady vždycky slyšíme, ať se očistí při pouhém podezření, a potom se vrátí. Jediný případ historický za 25 let je Jirka Čunek, který se opravdu vrátil. A to je tedy dobře. A druhý případ byla, myslím, ta europoslankyně Jourová, které něco snad zaplatili za to, že ji nějak stíhali špatně. Policii nikdo neškolí, zastupitelé se obávají už podepsat úplně cokoli, protože netuší, co je může čekat, co na ně může číhat, přestože soudy postupují ještě regulérně docela dobře, zákon o veřejných zakázkách je taková zrůdnost, že se podle něj v podstatě legálně postupovat nedá, protože vždycky se dá vyložit obráceně. Takže já jenom apeluji, aby při další novele, která určitě přijde, jsme se snažili ten zákon poněkud zmenšit, nikoli ho neustále rozšiřovat, a to tak, že ještě to, co je vepředu, co bylo na jednom místě, je teď na třech místech, takže se musí v tom hledat jako papoušek v planetách.

Já nemám zásadní výhradu, že bych pro to nehlasoval, ale opět apeluji na větší střídmost v tom rozhodování a v tom neustálém novelizování jenom proto, že někdo závidí, že sám si tu dovolenou převést nemůže, tak ať si ji nepřevede ani ten druhý, místo aby navrhoval, aby on si ji mohl převést. Ale v Čechách to tak už chodí, když já nemám, tak tu máš, čerte, kropáč, my se na tebe, chlapečku, podíváme. To jsme ještě nedošli k registru smluv. To nás čeká teprve. Ale kdybyste věděli, co zajímá média, ta tyhle věci vůbec nezajímají. Ta se neustále ptají: Máte na to, pane senátore, do zítřka do 11 hodin, abyste nám sdělil, jak budete hlasovat pro registr smluv, jinak uvidíte. Já říkám: Ale my ho tady ještě nemáme. To nevadí, my už to chceme vědět! Takže jenom poznámky, nebudu rozebírat další paragrafy. Není to ten jeden z těch úplně plevelných, je to ještě jeden z těch alespoň trošku racionálních.

Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní

Tisk č. 53
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 21:13:27 - 21:15:31:

Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, pokusím se načíst jednoduchý pozměňovací návrh, který nejprve uvedu s odůvodněním: Cílem návrhu je zrušení takzvané solidární přirážky k dani z příjmu fyzických osob. Tato přirážka byla zavedena jako dočasné opatření v době hospodářské krize a měla skončit v roce 2015, což se nestalo. Tento nástroj byl prodloužen na neurčito a de facto tak byla zavedena druhá sazba daně z příjmu. Výnos z této přirážky činí cca 3 miliardy ročně. Výpadek by byl bez problémů pokryt růstem ostatních daňových výnosů díky růstu ekonomiky.

Návrh zní: v článku I za bod 43 vložit nový bod 44, který zní: ?Bod 44, § 16a) se zrušuje. Následující body 44 – 204 označit jako body 44 – 205.? Zadruhé – v článku 1 za bod 166 dosavadní bod 165 vložit nový bod 167, který zní: ?167 v § 38g) se odstavec 4 zrušuje.? Dosavadní odstavce 5 – 6 se označují jako odstavce 4 a 5. Následující body 167 – 205, dosavadní body 166 – 204 označit jako body 168 – 206. Zatřetí – v článku 1 za bod 175 dosavadní bod 173 vložit nový bod 176, který zní: ?§ 38h), a) se zrušuje.? Následující body 176 – 206, dosavadní body 174 – 204 označit jako body 177 – 207.

Bohužel už jsem neměl sílu zrušit další balíčkovou zrůdnost, která zvyšuje poplatek za vjezd do vybraných částí měst a obcí z 20 na 200 Kč denně. Opravdu bych chtěl vědět, kdo byl alespoň ten, kdo tuto věc vymyslel, abych si o něm něco pomyslel.

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2015

Tisk č. 21
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 22:52:34 - 23:00:08:

Vaším prostřednictvím pane předsedající, byl to brouk páchník hnědý v té krabičce, co nám tam udělal, a ještě je tam lysohlávka, pro kterou feťáci chodí, když se nesmí sbírat, ale o tom jsem mluvit nechtěl. Ale mně to čůrání také vadí zejména po přijetí klimakterické dohody z Paříže. Mimochodem Paříž funguje tak, že u Moulin Rouge to smrdí tak, že se to nedá, to je tak smradlavé město, ale to by nevadilo... Ale víte, jak se v Paříži čistí ulice? Pustí se hasičský a pitnou vodou celá Paříž se prolévá, chlapci s hadry dělají přehrady, aby voda tekla tam, kam má, pak to spláchne vajgly a nečistoty, ale stejně to není uklizené. Ti, co nám to vykládají – vzpomínám si, když jsem jednou řekl, zastřel bobra, zachráníš strom – netušil jsem, jakou budu mít pravdu, teď si nevíme rady, protože vždycky něco ochraňujeme tak dlouho, až se nám to přemnoží. Kance jsme ani nepotřebovali ochraňovat, když jsem navrhoval – protože už nám běhají kolem školek, rozrýpávají hřiště, a nevíme si rady... Myslivci už nevědí, co s nimi, je jich dost, tak jsem říkal – no, tak je to jednoduché. Vezměte vrtulník a střílejte ze shora, protože je to jediné, kdy nemůžete nikoho zasáhnout. Ze shora můžete samopalem, ty bachyně... Na druhou stranu, vaším prostřednictvím, pane senátore Lásko, byl jsem na takovémto jednání, takovéto fórum, na této straně seděli podnikatelé, a řeč se vedla o tom, jak různé tyto organizace, jak to s nimi chodí. A oni tam říkali – heleďte, když máme investici za miliardu, a přijdou tito úžasní ekologové a chtějí 100 000 Kč, tam my jim je radši dáme. Pro nás těch 100 000 z té zmařené miliardy je taková legrácka, a to tam říkali na záznam, veřejně, vůbec se tím netajili, tak já nevím, jak to je! A jenom tak, abyste věděli. Mám určitě nejvíc ptačích budek na zahradě v celém městě, nikdo jich víc nemá, protože mám na to úchylku, takže si je vyrábím, kupuji, teď jsem dostal k narozeninám pitítko, už druhé pitítko, už nám na to pitítko létají, takže nejsem zase takový přírodní barbar.

Jsem zahrádkář, přírodu miluji, ale miluji i lidi. To je ta smůla. Miluji i lidi víc, než toho páchníka... A to je ten problém. A životní prostředí není jenom to, co tady čte zpráva pana ministra. Životní prostředí je i to, jak jsou lidé na sebe hnusní. Jaká je nálada ve společnosti. Jak se tady přijímají zákony. To všechno je životní prostředí. My jsme se v Teplicích velmi nasmáli, když teď bylo překročení limitů, a my jsme si vzpomněli, co tam bylo v roce 1989. Toto byly srandičky, to byly náhodné přírodní výkyvy. Nedávno jsem viděl film o třicetileté válce a fakt jsem to nevěděl, čeho byla 30letá válka důsledkem. Byla důsledkem dramatických povodní v té době, kdy skutečně se nedalo ani nic pěstovat. Ona jim semínka plesnivěla - a válka je výborná, protože voják dostane aspoň najíst, že? Takže 30 let se Evropa myslím, že o třetinu klesl počet obyvatel, díky moru a podobným věcem.

Ostatně si myslím, že všechny ty ptačí chřipky a nemoci šílených krav jsou výplody farmaceutických koncernů, které již mají léky a teď k nim hledají nemoci, že? A jestli někdo opravdu tady věří úplně seriózně tomu, že jsme schopni nějakými financemi nebo něčím zabránit tomu, jak se oteplí nebo neoteplí planeta, tak velmi klame. My ať děláme, do děláme, souhlasím s panem senátorem. Chováme se jako prasata k té přírodě, to je pravda, ale že bychom byli tak mocní, abychom mohli ovlivňovat, jestli teplota stoupne nebo klesne, když v historické době – to jsem u té maturity z matematiky – kdy se počítá na miliardy let, ne na 300 let, co někde měří teplotu a udělají z toho nějakou hokejku. I mezi vědci jsou podvodníci. To není pravda, že všichni vědci jsou seriózní. Existují podobné studie, aby přišly granty a dotace, přece. Kde byla podepsána – tady jsem viděl nějakou dohodu – Kuala Lumpur, nebo kde tam bylo to město? Je zajímavé, že vždycky se všechny tyto ekologické konference konají na ostrově Réunion, v jižní Africe, kdy tam mladý Stropnický je z toho úplně hotový, protože stopy po letadlech, jak tam ti papaláši létají, aby si je pak všichni vyfotili a tam přijali něco, co nic není... Takže se modlím, abychom tu Pařížskou dohodu nikdy neschválili... Zatím je vůle i ve sněmovně, a my jenom čekáme, až USA odvolají podpis a dohoda půjde kamsi, kam patří.

Jenom malá drobnost – máme času dost. Zakážeme ty pytlíky, a když zakážeme pytlíky, tak ony se dělají z PET flašek. A když zakážeme ty pytlíky, tak nám budou přebývat PET flašky. A jaký je rozdíl mezi likvidací PET flašky a mezi likvidací toho pytlíku? Mimochodem, naši pejskaři se chovají také strašně. Víte, do čeho my dáváme hovínka, my poctiví? Právě do slabých pytlíků ze "sámošky" a házíme to do kanálu. To je prasárna, co? Normálně do kanálu, ono to jde stejně na čističku. Řeknu vám jeden příklad z minulosti. Existovala městská vyhláška, že se nesmí mýt automobily na ulici. Za to byla pokuta jak hrom. A v tom samém domě, kde stálo to auto, on ho myl a přišel strážník a dal mu pokutu, tak paní zrovna měla zapnutou myčku. A z té myčky šampony a ty všechny šly do stejné kanalizace jako – a to jsem mylo jen vodou – z toho auta.

A jenom pro vaši informaci, prostřednictvím pana předsedy, pane senátore, v Teplicích od roku 1994 se za odpady neplatí a máme téměř u každého domu 4 kontejnery a nečekali jsme, až pan ministr přijde s nějakou novou úžasnou vyhláškou nebo zákonem o odpadech. Ta jedna popelnice je na ten standardní odpad. Ta druhá je na bioodpad, tzn. to co je ze zahrádek apod., ta třetí je na plasty a čtvrtá je na papír. A pravidelně všem občanům to vyvážíme, stojí nás to poměrně velké peníze, ale než bychom si udělali veliký úřad na vybírání, který vám stejně nikdo poplatky nezaplatí. Nevím, zda pan ministr ví, kolik jsou dluhy za neplacení poplatků za odpady v ČR. Ještě vloni jsem to počítal asi na 120 mil., dneska už to musí být někde kolem 200 nebo 300 mil. dluhů. Kolik úředníků se tím zabývá, a přitom ze zákona původem odpadu je obec. Původem odpadu je obec, ne ten občan. Takže je to věcí obce. Proto to nevybíráme, protože na tom stejně nic – a mimochodem, ten odpad od občanů je zlomek toho, co máme – my tam máme hodně listnáčů, navrhoval jsem je vykácet a dát tam jehličnany, to neprošlo, protože to by bylo – ono na podzim padá listí, víte, jak veřejnost těžce nese, když padá listí, a nedejbože, když v zimě padá sníh. A já jim vždycky říkám – vždyť se ale ještě nikdy nestalo za můj dlouhý sedmdesátiletý život, aby ten sníh na jaře neroztál. A vy utratíte miliony na to, protože jsme si odvykli, a když je 5 cm sněhu, tak republika se... V Bruselu prý stačí centimetr – už nelétají letadla, zastaví se. U nás se nezastaví...

Takže závěr. Hlavně nám vracejte, prosím vás, hnědé podšálky, stále se nám stává, že nám je nevracejí...

5. schůze Senátu
2. den schůze – 09.03.2017

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 55
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:45:42 - 12:50:18:

Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já jsem se, jako mnozí z vás, zúčastnil onoho semináře, který jsme měli, který trval velmi dlouho, který jsme měli zde v Senátu. Byl velmi zajímavý. A ty výsledky byly takové, že těch organizací, které vybírají – a to připouštím, že ochrana autorských práv je věc, která si zaslouží pozornost, stejně tak jako ochrana osobních údajů. A vidíme, až do jakých absurdit se může dostat. A tady jsme přesně toho svědky.

Kromě toho, že ten zákon je mimořádně špatně zpracován – nikoli věcně, ale obecně, protože je naprosto nepřehledný, tak jsou tam některé věci, které mi do hlavy nejdou a nikdy nepůjdou. Pamětníci v Senátu vědí, že jsme kdysi vypustili právě ty televizory na pokojích, protože jsme dospěli k závěru, že pokud si člověk pronajme pokoj, tak je to pro tu chvíli, kterou má zaplacenou, jeho soukromý prostor, do kterého nemůže ani pokojská, když na to přijde, když si tam dá ten papírek ?nerušit?, ale Brusel byl jiného názoru a vydal směrnici, že je to veřejný prostor. Což já si myslím, že je pravda, ale jedině tehdy, když mají tu televizi v recepci nebo v hospodě, kde se lidé dívají na fotbal. Ano, to je v pořádku, to je veřejná produkce.

Já mám i velmi dobré osobní zkušenosti s firmou, která se jmenuje OSA – a my jsme jí léta říkali OSA Nostra. Mimochodem, jedna dáma, která kdysi pracovala na Ministerstvu kultury a připravovala tehdejší zákon o ochraně autorských práv, tak se potom stala šéfkou Ochranného svazu autorského, že. To je ale náhodička. Jistě si ho vypracovala k prospěchu té organizace. Ale ta inflace, kde dokonce ti, kteří klepají skořápkami, aby napodobili dusot koní, to je výrazně umělecká činnost. Stejně jako tahání potenciometrů na plese. Že při tom notoricky porušují hlukové limity, to nikomu nevadí. Takže by mohli dostat pokutu za to porušení, a to by se vyrovnalo s těmi autorskými právy toho tahání těch potenciometrů.

Prostě jakmile podáte prstíček, tak se další a další – ani nedokážete vyjmenovat všechny ty Dillie Millie. A když jsme u Dillie, tak my jsme také na semináři narazili na ?knihobudky?. ?Knihobudka? je bývalá telefonní budka, už jich je celá řada v republice, a my jsme si také dovolili jednu otevřít. Tu budku vymysleli studenti obchodní akademie, vzali každý doma nějaké knížky, nám napsali mail, že máme taky nějaké přinést. Tak jsme nějaké přinesli – a tam si každý může přinést, odnést, přečíst... A já to říkám na tom semináři, a ejhle: ?No to je ale výpůjčka, z toho by se mělo platit.? A dámy z Ministerstva kultury okamžitě reagovaly: ?Tím my se musíme ale vážně zabývat. K tomu musíme vydat metodický pokyn a tuto činnost je potřeba nějakým způsobem regulovat.? A já jsem omdlíval a říkal jsem: ?Prosím vás, nemontuj...? to je vidět, jak ten stát se chytí každého hovénka a okamžitě na něj udělá metodický pokyn, nejlépe zákon! O tom, jak můžeme nosit do ?knihobudky?, jak si můžeme brát z ?knihobudky?, kolik nejvíce knížek si může člověk vzít, aby už to nebylo bezdůvodné obohacení, když si vezme víc než dvě.

Knih si může vzít množství menší nebo větší než malé, jak známe z jiných případů. A já prostě ten televizor nestrávím a nestrávím a nestrávím, protože mi to nepřipadá normální. A jsem pro zamítnutí toho zákona jenom proto, jak je napsán. Ať ho napíšou znovu, normálně, s použitím normálních vět, aby ho mohl někdo konzumovat. K tomu bude potřeba 15 vyhlášek a budou právní spory, co to je. Přece není možné, aby přišel v montgomeráku z OSA Nostry a chtěl 400 tisíc za zahájení lázeňské sezony a po delší debatě tu částku snížil na 40 tisíc. To přece není normální. To je skoro tak nenormální jako vjezd do města, jak jste si jistě povšimli, se zvyšuje z 20 Kč na 200 Kč denně. Takže když sem přijedete a ?Krnda? vám napálí 200 denně, tak máte po senátorském platu.

Když budeme zasedat častěji. Takže to jsou ty extrémy v pokutách, kam se ženeme, pak je neumíme samozřejmě vybrat. A tohle je typický příklad takového plevele, podle kterého se normálně fungovat nedá. Proto se připojím k těm, kteří navrhují zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.

4. schůze Senátu
1. den schůze – 18.01.2017

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 25
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:24:01 - 12:24:13:

Vážená paní předsedající, nebudu hovořit tak dlouho, do půl jedné to v pohodě stihnu...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:25:01 - 12:29:02:

Děkuji, paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Já se opravdu nepovažuji za experta přes přírodu, spíše se na to podívám z politického hlediska.

Určitě se shodneme, že bychom si měli nějaké kousky přírody zachovávat v tom stavu, v jakém jsou. O tom není sporu. Problém nastane, když se začneme dohadovat, jak by měl být takový prostor velký. To je problém tohoto parku. Jedni říkají, že by měl být co nejmenší, jenom tak, abychom se tam na to mohli chodit dívat. A ti druzí říkají, že by měl být naopak co největší, nejlépe celou republiku udělat národním parkem, a vzhledem k tomu, že živočichů, jako je páchník hnědý, se kterým já mám jedinou praktickou zkušenost, kterého jistý ekoterorista přinesl na jistý kopec v krabici od sirek, vyfotil ho a v tu ránu se z toho stala Natura 2000 a teď už se tam nesmí dělat vůbec nic a roste tam lysohlávka, která se také nesmí sbírat, což je pro místní narkomany tragédie, ale oni ji klidně sbírají dál, protože tento stát nařizuje, reguluje, provádí, ale není absolutně schopen si vymoci to, co si vymyslí, protože nemá žádnou sílu, aby tam stále 24 hodin někdo hlídal, aby tam někdo náhodou neutrhl lysohlávku. A jsou to naštěstí jediné lesy, které máme, takže se tam vesele kácí dřevo pro topiče v krbech a také není nikdo schopen ty káceče nějak chytit, jezdí po městě se špalky a nabízejí dřevo na topení.

Nehájím zájmy ani jedné z těchto stran, ale zvláštní je, a tady je to typické, a to se týká zejména ministerstva životního prostředí. My si tady ze státního rozpočtu tyto škodiče platíme milionovými částkami, aby oni za veřejné peníze protestovali, přivazovali se a dělali podobné věci.

Kdybych to připodobnil k právě probíhající ptačí chřipce, kde jsem viděl, jak vybili holuby a druhý den se ukázalo, že je vybili zbytečně, protože oni se nikde do styku nedostali. A když jsem viděl ty pány, kteří se tomu věnují, je to jejich obrovský koníček a teď se na ně skládají ostatní holubáři, protože oni řekli, že už se na to vykašlou. A to je přesně to, jak stát humpolácky postupuje. Je to podobné, jako kdyby teď někdo řekl, tak necháme ptačí chřipku vyhnít, to je přece ta příroda. Ptačí chřipka přišla a jednou zase odejde, a možná, že by bylo méně vybitých ptáků než jich vybijeme díky našim hygienickým předpisům. Umíte to odhadnout? Já si dokonce opravdu myslím, že by nám zbyli, že ona přišla, odešla jako chřipková epidemie a pak by zase bylo všechno v pořádku. To ovšem tady nikoho nenapadne, tyto skupiny jsou nesmiřitelné. Chvíli jsem přemýšlel, jestli projednáváme protikuřácký zákon nebo zákon o Šumavě, už jsem se musel zorientovat, že asi to bude přece jenom o Šumavě, takže závěrem bych řekl, že podpořím všechno, co je normální. A normální je návrh pana senátor Větrovského, který se pohybuje v mantinelech normálnosti. Ty dvě skupiny, jedni přivazovači, to je skupina nenormální, druzí obráceně, kteří by nejraději tam všechno vykáceli a udělali tam dálnici, to je druhý extrém. A my se musíme dostat do nějaké normální polohy a nenechat se ovlivnit žádnými e-maily, kdy víte, že před volbou, kterou budeme mít za chvíli na programu, jsme dostali kádrové e-maily co a jak správně, a jedině tak budeme správní senátoři, když budeme volit tak, jak rozhodla Rekonstrukce státu, a když nebudeme, tak oni nám to před volbami připomenou. A je potřeba už jim jednoznačně říci, jestli chtějí, tak ať si založí politickou stranu a pak si tady schvalovat zákon o Šumavě. Ale zatím ho schvalujeme my a já vás moc prosím – hlasujte tak, jak to cítíte, a ne, jak vyplývá z nějakých e-mailů. A já to cítím tak, že pozměňovací návrh, který je normální, není extrémní, je ten správný a proto ho podpořím. Děkuji za pozornost.

4. schůze Senátu
2. den schůze – 19.01.2017

Návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

Tisk č. 28
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:22:00 - 11:22:12:

Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Škoda, že jednací řád vám neumožňuje, abyste si šel teď odpočinout, protože já tady budu opravdu, ale opravdu dlouho a nenechám se ničím odradit....
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:22:14 - 11:53:22:

Začnu citací jednoho článku, který napsala v roce 2008 Victoria Hardyová a jmenuje se ?Hitlerův zákaz kouření?, a on krásně popisuje vše, co tady jednáme jinak, než jsme zatím slyšeli:

?Snažím se poslední dobou žít zdravěji, i když samozřejmě o tom, co je zdravé, lze diskutovat. V uplynulém roce jsem se pokoušela omezit používání chemikálií ve svém okolí, pokud to šlo. Přestala jsem brát předepsané léky, jen výjimečně si kupuji ty, které jsou bez předpisu, a k lékaři nejdu, pokud to není nutné. Nechala jsem si nahradit amalgamové plomby v zubech a přestala používat pastu obohacenou fluorem. Sodu piji jen občas a vzdala jsem se používání všech umělých sladidel. Pitnou vodu beru z potůčku, maso, vajíčka a máslo nakupuji od malých nezávislých farem, pro běžné potraviny chodím do nejbližšího obchodu s organickou výživou a jím velmi málo hotových jídel. Mobilní telefon používám tak třikrát, čtyřikrát do roka. Přes všechny tyto změny stále kouřím. Známí říkají, že je nesmyslné změnit tolik věcí a pořád přitom kouřit, ale nevím, zda mají pravdu. Vím, že je obecně přijímán fakt, že kouření zabíjí a nikdo to nezpochybňuje, ale obecně je přijímána celá řada věcí, které nejsou pravdivé, takže co z toho vyplývá? Stát utrácí obrovské částky, aby odradil veřejnost od kouření, a zákazy kouření tak dalece zasahují do našeho soukromí, že někteří lidé, kteří nemají byty v osobním vlastnictví, nesmějí kouřit ani doma. Mým prokletím i mým požehnáním v životě je to, že ráda dělám věci, které dávají smysl, a je pro mě těžké pochopit, jak moje malá cigareta u kavárenského stolku venku může někomu více ublížit, než výfukové plyny stovky automobilů projíždějících kolem. Nebo jak může cigareta škodit mému okolí více než tovární komín, vyplivující do ovzduší bůhvíco, nebo různé osvěžovače vzduchu a parfémy pumpované do obchodních center, či chemikálie v jídle nebo přídavky do pitné vody. Ale kuřáci se stali nakaženi leprou a je to nenávist, kterou mnozí sdílejí a která je uzákoněná státem.''

Není bez zajímavosti, že to byla právě nacistická strana, která zavedla nejúspěšnější moderní zákaz kouření, když Hitler, bývalý kuřák rozhodl, že kuřáci nepředstavují ideál jeho nadřazené rasy. Nacisté byli také první, kteří upozornili na souvislost mezi rakovinou a kouřením, ale byli tyto objevy čistou pravdou nebo pouze dalším nástrojem v dlouhé řadě nástrojů propagandy?

První zákaz kouření na americké půdě je přičítán puritánskému zákonu státu Massachusetts z roku 1632, a možná víte, že je to tentýž stát a totéž období, kde se věšení čarodějnic stalo oblíbenou kratochvílí.

Přirozeně si uvědomuji, že tento článek vzbudí nevoli, nebezpečí kouření a pasivního kouření je nám intenzivně vtloukáno do hlav všemi sdělovacími prostředky, a my to přijímáme, aniž bychom pochybovali. Říkají, že každý rok zemře v USA předčasně 400 000 lidí následkem kouření. Ale věděli jste, že i když kuřák zemře ve věku 90 let, je stále veden jako předčasně zemřelý následkem kouření a zahrnut do této statistiky?

Z analýzy věku těchto 400 000 předčasně zemřelých kuřáků, která byla provedena centrem pro kontrolu nemocí, vyplynula některá zajímavá čísla: Kuřácké oběti žily přibližně o dva roky déle než nekuřáci – kuřáci 71,9, nekuřáci 70. Ze 400 000 předčasně zemřelých následkem kouření zemřelo více jak 70 000 ve věku vyšším než 85 let. Pouze 1 900 z těchto 400 000 neboli půl procenta z kuřáckých obětí zemřelo ve nižším než 35 let. Na druhé straně u nekuřáků zemřelo 143 000 lidí 8 % mladší 35 let, většinou při autonehodě nebo kvůli drogám. Samozřejmě, všichni jsme viděli obrázky začerněných plic přisuzovaným kouření, ale podle těch, kteří provádějí pitvy, není možné z prohlídky plic poznat, zda dotyčný mrtvý kouřil nebo ne. Po resekci bývají plíce většinou čisté, pokud zemřelý nežil ve velkém městě se signifikantním množstvím průmyslového spadu. Na dotaz, zda může lékař při pitvě určit, zda plíce patřily kuřákovi, prohlásil patolog Dr. Gutmann: Nemyslím, že někdo může prohlídkou plic zemřelého určit, zda dotyčný kouřil. Absence černých pigmentů naznačuje, že zemřelý byl buď nekuřák, nebo velmi sváteční kuřák. Bohatá černá pigmentace naznačuje, že zemřelý byl buď těžký kuřák, nebo žil ve městě s vysoce zamořeným ovzduším, nebo byl horník, popř. nastala kombinace všech tří uvedených faktorů.

Černá pigmentace je elementární uhlík, o kterém většina odborníků soudí, že má na funkci plic pouze inertní vliv, ačkoliv v extrémně těžkých případech, známých u horníků, může určitou roli v onemocnění plic hrát.

Je dobře známo, že kouření způsobuje rakovinu. Bereme to jako fakt, ale o čem se málokdy mluví, že 70 % veškerého výskytu rakoviny je u nekuřáků. Národní centrální institut a institut zdraví uvádějí, že pouze 30 % rakovinného onemocnění lze přisoudit kouření. Podle OSN mají Japonsko a Jižní Korea největší spotřebu tabáku, ale současně jsou na první a druhé pozici v tabulce průměrné délky života. Podle literatury sociální společnosti v USA je rakovina plic primárně otázkou vyššího věku, její symptomy se projevují kolem 65 roku. A v nejzajímavější statistice můžeme vidět, že za období let 1973 až 1994 klesla spotřeba cigaret na hlavu ze 4 148 na 2 493, ale za stejné období vzrostl počet onemocnění rakovinou plic ze 42,5 na 57,1 případů onemocnění na 100 000 obyvatel.

Zdá se, že protikuřácké lobby skromně mlčí o nedávných studiích, které ukazují na snížení rizika Parkinsonovy nemoci u kuřáků o 50 %. Stejně mlčí o faktu, že 75 % těch, kteří zemřou na nemoci srdce a selhání koronárního systému, jsou nekuřáci. Další rešerše zjišťují, že kouření nevyvolává rakovinu prsu, že 90 % nemocných ulcerózní kolitidou jsou nekuřáci a že tam, kde bylo omezeno kouření, se zvýšil počet dětských astma.

Některé studie rovněž indikují, že nikotin zmírňuje Tourettův syndrom a prevenci před Alzheimerovou chorobou tím, že stimuluje nikotinové receptury v mozkových oblastech.

Možná, že řeknete něco, jako dobře, může s těmi hřebíky do rakve zabít, když chce, ale nedovolím ti, abys zabíjel mě pasívním kouřením.

Dalším málo známým faktem, že pojem pasívní kouření je rovněž původem připisován nacistům a období, kdy jejich fašistický režim usiloval o vytvoření čisté rady.

A teď do toho vstoupila EPA. Je pasivní kouření označováno pojmem EPS a říkají nám, že minimální kontakt s takto znečištěným ovzduším může být smrtelný. Kongresová komise na zemědělství, kongresová komise na energii a výzkumné oddělení Kongresu prostudovaly zprávu EPA, která varuje před nebezpečím pasívního kouření a všechny tři orgány se shodly na tom, že fakta jsou vybírána účelově a s politickou agendou v pozadí.

O čachrech EPA se statistikou kolem pasivního kouření máme ve Zvědavci článek Pasivní kouření a odhalená pravda o jeho škodlivosti.

Dlouhodobý výzkum světové organizace za zdraví týkající se pasivního kouření, který byl v USA přehlédnut, nebyl tam publikován, stejně jako v dalších zemích Západu, včetně ČR, neodhalil signifikantní nárůst rakoviny plic u lidí vystavených pasivnímu kouření. Tento výzkum byl publikován 7. října 1998. Ze závěru výzkumu vyplývá, že děti a partneři kuřáků pobývající v zakouřeném prostředí nebyli vystaveni zvýšenému riziku. Co se dětí týče, ukázalo se, že jediná signifikantní korelace byla negativní. Děti v zakouřeném prostředí vykazovaly statisticky nižší riziko onemocnění rakovinou plic.

Existuje mnoho výzkumů se stejnými závěry. Ale nějak se tomu teď, když propaganda nás tak efektivně zpracovala, bráníme uvěřit.

Zajímavým faktem, který někteří využívají k hlubšímu zamyšlení o škodlivosti kouření je také statistika, podle které státy s největším počtem kuřáků mají nejnižší počet výskytu rakoviny plic. Jiní se přou o tom, že kouření prodlužuje délku života. A upozorňují na fakt, že mnozí nejstarší lidé na světě jsou kuřáci. A další naznačují, že zvýšený výskyt rakoviny nemá nic společného s tabákem. Ale je důsledkem jaderných pokusů v Nevadě ve 40. a 50. letech minulého století. Aby se vláda vyhnula soudním žalobám, potřebovala najít obětního beránka...

Ukazuje se, že to, co zabíjí, není kouření. Ale přestání. Je prokázáno, že ti, kteří přestali kouřit, mají šanci dostat rakovinu plic. Není žádným tajemstvím, že farmaceutické firmy mají z protikuřácké agendy zisky. Protlačují protikuřácké pilulky, náplasti, žvýkačky. Aby pomohli těm, kteří se rozhodli přestat kouřit, a vláda hrabe peníze z extra daní na tabákových výrobcích. Přirozeně, že také pojišťovny rády zvyšují pojistné pro ty, kteří žijí nezdravým způsobem. A firmy odmítají zaměstnávat kuřáky.

Co se stane, když všichni přestanou kouřit? Smíří se stát, farmaceutické firmy a pojišťovny se ztrátami zisku? Nebo se objeví další zdravotní vize vhodná ke zdanění a vytvoření léčby? Něco, před čím nás budou moci chránit? Co bude příště? Plyny automobilů, pivo, víno či whisky? Mobilní telefony? Restaurace rychlého občerstvení? Vlastníci psů a koček? Kosmetika a parfémy?

Co si málo lidí uvědomuje, je skutečnost, že zákazy kouření nejsou kvůli našemu zdraví. Kdyby tomu tak bylo, nebyly by chemikálie v našich potravinách. Geneticky modifikovaná semena. Růstové hormony v mléčných výrobcích. Odpadní látky v pitné vodě. Rtuť v očkovacích sérech. Nebo těžké kovy v pleťové kosmetice. Ne!

Zákaz kouření není o zdraví. Je o ztrátě našich konzumních svobod a kontrole mas, o zisku pro ty nahoře... A my jsme to akceptovali – pod vlivem intenzívní propagandy. Žijeme v Americe, kde máme svobodu, kde údajně můžeme žít, jak si myslíme, že je správné. Někteří chtějí provádět seskoky padákem. Jiní milují surfování na vysokých vlnách oceánu. Další slétávají ze svahů pokrytých sněhem. Pijí alkohol. Věnují se turistice. V oblastech s výskytem medvědů jezdí na kolech po frekventovaných dálnicích. Zapíšou se do armády. Mají děti. A všechny tyto aktivity mohou někomu zkrátit život, a přesto nám v nich nikdo nebrání a nedochází k diskriminaci těch, kteří se jim věnují. To stejné by mělo platit i o kouření.

Ačkoliv mnozí lidé podporují zákazy kouření a neostýchají se kuřáky kárat, označovat je ošklivými jmény a pokoušejí se je konvertovat na nekuřáky, měli by si uvědomit, že příště může přijít zákaz něčeho, co oni sami mají rádi.

Nyní už k věci, kterou projednáváme a která tady, kupodivu, nebyla zmíněna. Ta věc se jmenuje – smrad. Smrad je totiž příčinou všeho toho, co tu prožíváme. Zřejmě proto EU zakázala voňavé cigarety, aby měla ještě větší argumenty pro zákazy. Protože to je pravda. Cigarety smrdí. Ne až tak moc, jako smrdí záclony, oděvy, auto, když se prokouří... Jen tak mimochodem. Byla tady řeč o kouření v autě. Dokonce padl návrh, že by se mělo vůbec zakázat kouřit v autě. Na to paradoxně reagovali lékaři, že by to vedlo k dalším mrtvým na silnicích. Protože jistě chápete, když by mně zakázali kouřit v autě, tak nedojedu ani z Prahy do Teplic. Protože bych způsobil smrtelnou dopravní nehodu. Nejlépe nárazem do kamionu v protisměru. Když vezu vnučku, tak by mě ani ve snu, ani ve snu nenapadlo, abych v autě kouřil... Zastavím na odpočívadle. V mrazu si pěkně zakouřím. Moje žena je nekuřačka, odjakživa. Ve chvíli, kdy si přečetla, že zakázali mentolové a voňavé cigarety, tak použila hrubého výrazu, který tady nepoužiji.

Co je podstatné? Kuřáci, přestože pan ministr řekl na ÚPV, že nějakých ?podělanejch 80 miliard? ho vůbec nezajímá, protože zdraví je přece přednější... Já být panem ministrem financí, tak bych mu je ze zdravotnictví odebral, když tedy vlastně teď nebudeme kouřit, tak on peníze nebude potřebovat, protože budeme všichni zdraví. To je, samozřejmě, nepravda. Protože je to taková suma, které se stát nikdy nevzdá!

Souvisí to s mým pozměňovacím návrhem, který neprojde. Ne proto, že by ho nikdo nepodpořil, ale protože by to připravilo stát o tyto peníze. Mimochodem, často se mě ptali, jestli to není legrace, ten úplný zákaz. Já vím dobře, co je prohibice, že nefunguje. Já jsem chtěl v podstatě předejít EU, která dříve nebo později přijde s touto směrnicí a zákaz uplatní. Současně ale umožní, jak už je to ve Spojených státech, že se zlegalizuje marihuana, to je velmi dobrá zpráva pro kuřáky marihuany. Já mezi ně nepatřím. Ve Spojených státech je to tak, že další a další americké státy legalizují marihuanu, takže k tomu dojde i u nás. Ona prý také smrdí, ale ne tak hnusně, jako tabák z cigaret. To tedy já nevím... Smrad je to základní.

Padla tady námitka, že to není tak, že po tomto zákazu přijdou další. Ale samozřejmě, že je to tak! Stačí se podívat na vyhlášku ministerstva školství, která obklíčila samu sebe, a teď neví, jak z toho ven. Protože když začala zakazovat tyčinky, tak nebylo jasné, které tyčinky ano, které tyčinky ne. Nakonec se zjistilo, že i jogurt je nevhodný, takže je už je skoro všechno nevhodné... Hlavně sůl – jak říká paní senátorka Syková, že už nebude chodit do restaurace tady, protože oni hrozně solí, a že by měli být zakázány v televizi všechny reklamy, ve kterých se jenom náhodně může objevit sůl. Přesto všichni solí.

Mám otázku. Je-li tady ten senátor... Jeden z kandidátů do Senátu při těchto volbách měl někde v novinách článek, který se jmenoval Naučíme vás zdravě jíst. Byl o tom, že jsou dvě varianty. Buď se naučíte jíst zdravě sami, nebo vás to neučíme zákonem. Byl takový senátor zvolen? Nebo nebyl? To už jsem, bohužel, nezjistil

Další takové tvrzení, které ve společnosti rezonuje, pan prezident to tady neustále rozděluje. Nesjednocuje společnost. A co děláme my, přátelé? Namísto toho, abychom hledali nejmenší společný jmenovatel, aby si ty dvě skupiny co nejméně vadily, což splňuje bohatě zákon, který v této chvíli platí, který je jeden z těch modernějších, který není rigidní v tom, že tady toto je zakázáno úplně, a vy si běžte někam kouřit ven, což, mimochodem, z hlediska ministerstva zdravotnictví vůbec nechápu. Protože v těchto mrazech si představte, jak to s lidmi dopadá, vidíte to tady v Senátu na dvoře. Můžete to vidět po celé republice. Vybíhají z úřadů a z podniků jenom v košili... Nedávno na plese na Žofíně krásné tři dívky kunsthistoričky tam kouřily venku před Žofínem. Já jim říkám, že z toho budou nemocné. Ale ony tím, jak ještě byly mladé, tak to ještě možná vydržely... Když ale vyjdete z tepla do této zimy, a venku si zakouříte, tak to nemusí dobře dopadnout. Pak máme chřipkové epidemie a podobné věci... Zdraví – je to takové zvláštní... Podobné je to – zakážeme kouřit v nemocnicích, mimo psychiatrie... Kde tam hledáte logiku? Člověk má zlomenou ruku, a nemůže si zakouřit na zahradě nemocnice, pane ministře? Budu jmenovat vaší nemocnici! Nevím, jak máte daleko vy, ale u nás je to skoro kilometr...

Takže situace. Chirurg. Kuřák. Lékaři totiž kouří. Velmi mnoho kouří... To je zvláštní. Vědí, jak je to nebezpečné, ale hulí jak cikáni... Takže já tomu nerozumím! A tady budou někteří z nich hlasovat pro ten zákon, protože se stydí! Budou hlasovat pro, přestože jsou kuřáci. Takže onen chirurg. Úspěšná operace. Velká radost. Jdu si zahulit... Aha, vlastně nemůžu, nojo, tak skočím ven v bílém plášti, běží, běží k vrátnici... Vyběhne ven, zapálí si radostně. Okolo jde strážník. A říká: Dostanu pět tisíc, pane, tady je stanice městské hromadné dopravy. Takže toto jsou absurdity, které z těchto nápadů vyplývají.

Pokud jde o alkohol, tam je to velmi zábavné. Řeknu jednu příhodu. Je z hlubokého totáče. Jak se dá někdy vyzrát nad advokátem. Přišel advokát do baru. Na baru nebylo žádné místo. Všude měli ?résérve?. A advokát znalý občanského zákona, říká – ukažte mi knihu hostů. Pingl koukal jako jojo, v životě žádnou knihu hostů neviděl, takže mu ji nepředložil. On si tedy sedl, a říká – dám si dvojku bílého. Dal si dvojku bílého. Když ji dopil, tak kývá na číšníka – dám si ještě jednu dvojku bílého. A číšník říká – nedáte! A jak – nedám? Podnapilým nenaléváme... Takže to byla taková příhoda, jak se někdy dá s právem hezky hrát...

Pokud jde o to, co je v tom zákoně, co mi vůbec nejde do hlavy, že v zoologické zahradě se kouřit bude moci a v botanické zahradě nebude moci. Když jsem se na to ptal odborníků, tak mi říkali, že by mohly chcípnout ty rostlinky v té botanické zahradě. Ono to tam bude stejně venku, takže tam určitě ty rostlinky nechcípnou, to nebude ve skleníku, tam se automaticky nebude kouřit.

To je jenom pár takových zábavných událostí.

Když jsem se ptal pana ministra na ÚPV, jak to bude s tím prodejem alkoholu a cigaret přes ten internet, že tam si bude muset ten prodávající ověřit, že tomu člověku je 18, ale ne tak, jako je to na pornostránkách, je ti 18, dáš ANO a jdi dál, i když je ti 12. Takhle jednoduché to nebude. To bude muset být sofistikované. Protože ještě nemáme ten občanský průkaz, protože my už jsme ho měnili asi 15x, a budeme znova a znova stále vyměňovat, aby na nás mohli ještě lépe a radostněji, abychom s nimi mohli platit i pokuty, které tam jsou taky mimořádně vysoké, ale to je na jinou debatu. To je, pokutománie v ČR nezná mezí. Tady mám mimochodem tabulku, pane ministře, jenom za přestupky v mém městě, takže jenom přestupky dopravní v roce 2011 nezaplacené byly 29 milionů, v roce 15 už to bylo 39 milionů, až ti strážníci budou honit ty kuřáky, tak to budou další miliony, protože jistě chápete, že bezdomovec kouřící na ulici jim asi těžko ty vaše sumy zaplatí. To asi není pravděpodobné.

Takže o kouření venku už jsme mluvili.

Ochrana dětí je dojemná. Tady už to někdo řekl. Předtím jsme byli uvnitř, školka a škola nechodila, neviděla. Teď jsme venku a škola a školka vidí. Dokonce i na tom jednom obrázku je to mimino s tím dudlíkem, s cigaretou. Mimochodem, to porušujete zákon, protože tento obrázek nesplňuje jiný zákon, kde se říká, že se nesmí ani napodobeniny cigaret nikde zveřejňovat. A tam je dítě, které má dudlík, z dudlíku mu kouká cigareta. To je, mimochodem, protizákonné, tento obrázek.

Obrázky jsou ostatně kapitola sama pro sebe. Já jsem doma zapomněl to tablo, já jsem udělal tablo, kde jsem udělal pexeso z těch vašich obrázků. Teď bude druhý typ, že už se bude vyměňovat, bude nových 36 obrázků. Jeden už vás zažaloval, co jste ho vyfotili živého, on teď žaluje, protože tam omylem prdli člověka, který s tím nesouhlasil. Ale to je jiný příběh. Takže obrázky prima, pane ministře. Ale ztratilo se nám tady cosi, co bylo pro nás velmi důležité, a to je to, jaký je obsah nikotinu a dehtu. To si vůbec neumím vysvětlit, protože my vždycky koukáme a někteří kouří R1, protože tam je opravdu málo, někteří koupí goldky, ještě jsou slabší, tam si lámeme filtry, protože tam to samozřejmě firma udělá geniálně. Oni mají málo, ale když ulomíte kus filtru, tak je z toho normální cigareta. To možná pan ministr ani neví, to mu při té svaté zavilosti uniklo. Takže to už tady nemáme, ten údaj o tom.

Samozřejmě, výrobci těch pouzdýrek si užili. Mimochodem, v trafikách to mají tak, že mají vystříhané ze starých cigaret ty bez obrázků, a všechny ty cigarety mají přelepené tím bez obrázků. Takže vidíte, že ty vaše nápady vůbec nikam nevedou, jsou absolutně k ničemu. Akorát samozřejmě stojí peníze, budete muset asi zvyšovat daně, protože oni zdraží cigarety, protože pro ty výrobce stále vyměňovat ty vaše obrázky nebude nic lehkého.

Pan senátor Malý tady mluvil o tom, že jsou věci užitečné a věci neužitečné. To je samozřejmě pravda. Dokonce je také pravda, že věcí neužitečných je mnohem víc než užitečných. Například jako milování za účelem jiným, než je zplození dítěte, je věc neužitečná, zjevně neužitečná, dokonce si nejsem jistý, jestli zdraví škodlivá, to by pan ministr věděl lépe než já. Stejně jako lezení po horách bez jištění, nákup řetězových pil, křovinořezů, soustruhů a podobných věcí, kdy inspekce práce vám chodí říkat, že už jste koukal do počítače déle než... Takže musíte přestat, udělat si přestávku a zacvičit si. Ale doma si můžu koupit cokoli, bez jakéhokoli školení. Bohužel jsou mezi námi lidé, kteří říkají, že nečtou návody, a skutečně takových lidí je hodně, že si koupí mobil a návod nečte a říká, že lépe se to naučí, když si to zkouší, tak si to lépe zapamatuje. Bohužel, když si to zkouší s tou řetězovkou, tak si často uřízne kus nohy, když nečte návod. Nebo když si koupí pračku, kde jsou takové zajišťovací kolíky pro přepravu, a když ty kolíky nevyndá, tak tu pračku zničí hned při prvním zapnutí. Já rád čtu návody, takže já s tím tento problém nemám.

Já za klíčový pozměňující návrh považuji opravdu ten odklad, který umožní v klidu, ne takhle, jak tady dostaneme spoustu, ještě nemusí být promyšleny ty nové, mohly by ten zákon ještě více pokazit, že budeme mít čas klidu, ty největší zrůdnosti, které tam jsou, odstranit.

Nyní bych se zmínil o tom, co uděláme my kuřáci v případě, že tato zrůdnost projde. Máme několik možností. Zaprvé, ta je nejjednodušší, už tady máme podklady, je založení náboženské společnosti. To je v ČR velmi jednoduché. Vidíte, že tady mám návrh na založení, na registraci náboženské společnosti. Stačí 300 podpisů, kterých seženeme možná 300 tisíc, a založíme si společnost, která se bude nazývat Nikotinisté. Nikotinisté budou mít svého boha Nikotina, samozřejmě budou mít své stánky, tak jako všechny církve mají svůj stánek, kde se scházejí. Ten stánek bude, dříve nazývaný hospoda, dnes už ne, protože to bychom podléhali zákonu. Tam my se budeme scházet. Naším tělem páně bude ovar a naší krví páně bude pivo. To je jedna z možností, kterou můžeme využít. Máme ovšem ještě další možnosti, můžeme se prohlásit za menšinu a obrátit se na EU, aby nás chránila stejně jako LGBT a podobné, a ona sama sebe opět obklíčí a obtížně bude moci vysvětlovat, proč jednu menšinu nechce ochraňovat. Výsledkem budou zateplené kuřárny ve všech podnicích, ve všech úřadech, ne takové to potupné chození ven a zatěžování našeho zdravotnictví chorobami ze zimy.

Další, a to je pro vás nejméně příjemná, tady četl, myslím, pan senátor Růžička ten mail z těch Horních Beřkovic. On ho ale nepřečetl celý. On ho nepřečetl celý. Já vám tedy přečtu konec toho mailu. On je krátký, já vám ho přečtu celý.

Drahé senátorky, drazí senátoři, toto je vzkaz ohledně tzv. protikuřáckého zákona. Žijeme ve vesnici Horní Beřkovice, tisíc obyvatel, máme zde dvě mladé hospody, většina štamgastů a obsluhy jsou kuřáci. Dovolujeme si vás tímto upozornit, že budeme velmi bedlivě sledovat, jak budete hlasovat v případě tzv. protikuřáckého zákona, že výsledek zásadně ovlivní, pro koho budeme v příštích volebních obdobích hlasovat. A to, co nepřečetl, je PS: Osobní poznámka. Já sám jsem v minulých letech několikrát volil KDU-ČSL. Vzhledem k chování poslanců ohledně tohoto zákona to v nejbližších letech nepřichází v úvahu. A takových asi nebude málo. My samozřejmě využijeme Rekonstrukce státu, která nás neustále poučuje, jak se to dělá, a před volbami zveřejníme jména všech poslanců a všech senátorů, kteří hlasovali pro toto zvěrstvo, aby voliči věděli, když se takové jméno objeví na kandidátce, co s takovým jménem mají udělat. Pokud bychom založili politickou stranu, tak by to asi bylo velmi nepříjemné, ona by měla víc členů než komunistická strana v době své největší slávy, někde se to pohybuje kolem 1,2 – 1,3 milionu. Ale co je paradoxní, ona by měla za členy i nekuřáky. Já vám můžu skutečně říct, že já už jsem těch mailů dostal tisíce, za tu dobu, co se o kouření mluví. Ty nekuřácké byly vždycky: Ty prokouřené hovado. A podobně. A dnes většina z nich je: Jsem nekuřák. Ale představa, že by nemohla být kuřácká restaurace, je pro mě nepřijatelná. Ať si majiteli rozhodne. Určitě se ten stav na tom trhu nakonec vyrovná, účast v hospodě není povinná, stejně jako v nějakém domě s prostitutkami nebo podobně.

A nakonec několik takových rad pro kuřáky, pokud ten zákon bude přijat, jak například na letištích, aby nemuseli do té smradlavé boudy, co tam je, ta maličká, kde se ani nemusí kouřit, protože tam stačí dýchat, i když on ten vydýchaný... To je nesmysl. Já když nadechnu, tak vydechnu něco, co ten nekuřák musí mít přefiltrované, to mu nemůže nic udělat, protože to zůstane všechno tady. Já bych o tom mohl mluvit.

Představte si, že tito fanatici protikuřáčtí dělají na záchodech zákony pro postižené a tam není čidlo, na žádném záchodě pro postižené na letišti není čidlo. Všude jinde jsou čidla, kde fakt si zapálíte a hned to někde začne zvonit. Ale protože tito lidé dospěli k zvláštnímu závěru, že vozíčkář nekouří. A děj se dílo boží, někteří vozíčkáři kouří. Takže když na letišti půjdete na toto WC, to je volně přístupné, nesmíte tam blokovat, aby tam pak nestálo 10 vozíčkářů před dveřmi, to by na to rychle přišli, že jim to tam někdo obsazuje, tak tam si můžete zakouřit v naprosté pohodě. Pokud to chcete udělat normálně, tak na letištích bývají i umývárny, i v hotelech, které už kupodivu úplně zrušily nekuřácké pokoje. Bývaly doby, že jedno patro, ještě v některých hotelech to je, že jedno patro nahoře, aby to smrdělo nahoru, je kuřácké. Tam to zase funguje tak, že když pustíte sprchu, tak je skoro jisté, že vás nevymáknou.

Samozřejmě, byly doby, já už jsem to tady kdysi zmiňoval, v dřevních dobách jsme kouřili v letadle tak, že jsme mokrý ubrousek dávali na to čidlo, ale on měl strašnou nevýhodu, že on uschnul a spadl. Ale pak jsme přišli na ďábelskou fintu, že jsme tam začali lepit samolepicí dámské vložky, které držely, a ještě jsme měli z toho dva zážitky, když přišla uklízecí četa, co si asi pomyslela, co se na té toaletě za letu dělo.

My jsme původně kouřili do záchodu, ale oni jak předělali ty záchody, tak ono... Teď je to tam nějak jinak. Ono už to nejde.

Já jsem spíše chtěl vyzvat k rozumu. Přece tady se dá najít rozumný kompromis, který nebude vadit tomu ani onomu. Já jsem tady nezmínil ty obrovské investice, které podnikatelé investovali do těch různých klimatizací apod. a které teď všechny mají vniveč a měli by zřejmě stát zažalovat, aby jim alespoň částečně něco z toho uhradil.

Ještě jsem zapomněl na ty vajgly, to je velmi časté... Vy tady zahazujete všude ty vajgly, kdo se na to má koukat. Já vás ujišťuji, že počet použitých žvýkaček je asi tak desateronásobný než počet vajglů. My jsme dokonce v Teplicích už je přestali odklízet, ono to stojí velké peníze, a čekáme, až to bude úplně kompaktní, pak to bude na klouby pro ty, co běhají, daleko lepší, protože je to měkčí než ten asfalt. To už jsme vzdali, abychom proti tomu bojovali.

Ale je tady jiný fenomén, který se jmenuje PET lahve. Kdo uvěřil tomu, kdysi bylo moderní, že kdo pije denně pod tři litry, tak prostě nemůže skončit dobře. Někteří jako vždycky tomu uvěřili, lidé se dají zfanatizovat strašně jednoduchým způsobem, když jim řeknou, běhej, tak oni běhají, pak zase říkají, neběhej, to je na klouby, tak dělají něco jiného. To se stále mění. Ale oni samozřejmě nosí pořád s sebou ty flašky. Všimněte si, že chodí pořád s těmi flaškami. K tomu mají tu tatranku nebo něco jiného. A co udělají? Když dopijí, udělají s flaškou hup a zahodí. U nás je dokonce házeli na pozemky českých státních drah a české státní dráhy chtěly, aby město zaplatilo ten úklid, protože jeho občané znečišťují jejich pozemek. Takže to hází naprosto... A ty obaly, to samé. Přestože tam jsou koše, tak to házejí na zem. Takže to ani nepomůže.

Závěrem bych chtěl dodat, že jestli mě z něčeho postihne mozková příhoda nebo infarkt, tak to rozhodně nebude z kouření, ale buď to bude z Lenky Tesky Arnoštové, paní doktorky Králíkové nebo někoho z jim podobných.

Mám ale štěstí, protože podle kritérií pana ministra patřím do skupiny kulichů, takže očekávám, že v motolské nemocnici mi bude poskytnuta všestranná péče. Pan ministr kývá, vidíte, takže jsem zachráněn.

Děkuji vám za pozornost a přeji hezký den.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:57:16 - 12:58:37:

Vyřiďte si to s paní místopředsedkyní, já bych už nevystupoval, ale poté, co vystoupila, mě potěšila, že bude nepochybně hlasovat pro kuřárny, aby jí tam neotravovali pitomci, co tam večer řvou. On mimochodem bude další problém, že jsme si uzákonili od 22.00 hodin noční klid, což je také jedna ?krásná? regulační vyhláška, se kterou si teď nikdo neví rady, kde se má všechno oznamovat. Tolik k tomu.

Ale mimochodem – v Praze už je 800 míst, kde se nesmí pít alkohol na veřejnosti. Akorát si nejsem úplně jistý, jak se to má cizinec dozvědět. A proto jsem i vystoupil, že v tomto zákoně je další úžasná zrůdnost, že se zmocňují obce, aby zakázaly tam, kde si v podstatě vzpomenou, mohou zakázat jak cigarety, tak alkohol.

My jsme se inspirovali, pane ministře, nevidím, jestli to víte. My jsme přijali takovou vyhlášku, v Teplicích jsou plesy nekuřácké, nepijácké a bez hudby, protože beztak hudby porušují hlukové limity. Je to tedy takové session, kde si občané popovídají hezky v klidu a jsou velmi spokojeni. Druhá vyhláška byla o tom, že ohňostroje jsou povoleny, ale pouze bezhlučné.

Paní místopředsedkyně, věřím, že budete hlasovat pro kuřárny, máme další jeden hlas.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:24:35 - 13:26:12:

Já za to opravdu nemohu, že je to takový paskvil. Já vám přečtu jeden paragraf: Osobě, která je zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky a je ve stavu, v němž ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek, se zakazuje vstupovat... Ve veřejnosti volně přístupném vnitřním prostoru, kde by mohla způsobit sobě nebo jiné osobě škodu. Samozřejmě, že radnice nebo magistrát je evidentně takovým prostorem. Kdo zastupuje toho, tady je napsáno, zjistí-li vlastník prostoru, provozovatel atd., tak je povinen tu osobu vyhodit, a tato osoba je povinna výzvy uposlechnout. A kdo pak je to ten zástupce vlastníka budovy, když takovýto opilec, kterých nám tam chodí o úřední dny haldy, a policista, který si jej nemůže zastavit, protože on není vlastník budovy. Čili jediné, co by mohl udělat, zavolat starostovi, ať okamžitě přiběhne a toho člověka vyhodí. Já to říkám jenom proto, abych upozornil na to, jaký je to neskutečný paskvil, to je právní paskvil. Tady nejde o tu věcnou stránku věci. Ti, co to psali, to nepsali proto, aby to bylo legislativně správně, to, co tady bylo řečeno. My už dopředu říkáme: On se ten přestupek nedá prokázat. Samozřejmě, že většina těch přestupků, které tady jsou, se nedá postihnout, protože to bych musel přijmout dalších 600 strážníků, kteří by to hlídali. A jak víte, tak strážníků je kritický nedostatek.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:39:02 - 13:39:15:

Já jenom větu, pane ministře. Já velmi protestuji proti tomu, co jste tady řekl, kde berete tu drzost říkat, že normální je nekouřit. O tom opravdu, co je normální, o tom vy nerozhodujete, naštěstí.

3. schůze Senátu
1. den schůze – 14.12.2016

Nová agenda pro dovednosti pro Evropu

Tisk EU č. K 097/10

Tisk EU č. J 098/10

Tisk EU č. J 099/10
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:12:28 - 10:14:32:

Vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, kolegyně, kolegové. Je to jeden z takových typických dokumentů, který je opakem toho, o čem všichni mluví, že EU je potřeba reformovat, tak aby se stala unií Evropanů, a ne aby Evropané sloužili unii. Toto je typický výplod bruselských úředníků, kteří z důvodu, že nemají nic jiného na práci, tak vymýšlí, vymýšlí, vymýšlí - a my vítáme, vítáme a vítáme.

Musím s potěšením konstatovat, že Poslanecká sněmovna už ustoupila od tohoto systému a už jsem viděl několik usnesení PS, která nevítá, která odmítá a která nechce! A to je podle mě správný postup, protože tady je to tak, že vítáme, vítáme a vítáme - a pak máme 18 výhrad k tomu, že je to celé naprosto nesmyslné.

Takže jsem si dovolil upravit návrh usnesení k tomuto tisku, které je velmi jednoduché a znělo by, že Senát Parlamentu ČR nepodporuje novou agendu dovedností pro Evropu a připomíná v této souvislosti, že dle čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování EU má unie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pouze podpůrnou a koordinační úlohu, přičemž rozhodování v této oblasti je plně v kompetenci členských států.

To znamená, že můžeme si z toho něco vzít, když se nám to bude líbit, ale ten postup je následující: Přijmeme, jak je to výborné, na to úředníci v Bruselu zpracují směrnici, která se později změní v nařízení, které budeme ještě později implementovat, a když ho nebudeme řádně implementovat, tak nám odmítnou dát nějaké dotace, protože se nechováme jako hodný žáček.

Takže to je mé vyjádření k tomuto tisku a myslím si, že to zkrácené usnesení by dalo jasně najevo naši pozici jak vládě, tak Evropské unii. Jinak jsou ty řeči o tom, že unii je potřeba zreformovat, jenom platnými řečmi. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:36:46 - 10:39:05:

Já jsem nechtěl vyvolat diskusi, ale jak je vidět, doprava, zdravotnictví a školství jsou populární obory, kterým všichni rozumíme. Všichni jsme chodili do školy, všichni někam jezdíme. Ale já bych řekl jednu zásadní větu, která je podle mě klíčová. Já se zúčastňuji porad s ředitelkami mateřských škol, s ředitelkami základních škol, vždycky se dozvím stejnou věc. Ředitelé školy neřídí, a učitelé neučí. Oni totiž nemají čas ani řídit, oni nemají čas ani učit. Protože všichni jsou ve věcech, které já neumím ani vyslovit, to jedno se jmenuje MAS... Víte, co to je MAS? To je místní akční skupina. Potom je krajská akční skupina, národní akční skupina. A ta čerpá a čerpá prostředky z EU, aby potom udělala místní akční plán, krajský akční plán, národní akční plán. Ta eura protečou těmi dírami školení a pojíždění po celé republice a přípravou těch projektů, kdy všichni trnou hrůzou, jestli náhodou tam nenapsali něco špatně, a přijde buď kriminálka, nebo budou odvoláni. Takže to je ten hlavní důvod. Nechme učitele učit, a pak se zabývejme návrhy Evropské komise o dovednostech. To je to klíčové.

A toto je jenom další, ono to nezůstane u toho jenom, že to tak bereme na vědomí. Ona z toho vyplyne povinnost jako ze zákona o účetnictví, kde budou všichni hlásit dopady na životní prostředí, takzvané ty nefinanční. Je to v zákoně o účetnictví. Co to tam dělá, nikdo neví. Společenská odpovědnost podniků, dokonce už i obcí, ale o tom nechci teď mluvit, to až bude na řadě ten zákon.

Takže to první. Nechme učitele učit a ředitele řídit. A potom už jděme do toho detailu, jak mají učit, co mají učit. To už je ta druhá etapa. A to si myslím, že je to klíčové. Tyto dokumenty, těch strategií, já jednou tady přečtu. ČR jich má 120, těch strategií. Máme samé strategie, akční plány. Nic z toho se samozřejmě neplní, ale dobře to vypadá.

Volba kandidáta ke jmenování do funkce předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Tisk č. 18
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:00:29 - 12:01:24:

Jenom pro pořádek. Navrhoval jsem na Organizačním výboru, aby se volba kompletně uskutečnila v lednu. Jenom upozorňuji, že dojde k porušení zákona, protože úřad má pracovat od 1. ledna. Už byly na mě dotazy ze strany médií, jak je to vůbec možné, jak se taková věc připravila. Ujistil jsem je, že by bylo nejlepší, kdyby takový úřad vůbec nevznikl, ale on bohužel vznikl, protože si to všichni tak úžasně přejí... Ti kandidáti si vůbec nevědí rady, co tam budou dělat... Oni vůbec nevědí, jak podle toho zákona mají postupovat. Protože je to patlárna, kterou nepsali zákonodárci, tu psal někdo jiný. Psal ji účelově tak, aby to vyšlo, aby se dosáhlo účelu. Ale ono se ho nedosáhne. Protože zákon je tak komplikovaný, že naštěstí, že volby jsou relativně až později. Prý se bude dělat nějaký metodický pokyn, co mají vůbec dělat a jak to mají dělat. Ale to je přece v této zemi běžné...

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 8
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:32:57 - 16:36:29:

Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Jenom pár poznámek.

Je to totiž přesně ten případ, kdy tady říkal zpravodaj: Moc se tím nevzrušujte, vlastně ono se to týká jenom těch velkých podniků. Dnes se to týká těch velkých podniků, zítra menších podniků a pozítří všech.

Začalo to nenápadně tím, že se začalo mluvit o tzv. společenské odpovědnosti firem. Pak se už z toho stal MUS. Dnes už mám na stole deklaraci podepsanou několika primátory o společenské odpovědnosti samospráv. Doufám, že neprojde. Někteří to nepodepsali. Ale nevinné je to jenom na první pohled. Stačí si přečíst ty výrazy. Účetní jednotka uvádějící nefinanční informace uvede nefinanční informace v rozsahu potřebném k pochopení vývoje účetní jednotky, skupiny, její výkonnosti a postavení a dopadu její činnosti na životní prostředí, sociálních a zaměstnaneckých, respektování lidských práv, boje proti korupci a úplatkářství. Skoro všechno toto je obsaženo v jiných, inspekce práce a další hlášení a kontroly. Ale to by ještě nevadilo, to vypadá jenom tak formálně. Něco tam našmudlá a dobré. Ne, ne, nedobré. Popis opatření, která účetní jednotka uvádějící nefinanční informace nebo skupina uplatňuje, včetně uplatňovaných postupů náležité péče, není-li některé z těchto otázek uplatňováno žádné opatření, uvádí se v odůvodnění, z jakého důvodu se opatření k dané otázce neuplatňuje.

Takže další byrokracie, další administrativa, která ve skutečnosti k ničemu není. Ale je to jenom ta touha vymýšlet další. Senát by se měl zachovat tak, že by to nepodpořil. Ale on je tam problém. Pan ministr ho naznačil. Je to implementace, že, pane ministře. To znamená, dobrá, nemusíte chlapci, ale pak tedy přijde trest. Například k pokutě, která se opakuje, abyste si nemysleli, že radši zaplatíte pokutu a máte to z krku. Případně že když jste takový, tak nedostanete dotace, což se také děje často a běžně. Takže já nemám, co bych k tomu dodal. Já můžu pro to jenom nehlasovat. Ale jenom považuji za nutné na to upozornit, že neustále se zaplétáme do toho neskutečného křoví, místo aby se unie reformovala, tak vymýšlí další a další, aby zakryla svou neschopnost řešit zásadní otázky, tak se zabývá těmito věcmi, které vypadají jakoby nic. Oni to od stolu napíší, ale stovky podniků, on ten seznam není zase tak malý, jako to vypadá, začne to podobně jako – kde musí být jaké procento žen a podobně, nejprve to bude v dozorčích radách velkých podniků, pak v dozorčích radách menších podniků a poté už všude. A to říkám jenom jako příklad, jak ta unie postupuje. Těch problémů, které by měla řešit, protože to neumí, tak si radši o to víc vymýšlí tato.

Takže já pro to hlasovat nebudu, nic nenavrhuji, jenom bych rád řekl, abychom si to alespoň uvědomili. Ti, kteří v EU za nás vyjednávají, já vím, že toho mnoho nemohou nadělat v tom mainstreamu, který se valí jako sněhová koule, ale přijde jednou doba, kdy to bude mít nedozírné následky typu brexitu a podobně. Já bych byl rád, kdyby se ta unie spíš zabývala tím, jak sama sebe zachrání, než aby vymýšlela další a další tyto nesmysly.

Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 9
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 21:26:45 - 21:28:32:

Vážený pane předsedající, já budu velmi stručný, když komunisté navrhují snížení daní, tak to je pro mě tak závažná věc, že snad se ani nedá protestovat. Já čtu dokonce i Haló noviny, hlásím střet zájmů, od roku 94 čtu všechny deníky, kdybych je měl vyjmenovat, ony nejsou úplně všechny. Právo, Mladá fronta, Hospodářské noviny, Haló noviny čtu jenom v sobotu k snídani, to mám pro pobavení, ale ty běžné deníky čtu. Je to úděsná práce, ale je to milá práce. Čte se to mnohem lépe, než z displeje. My, staré konzervy, přece jenom je to pro nás lepší, dá se v tom podtrhávat, dá se z toho vystřihovat. Kdyby hasiči navštívili moji garáž, tak... To vlastně neřeknu, oni by tam mohli přijít... Tam mám asi půl tuny novin a časopisů. Moje žena říká: Na co to tam máš? Já říkám: Až budu v důchodu, tak si to všechno přečtu. Ona říká: To si už nikdy nepřečteš. Má asi pravdu.

To, proč to my podpoříme, je důvod úplně jiný. Ve chvíli, kdy je možnost snižovat daně, my bychom samozřejmě jako ODS chtěli jednu sazbu, ale víme, že to je nereálné, tak alespoň něco. A toto je jeden z těch případů. Je pravda, co říkal pan poslanec, že kromě snad Slovenska, jestli mám přesné informace, tak všude jinde jsou ty daně nižší než u nás. My ji máme vysokou.

Já už to nebudu zdržovat, předpokládám, že náš klub ten zákon podpoří, že jednou dojdeme k tomu, že budou všechny daně jenom 10 procent a pak bychom nepotřebovali žádné EET, protože by se nikomu nevyplatilo švindlovat.

2. schůze Senátu
1. den schůze – 30.11.2016

Zahraniční politika ČR ve vztahu k Čínské lidové republice
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:48:44 - 11:56:36:

Dobrý den. Vážené kolegyně a kolegové, vážený pane předsedající, zkusím osvětlit některé věci, zejména to, proč jsme navrhli to zdánlivě jednoduché usnesení. Toto zdánlivě jednoduché usnesení bylo o tom, že vyvolalo jaksi zvednuté obočí nebo jak bych to řekl, že zejména předseda Senátu, s těmi ostatními nemáme nic společného, prohlašovali jakoby jménem Senátu, on sám tvrdil, že to nebylo jménem Senátu, ale víte, jak to je v médiích. Média často píší Senát schválil a mne oslovují voliči a říkají, no, ty jsi takovouhle blbost schválil. Říkám ne, to se musíte podívat na sjetinu. Tam by mělo být napsáno: Senát hlasy těch a těch schválil tento nesmysl, třeba onu prodejní dobu v obchodech nad 200 m2. Já jsem ji neschválil, ale velmi těžko se to vysvětluje.

To byl jeden krok. My jsme jenom chtěli se distancovat od toho, že toto stanovisko čtyř činitelů nemuselo být nutně stanoviskem Senátu. Jestli bylo nebo nebylo, se dozvíme za chvíli, až budeme hlasovat o oněch dvou usneseních.

Druhá věc, navážu na pana kolegu Cieńciału, já jsem navrhoval, aby ti agresivní, co jsou na tom úplně, že s Čínou nikdy nic, aby si laskavě uvědomili, že bez čínských výrobků bychom tady ani nezasedali, protože by nefungovaly ani tyto mikrofony, ani televizní kamery při tiskové konferenci, ani byste si tady nikdo nic nešmudlal na tabletu, ani na mobilním telefonu. A jestli je něco strategicky nebezpečné, tak kdyby došlo k nějakému dramatickému zhoršení mezinárodní situace a Čína se naštvala, tak si pan Babiš může celé EET naloupat, protože nebude fungovat. Protože veškeré zásadní servery a to všechno je tady čínské. Nešel by internet, nešly by mobilní sítě. To jenom pro pořádek, abychom si uvědomili, kde se nacházíme.

To ale nic nemění na tom, a to já zastávám vždycky, že se máme chovat jako rovný s rovným. To znamená, že se nemusíme před takovýmto mocným uklánět, jako jsme se nemuseli uklánět – a jak jste tady hezky schválili onen zákon o tom, že když my nenahlásíme americké občany, kteří mají účet v České republice, tak americká daňová správa odebere 30 % daně ve prospěch Spojených států, aniž bychom stejnou možnost měli recipročně jako Česká republika.

A pan ministr Babiš tady tehdy řekl na můj dotaz: ?To je jiná kategorie.? To mně opravdu dodalo. Není to jiná kategorie. A to opakuji znovu, jsem amerikanofil, to není žádný důvod. Ale je to přesně ono, jako rovný s rovným. A to není o tom, že jsme menší nebo větší. Podívejte se na takové Lucembursko, které má tuším 6 europoslanců, ale moc v Evropském parlamentu má až neuvěřitelnou na ten počet. Takže ono to vždycky není o počtu obyvatel a o síle.

Nicméně, bez ohledu na to, já si moc dobře vzpomínám, když jsem první čínské šroubky a vzal jsem elektrický šroubovák, tak ten šroub se utrhl. To už dnes dávno není pravda. A když jsme otevírali s panem Paroubkem svého času továrnu na televizory, tak já – známý rejpal – jsem se ptal, jaký je podíl součástek, byla to japonská firma, v tom televizoru? Technik mi odpověděl, že jsou tam součástky čínské a japonské. To mě neuspokojilo, tak jsem říkal: ?Já bych chtěl vědět, co tedy je čínské a co je japonské?? A on řekl: ?Japonské je akorát to sklo, to ještě Číňani neumí.?

Takže to jenom, abychom zůstali na zemi. A, věřte tomu, řídit Čínu... Vždyť my neumíme řídit malou Českou republiku, natož řídit takovýto stát. Našima očima se na to nemůžeme tak úplně jednoduše dívat. Kdybychom se totiž tak dívali, tak bychom museli vystoupit z OSN, protože mnoho státu OSN se s Čínou vůbec nedá srovnat. To jsou vysloveně diktátorské režimy. Vzpomeňte na usnesení UNESCO o Izraeli, na které jste tady kupodivu nikdo nereagoval, jenom Poslanecká sněmovna dala zmínku. To neskutečné prohlášení, kvůli kterému by stálo zato buď vystoupit z UNESCO, nebo vystoupit z OSN, a nikdo tady o tom nemluvil.

Takže, jednoduše řečeno, zůstaňme svoji, před nikým se neuklánějme. Ale mě zaujalo tady to s tou ocelí, ale zeptejte se mě, když si kupuju v OBI ty šroubky, jestli mě zajímá, jestli je vyrobila Čína, nebo Česko, nebo EU, když jsou za korunu, a ty evropské jsou za deset, protože musíme živit ty solární barony a všechny ty nesmysly, které sem z Evropy chodí. Tak pochopitelně ty naše jsou dražší. Takže ani tam to není tak jednoduché. Spotřebitel chce nakoupit levné zboží, takže ho koupí a příliš ho nezajímá, z jaké destinace pochází.

A pravda je, možná, že je to útlocitnost, v tuto chvíli velvyslankyni Čínské lidové republiky v České republice stoupají vlasy na hlavě, než všechny tyto zprávy dojdou do Číny a budou médii ještě maličko pokrouceny, tak ona bude trhnout hrůzou, že ji určitě odvolají. A to ještě se tady prozradilo, že jeli ti kluci ze sociální demokracie na Tchaj-wan. To může být další velká rána. Takže já jenom nabádám k tomu, že nejvyšší a nejnižší známka se škrtá. Když jsem nabádal ty odpůrce, ty extrémní odpůrce, aby bojkotovali čínské zboží, netelefonovali s čínským mobilem, tak by žádná demonstrace na Staroměstském náměstí nebyla. Protože jak by ji Gazdík svolal, kdyby neměl mobil, čínský mobil. I IFON je čínský mobil, nemylte se, že to je americký mobil, v iPhonu je tři čtvrtě součástek čínských. Prostě ten svět je takový a extrémem se k ničemu nedostaneme.

Ale opakuji znovu – to naše usnesení je o tom, že předseda Senátu sice dával najevo, že nemluví jménem Senátu, ale ?zvonku to tak vyzeralo?, že to je jakoby stanovisko Senátu. Ale zase nevylijme s vaničkou i dítě, protože ono se nám to stejně nepovede. To, že máme k něčemu výhrady, prostě ta Čína tady je, s tou Čínou nebudeme mít starosti. S Čínou budou mít starosti Spojené státy. Počkejme si také... Všichni teď spekulují, co udělá Trump? Mě si absolutně získal tím, že odvolá podpis pod podvodem století, který se jmenuje globální oteplování. Proto také výbory se zachovaly rozumně a odložily onu pařížskou deklaraci, která je o ničem, která je jenom proklamací. A já doufám, že ji uvidíme, až ji Senát bude ratifikovat, jaká se tady zase rozvine pětihodinová diskuse, zda ratifikovat, či neratifikovat.

Takže já nabádám nikoli ke zdravému rozumu, protože znám tisíc zdravých rozumů. Každý říká zdravý selský rozum, ale kolik jich máme, těch zdravých selských rozumů? Tak já jenom nabádám k uvážlivosti, pojďme ukončit ten proces tím, že Senát řekne, že to nebylo jeho stanovisko, že v Číně se máme chovat jako rovnocenný partner, ale to vůbec neznamená, že s ní nebudeme rozvíjet...

Však jenom kulturní styky jsou i pro nás velmi zajímavé. Já jsem kdysi dostal k Vánocům nějakou knížku o historii Číny, to je neuvěřitelné. Ale, pravda, Řecko také má historické ty a dneska na tom není úplně nejlépe. Tak já spíše nabádám k tomu tvrdě, ale s rozvahou. Hezký den.

Návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Tisk č. 349
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:33:25 - 17:38:56:

Ještě jednou dobrý den, vážený pane ministře, vážený pane předsedající. Já začnu výrokem pana ministra spravedlnosti, protože on je tady za pana ministra financí. Je starý asi 10 dní, kdy pan ministr v médiích prohlásil, že zákony už nejsou a nikdy nebudou pro laiky! Nevím, jestli citovala média přesně tuto větu. Já jsem na to reagoval tím, že kdybych byl premiér, tak by byl pan ministr ministrem ještě asi půl hodiny.

Protože jestli připouštíme něco takového, že zákony už nejsou, a nikdy nebudou pro laiky, tak pro koho tedy vlastně ty zákony jsou? Já o tom budu mluvit, až tady budeme probírat zákon o platebním styku, a určitě vás to velmi pobaví, protože nemnozí se jím nějak do podrobností zabývali. Ale já řeknu příklad z praxe. Já léta bojuji tím, že okolní města okolo mě jsou zadlužená řádově od půl miliardy do dvou miliard, a přesto v novinách, když se schvaluje rozpočet, tak já z toho vycházím naprosto tristně, protože náš rozpočet je schodkový. Přestože do konce roku budu mít na účtě asi miliardu korun – říkám to jenom proto, že už tu pan ministr financí není, to už bychom nedostali nikdy vůbec nic – a opozice velmi kritizuje, že málo investujeme, proč ty peníze držíme...

A my bychom rádi investovali, ale to by nesměli být památkáři, hasiči s razítkem, policisté s kulatým razítkem, kteří musí dát kulaté razítko ke každému přechodu pro chodce. A když ho nedají, tak ho nepostavíme. Když ho nedají ke kruháči, tak ho nepostavíme. A to bych mohl hodiny o těchto organizacích mluvit.

Zase využiju přítomnosti pana ministra. Připravuje se zákon o opatrovnících, s kterým si stát absolutně neví rady. Jsou tady obce, kde je nějaký ústav pro postižené, kde je sto chovanců a pan starosta, který má akorát účetní a neuvolněný o ně pečuje. A protože si stát neví rady, tak koho tady máme? No přece bývalé okresní úřady, obce s rozšířenou působností, které na základě veřejnoprávní smlouvy budou pečovat i o tyto opatrovance.

Ale to není všechno, samozřejmě. Jestli se podaří – já doufám, že ne – paní ministryni přijmout zákon o sociálním bydlení, tak rovněž i malé obce samozřejmě, ony tam přece nikoho nemají, tak to zase budou dělat i ty byty, takže se nám zlepší sociální struktura, protože nám ti nepřizpůsobiví přijdou do těch okresních měst a my se z toho picneme.

Mimochodem, všechny tyto zákony mluví o tom, že musíme zveřejňovat, všechno je transparentní, takže se uzveřejňujeme, aby se někteří nakrmili a dostávali další dotace na hledání v tom zveřejňovaném. A mimochodem, my máme územní desku, ta je fyzická, a je elektronická. A přitom ta fyzická, protože tam zveřejňujeme údaje soudů a i jiných institucí, tak se to na ni nevejde. Tam pořád s tím šachujou a dávají nám to pryč a nejde to, tak to dáme na tu elektronickou. No jo, ale ta elektronická, aby byla pravdivá, tak musí být 24 hodin dostupná veřejnosti. A já vás ujišťuji, že v severních Čechách udělat desku, aby byla 24 hodin přístupná veřejnosti a vydržela déle než do druhého dne, je zcela vyloučené. Ledaže by u ní stál strážník a ten ji 24 hodin hlídal. Jinak nejspíš skončí ve sběru, nebo se ukradnou ty součástky, které nikdo k ničemu nepotřebuje.

Takže jsme vymýšleli, jak ten schodkový rozpočet přeměnit v přebytkový. A vymysleli jsme neuvěřitelnou věc, pane ministře, že si vezmeme úvěr, ten úvěr nám půjde do příjmů, ten pak rychle splatíme a budeme mít vyrovnaný rozpočet. To je úžasné... No, jsou to neskutečné nesmysly. A jestli chcete, přátelé, aby Senát někdy něco znamenal, tak se nebojte tyto nesmysly neschvalovat. A to bez ohledu na to, co udělá sněmovna. Jestli to přehlasuje, nebo nepřehlasuje.

Kdybychom z tohoto programu, který tu máme teď na tomto plénu, na příštím dvakrát, vyřadili polovinu bodů, nebo zamítli, tak vás ujišťuji, že se druhý den v České republice vůbec nic, ale vůbec nic nezmění! A je potřeba tomu státu osekat drápy, protože on je čím dál drzejší. My jsme si ho původně vytvořili jakoby pro sebe, aby se nám lépe žilo, aby něco, co nemůžeme dělat sami, za nás dělal stát. Ale on se jaksi osamostatnil a teď nám tvrdě diktuje. A samozřejmě, že ministerstvu vadí něco v samostatné působnosti. Ministerstva by byla nejraději, kdyby všechno bylo v přenesené působnosti, protože pak jsme zcela – sociálka už toho dosáhla – pak jsme zcela pod kuratelou těchto úředníků, kteří budou stále přijímat nové a nové vyhlášky, aby se udrželi na ministerstvu.

Já, když jsem se stal krajským zastupitelem a zjistil jsem, že krajský úřad v Ústí nad Labem má 605, slovy šest set pět, zaměstnanců a vzpomněl jsem si na nebožku Štrekovou, která říkala, že to budou jenom takové malé metodické útvary, asi tak se 40 nebo 50 zaměstnanci. 50 zaměstnanců má školský úřad krajského úřadu. Můj úřad má 9. A my teď přijímáme jednu pracovnici z toho úřadu, tak jsem se jí ptal, říkala: ?50 zaměstnanců máme.? Já říkám: ?A co dělají 8,5 hodiny denně?? Na to mi neodpověděla. Ale oni si práci najdou, protože oni si píšou sami mezi sebou. Mají tam krásné tabulky a formuláře.

Takže, jednoduše řečeno, zamítněme všechno, o čem nejsme stoprocentně přesvědčeni, že bez toho do zítřka nepřežijeme. Děkuji za pozornost.

Balíček ke snižování emisí skleníkových plynů

Tisk EU č. N 102/10

Tisk EU č. N 103/10

Tisk EU č. K 104/10
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:05:29 - 19:06:08:

Já nezdržím, je to spíše faktická, pane předsedo. Jenom, já jsem viděl několik takových usnesení z Poslanecké sněmovny. Tam už se kluci pochlapili a už to nezačínám takovým tím patolízalským prohlášením k Číně, jako "neklaníme se", "uvítáme", "vítám"... A pak je tam 250 výhrad. Je potřeba u některých rovnou říct, běžte s takovou ptákovinou do háje. Vždyť já jsem vás pozoroval, vy jste se tomu všichni smáli. Nikdo nechce být v Evropském výboru, protože je to... Já nevím, jaké slušné slovo bych použil. Tak to jsem chtěl jenom poprosit, abychom si odpustili taková ta diplomatická "vítá". A když je to něco, co se nám nelíbí, tak to tam natvrdo napsat, že se nám to nelíbí. To je všechno.

2. schůze Senátu
2. den schůze – 01.12.2016

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 10
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:21:41 - 14:24:10:

Dobrý den. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom poznámky. Ono je to dokonce tak, že dnes bytová družstva, když někdo chce družstevní byt, tak ho dostane i s tím dluhem, který tam zbyl po předchozím družstevníkovi. Ale obecně. Tento stát tyto věci řešit neumí.

Vzpomeňte na výživné. Návrhy, aby obce platily výživné a pak si ho vymáhaly... Nevím, kdo ho teď bude platit, a pak vymáhat, a nic nevymůže... Už jsem tady mnohokrát říkal, že nezaplacené pokuty za dopravní přestupky; v tuto chvíli už to možná bude 44 mil. Kč. Pokud tady přijmeme návrh pana ministra dopravy na dramatické zvýšení pokut, tak to bude 50, 60 mil. Kč. To jsou ty nesmysly. Tam, kde má stát fungovat, jak je možné, že takový zákon nepředloží vláda? Proč je to na senátorce, aby tady patlala na koleni zákon, který může zase odporovat jiným předpisům, a nikam se nedopracujeme.

Všechno je to způsobeno jenom tím, že nedokážeme vymáhat peníze nekonvenčními prostředky. Tzn., neplatíš, a můžeš platit, tak nemáš nárok na stavební povolení, stát ti prostě nebude sloužit, protože ty se nechováš.

Když toto řeknete, tak se na vás vrhne paní ombudsmanka a její parta, a parta bývalého ministra, kteří vás označí za xenofoba, blázna a popírače lidských práv. V tom je celý problém. Bojíme se do toho radikálně sáhnout!

Jsou případy, kdy to skutečně lidé platit nemohou. Když soudy někoho odsoudí, že má zaplatit 60 mil., protože něco pokazil, tak je to přece evidentní nesmysl. Protože žádný normální člověk, pokud není zrovna miliardář, což v tomhle případě není, tak to nikdy zaplatit nemůže. Tak je to takové gesto, jakože jsme něco udělali...

Navrhuji požádat vládu, aby předložila – to není jenom jeden problém; těchto problémů s neplacením se týká mnoho dalších věcí. Tohle je jeden dílčí, na který někdo upozornil. Tak obdivuji paní senátorku, to není proti ní... Snažíme se ho nějak řešit. Ale je to jeden ze zlomků problémů s neplacením všehomíra...

Stát musí zasáhnout. Ať nezasahuje tam, kde mu do nás nic není, kde do nás vorá všechno; co smíme a nesmíme jíst, tyčinky zakážeme, školní bufety se zavírají a podobné nesmysly, kterých jsou tisíce.

A to, co má řešit, to nedělá. My jsme si ho proto vyrobili, ten stát, aby se staral o nás. On se víceméně stará hlavně o sebe.

Děkuji za pozornost.

1. schůze Senátu
1. den schůze – 16.11.2016

Schválení zasedacího pořádku
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:52:52 - 13:55:17:

Kolik mám času, pane předsedo? Takže já také děkuji. Hrozil jsem se, aby to nebylo 99,9, to by mě jako neuspokojilo... Do televize NOVA jsem říkal, že 51 % prezidentské volby mně bude stačit, ale nic. To nechci odbočovat. Moc děkuji. Vím ten důvod, proč to tak dopadlo. Dokonce vím, i proč mě nominovali. Mysleli jste si, že když budu sedět tam, tak nebudu mít čas vystupovat, ale to se mýlíte... Víte, že to jde jednoduše, nechám se vystřídat. A budu vystupovat už 30., určitě budu vystupovat k několika úžasnostem, které sem dojdou.

Budu se snažit, jak jsem patřil k těm méně ukázněným, pan předseda mě často napomínal, když jsem mluvil déle, než se mu líbilo. Budu podobně přísný, protože teď budu já. Ale určitě se spolehněte, že mně strašně záleží na tom a strašně mně to vadí, jak je společnost rozložena naprosto zbytečně jenom proto, že má málo sebevědomí a pořád hledá někde nějakého nepřítele. A Senát je takovou vizitkou. Oni na něj všichni nadávají. Ale my jsme tady od doby, co tu jsem, a platilo to od roku 1996. Vždycky jsem dával na příklad paní senátorku Gajdůškovou, která když mluvila, tak i její kolegové ze sociální demokracie odcházeli do hospody, protože ji nechtěli tak dlouho poslouchat. Ale vždycky to bylo na úrovni a kdykoliv jsem se tady s kýmkoliv hádal, dokonce i s Marksovou-Engelsovou, která je vždycky rozčílená, když jí říkám Marksová-Engelsová. Naposledy teď na konferenci o sociálním bydlení. Předvedli jsme pak účastníkům, objali jsme se tam, políbili a říkali jsme – víte, jedna věc je politická bitva a druhá věc je soukromý vztah. Ten by se do toho vůbec neměl žádným způsobem přenášet. To, že máme na různé věci různé názory, to je naprosto přirozené. Ale bohužel v naší společnosti je to obecně tak, že když má někdo jiný názor, tak ho nenávidíme a děláme všechno proto, abychom ho jakýmkoliv způsobem, včetně kriminálního, zničili.

Poslední nápady, opět ve sněmovně. Zaujal mě autor knihy Černá labuť, seznámil mě s výrazem, který jsem neznal. Výraz je zkratka je IPI. Víte, co je to IPI? Intelektuál a přesto idiot. To je moc hezká zkratka. Ve sněmovně nevědí roupama co dělat, tak zase vymýšlí, a bude zase celonárodní diskuse o tom, jestli když někdo řekne proti prezidentovi, tak ho bude čekat rok vězení. Naprostý nesmysl, vůbec to nemá žádný význam...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:55:22 - 13:55:28:

Vidíte...Těším se na vás a vy se také těšte.

28. schůze Senátu
1. den schůze – 19.10.2016

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 334
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:35:20 - 11:38:06:

Dobrý den, dovolte i mně, abych poblahopřál všem, kteří obhájili i novým, kteří byli zvoleni. Já mám jen poznámku. Já s tím zákonem nemám problém, ale možná dvě poznámky.

Ta první je věta "tak to teď nějak přijmeme a potom to opravíme". To, co teď opravujeme, bylo známé už tehdy, to nebylo nic, co bychom nevěděli. A děláme to velmi často "tak pojďte teď, ať už ten zákon máme, to se potom opraví". A jak to dopadá, potom se to složitě opravuje.

Ta druhá poznámka je, ono hezky se řekne, přesuneme kompetence na ORP neboli obce s rozšířenou působností, protože ty malé obce s tím mají problém. Ale ty ORP už také začínají mít problém. Tím, že jsme zrušili okresní úřady, tak vlastně vláda a jednotlivá ministerstva nemají žádného jiného adresáta na další a další ukládání úkolů v přenesené působnosti než obce s rozšířenou působností. Oni přeci mají ty profíky, oni to přeci umí, tak ať to dělají. Ono by to ještě šlo, kdyby také následovaly peníze. Ale ty peníze jaksi nenásledují. Ono je hezké zvednout platy řidičům, úředníkům. A peníze? No, to si nějak někde sežeňte, však jste měli dobrý výběr DPH, tak si to z toho zaplaťte. Já to říkám proto, že je na čase zahájit diskusi o znovuzavedení okresních úřadů, které nám citelně a zejm. malým obcím chybí, protože u okresních úřadů to bylo jednoduché. Když vláda rozhodla zvýšit platy řidičům, tak přednosta okresního úřadu si dal do rozpočtu potřebných 11 mil. Kč pro dopravce a ty peníze dostal. Když to udělá teď, tak ORP si může tak dát do rozpočtu, co chce. Nikdo jí žádné peníze nedá. Ještě tak bude možná vláda jednat s kraji. Ale protože už je po volbách, tak to zřejmě nebude úplně úspěšné.

Takže já bych jen varoval ty obce s rozšířenou působností, což jsou většinou okresní města, už toho mají také dost. Ale ony velmi obtížně protestují. Myslíte si, že můžu přestat vydávat občanské průkazy nebo pasy? Je hrozně málo činností, kde můžeme protestovat tím, že tu činnost přestaneme vykonávat. Ale ve většině případů nemůžeme. Takže na to jenom upozorňuji a dávám na zváženou, jestli znovu tu diskusi o zavedení orgánu, který by tyto věci dělal, protože to je vysloveně státní správa, aby to nebyly obce s rozšířenou působností. Ono je hezké, když Ministerstvo práce pořád nám dává dokonce i peníze, akorát nám nedává ty budovy, kam posadíme ty dámy, co dělají sociálněprávní ochranu dětí, které přibývají rychleji, než přibývají ty děti.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 335
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:46:57 - 12:53:33:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já začnu jedním e-mailem. To už je druhá sada e-mailů. Tu první sadu jsem dostal stovky a stovky strojových e-mailů, které mi psali mí údajní voliči, že si porovnávali moje hlasování s jejich názorem, a nesešli jsme se, ať se okamžitě polepším a hlasuji tak, jak si myslí. Já jsem jim bohužel nemohl odpovědět, protože to nebyl e-mail toho voliče, tam byl jakýsi e-mail, takže ta odpověď by šla někam do jakési databáze, kde by si ji asi někdo zpracoval a udělal z ní nějaké závěry. Jistě si pamatujete, nevím, jestli číslovka je správná, 156 zákonodárců podepsalo svého času závazek Rekonstrukci státu, jak se zachová, ačkoli nebylo vůbec jasné, o jakých zákonech je řeč a co z toho vyplyne.

Ale tady se vrátím k tomu, co nám píší. A je to tak vždy, když máme něco na programu. Tak nás tedy skoro chválí, že doporučují, "znění návrhu zákona schválené Poslaneckou sněmovnou zcela naplňuje dvě ze tří parametrů definovaných Rekonstrukcí státu". To je moje otázka na pana ministra, kdo vlastně psal ten zákon? Ministerstvo nebo Rekonstrukce státu? Já už jsem se zúčastnil několika takových seminářů, kde byly tyto neziskové organizace. Např. novela zákona o obcích na Úřadu vlády. A jenom jsem žasl, kdo že to tady dělá ty zákony. Ne zákonodárci. Tam se to napíše a podle toho, jak se budete chovat, tak se my k vám zachováme a my voličům potom před volbami sdělíme, jací vy jste, aby vás nevolili. To není nic proti Rekonstrukci státu.

Jenom si připomeňte, když jsme chtěli, aby i tyto neziskové organizace zveřejňovaly smlouvy, zveřejňovaly, odkud berou peníze, komu ty peníze dávají, jaký kolem toho byl hluk a nikdy to neprošlo. Já nechápu proč. Přece ti, kteří chtějí tu transparentnost, tak by se nemohli bránit tomu, aby i oni byli transparentní. Ale ejhle, najednou to nebylo zajímavé, aby oni zveřejňovali, z jakých zdrojů berou peníze a komu ty peníze dávají, když chtějí tu veřejnou kontrolu. Takto už si prosadili, že děláme přímé přenosy, všechno je transparentní. A já začínám mít pocit, že nejlepším byznysem je boj proti korupci. Z toho se stalo úžasné... Na to dostanete. Když někam napíšete projekt, že budete bojovat proti korupci, tak je skoro zaručené, že minimálně z Bruselu dostanete nějaké peníze. Většinou je to na dva roky. Pak většinou ty organizace zmizí z internetu, už ta stránka tam není a některé dokonce tam i napíší: "Protože skončil projekt, tak končíme." Takže nebyl ten prvotní cíl ten, že my se o to postaráme.

Mně toto vadí, ale zpátky k zákonu. Dotaz na pana ministra, ptal jsem se na to už na ústavněprávním výboru. Proč tu není vyhláška? Já jsem se ptal, jak budou vypadat ty formuláře. Vyhlášku ještě nemáme, ale pan ministr je, tuším, předseda legislativní rady státu a ví, jaký má být zákonodárný proces a že vyhláška tady má být s tím zákonem a ne, že se potom dozvíme, jak se nám v minulosti mnohokrát stalo, že vyhláška trošku zákon ohne a obejde a najednou v té vyhlášce je něco, co ani ten zákon jí neumožňoval a nikdo už nemá sílu, aby to znovu napadal.

To by mne zajímalo.

Jinak navazuji na to, co tady říkal pan senátor Čunek, který to bohužel zakončil tím, že má tisíc výhrad, ale nakonec to podpoří. Já to podpořit nemohu, protože to je zkomolenina dvou zákonů. Ta první je lex Babiš a ta druhá je ostatní majetková přiznání. Kdyby to bylo oddělené, jak dnes ráno navrhoval v České televizi jistý právník, který říkal, že by se to udělalo snadno, že jsou tady i jiné zákony, kde by se to dalo pokrýt, dokonce by se tam dal pokrýt i internet, ale to asi takhle rychle nejde. Už to, jak jsme včera na poslední chvíli, den před jednáním, údajně jenom technicko-legislativní, ne údajně, byl tam nesoulad zákonů, a stát to ani nemá připravené. Ono se stane, že teď dáme delší lhůtu, ukáže se, že se někdo odvolal ve výběrovém řízení, což tak většinou u IT bývá, a ono to zase nebude připravené, oni přijdou a řeknou, nemohli byste nám to ještě prodloužit. Rovnou bych to prodloužil od 1. 1. 2018, ale bohužel ono to není tak, jak si někdo představuje, že tam vyměníme datum, ono to má samozřejmě dopady do dalších paragrafů, takže to není tak snadné jenom tam změnit datum a posunout účinnost. To nejsme asi schopni za takovouto chvilku udělat.

To je důvod, proč mně tento zákon vadí. Vzpomínám si, jak jsem vyplňoval do doznání, že jsem dostal sovětský samovar a když jsem měl napsat cenu v místě a čase obvyklou, byl jsem velmi v rozpacích. Začal jsem si to zjišťovat. Tento samovar se šesti hrnky, protože ho dělal jakýsi národní umělec Ruské federace, měl cenu 35 tisíc. Je to podobné, jako jednou jsem dostal k Vánocům reklamní pero Pelikán a pak jsem se jednou na letišti procházel v obchodech, kde jsem si ještě nikdy nic nekoupil, protože ceny jsou tam hrozné, a toto pero stálo 12 tisíc. Tak jsem si ho doma dal do vitrínky a nikdy jsem s ním ještě nepsal, protože něco tak drahého jsem v životě neměl. Mám ho tam dodnes schované, ani jsem ho ještě nenaplnil inkoustem, asi ho dám někomu z rodiny k Vánocům, takže asi ušetřím, jsem takový šetřílek.

To je tento problém, říkám to na rovinu. Není prostě možné, aby tady, byť úctyhodná nezisková organizace vybavená schopnými právníky ... Přece proč jsme dělali zákon o zveřejňování smluv? Chcete vědět pravdu? Ten jsme přece nedělali proto, aby veřejnost mohla něco kontrolovat. Ten jsme dělali proto, aby ti, kteří se tím živí, nemuseli lítat po internetu na jednotlivé úřední desky a hledat. Ale teď budu mít registr, kde si napíší – už jsem to tady jednou říkal – dají tam Octavia. A běda jim, který obecní úřad koupil Octavii a otázka bude: Proč jste si vy kupovali čtyřkolku, když tady těm stačila dvoukolka? A oni budou pracně říkat: No, víte, my jsme v horách, jezdíme do hor, takže potřebujeme čtyřkolku. Pak se to samozřejmě vysvětlí. Mezitím zřejmě odvolají starostu, protože opozice něco takového okamžitě použije, mediálně to bude velká taškařice a všichni zase budou tvrdit: Ať se očistí a potom se vrátí. Až mi někdo z vás takový příklad najdete, snad možná Jirka Čunek, ale to není tak úplně pravda, takže nikdo se nikdy nikam nevrátí, protože většinou jeho místo už je obsazené. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 332
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:24:36 - 16:28:03:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já se samozřejmě připojuji k těm, pro které je nepřijatelné, aby někdo vstupoval bez ohlášení do obydlí a vůbec, aby někdo vstupoval do obydlí. A řeknu důvod, který možná nikoho nenapadl. A ten důvod se jmenuje "šmejdi". Určitě víte, co jsou to šmejdi. A představte si, jak takoví šmejdi přijdou s průkazkou kohosi kontrolovat kotel a při té příležitosti už babičce seberou celoživotní úspory a ona pak bude nucena do konce života topit PET flaškami, protože už na to vůbec nebude mít.

My jsme vyvolali zákonem, který se jmenuje jinak, to byl ten zákon o nočním klidu, a neumíte si představit, co tento zákon přinesl do obcí. Začalo neskutečné udávání. "Tady ti sousedi tam měli tady ty, tady štěká pes, pane primátore, okamžitě zařiďte, ať tady neštěká." Nebo občan napíše: "Dejte nám seznam všech akcí, které budete pořádat v příštím roce." Takže já si myslím, že důvod je jinde, důvod je v podvodu tisíciletí, který se jmenuje globální oteplování. Spolková republika Německo hodlá vynaložit půl bilionu eur na boj proti těm 2 stupňům, kde si někdo vymyslel, že se mu to podaří, samozřejmě se mu to nepodaří, ta teplota si poroste podle svého, protože my jsme si zase vymysleli, že jsme páni tvorstva. Že bychom neškodili té přírodě, o tom žádná, to samozřejmě. Ale takoví páni nejsme, ta příroda si to udělá, jak bude chtít. A když se bude mít oteplit, tak se oteplí. A kdo tomu nevěří, tak ať si něco přečte o historii planety, která se počítá na miliardy let. A tady nás někdo přesvědčuje, a celá planeta tomu věří, protože je to obrovský byznys, že za měření 350 let jsme dospěli k nějakému závěru a k nějakému grafu. 350 let je nezaznamenatelné období v historii planety. To není ani setina, to není ani měřitelné, co je to za období.

Proč ale je ten problém? Ten problém je jinde a je právě zase v tom oteplování. Podívejte se doma na fakturu za energie, kolik tam platíte. Ono se v ní tedy napoprvé nevyznáte, ať vám někdo vysvětlí, kolik tam platíte např. na soláry, kde jsou všechny ty platby zohledněné. A platí to ne stát, stát to vymyslel, resp. někteří poslanci. Ale platí to všichni ostatní daňoví poplatníci. A pro ty seniory pochopitelně, jestli moje babička platila v pečovateláku v bytě 1kk za topení stejnou částku, jako já jsem platil v rodinném domku, tak přece něco není normálně. Ona měla dálkové teplo, teď tam mají plynovou kotelnu. A ty náklady na energie, to jsou příčiny, proč musí paní ministryně Marksová vymýšlet zákon o sociálním bydlení, do toho chce zahrnout i seniory, protože senioři mají na nájemné, ale nemají na ty všechny ostatní platby, které jsou s tím spojené. Teprve když se jim vysvětlí, i u městských bytů, že nájemné je 600 Kč a to ostatní jsou ty jiné poplatky, oni totiž mají tendenci: "No, my ale platíme inkaso." No jo, ale v inkasu mají ještě jiné věci, že, například internet, kdy jim jistá telefonní firma darovala tablet současně se smlouvou na 470 Kč ročně za internet.

Nevím, otázka vaším prostřednictvím na paní senátorku, těch 400 000 lidí, to bylo v Evropě nebo v ČR? V ČR? No to je výborné.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:28:04 - 16:28:06:

Vždyť jsem to udělal.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:28:08 - 16:28:11:

Tak jste tady svědek, říkám: "Pane předsedající, vaším prostřednictvím, ptám se paní senátorky Sykové.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:28:16 - 16:31:47:

Já znám právní řád, nebojte se. Tak to je v ČR? V Evropě. Já už jsem se lekl, protože pak bych řekl, že kouření je tedy výrazně zdravotně nezávadné, protože tolik lidí na něj neumírá.

Když jsem poprvé viděl na radnici ta sklíčka na černý kouř, tak jsem říkal holkám: "Holky, jak to poznáte v noci?" A ony říkaly: "To nepoznáme." A já říkám: "Poznáte, zkusily jste někdy baterkou zasvítit na kouř? To je krásně vidět. Když zasvítíte, dneska těch baterek je s tím šajnovým světlem, s tím kuželem, takhle zasvítíte a už to vidíte. Akorát že z toho ještě úplně nic nepoznáte." Ale já jsem chtěl nechat kouř kouřem a zabývat se jiným.

Nám vždycky unikne v tom zákoně, jak se soustředíme na tu jednu věc, ono je tam, pane ministře, ještě něco jiného, a to se jmenuje nízkoemisní zóny, že? Nízkoemisní zóny nezavedly ani ty obce, které jsou opravdu totálně postižené, a nešly do toho. A důsledek, pokud to bude schváleno, tak bude ten, že zítra budou volat novináře a budou říkat: "Už máte u vás zavedeny nízkoemisní zóny?" Tak jako volají: "Kdy budou u vás ty modré parkovací zóny?" A já říkám: "Nikdy, přestože modrá je barva ODS, tak dokud tady budu žít, tak nic tak šíleného v Teplicích nebude." Protože jestli jste si všimli, my snad postavíme tu dálnici, možná, akorát před Zdiby je každé ráno je fronta na 3/4 hodiny. Takže my sem přijedeme za 20 minut po té krásné dálnici a tady nás to zastaví. A podle mé spekulace je to proto, že tam, kde zavedli ty modré zóny, tak Pražáci z okolí zvolili tuto trasu, protože tam si nechají auto v Holešovicích a jedou potom metrem a tím pak zacpávají ten příjezd. Ale to je mimo. Takže nízkoemisní zóny, to už máme za sebou.

Ty jsme měli zavedené, jmenovalo se to jinak, byl to vjezd do lázeňského území, ale zhruba byly stejné principy – dostaneš povolenku, když tam máš trvalé bydliště, nebo tam máš krám, tak dostaneš povolenku, a ti ostatní si zaplatí.

Výsledek byl, že v oné čtvrti – nepamatuji si čísla – bydlelo dejme tomu 200 nebo 300 lidí, a povolenky mělo 1 800 lidí. A jak myslíte, že tyto povolenky získali? A teď nastražte, bojovníci proti korupci – a to ještě byl národní výbor. Oni je dostali tak, že si zašli na příslušný odbor, úředníkovi tam strčili malý bakšiš, a on jim vystavil povolenku, i když tam nebydleli.

Když jsem nastoupil, tak jsem okamžitě tyto povolenky zrušil, protože to nemělo žádný smysl.

Říkám tím to, že tyto nízkoemisní zóny jsou nesmysl. Nefunguje to, je to jenom další a další byrokracie, další obrovské náklady na značky. Výnos nikdy nemůže překonat náklady. A kromě toho, když chcete kontrolovat, bude to v klidu, protože kolik by muselo mít takové padesátitisícové město zaměstnanců na kontroly? Bude to přesně tak, když někam dáte značku Zákaz zastavení a stojí vám tam auta, tak jste to nezvládli.

A pak tady je odpor občanů k zákonům a nedodržování zákonů, protože když nikdo nekontroluje pravidla a všichni vědí, že to mohou dělat, tak se na to za chvíli vykašlou. A to je právě tento případ. To podstatné je, aby lidé nemuseli topit PET flaškami. Tak zrušte příplatky solárníkům a dejte to těmto lidem, aby nemuseli platit obrovské náklady za energie, a pak nebudou mít žádný důvod takto topit. Nikdo přece netopí PET flaškami jen tak z legrace. Senátor asi PET flaškami netopí, protože má zřejmě plynové topení. Ale co mají dělat lidé, kteří na to opravdu nemají?

Připojuji se k těm, kteří navrhují zamítnutí tohoto zákona.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:44:01 - 16:44:36:

Nebudu vůbec s ním polemizovat, protože jsem dostal také tuto nabídku. To je přesně o tom, kolik lidí je přisáto na státní rozpočet. Jenom, co získají tito lidé z dotací na měkké projekty, za to bychom měli kotlíky pro každého důchodce. Tady je přisáto tisíce lidí a různých organizací, které dělají takovéto nesmyslné studie. My jsme to dostali také.

Ale že bys někde našel, že bych já podpořil nízkoemisní zóny, tak by to v zákoně muselo být opravdu geniálně schované, protože kdybych takovou věc viděl, tak nepřichází v úvahu, abych to podpořil. Potom si to řekneme, vedle mi to najdeš, kdy jsem to podpořil.

27. schůze Senátu
1. den schůze – 24.08.2016

Návrh zákona, kterým se mění některé volební zákony a další související zákony

Tisk č. 308
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:33:30 - 11:38:03:

Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegové, vážení kolegové, vážený pane ministře. Až do teďka jsem měl pocit, že debata se nevede česky, byl jsem i v salonku, kde sedí různí zástupci ministerstev a novináři a ti také na to koukali jako z jara, protože vůbec neví, o čem se tady bavíme. Já tedy zkusím česky, o čem se tady bavíme. A neplatí to jenom pro tento zákon. Pro mnohé zákony, které projednáváme na tomto plénu, platí Vaculíkovo ?Držíme býka za rohy a někdo nám ho zezadu kope do zadku". Naivní představa dobrotrusů, že nějakým zákonem zvýší morálku, je velmi naivní. Realita bude taková, že kandidáti v různých volbách budou mít nejvíce starostí o to, aby řádně vedli účetnictví, aby je nikdo nenapadl, protože pro některé neziskové organizace, z nichž některé jsou dokonce spoluautory tohoto zákona, budou rádi sledovat a studovat, kdo a jak a co, jestli např. v hospodě, kam já obvykle chodím a vždycky štamgasti mi tam zaplatí nejeden fernet, jestli to je třetí osoba, která by se měla registrovat, protože evidentně dělají kampaň v můj prospěch.

To je malý příklad toho, kam až mohou absurdity dojít.

Senátor Vystrčil mi včera vyprávěl, jak oni jezdí s polepenými auty, že on, když pojede s polepeným autem, tak vlastně dělá kampaň a měl by o tom všechno účtovat.

Prostě a jednoduše – tudy cesta nevede. Řeknu jenom, co tam úplně chybí. Není tam vůbec omezení financování volebních kampaní státem. My se tady bavíme o milionech a stát financuje volební kampaně miliardami. Tu přidá učitelům, tu horníkům, tu něco zařídí, tu zastropuje důchody těsně před volbami. U nás v nejbližších dnech spadne letadlo, které sestřelí terorista a my budeme zachraňovat ty mrtvé a na konci toho hejtman poděkuje Záchrannému sboru, jak výborně to všecko udělal a bude to v plátku, co kraj za miliony vydává, kde jsme mimochodem tady schválili, že všichni tam musí mít rovné, až na jeden bit rovné, podmínky a velmi často je to předmětem sporů, že ten či onen zastupitel nedostal úplně stejný prostor v novinách, jako dostal jiný. Jak bude tento úřad posuzovat tyto plátky, jestli to byla kampaň, nebyla kampaň.

Mimochodem, pro média, která se také často podílejí na kampaních, jak bude milé obchodním ředitelům jednotlivých, zejména tištěných médií, až bude zjevná cena za inzeráty, kdy součástí obchodních strategií jsou právě ceny za inzeráty. A teď se jejich strategie prozradí, protože to bude někde uveřejněno, přesně, kdo kolik zaplatil za billboard, kdo bude určovat, jestli to byla cena v místě a čase obvyklá, protože tam je napsáno, že to má být podle zákona o cenách. Jediné, co z toho vyplyne, bude to, že politické strany místo volební kampaně si najmou účetní auditory a ti budou neustále sledovat, aby se proboha něčeho nedopustily. A mimochodem, když se dopustí, tak sice tam jsou sankce, ale když bude třetí osoba dostatečně bohatá, tak sankce klidně zaplatí a stejně si bude dělat co chce. Má snad být důsledkem, že budou zneplatněny volby? No, nebudou, volby budou platit i přes věci, které se tam odehrají. Akorát to bude dobré sousto pro některé neziskové organizace, které budou velmi úpěnlivě sledovat a pak dají médiím: tady jsme zjistily, že zrovna štamgast, co mi dal fernety, se nepřihlásil jako registrovaná osoba a je to ilegální volební kampaň.

Já tento zákon podpořit nemohu. Ale abych aspoň něco kladného pro něj udělal, budu navrhovat snížení neuvěřitelných částek, na které já jako chlapec z malého města se dívám úplně u vytržení. A když si vzpomenu na mnoho svých volebních kampaní a kolik mě stály volební kampaně, tak si říkám, kdo na to vůbec mohl přijít, že 90 mil. Kč na volby do Poslanecké sněmovny. Budu tedy navrhovat, aby to bylo 60 mil. Kč, což je i tak strašně moc.

A pokud jde o Senát, a to se netýká těch vašich, kteří kandidují, ale až těch dalších, částku 2 mil. Kč nahradit částkou 1,6 mil. Kč a pokud postoupí, tak 2,5 mil. Kč nahradit částkou 2 mil. Kč. A věřím, že všichni radostně tento návrh podpoříte. Děkuji vám za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:42:41 - 11:43:38:

Jenom načtu pozměňovací návrh. Ale abych odpověděl vašim prostřednictvím paní senátorce Wagnerové, co chci dosáhnout. Opatrně, opatrně, to je moje životní heslo – kupředu, ale opatrně. Nic dosáhnout nechci. Jsem známý lakomec, takže když se dá ušetřit, tak ušetřím. Proto máme také na městě tolik peněz, až nám je vyčítáno, že je rychleji neutrácíme. Pozměňovací návrh zní: V části první § 16 odstavec 2a – částku 90 milionů korun nahradit částkou 60 milionů korun. V části první § 16c odstavec 2b, částku dva miliony nahradit částkou 1.600.000 a částku 2,5 milionu nahradit částkou 2 miliony korun. Zdůvodnění – limity navržené vládou jsou enormně vysoké. Kupředu, ale opatrně.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:54:28 - 11:55:09:

Já mám jenom faktickou. Zvu pana senátora a paní senátorku na fernet, protože když vidíte ten chaos, tak aspoň teď vidíte, jaký je to paskvil! Jak se tady v tom matláme a patláme! Ale proto nevystupuji.

Mě zaujalo to, že se tady mluví o tom, jaké je stanovisko, neutrální... Já jsem si nikde nepřečetl, že my hlasujeme podle stanoviska ministerstva. Mně je úplně jedno, jaké stanovisko má ministerstvo. Já hlasuji podle svého slibu, a ne podle toho, co tady vypráví pan Dienstbier. Ale svědčí to jenom o tom, jaký to je bordel a zmatek! Správné bylo tento návrh zamítnout. Je to volební zákon a nestalo by se vůbec nic, protože on se mimochodem těchto voleb vůbec netýká. Takže by se nic nestalo a mohlo by si v klidu ministerstvo sednout, a hezky rychle, ale nemělo by odškrtnutou tu čárku.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku

Tisk č. 316
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:03:33 - 17:09:45:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře. Já znova musím zopakovat tu větu Ludvíka Vaculíka, že držíme býka za rohy a někdo nám ho kope do zadku. Ti fikaní, ti už jsou dávno za vodou, těm už nenajdeme vůbec nic. I kdybychom přijali jakýkoli zákon, tak oni mají za sebou, protože mají peníze, tak mají dobré právníky. Ti jim poradí, jak to mají udělat, aby to na ně nedopadlo.

Mě napadlo, že bychom to vyřešili tím, když se dívám na tu televizi tamhle, tam je napsáno: Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku. Že kdybychom vyškrtli to slovo ?majetku?, tak by vznikl moc hezký zákon: Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu. To by bylo daleko zajímavější.

Chci tím říct to, že se nám to prostě nepodaří. Tady už to řekl někdo, že nemůžeme jít do minulosti. Vzpomínám si na ten italský film, jak ta Sophia Lorenová tam na těch schodech prodávala ty cigarety, zejména po válce tím prošly všechny režimy, postupně se to civilizovalo, ale já tady mám podezření u tohoto zákona, že to není zákon pro to, abychom něco dokázali, ale že to je zákon pro to, abychom si odškrtli další jednu kolonku od organizací, které měly ve svém programu, ač nejsou politicky angažované, nikam nekandidují, ale přesto mají vliv, možná bohužel větší než vy zákonodárci, protože vy zákonodárci nebo někteří z vás jste velmi bojácní. Protože tady dehonestovat člověka v ČR je velice snadné a ještě to uvidíte s tím, co jste si odhlasovali dopoledne, až budou ty volební kampaně a budou hledat v těch účtech a v těch kampaních, a ti kandidáti budou mít největší strach, aby něco nenašli, tak zapomenou vlastně, že mají dělat kampaň. Mimochodem volební kampaň se dělá od voleb do voleb, nikoli od vyhlášení voleb. Ale to jenom na okraj.

Takže já jsem pro, abychom něco udělali, ale proboha, aby to nedopadlo jako vždycky, že zklamání bude druhou mocninou očekávání. Tak to dopadá většinou.

Ty cifry, které tam vznikají, mně to nebylo úplně moc jasné, už jsem se na to jednou ptal, když jsme tady o tom mluvili, že když si tedy koupím toho Tiguana, jestli se toho dožiji za 4 roky, ale já v tu dobu budu mít důchod, já lehce prokážu, že jsem si ho koupil z účtu, že tam mám legální, tady vydělané peníze, za které jsem si ho koupil. Nicméně když z toho někdo udělá kauzu, tak já budu čelit půl roku nějakým mediálním útokům, než se vysvětlí, že vlastně nic. A to je to největší nebezpečí.

Protože pro média je pochopitelně každá kauza, ale i každá pseudokauza... Jistě jste si všimli, že pan poslanec Farský je lektorem pro zveřejňování smluv. Něco neuvěřitelného. Nadace, nebo jak se to jmenuje, ta Bolda, nebo jak se to jmenuje, pořádají školení o zveřejňování smluv za peníze, kde on je lektorem. Nemluvím o panu Kužílkovi, který si udělal obrovský byznys z ochrany osobních údajů a z tzv. 106, z které jsme občas všichni úplně na mrtvici, protože tady by vám mohli starostové referovat, co řešíme ve 106, jaké neuvěřitelné věci, kdy je ten zákon zneužíván k obchodním účelům, k dehonestaci, k politickým účelům. Také jsme měli dobrý nápad, aby se všechno vědělo a všechno bylo transparentní.

Já nevím, jak vznikla ta částka, ale jenom vím, že v Čechách je více milionářů, než si myslíme. Každý, kdo má domek, auto a chalupu, je milionářem. Podle dnešních cen, evidentně.

Jak k tomu majetku přišel? Kdybychom šli dál, tak domek, v kterém já bydlím, který je ze 60. let, postavil ho člověk, který dělal na šachtě, tak ten je komplet postavený z ukradeného materiálu, protože v té době žádný jiný materiál nebyl než ten, který se udal ukrást na šachtě – od dlažebních kostek, po stará okna (ta tedy koupil, protože je šachta likvidovala, tak je prodávali). Prostě za socialismu skoro nikdo nemohl prokázat, že si rodinný domek postavil z řádně vydělaných prostředků. V té době jsem měl, tuším, 1230 Kč plat, z toho bych si tedy nepostavil ani psí boudu. Já jsem si taky nic nepostavil. Ale poté jsem si ho koupil, tento starý domek, o kterém mluvit jako o vile je velice odvážné. V té době to nebylo možné.

Ale my prostě místo toho, abychom se věnovali věcem zásadním a závažným, které umíme vyřešit, znovu zopakuji... Byla tady řeč a bude tady řeč o alkoholu pro cyklisty. Dluhy za pokuty ve městě už stouply na 42 mil. nedobytných korun za pokuty za dopravní přestupky, z radarů, které má každá vesnice, které se dostanou do správka. Teď jsme hezky prodloužili to správko, tak se tam ty metry budou válet místo 2 roky, 3 roky. Kde máme nějaký výchovný účinek, že vyjedete po Praze 54, po roce vás pozvou do Modřan, že jste udělali přestupek, a dají vám pokutu. A ještě k tomu, když ji zaplatíte, tak bez bodu, i když máme body, protože bez bodů se to jaksi odpouští.

Ale když řeknete, že by se měl bodový systém zrušit, protože k ničemu nepřispěl, žádnou bezpečnost provozu, to je jeden z takových bodů. To je k věci, pane senátore, prostřednictvím pana předsedajícího, to je k věci – o prokazování původu. Kdybyste ten svůj původ prokazoval, to by bylo horší. (Zdeněk Škromach: Nejsem si zcela jistý, ale...) Takže já nemohu k tomu dát žádný komentář, praxe ukáže. Jak to bylo dopoledne, je to začátek, my to potom určitě nějak opravíme, když se to nějak neosvědčí, tak to nějak vylepšíme.

Takže děj se vůle boží.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:28:29 - 17:30:01:

Já budu stručný. Jenom odpovím panu ministrovi na ty dvě otázky. Pane ministře, kteří ministři, samozřejmě poslední ministr je vždycky ten nejlepší, až přijde jiná vláda, tak zase bude říkat, že ta minulá byla nejhorší. To je standardní. Ale já vám řeknu aspoň dva případy. Ten jeden ministr byl ministr Kočárník, který mi velmi pomohl s případem paní, kdy se stala nepříjemná věc, paní ve třetím patře se koupala, zemřela ve vaně a totálně vytopila ten byt pod ní. Podle tehdejších pojišťovacích zákonů oni neměli nárok na náhradu, protože mrtvý nemůže způsobit pojistnou událost. Pan ministr Kočárník tehdy podle nějakého předpisu o výjimce zařídil, že ta rodina, která byla úplně na dně, byla uspokojena. To byl první případ.

Druhý byl pan ministr financí Bohuslav Sobotka, který nám odpustil, když jsme díky finančnímu úřadu měli vrátit dotaci ve výši, tuším, asi 10 milionů, protože kolaudace proběhla o 3 dny později, než měla. To nebyla chyba finančního úřadu, to tak bylo v tom zákoně. Pan ministr tehdy tu dotaci odpustil. Ale co já jsem mu neodpustil, on neodpustil celou tu dotaci, ale nechal nám tam milion jako trest. Nemohli jsme se dozvědět, co že ten trest je. Když jsem se ho na to ptal, tak říkal, že to je proto, abychom si to pamatovali.

Takže tolik jenom dva příklady ministrů, kteří nám pomohli.

27. schůze Senátu
2. den schůze – 25.08.2016

Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 254
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:02:05 - 12:06:41:

Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Teď se těžko mluví, protože Jožka mě, vaším prostřednictvím, skoro rozplakal.

Já začnu tím, co se mi stalo včera, když jsem vyjížděl ze Senátu, tak mi přejel poměrně velkou rychlostí po chodníku kolem toho výjezdu cyklista. Jenom díky tomu, že vím, že tam chodí chodci, tak jsem jel velmi pomalu, kdybych jel jenom o něco rychleji, tak jsem ho srazil do vozovky. Nepochybně ten cyklista byl střízlivý, byl to jenom debil.

My neděláme zákony pro debily, protože debilové budou. Mě k tomu, proč ten zákon nakonec podpořím, vede to, že my se stále nacházíme v takové schizofrenické situaci, kdy neplatí matematika v ČR. 0,3 = 0. To je blbost, co? 0,3 = 0. To je naprostý nesmysl. To je jenom takové pokrytectví, že v ČR je údajně nulová tolerance, ale protože existuje fyziologická hranice a podobné věci, tak jsme si řekli, že do 0,3 to bude dobré, ale nedejbože kdyby člověk řekl, že něco pil, tak mu nepomůže ani to 0,3.

Já jsem zaslechl ten nejoblíbenější argument, Čechovi dovolíš jedno pivo, on vypije dvě. To je demagogie nejvyššího formátu. Když se takto budeme chovat, tak se nedostaneme nikdy nikam. Ale důvod, proč já to podpořím, je úplně jiný. Já chci, aby se vyvolala debata, jen pro veřejnost – jsme na začátku procesu. Ten konec se odehraje samozřejmě až po volbách, až tento zákon přijde do Poslanecké sněmovny. Tam teprve uvidíte jiné rošambo, tam vystoupí z 200 poslanců 150, jako vždycky k takovým zákonům, kterým každý rozumí a každý se k nim chce vyjádřit.

Já jsem se podíval, bohužel ta statistika o cyklistech není. Ale je statistika o řidičích, takže 6 procent nehod v roce 2015 bylo způsobeno řidiči, kde jim byl naměřen alkohol. To znamená ovšem, že 94 procent bylo způsobeno jinými řidiči, kterým žádný alkohol nebyl naměřen. To znamená, že těch 6 procent je statisticky bezvýznamné, s ohledem na počet nehod. Ty důvody nehod jsou mnohem prozaičtější, spočívají ve výchově řidičů, nejde jenom o tu agresivitu, ale přednost zprava je v Čechách státním tajemstvím. Zkuste se někde podívat, kde zkusili, že sundají značky a nechají, tak každý ví, že zprava mají... No nemají! My máme dvě takové křižovatky a dennodenně... A ještě ty, co vám nedají tu přednost, na vás ukazují, jako že jste debil, oni jsou přece na té rovné silnici, odkud se tam hrnete.

Takže já to podpořím proto, že doufám, že vznikne druhá debata, a ta bude o tom, když se tady mluví, jak v Rakousku a v Německu a v Itálii... Tak to je stejná debata ale i o řidičích. To je úplně stejné, jenom si to nechceme přiznat. To, jak to udělat, aby z toho nebyl guláš, aby neplatilo to – dáš si jedno pivo, ty vypiješ dvě piva – ten můj je jednoduchý. Když stanovíme hranici, a to ať 0,8, nebo 0,5, tak pak musí být ty tresty o něco drakoničtější, aby si to každý rozmyslel, aby si to každý zjistil. Ono je samozřejmě jiné, někdo má opici takovou, že mlátí manželku, mlátí děti, někdo usne. Někdo, když má to svoje měřidlo, tak zjistí, že po 2 pivech za hodinu nenaměří skoro nic a někdo naměří hodně. Je to velmi individuální.

Já spíš mám dotaz na předkladatele, protože víte, že elektrokola zažívají obrovský boom, čili jak to bude s tím elektrokolem, jestli někdo bude zkoumat, jestli zrovna jsem měl zapnutý motor, nebo neměl. Jestli ve chvíli, kdy zapnu motor, tak jsem motorové vozidlo, nemám toleranci 0,5. A druhý takový, spíše legrační problém je, hlavně aby nám nepili alkohol s metylem, protože pak by špatně viděli, a to riziko pádu by bylo mnohem vyšší.

Takže já to podpořím proto, aby se to dostalo do Poslanecké sněmovny. A pokud se to sem dostane s přičleněným dalším návrhem, že se udělá jednotná tolerance 0,5 s patřičnými tresty, tak i takový zákon podpořím.

Děkuji za pozornost.

26. schůze Senátu
1. den schůze – 14.07.2016

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 28. - 29. června 2016

Tisk č. 300
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:04:00 - 11:05:55:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dobrý den.

Já jsem se chtěl zeptat pana premiéra, jak to bylo s tím Junckerem? Jestli to vyobchodoval za tu EIA, protože jsem byl jako občan zmaten. Poslouchám ministra zahraničí, který jinými slovy řekl, že s tímto člověkem nejsou žádné reformy EU možné, a poté pan premiér říkal, ne, my musíme podpořit. A poté slyším eurokomisařku Jourovou, která se také velmi zastávala pana předsedy, a já tomu rozumím, protože kdyby pan předseda Juncker odstoupil, tak končí celá komise. Podobně jako když odstoupí premiér, končí vláda. Takže tam je samozřejmě zájem všech komisařů se udržet, protože při stavbě nové komise, podobně jako u britské vlády, už by také na ně nemuselo zbýt místo komisaře.

Já jenom bych chtěl připomenout, že platí Lisabonská smlouva a že se tady můžeme bít v prsa, jak jsme odvážní a co všechno uděláme, nepřipojili jsme se ani k žalobě Slovenska, až přijde železo na železo, tak budeme platit 250 tisíc za jednoho nepřijatého uprchlíka, tak já bych se zeptal zde pana ministra Dienstbiera, který je pro lidská práva, takže to bude určitě vědět, jaká je tedy naše šance, pokud dojde k tomu – a zatím jsem slyšel pana Prouzu, že to stále platí, že buď si přijmete, a nebo zaplatíte 250 tisíc euro za jednoho nepřijatého. Takže jak se tento problém vyvíjí?

Druhá věc, která až tak nesouvisí s brexitem. My jsme se nechali příliš tím brexitem zaujmout, média jsou plná brexitu, a mezitím tak probleskla zpráva, že jistá stará italská banka krachuje a že tady hrozí ještě větší finanční krize, než byla ta poslední. Takže se ptám, jak je vláda na případnou takovouto krizi připravena. Děkuji.

Návrh atomového zákona

Tisk č. 288
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:54:25 - 15:54:34:

Vážený pane předsedající, s ohledem na to, jak probíhalo jednání ve výborech bezproblémově, navrhuji, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat.

24. schůze Senátu
2. den schůze – 26.05.2016

Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 287
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:18:37 - 09:18:57:

Dobrý den, děkuji za slovo, pane předsedo. ÚPV projednal, je to tak malé, že to nemůžu přečíst, takže datum neřeknu, řeknu do zápisu, ale navrhl zamítnout tento návrh. Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:29:22 - 12:30:33:

Děkuji za slovo. Já nebudu opakovat všechny příspěvky, kterých bylo celkem 31, z toho pan senátor Dienstbier vystoupil pětkrát, někteří dvakrát. A mimoto vystoupil prezident NKÚ pan Kala. Konkrétní jediný návrh padl od paní senátorky Hamousové, a to byl návrh schválit. Zbytek už byly víceméně spíše debaty.

Pan prezident mě potěšil, když říkal, že když neschválíme, tak první, co udělají, udělají kontrolu kontrol. To je velmi potěšitelné.

A jenom poznámku. Jak zde říkal příklady, tak v současném zákoně už není to, že řidič musí před jízdou kontrolovat blinkry; blinkry blikají, stěrače stírají, ale je tam napsáno, že smí použít jenom vozidlo, které odpovídá ?bla, bla, bla ...?. To jen pro pořádek.

Nic jiného není, co k tomu dodat. Hlasování rozhodne. A teď, jak říkal pan místopředseda, bude půlhodinová přestávka pro klub sociální demokracie. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:30:41 - 12:30:44:

Ano.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her

Tisk č. 258
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:27:47 - 16:31:59:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Pan senátor Škromach tady řekl přesně tu větu, přílišná regulace nic neřeší. To je, myslím, to klíčové. Protože jsme to právě viděli na včerejším případu k mé velké radosti, jak dopadl – už ten název protikuřácký zákon sám o sobě evokuje, o čem to bylo. Předtím jsme slyšeli, že to je zákon na ochranu zdraví a nekuřáků. A právě proto dopadl, jak dopadl.

Ale já jsem chtěl něco jiného. Mě trošku vyděsil pan senátor Hampl, který říkal, že nějak začít musíme. Čímž naznačil, že budeme ještě pokračovat. Když to nebude stačit, tak půjdeme ještě dál a ještě dál. A ještě víc mě vyděsil pan senátor Michálek, a dokonce jsem četl, že některé banky už iniciativně samy začaly blokovat různé platby. Já vám zkusím představit ten ďábelský scénář blokování plateb, protože až stát, který nás, jak řekl jeden významný lékař, když nebudete jíst zdravě, tak my vás to naučíme zákonem. Takže vám stát začne blokovat platby za nezdravé potraviny, protože jakýsi dobrodruh usoudí, že nejíte zdravě, a proto když si budete chtít koupit bůček, tak taková platba neproběhne a vy si ho nebudete moci koupit.

Já jenom varuji předtím, my na to prostě nemáme. Facebook vznikl 4. února 2004. Před rokem 2004 by se nemohlo stát, že by si pan ministr financí s panem premiérem na Facebooku vyměňovali krátké zprávy. Vůbec by to nešlo. A tím byste byli méně naštvaní. Teď jeden napíše a druhý mu odpoví, teď se to stupňuje. Vy to máte na Twitteru, ten vznikl ještě později, jestli se nemýlím, nevím to datum.

Ale já jsem chtěl zmínit, že lidé si rádi hrají. Já jsem se zúčastnil všech debat o hazardu, které kdy byly. Ať to byly poslanecké, senátorské. Mě zaujal poker. Poker je také hazardní hra údajně. Mně by se líbilo, kdyby se poker stal olympijským sportem. Poker je totiž sport. Tak jako je profesionální fotbal, hokej, tak je profesionální poker. On není úplně založen na tom, že zatočíte nějakými válci, a tam vám něco buď vyjde, nebo nevyjde. U pokeru se musí přemýšlet. A samozřejmě je tam náhoda. Ale potom zakažme hazardní hru golf. Protože golf, který vypadá na první pohled jako sport, na druhý pohled si zkuste poker, když vítr fouká 8 m/s. Tak si to zkuste odhadnout, jak do toho máte bouchnout, aby to dopadlo, kam to má dopadnout. Já to neumím, takže jenom mi to říkají ti golfoví hráči, že je to složité.

Já jenom varuji, já se toho strašně bojím. Přesně proto mi vadí to blokování plateb. Oni to samozřejmě vždycky obejdou. Jediný, kdo nás může zachránit paradoxně, je Islámský stát. Protože jestli bude nějaký teroristický útok směřovat někam, tak vám skoro garantuji, a vzpomeňte si na má slova, že to bude právě black out, právě internet, protože když blokne celý internet, který nepůjde, tak to sice způsobí velké škody, ale hazard bude zabezpečen. Nikdo si nezahraje.

Já chci jenom varovat před tím, že každá dobrá myšlenka vede do pekel. To mně vadí jediné, já nebudu jiné paragrafy toho zákona napadat. Souhlasím s tím, že stát má být, pane ministře, hlavním garantem a regulátorem, nikoli obce. V celém světě je to stát, který si reguluje hazard, protože hazard je samozřejmě velmi výnosný byznys. A pokud to necháte jenom na obcích, tak to dopadne tak, jak jsem slyšel, kdo přijde s větší igelitkou starostovi, tomu hernu povolí, kdo s menší igelitkou... Dokonce v některých městech to je tak, že hrát se může jenom v hernách, v budovách, které patří městu. To je taky jako... Jinde zase říkají: Nemáme žádnou hernu v budovách, které patří městu, aby ukázali, jak bojují s hazardem. Je to velmi podobné jako s prostitucí. Ať děláme, co děláme, tak to úplně neuděláme. Ale opakuji znova, já budu podporovat ten pozměňovací návrh, který ponechá na soudu, aby rozhodl o tom, jestli se má, nebo nemá něco blokovat.

Děkuji za pozornost.

24. schůze Senátu
1. den schůze – 25.05.2016

--- bod schůze neuveden ---
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:08:55 - 09:09:41:

Dobrý den. Vážený pane předsedo, navrhuji vyřazení bodu č. 21 ze zítřejšího jednání. Je to senátní tisk č. 287/9 – návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb. z důvodu, že tady mám výňatek z vládního prohlášení, kde vláda slíbila, že předloží návrh na rozšíření pravomocí NKÚ tak, aby mohl kontrolovat veškeré výdaje veřejných rozpočtů při současném odstranění duplicit kontrolních systémů. Až tento úkol bude splněn, pak se můžeme k tomu zákonu vrátit. Ostatně na poradě předsedů všech senátních klubů s vámi jsme se v podstatě na tomto shodli.

Děkuji za pozornost.

Návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě

Tisk č. 263
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:12:50 - 15:16:49:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane předkladateli, já překvapivě, na rozdíl od mých kolegů, podpořím. Ale za jedné podmínky – že budeme důslední. Že doplníme ten výčet svátků, protože já vůbec nechápu, jak je možné, že tam není 1. máj. Svátek práce, a to bude otevřeno! Proč, pane navrhovateli? Snad aby si mohli pracující nakoupit? Nebo z jakého důvodu tam není 1. máj? Z jakého důvodu tam není další státní svátek, 17. listopad? Tam snad si nemohou nakoupit? Nebo už jsme skončili a bude tam Vítězný únor? A výročí Říjnové revoluce, to by také mohli mít zavřeno.

Já jenom připomenu, možná jste dostali dopis z hospodářské komory, kde konstatují, že i Maďarsko uznalo, že to je zhovadilost a tento zákon zrušilo. Ale pokud bychom byli důslední, já bych proti tomu nebyl. Pak ale nechápu, proč vám tolik jde o ty pokladní v supermarketech a pokladní v ostatních krámech. A prodavačky, ty nemají být právo být s rodinou ve svátek, ty musí prodávat. Proč Česká televize musí každý rok vysílat Mrazíka, kterého jsem ještě nikdy v životě neviděl, ale někdo musí strčit to cédéčko do stroje. A ten, kdo ho tam strká, by také byl rád doma s rodinou. Republika cestuje, vlaky jsou přeplněné, strojvůdci, průvodčí, řidiči autobusů, ty snad nemají právo být s rodinou o Vánocích?

Prostě je to přesně výtvor dobrotrusů, tady to bylo řečeno, dnes tam dáme jenom tyto svátky, zítra tam dáme ještě neděle, potom přidáme ještě další svátky... Ale já navrhuju jinou věc. Teď bylo mistrovství světa v hokeji, a já jsem opravdu častý návštěvník. Netrávím tam mládí, ale baví mě komunikovat s těmi pokladními, a mohu vám říct, že moje zkušenosti jsou úplně jiné. Já si u nich vždycky šplhnu, protože já s nimi hovořím tak dlouho, že za mnou se vytvoří několikahodinová fronta těch, kteří čekají s těmi nákupními košíky. A to je právě ten problém. Stěžovali si mi na to, že když bylo mistrovství světa v hokeji, tak oni neměli žádné tržby. Všichni koukali na hokej, a nikdo nechodil nakupovat do hobby marketů a do potravinářství, nakoupili si pivo do zásoby a seděli doma...

Čili je potřeba doplnit to plánování nakupování, aby jednou parkoviště nebylo přeplněné, aby jednou bylo málo naplněné, aby nám tržby kolísaly od nuly až po velké. Naplánovat to, už máme regulací dost. Budeme mít teď přehled o každém občanovi, kde se pohybuje, kam jde, proč tam jde. Tak už bychom mu to mohli, to by bylo jednoduché, nějaká databáze občanů: "Ty už jsi nakoupit byl, tak ty dneska nepůjdeš, ty půjdeš zítra..."

Prostě je to nesmysl. A je to stejný nesmysl, nevím, jestli všichni jste zaregistrovali, že naštěstí protikuřácký zákon neprošel Poslaneckou sněmovnou, k mému velkému nadšení, ale vůbec ne proto, že jsem kuřák. Ale to jsou všechno zákony, které nás ženou někam, že uregulujeme sami sebe. Tady všichni na tiskových konferencích mluví o tom, jaká je to či ono blbost, a pak o tom hlasují obráceně. Já tomu nerozumím. Já na ty tiskovky chodím a slyším tam pana Radko Martínka, jak tam vykřikuje proti registru smluv, že je to absolutní zhovadilost! A pak se podívám na sjetinu, a ejhle, on hlasuje pro!!! Tak já tomu nerozumím.

Takže já nebudu nic navrhovat, ale nikdo nikoho nenutí, aby chodil o nedělích do velkých marketů. Ona ta vaše nenávist k těm supermarketům je nekonečná. Mně je to úplně jedno, já chodím pokaždé do jiného. Nemám u nich karty, protože kde zastavím, tam jdu nakoupit. Já nemám čas chodit do jiných. Ale někdo to má jako hobby, oni tam pořádají závody pro děti a všechny možné aktivity. A vy byste nejradši ty lidi donutili, kam budou chodit, kdy tam budou chodit, kdy pojedou na kole, kdy pojedou autem... Dejte už lidem pokoj a nechte je žít!!!
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:47:27 - 15:47:36:

Já jenom, aby bylo jasno s těmi malými prodejnami. V těch velkých marketech je to tak, že ty menší prodejny, ty butiky...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:47:40 - 15:47:49:

Tak já to dávám jako faktickou poznámku, že nájemné v těchto obchodech se platí celý měsíc. Čili když je zavřeno, tak on musí platit nájemné pořád.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 254
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:24:25 - 17:24:30:

Děkuji za slovo, pane předsedající. Mimochodem, prve jste mě obral o přednostní právo, ale to vám odpouštím.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:24:34 - 17:29:31:

Předseda klubu může vystoupit podle jednacího řádu kdykoliv. To jenom připomínám ostatním.

Ale já se nepoznávám. Před několika hodinami jsme tady sociálně inženýrsky určovali, kdo může kdy nakupovat, kdy má být zavřeno, kdy má být otevřeno. A určitě sociální inženýři musejí nutně přijít k tomu, že sklípky musejí být o svátcích a o nedělích také zavřené, ať tráví volný čas nějak jinak.

Ale mně v podstatě tento návrh nevadí. Jen mi trošku vadí, že se týká cyklistů. A tady najednou argumentujeme Rakouskem, tak vám řeknu, že v Rakousku je tuším povoleno 0,8 promile alkoholu, ale i pro řidiče 0,8 promile. Já nejsem tak radikální, mně stačí 0,5 promile. Ale přesně pro všechny. V České republice máme zvláštní stav, proto asi musí být povinná maturita z matematiky, že u nás 0,25 se rovná nule. Tak je náš zákon. Máme nulovou toleranci a chlubíme se tím, ale ve skutečnosti do 0,25 děláme, že jako jsme nic neviděli. No, to je ale blbost, že?!

Co kdybychom se dohodli, když Rakousko a Itálie a všechny naše vzorové evropské státy mají 0,5 až 0,8, stanovili jak pro cyklisty, tak pro řidiče motorových vozidel, 0,5, a hned vyvrátíme argument, který vždycky slyšíme a zmínil ho tady kolega Škromach, že vy dovolíte Čechovi nebo Moravákům jedno pivo a on si dá dvě. To je prostě demagogický argument, který neplatí. Já svůj návrh opírám o to, že 0,5 je sice tolerováno, ale 0,6 znamená ze zákona odebrání řidičského průkazu na jeden měsíc, 0,7 na dva měsíce, 0,8 na tři měsíce, 0,9 na 4 měsíce, jedno promile na 5 měsíců, až do tří anebo čtyř promile, kdy už si takový člověk v podstatě nezajezdí.

Pokud se vám zdá, že to je mírný trest, tak když podnikateli seberete řidičák na měsíc nebo řidiči z povolání na měsíc řidičský průkaz, je to pro něj hodně těžké. Za dva dny proběhlo dvakrát – kamionista 4 promile, řidič autobusu 3 promile. To jsou ti, kteří vadí, ne ti, kteří si dají malé pivo k obědu. Dokonce oni mohou s malým pivem i nabourat, ale ne proto, že měli malé pivo, ale protože zrovna telefonovali, proto nedobrzdili na křižovatce a do někoho ťukli.

Mne třeba fascinuje, že u nás není předepsáno zpětné zrcátko na kolech. Já jsem na všech kolech, které jsem v životě měl, jsem bez zákona měl zpětné zrcátko. Když se ptám cyklistů, proč ho nemají, tak mi řeknou úžasnou odpověď: Já se otáčím. Říkám, no, to máš dobrý, když se otáčíš. To se otáčíš, takhle trochu pohneš a buď spadneš s kolem do kanálu, a teď jsou auta elektrická, budeme mít všechna auta elektrická, ta dělají jenom šššš, takže ho neslyšíte. Určitě jste zaznamenali případ právnicky velmi složitý, kdy někdo otevřel dveře od automobilu a zrovna jel v Brně architekt a zrovna do dveří vrazil. To se vám může stát i s autem, že pojedete a někdo vám otevře. Blinkry je pro české řidiče sladké tajemství, na to blinkry v autě vlastně jsou, o zpětných zrcátkách ani nemluvě. Jednou jsem tady navrhoval, že by se na dálnicích mohlo předjíždět vpravo. No, to jsem se potázal se zlou. Ve Spojených státech se předjíždí vpravo. Jak by se úžasně zrychlila doprava. Akorát by všichni museli dávat blinkr, když přejíždějí z pruhu do pruhu, což teď nedělají a měli by si na to zvyknout.

Jsem pro to udělat, ale udělat to jednotně, normální civilizovaný evropský zákon 0,5, nehnat se hned do 0,8, s tím, že trest za porušení bude velmi významný.

Pokud jde o pokuty, to mě výrazně překvapuje. Pan ministr Ťok teď navrhuje dokonce pokutu 75 tisíc korun za jízdu bez řidičského průkazu. To bude opravdu zábavné, jak tomu Dežovi takovou pokutu střihne, jak ji Dežo zaplatí, protože Dežo bude jezdit vždycky bez papírů, protože mu to je jedno. A mně budou narůstat dluhy ze 42 milionů, které mám teď, na 60 milionů, protože on je nezaplatí. Stát se tady hrabe lidem do života, ale tam, kde se má vymahatelnost práva a vymahatelnost pokut, je naprosto bezzubý. Ale určovat jim, kdy mají nakupovat, co mají jíst a co mají vůbec dělat a jak mají žít, do toho se jim montuje, kdy mají odevzdat děti do mateřské školky a podobné nesmysly.

Nemohu to podpořit ne proto, že bych nepřál nejen vinařům, ale třeba i pivařům, protože v Čechách zase víno až tak není, ale pivo ano. Mimochodem, nealkoholické pivo už je docela dobré, dá se i pít, pro specialisty asi ne.

Pane kolego Škromachu, prostřednictvím předsedajícího, až tento zákon bude vztažen i na normální řidiče, to znamená, bude to systémový zákon, tak jak to je běžné v ostatních zemích, rád se pak k tomu připojím. Děkuji za pozornost.

23. schůze Senátu
1. den schůze – 27.04.2016

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 245
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:06:56 - 10:12:47:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já začnu takovou filozofickou úvahou, kde má stát trestní právo obecně.

Já jsem tady absolvoval několik seminářů v Senátu, kde významní právníci mluvili o tom, že trestní právo má být na konci toho řetězce právního, že co se dá vyřešit jinými způsoby, tak se má vyřešit jinými způsoby. Řeknu jednoduchý příklad. Firma neoprávněně pokácí stromy, máme desítky, možná stovky zákonů z každého oboru těchto činností, kde jsou za to veliké postihy a dá se to vyřešit. Podle tohoto zákona by byla firma zřejmě trestně odpovědná. Ale tím, že ten zákon existuje a jsme členy EU, jediné, co mě mrzí, že usnesení už letité Senátu, že požaduje, aby implementace evropských předpisů byla výrazně označena, tak, abychom věděli, co je implementace, kde v podstatě údajně nemůžeme nic dělat, než někteří mohou hlasovat proti i přesto. A mezitím, co dodali naši místní úředníci nebo lobbisté, my to z toho zákona nepoznáme.

Co mě na tom zákoně trápí, je právě ta pomluva. Proto dávám pozměňovací návrh, který vrací tu pomluvu o znásilnění, to znamená mezi činy, kdy nebude právnická osoba trestná za pomluvu.

To, co tady říkal pan Čunek, je pravda. Není pravda naopak to, co říkal pan senátor Antl, že obce jsou vyňaty jako právnické osoby. Nejsou vyňaty. Vyňat je pouze stát, což je velmi zvláštní, protože stát zadává veřejné zakázky, prodává nemovitosti. Ale protože je pánem, tak si napsal, že na stát jako právnickou osobu se trestní odpovědnost právnických osob nevztahuje. U obcí je to napsáno trošku jinak. U obcí a samospráv je napsáno, že se nevztahuje při výkonu veřejné moci. To znamená, když obec vydá nějakou přihlouplou vyhlášku, která potom bude zrušena, tak za to stíhaná být nemůže. Za všechny ostatní vyjmenované trestné činy stíhána být může.

Takže ono k té pomluvě, ono je to velmi jednoduché. Ta pomluva bude zneužívána k tomu, a někteří politici jsou velmi rádi, protože říkají, konečně na ta média to dopadne, ona o nás někde špatně psala, nebo špatně mluvila, kývá pan senátor Vícha, ten je zrovna toho názoru, že patří jim to, hajzlům. Uvidíme, teď je sejmeme. Jenomže ono to tak nebude. Ono to bude vzájemné, protože ono zaútočí jedno médium konkurenční na jiné médium právě prostřednictvím trestní odpovědnosti právnických osob. A je to naprosto zbytečné, nadbytečné. A my se tady neustále zabořujeme do něčeho, z čeho pak nevíme, jak ven.

Takže já pro zákon hlasovat nemohu. A jak dopadne pozměňovací návrh ...

Ještě k jednomu návrhu pana senátora Antla k vyvinění. Byl jsem na významném právním semináři, kde právě o tom byla řeč. Bohužel, bylo to tak, jak to v Čechách bývá, že kodexy vám rádi zpracují jiné organizace za peníze, abyste měli na všechno. Na bezpečnost práce, na počítačovou síť, na všechno měli kodex, s kterým se můžete údajně vyvinit, ale nemůžete. Pokud k tomu dojde, tak teprve soud musí uznat vyvinění. To není automatické, že si uděláte nějaký kodex. Automatická odpovědnost až za hrob prostě není jednoduchý příklad. V dnešní době nechodí mateřské školy prakticky s dětmi ven. A víte, proč zůstávají děti zavřené ve školkách a na zahradách? Protože v době právního, kdy vás upozorní ve Spojených státech, že nemáte dávat kočku do mikrovlnné trouby. Dokonce jeden úžasný příběh byl, kdy jeden pán si koupil campingové auto a byl tam kávovar; a on si za jízdy vařil kávu a skončil v poli... Odkazoval na to, že to nezpůsobil, že nebylo žádné varování, že si nemůže kávu dělat za jízdy... To je přesně to, kde už se ženeme do nesmyslů. Dneska je to tak, že když dítě upadne na vycházce, tak tatínek jaksi v ovlivnění soudního bláznění, podá trestní oznámení na učitelku, že nezajistila, aby dítě neupadlo. Ono zakoplo a odřelo si koleno. Odpovědnost ani učitelky ani právnické osoby nemůže být absolutní. To je základní princip, že když člověk udělá všechno pro to, aby se něco nestalo, tak nemůže být trestán, že se to přesto stalo. Zase jeden příklad z Kanady. Možná paní senátorka Wagnerová ho zná. V Kanadě nemusíte pomáhat obětem dopravní nehody. U nás, když jedete kolem dopravní nehody, a nezastavíte, tak jste vystavení trestnímu stíhání. V Kanadě je to jinak. Tam pomáhat nemusíte, protože někdo nesnáší krev, nebo neumí, neví. Ale když pomůžete a špatně ho dáte do stabilizované polohy, tak jdete za to k soudu...

To mi připadá velmi seriózní. U nás je to tvrdě, prostě ty musíš... A on chudák vidí krev a omdlí také. Teď je další záchranáři zachraňují místo jednoho, dva.

Takže závěr z toho je, že my pro to hlasovat nemůžeme z důvodu a vůbec. Já musím říct, že mě nezajímá, že to je Evropská směrnice. Nejsem z toho oslněn a nezblázním se z toho. Hlasuji podle svého vědomí a svědomí. Je mi úplně jedno, že někdo někde něco podobného vymyslel. Opakuji znovu, máme tady stovky, možná tisíce zákonů na každou lidskou činnost. Za chvíli to uvidíme při dalším projednávaném tisku o potravinách, které umožňují správní trestání. Mimochodem pan senátor Antl potvrdí, že v dopise státních zástupců bylo na konci zvážit, jestli by vlastně nebylo možné používat správní trestání právnických osob namísto trestního. A to mi přišlo velmi přijatelné.

Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:26:54 - 10:28:22:

Než načtu svůj pozměňovací návrh, budu reagovat - vaším prostřednictvím - na pana senátora Antla a podobně jako on budu plédovat za to, aby pozměňovací návrh, který dává alespoň minimální jistotu – to je jeho návrh – nebyl přijat, aby měla právnická osoba nějakou možnost, že když učinila vše, co učinit mohla, nebude trestně stíhána.

A pokud jde o úmysly, víte, většinou skoro úmyslně nikdo nic špatného nedělá. Ono rozlišit úmysl ... Většina nesmyslů, které bývají tady často schváleny, je vedena jenom těmi nejlepšími úmysly.

Ale načtu svůj pozměňovací návrh, je velmi jednoduchý:

V bodě 2 se v nově navrhovaném textu § 7 zařazují za slova "rvačky (§ 158 trestního zákoníku) slova: "pomluvy (§ 184 trestního zákoníku)",

Přeloženo do češtiny, dostává se to mezi ty činy, které jsou mezi těmi, kterých se právnická osoba dopustit nemůže.

Po poradě s legislativou je nadbytečné o části druhé, protože ta jenom popisuje nebo uvádí pro vás, ale je to dobré, že vidíte celý § 7 Trestné činy, takže je zbytečné podle legislativy hlasovat o druhém bodu, stačí hlasovat o prvním bodu.

Tento bod zní, že v nově navrhovaném textu paragrafu 7 se zařazují za slova "rvačky (§ 158 trestního zákoníku) slova: "pomluvy (§ 184 trestního zákoníku",

Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 248
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:38:32 - 14:38:37:

Jménem senátorského klubu ODS vetuji tento návrh.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:39:03 - 14:43:04:

Ještě jednou, dobrý den, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Jak tady bylo řečeno zpravodajem, mám vážné pochybnosti o tom, že všichni četli podrobně tento zákon. Podle jednacího řádu se s ním výbor zabýval opravdu po jednotlivém paragrafu, což se tady děje velmi málokdy, protože na to není čas.

Musím říci, že už jsem tady dlouho, ale podobný legislativní zmetek ještě neviděl. To je příklad přesně toho, jak zákon vypadat nemá!

Přečtu vám jenom kousky, paní předsedkyně by mě nemohla zastavit, kdybych přečetl zákon celý, což bych udělal nejraději. Ale budu číst jenom úryvky. Například písmena abecedy tady už vůbec nestačí, a to je jenom novela, to není nový zákon...

Takže za p) například v § 2 – prodejním úsekem, část prodejní plochy samoobslužné prodejny vymezená prodejním pultem.

Je-li pult bez přepážek nebo části prodejního pultu odděleny přepážkami a související prostory samoobslužné prodejny používané k úpravě a skladování potravin uváděných na trh v prodejním pultu, je-li pult bez přepážek nebo části prodejního pultu oddělené přepážkami. Tabákem listy a jiné přírodně zpracované nebo nezpracované části rostlin tabáku, včetně expandovaného a rekonstituovaného tabáku. Dýmkovým tabákem tabák výhradně určený pro užití v dýmce, který se může užívat prostřednictvím postupného spalování výrobcem nebo dovozcem výhradně určený pro užití v dýmce.

Za s) – tabákem určeným k ručnímu balení cigaret tabák, který spotřebitel nebo maloobchodní prodejce mohou použít k vlastnímu balení cigaret. Bezdýmým tabákovým výrobkem tabákový výrobek, jehož užití nezahrnuje postupné spalování, včetně žvýkacího tabáku, šňupacího tabáku a tabáku určeného k orálnímu užití. Žvýkacím tabákem bezdýmý tabákový výrobek určený výhradně ke žvýkání.

Za v) – šňupacím tabákem bezdýmý tabákový výrobek, který může být užíván nosem.

Za w) – tabákem určeným k orálnímu užití všechny tabákové výrobky vyrobené zcela nebo částečně z tabáku, určené k užívání ústy, kromě těch, které jsou určeny k inhalaci nebo žvýkání, v prášku nebo ve formě jednozrnných granulí nebo v jakékoliv kombinaci těchto forem nabízené zejména v sáčkových porcích nebo porézních sáčcích.

Za x) – tabákovým výrobkem určeným ke kouření tabákový výrobek jiný než bezdýmý tabákový výrobek.

Za y) – cigaretou tabákový provazec, který se může užívat prostřednictvím spalovacího procesu, a to za prvé tabákový provazec, který se kouří v nezměněném stavu s výjimkou doutníků a doutníčků, za druhé tabákový provazec, který se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo za třetí tabákový provazec, který se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru.

Za z) – doutníkem tabákový smotek, který se může užívat prostřednictvím spalovacího procesu, lze jej kouřit v nezměněném stavu a s ohledem na jeho vlastnosti a očekávání běžného spotřebitele v nezměněném stavu, určen výhradně ke kouření a obsahuje za prvé krycí list ze surového tabáku, nebo za druhé trhanou tabákovou náplň s krycím listem obvykle barvy doutníku, jež kryje celý výrobek, popř. i filtr, avšak nikoliv náústek. V případě doutníků s náústkem, přičemž jeho jednotková hmotnost nebo náústku činí nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g, a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky aspoň 34 mm.

Za doutník se považuje rovněž výrobek skládající se částečně z jiných látek než z tabáku, který jinak splňuje podmínky uvedené v tomto písmenu.

Doutníčkem je doutník o hmotnosti nejvýše 3 g...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:43:07 - 14:47:36:

Fakt, jo? Pak jsem zvědav, jak budete hlasovat...

Když jste ho četli, vynechám to a přečtu vám jenom tu část, kdy provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m2 – všimněte si, že to je, tuším, jiná plocha než je u zavřených krámů o svátcích – je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, poskytnout bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinou pomoc klientům sociálních služeb. Tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední.

Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně.

Tady předkladatel zapomněl na zoologické zahrady, které jsou často na těchto potravinách závislé a bude tak vinen úmrtím několika zvířat v zoologických zahradách...

Úmyslně vynechávám ony krabičky, protože vlastně všichni se soustředili na to, že budeme mít na krabičkách nějaké obrázky.

Mimochodem, dnes ráno jsem si přečetl, že na rakovinu kůže zemřou čtyři lidé denně, to znamená víc než při dopravních nehodách. A přesto nikdo nenavrhl, aby ve všech prospektech cestovních kanceláří bylo upozornění, nejméně na 60 % plochy stránky, aby ti, kteří odjíždějí do teplých krajin, věděli, co je tam čeká. Mimochodem, v Sovětském svazu kdysi byli "děžurnyje" na plážích, kteří otáčeli rekreanty tak, aby dlouho nebyli vystaveni slunci jenom z jedné strany.

Ta část, která mluví o potravinách neziskovkám, je, pane ministře, zjevně v rozporu s Listinou práv a svobod, jak uvádí správně legislativa, a bude nepochybně předmětem ústavní stížnosti. To totiž vede k tomu, že dnes jsou to jenom tyto potraviny, zítra to ale bude také textil, který ještě neprošel, neprodal se ani se slevami, takže někdo dá do zákona, že také budou povinni dodavatelé ho dodávat. No a pozítří to budou třeba televizory, kterých je také hodně a nejdou na odbyt, nedají se prodat.

Zákon o potravinách – a mohl bych pokračovat – je prostě snůška. Vím, že zčásti je to implementace. Pane ministře, kdybyste nám řekl, z jaké části je implementace a z které ne, my to nevíme. Usnesení Senátu sněmovna nedodržuje, takže my se nikdy nedozvíme, co je implementace a co je výmysl našich úředníků. To jedině někdo, kdo si dá tu práci, tak tam hledá, že to je nebo není implementace.

Ještě horší je, že zákon obsahuje přílepek, a Senát býval v minulosti na přílepky háklivý, paní senátorka Seitlová, vaším prostřednictvím, to ještě pamatuje, jak se tady bojovalo o přílepky. Tento přílepek je evidentní, týká se přípravků pro posílení mužnosti, kdy některým poslancům nevadily ani tak ty přípravky, jako to, že je prezentuje ďábel. A to já s nimi souhlasím, a proto jsem upozornil i navrhovatele reklam, aby tam dali místo ďábla andílka, protože to bude přijatelnější.

Některé poslankyně pak zase protestovaly proti reklamě na vložky a tampóny a podobné věci, že neumějí dětem vysvětlit, co to je. Ujišťuji vás, že děti jsou chytřejší než si myslíte. Děti, tuším už od 4. třídy, mají sexuální výchovu. Ty úplně malé děti se možná bojí toho čertíka, ale velké děti se čertíka nebojí...

A kromě toho mám jednu příhodu se časopisem "Bravíčko", kdy jsem si také naivně myslel, že děti nevědí. To byl časopis, kde byly písničky a hitparády a veprostřed byla stránka sexuální výchovy. A my jsme se tam se ženou po dvacetiletém manželství dověděli, že nejlepší milování je v období menstruace. Koukali jsme na to opravdu jako jója, do té doby jsme vůbec nic takového netušili, že něco takového existuje. Proto nepodceňujte děti. Děkuji od 4. třídy nepoužívají výrazu, který pan prezident měl pro Pussy Riot, ale používají jiného, také známého výrazu, který začíná na "p", ale ony chodí pod mým oknem, a já vždycky poslouchám, ta děvčátka a jenom žasnu. A když jsem se jich jednou zeptal, proč to dělají, říkaly, to ale není sprosté, to my jsme jenom zvyklé se tak bavit.

Podal jsem pozměňovací návrh, který vypouští přílepek, protože chci zabránit tomu, aby někdo musel podávat na to ústavní stížnost. Děkuji za pozornost.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Jana Horníka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 250
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:33:06 - 16:34:18:

Bude velmi krátká. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Já jenom připomenu, že tyto tendence, které už jsme tady zaznamenali vícekrát, mohou ve svých důsledcích vést k takové té honbě proti všemu a za všechno, že například policie, která bude vyšetřovat a neuspěje se žalobou, tak bude policistům dáno k náhradě. Okresní soud, který někoho odsoudí, krajský soud mu to zruší, by měl zaplatit náklady řízení. To se ale dostaneme někam, kde nechceme být. Samozřejmě že ten zákon se týká i samospráv. Už byly první případy, kdy platili v Praze, tuším, 130 tisíc korun za to, že ÚOHS dal pokutu. Mimochodem dnes jsem viděl jednu pokutu, která klesla z milionu, byl osvobozen. To je běžné, že první pokuta je 3 miliony a po nějakých žádostech o prominutí klesne na 10 tisíc, což samo o sobě buď byla ta první nesmyslná, nebo ta druhá. Takže já budu vždycky bránit těmto úžasně dobrým snahám, které ale nakonec povedou do pekel a dopadne to s nimi jako s Lidovým domem...

Návrh senátního návrhu zákona Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 213
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:03:00 - 18:03:12:

Mám dva návrhy. Prvním je návrh zákona zamítnout a druhým je odročit projednání do 30. září 2016.

22. schůze Senátu
1. den schůze – 20.04.2016

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 237
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:13:08 - 14:22:53:

Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně. Já začnu takovým vtipem, nevtipem. Přijde tatínek do školky pro dítě a děti sedí na pískovišti na tom dřevěném rantlu. Všechny mají na klíně tablety. Paní učitelka dříme v povzdálí na lavičce a on rozčíleně k ní přiběhne a říká: Nezlobte se, paní učitelko, ale vy si tady dřímete na lavičce, co když vám nějaké dítě uteče? Ona mu říká: Neuteče. Wi-fi je jenom na pískovišti. Takže my si tady povídáme, ale svět jde trošku jinudy.

Tento zákon, podobně jako zákon o provozu na pozemních komunikacích či zákony zdravotnické, vždycky vyvolají to, co tento zákon. Všichni jsme chodili do školy, všichni máme nějakou zkušenosti. Takže všichni tomu rozumíme. Nejhorší, co nás může potkat, že dojde k nějaké změně ve vládě a vymění se ministerstvo školství za ministerstvo zdravotnictví, přijde nový ministr a ten toto celé zbourá, protože bude chtít zase předvést něco nového. To je to nejhorší, co by nás mohlo potkat. My neustále reformujeme, školství je typickým příkladem, to je možná jedna z věcí nejvíce reformovaných, snad už od roku 1945. Ale přesto si jde svojí cestou. Ta doba se strašně mění. Tady je debata o tom, jestli má být maturita z matematiky, nemá, to vůbec není podstatné. Podstatné je, abychom uměli počítat. Podívejte se, jak se nepočítá, jak se miliardy mění za miliony, desetinná čárka je v ČR státní tajemství. Včera v televizi – místo 27 milionů – 27 miliard. Jen tak se to tam pláclo, někam jsme je dali, nevím kam, do Iráku, to už si nepamatuji. A co mi ale vadí nejvíc, tady to zmínil kolega Horník, lidské zdroje.

My jsme se přesunuli do takového zvláštního technokratického, Evropa tím je typická, všechno jsou to lidské zdroje. Ty děti jsou jenom pracovní zdroje, které by nás měly živit později. Řekněme si ale pravdu, nalijme si čistého vína. O čem je ta inkluze? Je to přece, paní ministryně, ten rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku, nevím kterého, já jsem ho tehdy četl, kdy soudci ze starých zemí nás odsoudili, soudci z nových zemí, protože měli jiné zkušenosti s těmi menšinami, tak si to přiznejme, to je přece sociální inkluze, nikoliv mentální inkluze. U mentálně postižených, tam žádný problém není. Vůbec nevadí se svými slabinami, a nepotřebují ani žádné asistenty. My jsme zkoušeli integrovat děti, které měly tělesné postižení. Fungovalo to úplně obráceně, než si my dospělí myslíme. Ty děti vůbec nešikanovaly děti, které měly ten handicap, ale naopak. Nosily jim tašku, dávaly jim svačiny. Ony totiž děti, na rozdíl od nás dospělých, ještě nejsou zkažené. A proto mi vadí, aby děti už od 2 let, a kam dojdeme, možná by bylo vhodné odebrat děti maminkám už v porodnici, abychom z nich vychovali řádného pracujícího socialistického člověka, což je jeden legitimní světonázor, že dítě vlastně patří státu. Někteří rodiče tomu uvěřili a paní ministryně se tomu pak diví a řeší šikanu na školách, protože rodiče říkají: To jsou vaše děti. Vy si je vychovávejte. Vy je máte na zodpovědnost. Neumím si představit, a nechtěl bych být chůvou, která bude mít na starosti ty dvouleté děti, protože mně stačí, že některé mateřské školy už nechodí s dětmi na procházku, protože dobře vědí, že když dítě upadne a odře si koleno, tak agresivní rodič podá trestní oznámení a učitelce v krajním případě hrozí vězení, protože ty děti neuhlídala. Ono když jdete s 25 dětmi, svého času tady byla nabídka na takové, z Anglie to přišlo, ta paní za to dostala od královny nějaký metal, že ty děti jsou přivázané na takové zámky, od kterých se nemohou odpoutat. A vodí je prostě jako zvířátka na procházku. Takže to si určitě nepřejeme.

Trošku zapomínáme, já to teď vidím bohužel díky politice, moje děti odrostly do dospělosti, aniž jsem si toho všiml, ale vnučka obráceně. My jsme babička s dědečkem, kteří vybízí rodiče, aby nám dítě dali. Ne že musí prosit, že je budeme hlídat, protože pro nás to jsou neuvěřitelné zážitky se čtyřletým dítětem. Sice do školky chodí, ale snažíme se, aby chodila co nejméně. Ale zůstává tady spousta nedořešených otázek. Pokud se nám zdá, že 9letá školní docházka je nedostatečná, pak je rozumné opět zvolit desetiletou a pak je legitimní, aby děti chodily do školy o rok dřív. Tomu bych rozuměl. Jestli by někdo zdůvodnil, že to tak je správně, tak by mi to nevadilo. Ale proč by ze škol, které se jmenovaly kdysi mateřské školy, teď by se měly přejmenovat, to už nejsou mateřské školy, to jsou vzdělávací zařízení, kde se musí do dětí odmalička prát nějaké vzdělání, ale ony si chtějí hrát. Ony si chtějí hrát a teprve postupně dospět. Tak, jak to bývalo dřív, že první třída – první půlrok byla vlastně školka. To se ani neznámkovalo. Jedna velká jednička, kterou dávali všem, aby děti nebyly naštvané. A teprve potom postupně se ty děti začaly učit. Je pravda, že dneska když babička neví, jak spustit satelit, tak čtyřletá vnučka ovládá naprosto všechny přístroje, které máme doma, na rozdíl od dospělých. S tím nic neuděláme, to je technologický pokrok. Akorát bohužel je potom smutné, když tatínek vykládá 10letému chlapci, že vždycky nebyly mobily, že byly takové velké telefony se sluchátkem, a syn mu nevinně odpoví: No, dobře, tati. Jak jste se dostali na internet, když nebyly mobily? Protože nebyl internet, že.

Já jsem nedávno měl takový incident s dvěma mladými lidmi, kteří šli vedle sebe a vzájemně si esemeskovali, což je dnes moderní, všimněte si toho. V kavárně sedí proti sobě a píší si. A pak se jich někdo zeptá, úplně ztrácíme schopnost vyjadřování, když se televize někoho zeptá v ulici na názor, tak on neříká názor, on říká to, co ráno četl v Blesku. Protože už ztrácí schopnost komunikace.

Já chápu to naše potěšení z evropských dotací, které nám to teď všechno zaplatí, a kdo to zaplatí v roce 2025, 2030? Už žádné dotace nebudou. A dokonce hrozí, že možná už nebudou ani tyhle. To stačí, aby už nebyly peníze, tak ty peníze místo do škol půjdou do Turecka. Ono to není jisté, jestli ještě nějaké dotace budou. To je další takový problém.

Znovu připomínám, že nejde o inkluzi postižených dětí, ale jde o inkluzi sociálně slabých dětí. Moje jednoduchá otázka zní, v zákoně žádná taková sankce není, když tyto rodiny nebudou děti posílat do školy, co se tedy stane.

Jsou to rodiny, které jsou na sociálních dávkách. To znamená, nějaké pokutování nemá valný význam, takže nezbude, než aby český barnevernet ty děti odebral a dal je do ústavu. Ale to zase nepůjde, protože pan kolega Dienstbier navrhuje, že děti do sedmi let musí žíti v rodinách. Že není vhodné dávat děti do sedmi let do ústavu. Ale my je chceme od dvou let dávat do ústavu. Školka je ústav, to je odebrání dětí rodině.

Že existují povolání, kde skutečně maminka je významná vědkyně, soudkyně, primářka oddělení, tak rozumím tomu, že proto tady byly jesle. Tomu rozumím. Ale tady je nejdelší rodičovská dovolená ve střední Evropě. Sice paní ministryně, kolegyně, připravuje, že by se nějak odebrala, ale podle mě, když dá dítě do školky, tak ty peníze, které jsou určeny na ty rodiče, by měly jít do té školky. Tak bych tomu rozuměl já, ale tak to asi míněno není.

Takže já podpořím všechny pozměňovací návrhy, nebo většinu z nich, které tady jsou. A neměli bychom si nechat diktovat inkluzi od těch, kteří sami inkluzi nedodržují. Vzpomínám, jak tady byl v Ostravě, paní ministryně, nějaký komisař, to mě pobavilo, vysoký komisař OSN ze země, kde ještě usekávají ruce, kde lidská práva jsou úplně na nule. A v OSN tyto země bohužel mají bohaté zastoupení a většinou chytnou třeba lidská práva. A jsou z takové země, kde toho o lidských právech mnoho nevědí. A on nás tady poučoval, jak tady chodí děti do – oni tomu říkali – zvláštní nebo pomocné školy. To nejsou zvláštní nebo pomocné školy.

A druhá věc je, že my jsme si zvykli, že všichni musí být vysokoškoláci, všichni musí mít maturitu. A kdo bude pracovat? My jsme si odvykli vážit si práce lidí, kteří umí něco jiného než jiní lidé. A já tvrdím, že každý, kdo něco umí, už jsem to zmínil, že nejvyšší trest pro dítě je, když rodiče mu říkají: "Když se nebudeš učit, půjdeš na zedníka." Jako kdyby zedník bylo něco úplně dehonestující. A každý, kdo cokoli doma rekonstruoval a neumí to, neumí namíchat maltu, natož přilepit dlaždičku, tak je vděčný, když získá řemeslníka, který to umí. A který, když odejde, tak to funguje. Většinou vždycky slyším, jak všichni nadávají na to, co to tam bylo za nevyučené exoty, kteří nevěděli ani, jak se přidělává vodovodní baterie, jeden po druhém si tu práci kazil. Ale každé povolání, které někdo umí, tak je úplně jedno, jaké má vzdělání obecně.

Znovu připomenu, že většina konstruktérů formule 1 jsou původním povoláním automechanici. Nemají technologický institut v Massachusetts. A můj předchůdce, starosta, byl inženýr a vždycky říkal: "Jaroslave, vzdělání před blbostí nechrání." Děkuji.

21. schůze Senátu
1. den schůze – 06.04.2016

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 222
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:23:31 - 09:24:31:

Já jenom víceméně faktickou poznámku. Na jedné straně je snaha nutit někoho, aby si uložil peníze u ČNB, a na druhé straně my si nemůžeme uložit peníze u ČNB. Tuším, že jenom prezident má toto právo. Pamatuji si, že Václav Havel měl uloženy peníze u ČNB.

Ale upozornil bych zase na jeden klad u ČNB. My tam máme jako město uloženo 100 mil. Kč, dobrovolně jsme si je tam uložili, protože to je jediná banka, která nemůže zkrachovat. Kdyby stát dovolil občanům, aby si uložili peníze u ČNB, kde by byl úrok nulový, ale nehrozilo by snad, že bude záporný, což hrozí u všech komerčních bank, tak by to někdo možná uvítal. Ale jinak je samozřejmě pravda to, co tady bylo řečeno – stát se tady neustále snaží ingerovat do našeho života víc než je zdrávo a tomu je potřeba se bránit.

Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek

Tisk č. 220
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:27:47 - 11:43:13:

Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, a protože už bylo mnohé řečeno, se omezím pouze na několik poznámek, protože podobně jako pan senátor Eybert hodně pamatuji, pamatuji si, kdy byl na služby limit 5000 Kč a na stavební zakázky 10 000 Kč. To bylo v době premiérování Václava Klause. Tehdy jsme s ním měli jakousi besedu. A když jsme mu vysvětlili, že to je naprostý nesmysl, že takto se fungovat nedá, tak byl potom ten limit nějak zvýšen. Ale o tom jsem mluvit nechtěl.

První věc, která bude zajímavá, že teď se zdůrazňuje, že teď už nebude hlavním kritériem cena, že teď už tam můžeme dát jiné podmínky, abychom získali dobrého dodavatele. Mám obavu, že to nebude fungovat. A nebude to fungovat proto, že přestože tady všichni teoreticky mluvíme o tom, jak trestní právo má být na konci toho řetězce, že nejprve má být občanské právo, obchodní zákoník, potom teprve trestní právo, tak my jsme se postupem doby dostali k tomu, že trestní právo je na prvním místě, tzn. policie jakékoli podněty opozice v tisku začne vyšetřovat. Sice poté se ukáže, že podněty nebyly úplně relevantní. Mezitím mnozí lidé mají nejen zkažený život, ale jejich kariéra je dávno vniveč, protože tyto povídky, co tu často slyšíme, ať se očistí a potom se vrátí, to jsou opravdu jen povídky, protože to v praxi nefunguje.

Podobné to je s tzv. black listem. Vy opravdu věříte tomu, že nějaká firma se smíří s tím, že se dostane na black list, že napíšeme, že této už nic nezadávejte, protože to jsou šumaři? To mám obavu, že ta půjde až do Štrasburku nebo nevím kam, aby se domohla toho, aby nebyla ta firma, která bude někde označena, že je špatná.

Druhým problémem je zeměpisné kritérium. Dnes všechno dáme na internet. Takže příklad, na historické radnici potřebujete vyměnit okna. Když se konečně dohodnete s památkáři, kteří jak je známo se velmi často chovají velmi neobvykle, například nás donutili památkově udržet šroubovací panelákové okno, které kdysi za totality někdo na tu radnici namontoval, chtěli by nejlépe osvětlení loučemi, protože si myslí, když jsem se jich zeptal, jak je možné, že do té silnice, která je památkově chráněna, někdo dává umělohmotné rozvody, že tam mají být ty staré původní, nejlépe dřevěné, abychom splnili, tak se tomu diví.

Takže to nefunguje. Pak je tady cena maximální a minimální. Paní ministryně ví, že my jsme absolvovali u ní mnoho seminářů. A já jsem říkal, že jsme zabránili tomu, aby se dodavatelé domlouvali v pozadí, že sice budou soutěžit, ale nikdo nesmí jít pod cenu, na které se dohodnou, tak my jsme tomu čelili tak, že vždycky u každé zakázky dáváme maximální cenu. Ten, kdo překročí tu cenu, za kterou my jsme ochotni tu věc realizovat, tak je vyloučen. Teď to budeme muset rozšířit, že tam budeme muset dát interval, že cena nesmí být nižší než a vyšší než. Jak se to vypořádá s právem, to nevím, ale prakticky vám mohu říci, že maximální cena, kterou jsme uváděli, protože ony ty ceny podle "urzu, purzu a murzu", které se vlastně sčítají tak, že z okradené ceny se udělá jakýsi průměr a pak projektanti je do projektu napíšou. Tak vám můžu říct, že jen za loňský rok to bylo kolem 60 mil. na poměrně drobných zakázkách, které jsme ušetřili díky tomu limitu.

Druhá věc je tzv. rozdělování zakázek. A tam tedy bych uklidnil paní ministryni s tím, jak v Bruselu teď bude brečet, aby jí to nějak prodloužili, že v kuloárech Bruselu už je dávno připravena nová směrnice, která zase to, co jsme teď začali rozdělovat, bude zase slučovat. Dosud nebyla ukončena trestní řízení s různými lidmi, kteří rozdělovali zakázky. Typický byl příběh, tuším, ŘSD nebo správy silnice, kde udělali několik zakázek za 5 999 999,99 Kč, ti lidé jsou stále ještě stíhaní. Ale Evropa mezitím dospěla k jinému závěru, že je potřeba zakázky rozdělovat na menší, aby si lízly také ty menší firmy. To ovšem neznamená, že pozítří se někdo v Bruselu usmyslí, že tohle se neosvědčilo a zase bude považovat rozdělování zakázek za trestné. Takže bych se neznepokojoval, protože vzápětí, než my tento zákon schválíme, přijde nová směrnice, která přinese zase něco nového.

Co mě ale velmi trápí, je to, že když mám na radnici čtyři škodovky a chci pátou, tak je to velmi složité, protože zákon říká, že já nesmím napsat, že chci škodovku. Já musím napsat, že chci osobní automobil o obsahu bla, bla, bla. Vymyslel jsem samozřejmě způsob, jak to udělat, že koupíme jakékoli auto, pokud bude mít na té kapotě zelený okřídlený šíp. Jestli je Renault ochoten ten svůj sprostý znak vyměnit za škodovku, tak my si toho renaulta koupíme. Udělali jsme to jednou, kdy jsme si legálně koupili mazdu. Můžu vám říct, že to bylo děsivé. Udělali jsme to podruhé, kdy jsme koupili ze Slovinska autobusy tam. Ale než jsme se vzpamatovali, tak firma zkrachovala a byly s tím neskonalé potíže, protože jinak jsme měli všechny autobusy karosa. Zdá se vám nelogické, že když mám čtyři škodovky, chci pátou? Zdá se vám divné, že ve Francii, v Německu jsou jen volkswageny, že tam nikdo jiný neuspěje? Že ve Francii jsou to jenom renaulty nebo peugeoty nebo nevím jaká auta, ale francouzská? Ale jsou to státy, které jsou ve stejné EU jako my. Jak je to možné? Já tomu nerozumím, jak je to možné.

Další věc, která mě překvapila, byla ta, že jsem každý den dostával nabídky školení o novém zákoně o veřejných zakázkách, který ještě leží tady. Jak je to možné? Jak může někdo školit, když netušil, kolik z 350 pozměňovacích návrhů bude či nebylo přijato? Já vyšlu úřednice na školení, tam se něco dozvědí, je to podobné jako u finančního úřadu, kde jdou na školení, tam jim něco řeknou, za tři roky přijde úřad na kontrolu a řekne, že mezitím se změnilo stanovisko a že to, co dělali doteď, bylo úplně špatně. Úplně nejhorší je učit se zákon dopředu, protože když se ho naučíte dopředu a utkví vám to v hlavě, tak máte pak dojem, že konáte správně, ale vy konáte nesprávně, protože mezitím tam byl přijat nějaký pozměňovací návrh, který zákon úplně změnil.

Další, co mě irituje, je tzv. odhalený vlastník. Ptal jsem se na to na ústavně-právním výboru, relevantní odpověď jsem nedostal. Tzn. my uděláme zakázku, teď on se odhalí. A ejhle, on se odhalí a my si řekneme: "No, tomuhle hajzlovi, že bychom to měli?" Jako tady ta kasárna prodávali, ona se přihlásila nějaká manželka někoho, kdo se nelíbil, tak jsme kasárna neprodali, protože to je hajzlík. Co budeme dělat, když zjistíme, že dodavatel ventilků pro škodovku je hajzlík, který je v Panama Papers někde napsaný, že tam má offshore firmy? A teď my to máme vybrané, dodavatel dobrý.

Ještě se vrátím k tomu zeměpisnému. My jsme dělali na okna na radnici výběrové řízení a přihlásil se truhlář z Brna, protože my transparentně všechno zveřejňujeme na internetu. Naštěstí truhlář byl rozumný, když viděl okna a potkal se soudružkami památkářkami, tak řekl: "Tohle fakt neumím," a vzdal se. V jiném případě bohužel zateplení školy z dotací, tam se přihlásil podobný šmudla, který nabírá odborníky v hospodách u piva, říká: "Pojď, vole, budeme dělat okna." A teď zakázku nevzdal, protože by musel platit odstupné, takže zakázku dělá. Je to dům pro seniory. Jsou to hlavně seniorky, senioři většinou pomřeli, ale seniorky, které tam bydlí, jsou z toho úplně hotové, protože jsou to patláci. Ale my s tím v podstatě nic neuděláme, protože je to z dotací na ty pečovateláky, takže jsme vyřízení.

Narazili jsme i na další věc, kam až vedou ty absurdity, že máme dělat výběrové řízení na umělce, kteří zahajují lázeňskou sezonu, aby to bylo transparentní. I tudíž, říkali jsme si: "No, ale co uděláme?" Takže přihlásí se nám Karel Gott a přihlásí se nám Emanuel Gott. Karel Gott to bude za 100 000 třeba, vymýšlím si, a Emanuel za 10. A koho vezmeme? Emanuela, protože je za 10. Naštěstí s tím jsme se potom vypořádali nějakou interní směrnicí. Mimochodem před těmi varuji, teď to bude velmi volné, ale auditoři mají jiný názor. Pokud si něco dáte do interní směrnice a nedodržíte to, tak je to velmi výrazný přestupek. Čili velmi opatrně s tím, co si tam v dobré víře napíšete.

Také třeba územní plán nám dělá firma z Brna, která vůbec netuší, jak se jmenují ulice v mém městě. Ale protože jsme udělali výběrové řízení a vyhrála firma z Brna, dělá to firma z Brna. Firma z Hradce Králové nám projektovala park v zámecké zahradě. Ta vůbec netušila, kudy lidi chodí, kde jsou cesty. Ale bylo to v souladu se zákonem.

A tady mluvil kolega Martínek, vaším prostřednictvím, že si tady často vytváříme komplikace. Budu moc dobře sledovat jeho hlasování u těch zákonů, kde si vytváříme komplikace, jestli opravdu bude věren tomu, že bychom si komplikace neměli vytvářet. Vytváříme si je tady soustavně přijímáním těch zákonů, které tady neustále komplikujeme, až se z toho potom skoro všichni zblázníme. Ale říkal to tady pan senátor Eybert. Ti starostové, ti nemají jen ten jeden, na ně se valí dennodenně další a další úkoly v přenesené působnosti, takže oni nevědí, kam dřív skočit. A do toho budou teď, až je vyškolíme, budou dělat zakázky.

Odvolání firem, které se nehlásily, tady už to bylo řečeno, to je neskutečný byznys. Nikam se nehlásíte, ale poté, až se to vypíše, tak napadnete výběrové řízení a vydíráte ty firmy, které se zúčastnily, notabene která vyhrála, aby vám zaplatila odstupné, jinak tu zakázku v podstatě znemožní. Toto je velký trend a nevím, jestli mu zabrání to, že by někdo platili 10 000.

Připomínám, že jisté neziskové organizace zavalily Úřad pro hospodářskou soutěž jakýmisi připomínkami, že by tam vlastně nic jiného nedělali. Ale to přeci tady jsme také dávali těm neziskovkám, Rekonstrukci státu apod., tyto pravomoci. A to jste ještě neviděli, co se bude dít, až budeme zveřejňovat smlouvy, kde si oni na internetu velmi jednoduše budou porovnávat, že tam koupili něco za 100 a někde za 120. A udělají kauzu, jak je možné, že v této vesnici to koupili za 120, když tam v té vesnici to udělali za 100. A bude to zase taková pseudokauza, která se bude dlouho vyšetřovat, aby se pak zjistilo, že to byl nesmysl.

Takže to jen několik poznámek, že to nebude jednoduché. Stačí se podívat na počet pozměňovacích návrhů a je zjevné, že to nemůže dopadnout dobře, že to bude bramboračka. Nicméně to nemění na tom, já jsem se zúčastnil mnoha jednání, i na ministerstvu, a musím říci, že ministerstvo se snažilo opravdu to zjednodušit, udělat to tak, aby to bylo komfortní, ale bohužel proto, že veřejným zakázkám také každý rozumí podobně jako dopravě, školství a jiným oborům, tak to dopadlo tak, jak to dopadlo. Nicméně mě utěšuje to, že než konečně my to schválíme, tak přijde nová směrnice z Bruselu, která to úplně změní naopak, takže mě to zase tolik nevzrušuje.

Jenom moc prosím paní ministryni, udělejte také školení pro orgány činné v trestním řízení, protože opravdu oni si přečtou v novinách nějaký článek opozice a začnou vyšetřovat. V současné době řešíme trestní oznámení na nevýhodný pronájem kostela.

Tady byla řeč o ceně v místě a čase obvyklé. Já jsem přivezl paní doktorce Kůželové dva posudky na cenu v místě a čase obvyklou na stejný pozemek. Jeden pozemek je 40 000 Kč, druhý je 400 000 Kč. Na ten samý pozemek. Oba ti znalci mají kulaté razítko. Takže co ještě? Když my ho prodáme podle toho jednoho, tak budeme nepochybně stíháni, protože je to špatně. Takže chci říci to, že to není zdaleka tak jednoduché, to si ještě užijeme. Ale pro nás tady v lavicích, kdybych nebyl primátorem, tak mi je to celkem úplně jedno. Jenom bych připomněl, že výběrová řízení dělají také základní školy, mateřské školy a další příspěvkové organizace, kde ta kvalifikace třeba na vybrání počítačů je nulová. Oni to ženou tedy přes radnici, radnice si bohužel bere na sebe tu odpovědnost, u nás je to všechno nad 50 000, což je skoro nelidské, protože zakázek je obrovské kvantum, ale tím, že ještě nemusí být komise, ale já si myslím, že nikdo snad nepůjde cestou, že by neměl komise, mám obavu, že to by vůbec nefungovalo, to by ta rada mohla zasedat permanentně každý den, aby vůbec byla schopná. A to, co tady bylo řečeno o tom, že starosta je často stíhán proto, že podepisuje, znovu opakuji pro všechny starosti v ČR, starosta není statutárním orgánem podle obchodního zákoníku. Není! Je na to soudní rozsudek a nenechte si to vnutit. Starosta podepisuje pouze to, co mu někdo nařídil, žádnou pravomoc nemá, nemůže ani poslat blahopřání babičce k narozeninám pomalu bez souhlasu někoho. Takže když to schválí zastupitelstvo a starosta je ten, kdo podepisuje, tak nemůže být stíhán za ten podpis. Ale bohužel v praxi velmi často, protože je to jednoduché. Ono to tedy není jednoduché, někdy je stíhán starosta, někdy rada, někdy celé zastupitelstvo podle toho, jak se vyspí příslušný policista či státní zástupce. To nemyslím teď proti policii ani proti státním zástupcům, ale ten boj proti korupci, kterému jsme tady všichni podlehli a jsme z toho úplně zmagoření a myslíme si, že všechno, co se děje, určitě musí být zkorumpované, tak ono to tak není, ono je to tak jen někdy. Ale není to tak ve většině případů. Většina radnic chce něco postavit. Já už jsem říkal na výboru o té moštárně. K nelibosti zástupce ÚOHS ve Valticích dělali moštárnu a vypsali zakázku jako celek, naprosto logicky. Ale ÚOHS měl jiný názor, že na tu technologii moštů si měli udělat zvláštní výběrové řízení, že to není stavební práce, protože výrobců moštárenské technologie je více. Čili omezili hospodářskou soutěž. Představte si to třeba při stavbě stadionu nebo něčeho, kdybyste takto měl zakázku rozdělit na elektroinstalaci, osvětlení a technologie, tak bychom v životě nic nepostavili. To už je to, kdy jdeme absolutně za hranu. Samozřejmě pro toho zadavatele, ten chce věc zadat tak, aby byl odpovědný. Dokonce jsem toho názoru, že by měla být jedna zakázka, projekt i stavba, protože všichni víte, co se děje, když má někdo stavět podle projektu, který namaloval někdo jiný. Tak je někdo hovado vždycky, buď projektant je úplný idiot a něco takového nemohl vůbec navrhnout, protože se to postavit nedá, kdežto když si firma sama projektuje a sama staví, tak si může brečet akorát na svém vlastním hrobě.

Tolik jenom několik poznámek, děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:27:10 - 12:27:18:

Nebudu vystupovat v rozpravě, pane místopředsedo. Chci jenom požádat po ukončení obecné rozpravy o patnáctiminutovou přestávku pro jednání klubu. Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 228
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:55:12 - 15:55:36:

Děkuji, jménem senátorského klubu ODS dávám námitku - podle § 107 - proti institutu nezabývat se.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:56:02 - 15:58:47:

Já musím říci, že s panem senátorem, vaším prostřednictvím, plně souhlasím, protože do stroje Poslanecká sněmovna, když hodíte kuličku, tak vypadne krychlička. To je přesně příběh tohoto zákona. Ten návrh byl úplně o něčem jiném. Ale ona to není úplně legrace, protože mj. se tam změnil už několikrát se pokoušený návrh komunistické strany na téma změny svátku, ten tam vůbec nebyl předmětem, ale přesto se změnilo, že listopad 1989 byl posunut, byl mu předsunut Mezinárodní den studentstva. A byl tam ještě dodán Mezinárodní den seniorů, který už dávno takovým významným dnem je.

A já pro vaši informaci uvedu, jak to dopadá, když nastoupí inflace mezinárodních dnů.

Mám to hezky srovnané a budu číst rychle.

6. 1. Tři králové, 12. 1. Světový den manželství. 27. 1. Mezinárodní den památky obětí holocaustu. 28. 1. Mezinárodní den mobilizace proti jaderné válce. 28. 1. Den ochrany osobních údajů. 30. 1. Světový den pomoci malomocným. 3. 2. Světový den modliteb. 2. 2. Světový den mokřadů. 4. 2. Světový den boje proti rakovině. 11. 2. Světový den nemocných. 14. 2. Svátek zamilovaných. 14. 2. Světový den léčby zvukem. 20. 2. Světový den sociální spravedlnosti. 21. 2. Mezinárodní den boje proti kolonialismu. 21. 2. Mezinárodní den průvodců cestovního ruchu. 21. 2. Mezinárodní den mateřského jazyka. 22. 2. Evropský den obětí. 22. 2. Den sesterství. 1. 3. Mezinárodní den omylů v kalendáři. 2. 3. Mezinárodní den boje spisovatelů za mír. 6. 3. Den jódu. 8. 3. Mezinárodní den žen. 8. 3. ale také Světový den ledvin, takže nepít na Mezinárodní den žen, protože je Světový den ledvin... 10. 3. Evropský den památky obětem terorismu. 11. 3. Evropský den mozku. 15. 3. Světový den spotřebitelských práv. 15. 3. Mezinárodní den proti policejní brutalitě. 18. 3. Mezinárodní den nenávisti. 19. 3. Mezinárodní den invalidů. 20. 3. Světový den divadla pro děti a mládež. 20. 3. Světový den frankofonie. 21. 3. Mezinárodní den zdravého spánku. 21. 3. Světový den poezie...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:58:49 - 16:01:42:

Ano, samozřejmě, tam, jestli jste si všimli, tak je tam vyhlášen také Den seniorů, ke kterému dojdu, takže jednoznačně to souvisí s tímto zákonem o významných dnech. 22. 3. Světový den vody. 23. 3. Světový den meteorologie. 24. 3. Světový den boje proti tuberkulóze. 24. 3. Den Horské služby ČR. 27. 3. Světový den divadla.

Dobře, já budu vybírat jen ty pikantní. Takže 1. 4. Mezinárodní den ptactva. Vynechám Den dětské knihy... 2. 4. Světový den zvýšení povědomí o autismu, ale pozor, to přečtu, 3. 4. Mezinárodní den spodního prádla, ženy, pamatujte si to. 4. 4. Mezinárodní den proti nášlapným minám. 7. 4. Světový den zdraví.

Vynechám, vynechám, vynechám, monitoring diabetiků. 20. 4. důležitý den, Mezinárodní den svobody tisku. Pak 23. 4. Světový den knihy a autorského práva, ale pozor, 24. 4. Světový den laboratorních zvířat. Ale hned za ním, 25. Světový den malárie.

Vynechám, vynechám, sdružený kněz, to není příliš zajímavé. Mezinárodní den tance, to je hezké, 29. 4. Ale 30. 4. je hned Den pracoviště.

Pak tady máme květen, ten je velmi bohatý. Vezmu jen ty zajímavé. 3. 5. Den Slunce, 4. Den hasičů, ale 5. Mezinárodní den porodních asistentek, 5. také Den Evropy, 6. astma. Pak tu máme Den matek, ten je známý. Ale tenhle je výborný, 13. 5. je Světový den koktejlů, aneb Lufťákovo den. 13. 5. Falun Dafa. Ale 16. 5. znova Evropský den Slunce pro změnu. Pak 17. pro homofobii. Tyhle jsou tak těžké, že to ani nemůžu přečíst. Světový den kulturní diverzity pro dialog a rozvoj, to je úžasně dlouhé. Ale pozor, 24. 5. Evropský den parků. A 25. Ručníkový den, moc hezký, významný den. A pak také Týden solidarity, 25., s národy bez právního teritoria. Pak Den ztracených dětí, Den Afriky, Svátek sousedů 30. 5. A pozor, 31. Světový den bez tabáku, velmi zajímavý den.

A pak tady máme další měsíce, to je 6. měsíc, opět vyberu jen ty zajímavé. Mezinárodní den oceánů, 8. 6., abyste věděli, to jsou velmi důležité dny. Pak 16. 6. Den afrického dítěte. Ale 21. 6. Den hrdosti.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:01:51 - 16:02:34:

Souvisí to, já vám to nechám rozmnožit, abyste si to mohli přečíst. Je to celý rok, dal jsem si s tím práci, vynašel jsem si to, takže zopakuji znovu. Ten návrh, který byl podán do sněmovny proti tomu, který ze sněmovny vypadl, je naprosto jiný. Kromě toho zřejmě z důvodu rovnosti žen a mužů tam byla dodána ta Eliška pozměňovacím návrhem. Ale ovšem tím jsme se obklíčili, protože tam nemáme menšiny, nejsou tam gayové ani lesby, takže by bylo potřeba v rámci úplné korektnosti ten zákon doplnit. A protože souhlasím s panem senátorem Víchou, že je to zákon, který je v důležitosti téměř nedůležitý, tak navrhuji jeho zamítnutí.

Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:10:35 - 16:11:07:

Tak já to zkusím znovu a česky. Já protestuji proti tomu, že to je legrace. To legrace vůbec není. Vám nepřijde divné, že vedle skutečných významných dnů tak, jak o tom tady bylo před chvílí hovořeno, jsou takové jako Mezinárodní den koktejlů a podobných? Vy jste mě nenechali dočíst. Věděli byste, jaké jsou tam nesmysly a blbosti. Je to totální inflace hovadin. A vedle nich jsou ty věci, které stojí za pozornost a které jsou významné. To bylo smyslem toho, proč jsem to četl. Ne žádná legrace!

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 17. - 18. března 2016

Tisk č. 232
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:03:01 - 17:04:34:

Vážená pane místopředsedkyně, vážený pane ministře. Já navazuji na tu otázku, kterou jste teď dostal. Sledoval jsem jednání Poslanecké sněmovny. Zkusím na ni odpovědět. Ten důvod byl prostě ten, že Poslanecká sněmovna přijala to usnesení ex post, kdy už nebylo možné ho změnit. A protože premiér věděl, že to je tak všechno, co sněmovna může udělat, že to pro vládu není závazné, tak v podstatě, když to řeknu velmi jemně, řekl, že si takové usnesení mohou naložit, protože už dávno bylo rozhodnuto. Protože chci předejít tomu, aby se to stalo podruhé a v mnohem vážnější věci, tak jsem navrhl usnesení Senátu PČR, protože jak jistě víte, dnes Evropská komise představila svůj plán, jak to bude dál. Ten plán, když ho přeložím do češtiny, spočívá v tom, že azylová politika bude přenesena na Brusel, bude rozhodovat Evropská komise, nebo EU o tom, kdo dostane, či nedostane azyl. A opět přeloženo do češtiny – znamená to – kvóty oklikou budou přijaty.

Já jsem tedy navrhl usnesení, že Senát PČR odmítá návrh Evropské komise na přenesené rozhodování o azylu na evropskou úroveň, které by výrazně omezilo suverenitu členských států a prakticky by znamenalo zavedení trvalých kvót pro přijímání uprchlíků.

Dělám to tak proto, aby se pan premiér nemohl vymlouvat, že poté, co se vrátí z dalšího summitu, kde to bude odsouhlaseno, bude říkat: To jste si na to měli, chlapci, vzpomenout dřív. Proto to dávám jako výzvu vládě dopředu. Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:08:55 - 17:09:55:

Vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, kdyby to šlo tím směrem, jak jste myslela, tak já bych také říkal, že je to správně. Ale tak to samozřejmě není. Ta představa, alespoň jak já jsem ji vyčetl z toho návrhu, je taková, že vznikne nový úřad evropský, který bude mít pobočky v jednotlivých členských zemích. A ten bude rozhodovat! Ne že budou rozhodovat členské země, on bude rozhodovat a on bude rozdělovat. Taková je představa!

Já jenom doufám, že tentokrát nebudeme sami, že Evropská komise si s tímto návrhem naběhne na chromované vidle, nejenom u těch zemí, které jsou takoví ti potížisté, ale že bude mnoho zemí, které budou potížisty a nebudou to chtít. V to doufám!

Ale právě proto jsem navrhl to usnesení, aby se nikdo nemohl vymlouvat, zejména premiér, že jsme si vzpomněli pozdě. Jaký bude mít to usnesení dopad nebo význam? Vláda nás nepotřebuje, samozřejmě, na to, ona má mandát nebo premiér má mandát vlády na to, co má vyjednat, nebo ne. Ale přece jenom by vláda měla alespoň vyslechnout náš názor. Děkuji.

20. schůze Senátu
1. den schůze – 16.03.2016

Návrh zákona o evidenci tržeb

Tisk č. 200
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:12:58 - 11:13:38:

Dobrý den. Jenom faktickou. Jak tady říkal pan předseda, vaším prostřednictvím, že jde o ty hlasy těch, co kradou, a předtím říkal, že těch, co kradou, je málo. To by byli ti, co jim jde o ty hlasy, hloupí, aby bojovali o hlasy těch málo. Samozřejmě, že všichni bojují o ty hlasy, vláda si vymíní, že ona bude zvyšovat důchody podle toho, které volby zrovna budou před námi. Ministerstvo financí si taky bude dávat výjimky tomu, koho bude zrovna potřebovat, když budou volby, takže to asi není relevantní, usilovat o ty hlasy těch několika nepoctivých. A když jich je tak málo, tak potom je otázka, proč kvůli nim děláme takovou velikou estrádu? Když jich je jenom pár, a ti ostatní jsou poctiví. Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:10:24 - 12:17:50:

Děkuji vaším prostřednictvím, pane předsedající, panu senátoru Martínkovi, že mě poučil, jaké mám mít názory. Ale má to marné, já budu mít vždycky takové názory, jaké budu chtít a vůbec se ho na to nebudu ptát. Já se také někdy bavím na tiskových konferencích různých stran a různých organizací, ale nedovolil bych si celkem jejich stanoviska zpochybňovat.

Když jsme u extravagantnosti a strachu, řeknu vám, z čeho mám strach. Vůbec ne z tohoto zákona, ten je naprosto marginální. Vás možná ještě nenapadlo, že je zcela z různé a zvrácené, že se vydávají dluhopisy se záporným výnosem, že hrozí záporné úroky u bank a že začnou u velkých podniků a skončí u malých střadatelů, že stát nám nařizuje mít své peníze u bank, a když je do banky dáte, můžete se dočkat toho, že dostanete od banky dopis, že máte limit tisíc korun na týden v bankomatu, u přepážky se nevydává, a vaše peníze budou použity v Turecku na řešení imigrantské krize. Toho se bojím.

A pokud jde o tento zákon, tam se také bojím. Bojím se toho, že celá anabáze půjde přes internet. Vy opravdu věříte tomu, že následující teroristické útoky nepůjdou přes internet? Vy ještě nemáte zalepené kamery na svých noteboocích? Ke mně přišel "ajťák" a měl leukoplast na kameře. A já jako naivka říkám: Co to máš? – A to ty nevíš, to ty nevíš, že oni si mohou spustit kameru a sledovat tě kdekoliv? Vy nevíte, že u moderní televize, když spustíte hlasové ovládání, už nejde vypnout. Vy jste si ještě nevšimli, co se děje na internetu, kde když nejste "ajťák" a neumíte se přihlásit anonymně, tak jakoukoliv informaci, kterou tam dáte, okamžitě dostáváte dlouhé týdny nabídky, zda už máte to či ono, na co jste se jenom podívali? Já jsem se jenom podíval na volvo, aniž bych ho chtěl koupit, jenom mě to zajímalo, zajímá mě motorismus. A teď pořád mi tam skáče, jestli už volvo mám. Já ho nemám, ani ho mít nebudu.

Ale abych se vrátil k zákonu.

Mimochodem, kdybychom namontovali kamery do každé hospody, bude to celkem jednoduché, uvidíme, kdo si bere účtenku, uvidíme, jestli každý dělá, technologie se bude vyvíjet. A nepochybuji o tom, že po tomto zákonu bude následovat zákon o evidenci nákupů, vaším prostřednictvím pane předsedající, k panu kolegovi Martínkovi. To je velmi snadné a my ho budeme nutně potřebovat. Asociace středoškoláků napsala vládě, že nechce, aby vláda určovala, jaké tyčinky se budou prodávat v bufetech ve středních školách. A co vláda dělá? Za chvíli tady budete mít zákon našeho jiného kolegy o tom, kdy máme chodit nakupovat, bude rozšířen o další a další svátky a dny, což tady kolega přiznal, že to je salámová metoda, že tam hodí jenom pár svátků, my začneme řvát, proč tam není 17. listopad a 1. máj, tak tam dohodíme a přihodíme k tomu neděle. Jenom už neřeší, že malí podnikatelé, co jsou ve velkých prodejnách, budou muset mít zavřeno také, a že hlavně platí nájem ne za celý měsíc, takže když budu mít čtyři neděle zavřeno, nevydělají ani na nájem. Oni už teď asi 25 dní platí nájem a pět dní dělají na sebe. To mě zajímá.

Pokud jde o předložený zákon, zaujalo mě, co se objevilo v ústavně-právním výboru, že nebudou platit jenom podnikatelé, ale například lékaři, kteří berou hotovostní platby. Dokonce i organizace sociálního zabezpečení, které berou nějaké platby, to zaznělo poprvé, předtím jsem o tom nevěděl, koho všeho se to bude týkat. Až se to ti lidé dozví, když lékaři nechtěli ani elektronické recepty a teď si budou muset pořídit elektronické pokladny a hlásit tržby, to bude velmi zábavné. Ale tam pan ministr se ukáže a řekne, tak dobře, dáme výjimku, lékařům, to je silné lobby, to tedy nedáme a těmhle to také nedáme a před volbami to nedáme těmhle, tak jako sociální demokracie před volbami zvýší důchody, protože si vymohla, že bude vláda určovat, jaké budou, takže když budou volby, tak šup tam s tím, teď je zvýšíme, abychom byli hezcí. Paní ministryně školství už má 18 miliard, pane ministře, ona už to hlásila, že z vás dostane 18 miliard pro učitele na příští rok. Já, jak vás znám, tak je z vás nedostane, protože na chudý lid musí být přísnost, to je mi jasné. Ona dostane pět miliard a bude se vytahovat. Ale učitelé uvěří na chvíli tomu, že příští rok budou mít 18 miliard, ale žádné mít nebudou. To je totiž jako dálnice D8, určitě bude dostavěná na jaře po volbách, ale celou dobu se bude mluvit o tom, že už po ní budeme při volbách jezdit, a my jezdit po ní při volbách nebudeme.

Spíše se obávám, že současný stav legislativy, a to vám potvrdí každý, je v naprosto dezolátním stavu. Zákony se napíší jenom účelově, nikdo se nezabývá souvztažností k jiným zákonům. Bohužel, legislativa je velmi provázaná. A hlavně, pořád toho přibývá – "pap, map, mas, pup". Budu o tom mluvit, až tady budeme mít novelu zákona o obcích. Já podobně jako pan kolega Martínek jsem čtvrt století na radnici a žiji tam s těmi zákony, které bohužel tady odmávnete a mně za týden přijdou na poradu a teď tam na mě úředníci koukají a říkají, co s tímhle budeme, pane primátore, dělat? A já jim na to odpovím moji oblíbenou pozitivní větou: Po válce bude líp. Děláme zl toho prostě absolutní guláš.

Bez tohoto zákona bychom také žili, a bez dalších, které máme teď na programu, skoro polovinu bychom jich mohli zamítnout, že bez nich budeme žít úplně stejně, jako jsme žili včera. Vy opravdu, pane ministře, věříte tomu, že český podnikatel si nenajde způsob, jak bude tento zákon obcházet? My jsme v tom možná světová elita. Světová elita. Všimněte si, kolik už se utratilo za školení o zákoně o veřejných zakázkách, který ještě není ve Sbírce zákonů. Jak ho můžou školit, za dva a půl tisíce školíme úředníky, většinou zaměstnance různých ministerstev, kteří si tím samozřejmě přivydělávají. Školí o zákoně, který ještě neplatí. Oni ani nevědí, jak dopadne, co v něm bude a už školí.

Nemám nic proti tomu, aby se daně platily. Platily by se, kdyby byly přiměřené, kdybychom nepracovali do poloviny roku na stát, protože stát to dělá chytře. On si daně vybere, pak z toho něco se zadře a něco rozdělí.

A na konec mám, pane ministře, opravdu vážnou otázku, kdy se konečně dostaneme k nějaké splátce státního dluhu, protože zadlužení mě velice znepokojuje. Pan předseda, jak už jsem zmínil, napsal moc hezký článek o tom, co uděláme s těmi chudáky, co dluží milion a žijí na dávkách, a co uděláme se státy, které žijí na dávkách a dluží tolik, že neexistuje žádný způsob jak dluhy splatit. Jestli má nějaký nápad, a myslím to opravdu v dobrém, a netýká se to ani vlády, ani České republiky, ale světa. Jaká je představa, že se tyto dluhy nějakým způsobem spláchnou. Já o jednom vím, ale nemohu ho říct, protože bych byl okamžitě označen za válečného štváče. Ale říkám vám, že nikoliv uprchlická krize, ale tsunami další obrovské krize se valí, je někde v polovině Tichého oceánu a přijde a my všichni se tomu budeme divit. A já bych se tomu divit nechtěl, pane senátore Martínku, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:18:15 - 12:18:20:

Jediná věta: Vše souvisí se vším.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní

Tisk č. 206
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:03:37 - 14:04:22:

Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ústavně-právní výbor se tímto zákonem zabýval na své 20. schůzi konané dne 9. března 2016 a přijal usnesení, kterým doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru mne a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Jenom připomenu, že předchozí zákon, který rušíme, měl zřejmě nejkratší životnost, co si vzpomínám. Pokud si vzpomenete, bylo to antireciproční, kdy jsme my museli hlásit, Spojené státy nemusely hlásit, což jsem tady napadal a pan ministr tehdy na to reagoval, že to je jiná třída, což je pravda.

Návrh senátního návrhu zákona Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 213
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:31:39 - 14:34:12:

Já navážu na pana předsedu, protože si myslím totéž. A hlavně ten zákon vyžaduje, aby se propojil také s volebními zákony. Ono to vůbec není tak jednoduché, to je přesně to, že myšlenka je správná, ale potřebuje dopracovat. Já si myslím, že to je typický návrh, který by měla zpracovat vláda, pokud by měla takovou prioritu.

Ale já k tomu spíš řeknu politicko-filozofickou úvahu. Víte, petice a referenda jsou takové zvláštní věci. Dodnes vzpomínám na Dánsko, kdy jsem tam té krásné slečně podepsal jakousi petici, vůbec jsem netušil, o čem byla - ona byla hezká... Lidé se rádi podepisují, ti, co podepsali 2000 slov, už potom neradi cokoli podepisuji. Jako primátor také nerad cokoli podepisuji, protože policie stíhá toho, kdo podepsal, ne toho, kdo schválil.

Takže si myslím, že bychom měli dát spíš podnět vládě. Všimněte si, proč je tam to spojení s volbami. Právě referendum by mělo být zvlášť, protože jenom když je zvlášť, tak je to opravdu vůle lidí a ta věc je tíží. Když je to s volbami, tak je to tak – no, když už jsem tady, tak to tam hodím... Ale moc nepromýšlím, jestli tam mám hodit ANO, nebo NE. U nás totiž referenda nemají to, co je v těch vyspělých referendových zemích, že se opravdu vede seriózní diskuse o každé otázce, proč říkat ANO, proč říkat NE, tady je to tak, že si na tom většinou někdo dělá volební kampaň. Jednou jsou to automaty, jednou je to něco jiného. Takže samozřejmě, taková věc, jako jsou hrací automaty, tam lehce posbíráte podpisy, komu by to nevadilo. Když budete psát petici pro zrušení prostituce, tak nepochybně každý to podepíše. A v referendu to tam hodí. Akorát pak nedomyslí... Já jsem se dneska ptal bývalého senátora Šnebergera, jestli v Plzni je pořád ta díra uprostřed města. Pořád je tam ta díra. Bylo tam referendum a obyvatelé rozhodli, že tam nebude to, co tam mělo být, takže už tam mají, tuším, asi 10 let tu díru. Protože zřejmě se obyvatelé úplně nezamysleli nad tím, co je výsledkem jejich referenda.

Já pro to hlasovat nemůžu. Jednak proto, že jsem obecně odpůrcem peticí a referend, a také proto, že, jak říkal správně pan předseda, je to významný zásah do volebních zákonů, a těch šotečků, které z toho mohou vypadnout, může být mnohem víc, než že to pustíme do druhého čtení – a někde ve výborech to budeme šmudlat, abychom tam něco opravili. Pokud vláda má takovou prioritu, ať takový zákon předloží, bude legislativně správně zpracován, a pak o tom můžeme diskutovat.

Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:44:11 - 14:44:14:

Já jenom chci umožnit panu předsedovi, aby mohl vystoupit, takže otevírám.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:44:33 - 14:44:40:

Já se omlouvám, pane místopředsedo, ale já jsem chtěl udělat radost panu senátorovi Martínkovi. Nepodařilo se mi to...

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

Tisk č. 203
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:30:11 - 16:43:14:

Ne, já jsem se jenom ujišťoval, že si pamatuji zákon č. 361 z roku 1990 správně, abych to nepopletl.

Já bych začal tím, víte, že v současné době oslavujeme 15. výročí vzniku krajů. Vzniku něčeho, co já považuji za největší chybu, kterou jsme učinili po roce 1990. A s láskou vzpomínám na náměstkyni ministra vnitra paní Štrekovou, která nám tehdy vyprávěla, jak ty kraje budou výborné. Že to bude jenom takový malý metodický orgán, asi tak o 40 lidech, který bude pomáhat v činnosti těm obcím. Za ta léta se z toho metodického orgánu stali opravdu velcí orgánové, kteří mají od 500 do 800 nebo 900 zaměstnanců, kde na jedno systémové místo, kde na radnici pracuje jeden člověk, tam jich pracuje pět nebo šest. A stále to roste a roste.

Nicméně nechci to prodlužovat, protože kraje tady budou do další revoluce, hejtmani si získali obrovské pravomoci, i vláda se jich bojí. Ale také byli příčinou korupčních kauz, kterých my jsme byli svědky, zejména v souvislosti s dotacemi. Protože je před krajskými volbami, tak mnohé kraje využívají toho výročí a za veřejné peníze pořádají výstavy úspěchu krajů, které jsou jednoznačně předvolební kampaní. A my tady řešíme, jak omezíme politickým stranám finanční prostředky na volební kampaně. A tady se užívají zcela bezostyšně veřejné prostředky na tuto politickou propagandu.

Já na ten zákon vzpomínám proto, že tady mám zákon z roku 2000, který je podstatně silnější, mezitím nabyl a dostalo se do něj všecko možné. A jenom vás upozorňuji, že toto je pouze dílčí novela. Už je připravena další novela, která tuším asi na třech stránkách řeší dovolenou uvolněných zastupitelů. Kdo už viděl ty náznaky, tak ví. Ale co je podstatné a co se stalo, tím, že zmizely okresní úřady, tak stát nemá nikoho, koho by pověřoval tzv. přenesenou působností. A na koho jiného by to mělo dopadnout než na obce v bývalých okresních městech, které se nazývají ORP. To jsou obce s rozšířenou působností, u kterých to funguje tak, že každým dnem přicházejí další a další úkoly z jednotlivých ministerstev. Ministerstvo průmyslu, pane ministře, patří k těm, kteří neotravují. Děkuji vám za to. Naopak, musím říct, že např. s čerpáním důlní vody nám velmi pomohlo. Ale jsou tady i jiná. A já uvedu jeden malinký příklad z poslední doby. Přečtu vám dopis z ministerstva zdravotnictví, který jsem obdržel.

"Vážený pane primátore, obracím se na Vás se žádostí o poskytnutí vstupních dat pro 3. kolo strategického hlukového mapování, aktualizaci strategické hlukové mapy aglomerace Ústí nad Labem – Teplice. Dále jen SHM, která je zpracována se směrnicí Evropského parlamentu č. 2002/49 ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí směrnice ENT. Gestorem je na základě zákona o ochraně veřejného zdraví ministerstvo zdravotnictví. Jedná se o podklady, kterými disponují odbory magistrátu a městské organizace. Konkrétně se jedná o poskytnutí následujících dat:

1. Digitální model terénu silnice, uliční síť, čísla popisná, budovy včetně výšek, mosty, protihlukové clony, vrstevnice.

2. Silniční doprava: dopravní model individuální dopravy a hromadné dopravy, intenzitu dopravy pro denní dobu 6 – 18, večerní dobu 18 – 22 a noční dobu 22 – 6. Intenzitu zvlášť pro osobní vozidla, nákladní vozidla a těžká nákladní vozidla.

A to má ještě podbody. A) Aktuální model dopravy, B) Jiná data a informace vedoucí k získání intenzity. C) Významná parkoviště, počet parkových stání, počet pohybů v denní, večerní a noční době. Rychlost dopravy pro osobní vozidla nákladní nad 3,5 tuny a těžká nákladní. Zvlášť pro denní, večerní a noční dobu.

3. Silniční síť: povrchy komunikací a jejich stáří, případně kvalita. Dopravní značky, protihlukové clony a valy, vedení celé silniční sítě s uvedením omezení, omezení vjezdu.

4. Stacionární průmyslové zdroje hluku, IPPC, územní plán pro vytipování průmyslových zdrojů hluku a jejich napojení na silniční síť.

Vážený pane primátore, žádám Vás o bezplatné poskytnutí těchto dat ministerstvu zdravotnictví pro účely naplnění směrnice."

Já jsem odpověděl: "Vážený pane náměstku, k vašemu dopisu ze dne 26. 1. sděluji, že statutární město Teplice není součástí projektu strategického hlukového mapování aktualizace strategické hlukové mapy aglomerace Ústí nad Labem – Teplice. Většinu vámi požadovaných dat nemá k dispozici a muselo by je pracně zjišťovat, bez toho, že by na tuto činnost obdrželo finanční prostředky. Veškeré tyto práce by tak byly prováděny na úkor výkonu přenesené a samostatné působnosti.

V případě, že by se vám podařilo pro statutární město Teplice získat potřebné finanční prostředky, abychom mohli práce zadat zaměstnancům mimo běžnou pracovní činnost, rádi vám získané údaje poskytneme."

Pak jsem dostal po delší odpověď, že tady není co si vybírat, protože to je naše povinnost - to udělat. Když si vzpomenete to, co jsem četl, tak to by byla práce úřadu asi tak na 6 měsíců. Museli by zastavit veškerou jinou činnost, protože většinu těch údajů nemají. Ale aby to nebylo všechno, tak ta 3. etapa samozřejmě je zadána spřátelenému ostravskému pracovišti. A už několikrát ÚOHS napadl výběrové řízení, které na to bylo.

Čili, jinými slovy, ministerstvo platí v podstatě soukromé firmě, nebo přehazuje spřízněné firmě, nějakému sdružení, miliony korun na zpracování tohoto, použije na to samozřejmě i dotace Evropské unie, jak je v kraji zvykem, a ty údaje si ta firma opatří zadarmo od těch obcí.

A toto je jenom jeden z desítek podobných případů. A já vždycky říkám stejně – pošlete nám objednávku, my vám pošleme fakturu a pak vám rádi vyhovíme, protože jinak vám to dělat nebudeme. Důvodem tohoto stavu je to, že ministerstvo vnitra - a už jsem to tady říkal panu ministrovi – zcela rezignovalo na to, že má dělat koordinátora. Dnes každé jednotlivé ministerstvo si jede svoji lajnu. Oni ji všichni považují za maximálně důležitou.

Paní Marksová-Engelsová po nás bude chtít, abychom zajišťovali sociální byty dokonce pro celou oblast ORP. Já ale nejsem přednosta okresního úřadu! Já nebudu zajišťovat územní plány pro obce – kácení, silniční provoz, prostě stále to roste a my to platíme z vlastního rozpočtu, který platí tepličtí občané.

A s tím já se ztotožnit nemůžu! A teď se dostanu k onomu zákonu, navážu na pana kolegu, který mluvil o té ceně v místě a čase obvyklé, o které vedou polemiku v právním rámci i renomovaní právníci.

Řeknu to zase na jednoduchém příkladu. Občan si požádá o jakousi louku, která je nevyužitá, město je s tím smířeno, chce ji prodat, protože musí platit za sekání trávy. On ale nechce zaplatit žádnou cenu obvyklou, ale navrhne, že zaplatí maximálně za metr 200 korun.

My teď stojíme před rozhodnutím – buď mu to za 200 Kč prodáme, protože to chceme prodat, a budeme riskovat v nejlepším případě nějaké výtky, v horším případě trestní stíhání. A nebo mu to prostě nemusíme prodávat. Což je nejlepší obrana. My u nemovitostí to máme vyřešeno velmi jednoduše. Pokud jsou dva zájemci, tak to jde do dražby. A tam nemůže být pochyb, že ta cena je v místě a čase obvyklá, protože ji dosáhneme tou dražbou.

Jiné je to, když např. vám řeknu takový pronájem kostela. Jakou byste tam dali cenu v místě a čase obvyklou? Prodej zahrádkářské kolonie, když jste ještě nikdy žádnou neprodávali. Nebo dva pozemky vedle sebe. Co je to v místě a čase? Jak dlouho trvá to místo a ten čas?

My jsme kdysi dostali od policie z nejmenovaného města, už jsem to tady možná vyprávěl, požadavek, abychom sdělili, jestli jsme za posledních 5 let prodávali nějakou nemovitost, nebo pronajímali, za účelem zjištění ceny v místě a čase obvyklé. Ale ten případ byl starý 4 roky. Tak ještě je to v čase? Nebo není to v čase?

Ministerstvo vnitra kdysi říkalo, že ta norma by měla být alespoň odhad. To je vyhovující. Pokud je to úřední odhad s kulatým razítkem, pak nese odpovědnost odhadce. Policie ovšem tvrdí, že radní by si měli každý zvlášť udělat svůj odborný odhad, aby rozhodovali objektivně. A výsledek stíhání je ten, že stíhán je starosta, protože ten přece podepsal kupní smlouvu. A to je různé, podle toho, v kterém okrese se zrovna nachází, jak tam stíhají, nebo jak tam pracuje, nebo nepracuje policie. A to je stav, kdy to ty obce raději nebudou dělat, podobně jako veřejné zakázky, jenom aby se nedostaly do takovéto složité situace.

Pokud jde o národnostní menšiny, tam jsem se ptal v ústavně-právním výboru, a co se stane, když zastupitelstvo, které kupodivu stále ještě občas hlasuje, snaha je, aby už nehlasovalo, aby bylo všechno v přenesené působnosti, včetně dotací podle správního řádu, ale ono zatím pořád hlasuje. A co se stane? Vás se nechci ptát, pane ministře, to byla otázka na ministra vnitra, když zastupitelstvo zřízení onoho výboru pro národnostní menšiny neprohlasuje?

Co se stane? Máte nějaké řešení? Nebude ten výbor. Já se totiž obávám toho, že u nás zrovna jsou menšiny velmi rozšířené a že budu muset mít ulice ve třech nebo čtyřech jazycích, když se to bude vyvíjet. Naštěstí některé skupiny se k té své národnosti nehlásí, takže to nehrozí. Že bychom měli např. ulice v romštině, to asi nehrozí, protože máme 156 Romů, podle sčítání lidu, a podle skutečnosti možná 3000. Takže tam to nehrozí.

Ale nebezpečnější jsou spolky, které už tam jsou dlouhodobě. A pak stačí ten společek se třemi lidmi a začne se domáhat jakýchsi práv menšiny. Ale to bych řekl, že se to nějak vyřeší samo a není to ten problém. Ale bohužel s tou cenou a s tou neplatností, sice legislativa říká, že ono to stejně tak může být, protože nejvyšší soud už rozhodl, ale představte si úplně obyčejnou situaci. Koupíte si pozemek na rodinný domek, časem se zjistí nebo někdo napadne, nejspíš opozice, že ta cena nebyla v místě a čase obvyklá, vy už ale máte postaveno. Smlouva je neplatná, co se potom děje? Musíte vrátit plnění, protože to je bezdůvodné obohacení, a co potom s tím domečkem? Ono nám stačí na těch zahrádkách, když tam mají černé stavby. A co potom s tou stavbou, když prodáváme ty zahrádky?

Takže ono to v praxi není příliš jednoduché. Já už jsem žádal i ministryni pro místní rozvoj u veřejných zakázek, aby proběhlo nějaké školení Policie ČR na to téma. Právní řád by neměl řešit samosprávu, ledaže by v souvislosti s prodejem došlo k nějakému neadekvátnímu jednání, já nevím, prodej pozemků 10 ha za korunu může být sporný. Ale může být sporný, když to bude pro sportovní účely, protože tam zase musí být bezpečně zajištěno, aby toho nikdo nezneužil a časem místo sportovních účelů tam neudělal něco jiného.

A bohužel těch prodejů jsou obrovská kvanta. U nás je třeba většina bodů majetkových, kde se prodávají – většinou dnes už to jsou takové pozemky pod garážemi apod. Takže to je důvod, proč já mám s tím zákonem problém a nemohu pro něj hlasovat. Zejména proto, že už vím o té další novele. Představte si, že i ty nejmenší obce musí podle těch zákonů, které my tady schvalujeme, pracovat. Oni to nejsou většinou právníci. Oni dokonce chodí do práce a jednou za týden jdou do toho, ale odpovědnost mají obrovskou. Čili naším úkolem je, aby zákony byly jasné, srozumitelné, nejen pro ně, ale i pro ty jiné orgány, které do toho mohou mluvit. Ale my děláme přesný opak. Ty zákony narůstají, narůstají. Teď je tam ještě kontrola. O tom asi přijde řeč, až tady budeme mít zákon o NKÚ.

To je kontrola na kontrolu. Jednou dělá samosprávu kraj, pak se to někomu rozleží, že vlastně kraj nemůže dělat samosprávu samosprávě. Jen tak mimochodem, naše krajská samospráva usnesením rozhodla o tom, že bez souhlasu ORP žádná obec nemůže požádat o dotaci. Jakým právem vůbec krajská samospráva může nařizovat něco takového obci? My jsme to samozřejmě odmítli. Ale taková je situace tam dole. Děkuji za pozornost.

Informace vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 17. - 18. března 2016

Tisk č. 219
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:13:00 - 19:20:33:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, já mám jenom pár takových dotazů.

Tady bylo řečeno, že nemáme jmenovat, ale vyjednávat dohodu do Turecka nejel vzduch, tam jela paní kancléřka. Moje otázka je jednoduchá. Já pořád slyším: Musí to řešit Unie. Je to náš domov. Ona to musí řešit společně. A pak si čtu, že paní kancléřka vyjede do Turecka, tam naslibuje, aspoň podle médií, kvóty – a udělá si dohodu. A já se ptám, je-li ta dohoda k dispozici, já bych si ji velice rád přečetl, tu dohodu kancléřky Merkelové s Tureckem, protože mě to zajímá. Z toho potom můžu vyvozovat tedy další.

Paní kancléřka nemá žádný mandát. Ona v Unii, pokud vím, nezastává vůbec žádnou funkci. Ale samozřejmě, Unie je impotentní a ona za to nemůže. Ona povýšila lidská práva na náboženství, ona není schopna, ona je schopna vydat směrnici nebo nařízení, že zakazuje stowattové žárovky. To je celkem jednoduché. I v této krizi si všimněte, kolik toho chrlí! Pořád další a další směrnice a nařízení, jako by se nic nedělo, jako by bylo všechno v pořádku. Takže to je první věc, kterou bych chtěl vědět.

Druhou věc bych chtěl vědět, jaký je plán pro případ, že soud pro lidská práva ve Štrasburku řekne, že dohoda paní kancléřky s Tureckem, nebo Unie s Tureckem, je neplatná, protože neodpovídá čemusi. To je druhá věc, že jsme soudy, jak moc krásně píše náš kolega, docent Kysela, v Právním rádci předminulém, že jsme povýšili lidská práva na náboženství, a teď nevíme, co s tím. I soudy jsme povýšili – soudy, všechno se soudí, soudy rozhodují, ne poslanci, soudy určují, co bude, jaká bude politika, zruší zákony. To jsme si ale udělali sami. My jsme tu pravomoc dali soudům, místo toho, aby rozhodoval parlament. Takže to bude druhá věc, která nás může potkat, s čímž nebudeme si vědět rady.

Potěšitelná zpráva – dnes jsem se dočetl, že do ČR se poměrně v hojném počtu stěhují mladí Španělé. Já už jsem tady o tom mluvil, že kdyby nám započítali mladé Španěly, pane premiére, Švédy a Němce, ajťáky, mladé lidi, kteří se sem stěhují, do kvót, tak by to bylo docela příjemné. Takové lidi bychom tady potřebovali. Ale obávám se, že to nám nevyjde.

Pan Škromach, vaším prostřednictvím, tady mluvil o podpoře policistům. S tím já souhlasím. Oni už ji dostali. Víte, jak? Museli vrátit diety, protože jim vařili snídaně Maďaři. To byla ta podpora policie. V takovýchto polních podmínkách – a najednou my tam uplatňujeme takhle striktní právo, což v jiných případech neděláme. A ten jiný příklad je například ten, jak chceme něco řešit, když tento stát neumí vyřešit malou drobnost, že si tady někdo obsadí budovu, vyprší smlouva a stát se bojí zasáhnout a budovu vyklidit. Kdyby to udělal někdo jiný, tak ho policie vymete, do druhého dne je z toho domu pryč. A tady, protože je tady strach, protože shodou okolností oni za sebou mají takové ty lidsko-právníky, kteří si taky myslí, že lidská práva jsou nadevše... Já vždycky říkám: Máte právo, ale nemáte nárok. Mezi právem a nárokem je veliký rozdíl. Někteří lidé to pojali tak, že právo znamená nárok. To je cesta do pekel!

Takže to jsou moje otázky, pane premiére. Jinak vládu nekritizuji, jen se bojím, že vláda sice má pevné stanovisko do doby, než ji někdo přehlasuje, ale to není její vina, prostě taková je situace, ale že bychom nemohli, paní senátorko Seitlová, vaším prostřednictvím, jmenovat – a proč ne? Vždyť je to náš dům, naše rodina. Vždyť je to naše kamarádka. Proč bychom ji nemohli zkritizovat, tak, jak se kritizujeme tady vzájemně? To přece není nic špatného? To jenom ta striktní, rigidní Unie není schopna tohle pochopit, protože si tam vládne někdo, kdo žádné pravomoci nemá.

Německo s Francií, díkybohu, teď si Německo s Francií trošku jaksi – už si nerozumí, Rakousko už si také nějak přestává rozumět, ale jenom řeknu to, co nám hrozí. Prostě jiné než násilné řešení bohužel neexistuje. Bohužel, zdůrazňuji, opakuji, bohužel neexistuje. A na násilné řešení nemá Unie sílu. Snad nevěříte tomu, že někdo bude násilím nakládat ekonomické imigranty, člověk ani neví, jak je bude určovat, on je bude nakládat do letadel a padáky je bude někde vyhazovat? Přece cítíte, že to není pravda! Tak proč si tady lžeme? My si lžeme! To prostě není pravda! My jedním uchem slyšíme něco a druhým něco úplně jiného. Tak si aspoň zahrajme na pravdu. Ten problém je složitý, má pravdu paní senátorka, a připusťme, že některé problémy prostě racionální řešení nemají.

My si to nechceme připustit. To už je... Rubikon je překročen. My se opravdu chováme jako někdo, kdo uklízí garáž, kam mu zateklo, místo toho, aby zastavil tu prasklou vodu. Ten první úkol je zastavit ten průtok té vody, pak teprve řešit. Ale on pořád pokračuje. Ona se najde jiná než balkánská cesta. Teď Balkán je poměrně žhavý, není tam situace úplně klidná. I tam může dojít k nějakému konfliktu, to není vůbec vyloučené. Celý ten svět je rozvařený a ten syndrom černé labutě, který mě v poslední době velmi fascinoval, naposledy včera, kdy Putin stáhl letadla ze Sýrie a teď celý svět se zabývá tím, co asi měl na mysli? Co udělá zítra? A nikdo neví. A ta černá labuť se nám může objevit kdykoliv, kdekoliv. A vzpomeňte si, jak začala první světová válka. Vlastně náhodně! Jednoho "pupíka" střelili. Normálně byste řekli: O jednoho "pupíka" míň! Ejhle, ono nebylo, ona z toho byla světová válka. Zrovna takhle může vzniknout, z nějakého lokálního konfliktu, konflikt světový. Takže opravdu není čas.

A summity jsou stále. Summity, summity, summity... Tento summit nepřinese také vůbec nic, protože Turecko může přijít s dalšími požadavky. Takže uspořádáme začátkem dubna další summit, mezitím prostě ty věci pojedou. Jsou to pobídky, ty výstupy ze summitu jsou velmi zamlžené, to se dozvíme z kuloárů, o čem se tam opravdu mluvilo. Já chápu, že pan premiér nám nemůže říkat to, jak tam na sebe křičeli a nadávali si. Občas to pronikne, ale víceméně jsou to polodrby, že někdo prozradí, co se tam dělo doopravdy. Navenek to vypadá, jak jsme jednotní, výborní. Přece cítíte, že tomu tak není. Není tomu tak proto, že celá EU, celý ten projekt je postavený na vodě, protože ty státy jsou rozdílné, ty nátury národů jsou rozdílné. Já opravdu nemám v ČR strach z toho, že by se tady našel nějaký takový fašizující, který by vyhrál volby. To opravdu tady nehrozí. My jsme na to příliš líní. Tady na demonstrace chodí 300 lidí. V cizině chodí 300 tisíc. Toho se nebojím. Ale kde z toho mám strach, to je kupodivu Německo. Německo – kdyby se tam objevil někdo takový, kdo by v kravatě a velmi slušný tam oslovil Němce, tak tam trošku bych váhal a měl strach.

Dělejme všechno pro to, aby se to nestalo, ale nemalujme si, neříkejme si, jak je všechno bezva. Zítra samozřejmě ten summit, vzpomeňte si na mě za 4 dny, když jsem vám tady říkal, že dáme Erdoganovi 3 miliardy, pak bude chtít 6 a 9, tak jste se tomu usmívali. A ejhle, uplynulo 14 dní a už je to tady... Naštěstí ta eura jsou jenom potištěné papírky, ony nejsou ničím podložené, ještě se za ně dá něco koupit, ale to už dlouho trvat nebude...

19. schůze Senátu
1. den schůze – 02.03.2016

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 18. - 19. února 2016

Tisk č. 209
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:44:41 - 09:51:17:

Dobrý den, vážený pane premiére, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já jenom několik takových zmínek, které mě zaujaly. Předevčírem jsem viděl takový úžasný obrázek v nějakých novinách, kde paní kancléřka Merkelová běhá jako veverka v takovém tom kolečku a na těch špriclíčcích je napsáno "summit, summit, summit"... Jinými slovy – zatímco my si tady o tom budeme povídat, tak do Řecka připluje několik set, možná tisíc imigrantů. Ono to velmi souvisí s těmi sociálními dávkami. To byl hlavní bod toho jednání, který je zcela marginální v té situaci, v které se nacházíme. Ten byl pro nás nejdůležitější. Pan premiér po návratu projevil obavy, aby Brexit nevyvolal "Czexit", aby náhodou nezačaly v ČR diskuse o tom, jestli také ČR by měla vystoupit. A tuším, že řekl, že pokud on bude premiérem, nepřipustí referendum, kdyby ho případně někdo navrhoval, což mě potěšilo, protože jsem úhlavní přítel referend. Referenda považuji za věc, která do právního řádu nepatří, protože ona většinou končí 50:50 nebo 51:49, takže polovina je neuspokojena.

Co by mě bývalo bylo potěšilo, kdyby pan premiér připodepsal dopis britského premiéra a požadoval ne výjimky pro Velkou Británii, ale reformu EU ve smyslu požadavků Velké Británie. Ta by zvýšila konkurenceschopnost. Protože podívejte se, jaké tady máme materiály – sdělení Komise o lepším sousedství a podobné nesmysly, které v této pohnuté době nemají žádný praktický význam, a Evropa chrlí směrnice, jako by se nic nedělo!!! Dennodenně vychrlí těch 9 tisíc úředníků, nebo kolik tam je, další a další směrnice, které jenom komplikují život těm evropským státům, a to je to, co tu Británii štve – a štve to i nás, tedy některé, kteří si nemyslíme, že hlavní jsou sociální dávky, které jsou mimochodem jednou z příčin migrační krize. Ti lidé tam přece nejedou pracovat! Oni tam jedou za těmi dávkami, protože ona práce pro ně nebude. Takže okamžitě se zapojí do toho systému. Mimochodem – Německo a Rakousko druhý den po tom summitu vyhlásilo, že udělá něco podobného, co Británie. Že také nechce jenom platit sociální dávky. Takže my si tady vyprávíme a věci jdou jaksi trošku mimo nás.

Pokud jde o uprchlickou krizi, nezvládá se vůbec nic. My si tady namlouváme, že máme řešení. Žádné nemáme. A kdo viděl záběry z Makedonie, tak cítí, že to řešení bohužel není jiné než násilné. A dokonce ani to násilné nemá řešení, protože Evropa při své korektnosti použití zbraní zapovídá, naopak – snaží se řešit to, co my už jsme si tady jednou zažili, že nejprve uděláme summit v Čierne pri Čope, když nebudete plnit podmínky, tak vám tam pošleme pohraniční stráž, která vám tam udělá pořádek za vašeho velení, jak stojí v tom materiálu, že velitelem musí být ten Řek, ale my tam můžeme ty složky ozbrojené poslat i bez jeho souhlasu. Ale zkuste si představit reálnou situaci, kdyby v té Makedonii, když tam ti imigranti prorazí ten plot, a bude jich 5 tisíc, proti nim bude stát 10 ozbrojených policistů, tak i kdyby nakonec vystřelili, tak první, co bude, je ušlapou, seberou jim ty zbraně a postřílí je. Prostě tam nejde, když tam bude proti vám stát – ty děti oni samozřejmě mají tam vepředu, aby občas ten slzný plyn zasáhl i to dítě, což bude hned ve všech světových médiích.

Takže když se vrátím k tomu, kdo má to řešení v ruce, v ruce ho má OSN. OSN má hodně povídání o tom, dokonce vysocí komisaři OSN pro uprchlíky kritizují ČR a Evropu, jak se málo stará.

Představte si situaci, kdyby Rada bezpečnosti přesvědčila členské státy OSN, aby se podělily o ty kvóty, aby milion do Indie, milion do Číny, půl milionu do Spojených států, půl milionu do Kanady. Panečku, a je po krizi! Krásně by se nám to rozptýlilo. Ale místo toho vysocí komisaři velmi často pocházející ze zemí, kde lidská práva zrovna nejsou úplnou prioritou, kritizují ČR a V4, jak se zachová. Samozřejmě, a to je potěšitelné pro pana premiéra, dojde na to naše řešení. Postupem doby dojde na to naše řešení, protože to evropské řešení nemá. To jsou povídky, povídky, povídky.

Já jsem tady minule mluvil o tom, že Turecko dostane nejprve 3 miliardy, potom 6, dnes už se mluví o 9, o 10. Ty peníze se někam ztratí a pan prezident, když bude chtít, tak otevře ty hranice a pošle sem všechny zcela volně – a my s tím vůbec nic neuděláme.

Takže znovu opakuji, ta situace racionální řešení nemá. Kdo vypráví o tom, že má, tak vědomě veřejnosti lže. My jsme už překročili Rubikon a ještě se chováme tak, jako když vám teče voda střechou a vy dole uklízíte v garáži. To první je zastavit ten... Přece musíme nejprve zastavit ten přísun, to neumíme. Pak bychom měli údajně tedy rozdělit imigranty na ekonomické a neekonomické – kdo to bude umět, kdo to bude dělat a jak, podle čeho to pozná? Je to nesmysl! Oni jsou většinou ekonomičtí. Samozřejmě, jak se ta fáma rozšiřuje, tak budou přibývat ti ze států, o kterých ještě netušíme, kteří začnou chodit. Protože zjistí, že je to docela dobré.

Stačí se podívat na čísla. Mimochodem, ty první kvóty – ti, kteří vás kritizují, pane premiére, tak já neumím ta čísla přesně, ale ty státy, které se zavázaly, myslím, v té první vlně těch kvót, tak přece nikoho nepřijaly. To číslo, tuším, je 600, nebo takové nějaké, z toho množství 160 nebo kolika tisíc. Takže ty, co vrkají v té Unii, ty staré členské státy, nikoho nepřijaly. A kritizují nás, že jsme také nikoho nepřijali. Kdyby oni všichni už si to rozdělili, tak by pak oprávněně mohli říkat: A co vy? Proč se k nám nepřipojíte? Ale oni neudělali také vůbec nic. On je totiž nechce nikdo. Nechce je Francie a všichni říkají tak potichu, ale jenom na chodbě: Když si je tam ta paní kancléřka pozvala, tak ať se o ně teď postará. Je to stejné, jako když si soused, jak už jsem tady jednou zmínil na Facebooku, pozve na narozeniny 300 dětí – a ony už se nevejdou na jeho zahradu, tak se přesunou na moji zahradu. On říká: Musíte uvolnit vrátka, protože mně už se tady nevejdou. To je sice hezké, ale my musíme bojovat za to, aby to takto nebylo. Ale já na rovinu říkám, že já žádné řešení neznám. A kdo si myslí, že nějaké znám, tak lže.

Děkuji za pozornost.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES

Tisk EU č. N 067/10
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:47:20 - 15:49:49:

Děkuji za slovo. Já jen zopakuji otázky, které jsme projednávali v ústavněprávním výboru. Ta první je ten název, název Evropská pobřežní a pohraniční znamená, že Evropa se chová jako stát. Jakmile je tam ten název, tak je to jen krok ke společné evropské armádě. A to je podle mého názoru cíl utužování Evropy, protože pak už těžko budeme říkat zpátky, když jste souhlasili, že budeme mít Evropskou pohraniční stráž, tak proč byste nemohli souhlasit s evropskou armádou? A já jsem na ústavněprávním výboru říkal, že v Čierné pri Čope nám soudruzi říkali: "Splníte tato opatření," my jsme je nesplnili - a pak nám poskytli internacionální pomoc. Takže my jsme trošku na tyto věci háklivější než možná jiné země.

Ale moje otázka je jednoduchá. Předpokládám, že tato stráž bude ozbrojená, pane ministře, je to tak? Bude ozbrojená. Čili kdo, kdy a jak dá příkaz k tomu, aby zbraně použili? Protože každý policista vám řekne: "Když chceš zbrojní průkaz, tak musíš být rozhodnut vystřelit. Jinak když sáhneš, tak ten protivník sáhne rychleji a budeš mrtvý, když budeš rozpačitý." Tzn., že může nastat, ona nepochybně nastane situace, kdy pobřežní stráž bude muset použít zbraně.

Pokud jde o počet, to není problém, když se udělá nábor, můžeme udělat obrovskou pobřežní stráž, která může mít 30 000 mužů. Když to bude placené, tak se rychle najdou zájemci, kteří by chtěli v takové organizaci sloužit. Ale otázka moje je jednoduchá, protože nepochybně i v případech repatriace oni nebudou chtít, Makedonie, to byl jen malý začátek, kde používali jen slzný plyn, ale přijde chvíle, kdy se budou používat rychlopalné zbraně, samopaly. Kdo bude mít tu odpovědnost a kdo dá příkaz k použití zbraní?

A druhá věc, kdy chápu Řecko, které ostatně ani nechce, ale co bude v případech, kdy stát bude zásadně... Tam je současně uvedeno, že velitel musí být z toho Řecka, když to řeknu na příkladu. Ale on vůbec nebude chtít, aby tam zasáhla. To znamená, že tam bude muset zasáhnout násilím. To ovšem může vést k tomu, že řecká armáda, která nemá údajně sílu sama konat tak, jak konat má, tak se může dostat do konfliktů některý ze států, nebudu předjímat, do ozbrojeného konfliktu s Evropskou pohraniční stráží.

Moje otázka je, kdo bude odpovědný za to a co se v takovém případě stane? Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 191
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:42:32 - 17:43:07:

Ano, navrhuji, aby Senát vyjádřil vůli, a řeknu proč. My jsme tady mnohokrát řešili záležitost přílepku. To byly dramatické debaty ještě za paní senátorky Paukrtové. Existují na to nálezy Ústavního soudu. Tady je naprosto čistý, byť motivovaný bohulibě přílepek – změna zákona o zaměstnanosti. Trošku mě děsí, že ÚPV, který si ten zákon vzal, ač mu věcně nepřísluší, se zachoval tak, že bezostyšně ten zákon schválil. A právě tento výbor měl na to upozornit a neschválit, byť by to plénem prošlo.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:43:08 - 17:43:35:

Existuje samozřejmě čisté řešení, které by spočívalo v tom, co tady neprojde, že bychom vypustili tu první část. Ostatně, on ten první zákon je v podstatě o ničem, bez něj bychom žili úplně stejně, jako žijeme dodnes, a vláda by ho předložila znovu. Jako čistý bychom schválili ten přílepek. Z toho by se stal zákon. Protože pochybuji, že by takový návrh prošel, tak to je důvod, proč navrhuji, aby Senát vyjádřil vůli se zákonem nezabývat. (Senátor Jiří Vosecký mluví ve svém mikrofonu do probíhající řeči.)
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:43:44 - 17:43:45:

To je všechno.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:43:47 - 17:43:47:

To je všechno. Navrhuji, aby Senát vyjádřil vůli nezabývat se.

Návrh doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce

Tisk EU č. J 038/10
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:20:12 - 18:20:59:

Já nebudu dlouhý, jenom mám smutnou zprávu pro pana místopředsedu Škromacha. Víte, proč tady není paní ministryně Marksová-Engelsová dneska, a musí za ni tady vystupovat pan ministr zahraničí? Nevím, jestli jste zaznamenali zprávu, že jistý pan Šiška, bývalý náměstek pana Drábka, byl osvobozen. A pan Drábek, tak, jak vy tady vždycky hlásáte, dokonce některé strany to mají v nějakém kodexu, že každý, na kterém jenom ulpí nějaká skvrnka, se má vzdát funkce, očistit se, a potom se vrátit...

Pokud na tuto teorii přistoupíme, tak pan ministr Drábek, který gentlemansky odstoupil, aniž bylo cokoli vyšetřeno, tak se dnes vrací... To je, pane místopředsedo, pro vás špatná zpráva... (Pobavení v Jednacím sále.)

19. schůze Senátu
2. den schůze – 03.03.2016

Návrh senátního návrhu zákona senátora Václava Lásky a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 129
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:49:17 - 12:51:42:

Dobrý den. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, potřebuji jenom vyjasnit vaším prostřednictvím, aby mi pan Horník vysvětlil to, co říkal. Byl tu tedy jakýsi Skála, který udělal kampaň za čtyřicet tisíc a vyhrál. A pak tady protestujeme proti těm, co mají peníze, takže já tomu nerozumím. Dá se tedy vyhrát s malými penězi. Já jsem to vždycky vyhrál s malými penězi, protože jsem lakomější než Klaus, v hospodách mi voliči platí, ne, že já jim nakupuji guláš a fernet. Ale kam se dostaneme? Pak by bylo třeba zakázat koblihy, před volbami by bylo třeba zakázat přijímání zákonů, které někomu přilepšují, protože to je evidentní korupce dokonce za státní peníze. A kam se dostaneme?

Už jednou jsem navrhoval, ať bohaté strany rozdělí velký billboard na čtyři díly a nechají těm chudým třeba jednu čtvrtinku, aby si tam mohli také něco přismažit. Je to směšné. Včera na mediální komisi – já vám to prozradím – paní senátorka Baudyšová navrhla, abychom zakázali pořad Výměna manželek, protože děti, když přijde cizí manželka, mají z toho doživotní trauma. A myslela to úplně vážně. Po ní nastoupila paní senátorka Syková a chtěla zakázat reportéry ČT, protože ji tam nějak dehonestovali.

Kde skončíme? Já bych zakázal Ulici, Ordinaci v růžové zahradě, Ordinaci ve Valdštejnské zahradě. Zákazy se prostě nikam nedostaneme. Zákazy vyvolávají další zákazy. Raději přijměme zákaz zákazů, to by bylo dobré, zákaz regulací, registr registrů, nebo se z toho jednou zblázníme. Tohle nikam nevede. Oni vždycky najdou něco jiného. Když ušetří za billboardy, rozdají víc koblih nebo budou rozdávat něco jiného. Prostě nechte to být, je to na voličích. Za chvíli tady budeme svědky velké estrády s panem prezidentem, kterého jsme si přeci tak slavnostně přímo zvolili. Dokonce se teď navrhuje volit přímo starosty, primátory a hejtmany. Teď si představte těch petic, co tady budeme mít, až se nám nějaký vymkne přímo zvolený.

Buďme umírnění, se zdravým rozumem, voliči nejsou tak úplně hloupí. Vzpomínám si, jak v komunálkách nejmenovaný politik měl billboardy každých deset metrů a stejně nevyhrál. Nedělejme zase z našich občanů úplně pitomce, oni úplně pitomí nejsou, jen jim někdy déle trvá, než fintu prohlédnou, ale to je přirozené, protože oni - na rozdíl od nás - mají své vážnější starosti. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:57:18 - 12:57:55:

Jenom faktickou poznámku. Vaším prostřednictvím zklamu kolegu Bratského, protože když zakážete všechny bilboardy, tak tady ještě zbývají plakáty. A bude tady návrh zákona, aby plakáty mohly být jenom do rozměru A4, protože některé strany budou bohatší a budou mít plakáty A1, A2, A3 a ty chudší budou diskriminované. Pak bychom museli přijmout zákon, že plakáty mohou být jenom do rozměru A4.

Na tom je přesně vidět, že tudy cesta nevede. Jestli někdo věří tomu, že tudy cesta vede, nevede. Zákaz vyvolává další zákaz, polemika vyvolává další polemiku a nikam to nevede.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:07:27 - 13:08:18:

Já bych jenom panu předsedovi, vašim prostřednictvím, připomněl, že my už nikam nepouštíme. Můžeme to pustit buď do skartovačky anebo do Poslanecké sněmovny. My už teď rozhodujeme. Nejsme tam, že to, co jsme udělali minule, že to někam pustíme, a pak se uvidí. Teď už to nikam nepouštíme. Ale dostaneme se dál. Viděli jste některé výlohy, jak vypadají? To je hrůza. Nebo regály v marketech. Jdete tam s lístečkem a koupíte čtyřikrát tolik toho, než s čím jste tam šli...

Dostaneme se až kam v naší dobrosernosti, abychom pečovali o ty, kteří často o to ani nestojí? Nechte lidi žít! Jestli jsou hloupí a nachytají se... Neviděl jsem žádný billboard, že by se státy měly zadlužovat. A přesto dluh České republiky je stejný, jako dluh Roma, který dluží tři miliony!!!

Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Šestáka a dalších senátorů o veřejných kulturních institucích a o změně a doplnění některých zákonů

Tisk č. 183
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:06:03 - 15:08:09:

Zkusím jenom vysvětlit, proč tento zákon nemohu podpořit. On se tváří, že to je fakultativní, že je to vlastně jenom další rozšíření portfolia, ale to není tak úplně pravda. Řeknu to na příkladu nízkoemisních zón. Někdo vymyslí, že někde by měly být červené, oranžové a zelené známky na vozidlech, červené budou mít ty, co mají to nejhorší, zelené budou mít i euro 6, ale budou muset zaplatit dvě stovky za to, že budou mít zelenou známku, ačkoliv mají v techničáku, že ji na nic nepotřebují.

A tady to bude podobně. Okamžitě se toho chopí média a já dostanu otázku: Jak to, že v Teplicích jste ještě nepoužili tento zákon? No, to je jednoduché. U nás totiž příspěvkové organizace nefungují jako příspěvkové, ale ve skutečnosti jako rozpočtové. Kdyby totiž fungovaly jako příspěvkové, tak by příspěvek měl být do nějakých dvaceti, třiceti procent. Ale ve skutečnosti příspěvek zřizovatele je až 70 %, 80 % a také 90 %, aby tato instituce mohla fungovat. Z fakultativních možností se tedy stane možnost nedobrovolná. A mně vždycky vadí, když se obce montují, protože tam je řeč o nějakých správních radách apod., což bude zase zábavná politická funkce podobně jako u akciových společností, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je město nebo obec, všichni to známe, jak se bojuje o to, aby ten či onen byl ve správní radě, kde vydělává třikrát tolik, než vydělává jako místostarosta nebo starosta. My touto cestou nechceme jít. Bohužel o příspěvkových organizacích se tady mluví už od roku 1990, že to je forma, která by měla zmizet ze světa, ale on nikdo neví, jak by tato organizace ze světa mohla zmizet.

To je pouze důvod, proč to nemohu podpořit, protože vím, že to na mě dopadne z druhé strany a budu těžko odpovídat novinářům: Jak to, že už v Děčíně to mají, v Ústí to mají a vy to ještě nemáte!

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Miluše Horské, senátora Zbyňka Linharta a dalších, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 189
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:24:55 - 15:26:54:

Tentokrát na rozdíl od předchozího, paní předkladatelku, která mě neposlouchá, velmi potěším, protože je to zapotřebí. A jenom připomenu, že problémů, nejsou jenom ty, které jsou uvedeny v návrhu. Řeknu malý příklad – tam je uvedeno, že jedné osobě v jednom... to tak samozřejmě není, protože takový sportovní oddíl pořádá pětkrát jednou běh kolem Doubravky. Pak nevím co, běh na lyžích - a žádá víckrát a podle toho platného bychom mu jednou dali padesát tisíc, jako rada, ale druhý už by musel jít do zastupitelstva, protože už by to přesáhlo v jednom roce padesát tisíc.

Zákon je takový paskvil, ale my jich tady takových máme! Jenom vřele podporuji, abychom tam opravili ještě více věcí. Musím říct jenom podepisování ve velkém městě těch veřejnoprávních smluv, to je taková jenom hloupost, vám můžu říct, že mi to trvá každou městskou radu přes hodinu, než je podepíši. Ona se totiž každá smlouva dělá čtyřikrát a má několik stránek. To, co předtím se dělalo na půl stránce se teď dělá na několika stránkách. Je to neskutečná byrokracie. S korupcí to nemá nic společného. Samozřejmě jsou zastánci systému, že by se měl vytvořit jakýsi bodovací systém, takže už rada by nemusela dělat vůbec nic. Úředníci by jenom vybodovali a podle toho by byla dotace. Ale právě princip samosprávy je ten, že to je subjektivní. Velmi často je to subjektivní, protože rada je nějak složena a jedna věc se jí líbí více, jiná věc se jí líbí méně.

Může se stát, že někdo dostane víc, někdo nedostane, podle toho, jaké priority jsou ve městě. Ale to nejhorší, co se může stát, že má někdo zdůvodňovat ve správním řízení, že nedostal dotaci. Tak to už je za hranou normálnosti. Takže velmi návrh podporuji. Jenom paní předkladatelko poprosím, abychom se věnovali i víc věcem. Není to jenom to, co vy uvádíte v návrhu. Potřeboval by vykostit mnohem více.

Rozprava a návrh usnesení k jednání a výrokům prezidenta republiky
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:01:05 - 17:02:33:

Já vás možná trošku překvapím, ale budu vás vyzývat všechny k umírněnosti, protože vliv našeho prohlášení na výroky pana prezidenta je asi takový, jako kdybychom se tady rozhodli, že Země se točí příliš rychle a že Senát si přeje, aby se točila pomaleji. Ba právě naopak, pokud bude debata dlouhá a vzrušená, tak pan prezident bude večer se zájmem sledovat záznam z této debaty a bude to pro něj inspirací k některým dalším výrokům.

Ten problém je v tom, a tam ať si jdou plakat na svůj vlastní hrob ti, kteří tady tak vehementně prosazovali přímou volbu, a to přesto, že nám tady 18 ústavních právníků poměrně významných říkalo, že je to nesmysl bez toho, abychom Ústavu upravili. My jsme to neudělali, někteří se nechali navést na tu populistickou vlnu přímá demokracie – přímá volba. A teď sklízí ovoce svého hlasování. Takže to je to první.

Já jsem v tomto zcela ambivalentní zejm. proto, že pana prezidenta znám 25 let, takže vím úplně přesně, jak bude reagovat na to, co se tady odehrává. Ale co je na tom nejhorší, že my tou debatou, která tady bude velmi bouřlivá mezi zastánci a odpůrci pana prezidenta, tak zatlačíme do pozadí, jestli jste si všimli, tak novináři tady od rána právě na tuto debatu čekají. Takže jen chci vyzvat k umírněnosti právě proto, abychom nedávali další příčinu pro další výroky pana prezidenta, to je všechno.

18. schůze Senátu
1. den schůze – 13.01.2016

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 175
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:53:06 - 11:01:06:

Dobrý den. Já budu velmi stručný. Nebudu dokonce ani příliš mluvit o tom pozměňovacím návrhu, ale začnu tím, co jsem se dočetl včera. Každý rok zemře v ČR 1 300 lidí na chřipku. A nevšiml jsem si, že by to vyvolávalo takový fanatismus, jako vyvolává zákon o provozu na pozemních komunikacích.

My jsme zvláštní země. V naší zemi si můžete koupit bez jakéhokoliv školení řetězovou pilu, křovinořez, malotraktůrek, soustruh. A na druhé straně vám chodí hygiena vykládat o tom, jak dlouho smí úředník koukat do počítače, jaké musí mít v kuchyni body, či ne-body, jaké alergeny musí mít napsané – a nesmí to obcházet tím, že tam napíše 1, 2, 3, 4, 5 – a on to tam napíše, protože to jsou nesmysly. Chráníme sami sebe a nevíme, proč. Mimochodem, ti mrtví chodci – jak si to vysvětlujete, že tím, jak jsme zavedli takzvanou, zdůrazňuji takzvanou přednost na přechodech, která chodcům jaksi – oni ji pochopili tak, že prostě na přechodu jsou oni páni. Takže tam nejprve strčí kočárek pro jistotu, nikdo se nerozhlíží. Všimněte si, že ty doby, které jsme učili děti – rozhlédni se nejprve vlevo a potom vpravo – už jsou dávno pryč. Nikde už se nikdo nerozhlíží, jdou tam prostě... Babička s francouzskými holemi přechází na Klárově křižovatku šikmo, šoféři na ni řvou sprostě a ukazují. Já zastavím, otevřu okénko a říkám jí: Babi, vypadáte ještě dobře. Byla by vás škoda – tudy nechoďte. Na kolejích se nikdo nepozastaví nad tím, že když člověk jde po kolejích a přejede ho vlak, tak strojvůdce ani nevyšetřují. Protože na kolejích – tam jaksi nemá se chodit.

Tady byla řeč o tom, jak má chodec – že to je absolutní právo chodit. Ale proč se potom vozovka jmenuje vozovka a chodník se jmenuje chodník? Já si myslím, že je to odvozeno od toho, že po vozovce jezdí vozy a po chodníku chodci. Když jsou tyto dva provozy sloučené, tak je třeba výrazné opatrnosti. Mě opravdu pobavila vozítka Segway, která se v podstatě týkají Malé Strany v ČR, ale na Malé Straně – čirá náhoda, zrovna sídlí horní i dolní komora PČR, a někteří poslanci a senátoři se s vozítky potkali. Nevím, jestli někoho porazili. Nevím, pane ministře, kolik bylo mrtvých chodců díky nárazu vozítka Segway. Vím, že vynálezce spadl, ale to byl jiný důvod. On jel a zapomněl, že je tam díra – a spadl do té díry. Za to nemohl náš předpis.

Ale zpátky k těm našim předpisům.

Já jsem odchovanec pana doktora Frimla a pana Dalibora Janka, jejichž knížky mám stále v knihovně, protože oni například učili to, že když zatáčíte, tak máte jet takto vpravo. Já mé ženě pořád říkám – když vjíždíš na přednost, tak jeď – ne podle toho zákona – ke středu vozovky a potom odbočit doleva, ne, udělej to, co dělají kamiony. Jeď doprava. Protože ten idiot, co jede zespoda, to samozřejmě řízne. On neudělá tento výkrut, on udělá toto. A když tam ty budeš stát s tím tvým autem, tak tě prostě sebere. A v tomto všem jsou hlavní příčiny. Ne to, o čem se tady bavíme. Dívejte se v provozu, co se děje v Praze. Přijede vesničan do Prahy, Pražáci se na něj dívají občas trochu s despektem. My, někteří, co máme služební auta, tam máme pražské číslo, což je velká nevýhoda, protože zase – když se dostaneme mimo Prahu, tak si oni myslí, že jsme Pražáci, a my Pražáci nejsme. A podívejte se, co se děje na obyčejných křižovatkách v Praze. Rozsvítí se zelená, jeden mobiluje, druhý si čte SMS. Ale pokud on je u toho semaforu, tak on samozřejmě tu zelenou v pohodě stihne. Ten, co je třetí, už bohužel neprojede. Protože nedodržují tu vzdálenost, aby se mohli všichni najednou rozjet, a tu zase nedodržují proto, že když se ji snažíte dodržet, tak se vám tam hned první auto do té mezery zasune. On neví, že vy ji dodržujete právě proto, aby když začnou rychle zastavovat, abyste to ubrzdil.

To zmiňuji jenom pár věcí, které nejsou vůbec v tomto označeny. Ty jsou o výchově řidičů, o tom, že zpětná zrcátka jsou v automobilu tři. A mnozí netuší, k čemu ta zrcátka tam jsou. Ta páčka na levé straně je proto, aby se dávala doprava a doleva. Ona dokonce jde, že se ani nemusíte obtěžovat. Stačí jenom takhle trošku, většinou už to mají, a ona třikrát zabliká. Netuší, že ty blinkry jsou tam proto, aby ten, co jede za vámi, věděl, vám přijde – dokonce mi kdysi někdo tvrdil, že když jedu po hlavní doprava, tak blikat nemusím, že jsem přece na hlavní. To jsou věci, které my tady neřešíme. My tady řešíme pásky, ale vysvětlete mi, jak je možné, že v ČR není předepsáno zpětné zrcátko na kolech. To vás neznepokojuje? Zejména s rozvojem elektromobilů, které nejsou absolutně slyšet. Já jsem na všech kolech měl zpětné zrcátko, žádná vyhláška mi to nenařizovala. Dokonce když jsem ho vezl z NDR, protože tady nebylo k mání, tak pořád nebylo těm dederonům jasné – Was ist das Spiegel, was ist das? Mysleli si, bůhví co mám, a ona to byla taková tyčka na skládací kolo, které bylo taky z Německa, protože tady tehdy ta skládací kola nebyla.

Takže tady vidíte – jenom těch pozměňovacích návrhů... Uvědomte si, že ty miliony řidičů se mají tímto zákonem řídit. Vy se tady rozčilujete nad tím, že je tady neúcta. Bodejť by nebyla! Když je někde značka zákaz zastavení a ta ulice je plná aut, tak kde mají ti lidé tu úctu k tomu zákonu vzít? Já je pravidelně, ty značky, dávám dolů, aby postupně si je lidé zase vymohli. Ale nikdo není schopen zajistit, aby když je tam značka zákaz zastavení, tak tam prostě žádné auto nemůže stát. A když nemáte sílu na to, abyste vymohli, a teď se vrátím k těm pokutomániím, které tady slyším – 50 tisíc, 100 tisíc, jen jim dejte – tak já vám řeknu statistiku jednoho okresního města. Já nevím, jestli pan ministr si opatřil údaje, jak jsem ho prosil, z oněch statutárních měst, abychom věděli, jaké jsou dluhy za dopravní přestupky, když jsme tady prodloužili prekluzi na 3 roky v naivním domnění, že snad se něco stane. Jenom ty stohy těch přestupků budou narůstat... Takže já vám řeknu, jenom dopravní přestupky, dopravní, v roce 2011 – činily dluhy za tyto přestupky 29 milionů 330 tisíc korun. V roce 2012 – 35 milionů 129 tisíc korun. V roce 2013 – 37 milionů 912 tisíc korun. V roce 2014 – 38 milionů 1 tisíc korun. A konečně v roce 2015 – 43 milionů 57 tisíc korun. To jsou dluhy na pokutách, které v ČR nejsou žádným způsobem vymožitelné. Žádným! Jedině tím, který se panu ministrovi líbil, ale vám se líbit nebude, že ten, kdo nezaplatil pokutu, nedostane ani občanský průkaz, ani stavební povolení, ani pas. Paní senátorka okamžitě – jasně, vzhledem k jejím... – nejde. A proč by to nešlo, když tady neplatičům alimentů bereme řidičáky. Je to snad ústavní, paní senátorko, když už jsme u toho?
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:01:10 - 11:13:05:

V jiných zemích EU jsou takové postupy naprosto běžné. Občan se ke své obci nechová, tak proč ona by mu měla nějak enormně sloužit.

Další demagogie, která se projevuje, a brzy budeme svědky, protože já také nesouhlasím s tím, aby cyklisté měli nějakou výjimku, ale souhlasím s tím, aby měli 0,5, ale myslím si, že všichni mohou mít 0,5. Protože ty mrtvé na našich silnicích nezpůsobují ti, kteří mají 0,4 – 0,4, ale ti, kteří mají 2, 3 – dokonce ti, kteří nemají 0, protože daleko větší množství nehod je způsobeno těmi, kteří žádný alkohol nemají. To, že tady lidé běžně jezdí bez řidičáku, je naprosto standardní.

Ale my tady navrhujeme to, co se nám po letech podařilo, aby policista nemohl odebírat tu malou kartičku, která je registrací. To je váš doklad, že vaše vozidlo je registrováno. Promluvte s někým, kdo byl na technické prohlídce po 1. lednu, on vám bude vyprávět, jak to tam vypadá, jak musí stahovat ty počítače a hlásit. Pan ministr říká, že někde to přehání, že ani to nemusí, to, co dělají. Občas se jim to ani nepovede z těch dražších aut stáhnout, takže tam čekají. Jsou to školení technici ve stanicích technické prohlídky. Důvod, proč se to zpřísnilo, byl stejný. Některé stanice za poplatek – auto tam ani nebylo a lidé získali technickou. A proto jsme museli přitvrdit – a my jsme přetvrdili, jak je naším zvykem.

A nyní dáváme pravomoc, což tady někdo vítal, tuším – paní senátorka Syková, jak to bude výborné, že policista, který se zrovna špatně vyspal, se podívá na vaše auto a řekne: Vaše auto se mi tedy hrubě nelíbí, dejte sem malý techničák. A odebere vám ho. Kde se čeho dovoláte... Tak, jako to bylo s aukcemi, které jsme hned museli zase opravovat, protože vždycky rychle něco učiníme a pak to rychle novelizujeme.

Zrovna tento zákon by měl novelám podléhat zcela ve výjimečných případech. Měl by být stabilní, měl by mít každý tabulku, kde bude napsáno – při překročení v obci o 10 zaplatíš 1 000, o 20 – 2 000. Jak se shoduje s ústavou, že my máme bodový systém, ale občas se body nevybírají, protože když se to hodí, tak se řekne – zaplať prachy a my ti body nedáme. A kde je ta naše úžasná zásadovost? Mimochodem, já jsem přesvědčen o tom, že bodový systém by se měl zrušit, protože zdaleka nepřinesl to, co se od něj očekávalo.

Ale vždycky fungují argumenty typu – Čechovi dovolíš jedno pivo, on vypije dvě. Dovolíš mu 150, on bude jezdit 160. Prostě tyto argumenty, které opět se budou objevovat i v souvislosti s návrhy pana senátora Škromacha, jsou irelevantní. Tam jde jenom o to, jaký trest má následovat. Jestli stanovíme hranici 0,5 a současně bude stanoveno, že 0,6 je odebrání řidičského průkazu na 1 měsíc, 0,7 na dva měsíce atd., tak si spočítejte rychle, kde bude ta řada při třech promile. Ten už se papírů v životě nedočká. To bude jak ty tresty v Americe – třikrát doživotí. Takže to by fungovalo.

Jestli si myslíte, že bude fungovat na přejezdu, že tam dáte 50 tisíc, tak vám garantuji, že to číslo za rok vám budu číst jenom větší. Ti lidé mají diagnózu. Přece když jste viděli u té Studénky, když druhý den televize natočila, jak tam opět ti magoři jezdili na ta červená světla, tak takovým lidem nepomůže nic jiného – než zákaz přejíždět železniční přejezdy. To je trest pro tohoto člověka. On vám řekne – ale tím já do práce to budu mít o 20 kilometrů dál. Já říkám – když jsi blbej, tak budeš objíždět! To jsou prostě tresty. Ty vaše tresty, ty k ničemu nevedou. Já vám můžu tady číst rozsudky soudů, kdy se na tom člověku nedá nic vymoci. Marně máte všechny... Je to marné. A kde potom máte výchovný účinek, když vám přijde z Modřan obsílka, že jste před rokem v Praze na magistrále jeli 54. A že se tudíž máte dostavit a zaplatit. Vy už ani nevíte, že jste byl v Praze, natož že jste jel 54. Prostě honíme, jak říkal Ludvík Vaculík, držíme býka za rohy a někdo nám ho kope do zadku. Prostě, tudy cesta nevede. Cesta vede k osvětě – ty pásky, to je pravda, ale to chce každého přesvědčit o tom, že je to dobré ten pásek mít někde v kapse. A když taková situace se naskytne, si ho tam dát. A stále si uvědomovat, že se pohybuji po silnici. Všimněte si, jak černá barva je oblíbená. Stačí se rozhlédnout... Ona ta černá barva opravdu v noci je vidět špatně. My to tam ještě máme komplikovanější v Teplicích, protože tam ta černá barva převažuje velmi silně, zvláště večer. Ale přitom v Teplicích žádný radar není. 25 let se nic neměří. A nic se neděje! To je čistý důkaz toho, jak si myslíme, že jsme něco – a ono nic. Tam se nikdy neměřilo. Ty pokuty, které jsem vám četl, to nejsou pokuty našeho města. To jsou pokuty těch vesniček okolo, kde mají až 8 radarů v jedné vesnici. A když ten člověk nezaplatí, tak oni nám to pošlou k tomu správnímu řízení a u nás to skončí. A my máme tu pohledávku. To, co sbalí, sbalí. Kdybych vám četl maily, kde jsou popisovány praktiky městských policií v ČR, že jezdí denně 100 km na hlavní silnici, aby mohli měřit tam, protože tam je ta výtěžnost úžasná. Jestli ten Dvůr Králové má 40 milionů z pokut za rok, který byl teď předmětem televizní reportáže, tak já se na jednu stranu nedivím. To jsou docela příjemné peníze do rozpočtu města. To, že obce posunují tabule kilometry od zastavěné části obce, já jsem se pokoušel zjednat nápravu z pozice ORP, kdy já jim můžu nařídit, aby tu tabuli dali správně tam, kde končí zastavěná část, ne do polí, kde do křoví dají radar a tam mají jistou. Samozřejmě – téměř jistý výběr. Tak jsem se zlou potázal, protože já jim to sice můžu nařídit, ale oni se na to vykašlou. Já bych musel vzít pilku na železo a jít jim to odříznout, protože bohužel zase zákon nemá to b), abych já je k tomu mohl donutit, takže budu nadále ty tabule posunovat.

Já jsem přesvědčen o tom, že ten návrh dnes neprojde, jako mnohé jiné neprojdou. Na jednu stranu se nic nestane, protože já si myslím, že bychom měli spíš speciálně v tomto zákoně škrtat, očistit ho, nebo udělat jiný zákon, pane ministře, opravdu o pravidlech silničního provozu, kde by byly odstraněny takové ty lobby, jako že teď budeme mít další psychologické testy a prohlídky – za peníze pochopitelně, v naivním domnění, že tím něco zlepšíme.

Dokud se nezlepší atmosféra, dokud se nebude donekonečna vysvětlovat, co se v tom autě... Já si vzpomínám, před lety – to tady není nic nového – jsem tady vyprávěl, jak na dálnici blikám levým blikačem, když předjíždím. Takže vlastně blikám do svodidel. Vypadá to, že jsem asi blázen. No, nejsem. Protože ti, co se nedívají do zrcátka, když zapnete ten blinkr, tak ono mu to bliká v tom zrcátku, když se do něj nedívá, tak on to podvědomě vidí a neudělá mi to, co běžně ten kamion, nebo ten strejda Novák dělá, že mi to tam přesně střihne. Protože už je mám odhadnuté, tak se podívám na auto, na řidiče, a řeknu ženě: Bacha, teď tam nejdeme. Ten tam – samozřejmě bez blinkru – vjede do toho levého pruhu. Ten kamion to udělá samozřejmě, protože on ví, že já si nějak budu muset asi poradit, že by se mi nechtělo skončit v zadní části jeho vozidla.

Takže je to víceméně o cvičení těch řidičů. Já vám řeknu, jak by mohl vypadat zákon o provozu na pozemních komunikacích. Řidič jezdí tak, aby neohrožoval sebe a ostatní účastníky silničního provozu, a jezdí přiměřenou rychlostí. Opakuji znovu, že žádná konkrétní padesátka neexistuje. Jestli jste viděli, jak teď jezdili na tom ledě. Byla tam povolená padesátka! Oni jeli pětkou! A zabrzděno – a kvalt! A nic! A auto jelo a jelo a dole se zastavilo o popelnici. Jaká tedy tam byla přiměřená...? Tam byla padesátka. Možná kdyby to projela padesátkou, tak by to projela a střihla. Prostě ta rychlost se mění v čase. Každou vteřinu se ta rychlost mění. V Holešovicích nikdy 50 ráno nepojedete, to pojedete pětkou, protože tam je fronta. Ale v noci jedete přes Prahu čtyřproudovou silnicí, která stojí jeden kilometr miliardu korun – a vy jedete jako idiot 50, pokud nechcete mít problémy s těmi, kteří vás někde zavolají. Proč tam není 80? Nejsou tam žádné... Teď údajně na magistrále, jsem se dočetl, že, pane ministře, snad Praha povolila... A teď zase řidiči obráceně netuší a bojí se, jezdí 50, si nějak nevšimli, že se tam ta rychlost změnila. To je samozřejmě správně. Nikdo neví, proč v tunelu, který ani nikdo neví na D8, proč tam vlastně stojí, tam u té vesnice, ale je tam 100! Ke které najednou přijedete a máte stovku. Nikdo neví, proč. To ani není tunel, to je jenom takový skleněný oblouk. Naprosto zbytečně tam ta stovka je!

A to je nekonečný příběh těchto věcí, které pak právě vedou k tomu, že v Praze vás všichni předjíždějí, oni vědí, kde jsou radary. Vy, vesničan, to nevíte, tak vypadáte jako idiot. Mimochodem např. typicky v Holešovicích, když já chci dodržet padesát, abych to mohl udělat, musím zajet o pruh doprava, ale abych do něj mohl zajet, tak musím zrychlit na šedesát, abych neohrozil vozidlo, které jede v tom pruhu. Samozřejmě, kdyby mě v tu chvíli někdo změřil, tak se dopouštím přestupku, stejně jako když přijedu ke křižovatce a rozsvítí se žlutá. Pan doktor Friml a Dalibor Janek by vám to vysvětlili. Nejhorší, co můžete udělat, je na to "hamtnout". To je úplně špatně.

Mimochodem ve Spolkové republice dostali policisté nepodmíněný trest za to, že si nastavili semafory na křižovatce tak, aby skoro jistě měli na kameře řidiče, kteří jako jeli na červenou. Například vám svítí zelená šipka a po ní se rozsvítí červená. Zkuste se na to někde... to je něco tak zrůdného, a to existuje. Představte si to, že tam je zelená šipka, po které má samozřejmě následovat žlutá a zelená a ona po ní následuje červená. Co budete v takovém... A takto bych mohl vyprávět tady o tom hodiny. Ale to není tak zábavné, jako pokuty, které pořád tady navrhujeme do horentních výšin, které ale nikdy nevybereme. Já se klidně smířím s tím, jestli neprojde. Dal jsem pro vaši informaci ještě jeden pozměňovací návrh, který prodlužuje platnost odebrání pravomoci městským policiím o rok, protože, jak jsem zjistil, co mi chodily stanoviska, tak zhruba rok trvá, než si radar na sebe vydělá a pak už "rejžuje". Takto mi to bylo řečeno. Dokonce i prý, pane ministře, i policejní škodovky, co teď asi bude honit ÚHOZ, že si koupili škodovky, že neoslovili jiné značky, ale to je jiný příběh.

Ale oni budou neoznačené, proč budou neoznačené? Proč budou jakoby "fízlovat", proč si tam nenapíší velkým písmem "Pozor, jsem tady, dávám na tebe bacha, aby se ti nic nestalo". Proč se řídíme pořád jenom přes sankce v naivním domnění, že tím něčeho dosáhneme a dosáhneme přesně obráceného. Pokud ta spleť zákonů bude taková, jaká je, v které se ani nikdo nevyzná, tak bude docházet stále k větší a větší neúctě k právu. Neúctě k tomu právu. Základní zákon je, že zákony přece děláme pro uživatele. Ne pro sebe, že my se tady na tom vyžíváme, co tam bude. To musí číst, nevím kolik milionů řidičů, kteří mají od základního vzdělání až po vysokoškolské. A měli by tomu jasně a stručně rozumět! A zákon by měl být na třech stranách. A my máme na třech stranách vozítka Segway...

Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití

Tisk č. 174
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:51:18 - 15:59:56:

Jirka Dienstbier pronesl poznámku cestou – pohádkář. Ale já tady pohádky už slyším teď hrozně dlouho, tak nevím, kdo je pohádkář. Mě jenom zaujalo, jak říkal pan kolega Veleba, jak ty řetězce zničily vesnické prodejny. A protože jsem jeden takový případ v takové vesnic i řešil, občané si mi tam stěžovali, že tam nemají prodejny, protože vždycky, když ji tam někdo otevře, tak prodejna zkrachuje. A zkrachuje proto, a teď si vymýšlím čísla, že má cukr za 17, a v tom řetězci ho mají za 16. Má ovšem výhodu, že tam zazvoníte, paní s vámi otevře krám a prodá vám brambory. Což ten řetězec, když jednou zavře, zejména teď, když už bude mít v neděli zavřeno, jak praví náš úžasný návrh, kdy rozhodujeme i o tom, kdy já budu chodit nakupovat, ač vám do toho vůbec nic není. A teď mluvím jako spotřebitel. A nechte mě proboha žít. Já si nakoupím, jak budu chtít, kde budu chtít, sám si posoudím. A máme tady obchodní zákoník, ty smlouvy podle něj nějak mají být, a proč my jim ještě budeme říkat? Tak jestli chcete pozitivně, tak ty řetězce znárodněte, nebo ať si stát vytvoří státní český řetězec, kde bude všecko výborné, kvalitní a levné, on si to zkontroluje.

Tam se blížíte velmi rychle. Brzy začnete znárodňovat Vodovody a kanalizace, ČEZ a další, tam jasně směřujeme, protože stát si myslí, že on to nakonec všechno zvládne lépe. Já si chci nakoupit, jak chci a kdy chci, a já si rozhodnu, jestli si koupím housku ze zmrazeného těsta, která dobře vím, že když ji večer nesním, tak druhý den bude už tvrdá, ale mně to nevadí. Já si z ní udělám strouhanku, protože strouhanku, kterou mají řetězce, to se opravdu žrát nedá. To je mouka, to na tom řízku vůbec nedrží, takže já si udělám tu strouhanku sám. Ale dejte mi pokoj a pořád nedělejte ty dobrotrusy, o kterých vy si myslíte... Vy ochraňujete tak dlouho, až nezůstane kámen na kameni. Nechte tomu životu volnost!

Situace po roce 1989 tady byla taková, že tady nebyl kapitál, aby tady vznikl český řetězec ČR. Tak sem přišly jiné řetězce. Dnes, když si pan ministr financí vzpomene, tak ho o to poproste, je to váš šéf, tak ať založí český řetězec, jako byl Brouk a Babka, tak ať založí český řetězec Babiš a spol.! A ten tam prodává ty výborné české, on je v tom zainteresován, on si to tam bude dodávat ze svého, protože má taky významný podíl na trhu. A neotravujte pořád s tím, abyste regulovali, regulovali, až se nakonec uregulujete!

Ten zákon je nejen filozoficky špatně, on je ještě k tomu špatně napsaný! Takže za 14 dní přijde do vlády, tak jako přišla do vlády tuším teď hned novela vašeho slavného hlášení, které bylo také napsané špatně, takto přijde novela dnešního zákona. Protože ten je také napsán špatně a my pro řadu pozměňováků jsme neměli sílu se opravdu věnovat těm hloupým větám, které tam jsou, které se projeví za 14 dní a budeme ho tady mít zase znovu! A tak to jde pořád a pořád dokola.

Tak to nechte být, já se připojím k těm, kteří navrhují zamítnutí. A ať se tedy zemědělci spojí, pane kolego Velebo, a založí si super řetězec po celé České republice. A těmhle hajzlíkům ať tedy nic nedodávají a prodávají nám to výborné české zboží! Já jsem se ptal v jedné továrně, velká bomba, Žatec, tam ta zóna, výborný.... A byla tam továrna, tuším, Hitachi na televizory. Už není, odešla, zkrachovala... Všimli jste si, kolik probíhá likvidace těch řetězců? Jeden tam zmizí, Carrefour šel do háje, protože to podcenil, je tam teď Albert. Zítra tam bude zase někdo jiný místo něj, takže to tam probíhá. Oni někteří, dokonce si představte, krachují a jsou v obrovských ztrátách! Jak je to tedy možné, když mají takové marže a mají to takhle všechno vymakané?! Jak je možné, že jsou ve ztrátách? Tomu já příliš nerozumím.

A v té továrně se dělaly televizory, bylo to velmi zajímavé. A já, starý rýpal, říkám, prosím vás, a ty součástky – to byla japonská firma – jsou odkud? A oni říkali, no z Číny a z Japonska. Já jsem se nedal a říkám, tak dobře, řekněte mi tedy poměr těch dílů, které jsou z Číny, které jsou z Japonska? Tak se ošívali a říkali, pane senátore, z Japonska je jenom to sklo, to vrchní sklo, které je nějaké zvláštní, a to Číňani ještě neumějí vyrobit... Přece my musíme nutně už to čínské zboží tady zastavit. Vždyť to je hrozné. Všechno, co máte na stole, tam je napsáno HP, myslím, na tom počítači. A žádné HP to není! To je "China Gang Gong". V tom není z HP vůbec nic, jenom to HP, které není napsané tím čínským, ale tím evropským písmem...

A že tedy tady okamžitě neuděláme nějaký zásah? Prostě lidi budou kupovat to, co jim vyhovuje, když to bude dobré, tak to koupí. Někteří kupují ty sajrajty, protože je to pro ně přijatelné finančně, někteří kupují bio, které ale není bio, protože vy jste, soudruzi, nezregulovali ta bio. Oni to v noci hnojí! A vy to nemáte zabezpečené, protože nemáte sílu, abyste tam poslali tolik kontrolorů, aby oni nehnojili! A ti, co pálí ty flašky, je pálí v noci. A ty sklíčka, co mají ty naše holky, ty v noci jsou k čemu? No k ničemu. Protože v noci to není vidět. Přece nejsou tak blbí, aby pálili flašky ve dne, aby je hned někdo prásknul.

A takhle bych mohl pokračovat hodiny a hodiny. A vy se tady trápíte, místo abyste dělali něco prospěšného, abychom škrtali, škrtali legislativu, řekli, že je to omezená množina písmen, ne že každý zákon bude mít o sto tisíc slov víc než ten předchozí, protože se do toho zamotáme, a ta vaše slavná, pane ministře, pro nic elektronická sbírka, bude také k ničemu! Protože ani ona se nebude dát udržet v živoucím stavu, jako všechny ty vaše registry, které jsou samozřejmě chybové, protože do nich vkládají lidé. A my jim dáme registr, musíme už udělat registr registrů, abychom se v tom vůbec vyznali. Regulaci regulací, abychom se vůbec v tom vyznali, až se z toho jednou všichni zblázníme. Vždyť v této zemi už se nedá normálně žít!

My jenom proto, že to ignorujeme, protože je zastavujeme tam, kde nemáme, protože víme, že ten policajt tam nebude, takže nám ta úcta chybí. My nemůžeme mít přece k těmto paskvilům – vy říkáte, že občané nemají úctu k zákonům. K čemu by měli mít úctu? K těmhle paskvilům, co tady přijímáme? To já se jim vůbec nedivím! Vždyť to čtou a ani nevědí, co to čtou. A to ani nemluvím o evropských tiscích! Já jsem se zavázal, že vám je tady budu doslovně předčítat, abyste věděli, co za hovadiny tady schvalujete! Vy je totiž nečtete, dáte na to, že vám výbor řekne, tohle je výborný, a potom se nestačíte divit, že někdo něco prošlo!

Jak nám vlastně tohle mohlo projít, že máme mít ty čističky v obcích do dvou tisíc všude, a v těch starých státech Evropské unie v tom mají bordel. V Bruselu mají jeden záchod pro ženský i pro chlapy po schodech takhle vysokých, pozinkovanou trubku, žádnou teplou vodu. A kurník, je to stát Evropské unie jako my. Jak je to možné? Protože my nejsme ti práskači, kteří by jim to vysvětlili, že mají také dodržovat to, co chtějí po nás. My na to nemáme sílu ani odvahu, holt jsme tedy ten malý stát, s kterým se samozřejmě voře... Stačí přejmenovat kvóty na kontingenty a budeme to tady mít v jiné podobě. A vy se tady budete prsit, jak tam bojujete za Česko, aby nám nedávali kvóty. Oni nám je prostě dají a bude vymalováno. Protože my pro ně nejsme žádný rovnocenný partner, jak my si myslíme.

Takže já se jenom připojuji k těm, kteří si myslí to, že tento zákon se nic nestane, když nebude. Svět se nezboří, uprchlíků nepřijde méně kvůli tomu, my budeme dál chodit nakupovat. Ti, kteří to mají blízko do Německa, si dál budou jezdit pro ten Persil do Německa. Řezníci v pohraničí dál budou nakupovat maso z Německa, protože je měkčí a kvalitnější, jak jsem se dnes dozvěděl, jak to chodí. A oni vás zase a vždycky oblafnou. Jak jste přišli na ty metry? U uzavřených krámů je to 200 m, tady je to 250 m, jak se tak na ta čísla přijde? Do mas a map je to 70 % škol, nikdo neví, kde se to číslo vzalo. Někdo rozhodl, že 70 % škol se musí zapojit do mas, map – Pat a Mat, jak já říkám. A když se ptám, a proč 70 %? Proč ne 65, nebo 80? To my nevíme, to někdo to číslo řekl. Tak on to číslo tak někdo řekl a my ho tam prásknem.

Takže já se jenom připojuji k zamítnutí tohoto zákona, protože bez něj se nám lépe žít nebude, stejně jako s ním.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:02:15 - 16:02:27:

Mám jenom faktickou, vaším prostřednictvím, pane senátore Velebo to, že ministr je z nějaké strany, ještě nezaručuje, že není blbec...

16. schůze Senátu
1. den schůze – 10.12.2015

Návrh zákona o jednorázovém příspěvku důchodci

Tisk č. 157
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:23:01 - 09:26:46:

(Paní ministryně se směje.) Vás smích přejde! Dobrý den, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně. Vy se usmíváte tomu překlepu, byl to opravdu překlep, i když není tak úplně nepravdivý. Kdyby byl čas, tak bychom o tom mohli diskutovat, že senátoři jsou také ohroženou skupinou. Každý si do nich vandruje a oni se nemohou efektivně bránit. Ale zpátky k tomu, ten návrh bude opraven. Já se spíš pokusím zdůvodnit, proč jsem tento návrh dal. Důvody jsou dva. Jednak je skutečností, že senioři jsou opravdu skupinou, která nemůže na rozdíl od jiných skupin obyvatel, které by mohly pracovat, a nechtějí – a vysávají ze státního rozpočtu miliardové částky, tak senioři tuto možnost většinou nemají. Oni ji nemají dokonce už i předsenioři, protože ten, komu je 55 – 56 let, tak má výrazné obtíže, pokud v jeho firmě dojde k nějaké reorganizaci, tak většinou jsou to lidé, kteří jsou tím postiženi a velmi obtížně shání zaměstnání. U seniorů je to ještě horší. Oni nemohou žádným způsobem zabránit např. vysokým nákladům na bydlení, které paradoxně nespočívají v nájemném, jak se často říká, i oni podléhají tomu, když vždycky ukazují to inkaso, kolik platí, že mají 8 tisíc důchod a 7 tisíc jim dělá inkaso, ale ten vlastní nájem je položka poměrně nízká. Ty ostatní položky – většinou energie, vytápění apod. – jsou velké.

My ale jdeme cestou, že připravujeme tzv. SPOD II. Máme tady sociálně-právní ochranu dětí a teď má být ještě sociálně-právní ochrana důchodců, která má spočívat v tom, že budou mít div ne postavení veřejného činitele, v případě nějakých trestných činů budou za to přísnější tresty. Podle mého názoru je to dehonestující. Je to vůči této skupině neseriózní. To, že se občas stane, že podomní obchodníci podvedou nejen seniory, oni podvedou i lidi ekonomicky aktivní. Včera jste viděli, že některým lidem hrozí odpojení od elektřiny, protože firma, která nabízela tzv. burzu, že jim bude dodávat levnější energie, dluží desítky milionů. A těm lidem skutečně hrozí, že jim odpojí proud. Je to vždycky to svaté nadšení pro různé novinky, které se potom ukáží jako neproveditelné.

Druhý důvod, ten je politický. ODS bývá často považována za stranu, které jsou sociální věci vzdáleny. Není to pravda. Jen si myslíme, že by podporováni měli být ti, kteří to opravdu potřebují, ne ti, kteří si postupem doby vymohli ze státního rozpočtu významné sociální dávky, které nemotivují k tomu, aby se alespoň snažili o to získat práci. A jak je to s veřejnou službou a s veřejně prospěšnými pracemi, všichni víte, je to tak složité, že vlastně nefungují, přitom by to mohlo být velmi jednoduché. Že není práce, to není pravda. Práce je v této republice dost. Vždycky dávám ten příklad s pampeliškou. Kdybychom skutečně měli z našich trávníků odstranit pampelišku, tak máme zaměstnání pro statisíce lidí. Viděl jsem to v Dánsku, jak ji vypichují. Každý to znáte doma, jak ji vypichujete, marně a marně, protože od sousedů vám zase nalétá. Takže to je ten důvod, proč tento návrh podávám.

Druhý důvod je ten, že to není mandatorní výdaj. To je podstatná informace. Není to mandatorní výdaj. Kdyby to byl mandatorní výdaj, který bude každoročně, tak bych velmi, a vždycky to tak děláme i na radnici, že rádi podpoříme cokoliv, ale nesmí to být tím, že se to zařadí do rozpočtu a budeme to mít každý rok. Divili byste se, některé žádosti neziskových organizací mají inflaci 100 procent, protože vždycky rok od roku chtějí dvakrát tolik, než na stejnou akci dostali loni.

Takže děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů

Tisk č. 159
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:10:56 - 10:12:36:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, mě překvapuje, že k věci, která je neméně důležitá než uprchlická krize, se nikdo nehlásí. Vláda se chystá pomoci těm, kteří se dostali do dluhové pasti, aby se z toho nějakým způsobem dostali ven, ale dluhové pasti nejsou jenom ti lidé, kteří si nabrali neuvážené úvěry a teď už nejsou žádným rozumným způsobem schopni je splatit. V té situaci jsou jednotlivé státy a v podstatě všechny státy světa jsou v dluhové pasti, protože debaty v Poslanecké sněmovně o tom, jestli schodek státního rozpočtu je menší, nebo větší, jsou sice zajímavé, ale my se nikdy nedostaneme podle mého názoru ke splátce jistiny, stejně tak jako všechny ostatní evropské státy. Už jsme v situaci, kdy – když si dáte peníze do České národní banky, a potom si je vezmete zpátky, tak vám příslušná banka, u které máte svůj účet, vyúčtuje penále za to, že máte vyšší průměrný vklad, než je v kraji zvykem. Je to normální? Je normální, aby když si dáte, a to bude následovat v brzké době, 10 tisíc do banky, tak na konci roku tam budete mít jenom 9 tisíc, protože tam bude záporný úrok? Je normální, aby se vydávaly dluhopisy, jejichž cílem je něco vydělat, a firmy si je kupovaly, ačkoliv výnos je záporný? Jestli bude něco příčinou světového konfliktu, tak to bude právě toto. Protože už neexistuje žádný ekonomický způsob, jak se těchto dluhů zbavit. Jak je známo, po válce není dlužníků ani věřitelů. Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 156
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:59:33 - 18:03:22:

Já jsem naštěstí zemědělstvím nepolíben, také nebudu mluvit o zemědělství, ale o dotacích obecně. Já jsem tady před léty zažil takový zvláštní spor dvou odborníků, kteří se hádali, jestli je lepší šťovík nebo větrná elektrárna. Bylo to hodně na nože. Já jako nezaujatý pozorovatel jsem to poslouchal. Teprve později jsem zjistil, že to není tak, že se vypěstuje ten šťovík a ten se pak usuší a pálí, ale že z toho šťovíku se musí nejprve udělat ty pelety – a ty se potom pálí.

A náklady na pelety jsou velmi podobné, jako nám zakázali žárovky, měli jsme úsporky, teď máme všichni doma plné krabice úsporek a nevíme, co s nimi, protože mezi tím bez dotace se vyvinuly LEDky, docela výborně fungují, aniž by byly nějak zvlášť dotovány. A teď budeme řešit, jak budeme likvidovat úsporné žárovky.

Vzpomeňte na elektrovoltaiku, se kterou to zdánlivě nesouvisí, jaký je z toho obrovský průšvih, ze svatého nadšení, jak máme něco nového, protože jsme se kdysi v Bruselu zavázali, že nevím do jakého roku uděláme cosi. Odpovím vašim prostřednictvím panu senátoru Vystrčilovi, proč musí vyvážet druhou generaci, protože oni tam už první generaci nepodporují, proto musí vyvážet do zemí tu druhou. Jsem proti tomuto. Ptám se pane ministře, jakou barvu má zelená nafta, předpokládám, že zelenou, no asi nebude mít zelenou. Vzpomínám si na topnou naftu, a tady musí být pamětníci topné nafty, jak se dívám. Stála 90 haléřů a všichni, kdo mohli, tak si koupili ojetého mercedesa v Německu a jezdili na tuto naftu. Ptám se, na co jezdí zemědělci na zelenou naftu. No, nepochybně, byli by blázni, kdyby si koupili benzinové auto, kdyby jim do toho teď nevlétla aféra s volkswagenem. Ale logicky to samozřejmě svádí všechny dotace ke korupci. Vždyť vidíte ty denní aféry, které jsou jenom proto, že někdo do něčeho zasáhne. Evropská unie podporuje dlouhodobě při našem boji proti kouření pěstování tabáku miliardami eur. A protože už to bylo fakt "blbé", tak to teď nazývá podpora pěstování technických plodin, aby to tam "nečumělo" z toho, že vlastně jí nevadí, že podporuje tabák, když z druhé strany proti němu bojuje všemi prostředky.

A je pravda to, co tady říkal pan senátor Horník. Bylo to 1,1 litru nafty na jeden litr bionafty. Pan ministr nám bude určitě tvrdit, že nikoliv, proč by také říkal něco jiného. Ale to klíčové je – a proto já proti tomu nemohu hlasovat – že všechny tyto deformace škodí. Znám případy z našeho okresu, že když nebudu sekat trávu, dostanu dotaci. Když budu sekat trávu, dostanu také dotaci. A nejlepší je příběh studentů ze Sicílie, kteří si udělali projekt na chov ovcí, a přes všechny kontrolory dotací tuto dotaci skutečně dostali. Asi za pět let se na to přišlo, že si z nich jenom udělali legraci. Prostě dotace jsou svinstvo, ne-li trestný čin. Jsou zdrojem skoro veškeré korupce. A proto proti nim do své smrti budu bojovat. Nechte zemědělcům jiné peníze, dejte jim jinou podporu, ale ne takovouto naprosto nesystémovou. A vy chcete, pane ministře, ještě podpořit živočišnou výrobu, že, protože hnůj se také vyváží z pole na pole, slyšel jsem to v televizi, kde jste to říkal, že se musí i živočišná výroba podpořit. A jaká výroba ještě podpořit? Čeho všeho bychom měli podpořit ještě výrobu?

Já například pěstuji brambory tak, že do posekané trávy normálně hodím ty staré, co žena vyhazuje do popelnice, a jaká je to úrodička, jak si to pečeme bez dotací a funguje to nádherně.

Pokud nezazněl návrh na zamítnutí, tak ho právě dávám.

15. schůze Senátu
1. den schůze – 02.12.2015

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 148
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:36:28 - 09:41:42:

Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Svátky – to je svátek prostě! To je shoda, panečku! Tam se nikdo neodváží něco namítat. Máme jich stejně méně, než ti ostatní, což bychom si nějaké nepřidali!

Já už jsem tady dlouho a už jsem těch debat zažil hodně, od vyškrtnutí Mezinárodního dne žen, který neprošel, po zrušení 1. máje. Nikdy nic neprošlo a stále se přidává. Mě velmi zaujal pozměňovací návrh pana senátora Zdeňka Škromacha, který dodává další a další dny. Podívejte se do kalendáře, kolik máme takových dnů. Málokdo z vás ví, že třeba 23. září je Mezinárodní den úředníků. Víte to vůbec? To nesledujete! Prostě kalendář už nestačí, je mnohem víc významných dnů, než je dnů v kalendáři. Na některý den připadají až tři různé významné dny, protože je mnoho významných věcí. Takže máme Den boje proti tomu, Den boje proti onomu, Den boje za to...

Ale abych se vrátil k těm Velikonocům. Ony mají obrovskou výhodu. On to je jediný svátek, který je kontinuální, kdy to volno jaksi nepřipadne, tak, jako se to stává o Vánocích, na sobotu nebo neděli, ale vždycky to připadne na ty správné dny. Já jsem si ověřoval, zjistil jsem, že například Velikonoční pondělí není zdaleka tak významný den, jaký my mu přikládáme. Já, protože jsem z Boží vůle ateista, tak jsem se zeptal odborníků, oni mě poučili, že to vlastně vzniklo náhodou, posunem oslav. Ale máme tady třeba Zelený čtvrtek, kdy byla večeře Páně. Bylo by to hezké, kdyby bylo – čtvrtek, pátek, sobota, neděle, pondělí. Já jsem kdysi, když jsme to tady projednávali, říkal, že to je výborné, že to je souvislé volno, kdy můžeme pracovat na zahradách a domech. Bylo mi řečeno, že to nejde, protože na Velký pátek se nesmí kopat do země. Tak se dá dělat střecha, že jo. Ve čtvrtek budeme dělat zahradu a v pátek budeme dělat střechu, kopat nemůžeme. Říkám to proto, že ty svátky, můžete si namlouvat, co chcete, ztratily ten svůj původní význam. Dnes je důležité to volno! To volno je významné. Když to připadne tak, že svátek připadne na čtvrtek, tak si všichni vezmou v pátek dovolenou, aby si to volno prodloužili.

Měli jsme tady i zájem na tom, což v některých zemích je, že když svátek připadne na den pracovního klidu, tak se to volno posunuje. V některých zemích to mají tak, že když svátek připadne na neděli, tak je volno v pondělí. Když připadne na sobotu, tak je volno v pátek. To už by ministr financí asi nepřežil.

Ale mě spíš zaujalo, že pan ministr financí si stěžoval právě na tu hospodářskou ztrátu, že by chtěl nějakou kompenzaci. Já jsem na jednu přišel, ale myslím, že je neprůchodná, tak ji nebudu navrhovat. Jenom vám ji řeknu. Když jsme tady probírali ten zákon o tom, že nám stát bude určovat, kdy můžeme a nemůžeme nakupovat, a vybraly se tak zvláštně ty svátky, že tam například není 17. listopad. Ale co je horší, představte si, že Svátek práce, nejvýznamnější Svátek práce, není zařazen v tom zákoně mezi dny, kdy bude zavřeno! To znamená, že na Svátek práce ty pokladní, které jsme tady tolik chtěli ochránit, aby mohly být s tou rodinou, tak ony půjdou na Svátek práce do práce! Takže by se nabízelo řešení, že by Svátek práce se posunul mezi významné dny. Nebylo by volno.

Nebylo by volno. Odboráři by si vzali dovolenou, kdyby chtěli jít manifestovat, a my bychom ušetřili. A pak bychom mohli třeba udělat i ten Zelený čtvrtek, abychom měli čtvrtek, pátek, sobota, neděle, pondělí, to by bylo opravdu hezké. Ale protože vím, že tady se nenajde nikdo – já vím jen o jenom senátorovi, který nebude pro to z principu hlasovat – my ostatní si všichni rádi to volno uděláme.

Mimochodem, Zelení navrhují, že by se měla zkrátit pracovní doba a povolit marihuana. To je taky dobrý nápad. Že prý moc pracujeme. Myslím, že si mnozí pamatujeme, když jsme pracovali ještě v sobotu. V sobotu se chodilo do školy a do práce. Pak byla každá druhá volná, pak byla každá volná. A už se zvažuje, že by mohly být volné pátky, protože práce je málo, takže bychom zaměstnali víc lidí.

Takže já nebudu nic navrhovat, jenom vám dávám úvahu, jestli se opravdu do budoucna nad tím nezamyslet. My jsme tehdy narazili na Vánoce. Tam, když jsou ty dva svátky za sebou, tak je to problém, kam to přesunout. Pak je to v červenci, taky máme dva svátky za sebou, kde je trochu problematické, jak to o tom víkendu udělat. Ale jiné státy to vyřešily, tak bychom to v budoucnu mohli vyřešit také. Nejhorší je, když svátek připadne na středu, protože máte narušený celý pracovní týden. Lidi si pak vezmou dovolenou dokonce ve čtvrtek, pátek, a podnikatelé mají problém. Ne proto, že by museli platit, ale proto, že nemají lidi.

Tak vám přeji úspěšné hlasování o svátcích. Je to jeden z bodů, který je takový předvánoční a milý... Hezké Vánoce!

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku po teroristickém útoku v Paříži - informace vlády
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:57:01 - 11:58:05:

Já jenom, s dovolením, načtu pozměňovací návrh k tomu návrhu Přemysla Sobotky, který žádá vládu, aby se připojila k žalobě ve věci kvót. Ten text zní přesně: "Žádám vládu, aby se připojila k žalobě věci kvót, stávající bod 3 označit jako bod 4".

Důvod je jednak to, že si nemyslím, že je správné, tak, jak bylo řečeno, co bychom se někam připojovali, on to za nás udělá někdo jiný a ten rozsudek bude platit i pro nás. To je veliký alibismus. Ale hlavní důvod je ten, že jsem také četl rozhovor šéfporadce premiéra Vladimíra Špidly, s kterým souhlasím opravdu jen ve zcela výjimečných případech, ale tentokrát to byl souhlas stoprocentní. S malým rozdílem – ta věta zněla, že pokud kancléřka Merkelová zavře hranice Spolkové republiky, tak nás čeká velký problém. Velký problém. Já k tomu dodávám, že ten den už se blíží, kdy kancléřka zavře hranice Spolkové republiky a moc prosím, aby vláda na tuto situaci byla připravena. Děkuji za pozornost.

14. schůze Senátu
1. den schůze – 11.11.2015

Návrh senátního návrhu zákona senátora Václava Lásky a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 129
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:23:27 - 09:26:04:

Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane senátore, kolegyně, kolegové. Pan předseda zapomněl říci, zda někdo navrhuje návrhem zákona se nezabývat, ale on to je senátní návrh, takže to nebylo zapotřebí. (Předsedající Milan Štěch se směje.) Takže nic špatně neudělal...

Já jsem zaslechl – lidmi není vítán – ale hned proti tomu, že se tím dá získat velká výhoda; volební. Já jsem odpůrce billboardů. Říkám vždycky ve své malé straně, že jsou to vyhozené peníze. Je to dobrý byznys pro ty, co dělají billboardy. Ale přesto – regulování takové věci je mi hluboce proti mysli.

Ono zmenšení plochy vypadá na první pohled dobře, ale už z důvodů bezpečnostních, pokud ten billboard zmenšíte, tak je nečitelný, nemůžete si přečíst, co tam ten člověk píše. "Vždycky s Vámi" – nebo něco podobného. A můžete nabourat. To znamená, velký debut je z tohoto hlediska výhodný.

Přesto ale bych navrhoval, aby se srovnaly zbraně, udělat co největší billboardy, rozdělit je na čtyři díly, kde dva díly by měly ty bohaté strany a ty dva spodní díly by měly ty chudé strany. Bylo by to výborné, protože by došlo ke zlepšení mezilidských vztahů, protože by byl na jednom billboardu Babiš, pod ním by byl pan Kalousek, pokud by nebyl přímo vedle, to už by se museli nějak dohodnout, a byli by spokojeni.

Ono – zmenšování je obecný problém. Já ho léta prosazuji. Všechno je moc velké. Všimněte si, kolik stojí fotbalový stadion, jsou to obrovské prostředky, které potřebujete vynaložit. A ti hráči to kolikrát ani neuběhají. Všimněte si, v druhém poločase oni už skoro jenom chodí. Takže kdyby se stadiony zmenšily, tak by se ušetřilo velké množství peněz, o tenisu ani nemluvím. Kdo z vás hraje tenis, tak ví, co to znamená doběhnout - ten kraťas - je to strašné! Kdyby byly kurty poloviční, tak by mohlo i více lidí sportovat, protože na jednom kurtu by hrálo osm lidí, což by bylo velmi výhodné...

Takže já jsem zásadně proti tomu, z toho principu, že bez toho zákona se prostě obejdeme. Ten zákon nic neřeší. Bez něj budeme žít stejně, jako jsme žili dosud, budou si strany kupovat billboardy, v tom jim stejně nikdo nezabrání. Takže já navrhuji zamítnutí tohoto návrhu, ale jenom z toho důvodu, že je nadbytečný. My všichni pořád o tom mluvíme, nechci vám znovu číst "nekrmte zvěř", ještě k tomu bude dnes příležitost při jiných zákonech. Prostě – přijímáme zákony, bez kterých bychom se obešli, které nejsou nezbytné, u kterých jenom někdo má dojem, že bychom je potřebovali.

Takže opakuji svůj návrh na zamítnutí.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 136
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:44:30 - 11:49:12:

Já budu opravdu velmi stručný. Teď jsem se málem zase rozplakal, když jsem to poslouchal, akorát že trošku nevíme, kde se nacházíme. My se nenacházíme v tom, co si tady vyprávíme. Já nevím, jestli se díváte na televizi, nebo nedíváte, tak se zkuste dívat. A dívejte se pozorně. To přece ten problém už není ani islám, ten problém není už ani, jestli je to Sýrie, Afghánistán, to je úplně jedno. Kdyby takové množství lidí přišlo, a já nebudu žádnou národnost jmenovat, mohla by to být jakákoli národnost, tak v tomto množství je ta situace neudržitelná. To je něco úplně jiného.

My se tady zabýváme jedním drobným zařízením, ale já vám zkusím prognózovat. Už skoro bývalá kancléřka, až po ní nastoupí někdo jiný – a už se na tom intenzivně pracuje, tak ze dne na den, bez jakékoli konzultace, jak už se to stalo několikrát, uzavře hranice... A zkuste si představit, co se bude dít potom. Mně to připadá, že je to povodeň, a my se chováme, jako když nám kape kohoutek. Kdybych to tak přirovnal. Ta situace je v podstatě neřešitelná!

Proč jsem se vlastně přihlásil? Mě zaujalo to pokárání Ústavního soudu, že jsme člověka z Kamerunu dopravili do letadla nějakým nehumánním způsobem, snad dokonce na vozíku pro zavazadla, což je opravdu hrozné... Akorát se ptám, jak tedy paní kancléřka dopraví do letadel pět set tisíc uprchlíků, které bude vracet, a oni samozřejmě nebudou chtít dobrovolně do toho letadla. Vy byste chtěli, když už byste se tam jednou dostali? No ani omylem, tam by mě museli dotáhnout, do toho letadla. Když už tam jsem, zaplatil jsem nevím kolik tisíc eur, tak přece proto, že někdo řekl, že jsem ekonomický emigrant – což je mimochodem kategorie, kterou neumíte definovat, je to nesmysl. Kdo to bude rozhodovat, kdo je ekonomický, kdo je jiný, komu opravdu hrozí smrt, jak tady skáče sousedovi do zahrady a kdo si tam jenom přišel pro ořechy, protože jsem zrovna nebyl doma, to je tak těžké... To my si jenom pořád myslíme, že to umíme. Ale my to neumíme.

Ale podívejte se na ty záběry a podívejte se na odhady, o kterých mluví např. pan Cílek, kde se ta čísla pohybují v řádech. V řádech! Je to stejný problém, jako když se vám do novostavby nastěhuje jedna rodina – a to tady moc dobře známe, škoda, že tu pan ministr pro lidská práva není, aby nám to vysvětlil. A víte, co se stane v tom vchodu? Tam, kde umývali schody, kde byl pořádek, do týdne nikdo neumývá schody a celý ten vchod je jedním člověkem nebo jednou rodinou zdevastován. A to přesně čeká Německo!

Vzpomínáte na ty fanoušky, co jezdí z Ostravy na Spartu a občas zastaví u benzinové pumpy a vezmou si, co potřebují, bagety... A ta chudinka paní, co tam sedí, tak jenom kouká. A takhle koukají v některých německých městech, jak si chodí do marketů... A když starosta napíše jakýsi leták, že je třeba v krámě platit, tak se z něj okamžitě stane, nevím, jak tomu říkají, xenofob, islamofob nebo něco jiného.

Já opravdu patřím k takovým kosmopolitům, já lidi rozlišuji jenom na hodné a zlobivé. Nemám žádné zábrany národnostní, ani žádné jiné, ale toto je přece problém množství!

Proboha, podívejte se zase večer. To, co všichni čekali, se nestalo, kupodivu, že zima přejde. Zaplaťpánbůh, že se to nestalo, protože ono by to všechny uklidnilo a na jaře by přišla další vlna. Ono se ani toto nestalo. Toto už žádné evropsky korektní řešení nemá. To vám garantuji. Žádné korektní řešení není! Ty povídačky o tom, jak ty pošleme, vybereme, jsou to nesmysly! A my budeme brzy to, co jsme teď zlikvidovali ty stany, pane ministře, tak je brzy budeme stavět, protože ta další vlna už půjde přes Českou republiku. A byl bych rád, kdybychom na to byli připraveni. My na to připraveni díky těmto dobrotrusům... Mně je taky líto, když vidím malé dítě někde tady v zařízení. To mi je líto, ale zrovna tak mi je líto českých malých dětí. A já si myslím, že my politici musíme být solidární, to je všechno možné, ale zeptal bych se hloupě, vždyť nejsme tak solidární ani k našim vlastním bezdomovcům! Takže na co si tady hrajeme? Ani to nedokážeme. A mám jich ve městě jenom padesát z padesáti tisíc lidí. A nevím si s tím rady. A tak, jak říkal pan senátor Čunek, nevíme si rady. Tady pan ministr, agentura už vyčerpá opět pomalu miliardu na sociálně nepřizpůsobivé a jejich výsledky budou jako vždycky tristní, protože takové řešení neexistuje. Děkuji za pozornost.

13. schůze Senátu
1. den schůze – 22.10.2015

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 15. - 16. října 2015

Tisk č. 131
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:16:07 - 10:21:30:

Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére. Já jsem včera viděl v televizi záběry oněch uprchlíků, kteří se brodili přes takový potok ve strašlivé zimě s malými dětmi. Říkal jsem si, že záběry by měly paní kancléřce promítat místo večerníčků každý den. Víte, ono se tady krásně poslouchá, my už jsme vás tady takto jednou poslouchali, jak si unie nedovolí nás přehlasovat kvalifikovanou většinou, protože my to přece nechceme. Samozřejmě, stalo se. Totéž nás čeká teď a můžete tady stokrát mluvit o tom, že tentokrát už se to nestane. Samozřejmě, se to stane.

Paní kancléřka pozvala 800 tisíc, ona už ví, že to byla chyba, a teď neví, jak z té chyby ven. Ještě jich 200 tisíc zbývá. To znamená, až bude 800 tisíc, tak pak teprve nastává příběh nějaké relokace. Včera oznámila, že ekonomičtí imigranti budou nakládáni do vojenských letadel a odváženi zpět. Ptám se, kam zpět... Kam je odveze a potom se ptám, když někdo ujde 4 tisíce kilometrů, zaplatí peníze, oni ho označí za ekonomického imigranta, jestli člověk dobrovolně nastoupí do letadla, aby ho odvezli kamsi. Myslím se, že ne, že tam dobrovolně nenastoupí. To znamená, že se bude muset dostat do letadla násilím. Když ho tam ale dostane násilím, tak to vyvolá další násilí. A od násilí je to už blízko k tomu, co by si samozřejmě nikdo z nás nepřál. Takže já si myslím, že to bude všechno jinak.

Proč EU nedá peníze na pomoc a je to v pořádku. Pomoci zemím, kde jsou uprchlické tábory, ale ona je nedá z rozpočtu. Ona chce další sbírku a včera jsem slyšel, že nechcete platit nikdo, že nemá peníze. Apeluje na jednotlivé vlády, aby daly peníze. Ony jich také moc nemají. Proč je tedy nedá na místo nesmyslných dotací na pomoc, protože problém je vážnější, než si myslíme. V Sýrii hrozí horká válka. Tam stačí jeden drobný incident a jsme v globálním konfliktu dříve, než si umíte představit.

To znamená, já si od toho vůbec nic neslibuji. Situace je tak vážná – podívejte se na záběry – že tam už žádným normálním způsobem postupovat nelze. K tomu je potřeba přičíst to, co se teď stane v rádoby zemích, jako je Rakousko a Německo. Tam to není tak, že všichni jásají nad kancléřkou a říkají a vítají. Vypalují se ubytovny, v Německu dvě stě, teď už to přechází do dalších zemí. Je to samozřejmě obrovská příležitost pro opravdu extrémistické strany, které budou zase obráceně ohlupovat veřejnost, že oni jsou ti, kteří jsou zastánci. Jsme toho svědky i v naši republice, i když zatím naštěstí v měřítku malém, ale to se může radikálně změnit.

Co můžeme dělat? Můžeme dělat například to, že až se situace v Rakousku a v Německu vyhrotí, pozveme občany zemí, kterým se politika jejich vlád nelíbí, že by se mohli stát vnitřními imigranty a přijít do ČR. Takový německý senior s německým důchodem – to je naprosto v souladu s tím, co jste říkal na konferenci Česko, jak jsi na tom. Ten by u nás úžasně nakupoval. Sice markety budou o svátcích zavřené, tam si nenakoupí, ale on má čas, nakoupí si jindy. To by byla jedna skupina.

Druhou skupinou by byli ti kvalifikovaní, o kterých jste mluvil, že nám chybějí, že sice máme 400 tisíc nezaměstnaných, ale ti nám nejsou nic platní, protože 100 tisíc volných míst neumíme obsadit. A takoví mladí Švédové, mladí Němci, mladí Rakušáci by tady byli docela přínosem, a kdyby nám to započítali na kvóty, žili bychom si docela dobře.

Závěrem bych chtěl říct, že tomu vůbec nevěřím. Turecko situace samozřejmě naprosto využije, udělal bych to také, vymůže si zvláštní postavení, to znamená bezvízový styk a další věci a peníze. Už jsem i slyšel, že tři miliardy mu jsou málo, bude zkoušet, aby získalo více.

Řecko bude samozřejmě žádat o odpuštění dluhů, protože když je na tom tak špatně, tak je potřeba ty dluhy odpustit. Takže já to vůbec nevidím tak optimisticky. Ono něco jiného je zakazovat vysavače na tisíc wattů, psát přihlouplé směrnice o úsporných žárovkách, to si tak sedne nějaký úředník v Bruselu a napíše. Něco jiného je pak řešit takovýto problém. Směrnice o tom, co máme, nebo nemáme, jak mají být ohnuté banány, to jsou legrácky, to umí každý. Ale když pak přijde skutečný, tak se Unie ukazuje jako neschopná, impotentní. A je tomu tak vč. OSN, které je to samé. To jsou vlky, plky, kdy komisaři nás poučí o tom, jak špatně vracíme. Na odpovědi pana ministra vnitra, nebudu vás tím teď obtěžovat, se zeptám jeho, jak mu odpověděli na jeho dotazy, které byly legitimní. Samozřejmě, že ho, lidově řečeno, poslali někam.

Takže jenom chci říct, že tento optimismus nesdílím. Budeme brzy svědky, že ten relokační mechanismus bude platit, protože ono žádné jiné řešení není. Německo až zjistí, že už je to nad jeho síly a začne mít vnitřní problémy, a ty nastanou, a v Německu jsou ty strany Pegida a spol., to není jako u nás, u nás na demonstraci pro uprchlíky a proti uprchlíkům přijde 200 lidí. V Německu a těchto zemích tam přijde 200 tisíc lidí.

Takže závěrem jsem chtěl jenom říct, že váš optimismus vůbec nesdílím, nicméně vás nekritizuji, děláte, co můžete, to je v pořádku. Myslím, že tam opravdu by opozice neměla fungovat v negativním slova smyslu, ale spíše vládě pomáhat.

Děkuji za pozornost.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje krizový relokační mechanismus a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013

Tisk EU č. N 033/10
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:26:47 - 15:30:33:

Děkuji, pane místopředsedo. Já celý den tady o tom přemýšlím a pořád na to nemůžu přijít, chtěl bych, aby mi to někdo vysvětlil. Takže znovu... To, co my si tady vyprávíme, si můžeme vyprávět. Poté, co jsme někteří, já tedy ne, ale někteří odhlasovali Lisabonskou smlouvu, tak se tady bavíme o něčem, na co nemáme sebemenší vliv. Prostě bude rozhodnuto a hotovo. Takže jestli my si tady vyprávíme – tak nebo onak, nebo co uděláme, já jsem se ráno ptal na to, kam bude paní kancléřka posílat ta letadla, jak jsem se včera dočetl, s těmi ekonomickými uprchlíky, kde budou ta letadla přistávat. Dnes mi jeden vtipálek řekl, že zřejmě budou mít padáky. Ono to není tak, jak říká tady pan kolega Čunek, že můžeme vjet do výsostných vod Libye nebo někam jinam, to můžeme, ale jenom jednou. Oni zahájí palbu a pak jsme tam, kde nechceme být. Tady už žádné smírné řešení neexistuje. Ti lidé nebudou chtít dobrovolně, znovu to opakuji, jestli někdo ujde 4 tisíce kilometrů a zaplatí 50 tisíc korun nebo eur nebo nevím, tak rozhodně nebude chtít, aby nastoupil dobrovolně do letadla, které ho někam – nikdo neví kam – zaveze. Včera byl pan poslanec Korte v České televizi, nevím, jestli jste to někdo viděl, on tam zdůrazňoval, že tajné služby mají odposlouchávat politiky, že je to jejich úkol. To tedy znamená, že určitě někdo z našich zpravodajských služeb ví, jaké úmysly má paní kancléřka, protože ji odposlouchávají, a mohl by nám to třeba sdělit. Nežijte tady v iluzi. Vy se tady vybavujete. Mě také mrzí ty rodiny, které pan Čunek chce, abychom se o ně postarali. Ale současně jsem četl od jednoho faráře: Proboha, nikdy nedopusťte, abyste si doma ubytovali tyto uprchlíky. On přímo k tomu vybízí a vypráví o těch zkušenostech, které s nimi měl, že to není tak jednoduché, jak to tady někdo líčí.

Ten problém je přece v tom množství. Tady už to bylo řečeno. Jaké je to číslo? Víte ho někdo? Je to 150 milionů, je to miliarda? Za dva roky to může být miliarda, protože světový konflikt se bude eskalovat, nikoli uklidňovat, jestli někdo znáte ty recepty, tak je řekněte, ty by mě zajímaly. Žádné takové recepty nejsou. A ČR není nepřátelská země, ona není nepřátelská. Vzpomeňte na ty syrské rodiny, které měly být operovány u nás, a zůstaly tu, tuším, dvě. Pan ministr možná ví přesněji. Ostatní se nechali operovat ve Spojených státech. To je legitimní, já to nenapadám, to je možné. Nebo měli nějaké lepší podmínky tam, nevím. Ale prostě nežijte tady v iluzi, že EU funguje demokraticky. Ta přece nefunguje, vždyť to vidíte. Komise rozhodne, nikdo se nebude obtěžovat s nějakým hlasováním, nebo aby se s někým bavil. Jestli si vzpomenete, když jsme tady probírali tu smlouvu se Spojenými státy, kdy my musíme hlásit ty, co mají účty u nás Američané, já jsem se ptal, proč obráceně to není, a tehdy pan ministr financí mi tady řekl: My jsme jiná kategorie! My jsme jiná kategorie? My jsme nula, dámy a pánové. My tam vůbec nic neznamenáme. Jsme nula v moři.

A my jediné, co nám zbývá, hájit si to, co si ještě dokážeme uhájit. Nic víc nám nezbývá. Žádné nenásilné řešení tohoto stavu v tuto chvíli už neexistuje. Podívejte se na ty davy, které se valí. Teď se uklidníme, bude zima, tak některé cesty budou mírnější, protože to nepůjde. Na jaře přijde druhá vlna, s kterou si už vůbec nebudeme vědět rady.

Takže ono to žádné racionální a jiné než násilné řešení nemá. A vzpomeňte si na moje slova, že tomu tak bude.

Návrh zákona o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)

Tisk č. 126
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:18:12 - 17:23:58:

Ještě jednou dobrý den. Já navážu na kolegu, který poměrně přesně popsal ty věci technické, já budu spíš mluvit o těch věcech politických.

Mám výhodu, že jsem nepodepsal. Na rozdíl od 2000 slov, které jsem podepsal. Nelituji toho, ale nebylo to úplně jednoduché. Pak už jsem se jenom řídil tím Werichovým: "Nemysli. Když už myslíš, tak nemluv. Když už mluvíš, tak nepiš. A když už píšeš, tak nepodepisuj. A když se podepíšeš, tak se nediv."

Protože my jsme v situaci, kdy já sledují ty různé kriminální kauzy a jsem zděšen. Teď zřejmě odmítnu podepsat vyhlášku o regulaci hazardu, protože v případě, že bychom prohráli případný spor, tak policie občas stíhá toho, kdo podepsal. A on často podepsal, ani nechtěl podepsat. Starosta nemusí hlasovat v zastupitelství pro prodej zahrádky, ale podepsal. Podepsal smlouvu, a proto je to on, že někdo si myslí, že on je ten statutár. Ale to jsem říkat nechtěl.

Ale protože jsem nepodepsal ani destrukci, ani konstrukci, naopak založili jsme neformální sdružení Konstrukce státu, protože já si myslím, že máme ne destruovat, ale konstruovat. Dva z nich, u kterých vás budu prosit o vaši podporu, se jmenují... Ten první se jmenuje "Zákon o zákazu zákazů". Velmi stručně, obsahuje, to, že co lze učinit bez zákazu, učiní se bez zákazu. Když to převedu do dopravy, tam, kde není nutné, aby byla značka zákaz stání nebo zastavení, tak tam ta značka nebude. Tam, kde není nutné, aby lidi nepili na veřejnosti, tak tam pít můžou. Můžou i sedět. Jak víte, teď je to velká móda, neseďte nám tady na kandelábrech, z důvodů, které nechci rozebírat. A tak to pokračuje.

Připomenu jenom, že zákon č. 106 jsme také přijímali s velkými iluzemi, a kam jsme se dostali! 90 procent není o tom, že občané chtějí něco vědět, o tom, jak se hospodaří, 90 procent je – dělám právě dizertační práci, MBA a chci od vás, teď poslední, který jsme dostali, 50stránkový zahltí úřad asi na tři měsíce. Když mu ale dáme a spočítáme to, tak nás zase někdo obviní, že dáváme moc velkou částku za informace. Zcela běžná jsou stavební povolení za posledních pět let, prodané domy, aby firma mohla nabízet své služby při rekonstrukci atd. Ty skutečné, které se zajímají o něco, což bylo účelem tohoto zákona, samozřejmě nejsou.

Tady už bylo zmíněno panem kolegou, že boj s korupcí je správný, akorát jednu věc vynechával, a to je zvláštní – nejkorupčnější potenciál, kterým jsou dotace naprosto nepochybně, stačí se podívat na internet, do novin, skoro všechny kauzy, kterých jsme svědky, souvisely s dotacemi. No, sakra, když někdo dává zadarmo prachy, to, abych si nepřismažil, tu golfové hřiště, tu chrám piva či něco jiného, paní starostka promine. Prostě jednou tady je, tak musíme čerpat, až se přečerpáme a nakonec se z toho úplně vyčerpáme. Tam kupodivu není tolik.

A že tento zákon je legislativní zmetek, je způsobeno tím, že motivací nebylo to, aby tento zákon byl dobrý, ale to, aby se nemuselo hledat na jednotlivých radnicích, víte, jaká je to práce na internetu, když máme 6 200 obcí. Takhle to máte pěkně naservírované. Jako taková drobnost, že někdo může opsat smlouvu, kterou někdo jiný zaplatil, že žádná smlouva není dokonalá a řada advokátů a řada advokátů postavila byznys na tom, že budou říkat, že článek 3 v této smlouvě je naprosto nesmyslný, jak vůbec někdo mohl takovou smlouvu přijmout. Žádná smlouva samozřejmě není dokonalá, zejména když se na ni díváme s odstupem, tak si říkáme: Ježíšmarjá, takhle bych to nikdy neudělal.

Ono by bylo správné řešení. Všimněte si, jak se tento zákon postupně vykosťuje. Nejprve ze 6 200 obcí zbylo 205, protože ono prý je to tak jednoduché, ale pak se řeklo, no jo, jednoduché to je, ale sakra, ti neuvolnění starostové by s tím měli starost, tak to vyškrtneme. Teď dostáváme denně další a další, a to je nekonečné. I když to dnes schválíme, tak budou neuspokojeny ještě některé organizace, které by také chtěly tam nebýt.

A když jsem se zeptal jednoho člověka z jednoho takového spolku, jestli je pro, aby tam byly také tyto organizace, které jsou na vrcholu boje se vším nepravým, tak řekl: My se nad tím zamyslíme. Říkal jsem: Nad čím se budete zamýšlet, to je přece samozřejmé, že sami byste nebyli ti, kteří by tam nechtěli být, když říkáte, jak je důležité, aby tam všichni byli.

Navrhoval jsem jedno znění, které bohužel nejsme schopni přijmout, a to by bylo v tom, že nejprve bychom tam skutečně nechali skutečně jenom stát a státní organizace, nikoli žádné firmy ani organizace, abychom si vyzkoušeli, jestli to s ním dopadne, tak jako to dopadá s registrem vozidel, anebo jestli to dopadne lépe. Všimněte si, že když se to projednávalo ve Sněmovně, pane poslanče, tak vy jste ani nevěděli, kdo to bude spravovat. Teprve ve Sněmovně se rozhodlo, kdo bude vlastně registr spravovat, ono se to nevědělo, když se to projednávalo. Bude to ministerstvo vnitra, ministerstvo pro místní rozvoj? Pak se tuším rozhodlo, že to bude ministerstvo vnitra, ono má blízko ke kriminálce, tak to bude výborné, bude to mít hned na stole. Skutečným cílem tohoto zákona tedy je lehká práce. A proto jsem proti rozšíření pravomocí NKÚ, a neoslní mě to, že byli v Rakousku, že u nás to bude tak, že sice NKÚ řekne, že bylo něco jenom špatně, ale opozice podá okamžitě trestní oznámení. A než se člověk z toho dostane, tak už se nikam nevrátí. Tady jsme v trošku jiné situaci. Tady se podává až tisíc trestních oznámení denně.

Co, paní senátorko, máte nějakou námitku? Paní senátorka Wagnerová říká, že je unavena, já také, já mám také tisíc námitek.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:24:02 - 17:24:40:

Nebudu už dál pokračovat. Vyjádřím se k pozměňovacím návrhům, jenom řeknu dva, které považuji za klíčové. První je to, aby i druhá strana mohla zveřejňovat, protože kdo jiný ví lépe, co nechce, co chce začernit, než dodavatel, který má know-how. Jak to bude vědět úředník na radnici? Ten riskuje, když začerní špatně, tak na něj může být nějaká žaloba, že způsobil škodu. To by tam tedy mělo zůstat. A tam se navrhuje to vyškrtnout. Já vás na to ještě upozorňuji, abyste si na to dali pozor, aby to tam zůstalo. K detailům se vyjádřím, až bude podrobná rozprava k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Přeji vám hodně úspěchů.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:36:44 - 19:37:43:

Jen abychom nešli slepou cestou, Vaším prostřednictvím, nic se skenovat nebude. Nemaťte se tady! Nic se skenovat nebude. Údajně, jak jsem konzultoval s Rekonstrukcí státu, tak se nebude nic skenovat, protože prý to nechtěl Svaz měst a obcí, protože malé obce by musely vynakládat náklady na skenovačky, ale malé obce už nebudou nic vynakládat, protože ty jsme ze své lásky vyškrtli jako všechny ostatní, takže ono už to zůstalo takové hodně vykostěné a teď ještě kostíme dál. Takže já po dlouhé úvaze, pokud padne návrh zamítnout, mám pocit, že bychom tady z toho udělali ještě větší bramboračku, než to je, takže budu hlasovat pro zamítnutí. Nechť ti, co to vymysleli, si to v praxi vyzkouší. Ono se do roka a do dne ukáže. Jen tak mimochodem, faktická, vede se velký právní spor, že to, co uveřejníte na elektronické úřední desce, tak není platné. Protože platí jenom kamenná deska, na kterou se to ale nevejde. To jen na okraj...

12. schůze Senátu
1. den schůze – 23.09.2015

Návrh usnesení Senátu PČR k aktuálním návrhům Evropské komise na řešení uprchlické krize v EU
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:05:46 - 10:14:31:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, můj projev bude poněkud chaotický, ale tomu se nedivte, i situace je poněkud chaotická. Za tu dobu, co my tady budeme o této věci jednat, překročí hranice některých zemí desetitisíce uprchlíků. A my se tady bavíme teď o čísle, které rozdělujeme, ale to je problém, o kterém mluvím dlouho. To je problém desetinné čárky, zkusme se zamyslet nad tím, co se bude dít dál, co se bude dít, až uprchlíků bude pět nebo šest nebo sedm milionů a procento pro Českou republiku bude stejné.

Úspěchy pana ministra Dienstbiera, který tady není, v sociálním začleňování, jsou všem dostatečně známé. Jediný dobrý počin byla skoro likvidace agentury, která nikdy nic nedokázala, ani ta se nepovedla.

Nejde totiž jenom o to, kdo sem přijde, ale co bude dál. A nám se za dvacet let vyřešit problém s jednou malou menšinou nepřizpůsobivých, kde jsme nepokročili ani o milimetr, ač si často namlouváme, že jsme pokročili, nepokročili jsme nikam. A už teď se objevují hlasy, že by tito lidé měli mít hlasovací právo, a pokud ho mít nebudou, tak ho nepochybně budou mít jejich děti, protože k počtu, který teď rozdělujeme, si musíte připočítat minimálně plus čtyři nebo plus šest nebo plus deset. A vím, o čem mluvím, protože pacientů, kteří jezdi do teplických lázní, je relativně málo, ale doprovodu je relativně hodně, a ten právě způsobuje problémy, které máme, které naštěstí jsou dočasné, protože pokud v Kuvajtu nedojde k arabskému jaru, tak oni zase na podzim odjedou. Jen kdyby se tam náhodou něco stalo, tak by tam zůstali, a doufáme, že se to nestane.

Chování Evropy je naprosto neuvěřitelné. Evropa tady páchá harakiri v přímém přenosu a snaží se nám namluvit, že je to jinak. Není to jinak. Paní kancléřka přece nejprve je pozvala, chovala se jak pubertální dívka, co si na facebooku pozvala na narozeniny děti a místo třiceti jich přišlo tři sta a zdemolovaly jim tam dům a ona nevěděla, co s nimi. To je přesně tento příběh. Oni přišli a vy si je teď musíte vzít! To už se zapomnělo, že to byla ona, která říkala, ze Sýrie každého přijmeme, aby týden na to uzavřeli hranice.

Nechtěl bych se opravdu dočkat zprávy Českého rozhlasu a České televize, že jednotky armády Spolkové republiky a dalších zemí překročily hranice České republiky, aby nás donutily dodržovat kvóty. Zkuste si to přečíst, pan Vystrčil o tom bude mluvit. Nikdo z nás to nečetl, možná pan ministr zahraničí to četl. Tam jsou takové věci. My tady zatím diskutujeme ve vzduchu, my jsme si to ještě nikdo nestačil přečíst. Všichni si to přes víkend přečtěte, abyste domysleli, co se bude dít.

Velmi mě zaujal názor Svazu průmyslu a obchodu, který sice velmi hezky říkal, že je ochoten okamžitě přijmout pět tisíc zaměstnanců, což mě příjemně překvapilo, když je tady 400 tisíc nezaměstnaných, proč tu práci nenabídne jim. Údajně to nejsou jaksi sortimentně rozdělení lidé pro tuto práci, jsem zvědav, jakou bude mít pro tyto lidi. Bude to tak, že on si samozřejmě vybere kvalifikované a státu a radnicím, a mě zaujalo to, co tady říkal pan ministr, a vyděsilo mě to, že tak jako Spolková republika rozděluje migranty do jednotlivých spolkových zemí, tak předpokládám, že vláda přijde s tím, že rozdělí imigranty do jednotlivých obcí, nejlépe obcí s rozšířenou působností, a obcím s rozšířenou působností uloží, aby se o ně postaraly a peníze si našly ve svých rozpočtech, tak jako to udělala se zvýšením platu úředníků, kdy nám je řečeno, od listopadu zvedněte platy o 3 % a peníze si někde najděte. No, to bych uměl taky, já bych zvedl platy všem, kdy by si měly někde peníze najít. Nic nemáme v rozpočtu. To jsou takové hezké předvolební věci, ale pro nás tak hezké nejsou.

Cokoliv vláda udělá, tak jde vždycky bez peněz. A tisíc maličkostí umořilo vola. My na obcích, zejména bývalých okresních městech, jsme z toho již vyřízeni. Dennodenně přijde nejnovější zpráva, že zase přesuneme občanky a pasy na menší, takže my tam kabinky budeme mít nanic. Budeme muset zase lidi propouštět; a do toho přijde paní ministryně s tím, že možná by dávky bylo lepší, aby s ubytovnami nebyl takový binec, že by to rovnou platily opět obce s rozšířenou působností a najaly si na to nějaké lidi... Ono to vypadá, že to nesouvisí. Jen vám řeknu takovou výhrůžku, kterou jsem řekl našim pracovníkům SPODu, to je ochrana dětí. A děti je třeba chránit. Kdybychom postupovali podle zákona, tak každé rodině imigrantů, která tady je, by musely být děti odebrány. Protože v ČR se odebírají děti div za to, že nemají notebook!!! A tady děti žijí v různých podmínkách a nikdo děti neodebírá.

Přijde teď zima. Už vidím dojemné záběry televizí, jak ti chudáci na sněhu, s malými dětmi, tříletými, někde spí na sněhu v parku... Bude to velmi dojemné a je to velmi způsob vydírání. Podívejte se na YouTube, jak to s chlapečkem bylo, který tak celý svět úžasně dojal. Takovéto věci se zneužívají. Pochopitelně, každý takové věci rozumí a děti jsou pro každého z nás, naše děti, vnuci jsou pro nás takovým rodinným stříbrem a samozřejmě takové příběhy nás dojmou...

Velmi dobře to bylo včera v jistém článku od jistého advokáta Tomáše Sokola, že když jedete v přeplněném člunu a ještě deset lidí kolem plave a vy víte, že když jednoho vezmete, tak se člun převrátí. Takže nezbývá, než ho tam nechat. A je to přesně ten příběh. Nebavme se o šedesáti tisících, bavme se o tom, až přijde do Evropy deset miliónů lidí. A až děti jejích dětí budou mít právo volit, tak právo šaría naprosto legálně vznikne tím, že bude prohlasováno v parlamentech. A všechny evropské pupíky ta vlna smete, a když je nesmete tato vlna, tak je smetou extrémistické strany, které zejména v Německu – Konvička, to je nula bodů. Ale v Německu, kde jsou inteligentní extrémisté... Mimochodem, všimněte si, kolik spálili už ubytoven v úžasném demokratickém Německu. V Čechách nic takového se neděje. Tady byly jednotlivé případy. Ono se o tom nepíše. Tuším, bylo jich asi 250 napadení ubytoven, takže ono to není s vítáním imigrantů tak slavné, jak se nám to z německé strany líčí. Ale ve chvíli, až Evropský parlament bude obsazen extrémistickými stranami, tak jsem zvědavý, o čem tady budeme potom debatovat.

A že to riziko tady je, to je naprosto evidentní. Až se situace začne komplikovat, až dojde k prvním teroristickým útokům, protože ty mladé muže už stačí jenom ozbrojit. A z velkého počtu, samozřejmě, že to nejsou teroristi, ale stačí, když z miliónu bude teroristů sto nebo dvě stě. A jsou schopni v dnešní době, kdy marně dáváme do armády... proboha, na hranicích stálo třicet tisíc pohraničníků ozbrojených samopaly a s příkazem střílet. Co naše armáda bude dělat, když bude vycházet jeden voják na tři kilometry? Koho tam bude kde zastavovat? A samozřejmě, že je tam mechanismus.

Já se ptám pana ministra zahraničí, jak to tedy je doopravdy s těmi, že je tady neudržíme? Ale když si tam jenom nahlédnu do materiálu, my je tady udržíme. Protože, my když je tady neudržíme, tak je zastaví německá Policie a čeká nás sankce. Oni budou mít povinnost, aby tady zůstali. Když přejdou hranice, tak tam nebudou mít žádné zabezpečení, takže oni se rádi zase vrátí do chudého Česka...

A to je jenom jeden aspekt. Hodiny bychom mohli mluvit a my se tváříme, jako že o tom nevíme. Vyprávíme si, jak je to bezvadné, jak to všechno zajistíme. Jen tak mimochodem – ti uprchlíci z bezpečných zemí – podívejte se v Praze, jak staví novostavby. Jak se tady staví, to je radost. Od sedmi do sedmi jedou jeřáby. Včera potmě, svítili si baterkami. Bezpečnost práce tedy nebyla úplně optimální na stavbě, ale fungovalo to. Takže tito uprchlíci jsou pro nás relativně nejlepším přínosem, protože ti se integrují. Co když se věci na Ukrajině pohnou jiným směrem a přijde podobné množství do Čech z Ukrajiny? Kde potom bude pan ministr Dienstbier, který tak vykládá, a mimochodem každý ministr vlády mluví. Místopředseda vlády říká něco, ministr vnitra říká, kde má Dienstbier větší byt, kam je dá. Dienstbier říká, patnáct tisíc, žádný problém. Tak jak to vlastně je? Ani vláda si neví rady!

My to tady nevyřešíme. My si tady o tom můžeme povídat a přijímat usnesení. Za mě do usnesení mi tam chybí jediné, aby vláda okamžitě, jak to bude možné, podala žalobu u soudu pro lidská práva ve Štrasburku, a nečekala na to, až to udělají Slováci. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:34:40 - 11:34:50:

Jenom faktickou, Zdeňku, promiň...

Jenom pro přesnost... Ty syrské rodiny, proč je tady jenom jedna, protože ostatní chtějí, aby děti byly operovány ve Spojených státech.

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2014

Tisk č. 105
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:02:07 - 15:05:07:

Vážená paní předsedající, vážený pane guvernére. Je vždycky zajímavé, že ty nejdůležitější zprávy nikoho nezajímají. Ta vaše zpráva je samozřejmě mnohem důležitější, než to na první pohled vypadá. Ale já ji nebudu pitvat. Zeptám se vás jako laik, protože to zajímá i veřejnost, víte, že v 90. letech se úroky u některých záložen pohybovaly kolem 17 – 18 procent, řada lidí, zejména seniorů, z neznalosti, protože za totality je nikdo žádné finanční gramotnosti neučil, tam dala celé své úspory. Já jsem pak řešil s těmi lidmi, kteří se dostali do neřešitelných situací. Ale ono, odolejte tomu, 17 procent. Oni mysleli, že to bude pro ně dobré zabezpečení ve stáří. Teď dochází k takovému obrácenému jevu. Že už jsme na nule. Už jsem si přečetl, že některé komerční banky chystají záporné úroky. Už se vydávají dluhopisy se záporným výnosem. Mně to přijde naprosto nenormální. Myslím si, že to nemůže mít dobrého konce. Dokonce moje město, v pátek vám posílám 150 milionů korun, protože to je jediná záchrana, nebudu říkat, jakou částku máme, aby ostatní kolegové nezáviděli. Ještě by se to dozvěděl ministr financí a už by nám nedal vůbec nic. My hospodaříme dobře. Ale ta jistota, kdyby náhodou, nedej bože, se něco stalo, je minimální. Stát nutí občany, že musí mít účty. Jsou země, které dokonce připravují totální likvidaci hotových peněz a placení všechno přes účet. Občan je tedy povinen v podstatě mít účet, žádnou jinou možnost nemá. Nemá téměř žádnou záruku, jenom tu minimální, to pojištění, ale třeba pro takovou obec to pojištění je bezvýznamné, protože ty částky se pohybují v řádech 100 milionů, a to pojištění je velmi směšné. Co by to znamenalo, kdyby se něco stalo, a ty obce o ty peníze přišly, to nechci ani domýšlet.

Ale mě spíš nejvíc zajímá ten názor na to, jestli je to normální? Nehovořím o tom, že na jednom účtu mi stále ten vklad klesal, protože jsem s ním vůbec nehýbal, a on se pořád zmenšoval, protože poplatky trvaly a úrok žádný.

Mně to přijde, že tohle nemůže do budoucna vést k ničemu jinému, než k nějaké katastrofické situaci. Vy se zatím nemáte k tomu, samozřejmě, na vás to záleží, že, vy už jste na nule a nechce se vám jít na mínus 1, 2, 3, 4, 5. Ale jenom kdybyste to vysvětlil, ten princip, proč vlastně k této situaci dochází? Protože občané se v tom velmi těžce orientují a nerozumí tomu. Když si jdou pro půjčku, tak platí 6 – napsáno na obrazovce, a dole – to RPSN – co nevědí, co to je, to je tam tak malým písmem, že ani na velké televizi se to nedá přečíst. Já jim pořád vysvětluji, že se musí dívat i dolů, toho nahoře si nevšímat, to je moc hezké. Podívejte se, tam dole, to je to, o co vás oberou.

Děkuji.

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy I a Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu

Tisk č. 72
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:56:55 - 16:59:47:

Ten Parkinson měl pravdu, čím závažnější věc, tím menší zájem. Chtěl jsem se jenom s vámi podělit o to, čemu nerozumím. Teď jsem četl, že někde to dělají tak, že vezmou moč, někam ji uloží, za deset let se naučí analyzovat a pak mu seberou medaili. To mi přijde trošku na hlavu.

Jenom filozofická otázka, když se tím zabýváme, jestli vůbec se my tím máme zabývat. Je to v každém sportu. Plavky, které málo kloužou, se musejí zakázat. Teprve až mají všichni plavky, které málo kloužou, tak je povolí. Oštěp, který dobře lítá, protože ho někdo má první, tak se zakáže, pak už mají všichni tento oštěp, tak se povolí. A to je nekonečný příběh. A stále děláme tady seznamy, a chemici vědí, že stačí jednu molekulu změnit a musíme dát do seznamu zase novou látku. A my se tím pořád trápíme, a já nevím proč.

Mně je to tedy, popravdě řečeno, úplně jedno, co kdo jí, proč to jí, protože i ten, kdo běhá víc než já, tak má lepší čas. To je doping jako prase! On chodí každý den ráno jako magor, klouby má sice potom nemocné, ale čas na stovku má lepší než já. Ale mně je to úplně jedno, je to jeho věc, proč my se do toho montujeme, vždyť to je nekonečný příběh. Vzpomeňte si, jak vlítli Italové do šaten nebo ubikací a teď jim tam všechno sebrali, a oni zas něco vymysleli, píchají kyslík do krve nebo já nevím co. Nikdy nad nimi nemůžete vyhrát. Nikdy nad nimi nemůžete vyhrát! Proč je nenechat být? Jestli potom někdo má problémy ve stáří, to je přece jeho problém, ať si našetří, a on má našetřeno z tenisu, tak si zaplatí dobrého doktora. Jako byznys pro agenturu je to bezvadné, jezdí po celém světě, teď se jim tam ten tenista "vyčůrá", viděl jsem to, jak tam vždycky běží s ním na záchod, teď on nemůže, říká, musíte chvíli počkat, já jsem nepil. A oni to uloží, protože nevědí, co tam má, a za deset let zjistí co tam má a vrací olympijskou medaili... Zdá se vám to normální? Mně tedy ne, ale já pro to hlasovat nebudu, jenom se na to ptám, to je filozofický přístup k životu, kam až, do jaké míry se máme jednotlivému člověku montovat ... Je to profesionální sport, je logické, že se všichni snaží, aby vyhráli. A buďte ubezpečeni, že když vznikne nová látka, tak do měsíce ji mají všichni. Je to tedy rovnocenné, to je jenom první chvíle, než někdo na to přijde, že když si vezme něco, tak mu to běhá líp. Ale druhý den už to vědí všichni a musí zase někdo hledat něco nového, aby mu to běhalo líp.

Je to stejné, jako tady honíme drogy. Pořád děláme seznam, a nikdy nebude tento seznam konečný, oni zítra zase tam něco přehodí, a my se zase budeme trápit a nevíme, proč se trápíme. Říkám vám, netrapte se, nebo se utrápíte.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:02:57 - 17:04:54:

Vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, děkuji panu senátorovi, že mi dal za pravdu, že je to byznys, to víme. Léky jsou přece také velký byznys, dokonce farmaceutické koncerny už mají celou řadu léků, ke kterým teď hledají nemoci, takže vytasí tu nemoc šílených krav, tu ptačí chřipku nebo něco, protože to je samozřejmě byznys. Ale já všude čtu tady v těchto materiálech, jak musíme tento byznys podporovat. Ono by to šlo také udělat tak, že bychom vůbec zakázali léky a prostě, kdo by vydržel, by vydržel, a kdo by nevydržel, by nevydržel. Proč má někdo tu výhodu, žel třeba na to má, kupuje si drahé wobenzymy za 1 600 korun, za 2 000 korun, nejvíce si to kupují důchodci, což mi moc nejde do hlavy. Já tam vždycky přijdu a když vidím tuto cenu, tak omdlím, a babička si to kupuje, že prý je to úžasné, protože si to někde přečetla, že to je zcela bezvadné, a nikoho nenapadne, aby zakazoval léky. Léky přece nejsou zdravé. Moje žena bere asi devět léků, a já říkám, to musíš umřít jenom z toho, co tady dlabeš. A já ti to platím, protože kdybych nekouřil, tak na to nikdy v životě zdravotnictví nebude mít.

Říkám to, že to je fakt filozofická otázka, to asi není o této smlouvě. To je filozofická otázka, do jaké míry má stát zasahovat do života lidí. Že sport už dávno není to, co býval, je evidentní. Proto také není třeba podporovat profesionální sport, protože ten má podporovat radnice a děti, a ne, že my platíme. Našemu fotbalovému mužstvu jsem řekl, že mohou mít příspěvkovou organizaci, kapitán bude mít 30 tisíc a hráči 20 tisíc a oni nechtěli, že prý to ne. A chtěli by pořád jako miliony na profesionální sporty. A já pořád jsem to ještě nepochopil a nerozumím tomu. Ale to dávám dětským sportovcům 7 tisíc korun na jednoho, protože si myslím, že by měly sportovat normálně.

Ale nechci to teď zpochybňovat, klidně to odhlasujte. Ale říkám vám, že to nikam nepovede, protože byznys tady bude vždycky a vždycky vás bude předbíhat. Je to prostě marná snaha, jenom to někoho baví, a někdo jiný zase z toho má byznys, jak jste to řekl, prostřednictvím pana předsedajícího. Laboratoře, to je úžasný byznys, a komisaře, co jezdí po celém světě, bych chtěl dělat.

11. schůze Senátu
1. den schůze – 12.08.2015

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 113
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:54:43 - 13:00:24:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane mistře, kolegyně, kolegové, chcete "počunkovsku" nebo stručněji? Čtyři hodiny vám mohu vyprávět o případech žádostí podle 106, mohu vám vyprávět celou historii Oldřicha Kužílka, který si z toho udělal výnosný byznys, jako ze všeho se dá udělat výnosný byznys. Takže musím oponovat vaším prostřednictvím panu kolegovi Čunkovi, bude to jinak. Bude to úplně všechno zadarmo, i když si to nevyzvedne, a bude to pokračovat, protože kdokoli bude proti tomu protestovat, tak bude označen za někoho, kdo nechce transparentnost, kdo se něčeho bojí, kdo nechce. Představte si, že dostanete žádost, že chce seznam všech stavebních povolení od roku 1945. Ničemu to neodporuje. Ale já nebudu vyprávět ty příhody, nejkrásnější jsou ty diplomové práce studentů, s těmi je to zábavné. Obzvláště, když osobně přijedou a jsou to mladá děvčata, tak jim rád vyprávím.

Mě tady zaujala úžasná věc, která je tu napsaná, že si vlastně může vybrat, může požádat i o jiný způsob poskytnutí informace. V zásadě platí, musí být stranou povinného subjektu respektován, a to až na výjimky, kdy požadovaný způsob není technicky možný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž. Já nevidím jakou. Když někdo bude požadovat, abych k němu přišel domů a tu informaci mu poskytl, jak se já budu bránit? Protože to je možné, abych tam přišel.

Já na to upozorňuji, protože je to další způsob, kdy se obkličujeme, až potom nebudeme vědět jak. Začali jsme docela nevinně. Například zákon o obcích říká něco, že zápis je na organizačním odboru, každý do něj může nahlédnout. Ale proč by to dělal, on si napíše podle 106 a má ho, že? Firmy to zneužívají. Dokonce i v průběhu výběrových řízení chtějí informace, které jsou pro ně neskutečně důležité na to, aby v tom řízení uspěly. A velmi často jsou to know-how konkurenčních firem. A velmi těžko se tomu brání.

Ale co je tam pozitivního podle mě v zákoně, že alespoň je tam to, že když má někdo internet, tak se mu to ne nemusí všechno posílat. To je pozitivní změna, protože dosud to bylo tak, že i když rozpočet visí na úřední desce a on ho bude chtít, tak my ho musíme poslat, on bude tvrdit, že nemá internet.

Já zmíním, protože je tu pan ministr, řešíme teď velmi složitý příběh. Vzpomínáte si, když jsme tu schvalovali malá rozpočtová pravidla, kde kdosi řekl, že smlouvy musí být zveřejňovány na úřední desce a tam musí viset po poměrně dlouhou dobu. A vznikl problém, co že to je vlastně úřední deska. Kdyby totiž platilo, co je ve správním řádu, že úřední deska je ta fyzická, že je jenom jedna, byť se může používat i elektronická, tak to znamená, že by si město muselo pronajmout asi 5 km dlouhou zeď a na tu zeď věšet všechny veřejnoprávní smlouvy. Ministerstvo ale bylo rychlé a poslalo výklad, že snad to nevadí, že když to bude na té elektronické, tak to nemusí být na té fyzické. Na to ale stačí, aby někdo podal žalobu k Ústavnímu soudu, že nemá internet, že se nemůže dívat na elektronickou a že trvá na tom, aby to bylo na to klasické úřední desce. Opět to bylo rychle, ve spěchu, hrr, musíme to udělat, protože teď to nutně potřebujeme. A teď máme problém. Byl bych rád, aby to pan ministr slyšel, abychom ten problém zhojili legálně, tzn. tak, že bychom upravili správní řád.

Velmi zajímavý je tu odstavec: "Do ustanovení § 11, odst. 2, který upravuje omezení práva na informace, se doplňuje nový specifický důvod, jde-li o informaci, která se týká stability finančního systému. Navrhované omezení je odůvodněno skutečností, že zpřístupnění tohoto typu informací by mohlo nepřijatelně ovlivňovat stabilitu finančního systému a ohrožovat tak plnění zákonných úkolů ČNB." Vždy některé subjekty, a platí to i o správním řádu, kde vždy, když se to nehodí, tak je tam napsáno: "A na toto se správní řád nevztahuje." To podle toho, jak je kdo silný a dokáže si to tam prosadit. Takovýchto ustanovení nejenže by mohlo, ale ohrožuje to často stabilitu finančních systémů obcí apod., ale ty nemají tu moc, aby si to do toho zákona daly.

Takže bych jen moc poprosil, abychom už nadále jsme ten zákon nerozšiřovali, protože už teď na těch obcích často nic jiného nedělají. Zejm. když je to malá obec, tak tam jeden blb dokáže tu obec naprosto paralyzovat. On posílá každý den tři nebo čtyři. A soudy, protože jsou také v té vlně transparentnosti, tak většinou jdou na ruku žadateli, jak jsme tu slyšeli ze strany pana senátora Čunka. Takže pro mě je to problém, já myslím, že bychom se bez toho zákona obešli, ale to vím, že je to nereálné, takže jsem potřeboval, abychom alespoň opravili ten správní řád a mysleli na to v budoucnu, kdy přijímáme takové ty hrr, protože někdo někde, nějaká neziskovka to tak chce a my se z toho zblázníme a pak nevíme, co s tím.

A samozřejmě je to o penězích. Všechno je to o penězích. Zveřejňování smluv, na to bych chtěl upozornit, abychom byli velmi opatrní, co tam dáme a co tam nedáme, protože budeme stát za rok před stejným problémem. Zneužívání, nic se neutají, budou z toho jenom problémy a někdo na to bude brát poměrně velké dotace ze státního rozpočtu. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 110
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:08:37 - 14:15:05:

Já nebudu zdržovat. Jen jsem v jisté souvislosti slyšel jednoho poslance, když se zdálo, že je příliš mnoho odposlechů, jak říkal: "Mně to nevadí. Kdo nic špatného nedělá, toho můžou odposlouchávat." To jsou ta obvyklá česká klišé. Ale dovolíte jedno pivo, on vypije dvě, povolíte sto padesát, on pojede sto sedmdesát – to jsou zcela irelevantní tvrzení.

Ale mě děsí něco úplně jiného. Oni totiž teroristé musí jásat. Když se dívají na televizi a jsou tam záběry z letiště, jak si tam zouváme boty a povolujeme opasky... Některé jsou dobré, že to ten rám nebere.

Docela nedávno jsme málem měli rámy na radnicích, na krajských úřadech a dokonce i ve školách, protože tam došlo k nějakému trestuhodnému případu. Takže pro ně toto musí být přímo ozon. Proto oni to dělají, aby nás omezili co nejvíc.

Ale mě trápí jiná věc. Stát donutil své občany, aby si peníze ukládali do bank. V podstatě už za chvíli vůbec nebudou mít jinou šanci. Mají je tam uloženy na nulový úrok, protože situace je taková. V některých zemích jsou dokonce vděční, že je můžou mít v bankách a mají záporný úrok. To je ten důvod, kterého se obávám nejvíc, protože to už je ve světě něco tak nenormálního, že to nemůže skončit normálně a dobře.

A dokonce nám ještě tvrdí, jak je výborné, že teď bude všechno těmi kartami. Včera proběhlo tiskem, jak Češi jsou výborní, že jenom pípají. Ono to jednak vede k velkému zadlužování. Tou kartou se dobře pípá, teprve za měsíc zjistíte, kolik jste toho odpípali, kdežto když máte tu stovku položit, tak přeci jen se ta ručička cuká. Tím pípnutím se necuká. Ale má to jiné dalekosáhlé důsledky. Zatím to bylo tak, že na výpisu z účtu jste měli napsáno, že moje žena si kupovala boty v nějakém butiku Bella nebo jak se jmenuje, a to je všechno. Příště už tam bude napsáno, v jakém to bylo butiku, jaké to byly boty a kolik stály. Já jsem říkal paní náměstkyni, nebudu jmenovat, z kterého ministerstva, že jí asi nebude milé, až celá republika bude vědět, jaké kupuje kalhotky tanga. To je jenom legrace. Ale legrace už není, že to budou neskutečně cenné databáze pro obchodní účely. Dnes jen na obyčejném internetu si na Googlu dáte něco a začne vám chodit stále nabídka na ten výrobek, na který jste se jen chtěl podívat, jak vypadá, vůbec jste si ho ani nechtěl koupit a přesto se nemůžete ubránit. V internetovém obchodě už si nemůžete koupit výrobek, abyste nedali osobní údaje, prostě vás to nepustí dál, čili už si je vysloveně vynucují.

A pan ministr Chovanec taky určitě nebude příliš rád, až v Mladé frontě Dnes vyjde kompletní výpis jeho bankovního účtu. A že se tak stane, o tom vůbec nepochybuji, vůbec nepochybuji. Nemusíme chodit daleko, vzpomeňte si na nedávnou dobu. A notabene, kdyby v době našeho prezidenta T. G. Masaryka existovaly odposlechy, tak byste se možná divili, co pan prezident občas pronesl. Tehdy odposlechy nebyly, tak se to odehrávalo na hradní peci a nikdo o tom nevěděl. Takže já opravdu apeluji na to, to není proti tomu, abychom neumožnili zpravodajským službám to, co mají dělat, to je naprosto v pořádku. Ale je naprosto absurdní, kdyby tady ležel teď zákon o té kontrole, tak je to naprosto v pořádku. Bohužel my neumíme, když dáme odročit, tak to nejde, protože padne marná lhůta. To nefunguje. Když omezíme účinnost tím, až tady bude ten zákon o kontrole, tak není jednoduché, jak to napsat, kdy že to bude. Takže zbývá to jen zamítnout. Ale ne s tím, že nechceme posílit pravomoci zpravodajských služeb, ale že je chceme kombinovat se zákonem o kontrole. Je to podobné, jako když jsme chtěl u NKÚ, aby tu byl samozřejmě prováděcí zákon. Že je běžné, že my tu schvalujeme zákony a ministerstva si pak bez jakéhokoli zmocnění vydají vyhlášky, které jsou v hloubkovém rozporu s těmi zákony a nemají dokonce ani zákonné zmocnění, to je stav, kterým bychom se měli zabývat, ale my jsme zatím nenašli žádnou zbraň, jak to učinit. Občas je to i prospěšné, protože pan ministr Chládek nestačil zrealizovat ten nápad, že děti nebudou smět pít Coca Colu a jíst ty hnusné sladké tyčinky, protože nevydal vyhlášku. Takže zatím mohou děti svobodně jíst to, co jim rodiče a škola dovolí. Ale není to vůbec legrace.

Samozřejmě, pane ministře, úplně nejlepší by bylo, až každý budeme mít ten čip, jen jak by policie, nikdo už by neukradl auto, protože jak by se cizí člověk přiblížil k mému autu, tak okamžitě by vyskočil na monitoru. To je sice pro toho, komu ukradli auto, lákavá představa, ale jen na první moment. Na druhý a třetí už to tak lákavé není. Takže já nevím, jak si s tím poradím. Možná po nějaké dohodě, protože já vám garantuji, že toho zákona v podobě, jak by si ho Senát představoval, se nedočkáme. Dáváme tím volný šek, žolíka a už nikdo nebude mít přílišný zájem, natož zpravodajské služby, aby je někdo kontroloval víc, než je v kraji zvykem. Ale opakuji znovu, to není proti zpravodajským službám. Ostatně, pane ministře, tady se o tom nehodí veřejně mluvit, ale my dobře víme, na co upozorňují zpravodajské služby politiky. Ale politici díky EU prostě nemohou realizovat to, co oni jim říkají, protože to zase není korektní podle evropských předpisů a evropského vnímání světa, bohužel. Takže ta jejich zpráva je: "Udělejte tohle, protože to by pomohlo zamezit příliv uprchlíků," ale my to udělat nemůžeme, protože je to v rozporu zase s něčím jiným.

Takže já se bohužel musím připojit k těm kritikům s tím, že bychom to měli zamítnout, nikoli protože bychom nechtěli posílit zpravodajské služby, ale hlasovat o tom tehdy, až tady budeme vidět ten zákon. Ono to teď hezky vypadá, ale samozřejmě to narazí. Kdo bude nominovat kontrolory, že, a kdo bude kontrolovat kontrolory. Samozřejmě přijde Rekonstrukce státu, že nejlepší by bylo, kdyby to byly neziskovky, které by to pravděpodobně určitě dobře zkontrolovaly. A my budeme: "Vždyť jste nám to podepsali před volbami, tak nám to teď dejte." Ale minimálně tak, aby tady ty zákony byly současně, abychom viděli, jak bude kontrola vypadat. Děkuji za pozornost.

10. schůze Senátu
1. den schůze – 22.07.2015

Návrh senátního návrhu zákona senátora Jan Veleby, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 107
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:08:01 - 17:11:45:

Hezký teplý den. Já v úvodu jen řeknu, že s odvoláním na nález Ústavního soudu, číslo TZ54 z 24. 6., který jinými slovy říká, že si tady máme povídat mezi sebou a nikoli navenek, jinak bychom nemuseli mít imunitu, dokonce když tamhle řeknete totéž, co řeknete tady do té kamery, tak už nemáte imunitu, což mě trošku překvapilo, ale nevadí. Tak já se obracím vaším prostřednictvím třeba na pana senátora Velebu, a budu jakoby hovořit k němu, ale nebudu ve skutečnosti.

Takže co je to objektivní zpravodajství, to je o tom, z jakého úhlu pohledu se na to podíváte. Když bude pro vás příjemné a příznivé, tak se vám bude zdát objektivní. A když bude nepříjemné, tak budete říkat, že je neobjektivní. To je první věc.

Druhá věc je, že ČT čelí obrovské konkurenci soukromých televizí. Nejen televizí, ale médií všeho druhu včetně internetu. A bulvarizace české společnosti už dosáhla takové úrovně, že by se s tím mělo něco dělat, ale ono není co s tím dělat. Kdyby někdo posuzoval českou společnost podle internetových a facebookových diskusí, tak si řekne: "Kristepane, co to tady je za národ?" Ale ono to tak není. Tam velká část lidí jsou frustrovaní jedinci, kteří se buď předvádějí, zejm. anonymně, to je baví nejvíc. Já to vím z vlastní zkušenosti, když si přečtu mail a pak tomu člověku zatelefonuji, tak najednou už to nejsou ta slova. A když ho dokonce mám možnost pozvat, když je z města, tak už najednou je to normální slušný člověk. Je to podobné tomu, jako když vidíte člověka, kterého znáte, on jde na fotbal a vy ho pozorujete, tak si říkáte: "To přeci vůbec není možné, jak se může z tohoto doktora stát zvíře? On tam řve, nadává rozhodčímu, hází něco, blázní, dokonce někteří i dělbuchy hází." A potkáte ho na ulici a je to normální člověk. Tam zřejmě funguje nějaká ta masová... A ono to funguje při všech demonstracích. Tam první hodí kámen a už se hází Molotovy...

Takže to je velmi těžké, konkurovat té těžké konkurenci. A samozřejmě i ČT se chce prezentovat, tzn. že se tomu podřizuje. Pokud bude chtít, aby se lidé nedívali na konkurenční televizi, tak musí také zařadit první zprávu vlakového neštěstí, které se dnes stalo, protože jinak zaostane a je to vidět na tom, je to velmi smutná příhoda, zemřeli tam lidé, ale za tu samou dobu se na silnici zabilo možná 5 účastníků silničního provozu, nevím, to bude za chvíli, ta statistika. A ten policejní člun, co přejel toho plavce v černém neoprenu, který se nadechuje pod vodou a vidět ho není, tak čekám, kdy někdo ze senátorů navrhne nějaký zákon. Buď zakázat motorové čluny a skútry, a nebo nařídit světelný maják všem plavcům, aby byli vidět. To je ta příhoda jednotlivá. Pochopitelně zase se dneska určitě utopí minimálně tři lidé v ČR, protože tady neumí plavat nebo skočí do lomu a budou na vozíku.

Ale abych se vrátil k tomu problému, jak pomoci ČT a zejména regionálním. Je to údaj o něco starší, můžete si dohledat novější, ale svého času činila osvobození různých skupin obyvatel, a nejsou to senioři, aby bylo jasno, jsou to jiní obyvatelé. Jsou to ti, co ráno se dívají na televizi a večer chodí krást. A neplatí ani poplatek, který mají platit. Tak to činilo v té době pro ČT 500 mil. Kč ročně. A pro Český rozhlas 250 milionů. Takže pokud bychom navrhli senátní návrh zákona, pane senátore Velebo prostřednictvím předsedajícího, tak máte dostatek prostředků i pro regionální studia. Děkuji za pozornost.

10. schůze Senátu
2. den schůze – 23.07.2015

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 25. - 26. června 2015

Tisk č. 108
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:35:18 - 09:39:58:

Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane premiére, kolegyně, kolegové. Mě zaujalo to, jak nikdo se nehlásí. Všimněte si, že čím je menší problém, tím delší je diskuse. Včera jsme tady trávili hodiny o tom, jestli Česká televize informuje objektivně, nebo ne. Vzpomínám si, jak jsme tady šest hodin zasypávali důl Frenštát na základě petice, pak jsme řešili lýkožrouta a podobné věci. Evropská unie se chová podobně; je to, jako když praskne přehrada a my řešíme, že bychom mohli dát na okraje vody pytle s pískem. Prostě problém je daleko vážnější, než si myslíme. My díky té úžasné korektnosti, která tady funguje, kolem něj pořád chodíme jako kolem horké kaše.

Já spíš mám dotazy na pana premiéra, když je tady. Já hodně sleduji dění a slyším premiéra, jak něco říká, ministr financí něco říká. Ten naštěstí jeden den říká něco a druhý den něco úplně obráceného. Ale to je spíš politická taktika. Pan ministr průmyslu říká také něco jiného. Zmíním například tu situaci, jestli budeme něco platit Řecku, nebo nebudeme něco platit Řecku. Samozřejmě, že budeme platit Řecku, byť ESN byl považován už za mrtvý a nebudeme... A ta konečná, kdybychom se cukali, tak samozřejmě se nám změní operační program a řekne se: Hoši, když nechcete platit, tak my vám trošku zkrátíme ty dotace a máte na krku všechny starosty, kteří už mají naplánováno, za jaké nesmysly ty peníze utratí.

Takže já bych rád, aby bylo jasně řečeno, jak to tedy vlastně je. Jestli budeme platit, nebo budeme platit. Že budeme platit, to je přece evidentní. My se chováme, jako když půjčíme rodině, která má dva miliony dluhů, další milion. To je přesně ten systém. Bojíme se říct, že to Řecko jenom odkládáme, tlačíme ho před sebou. Ten výsledek bude čím dál horší. Samozřejmě jsem si vědom toho, že tam existuje jeden aspekt, který je velmi důležitý, ten je geopolitický. Spojené státy samozřejmě zavolaly Angele Merkelové, pan prezident Obama, že Řecko musí zůstat v eurozóně. Rozumím tomu, proč. Nebudu to tady zbytečně dál rozvádět. Nicméně to půjčování peněz do nekonečna, přece každý ví, že je to nesmysl. Všichni se tváří, jako že to smysl je. Kromě toho Unie řeší takové závažné otázky, jestli vysavač bude mít výkon 600 wattů nebo 800 wattů a další podobné věci.

Ten pohyb nebude tak, jak nám tady někdo líčí, my si tedy vybereme ty lékaře, ty inženýry, a kdo si vybere ty ostatní? Kdo si vybere ty mladíky z Islámského státu? Ty ať si vybere někdo jiný. Takhle to prostě nemůže fungovat. Všichni by si vybrali lékaře, odborníky, inženýry. Na někoho by pak zbyli ti ostatní. Prostě ten pohyb bude takový, že normálními prostředky mu nelze zabránit. Lze mu zabránit netradičními prostředky, to znamená zablokováním. Tou dlouhou diskusí o tom problému, co uděláte vy, když budete tam někde čekat na tu loď, která vás převeze, z médií, protože všichni mají mobily a sledují internet, budete říkat: Bacha, už něco připravují, možná nám to zatrhnou. Tak rychle, ať jsme ještě mezi těmi, kteří se tam dostanou. Připomíná mi to kdysi, když jsme říkali: My, co bydlíme u hranic blízko, tak až to vypukne, tak to budeme mít kousek. Pražáci už nedojedou. Říkali jsme tomu systém plné nádrže. Stále máme plnou nádrž, ale jak říká Bolek Polívka: Utekl bych, ale kam? Všude je to stejný!

Takže jenom chci naznačit, že ten problém je mnohem větší, než si myslíme. Budou to desetimiliony a stamiliony a ten problém je pořád stejný. Porodnost na světě roste geometrickou řadou v některých zemích, v jiných zemích ne. Takže si prostě budeme muset zvyknout na to, že tato civilizace končí. Pár let to ještě vydržíme, ale nedá se s tím nic dělat. Evropa nabyla dojmu, že ona je tady středem světa, vždycky slyším, když mluvím o tom, že válka je nevyhnutelná. Ale co s tou Evropou? Co když tady ta Evropa nebude? Tak se podívejte na ten glóbus. Nestane se vůbec nic. Evropa je taková malá srandička, ale my si myslíme, že jsme pupek světa, jako Češi myslíme, že jsme pupek světa, nejsme žádný pupek světa. Papuánci na Nové Guinee možná ani nezaregistrují, že třetí světová válka začala.

Mě zaujal zákon o pyrotechnice teprve teď, protože mě to tak moc nezajímalo. Přečetl jsem si ho, to je takováto bichle. Zkuste se do něj podívat, to je naprosto neuvěřitelné, co se tam píše, abyste mohl udělat ohňostroj. Já tedy teď u nás, někteří lidé si stěžují na ohňostroje, říkám, že ohňostroje je třeba zakázat, protože vy pak nepoznáte, jestli je to ještě ohňostroj, nebo jestli už začala třetí světová válka.

Děkuji.

Národní program reforem České republiky pro rok 2015

Tisk č. 85
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:37:42 - 12:43:47:

Nebojte se, nebudu nikoho napadat, ani minulou vládu, ani tuto vládu. Jenom řeknu jednu poznámku, ke které tady došlo. Ta první záležitost, které jsme se dopustili, myslím, že je čas to zmínit, byla ta, která se týká mimořádně toho, že vy si tady můžete dneska povídat, co chcete, ale David Rath má dneska vyslechnout rozsudek, takže to bude headline, vaše povídačky tady nebudou nikoho zajímat, to jenom aby vám to bylo jasné, že tady se nikam nedostanete. To zaprvé.

David Rath by ovšem nestál dnes před soudem, kdybychom svého času, a vůbec nebudu hodnotit, kdo to byl, jak to bylo, neprovedli onu reformu veřejné správy, jednak vznik krajů byl první příčinou obrovských problémů, které dnes řešíme. My vzpomínáme, teď jsem o tom hovořil s panem náměstkem Mlsnou v souvislosti s přestupky, na okresní úřady, kdy to bylo tak, že když stát něco vymyslel, a že 166 náměstků ministrů toho vymyslí opravdu hodně, tak to dostal okresní úřad, ten si dal do rozpočtu peníze na tu novou činnost a příští rok dostal... Měnily se územní plány, tak on pro ty malé obce to dělal, protože ony to neuměly. Dnes je to tak, že cokoli se odehraje, tak vždycky je v zákoně napsáno takové to hnusné slovo "ORP", což je obec s rozšířenou působností, česky řečeno okresní město. Takže okresy zůstaly, ale bez okresních úřadů, a na okresní města se valí všechny ty agendy, které si kdo kdykoli vymyslí. Samozřejmě bez peněz. Bez peněz. Registr přestupků je výborná věc, ale já budu muset najmout nějaké lidi, kteří do něj budou dávat údaje. Interní auditoři, to je výborná věc, ale místo jednoho budu mít čtyři podle návrhu zákona. Čtyři! To jsou asi 4 miliony korun ročně. Co budou dělat 8,5 hodiny, mi absolutně není jasné. Protože skoro všechny obce do toho padnou, protože tam jsou kritéria 250 milionů rozpočet, počet obyvatel, blablabla... Ale nejsou společná. Ale stačí, když ta obec splňuje jedno kritérium, a má 4 auditory. Protože kdesi sedí kdosi, který si myslí, že je to tak správně, je zaujatý svojí úzkou agendou. A myslí si, že nikdo nedělá nic jiného, než že se zabývá tím, co on navrhuje. A každé ministerstvo, a to je to, co já kritizuji, a nesouvisí to s žádnou vládou, ani minulou, ani současnou, je to objektivní skutečnost.

Ministerstvo vnitra zcela rezignovalo na koordinační činnost. Jednotlivá ministerstva si dělají absolutně, co chtějí, bez jakékoli koordinace, dokonce už ani se zastupitelstvím nekomunikují. Obrací se rovnou na úředníky v přenesené působnosti. Na druhé straně zjistíme, že sněmovna přijala zákon, vzpomeňte si, pamětníci, o tom, že malé děti nebudou, když rodiče nezaplatí za popelnici, tak v 18 letech jim přijde neuvěřitelná faktura. Teď se to sněmovna pokusila, tu blbost od začátku, ke které nikdy nemělo dojít, napravit. Takže to zkusíme, že už to tedy ony platit nebudou. Ale zase z toho bude další a další administrativa. Kdyby ta blbost nikdy nevznikla... A takhle musí Senát posuzovat zákon! Jestli ten zákon, bez něj budeme žít úplně stejně, jako jsme žili včera, tak ho zřejmě na nic nepotřebujeme.

Já jsem si teprve dnes, přiznávám se, přečetl zákon o pyrotechnických výrobcích. Zkuste se do něj někdo podívat. Asi málokdo z vás se tím zabýval, protože vám to připadá, že vás to nezajímá. Bylo snad v této republice hromadné úmrtí při ohňostroji při nějaké akci profesionální? Nebylo. Problém je možná ohňostrojařů, kteří na Silvestra místo toho, aby sebrali ty peníze a udělali velký ohňostroj, tak si to každý koupí, občas to někomu utrhne prsty, ale nic dramatického se také nestalo. A o tom ten zákon zase není. Je to jenom zase administrativa, hlášení, administrativa.

U těch malých dětí to dopadlo tak, že naprosto paradoxně, pane premiére, sněmovna odsouhlasila, že o odpuštění poplatku, což vy dobře víte jako bývalý ministr financí, že poplatky jsou daně.

A řídí se - tehdy zákonem o správě daní a poplatků, dnes daňovým řádem, nemůžou být v samostatné působnosti, nemůže zastupitelstvo rozhodovat o tom, jestli je někomu odpustí, nebo neodpustí. Je to naprosto evidentní. A je to proto, že přenesená a samostatná působnost se slily do takové bramboračky. Ani ministerstva často vůbec netuší, jestli je to v přenesené, nebo v samostatné, a to je to, proč já léta bojuji za oddělený model. Vím, že jsou příznivci odděleného modelu, spojeného modelu, ale ukázalo se, že ten spojený model je z mnoha důvodů nepraktický. Například když spadne registr řidičů, tak kdo si myslíte, že je idiot? Myslíte si, že ministr vnitra? Nikoli, primátor.

Takže to jsem chtěl jenom naznačit, abychom se dali cestou, kde bude každému jasné, občanovi je totiž úplně jedno, když jde na úřad, jestli je to přenesená, on to ani neví, ale já sedím tam a ministr sedí v Praze. Ke mně on si dojde, protože to má 50 metrů, tak vtrhne do mé kanceláře, kde jsou dveře opravdu doslova otevřené, začne mi vykládat, jaké jsem hovado, že tam čekal a ono to spadlo.

Takže nad tím je třeba se zamyslet, pane premiére, a vrátit ministerstvu vnitra tu kompetenci, kterou mělo, aby jednotlivá ministerstva byla povinna konzultovat své nápady. A úplně nejlepší by bylo, kdyby ministerstva si ty své nápady také zaplatila. Protože samozřejmě všechny ty agendy, které dostáváme, s nimi žádné peníze nepřichází. S nimi přichází jenom další a další úkoly. A už ani není ty lidi kam posadit, natož je získat. A není úplně jednoduché, mimochodem, my naštěstí ty 4 auditory mít nebudeme, protože v Ústeckém kraji 4 tak vzdělané odborníky ani nenajdeme.

Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:45:56 - 12:46:47:

Já jen poznámku. Nebyl jsem nikým obklopen, protože tady skoro žádní novináři nejsou, oni jsou všichni na tom procesu s Davidem Rathem. To zaprvé. A za druhé, víte, v době mediální techniky, pane senátore, prostřednictvím nálezů Ústavního soudu, vaším, hovořím jenom k senátorovi, aby to nebylo snad na veřejnost, ony existují takové televizní monitory. Já dokonce mám taková zařízení, že můžu stále sledovat ČT24, takže jsem vás, zejména pana senátora Vystrčila, velmi zaujatě poslouchal. A proto jsem přišel. A kdy jsem přišel a kdy se přihlásím, při vší úctě, pane senátore, je moje věc. Stejně tak jako jaké návrhy přednesu, nebo nepřednesu je také moje věc. Vy si o tom můžete myslet, co chcete, je to vaše svaté právo. Ale to je tak všechno, co s tím můžete udělat.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 101
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:35:03 - 14:35:34:

Pro mě to bylo velmi poučné. Už vím, za kým mám jít s prostatou, protože si budu jistý, že to bude v pořádku. Začala mně tady trošku bolet kyčle, nevím, kdo je tady za kyčlaře. Dělám si zde průzkum. Máme tady celkem dobré složení. Člověk, jak stárne, bude potřebovat. Jenom jsem chtěl vaším prostřednictvím vzkázat panu senátoru Horníkovi, jestli si všiml, že se do této debaty nezapojuji, protože chci zůstat zdravý.

Konvergenční program České republiky aktualizace duben 2015

Tisk č. 73
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:23:53 - 17:26:38:

Víte, kdo je to optimista? To je ten, kdo má nedostatek informací. Ale já jsem jenom chtěl říct, že to může být taky jinak. My se radujeme, že nám stoupá poptávka domácností, lidé více nakupují. A co když tím důvodem není to, že věří v lepší budoucnost, ale právě opak? Že se bojí budoucnosti, takže utrácí? Moje žena, když si koupila boty, tak jsem se jí vždycky ptal, proč si kupuje boty, když už jedny má. Dneska jí říkám: Věruško, klidně si je kup, kdo ví, jak to bude.

A ta druhá věc – víte, jak bychom se měli, kdybychom tady neschvalovali ty věci, které tady schvalujeme? Kdyby zákon o veřejných zakázkách byl normální, kdyby se nepřichystal nový stavební zákon, který bude samozřejmě, a to se spolehněte, mnohem horší než ten dosavadní, kdyby nebyl nový památkový zákon, který už teď, a záleží to vždycky na tom, v kterém kraji nebo okrese jsou ti, kteří zastupují tu instituci. Ale já mám neustálé stížnosti a bojujeme s nimi i jako radnice, protože ony to jsou sice moje zaměstnankyně, ale vykonávají to v přenesené působnosti, tak já před nimi stojím s čepicí a říkám: Prosím vás, my jsme tu barvu udělali béžovou v tom zahradním domě, ale nenuťte nás, abychom to přemalovávali. Ono je to hezké. Ne, ne, my si myslíme, že by to mělo být tak. Toto omítnete takto, ono to spadlo. V Kroměříži ta legrace stála 500 milionů, ta oprava, půl milionu, pardon, půl milionu oprava jenom toho, co si oni vymysleli, a ono to samozřejmě nefungovalo. Takže vajíčka už se do omítky nedávají.

Takže bychom se měli naprosto úžasně, kdyby tady jisté skupiny neblokovaly 10 let dálnici D8, kdyby kdekdo do všeho nerýpal, kdyby se dalo normálně stavět, kdybychom tady každý druhý zákon zamítli, protože by se bez něj žilo docela dobře, ale my stále více a ještě více registrujeme, za chvíli to uvidíte, registr registrů, všechno musíme stále registrovat. Každý, kdo dělá někde na úřadě, vám řekne, že věc zvaná spisová služba, pan ministr mi to určitě potvrdí, v zastoupení pana ministra Babiše, že je to něco naprosto šíleného. Můžete se zeptat každého, kdo s tím kdy přijde do styku. Takže to bychom se měli ještě lépe. Ale já věřím v naši budoucnost, protože si myslím, že Češi se velmi podceňují neustále si připadáme, že jsme největší zloději, největší korupčníci, nešikovní, ti ostatní dělají všechno lépe, není to pravda. Nejsme horší než Rakušané, Němci nebo Francouzi.

Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 100
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:17:02 - 19:23:02:

Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, myslím, že pan senátor Láska to řekl jasně a stručně. Bez toho zákona budeme žít úplně stejně, jako jsme žili včera. Mimochodem, kdyby už platil, tak pan ministr financí by tam už na 5 let visel, že čůral na festivalu. Jen tak mimochodem. Kdyby platil...

Ale to není to podstatné. Původním záměrem toho zákona, o který tak bojoval Svaz měst a obcí, bylo, aby opakované přestupky se transformovaly v trestný čin. Záhy se ovšem ukázalo, že to byla jenom úvaha od stolu, protože ono to není tak snadné. Je to skoro nemožné. To nejdůležitější z toho zákona vypadlo, zůstala opět velká administrativa. Navyšování pokut, o tom už nechci mluvit, ale chci mluvit o tom, že výběr pokut je téměř nulový. Já už jsem tady jednou říkal to hrozné číslo, hned se mi přihlásili exekutoři, v tuto chvíli za dopravní přestupky je to asi 36 milionů korun nezaplacených pokut. Umíte si představit ty balíky na úřadě, většina z těch přestupků je dopravních samozřejmě, dělají to stejní lidé z té komise, my máme asi dvě, nebo tři, to jsou stejní lidé, to je absolutně nemožné. Jen tak mimochodem, my už jsme tady v Senátu projednávali prodloužení té lhůty, to je velká chyba. Výsledek, když prodloužíme tu lhůtu, bude jenom těm, že ty metry balíku budou 3 metry, 4 metry. A vzpomeňte, že už jsou stíhány úřednice, tuším, v Ústí nad Labem, že to dávaly někam kamsi na stranu, protože to nebylo vůbec možné, oni to vyhmátli a obvinili je z trestného činu. Už tady bylo řečeno, že obec může být, ona to totiž není klasická pohledávka, tam žádné úroky nenabíhají. Mimochodem, mohla by je vybírat také celní správa, ale ta má svých starostí dost, takže nechce. Takže ten výběr je doslova nulový. Exekutor vymůže asi tak 3 %.

Pokud chceme opravdu udělat řešení, tak musí být netradiční. Já příliš nesouhlasím s tím, že se odebírají řidičáky neplatičům alimentů. Není to úplně čisté opatření. Ale je velmi účinné. A podobně by se dalo postupovat v tomto případě, kdybychom se zbavili té překorektnosti, a to tak, já jsem to řekl v ÚPV, samozřejmě diskuse na internetu byla zcela mimo mísu, tam mluvili o nájmu z bytů apod. Toho se to netýkalo. Ale představte si situaci, jak u nás nechávají všichni všechno na poslední chvíli, teď byly obrovské fronty na pasy, protože se doma podívali, jedeme už pozítří, člověče, a my jsme se nepodívali, on nám neplatí. Ta situace je jednoduchá, přiběhne tam pán, paní si jenom takhle ťukne, pan Říha, výborně, pan Říha. Vy to máte – zrychlený pas, to je, já nevím, 1500 Kč. Ale vy tady máte ještě 500, tak to máte 2000 Kč, pokladna je tady 10 metrů, běžte to tam zaplatit, přineste mi potvrzení, okamžitě vám to všechno zařídím. Jo, Jandák staví kůlnu! Chtěl by stavební povolení? Jandák, vy toho tady máte! Vy tady máte 22 tisíc! Jak se vám to nahromadilo? Tak utíkejte do banky, nebo do pokladny, zaplaťte to a hned se vám budeme věnovat. Ten nejpikantnější je svatba. Ale tam si nejsem úplně jistý. Kdyby mu řekli: My vás oddáme, ale až zaplatíte tu pokutu, co jste nezaplatil. A on by řekl: Ježišmarjá, to je bomba, to je dobré, to nezaplatím ani omylem! Takže to zrovna by asi nebyl úplně ten dobrý příklad.

Pokud jde o to zapisování, to je ještě dojemnější. Představte si situaci, že tam se píše, že ve statutárních městech to bude zapisovat rovnou městská policie. Tam to bude kombinované. To bude zapisovat městská policie, pak to bude zapisovat správní orgán, který pravomocně rozhodl, což není městská. Ta bude zapisovat jenom blokové. A já vás ujišťuji, že strážník, než by něco zapisoval, tak radši půjde okolo a nebude se dívat. Protože jak musí něco zapisovat... Tady byl kdysi senátorem jistý pan Pavlata, ten nikdy nezaplatil pokutu jako senátor. A víte proč?

Vždycky, když ho chytila policie, že třeba jel rychle a chtěli tisíc korun, tak on říkal: Jo, kdyby tisíc korun, "che", to by byla legrace. Já budu platit 15 tisíc korun, pane strážmistr. Říkal, jak to? No, vy to tady sepíšete, to půjde do mandátového a imunitního výboru a my tam máme takový limit, tam se dává 15 tisíc. A vždycky mu to prošlo, že se nad ním smilovali, proč by platil 15 tisíc, a říkali, jeďte, pane Pavlato.

Jenom, vaším prostřednictvím, pro pana senátora Čunka. V USA je to ještě jinak, tam už jsou trochu dál, tam přestupky zásadně řeší soudy, a to i přestupky, že sousedův pes poškrábal sousedovi auto, tak to řeší soud. Kdybych to tady řekl před ministrem spravedlnosti, tak omdlí. Správě by toto všechno měly řešit soudy. Dodnes jsem nepochopil ten systém, že vás zastaví a řeknou vám, že zítra v 10. hodin budete tam u soudu. A kdyby náhodou tam nepřišel policista, který vás tam poslal, což je fantastické, on tam nepřišel, protože si spočítal, že za "šichtu" dostane větší peníze, než jak se platí u soudu za svědečné. Nepřijde tedy k soudu a člověk je osvobozen, protože policista je žalující strana. Je to pro nás něco naprosto nepředstavitelné. Nemluvě o tom, že účinek trestu, když v Praze vám přijde po dvou letech, že se máte dostavit na Prahu 11, že jste tady jel před dvěma lety 53 km, tak je opravdu výchovný účinek úplně dokonalý.

Jeden recept je odebrat městské policii právo měřit rychlost, protože to je něco naprosto šíleného. Teď už konečně právníci přišli na to, že pokud policie neměří vlastním radarem, ale radarem pronajmutým, tak nemusíte platit. Říkám to tady veřejně, aby to všichni slyšeli, nemusíte platit, protože to je ilegální, ona musí měřit s vlastním. A není vůbec důvod, aby městská policie rychlost měřila. To je starost státní policie. Je tam mnoho dalších technických věcí, je to jenom administrativa, která obce bude stát peníze. A pak budeme zklamáni včetně Svazu měst a obcí, že kýžený výsledek se jaksi nedostavil. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:27:51 - 19:28:03:

Jenom jednu věc. Prosím, přihlásit a odhlásit, že se tady hodně změnilo.

9. schůze Senátu
1. den schůze – 17.06.2015

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 80
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:58:09 - 11:08:52:

Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, podařilo se, co se daří skoro vždycky. Za chvíli to bude očkování, které bude "hlavním bodem" programu jiného zákona. Tady se podařilo odpoutat pozornost na rychlost, a tím se také podařilo, že nám unikly různé jiné věci; některé z nich jsme objevili. Některé z nich jsme ale neobjevili, protože ve 30 dnech, jenom novela je tak obsáhlá, to ještě není celý zákon.

Existují tři rychlosti na pozemních komunikacích. Rychlost nulová, rychlost přiměřená a rychlost nepřiměřená. Žádné číslo k nim není přiřazeno. Jednou může být rychlost 30 km/h velmi nepřiměřená, když pojedete z kopce, kde se objeví olejová skvrna nebo náledí, tak vám nepomůže, že jedete v rámci povoleného limitu. Stejně tak, když budete ráno projíždět Holešovicemi, tak je tam marně padesátka; vy pojedete deset. Na druhou stranu, když pojedete přes Prahu z Brna, tak jako idioti, protože nechcete, aby vám za rok přišlo z městské policie pozvání do Prahy 11 nebo do některé jiné, tak pojedete padesátkou přes celou Prahu, kdy nepotkáte ani auto ani človíčka, žádné přechody po cestě nejsou, protože je to v podstatě dálniční okruh se čtyřmi pruhy, kde jsou svodidla, a vy se tam potáhnete... To jsou takové zvláštní absurdity.

Ta "stopadesátka" je samozřejmě normální. Není to nic zvláštního. Tady bylo argumentováno rychlostmi v různých zemích. Německo kupodivu nebylo příliš zmíněno. Je tam sice "neomezená", ale občas je tam v některých úsecích 130. Kupodivu, nehodovost na dálnicích v Německu je minimální. Pročpak asi? Nebude to asi tím, že umí lépe jezdit?

Nebude to tím, že znamení o změně směru jízdy je v Čechách tabu? Ani název blinkr nepomohl, který je jednoslovný. Stejně nevědí, na co to mají, proč to mají, že s tím mají blikat, když zastavují, když odbočují, aby ten, kdo jede za nimi, věděl, co udělají.

Jistý Dr. Friml – dej mu pán Bůh štěstí a dlouhý život – napsal před mnoha lety v jiné situaci a v jiné dopravě několik příruček pro řidiče. Měla by to být povinná četba od škol a všichni řidiči v autoškolách by měli takovou příručku vyfasovat. Jen tak ji jednu uvedu – když vyjíždíš na hory na horizont, tak zpomal, protože nevíš, jestli za ním nestojí traktor s vlekem. Do zatáčku vždy jezdi tak, aby si nejezdil, všimněte si, jak lidé "řezají" zatáčky i ve městě. Já vždycky mojí ženě říkám, když odbočuješ vlevo, nedodržuj zákon, jeď úplně vpravo a pak si teprve odboč, protože jinak tě tam nějaký idiot sejme, protože on to tam "řízne". Všimněte si toho, jak to řežou, oni vůbec nejedou tak, jak mají jet ve svém pruhu.

To je jenom takový malý poznatek, na dálnici ani nemluvě. Oni zapnou někdy blinkr, ale to už ve chvíli, kdy odbočují. Ten musí zapnout tak, aby věděl ...

Jedna z typických věcí, kterou by policie neměla stíhat. Když přijíždíte k semaforu a rozsvítí se vám žlutá už v takové blízkosti, že nemůžete bezpečně zastavit, tak je lépe riskovat a projet na červenou, než si nechat nabourat "zadek". To není pirátství, to je úvaha, že když je mokro, tak nejspíše ten za vámi to do vás napálí. Proto někteří řidiči, a policie to naštěstí příliš nesleduje, mají rádi tu kouli, když máte tu kouli vzadu, ta je bezvadná, protože když takový blbec do vás narazí, tak on si udělá díru do značky a vy máte auto v pořádku.

Já jsem více méně z legrace navrhoval, jak bychom to vyřešili. Já nevěřím panu ministrovi, že má zlobbovanou sněmovnu, a mám obavu z toho, že ty rozumné pozměňovací návrhy, které my tady přijmeme, spadnou pod stůl, protože sněmovna nás přehlasuje. Já nevím, jakou nám může dát pan ministr záruku. Vyřešili bychom to samozřejmě jednoduše. Kdybychom dali pozměňovací návrh 160 místo 150, tak možná by to potom prošlo ve sněmovně. Ale to si dělám legraci. Ale neuznávám argumenty typu, že když jim dovolíte 130, budou jezdit 150. Když jim dovolíte 0,3, dáte jim jedno pivo, Čech bude pít dvě piva. To jsou nesmyslné argumenty, které svědčí jenom o tom, že neumíme vymáhat právo. A tím, že ho neumíme vymáhat, protože si stále vymýšlíme velké pokuty, množství značek, zákaz stání, zákaz zastavení, ale všichni tam stojí, protože vědí, že pravděpodobnost, že by tam někdo přišel a vyhodil je nebo pokutoval je, je velmi malá, stejně jako jezdění metrem zadarmo v Praze. To, že vás chytne revizor se vyplatí, protože pojedete tisíckrát zadarmo a jednou zaplatíte pokutu, nebo nezaplatíte a pak máte na krku exekutora.

Věc, jako vybržďování, jak jsme svědky občas v televizi, to je mimo lidské chápání, a to jsou idioti, se kterými ani zákon nic neudělá. To jsou podobně jako duševně nemocní, jako ti, co někam přijdou a zabijí učitelku, protože jsou pomatení. To normálního člověka přece ani nemůže vůbec napadnout, jako že by najel před někoho, pak vybržďoval, ale proti těm ani zákon asi nepomůže.

Ale co mě naprosto šokovalo, když tady tak lkáme a říkáme, jak v Evropě, že tady je návrh, aby cyklisté mohli chlastat, což mi tedy přijde, za chvíli tady budeme mít zákon o ochraně zdraví před alkoholem a jinými toxikomaniemi. A tady se vlastně navrhuje, aby mohli ... Já bych naopak navrhoval, aby opilý chodec byl pokutován, protože když se vám motá ožrala po chodníku a v nečekaném okamžiku vám tam skočí, tak máte problém bez ohledu na to, jestli byl opilý nebo nebyl. Takže i chodec pokud se pohybuje na veřejnosti, by měl mít nějaký limit.

Mimochodem, v Evropě limit je – vaším prostřednictvím k paní senátorce Seitlové – 0,3 až 0,8 podle Evropské unie. A Česká republika má takový zvláštní paradox. Ona má nulu, ale to je jenom takový fígl, ve skutečnosti má 0,25. Stojí to obrovské peníze, po malém pivu, když přijdete do nemocnice, tak už vám nic nenajdou, stačí trošku malinko zdržovat a už vám žádný alkohol nenajdou. A tady, když se řekne 0,3, tak se najednou opět rozvine podobná vlna, jakože kinetická energie automobilu při 130 je menší než při 150. To je opravdu objev vhodný Nobelovy ceny, protože kinetická energie šinkanzenu je nepochybně mnohonásobně větší než kinetická energie místního motoráčku. A přesto děláme a budeme stavět vysokorychlostní tratě. Dokonce, když spadne letadlo s 300 cestujícími, tak je to větší škoda, než když spadne Cesna s šesti, a přesto létají Jumba a obrovská letadla - a nikomu to nevadí. A tyto havárie byly, jsou a budou, a stejně tak byly, jsou a budou havarie na silnicích. A jedině výuka, vysvětlování, nekonečné vysvětlování, na co že je to zrcátko, na co že jsou blinkry. Vyhláška nebo zákon by mohl být úplně jednoduchý – řidič se chová tak, aby neohrožoval sebe a jiné účastníky silničního provozu a jezdí přiměřenou rychlostí. To je úplně všechno, to obsahuje úplně všechno, to je 150 paragrafů. 150 paragrafů, které máme v zákoně. Úplně se nevěnujeme například tomu, že Ředitelství silnic a dálnic po nás chce peníze za to, že vyvěsíme městskou vlajku na okružní křižovatce, protože prý je to reklama, chce od nás peníze. Jako Češi jsme si samozřejmě poradili, dali jsme tam českou vlajku a byli v "hajzlu", že. To my Češi vždycky najdeme řešení, česká vlajka evidentně reklama není. Ale to jsou prostě absurdity. Jiné absurdity jsou vracení vozidel, které je tam popsáno neskutečně složitým způsobem, že jsme se rozhodli, že přestaneme mít ulice, protože to pro nás bude jednodušší, než abychom vraceli auto na místo, pak ho odtáhli někam, pak ho tři roky někde zase drželi, když si ho nevyzvedne, než ho prodáme. Přečtěte si ty věty. To je pohádka Boženy Němcové a ne zákon. Takhle se přece zákony nepíší, zákony musí být raz, dva, tři, a ne popisné. A to není jenom tento, to je celá legislativa. Vy tady všichni horujete jak odborníci a odbornice. Tak si přečtěte právního rádce, poslední číslo o české legislativě, co říkají odborníci, že je to taková hrůza, že nám už tady zešedivělo asi osm legislativců, že, pane doktore, pro které to musí být neskutečné utrpení, neskutečné utrpení. Tady bude jeden zákon, kde mají zastupitelstva rozhodovat o tom, jestli odpustíme dětem poplatek za popelnice, místo abychom nikdy takový poplatek nezavedli. Takovou blbost! Vzpomínáte si na to, když jsme tady proti tomu horovali a prohráli jsme, že je to nesmysl, aby malé děti platily za popelnice, že to je blbost od přírody? A ne, teď to budeme pracně napravovat a zastupitelstvo údajně bude rozhodovat, což je samozřejmě právní nesmysl, protože je to evidentně podle daňového řádu a je to přenesená působnost. Ale to v této republice nikdo příliš moc nerozlišuje.

Mimochodem, také jsem navrhoval, aby se předjíždělo na dálnici zprava. To je bomba, co? Co paní senátorko, to by byla hrůza. No, nebyla by to hrůza, protože v USA se předjíždí zprava, a tam bez blinkru to neuděláte. Tam nikdo nepřejede z pruhu do pruhu, aby nezablikal, protože by se nejspíše zabil. Zrychluje to neuvěřitelně dopravu, nikomu to nevadí. Tady je to veliký přestupek, když vás někdo předjede zprava. A proč by nemohl, k čemu to vadí? Jenom musí pořád to hlídat, nemůže tam vjet, když tam jedu já, musí si vyhodnotit, jakou rychlostí tam má vjet. Když vás například někdo předjíždí, tak musíte přidat, protože když je to rychlé auto, tak on by vás mohl také střihnout. Můžete překročit i 130, protože je to bezpečnější. Zákon říká, že doprava má být bezpečná, a také, pane ministře, plynulá, že? To je tam to druhá slovo. Nevím, jestli pořadí je plynulá a bezpečná nebo naopak, ale určitě tato dvě slova spolu souvisejí. Já bych se tedy nebál vůbec stopadesáti, ono to bude tak, že pan ministr záhy přijde na to, že to bude velmi výhodné určit některé úseky, kde bude 150 a na jejich konci policie umístí radar. A já vás ujišťuji, že to je podobné, jako radary tady v Praze, na kamery, jak mi změří to úsekové.

Mimochodem, mám dotaz na pana ministra. Za prvé, jestli je úsekové měření v České republice legální a v souladu se zákonem? To je první můj dotaz, protože já si myslím, že není. A druhý dotaz, kdy opakovaně některé části policie říkají, že řidič nemůže mít antiradar. Já tvrdím, že může mít, nemůže mít pouze antiradar, který omezuje nějak činnost měřícího radaru. Ale pan ministr to určitě bude vědět lépe.

Nepropadal bych panice. Já vás varuji. Pokud schválíte vypuštění stopadesátky, tak vám skoro garantuji, že neprojdou ani ostatní pozměňovací návrhy, které jsou velmi rozumné, dokonce i ministerstvo proti nim nemá žádné zásadní námitky. Nevím, jakou by nám pan ministr mohl dát záruku, že to má zlobbované ve sněmovně tak, že naše návrhy projdou a rychlost bude 130. Jestli takovou má, tak bych ji rád slyšel. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:15:49 - 12:17:53:

Mně to připomnělo Vladimíra Justa, jak jednou na jedné desce Ozvěny malých scén říkal, že se mu zdálo, že je na nějaké schůzi, že mluvil, pak se probudil – a byl opravdu na nějaké schůzi a opravdu mluvil... Já prostě to nemůžu vůbec pochopit, vaším prostřednictvím, k panu místopředsedovi. To přece nemůžeme myslet vážně! Víte, proč se chodník jmenuje chodník? Protože je pro chodce. A víte, proč se vozovka jmenuje vozovka? Protože je pro vozy. Tak vznikly názvy. To jenom my jsme řekli, že uděláme takové bílé čáry a na bílých čárách, chodec, když přechází vozovku, má přednost. A chodci tomu uvěřili, a proto máme tolik mrtvých chodců...

Navrhovat ale úplně vážně, když tady budeme za chvílí probírat zákon o ochraně společnosti před alkoholem a jinými toxikomániemi – já si naopak myslím, že pokud se pohybuje po vozovce chodec, tak by měl být chodec měřen, a pokud se mu zjistí alkohol, tak by měl být pokutován. Protože on je v té chvíli účastníkem silničního provozu. To je omyl, že chodec není účastníkem silničního provozu. On je. Rozumím tomu, že opilí Moraváci na kolech budou nadšení tímto návrhem. Protože na kolech se chlastá! To je všeobecně známo. Pokud si chlastají na cyklistické stezce, tak je mi to celkem jedno. Akorát občas tam srazí nějakou maminku s kočárkem. Protože na stezkách jsou bruslaři, maminky na bruslích a kolaři. A protože česká společnost je velmi netolerantní, tak občas do sebe vrazí.

Ale tento návrh nemůže být přece myšlen vážně. Doufám, že při pětiminutové přestávce se sociální demokracie vzpamatuje, a takový návrh nepodpoří, byť vypadá velmi hezky. Ale já poradím panu místopředsedovi, jak to jde opravdu udělat. Já se s ním spojím a dáme návrh, aby i v České republice podobně jako v ostatních evropských státech byl limit 0,5 – a máme problém vyřešen.

Pokud si dá přiměřeně pivo, tak ať si jezdí, ať je to šofér anebo cyklista. Děkuji.

Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014

Tisk č. 62
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:44:16 - 14:47:11:

Já budu velmi stručný. Jenom mám dotaz na pana zástupce ombudsmanky. Určitě jste zaznamenali... Pane Křečku, poslouchejte... On mě neslyší, děda... Hovořím k vám, mám dotaz, když tady není paní ombudsmanka, na vás. Veřejnost zaujal případ oné figurantky, která chtěla onen byt, nyní snad se údajně soudí o to, že byla diskriminována. Já si vzpomínám, že před rokem 1989, hodně dávno před rokem 1989 dokonce platil zákon, že když měl někdo volný byt v rodinném domku, tak mu mohl národní výbor přidělit nájemníka. Komunisté toto ustanovení zrušili, tuším, v roce 1964, jestli si to dobře pamatuji. Ptám se, jestli opět budeme v této situaci? Protože např. se nás úřad ombudsmana ptá, na městě nám dává otázku, proč jsme nedali byt tomuto člověku? Víte, že byty se nepřidělují, byty se pronajímají. Je to v kompetenci rady města a o tom se hlasuje. To znamená, že když prostě ten člověk nedostane dost hlasů, tak mu byt není pronajat. My jsme takto odpověděli, že prostě to nezískalo dost hlasů, nebyl jediný, šlo tam opět o rasovou diskriminaci, ale naštěstí to bylo 10 případů. Ten jeden byl mezi nimi . Z těch 10 to nedostal nikdo. Takže to nemohla být rasová diskriminace. Ale pak z úřadu i nadále chodily další dopisy.

Tak já se spíš ptám na to, mně se totiž někdy zdá, že úřad ombudsmana překračuje ty kompetence, které má. Rozumím tomu, vzpomeňte na ten příklad s šátky v té pražské škole apod., kde, tuším, i pan zástupce měl na to poněkud odlišný názor než paní ombudsmanka, jestli dobře sleduji internet.

Ale tohle je pro mě docela zásadní otázka, protože ona je velmi podobná tomu, co se na nás teď chystá, to je to 5 % bytů musí mít obec a podobné věci. Všichni cítí, že tak, jak je připravován ten zákon o sociálním bydlení, že fungovat nemůže, že to bude ještě dlouhá diskuse, co s tím udělat. A pokud jde o ty ohlašovny, tak my zřejmě zvolíme opačný případ než pan senátor Vícha. Všem dáme souhlas. Protože, já se v tom shoduji s paní senátorkou Wagnerovou, že na tu dávku je nárok, bez ohledu na to, jak samospráva rozhodne. To uvidíme, až nějaký advokát se toho chopí a ti lidé se budou soudit.

On totiž vtip je v tom, že tam, kde zaujali ten tvrdý přístup, tak jednak úřad práce napsal okamžitě vyděračský dopis, ať počítáme s tím, že pokud nedáme ten souhlas, tak oni nám ty lidi pošlou, protože my jsme ORP, to znamená, staráme se o tyto lidi v celém správním obvodu, takže oni doporučí těm lidem, aby se obrátili na naši sociálku, a my je budeme mít stejně na krku. To je odpověď úřadu práce, jak s tím naložit.

Takže my jsme zvolili spíše tu variantu dát souhlas, a to proto, že oni můžou žádat opakovaně. Takže tam, kde nedali ten souhlas, tak každý měsíc...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:47:17 - 14:47:23:

No, to je ke zprávě ombudsmana, protože ombudsman se nepochybně v tomto bude velmi silně angažovat. Takže zůstanu u toho dotazu.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:47:31 - 14:47:35:

Dobře. Pane místopředsedo, nevím, jestli za rok tady ještě budeme...

9. schůze Senátu
2. den schůze – 18.06.2015

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 87
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:36:32 - 11:41:33:

Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře. Já dnes budu mluvit mimořádně potichu, upozorňuji vás, pane místopředsedo a pane ministře, že paní senátorka Seitlová v uplynulých 15 minutách výrazně překročila hlukové limity podle stávajícího zákona, měla by dostat patřičnou pokutu, nejlépe 30 tisíc korun. Proto mluvím potichu, protože podle stávajícího zákona nemůžeme pořádat ani lázeňské koncerty, protože výrazně překračují stávající limity hluku.

Já jsem vás včera varoval, že 150 na dálnici je brnkačka proti tomu, co zažijeme dneska. Příjemně mě překvapilo, že to bylo ještě horší, než jsem si původně myslel.

My tady bojujeme za očkování. Já jsem si ověřil u pana ministra, že je to statisticky zcela nevýznamná skupina těch maminek, které z nějakých důvodů, ať už zdravotních, nebo jiných, prostě nechtějí se podrobit tomu povinnému očkování. Mimochodem, mezitím co my se tady o tom bavíme, tak bylo odhozeno v republice několik stovek, možná tisíc injekčních stříkaček, těch, co si píchají pervitin. Ti se očkují dobrovolně. Ti nepotřebují na to žádný zákon. A nám to často velmi vadí.

Pokud jde o hluk, to je samo o sobě velmi zajímavé. Hluk nám vadí, ale jak říká místopředseda Senátu Sobotka, člověk si zvykne i na radioaktivitu. Já jsem byl jednou na dovolené ve Španělsku, a protože ještě neplatil nový občanský zákoník, tak mně sice zkazili pohodu z dovolené, protože přímo před hotelem ve Španělsku byla rychlostní rychlodráha, kde každých asi 20 minut projel se šíleným rachotem ten vlak. Tak jsme říkali: Tady tedy nebudeme. Za 2 dny jsme vůbec nevěděli, že tam nějaký vlak jezdí. K nám když přijde někdo na návštěvu, musíme zastavit bicí hodiny, protože mu to vadí. U nás když přestanou bít, tak se divíme, že se něco stalo, protože už jsme si na to prostě zvykli.

Já si myslím, že by to chtělo méně emocí. Já si vzpomínám, kdy na nás hygiena chtěla, abychom každý den dezinfikovali dětská pískoviště horkou párou, což samozřejmě bylo nemožné, leda by tam byl zrovna parovod, tak bychom tam udělali dírku. Já jsem tehdy tomu pánovi odpověděl, že máme lepší nápad, že budeme sypat cement do těch pískovišť, zalijeme ho vodou. Ten písek ztvrdne a kluci nebudou holčičkám bourat bábovičky.

To jsou přesně ty příhody, kdy to je za hranou zdravého lidského rozumu. Já jsem měl sám takovou příhodu. Můj soused pode mnou měl oblíbenou desku Olympicu – Dynamit, je to už mnoho let, mně se ta písnička taky líbí, ale když jsem ji musel poslouchat každý den 100x dokola a slyšel jsem jenom ty basy, tak mě to štvalo, tak jsem za ním chodil a říkal jsem mu: Hele, já mám taky rádio. Co kdybys to trochu ztišil? Chlapec nedal pokoj, tak jsem jednou v sobotu v 5 hodin ráno na terasovou podlahu položil vrtačku a zapnul jsem ji. Nechal jsem ji hodinu běžet. Od té doby už jsem Dynamit nikdy neslyšel. Někdy existují i takovéto způsoby, jak se tomu bránit, takže pojďme... Světelné znečištění naštěstí není předmětem tohoto, což je taky velký hit. Tady jsme to probírali, když ještě byla paní senátorka Seitlová senátorkou, než poté byla zástupkyní ombudsmana, pamatuji na to, že ani tady nesmíme svítit těmi hlasovacími, protože to svítí nahoru. Všimněte si, co toho teď svítí nahoru. Všude jsme dali svítidla s deklíkem. V parcích je tma, že se tam lidé bojí, ale světelné znečištění se nám zmenšilo.

Takže já bych vás chtěl vybídnout... Je evidentní, co z té diskuse plyne, že 30 dní je absolutně nedostatečná doba. Ten jeden jediný, a máme jich tady ještě celou spoustu, by vyžadoval několikaměsíční probírání, tak, jak to má být se zákonem, probírat paragraf po paragrafu, ke každému se vyjádřit, u každého si říct, jestli by tam měl být, nebo neměl být. To tady v tomto není možné. Takže si myslím, že nejste schopni, prosím, hlasujte si, kdo si myslí, že to je špatně, tak ať hlasuje proti; kdo si myslí, že je to dobře, ať si hlasuje pro. Ale zapomeňte na to, že by se vám to tady podařilo opravit.

To si tady připadám jako automechanik, který má opravovat nového Superba, o kterém nic neví. A když, to je podstatně jednodušší, tak to hodíte na ten počítač, který vám vlastně všechno ukáže. Už to není zdaleka to, jak se muselo něco sbírat, nebo rozebírat.

Takže nechme ty maminky, které nechtějí očkovat, nesankcionujme je žádnými statisícovými nebo desetitisícovými pokutami, ono jich je velmi málo. Ty pokuty, já to tady budu opakovat pořád, jsme naprosto šílení. Podívejte se, jak může někdo pokutu z 500 tisíc snížit na 30! Tam vidíte jasně, že je to úplná blbost. Jestli někdo navrhl 500, tak na tom měl trvat, protože pro to měl důvod, nebo je to pitomost. Mohl ji snížit na 400. Ale udělat z 500 najednou 30, to vidíte, že je logický nesmysl. My pořád, budete to mít v dalších zákonech, pokuty, pokuty, pokuty. Akorát že je potom neumíme vybrat, a to právě vede k té neúctě k právu, protože když je neumíme vybrat, tak je nikdo neplatí.

Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:20:38 - 14:25:16:

Já jsem se pozorně díval, jak všichni ten pozměňovací návrhům rozumíte a budete vědět, o čem budete hlasovat. Jestli jste o tom přesvědčeni, pak tak hlasujte.

Jenom upozorním na pár drobností právních. Ono to je vše trošku jinak. V jisté době byl do přestupkového zákona zahrnut paragraf, že noční klid striktně v ČR je od 22.00 do šesti hodin. S tím, že jsou povoleny jisté výjimky, které mohou probíhat tak, že Rada města dá výjimku na nějaké obecní slavnosti, nebo občan si požádá, že bude mít svatbu, což většinou se protahuje, než se rozvedou do roka a do dne... Tak ta svatba je vždycky taková veselá... A my jsme na ten problém narazili ve chvíli, kdy jsme dělali ohňostroj ve 22.22 hodin. Z nějakých důvodů to bylo 22.22. Takže jsme se dostali do rozporu se zákonem a naše milá policie, která nestihne zkontrolovat stovky ohňostrojů se každý týden, každý den jsou u nás ohňostroje. Nikdo si už nestěžuje, už si lidé zvykli, to je důkaz, že si zvykli, dřív si stěžovali, už si nestěžují.

Ale protože policie nikdy, než doběhne na zahradu, odkud byl odpálen, tak už tam nic není, ale město je pořadatel té akce, takže ona má viníka, tak nám řekla, že bude postupovat velmi tvrdě. Čili jsme byli před problémem, co s tím. Tak jsme přemýšleli, že asi Rada nebude každou Radu mít padesát případů svateb a narozenin. Tak jsme vymysleli vyhlášku, vyhláška není také tak jednoduchá, to se nedá určit jenom tak, že ve vašem městě bude noční klid od 24.00 To tak prostě není. Tak jsme dlouho přemýšleli a využili jsme úžasného letního času a rozhodli jsme, že v období letního času bude noční klid přede dnem pracovního klidu, o svátcích, od 23.00 hodin do šesti hodin, a to nám umožňuje v podstatě – zítra u nás jsou Kabáti, umožňuje nám to všechny koncerty a věci, které potřebujeme udělat v podstatě udělat, protože déle už netrvají. Tak jenom na to upozorňuji, že vyhlášku schvaluje Ministerstvo vnitra. Vůbec není jednoduché, to nejde jenom tak striktně říci, že to uděláme tak, či onak.

Je to přesně ono, že my se trápíme. Já jenom vaším prostřednictvím paní senátorce Sykové účast ani na diskotéce, ani na koncertu není povinná. Takže je třeba školit mladé lidi, vykládat jim o tom, jak můžou mít poškozený hluk, ale stát tady není úplným tatínkem, aby každému zakazoval, přikazoval, co má dělat. Mně žena také přikazuje, že televize řve moc, protože už jsem nahluchlý právě z toho, jak jsem chodil na koncerty big beatu v 60. letech a zůstaly mi potom následky, ale nějak zvlášť si to... Dneska jsou úžasný naslouchátka, které vám asi za tři tisíce udělají, že vůbec není vidět, máte to úplně takhle v uchu. Není to jako ty velká sluchadla, úplně malinký, to mi žena teď koupí k narozeninám. A já to budu mít a ona nebude už řvát.

Pak existují bezdrátová sluchátka. (Předsedající: Kolego, k věci bych prosil.

Je to k věci. (Přednáška o sluchu...) To je přece o hluku, pane místopředsedo. Jestli sluchátko tedy není o hluku, tak to mi neříkejte. Pane ministře, je sluchátko o hluku? (Předsedající: Ne, to je o zvuku, o zvuku, pane kolego, o zvuku.)

Takže já se obávám toho, že z toho uděláme prostě tady ještě větší bramboračku, než to je. Takže já bych vás vyzýval prostě hlasujte si, jak chcete, ale nekomplikujte to ještě více.

Pan ministr určitě v dohledné době připraví 48. novelizaci, tak jak to bývá. Už ani prý nechce. Ale vidíte, že je kolem toho mnohem více dramatu, než je. Ti lidé budou poslouchat hudbu, přece jsme v zemi krále Miroslava a nechceme být tam, co bylo zákaz tančit a zpívat. Jako zpívání je milé a hezké.

Já už se nechci dostat do toho, že už nemůžeme dělat ani promenádní koncert, protože bychom překračovali limity. Vždycky si někdo bude stěžovat. Když někdo bydlí u letního kina, představte si to, v jistém městě, nebudu ho jmenovat je pořád ještě letní kino, což je unikát. A přistěhoval se tam pán a ten si pořád stěžuje a chce hotel, dokonce po dobu letních měsíců, kdy je to letní kino, protože mu samozřejmě vadí. Řešení jednoduché – dejte mu lístek.

A nebo, ať si koupí takový, co mají bagristi. My jsme měli takový příběh, když jsme osvětlili radnici, to také souvisí se zdravím, tak přišel občan, že mu svítí ty naše světlomety do oken. A já jsem mu říkal, že zřejmě bude muset zaplatit poplatek, že jsme ho přistihli, když si dává křeslo k oknu a večer si čte za naše peníze.... nebo ať si koupí rolety... (Upozornění předsedajícího: Kolego, kolego...) Do roka umřel.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:32:37 - 14:32:56:

Takže já poprosím - vaším prostřednictvím - pana senátora Vystrčila, aby se mi omluvil. Ale teď to myslím úplně vážně (další část projevu je pronášena v rozhořčení), protože mě za dvacet let ministerstvo nezrušilo ani jednu z mých mála vyhlášek. Tato vyhláška je potvrzena, ministerstvem schválena a je zcela v souladu se zákonem, pane senátore!!! Takže opatrně, vy jste to tady řekl na mikrofon, že jsem přijal protizákonnou vyhlášku!!!

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanoví prozatímní opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka

Tisk EU č. J 023/10
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:10:24 - 17:14:12:

Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, na úvod vám řeknu jeden logický hlavolam, a brzy pochopíte, proč ho říkám. Tento hlavolam vypadá tak, že máte tři činžovní domy a k nim máte dovést plyn, elektřinu a vodu, a to tak, aby se potrubí nikdy nekřížilo. Já vám to ulehčím a řeknu vám výsledek – hlavolam nemá řešení. Pamatuji se, jak jsem se s ním dlouho trápil a neustále jsme se pokoušeli nějak řešení najít, až pak mi bylo prozrazeno, že to řešení nemá.

Říkám to proto, že někdy si musíme přiznat, že řešení nemáme. A v takové situaci přesně jsme, a nemáme ho proto, že Evropa není schopna přijmout řešení, které by bylo reálné, ale neodpovídá její korektnosti, jejímu stylu. Toto řešení je poměrně dramatické, ale Evropa se chová tak, jako když vám v prvním patře praskne voda a vy místo, abyste zavřeli hlavní přívod vody, tak řešíte, jak to uděláte, až bude zaplněno přízemí. To je přesně ta situace. A on se z toho stal pochopitelně velký byznys, který nemá nic společného ani s islámem, ani s náboženstvím, ale prostě jak se někde objeví nějaký byznys, tak je přece daleko jednodušší pašovat člověka než drogu, protože když vás chytnou s drogou, tak nejspíš dostanete vysoký trest. Člověk zmizí z jižní Itálie, vy sbalíte svoje penízky a je vymalováno. Jakmile se někde na trhu objeví takováto příležitost, tak se jí lidé, kteří jsou všeho schopní samozřejmě chopí. A to řešení je samozřejmě možné. To řešení je možné, že Evropa sebere všechny lodě schopné pohybu a udělá neprodyšnou hráz ve vodách na hranici, tam odkud přicházejí, a nikoho nepustí, protože tu dobu, co jsme tady teď strávili povídáním o tom, jak nemáme řešení, tak za tu dobu by někdo mohl možná spočítat, kolik dalších lodí přijelo do Jižní Itálie. Já to neumím takto rychle, ale asi nějaký statistik by to mohl spočítat. Viděl jsem čísla, jak to tam narůstá. A to není vůbec o žádných kvótách. Když někdo samozřejmě řekne, co děláte za problém přijmout 1.400 lidí, to není žádný problém. Akorát problém to začne být až to bude 140 tisíc, až to bude 1.400.000 lidí, tak ten problém najednou nastane a už nebude žádná cesta zpátky.

Čili kvóty je jenom taková vějička. A kromě toho vás upozorňuji, že když dojde k situaci, že se paní Merkelová dohodne s panem Hollandem, a to tak, že Německo řekne, že ano, tak vás k těm kvótám donutí velmi jednoduchým způsobem – slavnostně jsme podepsali operační program, že, pane ministře, máme z toho všichni radost jak potečou eura, a EU řekne, aha, tak vy nejse solidární, vy nechcete kvóty, tak my ten program rušíme. Nebude to ani poprvé, ani naposledy. Vzpomeňte si na ty případy, kdy říkali – nepřijmete služební zákon, buch, nedostanete nic, neuděláte to, nedostanete nic.

Pokud se státy, které nesouhlasí, nevzepřou, ale není to opravdu o kvótách, problém je, že Evropa může přece přijmout jenom určitý omezený počet. To, jak tady říkal pan ministr, že si budeme vybírat, tak to je, jako bychom si tady v Čechách řekli, že si budeme vybírat, kteří rodiče mohou mít děti a které nemohou mít děti. My přece chceme ty děti, co nás uživí, my nechceme ty děti, co budou jenom nezaměstnané a nic společnosti nepřinesou. Ale cítíte, že to do zákona napsat je asi docela obtížné. A stejně tak je obtížné, že si budeme vybírat. To by si všichni samozřejmě chtěli vybírat, ty chytré a vzdělané a ty hloupé a nevzdělané by nikdo nechtěl. Ale takhle to ve světě nefunguje.

Pokud chcete řešení, tak to řešení není ani příjemné, ani mírové, je velmi tvrdé a Evropa takového řešení schopná není.

8. schůze Senátu
1. den schůze – 13.05.2015

--- bod schůze neuveden ---
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:04:27 - 10:04:41:

Dobrý den. Vážení kolegové a kolegyně, vážený pane místopředsedo, dávám návrh na zařazení bodu "Informace ministra pro lidská práva o situaci v Agentuře pro sociální začleňování". Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 65
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:19:09 - 10:20:10:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, jak už jsme slyšeli, poslanci zodpovědně projednali tuto již 24. novelu energetického zákona, dokonce byl projednán v šesti výborech. Pan ministr průmyslu a obchodu ujistil občany, že občan více platit nebude. Pokud jde o drobné chybičky, upraví je implementace další směrnice EU, která už nepochybně v Bruselu vzniká. Směrnice totiž vznikají podobně, jako televizní seriály. Když se vysílá 24. díl, je už natočen 28. díl.

Myslím si, že je seriozní vypořádat se s tímto zákonem takto, protože 30 dnů, které má Senát na projednání u takovéto normy, je absolutně nedostačující.

Děkuji za pozornost.

Informace vlády České republiky o výsledcích mimořádného jednání Evropské rady, které se konalo dne 23. dubna 2015

Tisk č. 70
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:18:01 - 12:22:59:

Ještě jednou dobrý den. Tady paní senátorka položila otázku, na kterou ale žádná odpověď neexistuje. Je to velmi jednoduché. My věnujeme hodně peněz na podporu porodnosti. Evropa vymírá, ale abychom zvrátili tento stav, tak každá evropská žena musela mít kolem stovky dětí. To nedosáhnete... dokonce si myslím, že by to ani nevydržela. Já nevím, jestli je to možné, že někdo měl sto dětí. Prostě musíme se smířit s tím, že tato civilizace končí, ona ještě vydrží... Ale ve světě, kdy žádnými ekonomickými opatřeními nelze vyrovnat dluhy, nelze, neexistují žádná. Včera říkal ten blázen v té košili z toho Řecka, že Řecko už udělalo všechno a teď je řada na věřitelích! Tak to jsem se pobavil.

My prostě tlačíme věci před sebou, aniž bychom je řešili, nikdo se neodváží je říci, Evropa to radši bude držet až do posledního dechu, protože se bojí, že by následoval krach v dalších zemích, jako je Portugalsko, Itálie a pak by to pokračovalo dál. Ale ona tomu stejně žádným způsobem nezabrání.

Jestli tomu nevěřite, tak se večer podívejte na internet na demokratický stav této planety. Na počty lidí v jednotlivých kontinentech a zjistíte, že to žádné řešení nemá. Ale to by bylo na dlouhou konferenci.

Já vám raději přečtu jeden e-mail, který jsem dostal, který je velmi zajímavý. Konečně mi došlo, o co vlastně jde. Ono vlastně jde o velký kšeft, abych byl moderní, tedy o byznys. Vůbec totiž nejde o péči o uprchlíky, jedná se o péči o něčí peněženky. Doposud u nás téměř žádné uprchlíky nemáme, a přesto se na péči o ně vydávají obrovské prostředky, ale již se nepublikuje komu a kolik. Tak se podívejte, jak se vydělává.

Organizace pro pomoc uprchlíkům, OPU, 46 786 527 Kč. Sdružení pro integraci a migraci, SIMI se to jmenuje zkratkou, 30 079 876 Kč. Poradna pro integraci, PPI, 22 973 418 Kč. In báze, 10 565 144. Multikulturní centrum Praha, MKC Praha, 23 611 803. Člověk v tísni, o. p. s., 249 628 650. Sdružení občanů zabývajících se emigranty, SOZE, 7 016 246. Meta, o. p. s., Sdružení pro příležitosti mladých migrantů, 21 042 731. Centrum pro integraci cizinců, 25 969 612. Evropská kontaktní skupina, o. s. EKS, 31 227 714. MOST PRO, o. p. s., 6 004 237. Charita ČR, pozorovatel, nepřehledné, v řádech desítek až stovek milionů. Lačhe Čhave, pozorovatel, nedohledáno. Slovo 21, z. s., 25 148 073. Amiga, z. s., pozorovatel, nedohledáno. La Strada, pozorovatel, 1 169 596. A konečně Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, 50 547 441.

Nevládní sdružení obdržela tedy nejméně částku přesahující přes 0,5 mld. Kč, a to tady ještě téměř žádní uprchlíci nejsou. Dovedete si představit, kolik peněz z našich daní poteče do peněženek těch lidumilů, kteří se již těší, až to skutečně nastane? Tak abyste náhodou nepřišli o chuť zasílat různé obnosy potřebným, třeba dárcovské SMS. To je totiž jeden příklad, který navazuje na přesun sociálních dávek ze státu na kraje, kdy najednou došlo k zajímavé věci. Všechny neziskové organizace, kterých je tu jako máku, protože když tekla eura, tak každý den vznikaly další. Jenom tady se podívejte, kolik jich je. Stačily by tři na všechny ty úkoly, které mají. Ale když tekly eura, tak vznikaly ze dne na den. Ve chvíli, kdy skončily granty, tak feministky, jejich stránka zmizela ten den. Já jsem ji velmi intenzivně sledoval, protože s feministkami strašně rád kamarádím. A najednou si otevřu internet, feministky nejsou. V ten den, kdy skončil grant, skončily feministky. Takhle to je s těmi neziskovými organizacemi. Dokud tekla eura, tak to bylo v pořádku. Najednou kraje nemají peníze. A co myslíte, že oni udělají? Přiběhnou na město, nejlépe ORP, a řeknou: "A vy nás teď musíte zachránit, jinak my skončíme." A já říkám: "No a co?"...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:23:01 - 12:23:46:

Prostě těch organizací tady vzniklo v době, kdy tekly peníze, enormní množství. A jediným řešením je zředit je na třetinu. A pak můžou dělat prospěšnou práci. Tím je vůbec nechci znehodnotit, ale připomenu tady Klokánek, který umí dojmout nějakým inzerátem v novinách, jak je chce někdo zničit. A vzpomeňte si, jak jim tady Senát a sněmovna přihazovaly další a další peníze, až se paní ředitelka rozjela někam, kde už to přehnala.

Takže já nechci řešit, ten problém totiž je neřešitelný a žádné řešení není. Jediné řešení je australské, ale to my si nemůžeme dovolit, tzn. takový ostrov, kam ty emigranty vozí. Oni jsou tam naprosto spokojení, ale většinou se jim tam příliš nelíbí. Oni tam totiž ještě žijí stále na tom ostrově lidožrouti.

Děkuji za pozornost.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 47
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:26:36 - 16:29:17:

Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mne zaujalo to, že to, co bylo v minulé době, nyní už neplatí. Já jsem neměl čas za tu chvilku se podívat na internet, když tak si to zkuste doma, po nástupu nové vlády ke kolika změnám došlo v různých institucích, státních podnicích, ministerstev apod. Myslím, že jednotlivé vlády překonávají jedna druhou, kdybychom šli do historie, kdy docházelo k největším změnám. Stačí připomenout služební zákon, kde jsme samozřejmě udělali jednu základní chybu, a ta spočívala v tom, že když se přijímal služební zákon, tak dnem účinnosti měl nastat stopstav, to znamená, že až do nabytí účinnosti 1. července nesměl nikdo provádět žádné změny a pak bychom nemuseli řešit kauzy, jestli ministr jmenoval svoji sekretářku náměstkyní, aby se tam už doživotně udržela. I ministři jsou samozřejmě chytří a poradili si, najmenovali si a teď budou tyto posty obsazené navždy.

Pokud jde o státní podniky, myslím si, že problém je v tom, že jich je moc. On to není problém. Příští návrh bude samozřejmě u komunálních podniků, protože tam je situace naprosto stejná. Ve městě se vytvoří koalice a teď si začnou obsazovat v Technických službách a nevím, jaké podniky, všichni mají neskutečné množství podniků. Proti tomu je jednoduchá obrana – nemít žádné takové podněty. My ve městě žádný takový podnik nemáme, to znamená, že nejsou ani žádné dohady, kdo bude kde sedět, abychom někomu z opozice dali flek, aby on neotravoval, což se běžně samozřejmě děje a domlouvá. Kde žádný podnik není, není co obsazovat. Je to stejné, jako když není bytová komise, nebo když město nemá žádné byty, tak žádné "šméčko" s byty se nekoná, nemá kdo ho konat, není žádná komise, žádní kamarádi, kterým by někdo něco přiděloval.

Kromě toho jsme v situaci, kdy rychlost návratu k socialismu je téměř kosmická, takže my brzy budeme řešit úplně jiný problém, a to bude problém znárodňování vodáren, elektráren a dalších podniků a jejich návrat pod státní křídla. O tom jsem hluboce přesvědčen, už se o tom začíná veřejně mluvit. Ale pokud jde o to, že nemůžeme – můžeme, můžeme přijímat pouze nezbytné zákony. To můžeme. Nikdo nám nebrání v tom, abychom nehlasovali pro zákony, které nejsou nezbytné. Tento návrh je nepochybně potřebný, potřebných zákonů je celá řada, ale jenom výjimečně jsou ty zákony nezbytné. Stane se něco úplně zásadního, co nepřežijeme?

Z toho důvodu, že já sice považuji tento zákon za potřebný, ale nikoliv nezbytný, navrhuji jeho zamítnutí. Děkuji za pozornost.

7. schůze Senátu
1. den schůze – 18.03.2015

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 31
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:10:59 - 10:13:17:

Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, jenom teď rychle zareaguji na to, co tady říkal pan senátor Dienstbier, resp. pan ministr, že je tady zablokovaný ústavní, a má přijít prováděcí. Ne, že přijde ústavní... On je ještě nějaký jiný – ústavní? Je to tak? Říkám to dobře. (Ano.)

Tady je ten ústavní. U toho hned začnu. Ano, tento není příliš kontroverzní. Ale jenom připomenu, až sem přijde, doufám, že Senát si zachová svou tvář a zamítne ústavní zákon, protože prováděcí zákon neobsahuje nic z toho, co jsme tady minule požadovali. Dává samosprávu na úroveň státní správy. To jenom pro informaci.

Pokud jde o tento zákon, ten opravdu kontroverzní příliš není. Tam se např. nahrazuje slůvko "prokurátor" slůvkem "státní zástupce. I když, popravdě řečeno, z hlediska čistoty legislativy by "prokurátor" bylo lepší, protože je to jednoslovné...

V legislativě bychom se měli, pokud je to možné, vyhýbat mnohoslovným názvům. Je to podobné jako ulice Maxmiliána Švabacha, Himmlera; se velmi špatně používá, na rozdíl od toho, když to bude jednoslovný název.

Jediný kontroverzní bod, který zazněl i na ÚPV byla možnost - pro efektivnější plánování kontrolní činnosti - bude mít NKÚ nově možnost opatřovat si podklady dopředu. Ten, koho o to požádá, je povinen ve lhůtě stanovené poskytnout pro tento účel úřadu informace a vysvětlení a předložit doklady a jiné písemnosti. Otázkou je, zda tato formulovaná možnost zaúkolovat prakticky kohokoliv, není bezbřehá. Je bezbřehá. My jsme konstatovali v ÚPV, že je možnost spoléhat na to, že NKÚ je velmi vážená a seriózní instituce, na rozdíl od jiných, a nebude tohoto institutu zneužívat.

ÚPV na své 5. schůzi konané dne 11. března 2015 projednal tento senátní tisk č. 31.

Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Jaroslava Kuberu.

Pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

7. schůze Senátu
2. den schůze – 19.03.2015

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 41
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:21:55 - 12:28:02:

Já jsem si právě vzal pití, abych dodržoval zdravý režim, protože mám křeče v žaludku, a tohle je nejlepší lék na ně... (Předsedající: Tak ještě cigárko... Smích.)

Kdyby někdo namítal, že senátor nesmí dělat reklamu, což je v zákoně, tak nesmí, když je za to honorovaný. Opravdu za to honorován nejsem. A piji konkurenční značku, mimochodem. Ne tuto, ale konkurenční.

Já jsem chtěl mluvit o zákonu trošku z jiného pohledu. On má daleko širší souvislosti. Vynechám to, že je tam 7 zmocnění k vydání vyhlášek. To je samo o sobě naprosto šílené. Připomenu jednu z nich. Kdysi jsme tady projednávali také novelu tohoto zákona, kde bylo napsáno, že úhradu školného v mateřských školách má na starosti ředitel. Vyhláška ovšem zcela protizákonně stanovila, že to bude polovina investičních nákladů uplatněných ve škole v minulém roce. Samozřejmě jsou s tím obrovské potíže, protože mají nesmyslně různé ceny, různé školky. Protože v jedné se zateplovalo minulý rok, ve druhé se nezateplovalo. To ponechám stranou.

To základní je, že tato souvislost – a mluvím právě o paragrafu, který zakazuje reklamu a prodej potravin, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu (už ta věta je sama o sobě v rozporu s výživovými požadavky za zdravou výživu, kdo ty požadavky dává). Která müsli tyčinka, a mnoho lidí jedí müsli k snídani, je právě ta zdravá. Když bude slazená cukrem, tak ji úředník vyřadí, když bude medem, tak ji zařadí. Prostě je to absolutně celé nesmyslné a širší souvislost je v tom, a nebudu používat výstižného výrazu "dobroseři" a "dobroserky", aby to bylo genderově vyrovnané, ale mého mírného nového názvu "dobrotrusi" a "dobrotrusky", kteří se nám přemnožují jako králíci. A není to jenom tento zákon. A stále konají dobro...

Včera naposledy jsem četl od jedné z představitelek takových "dobrotrusek" paní ministryně Marksové, které já říkám Marksová-Engelsová, a můžete být v klidu, ona se neurazí. My jsme jinak kamarádi, ačkoliv spolu nesouhlasíme. Mužským představitelem je Jiří Dienstbier, kterého mám mimochodem raději, než někteří jeho přátelé v sociální demokracii, aby zase nebyl nějaký omyl, že je to něco osobního proti němu. Vůbec ne. Ale prostě – to už nemá obdobu!

To už nemá obdobu! Brusel – to je přímo "dobroprůjem". To je dennodenně další směrnice, která na nás "páchá dobro". Naposledy s těmi chňapkami, nevím, jestli znáte směrnici, že se ukázalo, že chňapky nedosahují takové izolační schopnosti a lidé se nám opařují a popalují. Byla vydána směrnice, jak má vypadat taková chňapka v kuchyni, aby paní nebo pán – dneska vaří i muži; hodně muži vaří, aby se nám nepopálili. Problém bude, protože jednou se stalo, že paní žehlila, zazvonil jí mobil, ona vzala žehličku, říká, prosím – a spálila si ucho. Takže zřejmě bude muset být stanovena maximální teplota žehličky...

Mám na to názor, že lékař dá sádru i opilcovi, který si zlomil nohu. A mohl by říct – opilec, ať si trhne, žádnou sádru mu nedám. On mu ji dá. Zrovna tak učitel má přednostní povinnost učit děti matematice, českému jazyku, občanské nauce, kde jim může vyprávět právě o tom, jak jsou některé potraviny nezdravé. A měl by jim k tomu dát někdo metodický pokyn, protože každý učitel by na to mohl mít nějaký jiný názor.

Pokud to připustíme... My o svobodu přicházíme pomalu každý den. Až o ni přijdeme úplně, tak budeme říkat, proboha, co jsme to dopustili. Budeme tady mít za chvíli ještě další zákony, kde jsou podobné věci.

Silové složky všech států zneužívají terorismus k tomu, že si dále a dále posilují své pravomoci. Ingerují se do života lidí pod záminkou boje proti terorismu. Nikdo si toho nevšimne.

Další takové velmi populární bezhotovostní placení kartami – to je sice příjemné a hezké, než dostanete výpis z účtu. Ale na druhé straně, opět vám někdo... dnes je tam jenom krám, zítra už tam bude zboží. A každý bude vědět, kdo si co kupuje, což mimochodem bude obrovský obchodní artikl, s kterým se bude kšeftovat. Protože když obchodníci zjistí vaše zájmy, bude to pro ně velmi zajímavé.

Já jsem zásadně proti tomu, abychom postupovali tímto způsobem a diktovali.

Vzpomenu si na zákaz kouření ve školách, kdy mi napsal zoufalý školník, že kouřil v bytě fajfku a že se asi rozvede, protože – jak je známo – v areálu školy se nesmí kouřit. Řeknu vám, jaká je praxe. V naší průmyslové škole mají velkou zahradu. Ale tam se kouřit nesmí, protože to je v areálu. Takže kouří na schodech před školou a vajgly hází na městský chodník, který já musím uklízet. Dokonce u jiné nejmenované školy jim pan ředitel říká, ať to neházejí u školy, ale přejdou cestičku, kde už je městský park, a tam vajgly hází, protože jim tam nikdo nedal žádnou nádobu na vajgly. Je to marné, marné. Když budou chtít kouřit, tak kouřit prostě budou. My jim nepomůžeme.

Pokud bychom to chtěli dotáhnout opravdu do konce, tak je potřeba udělat nějaké občanské výbory, které by chodily kontrolovat domů. Protože marně ve škole budeme dětem dávat pohankovou kaši, když doma jim dá maminka bůček. Je potřeba vytvořit nějaké kontrolní orgány, které by chodily kontrolovat ledničky, jestli tam není Cola anebo něco, co je zdraví škodlivé.

Musím říct, že jsem tady ve střetu zájmů, protože můj vnuk kdykoliv ke mně přijede, tak mi vypije všechny zásoby Coly, což nesu s nelibostí, protože když se to stane v pátek, tak podle jiného zákona "dobrotrusů", který zakáže prodej v neděli, si nebudu moci koupit – leda u Vietnamců, ti budou mít otevřeno – ale v normálním krámě si ji koupit nebudu moci...

Ze zákona mě zaujala tato část. Mimochodem, už jenom kombinace státní správa a samospráva ve školství, vám každý starosta může potvrdit, že samo o sobě je to zničující.

Přeji zákonu a jeho uplatňování mnoho úspěchů. Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 40
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:16:35 - 14:17:32:

Budu velmi stručný. Budu citovat Vladimíra Justa, je to ještě z elpíčka, toho "černého". Jmenovalo se to Ozvěny malých scén a on tam hovořil: Měříme, měříme, měříme a už ani sami nevěříme tomu, co všechno naměříme.

To je jednoduché vyjádření tohoto problému, kdy se z naprosté zbytečnosti udělá kauza. Jenom axiom konstatování: Každá úspora vede ke zvýšeným nákladům. Kdo tomu nevěří, ať se podívá na ceny vody. Donutili jsme občany šetřit, a cena voda stoupá logicky, protože všechny čističky musí fungovat, i když spotřeba vody je malá.

Druhý příklad. Zateplíme, takže stoupne cena tepla, protože i tam některé věci musí fungovat bez ohledu na spotřebu.

Já tedy navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 36
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:09:14 - 15:17:23:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já tentokrát použiji stanovisko Unie obhájců a navážu na paní senátorku Wagnerovou tím, že ho přečtu, protože ono velice čistě a právně vysvětluje ten příběh. Jen do úvodu řeknu, že je zvláštní, že školský zákon, nepamatuji si, kolik bylo diskutujících, bylo to hodně, nebo poměrové měřice, kolik vydýcháme v místnosti vzduchu, tady byla kolem toho velká diskuse. A tento zákon z hlediska Senátu je jeden z nejdůležitějších, které jsme tady vůbec kdy projednávali. Jenom bych na to chtěl upozornit, protože ne každý? Málem se do diskuse skoro nikdo nehlásil.

Takže stanovisko Unie obhájců k části novely zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení.

V Poslanecké sněmovně PČR byl dne 11. 2. 2015 schválen sněmovní tisk č. 305, vládní návrh novely zákona č. 279/2003, o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, dále jen novela. V § 12, odst. 2, novely se navrhuje právo soudu rozhodnout o prodeji určitého, obecně vymezeného, zajištěného majetku obviněného, a to bez souhlasu obviněného a předtím, než byl obviněný pravomocně odsouzen.

Důvodová zpráva uvádí, že důvodem návrhu je snížení finanční a administrativní náročnosti správy zajištěného majetku a fixace hodnoty zajištěného majetku. Podstatou novely je rozšíření možnosti prodeje zajištěného majetku, tj. transformace zajištěného majetku na peněžní hodnotu. Návrh je veden ekonomickou stránkou věci, kdy zřejmým účelem je zabránit, aby stát musel držet a dlouhodobě vynakládat náklady na majetek a věci, které zajistí, a aby hodnota majetku byla fixována v penězích.

Podle čl. 3 zákona č. 1/1993, Ústava České republiky, je součástí ústavního pořádku České republiky Listina základních práv a svobod. Podle čl. 11 této listiny usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, má každý právo vlastnit majetek.

Podle čl. 40, odst. 2, téhož platí, že každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena zásada presumpce neviny, která je opakována v § 2, odst. 2, zákona č. 141/61 Sbírky o trestním řízení soudním, dále jen trestní řád.

Právo vlastnit majetek a zásada presumpce neviny jsou základní ústavní práva. Návrh, aby zákon umožnil prodej majetku osoby bez jejího souhlasu po zahájení jeho trestního stíhání a předtím, než je pravomocně odsouzena, nepřípustně omezuje základní právo vlastnit majetek.

V případě prodeje majetku, který bude rychle ztrácet na tržní hodnotě, ekonomický zájem státu na snížení finanční a administrativní náročnosti správy zajištěného majetku i ve spojení se zájmem na fixaci hodnoty majetku nemůže odůvodnit přivlastnění si vůle vlastníka, nakládat se svým majetkem v situaci, kterou stát sám přivodil, a která se může ukázat jako nesprávná.

V případě zajištěného majetku, s jehož správou budou spojeny nepřiměřené náklady, nebo jehož výkon správy bude vyžadovat zvláštní podmínky nakládání nebo odbornou způsobilost, kterou lze zajistit jen s nepřiměřenými obtížemi, ryze ekonomický zájem státu na snížení finanční a administrativní náročnosti správy zajištěného majetku nedosahuje takové intenzity, aby odůvodnil popření výše uvedených ústavních práv.

Návrh je v této části v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a současně v rozporu s trestním řádem, tedy právní normou stejné síly. Trestní stíhání osoby jako obviněného podle § 160, odst. 1, trestního řádu, se zahajuje, nasvědčují-li tomu prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti, že byl spáchán trestný čin určitou osobou.

Jde o pravděpodobnost, nikoli o prokázaný stav. Pravděpodobnost, byť podložená nějakou konkrétní skutečností, umožní státu za účelem šetření vlastních nákladů a za účelem fixace hodnoty majetku, prodat majetek obviněné osoby, a to bez jejího souhlasu.

Prodej zajištěného majetku dle návrhu lze tak považovat již za trest, obrat o na samém začátku vyšetřování. Návrhem opomíjenou skutečností je, že věci mají nejen peněžní hodnotu, ale i hodnotu osobní, citovou, která bezesporu existuje, byť je subjektivní a obtížně hmotně vyjádřitelná. Nicméně citová hodnota věcí může přesáhnout její faktickou hodnotu peněžní, i v tom tak lze spatřovat trestání obviněného.

Pokud návrh § 12, odst. 2, písm. a) až d), vymezuje majetek a věci, kterých se právo prodeje bez souhlasu obviněného týká, jde o zcela nedostatečné vymezení, když prodej se může týkat prakticky jakékoli věci. Je možné si představit, že v souvislosti se správou rozlehlé nemovitosti bude třeba vynaložit nepřiměřené náklady, a není tedy vyloučeno, že stát prodá takovou nemovitost obviněného, nikoli proto, že by snad ztrácela na hodnotě, ale z důvodu nákladnosti na její správě, tj. z důvodu na straně státu, nikoli obviněného.

Nelze si ani nepovšimnout, že například v období realitní krize došlo k výraznému poklesu cen nemovitostí, tedy stát by prodal všechny zajištěné nemovitosti? Legislativní vymezení podmínek je vágní, široké. Důvodová zpráva uvádí, že vadou dosavadního vymezení je, že je příliš úzké a umožňuje zcela subjektivní posouzení.

Bude rychle ztrácet na hodnotě, není vymezeno, což je rychle a co je ztráta, nepřiměřené náklady apod.

Návrh § 12, odst. 4, novely nezaručuje 100% tržní výnosnost prodeje zajištěného majetku. Použitými metodami prodeje totiž v praxi nedosahuje trestní ceny majetku. Návrhu v tomto směru chybí odpovídající odůvodnění tak, aby bylo zřejmé, že nedojde k újmě na majetku obviněného postupem státu. Například už jen skutečnost, že se bude k prodeji nabízet majetek či věc zajištěná v trestním řízení, může způsobit razantní snížení ceny a nedostatek cenotvorné poptávky, tedy škodu pro obviněného, které se stát vyhne poukazem na návrhem vymezené způsoby prodeje.

Bude-li novela v této podobě přijata, znamená to, že v rozporu se zásadou presumpce neviny - majetek, který je zajišťován, popř. náhradu škody, nebo pro výkon trestu propadnutí majetku, bude fakticky prodán ještě dříve, než bude o vině rozhodnuto.

V případě, kdyby bylo rozhodnuto opačně, bude zproštěnému nahrazena škoda. To ale v praxi znamená, že na místo majetku obdrží peníze, což především také může znamenat, že v důsledku posunu cen si již stejné věci nepořídí. Zejména to ale může také znamenat, že ztratí věci, ke kterým měl citový vztah, typicky dům, zařízení bytu, včetně předmětů majících pro něj význam, nebo pojících se s určitými vzpomínkami apod.

Kromě toho se také může takováto úprava stát nástrojem různého vydírání, s tím, že proto, aby někdo utrpěl zásadní újmu, vůbec není třeba, aby byl odsouzen, postačí, že bude obviněn. Extrémní nárůst trestních oznámení a s tím související náklady státu na prověřování, které ve svém důsledku mohou být vyšší, než na pár zajištěných luxusních vozidel, což je zřejmý motiv návrhu, dojde k zajištění jeho majetku k následnému prodeji a poté dostane jakési neodpovídající odškodnění.

Dále návrh nestanoví úročení peněžní hodnoty získané za prodaný zajištěný majetek. Návrh také nedoprovází odpovídající změna pravidel odpovědnosti státu za škodu vzniklou nezákonným rozhodnutím, či nesprávným úředním postupem.

Je velmi komplikované domoci se odpovídající náhrady škody na státu.

Taková právní úprava by ale také znamenala zánik všech práv vážících se k majetku, typicky například práva zástavního, tedy poškozeny by byly i třetí osoby, věřitelé apod.

Závěrem je třeba zmínit? (ztratil se v textu) Vydržte? Závěrem je třeba zmínit, že prodej majetku pouze obviněné osoby může této osobě, která může být posléze zproštěna, či její trestní stíhání zastaveno, způsobit zásadní existenční potíže majetkového charakteru.

Vzhledem k uvedeným nedostatkům navrhované úpravy a k tomu, že novela již byla přijata Poslaneckou sněmovnou, Unie obhájců směřuje toto stanovisko k senátorům Senátu PČR a dovoluje si je vyzvat k zamítnutí tohoto návrhu a vrácení Poslanecké sněmovně PČR.

Já, protože se s tímto stanoviskem ztotožňuji, navrhuji zamítnutí návrhu tohoto zákona.

Děkuji za pozornost.

6. schůze Senátu
1. den schůze – 25.02.2015

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013

Tisk EU č. N 005/10
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:53:03 - 11:59:36:

Dobrý den, vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já jsem tady vydržel výjimečně, většinou tu nevydržím. Vždycky když projednáváme evropské tisky, tak přemýšlím, jaký jednací jazyk je v Senátu. Na první pohled vypadá, že to je čeština, mluví se tady česky, ale si musím složitě předkládat, o čem je tady vlastně řeč. Protože ten evropský jazyk je pro mě - natož pro občana, který to poslouchá zvenku, musí být úplně nepochopitelný, ten vůbec netuší, o čem to je.

Co mě zaujalo, že k tomu prvnímu bodu ani eurofilové nevystoupili, ačkoliv byl asi tak tisícinásobně důležitější, než jsou tyto body. Takže já zkusím některé věci přeložit do češtiny.

Paní ministryně už to tady naznačila. Diktát EU ve vztahu ke služebnímu zákonu – "když nebudete hodní a nenapíšete tam to, co my chceme, zejména aby platy úředníků byly srovnatelné s platy bruselských úředníků, tak vám nic nedáme". My bohužel nemáme tu sílu, jestli třeba v Rumunsku – jestli někdo tady má analýzu všech služebních zákonů ve 27 zemích, jestli všechny splňují požadavky, které na nás klade Evropská unie. Myslím, že ne. Ale nemám sílu, abych to hledal, abych se v tom hrabal.

Vytvoření fondu jsem pochopil – že nejdůležitější je vytvoření centra pro investiční poradenství. Což je skoro vždycky u evropských tisků, že musí vzniknout nějaká další instituce, do které můžeme uklidit některé další politiky za peníze, které sebereme nejlépe někomu jinému. Ale když si vezmu tu ambiciózní částku 315 miliard eur, že tam bude nakonec, věříte tady snad někdo tomu, že tam budou? Nebudou tam samozřejmě. Nikdy tam nebudou. Budou tam ty, co se seberou někde jinde, protože to nadšení rychle vyprchá. Protože my už jsme tady měli tolik takovýchto různých programů a "dohoníme, předhoníme, zahoníme, vyhoníme", a vždycky to skončilo stejně. Když ten první nevyšel, tak jsme vymysleli nějaký jiný.

Investiční výbor o šesti nezávislých expertech si opravdu nedovedu úplně představit, ale nijak zvlášť mě to netrápí.

Pokud jde o peníze, co chtějí sebrat, protože žádné ještě nemají, takže je chtějí sebrat někde jinde, z toho Horizontu – vy to tady někdo znáte, já nevím, co je Horizont 2020, mně to nic neříká, za horizont nevidím, tak přece ty se tam bohatě vrátí – snad, když tam bude 350 miliard eur, tak vůbec nebude problém tam dát ještě trojnásobně do toho Horizontu zpátky. Asi bude, asi se to tam nikdy nevrátí. Takže když to já řeknu česky, tak si myslím, že to je další zoufalý pokus Evropské unie něco vytvořit, něco podpořit, a skončí jako všechny ostatní. Pokud vím, tak EU velmi nerada podporuje jakékoli soukromé – teď otočila. Mě teď velmi zaujalo, a znovu to připomenu, že do nedávna policie stíhala zastupitele, kteří úmyslně rozdělovali zakázky na menší, to byl trestný čin. Dnes to je obrovský prapor Evropské unie – je potřeba rozdělovat zakázky na menší, aby si na ně mohli sáhnout i menší. Ne ty Strabagy a Eurovie, ale ti menší podnikatelé. Takže takhle se plácáme z rohu do rohu, ale mezi tím je situace ve světě k tomu prvnímu bodu. K tomu ale nikdo nediskutoval.

Já jsem nedávno dostal dopis, a trošku jsem se pobavil, od bývalého ministra Cyrila Svobody, na téma blackout, kde tak nenápadně vyhrožuje primátorovi, že pokud nebudeme připraveni na třínedělní nebo měsíční blackout, tak nám může hrozit trestní stíhání, protože dovedete si představit, co se stane, když nebude proud ne jednu hodinu, jeden den, ale třeba měsíc nebo 14 dní. Zkuste si domyslet, co se bude dít. To si nikdo moc neumí představit. Takže možná, že by byly vhodné nějaké dotace na generátory. Ve Spojených státech skoro každý má doma generátor, kdyby byl blackout, tak si zapne generátor a aspoň mu jdou základní funkce, protože vám nepůjde topení, nepůjde nic, když ho nebudete mít, už není žádná membrána v karmě. Prostě okamžitě, když bude mínus 10 stupňů, tak si představte situaci, když nepůjde proud. A my se tady zabýváme věcmi, bez kterých bychom se podle mě obešli. Vůbec se nebere v úvahu, že máme nějaké priority, nebo jednotlivé země, každý má jiné priority, to není tak úplně stejné. Samozřejmě západní Evropa má už dálnice postavené, tak je teď nepreferuje. Ale zato preferuje přeškolování, proškolování a takové ty měkké projekty, kam většinou tečou peníze do kanálu proudem, žádný efekt z toho není. Mě pobavilo, jak jste říkala, paní ministryně, že investovali nějak a jedno euro přinese čtyři eura. To už jsem slyšel mockrát, tři eura, že jedna koruna investovaná do sportu přinese čtyři koruny zisku. Z čehož jsem usoudil, že kdyby dvě se daly zpátky do sportu a dvě do zdravotnictví, tak máme skoro vystaráno. To jsou vždycky takové zvláštní propočty. Ale ony nikdy úplně přesně nevycházejí.

Já se můžu zmínit o tom, k čemu mám blízko, to je tzv. ITI, česky řečeno "ítý", všichni o tom mluví - a nikdo to neviděl. My jsme z toho naprosto zoufalí. Teď je po volbách. Teď pořád platíme nějakým agenturám statisíce za to, že nám všechno sepisují. Ale já bych potřeboval peníze na obyčejné trolejbusy. Dejte mi pokoj! Dejte mi peníze, abych mohl koupit 20 trolejbusů. A ostatní věci si udělám sám, já už na to nikoho nepotřebuji. Ale to zrovna – sakra – nebude. Potřeboval bych peníze na zimní stadion, ten zrovna – kurňa – není. Ale oni mi je nabízejí na něco, co já vůbec nepotřebuji. Jak jsme posedlí tím čerpáním – čerpání je oblíbené, čerpadla, musíme čerpat, ať to stojí, co to stojí, a hlavně, ať je z toho, co je z toho, hlavně když jsme to všechno vyčerpali!!! Nebylo by třeba lepší, podobně jako v České republice, nechat obcím peníze místo dotací, které se kradou, se kterými se švindluje. Toto bude totéž. Tam uvidíte, jak se politici namočí s těmi firmami a zjistí se, že se dalo nějaké velké firmě, protože politik seděl, a byl to nezávislý expert – co tam zrovna seděl a byl namočený v té firmě – a oni mu slíbili, jako bývalému kancléři Schröderovi, že pak bude u nich zaměstnaný, až udělají ty strategické investice.

Takže když to zkrátím, já si myslím, že to je jedna z dalších cest do pekel a kdyby se Unie místo toho věnovala deregulacím, kdyby neotravovala podnikatele, podniky a firmy dalšími a dalšími regulacemi, tak by nepotřebovali žádné peníze, oni by si už poradili sami. Děkuji za pozornost.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 20
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:53:28 - 13:59:24:

Ještě jednou dobrý den v tomto kolokviu, kde je tolik lékařů, že zlí jazykové tvrdí, že se jmenujeme nemocnice ve Valdštejnské zahradě, ne na kraji města, se velmi těžko oponuje. Jenom pár poznámek k tomu, co tady zaznělo.

První, musíme trestat ty lékaře, kteří dávají neschopenky tak nějak jako ledabyle. To je sice hezké, ale žijeme v amerikanizovaném světě a právníci už také pochopili, že se dají vydělávat poměrně slušné peníze na tom, že lékař nepoznal zánět slepého střeva, také jsem si naivně myslel, jak je to jednoduché, co to musí být asi za lékaře, než mi odborníci vysvětlili, že jsou fáze zánětu slepého střeva, které se poznávají opravdu, ale opravdu těžko.

Takže vinit lékaře, že dá, nebo nedá, to jenom do chvíle, že tam člověk přijde s kašlíčkem, on mu nedá neschopenku, protože se mu zdá, že je simulant, a ono z toho vznikne něco velmi vážného a ten člověk zemřel a pak vidíte tu estrádu právníků a náhrad a nemocnice, ať platí, protože logicky ti příbuzní vždycky mají pocit, že někde lékař něco zanedbal. To je první věc.

Druhá věc – dvakrát tady zaznělo, že mnoho lidí nedosáhne na průměr, a vypadá to, že ten průměr bude asi špatně, když na něj tolik lidí nedosáhne. Ten průměr je dobře. Ale právě proto, že to je průměr, tak na něj nemůžou všichni dosáhnout. Všichni po tom touží. Když se k němu přiblíží, tak se zase zvýší ten průměr a zase tatáž skupina na něj nedosáhne, protože to počítání těch průměrů je o něco složitější. Tím vás tady nechci zdržovat.

Kdo to zaplatí? Ono je to jedno, kdo to zaplatí. Když to bude platit zaměstnavatel, co udělá? Místo zvýšení platu o 3 procenta je zvýší jenom o 2, a tu rezervu si nechá na to placení té nemocenské. To je jedna z variant. Druhá varianta – pár lidí propustí, aby mu to vycházelo, ale ta tradiční varianta je, že to dá do nákladů a zvýší cenu svých výrobků, kterou zase zaplatí potom ti spotřebitelé, protože nikdo jiný než ten spotřebitel tady na konci není. Když to zaplatí stát, tak je to také dobrá varianta, ale aby to mohl zaplatit, tak musí zvednout nemocenské pojištění, a to už je ta metoda, kde už to hraničí s tím populismem, který si často lidé neuvědomují. Vezmu ti stovku, 30 Kč ti dám na stravenku a ty mě budeš volit, protože ti něco dávám. Že mezi tím se 70 Kč někam ztratilo, toho už si nikdo nevšimne.

Ale ten úplně největší problém našeho zdravotnictví, a nejenom našeho, je ten, že my pořád léčíme. Ale my neuzdravujeme. Protože ta technologie už je tak dokonalá, že jdete na nějakou kontrolu, třeba že vás bolí tady kloub, oni vás prdnou na magnetickou rezonanci, a v tu ránu netušíte, jaké všechny nemoci máte.

V minulosti lidé žili s těmi nemocemi, ani o nich kolikrát nevěděli, že mají skoliózu, vůbec jim to nepřišlo. Sportovali. Dneska je to jinak. Dneska prostě jdeme a necháme se zkoumat. A oni nakonec vždycky vyzkoumají, podezřívám například u těch bypassů, abych se vyjadřoval, bypass se to jmenuje, že jo? To už je takový hit, že skoro bypass, to je skoro jisté, když budete říkat, že vás tady bolí, že na něj půjdete. Že existuje dohazování si různým specialistům, je zcela evidentní. V míře nebývalé si dohazují jedna skupina lékařů, kteří dělají to, si dohazuje svým... Zarazilo mě, že vláda nepřijala to, že budou moci nadále ty farmaceutické firmy zvát ty lékaře na Kanáry apod. To jsem vůbec nechápal, při tom dnešním boji s tou korupcí, že to vládou neprošlo, aby to nemohli dělat, takže to budou dělat.

Jednou jsem byl u lékaře, on tam měl asi 20 razítek. Já jsem říkal: Prosím tě, na co tady máš tolik razítek? Já jsem myslel, že razítka už... To měl od těch jednotlivých firem, tam už na tom razítku byl přesně ten lék. On tam jenom dal to správné razítko a tento lék předepsal. To se děje v míře nebývalé. Proto to zdravotnictví samozřejmě potom stojí tolik peněz, potom se tady trápíme.

Já jsem vždycky říkal: Nejlepší je nemarodit. To, co tady říkal pan senátor Hlavatý, to přesně potvrzuji.

Já mám tady jinou statistiku, tu tady budeme mít za chvíli. Já jsem si ji taky dělal, jak marodí kuřáci a nekuřáci ve firmě. Můžu vám říct, že je to naprosto dramatické. Nevím, čím to je. Jediné, čím si to umím vysvětlit, tak my, jak máme dehet na těch plících, tak když nastane nějaká inverze, tak to pálí ten dehet a napálí to plicní sklípky. Kdežto u těch nekuřáků to jde rovnou na ty plíce a už chrchlají a už jsou v tom. Ta statistika dopadla dramaticky. Ti nekuřáci marodí – a marodí mnohem víc než ti kuřáci. Nechte si udělat kdokoli takovouto statistiku. Proč to je, to nechci... To je legrace, jestli je to tímhle, nebo není. Ale prostě je to tak. To, že lidé toho zneužívají, samozřejmě... Lidé, když budou mít možnost si prodloužit dovolenou o 3 dny placené, tak to prostě část lidí udělá.

A to, jak tady bylo řečeno, že nemůžeme trestat tu většinu kvůli té menšině, která dělá něco špatně, to kdyby tomu tak bylo, tak tady nemáme co přijímat. My bychom v podstatě žádné zákony nepotřebovali, nebyly by žádné karuselové obchody, podvody s DPH... Takový svět prostě není.

Člověk má tu vlastnost, že když někde najde skulinku, tak tu skulinku využije. A to není žádná česká specialita. My si pořád myslíme, že jsme tady nějaká zvláštnost. Opakuji znovu, to, co se v Čechách rozkrade v korunách, se v Evropské unii rozkrade v eurech. Akorát se v českých novinách o tom nepíše. Tam jsou aféry úplně jiné, než jsou tady. My tady z toho jsme nadšeni, jakou tady máme úžasnou aféru, protože tam o těch se tady nepíše, protože to zase pro českého čtenáře třeba není zajímavé.

Takže já bych skončil tím, lepší je opravdu moc nemarodit a doktory jenom zdálky a uctivě zdravit, jinak se k nim vůbec nepřibližovat.

Petice pro korunu

Tisk č. 292
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:36:08 - 16:39:43:

Děkuji, pane místopředsedo. Dneska ta Evropa – já tady jsem celou dobu, jinak tady nebývám – mě zaujalo pár věcí. Pan předseda se pozastavil nad tím, že projednáváme petici. Já jsem známý přítel petic v uvozovkách. Vzpomínám si na některé, které jsme tady projednávali. Namátkou, zasypávali jsme tady asi šest hodin důl Frenštát, pak jsme tady řešili dlouhodobě lýkožrouta a kamzíky, pak jsme také tady dělili či nedělili dvě školy tuším v Jablonci nebo někde, prostě věci, které vůbec Senátu nepřísluší, a všechno je to jenom v tom, že jsme kdysi dali do jednacího řádu, že stačí 10 tisíc podpisů na to, abychom petici mohli projednávat! Když tam dáme 500 tisíc, tak tady tolik petice nebude.

Ale mě zaujali dva Hamplové, tady mluvili. Omlouvám se, že se jmenují stejně. Mojmír Hampl říkal, že nelze zemi donutit k přijetí eura. On tady nebyl totiž na těch bodech, které jsme měli dnes, kdy bylo jasně předvedeno, k čemu všemu nás může unie donutit, když například nepřijmeme služební zákon v podobě, v jaké si unie přeje, tak nedostaneme žádné peníze – například. Samozřejmě nás může donutit i k přijetí eura, když na to přijde. Stačí, když si vymyslí nějaké tvrdé sankce. Vzpomeňme si na opakovaná referenda, která už tady byla.

Ale já mám jinou jednoduchou otázku. Je v tomto sále někdo, kdo věří tomu, že prodloužení pomoci Řecku povede ke kýženým výsledkům? Je tady někdo takový? Jsem přesvědčen, že není, protože zjevně nepovede! Je to jenom kupování si času a odkládání problému, který se ale bude čím dál více vyhrocovat! Stejně tak není žádná šance, a to možná by mi někdo odpověděl z MF, ty naše dluhopisy a dluhy se zřejmě, kdybychom přistoupili k euru, nějakým způsobem převedou na eura, že? Jinak by to asi být nemohlo, kdybychom jinou měnu neměli. Jestli by to bylo výhodné, nebo nevýhodné, to nevím.

Pak že nás tady okradla ta naše Česká národní banka, to nevím. Jenom připomenu, že když se argumentuje Slovenskem, tak tam je dvojnásobná nezaměstnanost než v ČR! To jenom, abychom měli také jiná fakta než jenom vyprávění o tom, jak jsme na tom my a jak jsou na tom oni.

Že v Řecku je jeden z velkých problémů, a tomu já dobře rozumím, že když se přejde z drachmy na euro, tak samozřejmě ceny vypadají – ono i v Německu, když jedete do Německa, tak ceny vypadají velmi sympaticky. Taková nějaká vestička za 10 eur, to vypadá dobře, protože tam je to psychologické. Deset je jiná číslovka než sto. A ne každý umí bleskově, kór když je to takový přepočet s nějakými haléři 27,50, tak ono se neříká 27, to se říká 25, aby se to lépe počítalo, protože ty drobné, to nějaké nebereme. Říká se, hele, to docela jde, to koupíme... To je jenom takový jeden technický problém.

Ale kde se nacházíme, to si pořád neuvědomujeme. My jsme v úplně jiné situaci, než jsme kdykoliv v minulosti byli! Kvantitativní uvolňování, to se mi hrozně líbí, ten termín. Já ho přeložím do češtiny – to je neuvážené tištění dalších a dalších peněz! K jakým koncům to povede? Už mnohokrát byla položena otázka: Může někdy ČR splatit svůj dluh? No přece nemůže! Nikdo na této zemi není schopen splatit svůj dluh! Protože dluhy jsou tak obrovské, že není žádný ekonomický způsob, kterým by dluhy bylo možné zlikvidovat. Bohužel je jenom jediný, po kterém nebude věřitelů, ani dlužníků, a to je válka - a té bych se dočkat nechtěl! Děkuji za pozornost.

5. schůze Senátu
1. den schůze – 14.01.2015

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 16
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:18:51 - 11:30:23:

Dobrý den, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové. Především dovolte, abych vám popřál veselý nový rok 2015, to vám můžu slíbit, že veselý bude, to tady vidíme. Jestli bude šťastný, to vám slíbit nemohu. Já jsem - pro velký zájem - převedl to, co jsem tu četl minule, do elektronické podoby, takže v nejbližší době to dostanete elektronicky, protože mnozí senátoři projevili zájem o to – právníci pište zákony stručně a jasně. Já z toho přečtu jenom ten kousek, abych nezdržoval, že ten souvisí s tím zákonem – pane předsedo – a prosím, abyste mě nepřerušoval.

Nekrmte zvěř. Právní předpis musí být stručný, jasný a hlavně krátký, s jasným poselstvím, které každý adresát pochopí. Zaplevelování právního řádu tisíci paragrafy není znakem dobré práce, ale naopak znakem jejich neschopnosti vymyslet takovou formulaci, která příslušný problém obecně postihne.

Kdyby takový legislativci pracovali pro zoo, patrně by na klecích visely cedulky: Fyzickým a právnickým osobám není dovoleno předkládat zvířatům předměty, které vzhledem ke svým biologickým, chemickým a fyzikálním vlastnostem a charakteru příslušného živočišného druhu by byly způsobilé být těmito příslušníky fauny pozřeny. To platí v pracovní dny, jakož i ve dny pracovního klidu, a ve státní a státem uznané svátky. Tento zákaz se nevztahuje na zaměstnance zoologických zahrad, kteří na základě své příslušné a doložené kvalifikace uzavřeli s těmito organizacemi pracovní smlouvu, a v rámci druhu práce v ní stanovené provádějí krmení zvířat, tím není dotčena jejich povinnost konzultovat biologickou a nutriční hodnotu krmiva s příslušným veterinářem a specialistou na výživu, kteří jsou k této kontrole zaměstnavatelem určeni, a po splnění předpokladů stanovených zvláštních zákonem. Přitom se totéž dá říci dvěma slovy. Nekrmte zvěř.

To je, myslím, názorná ukázka toho, i teď se vracím k tomu, co tady projednáváme.

První věc – 50 %. 50 % má svoji logiku, zejména ve starých zemích EU. Já neumím nazpaměť ta letiště v Berlíně a nádraží v Hamburku. Umím velmi dobře Operu v Sydney, ale to už je příběh starý, ale ono se to pořád opakuje, z ČR bych uvedl tunel Blanka, když jsem včera viděl to číslo, o které bude předražen, tak je to zcela v západoevropské normě. Tuším, že to není 50 % víceprací té původní hodnoty, protože takové stavby jako je tunel Blanka, Opera v Sydney nebo letiště v Berlíně, to nejsou stavby jako je kruhový objezd.

I tam, až budeme zveřejňovat všechny smlouvy, jak si všichni přejí na internetu, tak se dočkáme úžasných věcí, jak je možné, že v ?horní dolní? postavili kruháč za 10 milionů a v ?dolní horní? za 15. Jednoduše, oni v tom druhém městě měli trolejbusové tratě. Když máte trolejbusovou trať, musíte všechny sloupy přestavět. Přestavění jednoho sloupu, já vám nebudu říkat ty sumy, protože já vždycky omdlívám, když je slyším, kolik to stojí. Takže říkat dopředu, my tady dopředu řešíme, kolik bude stát zimní stadión, to nikdo neví, ten postup je v praxi následující. Dělá se rozpočet zadavatele, v daném případě města, tam příslušné odbory napíší, že je v plánu postavit kruhový objezd tam a tam, v rozpočtu je vyčleněna částka 20 milionů korun, protože takovým nějakým citem k tomu došli. Nemají ještě ani PDčko, nemají nic. Pak přijde projektant a ten udělá PDčko. Ten pracuje samozřejmě podle urzu, murzu, nevím, jak se všechny ty podvody jmenují, kde se ty předražené ceny sečtou, zprůměrují, pak vychází nějaké ceny projektované. Pak přichází výběrové řízení, které fungovalo tak, že dodavatelé se dohodli, že jich půjde 5 do soutěže, nikdo nesmí dát cenu nižší než 15 milionů korun, od vyšších cen tam mohou klidně soutěžit, ale nikdo nesmí dát ten dumping pod. Tomu jsme začali čelit tak, že jsme každou zakázku označili limitem. Limit jsme si vymysleli zkušeností, řekli jsme: Ano, postavíme kruhový objezd, když nebude stát více než 12 milionů korun. My do toho prostě víc nedáme a kdyžtak to tam necháme tak, jak to je. A ejhle! Vždycky se to opakuje znovu. Proběhne výběrové řízení a výsledná cena je 8 milionů korun. A my si tlučeme hlavami o stoly a říkáme: My debilové! Proč jsme ten limit nedali ještě nižší. Mě kamenují, protože já říkám tak nízké limity, že za ty se to opravdu postavit nedá, protože já jsem zvyklý pořád na to, že takovýto pultík by měl stát tak 1 200, on bude stát nějakých 40 nebo 50, protože já jsem první psací stůl měl, ten stál 800 korun, dneska stojí ne 8, ale 9 tisíc, a není to žádný hogo fogo.

Takže nebude žádná změna, jestli 50, nebo 20. Jediná změna, a ta je klíčová, že nepodmíněný trest v případě 50 %, to upozorňuji všechny zadavatele, bude mnohem vyšší než v případě 20 %. Protože tam se úžasně vyměnila jedna věta, a ta se jmenovala, že objektivně nepředvídatelných, u těch víceprací. A protože se to někomu zdálo hodně tvrdé, tak to změkčil. Změkčil to tak, že napsal: které zadavatel, jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. To je věta výborná pro každého kriminalistu, který vždy dokáže, že mohl jednat a že mohl vědět. Samozřejmě soud pak řekne, že nemohl jednat a nemohl vědět, mezitím už je ten člověk na zbytek života odepsán.

Takže to jsme si příliš nepomohli. Mnohem zajímavější je věta, kterou řekla paní ministryně v Poslanecké sněmovně 2. prosince, dvakrát dokonce. Novela nemusela vůbec být a nemusela vzniknout, čili jinými slovy, ani bychom se nezbláznili, kdyby novela neexistovala. My tady o tom budeme 4 hodiny diskutovat, jestli 20, 30, 50, jestli odpočítávat vícepráce, méněpráce, ale objektivně řeknu, že není normální, aby něco, když chcete něco dělat, řeknu to na jednoduchém příkladu, budete stavět rodinný domek, vezmete si hypotéku, a najednou se vám tam objeví vícepráce ve výši 50 % domku, tak vám už žádná banka, nikdo vám už žádné peníze nedá. To byste museli ukrást. Takže do toho prostě nepůjdete. To není možné. Na druhé straně to platí u rodinného domku, ale zřejmě už to neplatí u nějaké obrovské stavby jako je metro nebo železniční trať z Prahy do Bratislavy. Tam je to velmi obtížné spočítat. Ale my se tady snažíme těm dodavatelům umožnit, aby oni nenesli žádné riziko. Oni se přihlásili. Oni řekli cenu. A jaké vícepráce? V rozpočtu mají na to nějaké krytí, nějakých 10 nebo 20 % pro něco mimořádného, co se může stát. A to je všechno. Námitka, že když je soutěžícím kritériem jenom cena, že vás okradou, tak to vás ujišťuji, že vás stejně okradou, i když to kritérium nebude. Když vás budou chtít okrást, vy stejně nemáte sílu ani lidi na to, abyste všechno úplně přesně zkontrolovali. Tu má potom po 2 letech, když si policie vezme soudního znalce, tak ten přijde a řekne: Já si myslím, že ta kanalda měla bejt o milion levnější. A už v tom lítáte. Nedejbože, když přijde kontrolor z EU a zjistí, že místo 12 modrých židliček, na které jste dostali dotaci, máte 1 červenou, protože ta modrá je v opravě, a on vás donutí vrátit celou dotaci.

Pokud jde o ten zápočet, upozorňuji na to, že v Evropě to může být jinak, na to paní mistryně asi odpoví, že tam to asi nepůjde tak snadno započítávat. Oni rádi uznají, když jsou méněpráce, ale nelíbí se jim vícepráce. Já ty eura neberu, takže to spíš vy, kteří jste z toho úplně natěšení, že něco nevyčerpáme, já čekám, kdy bude trestným činem nečerpat, nedělat blbosti za evropské peníze, to se může stát rychle trestným činem, protože to je hrozný hřích ty peníze nebrat. Když tam leží, tak si je proboha vezměte. Udělejte za to jakýkoli nesmysl. Ale vezměte si, že to máme, to se stačí podívat, kolik toho po republice je, kdy jsme tedy čerpali a čerpali, ne proto, že jsme chtěli, já bych chtěl čerpat, zimní stadion potřebuji postavit, moře věcí, ale na ty zrovna ne. Ale kdybych udělal besedy pro nepřizpůsobivé, tak na tom vydá Evropa tolik eur, že nebudu vědět, co s nimi. Zvlášť když budu mít dobrou podpisovou listinu, že tam bylo aspoň 100 lidí.

Já s 50 % mám velký problém. Tam by muselo být odlišeno na velké stavby a na menší stavby. Ale jestli si paní ministryně myslí, že oni potom nějakými kritérii nebo nějakou vyhláškou zkontrolují to, jestli to mělo být, tak vám garantuji, že nový zákon, až sem přijde, tak tady všichni omdlíte. Protože jak to bývá, bude 100x horší, než byl ten úplně první zákon o veřejných zakázkách. Ten byl úplně jednoduchý. Dalo se podle něj pracovat.

Je to tak, jak říkal pan senátor Vystrčil. Tady všichni automaticky všechny podezřívají, že nic jiného nemají na práci, než aby dělali nějaké švindly. Že se to děje, to je pravda, ale neděje se to v 90 %, jsou normální města, normálně investují, snaží se, aby to bylo co nejlevnější, protože čím levnější to udělají, tím více akcí můžou udělat. Stavební firmy by si měly uvědomit, že když předraží, tak si berou budoucí práci. Pokud jde tam o ty firmy, to jsou vždycky takové úlety, že budeme nějakou firmu, která má postižené, tak to bude o 15... To jsou prostě nesmysly, které nebudou fungovat. Jenom tu bude spousta dalších podvodníků, kteří budou zneužívat.

Daleko horší je problém subdodavatelů, který je ale také neřešitelný. My si sice můžeme dát do zadání, že může být subdodávka jenom třeba 30 %, ale překontrolovat to, když dneska jsou schopni přemalovat všechny stavební stroje, dát dělníkům montérky, tak bych chtěl vědět, kdo, jak a kdy to bude kontrolovat. Je to velice obtížné, ale lítají v tom v podstatě ty samosprávy. Dneska už nikdo nechce jít, můžete si dát kritéria, jaká chcete do těch komisí, ale on už nikdo nechce být ani v komisi. Já jsem se nechal vyřadit ze všech komisí pro rok 2015. Už v žádné nejsem. Můžu garantovat hlavou, že tam, kde jsem byl, se žádné švindly nedělaly. Žádné švindly se nedělaly. Zájemci, dodavatelé, kteří chodili a ptali se, jestli u nás je to jako v nejmenovaném městě, že už se to dopředu ví, tak jsem musel přesvědčovat, že není, že se můžou normálně přihlásit, dokonce je stejně všechno i na internetu, takže se můžou ještě přihlásit lidé, kteří tam nejsou, což je mimochodem dobré. Zase to má ale háček. Je to dobré na to, že už se nemůžou takto domlouvat, těch 5 místních firem, ale na druhou stranu se vám může přihlásit nějaký pták na internetu, o kterém vůbec nic nevíte, a on jde měnit takováto okna, jako jsou tady na radnici. Naštěstí byl rozumný, když je viděl, řekl: Do tohoto nejdu. V tom jsou památkáři. A kde jsou památkáři, tam je smrt.

Kdybyste někdo měl zájem, mám vyfocený Národní památkový ústav v Ústí, který žije v barokním zámečku, a udělal nové schodiště, které si povolil sám. Garantuji vám, že v žádném z vašich měst by nikdy památkový úřad nic takového nepovolil. Je to něco naprosto neskutečného! Já jsem tam šel na jednání a říkám – to není možné, můžeme tohle někde udělat? Vy ne, ale my ano, my si to povolíme sami... Takže děkuji za pozornost a jenom nabádám k opatrnosti.

Úplně nejlepší by asi bylo počkat na nový zákon, my se zase nezblázníme – my s tím máme také problém, když se na trolejbusy přihlásí jenom jedna firma. Ale zase – že bychom se z toho zbláznili? Tak to zopakujeme a je hotovo. Není to něco, co by nás zničilo. Já myslím, že porada klubů bude, bylo by nejlepší, kdyby byla společná, protože se jinak paní ministryně v tom nevyzná, protože každý klub bude chtít něco jiného. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 19
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:54:10 - 16:01:53:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já opravdu už nebudu číst potřetí ono nekrmte zvěř, ale jenom si připomeňte, je to opět totéž. Fakt je tento zákon jasný, stručný pro příjemce, konzumovatelný? Samozřejmě není. Zato je výborný pro ekoteroristy, kteří díky tomu, že jsme sami sebe obklíčili, vždycky najdou skupinku. Jen tak mimochodem – ono trvalé bydliště – včera jsem si četl rozsudky Nejvyššího správního soudu, tam byl nějaký i spor o to, že kdesi ten člověk nebydlel ve městě, kde kandidoval a Nejvyšší správní soud se přiklonil k tomu, že je celkem jedno, kde člověk bydlí, hlavně když má srdcový vztah k městu, kde kandiduje. Takže až tam jsme se dostali ve své úchvatné touze po občanské společnosti.

Celý svět žije bojem proti terorismu, a ekoterorismus trošku zůstává stranou. Je to ale totéž v bleděmodrém. Sice ne vždycky umírají lidé, ale i v tomto případě umírají lidé. Kdyby někdo sečetl, kolik lidí zemřelo kvůli ekoteroristům, kteří blokují dálnici D 8 už tolik let a způsobili miliardové škody! Tady policie honí každého starostu za nějakou připodělanou zakázku za 200 tisíc – a tady nikdo nikoho nehoní, že tady byly způsobeny škody v řádu mnoha miliard Kč! A to je jenom jedna viditelná věc. Pak jsou věci neviditelnější, jako je Natura. Ekoterorista přinese v krabičce od sirek brouka páchníka. Já už umím všechny ty jeřáby, české mloky. Já už to umím nazpaměť, i latinsky bych vám mohl některé říci, jak se to dělá. Je to velmi jednoduché. Je tam lysohlávka, šup, akorát upozornil feťáky, že lysohlávka je velmi zajímavá houba a protože nikdo neumí zkontrolovat, že je tam zákaz sbírání lysohlávek, tak všichni místní feťáci si tam pro lysohlávky chodí. Je tam také zákaz těžby dřeva, samozřejmě zejména se tam vesele těží, protože nemáme takovou sílu, aby to tam každý kontroloval.

Prostě povýšili jsme brouka páchníka nad člověka. Za chvíli o tom bude řeč se zrušením vojenského újezdu Brdy. Developeři jsou taková jakási podivná skupina, která dělá všechno negativní, všichni tady křičí zaměstnanost, zaměstnanost, kde bude práce pro lidi, a na druhé straně my už nic nechceme. Samozřejmě když se staví obchvat města Litomyšle, tak budou někteří lidé protestovat, protože se jich dotkne. Já si vzpomínám na příhodu, kdy se měl stavět obchvat Teplic, kterého my se nedožijeme. Na zastupitelstvu vystoupil pán, který tam bydlí a jeho dům měl být zbourán. Já jsem odpověděl větou z reklamy, jak natírá plot barvou a říká babičce: Než tohle zrezaví, tak vy už tady, babičko, nebudete. Já jsem říkal: Vy, pane, než se bude obchvat Teplic dělat, už tady nebudete, říká to tady pan tajemník. Chytře jsem to na něj svedl. A vystoupila mladá paní, která seděla vedle mě, a říkala: Já tady ještě budu, já jsem jeho dcera. Dnes to vypadá, že ani ona už tady nebude, protože tato příhoda je stará už nějakých 11 nebo 15 let, takže i ona už mezitím zestárla.

Prostě pokud povýšíme brouka Pytlíka nad člověka, tak se nikam nedopracujeme. My to neustále a soustavně děláme a tyto skupiny většinou mluví ne-li jménem všeho pracujícího lidu, tak alespoň všech obyvatel města, a už se dostáváme do situace, že nechceme už vlastně nic.

Já si vzpomínám na onu spalovnu, myslím, že to je v Pardubicích, pane senátore Martínku, spalovnu nebezpečného odpadu, kde jsem sledoval úchvatné besedy v rádiu, kdy se tam div neprali. Já jsem říkal – vždyť argument je naprosto jednoduchý. Protestující přijde do nemocnice a lékař mu řekne – kde máte igelitku? Na co igelitku? Až vám to převážu, tak všechny obvazy a injekce vám dám, to si musíte zlikvidovat. Ale jak já si to zlikviduji? No, když jste protestovala proti spalovně nebezpečného odpadu, tak si to každý pacient musí odnést. Prostě lidi protestují proti tomu, bez čeho se neobejdeme. Oni už bydlí, takže jakákoli nová i bytová výstavba se setká s peticí. Já už bydlím – tak co mi je do toho, že vy ještě nebydlíte, nic se tady stavět nebude. A každý z vás řekne stovky případů, kdy to není o žádné ochraně přírody. Velmi často je to o vydírání, kdy dokonce i podnikatelé stavební řeknou: Nám je lepší dát těm zmetkům 40 tisíc a oni to vezmou zpátky. Protože 40 tisíc pro velké firmy není samozřejmě velká suma, ale pro tyto broučkaře je to docela zajímavá suma. Těch případů je spousta. Dokonce jeden z těch parťáků z dálnice D 8 je tuším trestně stíhaný právě za to, že vydíral. Ten druhý. Jeden je ten Patrik, který teď zase řeší nádraží v Brně.

Samozřejmě že trvalý pobyt – je pravda, že to neřeší nic, protože o tom jenom vláda mluví, že to nějak zařídí, abychom neměli na radnicích přihlášených tolik lidí. Trvalý pobyt tady nefunguje, pochopitelně polovina republiky úplně jinde bydlí, a z různých důvodů často i zištných, má trvalé bydliště někde jinde. Ale protože si s tím nikdo neví rady, tak se to nepohne.

Já si myslím, že bychom měli být soudní a nenechat si naskočit, protože jakmile to bude takto složité, tak to je zase příležitost, kdy ekoteroristé používají naše zákony. Oni si vezmou správní řád, najdou formální chybu, a to ani nemluvím o dalších teroristech, jako je památková péče, jako jsou hasiči s razítkem. Takže výstavba čehokoli trvá asi desetinu času, než trvá vyřízení papírů. A to ať je to jakákoliv stavba, ať je to rodinný domek, cokoliv.

Já bych tomu, kdo má zájem, o přestávce ukázal fotografii Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, který je v barokním zámečku a k němu si přistavěl moderní schodiště. Tady někteří vědí, o čem mluvím.

Já jsem tam byl poprvé v životě a jenom jsem žasl a říkám panu řediteli: A tohle byste nám někdy v Teplicích povolili? Ne, to si povolili sami sobě. To si povolili sami sobě. Hrůza hrůzná! Moderní, supermoderní schodiště u barokního zámku, to prý je kvůli tomu, že státní úřad musí mít bezbariérový přístup, takže my jsme tam potřebovali pro vozíky ten jeřáb, takže ono to jinak nešlo. Takhle my se chováme naprosto zbytečně. Země, které po nás teď chtějí ty nesmysly, mají samozřejmě tu infrastrukturu už hotovou. Jim se to velmi dobře povídá. Oni už si můžou vymýšlet takové ptákoviny, protože oni už to mají za sebou. Ale ještě dneska, když budou ve Spolkové republice stavět dálnici, tak ta EIA bude trošku jiná než u nás. Já zásadně jsem proti tomu, abychom dávali těmto lidem šanci. To vůbec neznamená, že bychom neměli chránit životní prostředí. Tolik, co já mám ptačích budek doma na zahradě, nikdo z vás nemá, protože já mám úchylku a mám jich asi 50. Jsem zahrádkář, všechno dobré. Mám sekvoj, kterou už mi nikdy nedovolí porazit, přestože já jsem si ji zasadil, takhle malou. Ona měří 7 metrů. Bude památný strom, protože je jediná ve městě. Náhodou vyrostla. Teď ale bourá plot, historicky, co budeme dělat? Památkáři teď neví, co. Máme vyhlídku za velké peníze a náletové stromy. Stromaři říkají: Nemůžete je porazit. Vyhlídka říká: Na co jste dali milion do vyhlídky, když není nikam vidět? Takhle neustále obkličujeme sami sebe, chováme se jako blázni. Tohle přece, když je to normální člověk, tak vůbec tomuhle nemůže rozumět. Tomuhle rozumí právě ti ekoteroristé, kteří si tam najdou to správné, aby zastavili cokoli. Pokud toto bude přijato, tak kdykoli zastaví kdokoli cokoli, nebo alespoň odloží. My jsme tady blekotali hodiny o evropských dotacích, žádné přece nedostanete. Dokonce i konkurence může zneužít těchto lidí, zaplatí je, a oni vám znemožní stavbu, takže přijdete o dotaci, příští rok budete vypisovat řízení znovu, pak už třeba tady ta firma, která neuspěla, tak podruhé uspěje.

Závěrem bych poprosil před hlasováním za všechny kluby o přestávku na jednání klubu.

Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 19
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:46:32 - 16:48:47:

Děkuji, pane místopředsedo. Já se jenom vrátím k tomu pojmu ekoterorista. Vaším prostřednictvím bych rád sdělil panu senátoru Láskovi, že i nadále budu používat tohoto pojmu. Mám to potvrzeno jednak od Policie ČR, protože na mě také podali trestní oznámení za tento výraz, bylo odloženo, ale to by byl slabý argument, takže já vám odcituji to, co se stalo v Plzni.

Označení profesionálních zdržovačů za ekoteroristy není přehnané. Jde o citát z rozsudku Krajského soudu v Plzni. Ten na jaře 2001 zamítl žalobu na ochranu osobnosti, kterou na plzeňského radního Marcela Hájka podal někdejší šéf Hnutí DUHA Jan Beránek, sociolog Jan Keller a další aktivisté. Nelíbilo se jim, že je Hájek veřejně označil za ekoteroristy. Chtěl, aby se jim omluvil. Během projednávání žaloby vyšlo najevo, že Beránek a Keller patří mezi 92 aktivistů, kteří v červnu 1996 společně koupili 250 metrů čtverečních pozemku na plánované trase dálničního obchvatu Plzně. Na každého z nich tak připadalo 2,73 metrů čtverečních plochy. Přiznali, že smyslem nákupu bylo zdržování obchvatu. Podle názoru soudu je přesně toto ekoterorismus vážně ohrožující životní prostředí obyvatel Plzně. V rozsudku se psalo, že kvůli obstrukcím projede každým dnem centrem Plzně dva tisíce kamionů. Podle soudce Aloise Svobody je výsledkem to, že Národní onkologický registr diagnostikuje ročně na území okresu Plzeň-Sever-Město 1200 až 1300 nových nemocných se zhoubnými nádory.

Příběh plzeňského obchvatu má ale ještě další pointu. Jeden z 92 aktivistů časem vystřízlivěl a v dubnu 2002 prodal svůj díl pozemku Ředitelství silnic a dálnic. Ivan Dejmal a Jan Keller to napadli žalobou. Jako spoluvlastníci prý totiž měli předkupní právo. Keller u soudu prohlásil, že ten třímetrový úsek chce jen proto, aby se mohl účastnit stavebního řízení na obchvat. Prý to považuje za projev občanské angažovanosti. V únoru 2003 ale plzeňský soud žalobu zamítl, protože vlastnické právo nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Jinými slovy, účelové nakoupení pozemků na trase budoucí dálnice je podle soudu nemravné, a proto i nadále podle svého uvážení budu používat výraz ekoterorista. Děkuji za pozornost. (Pobavení a bouchání do lavic v pravé části sálu.)

Návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů)

Tisk č. 15
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:54:09 - 19:54:24:

Já to opravdu nezdržím, řeknu jenom jednu větu. Připojuji se k mým předřečnicím a také vítám zrušení újezdu, protože mám zvláštní vztah ke Kájovi Maříkovi, a kdyby se toho dožil, tak by z toho měl určitě také radost.

4. schůze Senátu
1. den schůze – 18.12.2014

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 4
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:57:16 - 10:57:27:

Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře. Doufám, pane předsedo, že ke mně budete alespoň stejně ohleduplný jako k mým předřečníkům, protože já se tady teď usalaším na velmi dlouho.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:57:27 - 11:06:28:

Ale budu zásadně mluvit k věci, protože už se to tady změnilo ve veřejné slyšení. Já se také musím pana ministra zastat, protože já se od něj dennodenně učím, jak se dělá PR. Jenom malou poznámku – zapomněl na to, kolik ušetřili na papírech A4 na ministerstvu financí. Já tu jeho řeč znám už nazpaměť, kterou vede všude, i včera na Žofíně. Já sleduji všechno, protože jsem blázen v tomto smyslu. Takže ho také sleduji. Ale musím ho skutečně, teď to myslím zcela neironicky, jeho způsob provádění PR je dokonalý. Prosím politické strany, aby si z toho braly příklad a mohly dopadnout ve volbách lépe. Ale o tom jsem mluviti nechtěl.

Já vám přečtu kousek zajímavého článku, který jsem já nenapsal, ale sám bych ho lépe nenapsal. Ten popisuje naši situaci, v které tady dnes jsme: Závody v přijímání právních předpisů se rok od roku stupňují. Dnes jsme přijali dalších 5 zákonů, zní často v televizi. Ohromný úspěch! Povedlo se! Za loňský rok vyšlo ve Sbírce zákonů neuvěřitelných 554 právních předpisů, od zákonů po vyhlášky, celkem 10 796 stran formátu A4. Kolik mezitím vstoupilo v platnost předpisů EU, tuší jen hrstka zasvěcených. Co je to majoránka? Proč je právních předpisů tolik? Proč jsou neustále znovu a znovu novelizovány? Přináší doba skutečně tolik kvalitativních změn? Má být uzákoněno úplně všechno? V jedné vyhlášce ministerstva zemědělství čteme: Majoránka, Majorána Hortensis, je suchá směs listů, květních klásků, květů nebo jejich částí, bez stonků, barvy světle zelené, šedozelené až hnědozelené, výrazné vůně a výrazné kořenné chuti. Podobně je podáno o hřebíčku, kmínu, novém koření. Nejde o nové vydání kuchařky, ale o právní předpis. Zákon vyžaduje od lékaře postup lege artis. Podle pravidel umění lékařského. V zákoně nenajdeme postup operace slepého střeva či léčby chřipky. To je otázka současného stavu medicínské vědy. Proč tedy mnoho jiných předpisů obsahuje tolik technických a organizačních floskulí.

Myslím, že existuje určitý druh normo tvůrců, v tichu pracoven, zcela odtržených od reálného života. Je jim jedno, kdo z politiků a proč si u nich práci objedná. S chutí se vrhají do díla a píší, snaží se uchopit všechny aspekty problémů, a proto modelují veškeré možné situace a šroubuje do dlouhých paragrafů.

Právníci si zoufají, občané nechápou. Právní předpis musí být stručný, jasný a hlavně krátký s jasným poselstvím, které každý adresát pochopí. Zaplevelování právního řádu tisíců paragrafů není znakem dobré práce, ale naopak znakem jejich neschopnosti vymyslet takovou formulaci, která příslušný problém obecně postihne. Kdyby tito legislativci pracovali pro zoologickou zahradu, patrně by na klecích visely cedulky: Fyzickým a právnickým osobám není dovoleno předkládat zvířatům předměty, které by vzhledem ke svým biologickým, chemickým, fyzikálním vlastnostem a charakteru příslušného živočišného druhu byly způsobilé být těmto příslušníky fauny pozřeny. To platí v pracovní dny, jakož i ve dny pracovního klidu a ve státní a státem uznávané svátky. Tento zákaz se nevztahuje na zaměstnance zoologických zahrad, kteří na základě své příslušné a doložené kvalifikace uzavřeli s těmito organizacemi pracovní smlouvu a v rámci druhu práce v ní stanovené, provádějí krmení zvířat.

Tím ovšem není dotčena jejich povinnost, konzultovat biologickou a nutriční hodnotu krmiva s příslušným veterinárním specialistou na výživu, kteří jsou této kontrole zaměstnavatelem určeni po splnění předpokladů, stanovených zvláštním zákonem. Přitom totéž se dá říci dvěma slovy. Nekrmte zvěř. Připadá vám to zvláštní, čemu se smějete? (Smích ze senátorských lavic.) Denně tady schvalujete podobné hovadiny, a vůbec vám to nepřijde divné. Teď tady hodinu poslouchám... (Upozornění předsedajícího na výrazy.) Jak všichni perou do toho zákona, ale hlasování bude zřejmě úplně jiné. A teď se dostávám konečně k meritu věci.

Ptám se jednoduše, pane ministře, přežijeme rok 2015 bez toho zákona, nebo nepřežijeme? Já tvrdím, že přežijeme! Jenom, abychom nevyměkli. Pokud vyměkneme, tak nepřežijeme! Všichni tady budou hovořit o tom, jak je to špatně, já řeknu jenom, že národní výborizace pokračuje neuvěřitelným tempem.

Já jsem na radnici od roku 1990. To, co se teď děje, už není únosné! Ministerstvo vnitra, a ne teď, už před lety, zcela rezignovalo na to, že mělo být orgánem, který měl koordinovat ostatní ministerstva. Teď si každé ministerstvo jede po své lodi, proto tady máme zákony, které navzájem nejsou vůbec nijak propojené. A proto musí být stále novelizovány, protože pak už se hoši nakonec dohodnou.

Ta prvotní příčina je ve spojeném modelu. Spojený model je příčinou těchto potíží. My samosprávě budeme dávat dotace, ale krajský úřad to bude v přenesené působnosti kontrolovat? Co je to za nesmysl? Řeknu vám jinou větu ze zákona o obcích, jestli jste si toho všimli. Tam je napsáno, že obec vydá vyhlášku samostatné působnosti o tom, jak se bude u nich sbírat, kde budou popelnice apod. Co to znamená? Může mi to někdo vysvětlit? A co když ji ta obec nevydá? Vyhláška totiž je normální bod programu a může se také stát, že v zastupitelstvu vyhláška neprojde. Mně už ji přinesli, protože teď prý ji musíme vydat. A proč bychom ji vydávali? U nás se za odpady neplatí, lidi vědí, kam mají dávat do kontejneru, které mají u baráku. Proč bychom vydávali, proboha, vyhlášku? Takže ji pravděpodobně nevydáme, čímž se zřejmě dopustíme něčeho hrozného.

Jenom mě zaujalo, co tady řekl pan kolega Martínek, že je nezbytné, aby co nejdříve byl vydán metodický pokyn. Tím – prostřednictvím pana předsedajícího – jste pane senátore prokázal, že nemůžete pro ten zákon hlasovat, protože jestli k němu musí být hned zítra metodický pokyn, tak je stoprocentně něco špatně! A kromě toho metodický pokyn nemá žádnou závaznost! To je prostě takový planc, ačkoli ministerstva používají metodické pokyny velmi ráda, ale když se jimi nikdo neřídí, tak z toho nehrozí žádný postih. Jsou tady ministerstva, která by nejraději – například ministerstvo paní ministryně Marksové – Engelsové – která by byla nejraději, kdyby zaměstnanci sociálně právních odborů byli zaměstnanci ministerstva, pouze sedící u nás. Oni, pravda, jediní díky mně nám dávají peníze, jsou tady pamětníci, tak jsem do zákona prosadil, že peníze na sociálně právní ochranu dětí hradí stát. Takže on opravdu je hradí bohatě a kritizuje nás, když je vracíme a neutratíme je. To je neuvěřitelné. Pro vás by ty peníze, které mi každý rok vracíme, by klokánkové mohli žít po několik let. A oni nás kritizují, že je neutrácíme, že jsme nepřijali dalších padesát úřednic. A my jsme je nepřijali proto, že už bychom je nikdy nemohli propustit, až státu dojdou peníze a už nám nebude dávat paní ministryně peníze, tak já už je nepropustím podle přiblblého zákoníku práce. Takže paradoxně boj s byrokracií nám byrokracii zvyšuje, to je úplně zvláštní. My tady chceme bojovat proti byrokracii a vytvoříme nový byrokratický předpis. Takže bojujme, hlasujte pro zamítnutí, když jste tady o tom pořád mluvili. Ke je ministr pro lidská práva, když se tady likviduje samospráva, že? Ten vymýšlí dvě věci, ale tady to mu vůbec nevadí, že tady dochází k totální národní výborizaci, že za chvíli už nebudeme moci rozhodnout o ničem, a to ještě tam je skryto to, že ekoteroristé, kterým to také nedáte, tak si budou stěžovat a možná vás i soudně donutit, že vy ji jim dáte, protože oni chtějí jenom zastavit dálnici D8? Oni to přeci s námi myslí dobře, protože oni jsou ti zachránci, kterých tady máme plnou republiku, pachatelé dobra, kteří lépe než my vědí, kde máme nakupovat, kdy máme nakupovat, co máme dělat, kdy máme dělat to, kdy máme dělat ono. Teď chtějí zakázat vodní dýmky, které kouří jenom kuřáci vodních dýmek. Zdá se vám to normální? To je jako kdyby v bordelu zakázali soulož. To přece je absurdní.

A my tady pro ty absurdity občas – musím říci, že senátoři ne úplně vždycky na rozdíl od poslanců – oni to opravdu nečtou. Já jsem je testoval. Ono se to totiž přečíst nedá, ani ve Sněmovně, natož tady, když to dostanete 8. prosince a dnes o tom máme hlasovat. Takže pojďme to zamítnout, tím získáme čas, pěkně si to prodiskutujeme a pak něco rozumného možná, možná, přijmeme.

Dnes jsem slyšel ráno v rádiu, pane ministře, to vás bude zajímat, prý jednomu malíři se podařilo dát do nákladů podprsenku. (Veselost v sále.) (Ministr z místa: Slyšel jsem to.) Vy jste to slyšel asi, že. A víte proč? Já vám to řeknu. Protože – a vy se mnou budete souhlasit co je státu do nákladů toho podnikatele? Vás přece zajímají ty prachy, abyste dostal daně. Takže když mu dáte čtyři procenta z příjmu, který bude mít ten internetový, tak jeho náklady vám mohou být ukradeny. To by se nám zjednodušila daňová správa, že? Jenom nevím, co by dělali daňoví poradci, protože čtyři procenta umí spočítat skoro každý. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 2
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:48:48 - 13:53:20:

Já bych si netroufl mluvit za celý klub, ale jenom řeknu pár faktů, protože je potřeba je říct. Samozřejmě je dobře, že tady nebudeme absolvovat to, co se dělo v PS. Ale je potřeba říct některá fakta.

Zaprvé – platy v nepodnikatelské sféře od roku 2002 stouply o 63 %. Za tu dobu díky panu Špidlovi měli poslanci platy zmrazené, naprosto nesmyslně, v souvislosti s povodněmi. Tím vznikl obrovský skok, který vyvolal dojem, že dochází k nějakému zvýšení platů. K žádnému zvýšení platů nedocházelo. Docházelo prostě pouze k narovnání. Média se probrala s rukou v nočníku, teď najednou konstatují, že přece jen by měl být nějaký vztah mezi prezidentem, ministry, soudce, státními zástupci a zákonodárci. To se samozřejmě nestalo. Já bych navrhoval, aby o tom byla debata, aby všichni dostali spravedlivě to, co jim patří, to znamená lidovci nulu, protože navrhovali nulu; sociální demokraté necelá 3 %, protože to navrhovali, ti ostatní 14,5 % a já a Jandák 26 %. (Smích.) To by bylo jediné spravedlivé.

Ale to podstatné a vážné, co na tom je, že pokud zákonodárci se budou chovat tak, a proto bych se obával té debaty, protože už jsme na nule, takže tady by se nepochybně našel někdo, kdo by chtěl být ještě populističtější a navrhl by, aby každý měsíc senátoři nosili deset tisíc do pokladny Senátu, protože situace je špatná. Na to by následovala mediální kampaň, že deset tisíc je směšná suma, že by měli nosit dvacet tisíc a pak by se udělal takový koeficient a každý rok by nosili více, více a více. Je to nedůstojná debata. Ta debata neměla vůbec nic společného s navýšením platů, platů v nepodnikatelské sféře. Tam si někdo dal dvě čísla do souvislosti, protože byla podobná. I pan prezident říkal, to je pro mě přijatelné tři. Ono to vůbec nijak žádným způsobem nesouviselo. Mimochodem to přidání úředníkům byl pouze předvolební tah, to nemělo žádný racionální podklad.

Já bych samozřejmě přál všem nejlépe stejné platy. Konečně by byla spravedlnost, jen aby si někdo nepředstavoval, že by to byl plat průměrný v ČR. Bylo by to asi 9 800 pro každého občana. Pokud někdo chce přistoupit na tu hru, tak ano. Pak ale všichni, kteří mají vyšší plat, než tuto částku, by si stěžovali, proč já, když jsem "ajťák", mám mít také devět tisíc osm set.

Nikdy to nebude vyřešeno, vždycky budou mít lidé pocit, že vlastně za to, co zákonodárci dělají, si nezaslouží skoro nic, ale pak si mají zvolit jiné zákonodárce. Já musím znovu říci smutnou pravdu, že toto místo má ten plat, nikoliv ten, kdo tam zrovna sedí. Protože příští volby tam bude sedět zase někdo jiný, který bude třeba náhodou možná veřejnosti sympatičtější. Ono je to vždycky tak, že lidé volí a už několik měsíců po volbách říkají: "Proboha, co jsme si to zvolili?" Jako kdyby za ně volil někdo jiný.

Té debaty se každý bojí. Pan ministr financí měl pravdu. Všichni by chtěli vyšší platy, ale nikdo se to neodváží říci, to platí o každém. Ale pro toho, kdo pracuje v jiné sféře, tak platy zákonodárcům mu nic nepomůžou. Každého by měl zajímat jeho plat a snažit se, aby on měl větší plat, ale to, že takové ty demagogické výpady, že důchodci by mohli mít o pět set víc, kdyby poslanci měli menší platy, to jsou nesmysly, které vůbec nemají nic společného s matematikou ani rozpočtem. Je to naprosto nezajímavé. My jsme tady promrhali za poslední týden několik miliard, a to nikomu nevadí, protože tomu nerozumí. Ale 180 mil. je částka představitelná. Státní dluh ve výši jeden bilión šest set miliard, částka představitelná není, takže nikomu nevadí a ani nám nikomu vlastně nevadí, že nebereme platy z peněz daňových poplatníků, ale všechny naše platy jsou v tuto chvíli na dluh. Žádné peníze už tady neexistují. A to, co tady říkal pan ministr, jak je to výborné, že poprvé klesl – žádný státní dluh neklesl, ještě jsme se nedostali ani k jistině. Pořád se jenom snažíme nějak platit nebo lépe platit úroky. Takže já nebudu podporovat žádný takovýto návrh. Jednou přijde chvíle – jestli si někdo myslí, že už jsme jako zažehnali navždy, tak vás ujišťuji, že jsme to ještě navždy nezažehnali. Děkuji za pozornost.

3. schůze Senátu
1. den schůze – 10.12.2014

Návrh zákona o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní

Tisk č. 378
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:52:45 - 15:53:22:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Mám jenom jednoduchou otázku, aniž bych napadal jak smlouvu tak zákon, ale trošku mi vadí – bývá obvyklé, že věci bývají reciproční, to znamená, já se ptám, proč jsme nevložili do našeho daňového zákona podobné ustanovení jako je v americkém zákoně, že pokud americká strana nesdělí to, co sdělujeme americké straně, tak si česká strana také bude z plateb, které jdou do Spojených států, odečítat srážkovou daň 30 %, nic jiného nepotřebuji, než odpověď na tuto otázku.

2. schůze Senátu
1. den schůze – 03.12.2014

Návrh senátního návrhu zákona senátora Františka Bublana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 330
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:12:14 - 12:16:02:

Dobrý den, kolegyně, kolegové. Já, protože jsem z Boží vůle ateista, tak nemůžu být nikým obviňován, že bych tady chtěl nebo nechtěl nahrávat církvím.

Mě ale zaujalo a rozšířil bych to, protože jsem zjistil, že jsou rozdíly nejen v majetku jednotlivých diecézí, pane senátore, prostřednictvím předsedajícího, ale dokonce i rozdíly v majetku občanů nebo rozdíly v majetku politických stran, protože třeba předsedající strany může hlasovat pro snížení platů poslanců, protože on svým poslancům může snadno dorovnat do libovolné výše 26 nebo kolik si řeknou, ale jiné strany to nemůžou. Takže bychom to měli rozšířit. Ale ten důvod je úplně jiný, ten vůbec nesouvisí s církvemi, ten souvisí s tím, že jsou tady síly, které za každou cenu chtějí regulovat, regulovat, regulovat.

Jen tak mimochodem, před chvílí jste zamítli, aby nám prezident přišel vysvětlit, proč chce vyhladovět Senát, což je proti těm sprostým slovům problém asi 1000x vážnější. V civilizované zemi by obě komory společně zasedaly a hledaly řešení, když tady pan prezident stál, tak říkal, jak je Senát tady důležitý, že tady je pojistkou. Pak na mítinku, kde se chce zalíbit lidem, tak začne vykřikovat, že Senát je třeba nechat vyhladovět, takže mu nedáme žádné peníze. Kdyby se podobně chovala Sněmovna, tak ho také může nechat vyhladovět a nedat mu žádné peníze, nebude mít ani na jitrnice, natož na slivovici. Ale to není to podstatné. To podstatné je, že nám tady demokracie uniká a svoboda po prsty, a my si toho vůbec nevšímáme. Až si toho začnete všímat, tak už bude pozdě. Bude pozdě. Když jsme teď projednávali v ÚPV, tak se tam objevily věci, které vám připadají velmi dobré, jak budeme kartami platit bezhotovostně, úžasné, někde v Norsku nebo kde už zruší hotovost, to je bezvadný, transparentní. Akorát že se už zbavíme poslední svobody, protože ti loupežníci budou vědět o všem, co, kdo, kde a proč nakupuje. Já jsem se ptal paní náměstkyně, zda jí bude milé, když celá republika bude vědět, jaká nakupuje tanga, nebo když se na výpisu z účtu objeví prstýnek a manželka řekne: Komu jsi ten prstýnek kupoval? Já jsem si nevšimla, že bys ho kupoval mne.

Takže já k tomu přistoupím velmi pragmaticky. Budeme žít i bez tohoto zákona? Je ten zákon nezbytný? Potřebných zákonů tady máme tisíce, dokonce jsem slyšel, že budeme hodnoceni podle rychlosti, jakou budeme přijímat zákony, aby to běželo. Vy dobře víte, co z Parlamentu vypadává za nesmysly, že česká legislativa už neumožňuje normální žití. Ani obcím, ani občanům! Jsme zregulovaní, už nevíme, kam máme běžet, proč tam máme běžet, máme tisíce... Dnes jsem se dokonce dočetl, že budeme mít nějaký Úřad pro veřejnou správu, úžasný, který bude databáze všechny spojovat, ale současně katastrálním úřadům hrozí pokuta, protože EU konstatovala, že z dotací se nám ty registry neosvědčily – zkoušely tam jednoho přihlášeného trvale a už byl špatně logicky, protože velké databáze fungují logicky jenom několik vteřin, než do nich dá někdo něco špatně. My se od toho nechceme oprostit, nechceme si ten život zjednodušit, aby se normálně dalo žít. Blbostí nám tady zabírají média celé týdny, úplné ptákoviny, ale vážné věci nám tak unikají, jakoby se nic nedělo. Jakoby to bylo v pořádku.

Já se připojuji k těm, kteří říkají "zamítnout", protože bez toho zákona budeme žít stejně špatně, jako jsme žili doposud.

26. schůze Senátu
1. den schůze – 22.10.2014

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 347
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:45:04 - 10:48:41:

Dobrý den, pane místopředsedo, dobrý den, pane ministře, dobrý den, kolegyně a kolegové. Já vám přečtu nejprve jeden dopis. Je z ministerstva vnitra - z odboru všeobecné správy, Náměstí Hrdinů:

Ministerstvo vnitra zaznamenalo, že v některých obcích, stejně jako tomu bylo ve všeobecných volbách do zastupitelstev konaných v roce 2010, dochází i nyní před volbami do zastupitelstev k tzv. kupování hlasů. Žádáme Vás proto tímto, abyste informovali obce ve své územní působnosti, aby podle místních podmínek bylo zváženo přijetí opatření, a to ve spolupráci s Policií ČR a obecní policií. Poznatky při zajišťování veřejného pořádku v průběhu voleb mohou posloužit následně jako podklad pro případné soudní řízení směřující k neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti kandidáta. Ústavní soud již vyslovil, že zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek zajištění legitimity zvoleného orgánu. Rozhodující je pravděpodobnost vlivu volební vady nebo volebního deliktu na volební výsledek v konkrétních volbách s konkrétními voliči. To jistě nevylučuje, aby kandidát, který se dopustil závažného volebního deliktu, např. podvod, podplácení, nebyl diskvalifikován. Rovněž, jak uvedl Ústavní soud, smyslem voleb do obecního zastupitelstva není dražba funkcí v obecní samosprávě, ale vyjádření nezávislé vůle voličů při výběru kandidátů. Vůle voliče, který je zkorumpován, není nezávislá. Samozřejmě se to dá stíhat pro trestný čin podle § 351 trestního zákona a v reakci na situaci, která nastala už při volbách v roce 2010, ministerstvo novelizovalo trestní zákoník, ust. § 351, a to rozšířením o další skutkovou podstatu trestného činu, maření přípravy a průběhu voleb a obecního referenda. Kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s výkonem volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu poskytne, nabídne nebo slíbí finanční, majetkový nebo jiný obdobný prospěch, aby volil nebo hlasoval v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle. Není proto vyloučen ani podnět orgánům činným v trestním řízení.

A protože jsme si tady odsouhlasili zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, dávám na zvážení, jestli před těmito volbami není možné skrýt pod tuto skutkovou podstatu např. zvýšení platů státním zaměstnancům o 3,5 %, a to už od listopadu, nikoliv od Nového roku. Pak se to trochu zadrhlo u zdravotníků, že, ti to budou mít až od Nového roku, ale už chtějí 10 %, už se chystají stávkovat, 5 % jim nestačí. Dále pak den před otevřením volebních místností ministerstvo financí oznámilo, že už má hazard vyřešen, protože každý, kdo přijde hrát, tak bude mít kartičku, tu přiloží, ona ukáže, jestli může hrát nebo ne, jestli náhodou není příjemcem dávek v hmotné nouzi. Patří mezi to i právě to, co tady projednáváme, to znamená zrušení poplatků, což je také svým způsobem kupování voličů.

Nebudu se k tomu více vyjadřovat, jen jsem chtěl veřejně říci, že tady chceme někoho stíhat za to, že dal někomu tři stovky na pivo, aby někoho volil, a miliardové uplácení voličů, a zdůrazňuji, že se to netýká jenom této vlády, je to už dlouho a dělá to každá vláda ve větší nebo menší míře. Jenom jsem na to chtěl upozornit, že to není úplně férové jednání a bere to voličům svobodnou vůli hlasovat, protože jsou ovlivněni tím, co jim kdo dá. Že to je všechno na dluh, že to jsou peníze, které neexistují, protože si je musí stát půjčit, aby mohl tyto kroky udělat, to nechávám na jinou debatu. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 351
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:29:46 - 19:36:33:

Krásný večer. Dělíme se na 2 skupiny. Jedni, kteří znají problém ze svých kanceláří, a druzí, kteří ho každý den řeší. To je ten rozdíl. Já nebudu mluvit o detailech, ale o tom, jak jsme se obklíčili tím, co je přenesená působnosti neboli státní správa a co je samospráva. Nebudeme vědět, jak z toho ven.

Stačí si přečíst odst. 3 – Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu odmítne možnost přiměřeného bydlení, které je povinné si aktivně hledat. Za tímto účelem je osoba také povinna o pomoc při získání takového bydlení požádat obec, ve které má trvalý pobyt, či ve které se skutečně zdržuje. Obec je v těchto případech povinna příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, na jeho vyzvání sdělit, zda ji osoba o pomoc při získání přiměřeného bydlení požádala, zda osobě nabídka takového bydlení ze strany obce byla učiněna a zda tato nabídka byla osobou akceptována.

Samozřejmě pak dále je tam napsáno, že když mu obec nic nedá, tak na doplatek na bydlení má stejně nárok. Ale já se ptám, kde je tam ta přenesená působnost a kde je tam ta samosprávná působnost?

Tady se dohromady montuje a v důvodové zprávě je to vidět ještě daleko radikálněji, kde se píše, že dále se navrhuje povinnost této osoby, požadavek na uplatnění žádosti při hledání přiměřeného bydlení u obce, v níž má osoba trvalý pobyt, nebo obce, ve které se skutečně zdržuje. Všimněte si toho – ve které se skutečně zdržuje. To je velmi pikantní. Jenom pro ukázku, my jsme dostali dopis z Úřadu práce, že máme zajišťovat byty pro tyto osoby na celém území správního obvodu obce s rozšířenou působností. Chápete to? Proč bychom to dělali? My nejsme okresní úřad! Když jste si zrušili okresní úřady a vymysleli jste kraje, tak jsme teď tam, kde jsme. Kdyby byl okresní úřad, tak to umíme a říkala to správně paní senátorka Wagnerová.

Bezdomovec je státu, bezdomovec není obce. Bezdomovec je státu. On se pohybuje, jednou je v Praze, když je dost sběru v Teplicích, jde do Teplic. Až budeme mít úžasné kontejnery na železo, necháme udělat železné s kolečky, aby to odvezli rovnou, aby se netrápili s kárkami. To jsou přece takové zhovadilosti a my se tady tím úplně vážně zabýváme. No bezvadný! Kde budeme stavět ty sociální byty? Vytvoříme přece ghetta! Protože kdybyste náhodou navrhli, že na parcele ve městě někde bude stát sociální bydlení, tak vám garantuji, že Okamurovci přijdou s přímou demokracií a dostanete neskutečné petice a lidé budou chtít referendum, že tady ne. To postavte sociální bydlení, ale někde na kraji.

Kdysi mi jednou řekl někdo na nějaké konferenci vtip – z jedné strany koleje, z druhé strany řeka. To je jediné místo, kde se dají postavit takovéto sociální byty. Tak to funguje. My dostáváme petice na dětské hřiště. Jedna parta ho chce, druhá ho nechce. Natož, řeknu vám příklad s azylovým domem. Teď přijde zima a opět přijdou dopisy a noviny budou psát, kde máte azylový dům. Nemáte? Stačí zjistit adresu novináře a sdělit mu, že máme vyhlídnutou vilu naproti, kde chceme zbudovat azylový dům. Ujišťuji vás, že už nikdy, najednou jeho sociální cítění zmizí, udělejte azylový dům, ale proboha jenom ne v naší čtvrti! Víte, jak by to tam vypadalo?

My tam máme jednoho podnikatele s úžasným sociálním cítěním. Staví baráky, má svoje baráky a pronajímá je výhradně samoživitelkám a lidem, kteří mají nějaké problémy. Ale pozor, nikoli nepřizpůsobivým. Dokonce odmítl dotaci, vysokou státní dotaci, protože tam mělo být to, že obec bude určovat majitelům, kde rozhodne, že to bude sociální byt. To si opravdu děláte legraci! Něco takového v praxi vůbec není možné. Myslíte, že na to někdo přistoupí? To byste museli dát do občanského zákoníku to, co tam kdysi bylo, že když má někdo větší byt, tak mu tam někoho šoupneme. To už jsme tedy v socialismu oběma nohama. Ale my se tam řítíme. Jsme úplně v jiném systému, každý má na všechno právo, ale ne každý má na všechno nárok. To je základní rozdíl, o kterém se tady sporujeme. Práv má každý milion, povinností, o těch už nechce slyšet. Ale není možné do nekonečna lidi, kteří se nesnaží vůbec o nic, aby na úkor jiných lidí, kteří se starají, jsme se o ně do nekonečna a pořád starali.

Proto mám problém, mně se líbí, že je to malý krůček k něčemu rozumnému, ale opět jsme tady u toho – není to tam úplně dokonalé, to se příště opraví. Tohle přece nemůžeme říct. Jestli je příště, tak to nemůžeme schválit. My tady úplně benevolentně řekneme – jo, to je dobrý začátek. Proč myslíte, že nepokračuje sociální bydlení? Protože si s ním vláda neví rady. Protože ho neumí definovat. Proto je to takový problém. Kdyby to bylo tak jasné, tak se to rozjede. Myslíte si, že se obce pohrnou do toho, aby stavěly byty? Ani omylem! Tady to říkal, myslím, Jiří Čunek, když zlikvidujete, ty z té ubytovny dáte do toho bydlení, tak se vám tam nasají jak vysavačem další lidé z jiných obcí. A jste tam, kde jste začali. A to je pořád dokola. Takže takhle to prostě fungovat nebude.

Bezdomovci jsou problém, který na tomto světě nikdo nevyřešil. Kdo ho vyřeší, dostane Nobelovu cenu. Ten se vyřešit nedá z toho důvodu, že jsou lidé, kterým paradoxně bezdomovectví docela vyhovuje. Víte, jakou lidi mají svobodu, ti, kteří nemají ani občanský průkaz? Jak jim je dobře? Nejsou sešněrováni těmito kravinami a žijí si v létě docela krásně, v zimě poněkud hůř, ale jsou možná spokojenější než my. Oni nežádají o nic, někteří z nich nic nechtějí po nás, jenom ať je neotravujeme. Ale rozhodně to nevyřeší obce.

Vy tady všechno valíte na obce, speciálně na obce s rozšířenou působností, které jsou takovým otloukánkem, když nevíme, šup tam s tím! Když nevíme, uděláme předvolební trik, zvýšíme platy, a vy obce si to někde najděte, ty peníze, vám je nedáme. Vy stavte sociální byty, ale peníze vám nedáme. Někteří na to skočí. Víte, jaká to bude zase korupce, ty obce, které na to skočí, nebo si na to dokonce vezmou evropské peníze? Pamatujete si na těch 40 radnic? Chystá se ten samý podvod z vlády znovu, že obce si mají dělat projekty na evropské peníze na státní správu. Proč ty projekty neudělá stát? Já vám to řeknu! Protože se bojí policie! Protože udělat takový projekt a riskovat, že po 5 letech vás někdo přijde stíhat a může vás zavřít, do toho se státu nechce. Ale obce – ty na to některé skočí. Pak to dají, bohužel, kamarádovi. A jsou z toho problémy, před kterými jsme.

Já ten zákon podpořím se skřípajícími zuby, protože to taky považuji aspoň za krok. Ale ujišťuji vás, že tady s tím nejsme naposledy.

26. schůze Senátu
2. den schůze – 23.10.2014

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 348
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:07:35 - 15:07:51:

Omlouvám se, ale zpochybňuji hlasování. Mám "zdržel se", já jsem evidentně hlasoval – a dokonce u hlasování o vojácích, kde jsem hlasoval pro, tak se na sjetině objevilo zdržel, toho jsem si nevšiml, tu jsem nekontroloval – ale tady zpochybňuji hlasování.

Výroční zpráva Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2013

Tisk č. 323
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:01:28 - 16:02:48:

Dobrý den. Jenom malou poznámku. Když tady byla řeč o ÚOHS, samozřejmě mám problém, že mu to trvá dlouho, protože zákony jsou nastaveny tak, že kdekdo si může kdykoliv stěžovat.

Řeknu praktický případ z dneška. Přišel nám dopis z ÚOHS, že máme zaslat profesní životopisy členů výběrové komise – na základě stížnosti jednoho z neúspěšných dodavatelů, ačkoliv u zakázky byla jediným kritériem cena, takže o žádné odbornosti členů komise nemůže být řeč, protože zadání dělala odborná firma. Komise posuzovala pouze toho, kdo má nejnižší cenu.

Nicméně to nebrání neúspěšnému, aby zatěžoval ÚOHS. To je ten problém, proč on nemůže potom stíhat a stěžují si na to, že nemohou třeba uzavřít smlouvu, protože věc je v jednání... Takže to bych chtěl navrhnout jako inspiraci pro zákonodárce, aby notorické stěžovatele nějakým způsobem omezila. Částečně se tak už stalo, už to není tak jednoduché jako to bylo. U nás neúspěšní si vždycky stěžují, a nikdo nechce ani u soudu uznat, že byl neúspěšný a hledá v tom něco jiného, než v tom je. To je samozřejmě pro ÚOHS zničující. V množství případů a stížností, které jsou v republice, pak třeba trvá půl roku, než vůbec někdo dostane stanovisku ÚOHS. Děkuji.

25. schůze Senátu
1. den schůze – 01.10.2014

Návrh zákona o státní službě

Tisk č. 336
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:42:13 - 09:44:21:

Nic takového výbor nenavrhuje. On navrhuje nezabývat se ve výboru. Ale já navrhuji nezabývat se, a hned to zdůvodním. To, co čtete v diplomatické zprávě legislativy, že se jednalo o vcelku velmi neobvyklý legislativní proces, je velmi diplomaticky řečeno. Já se obávám, že my tady teď strávíme, a bylo to vidět i na zpravodajských zprávách, několik hodin vyprávěním o tom, jak je ten zákon špatný, abychom ho potom odsouhlasili. Stalo se to naposledy minule s oním zákonem o zákazu výkupu kovů, kde jsme přijali jakýsi kompromisní návrh, a sněmovna nás odkázala do správných mezí.

Je to jediný způsob, jak se tento Senát na konci svého volebního období může vypořádat s tím, že nebude odpovědný – nebude odpovědný za to, co je tady navrhováno! Já vám garantuji, že novela přijde tak rychle, že si to ani neumíme představit.

To není žádný zákon, který by platil bez ohledu na to, kdo bude vládnout. To je takový paskvil, že nebude platit ani několik měsíců. Stačí si přečíst jenom stanovisko legislativy, a to je opravdu velmi slušné a opatrné, nikam nenavádí, jenom konstatuje. A jenom to, co konstatuje, by stačilo na zamítnutí tohoto návrhu!

Ale vzhledem k tomu, že se tak dohodla sněmovna dokonce koaličně i opozičně, tak by to nebylo fér a stejně by nám to nepomohlo, ale ten zákon by stejně se jenom zdržel a nakonec by byl přijat. Mimochodem se tam zcela zapomíná na úředníky samosprávných celků, kteří vykonávají státní správu v takzvané přenesené působnosti ve zcela stejném rozsahu jako státní úředníci, ale žádných takových výhod, které jsou v tomto zákoně, nepožívají! A že se valí zejména na obce s rozšířenou působností každý den další a další úkoly, samozřejmě bez peněz, to je evidentní! Takže to je důvod, abychom tady dvě hodiny všichni nevyprávěli, co je tam špatně, a potom nakonec po dvou hodinách hlasovali pro, protože se to tak má...

Když schválíme - nezabývat se, to je jediný způsob, jak se s tím čestně jako Senát vypořádáme. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:52:08 - 10:58:27:

Ještě jednou, dobrý den. Varoval jsem vás, neposlouchali jste, tak to máte... Když jsem vám to říkal, mohli jste to mít za sebou. Teď se tady budete přesně, jak jsem předpokládal, utápět hodiny o tom, jaký je to paskvil, abyste potom – na příkaz svých nadřízených orgánů – zvedli pro to ruku. To já tedy neudělám!

Mám tu výhodu, že na rozdíl od mnohých politiků jsem nepodepsal vyděračské žádosti "Rekonstrukce státu", s kterým teď mnozí máte problémy, protože oni si vás napsali a teď budou před volbami rozesílat do schránek "kdo byl hodný, kdo nebyl hodný", ačkoliv k tomu nemají absolutně žádný mandát. Mají samozřejmě právo vyjádřit svůj názor, ale nemají nárok. Oni si ovšem myslí, že mají nárok! Dokonce je tady hodnocení – soudruzi, toto jste splnili, toto jste nesplnili! Jak si to vůbec představujete? V jednom odstavci tohoto mailu je jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát... pětkrát slovo "politika". A o čem jiném to je, než o politice? To jenom někteří se pořád tváří, že žádní politici nejsou, že oni to budou řídit jinak!

Každý, kdo cokoliv v životě dělá ve společnosti, se v podstatě chová politicky. I ten, kdo podepisuje petici, že chce dětské hřiště; jiný podepíše petici, že nechce dětské hřiště...

Když mě "Rekonstrukce státu" oslovila, abych jim podepsal úplně vágní sliby o něčem, o čemž v té době nebylo nic známo, tak jsem napsal, že bohužel nemůžu, protože jsem den předtím podepsal jiné takové organizaci, která se jmenuje "Konstrukce státu" – myslím, že je přijatelnější stát konstruovat, ne rekonstruovat, natož destruovat.

Tady nedochází k žádné rekonstrukci státu. Ale k totální destrukci státu!!! Proboha, co jiného, kdo jiný by měl řídit stát, než politici, kteří k tomu mají mandát? Co je na tom, proboha, špatného? U nás politika je sprosté slovo a politik je zločinec... Proto také někteří se stále i na bilboardech tváří, že žádní politici nejsou, že oni byli bohem nebo kým nadáni, aby nám říkali, co je správně, a co není správně. Tady je to vidět! Už jenom to, že tady pořád mluvíme, jestli nám to Brusel uzná, a když nám to neuzná, tak nedostaneme peníze... Tak to je právě kopie Bruselu.

V Bruselu je to tak, že tam politici v podstatě vůbec nic nerozhodují, ale úředníci, kterých jsou tam tisíce, musí trvat na tom, a ono to tak je i na našich úřadech, aby stále byli úředníky, tak musí vymyslet nové a nové vyhlášky. Nové a nové směrnice. Jednou vysavač může mít, pak nemůže mít. Mimochodem, prodejci vysavačů zaznamenali v posledních měsících neuvěřitelný boom. Možná je to dobrá finta. Možná to napsal nějaký úředník, jehož manžel má firmu na výrobu vysavačů, který si říkal, tohle, když tam napíšeme, tak si všichni koupí vysavač... To je stejné, až teď řeknou, že obsah automobilu bude nejvýše 600 kubických centimetrů, tak všichni začnou kupovat velká auta, aby si ho ještě koupili, než to Brusel zakáže.

Vůbec nechci mluvit o tom, o čem zákon je. Protože to nemá žádný význam. Vy tady všichni říkáte za mě, že je to hrozný paskvil, abyste potom ten zákon odsouhlasili!

Chci jenom říct, že pokud si necháme vnutit to, že kdosi bez mandátu si vybuduje takovou sílu, že ministři se mu klanějí a chodí s ním jednat o tom, co smějí a co nesmějí – a já jsem jednou zažil takové jednání na Úřadu vlády, kde byli tito lidé; tehdy se to týkalo zákona o obcích a dnes se to týká zákona o státní službě, zítra se to bude týkat něčeho jiného. A tady už bylo řečeno, že základní chyba je, že pro občana toto nemá vůbec žádný význam. Protože on to vůbec nechápe. On vůbec neví, že řidičáky sice vydává magistrát, ale že je to přenesená působnost. Jemu je to totiž úplně jedno!

Ale základní rozdíl mezi státní správou a samosprávou je v tom, že matrikářka, když dostane od snoubenců jedno, druhé a třetí potvrzení, tak jim prostě dovolí, aby se vzali. Praxe ovšem bývá jiná. Když matrikářka zjistí, že ona si bere bohatého cizince, tak to jí to trochu znechutíme... Kurňa, já se tady dřu za pár šprdlíků, tak nám přineste ještě čtvrté, páté; když je z Mexika, nejlépe si doleťte pro něj do Mexika...

V tom je problém. Státní správa musí pracovat podle přesných pravidel. Samospráva má právo volby, protože může něco dělat jinak, než to jde. Ale tím, jak jsme to smíchali, tak se rozdíl úplně setřel. Proto jsem říkal, že tohle je hezké.. A co úředníci samospráv? Magistrát dělá dnes více než 60 % státní správy! Jsem přednosta okresního úřadu. Dokonce jsem se dozvěděl, že když nebudu platit neziskovkám v obcích okolo, které dělají sociální služby, tak sociální služby budou zrušeny! A co mně je, proboha, do toho? Dozvěděl jsem se, že mám zajišťovat byty pro sociálně slabé v celém svém správním obvodu! A co mně je do toho? Tam jsou obce, které mají starosty. Řekl jsem, já to hned udělám, až se k nám ty obce připojí a uděláme jedno velké město... Kdo z vás si dovolí říct, že 6200 obcí v ČR je stav, který je naprosto neúnosný! Žádný politik se to neodváží tady ani říct. Problémy, které jsou s tím spojené, jsou nekonečné! V Německu, když tady byl – jak říkala senátorka Dernerová – já vás varuji, paní senátorko, nedá se nic opsat. Jedině, když přijmeme ústavu Spolkové republiky včetně jejího kompletního právního řádu, pak to má smysl.

Není prostě možné, jak si někdo myslí, že si vybereme, to už jsme zkoušeli v trestním zákoně, že si něco vybereme z anglosaského, něco z rakouského... To nefunguje.

Ale co můžeme, je nedovolit, abychom zaplavovali legislativu dalším a dalším chroštím!!! Dnes jsou tady tři takové body, které nic nepřinášejí!!! Jenom zaplavují legislativu. A v téhle zemi už se nedá podle práva žít, protože právo už tady nezná nikdo!

Už jsem to tady říkal. Vypněte na měsíc ASPI a republika zkolabuje. Mimochodem, bude to jeden z teroristických činů. Ne, že bude někomu ubližovat. On to jenom vypne... Otázka je, jestli se nám potom nebude žít lépe. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:07:15 - 11:07:41:

Mě zaujalo, že chceme někomu zabezpečovat úplně všechno, ale já bych byl pro, abychom všem úplně všechno zabezpečili, protože dlaždičkář, který nemá zakázku, tak mu nikdo nic nezabezpečuje... Takový přístup přece vůbec není možný! To opět opakuji, jak zabezpečíme rodinám samosprávných úředníků také úctu a zabezpečení rodin. To je přece nesmysl!
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:15:25 - 11:16:16:

Nedá se nic dělat, mně se to fakt jenom zdá. To, co tady říkal pan senátor, za prvé není pravda. Nebude platit zákon z roku 2002. Nevěřte tomu. Koaliční vláda to nikdy nedopustí. Pokud by skutečně došlo k tomu, že by tento zákon nevstoupil v platnost, tak tamten zákon bude pozastaven, respektive zrušen. Ten platit nemůže, protože vzhledem k tomu, co už vláda naslibovala, na to by už neměla. Takže to je lež, to není prostě pravda. Ale mě zaujala jiná věc, co tady říkal pan senátor: Však už můžeme začít pracovat na novele. To přece snad nemůžeme myslet vážně! My tady schvalujeme nějaký záměr a už budeme pracovat na novele. (Poznámka: Pane senátore, máte faktickou.) To je faktická poznámka, aby bylo jasno, o čem tady je řeč.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Františka Bublana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 330
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:50:10 - 14:52:52:

Roští, roští, roští! A ještě k tomu předvolební roští! Za chvíli se tím roštím už ani nedokážeme propasírovat, je stále hustější a hustější! Čekám, kdy pan senátor navrhne, že ani mše se nemohou konat v neděli, protože prodávat se nebude v neděli, tak proč by měly být mše v neděli. Prostě uregulujeme se k smrti. Ono to není tak nevinné, že jenom bude někdo něco hlásit. Ono to hlásit se musí udělat kolem toho – nejspíš by se zakoupilo za několik milionů zase nějaké IT, které by to elektronicky hlásilo, aby někdo jiný se v tom mohl hrabat!

Člověk má potřebu se pochlubit, a já nepochybuji o tom, že pokud církve budou dělat nějaké takové dobročinné věci, tak se s tím nepochybně pochlubí i samy a nepotřebují na to zákon.

Je to jenom další předvolební trik, který navazuje na to, že paní senátorka Gajdůšková se svou komisí neuspěla, takže alespoň malá nálepka, je to věc kontroverzní a přece jenom se někdo na tom dá chytit, protože řada lidí nemá církve ráda, takže je to takové docela hezké, zase jsme jim trošku, malinko zavařili... Je to samozřejmě absurdní!

Je to absurdní, když paní Havránková dostala poměrně slušné peníze za pozemek, aby jí někdo určoval, za co je má utratit.

Ony by byly i jiné příklady. Když někdo je nezaměstnaný, a nemluvím teď o dávkách v hmotné nouzi, ale pokud dostane podporu v nezaměstnanosti, tak v podstatě státu není vůbec nic do toho, co on s ní udělá.

Měl jsem nedávno besedu se studentkami a jedno téma také bylo mimo jiné, a to nejnovější hit – zdravé potraviny ve školách, aby nám děti jedly zdravě a nejedly nám sladké tyčinky a nechtěly Coca-Colu.

Jenom není úplně jasné, jak se zabrání tomu, že si tyčinku přinesou z domova a Coca-Colu ve flašce. To jim budou učitelé zabavovat? Nebo budou chodit nějaké kontroly domů, jestli také doma jedí zdravě - a vlastně, co je zdravé? Jistě si pamatujete, že pepř byl jednou zdravý, pak nebyl zdravý, kuřata byla jednou zdravá, pak tam byly hormony, narostla mi prsa, ještě jsem se jich nezbavil dodnes... Kdo tedy bude určovat, co je zdravé?

Tento zákon není nejen nezbytný, což vždycky říkám, přežijeme bez něj? Potřebných, těch je, bez tohoto zákona přežijeme úplně v pohodě! A to je hlavní kritérium. My tento zákon k ničemu nikdo nepotřebujeme. Jenom někdo ho na chvíli potřebuje v předvolební kampani! Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:58:37 - 14:58:57:

Nebudu polemizovat. A o tom válcování bychom si tady mohli vyprávět, jak se kompromisy tady přijímají, to nebudu řešit.

Já se jenom ohrazuji proti osobním útokům pana předsedy, a také nemohu za to, že on by třeba hrát nemohl, protože jeho čeština by se na jevišti neuplatnila.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:40:52 - 15:42:43:

Mě zaujalo to o tom jednom hlasu. To mě zaujalo, to je obecný problém. ČIli ráno jsme hlasovali o nezabývat se zákonem o státní službě a chyběly pouhé tři hlasy, aby to prošlo. To bylo tedy velmi nátlakové. Měli bychom se k tomu ještě možná vrátit a hlasovat znovu, aby to bylo hezky nenátlakové.

Víte, hlasování je nejméně spravedlivý způsob. Samozřejmě vždycky je lepší konsensus, ale bohužel nikdo nevymyslel nic jiného. Představte si zemi, kde referenda končí většinou 51:49, takže vlastně polovina národa. Teď ve Skotsku to bylo o něco víc, ale stejně skoro polovina Skotů byla neuspokojena. Ona chtěla něco jiného. To prostě tak je.

Já jsem měl kdysi spolupracovnici a ona sázela. Kupovala si losy Československé státní loterie a vždycky říkala: "Jardo, kurník, vo jedno číslo, čoveče, vo jedno číslo a měla jsem!" Já jsem jí vždycky říkal: "Paní, víte, ono je to úplně jedno, jestli vo jedno číslo nebo o devět, prostě jste nevyhrála." To hlasování tak je. Jestli to je o jeden hlas, nebo není o jeden hlas, to vůbec není podstatné. Bohužel lepší způsob není.

Ale já jsem si rychle přečetl stanovisko Biskupské konference a zeptám se tedy jednoduše. Proč se, když je to tak všechno bezvadné, nevezme tento návrh, neprojedná se, když to je tak krásně dohodnuto, a pak ho tady jednomyslně určitě odhlasujeme. Takže, zamítněme to, ať si hoši dojdou zpátky do té skupiny a svojí invencí se tam domluví. A když bude ve shodě, tak tady těžko bude někdo protestovat, když tady dostaneme jasné stanovisko obou stran, že takto to je, legislativa řekne ano, takto to je bomba, to je bezvadné, tak určitě to tady bude jednomyslně odhlasováno.

24. schůze Senátu
1. den schůze – 27.08.2014

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy

Tisk č. 297
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:03:46 - 10:05:05:

Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já bych jenom chtěl upozornit, že pokud pan předseda chce vést takto dlouhý monolog v rozpravě, tak by se měl řádně přihlásit, ale to jenom na okraj. Já jsem před chvílí slyšel, že kdybychom snad chtěli v té smlouvě něco změnit, tak by to mohl být problém. Ale v mezinárodní smlouvě... Já si vzpomínám, když jsme v ÚPV projednávali smlouvu s Německem, kde bylo Teplit-Schönau napsáno, a já jsem velmi protestoval, že soudruzi z NSR zřejmě jaksi ještě nepochopili, že už jsme někde jinde, tak jsem trval na tom, že to tam nebude napsáno. Byl jsem tehdy upozorněn, že to v žádném případě nejde, že by to muselo vyvolat nové jednání s německou stranou o mezinárodní smlouvě. Byla to tehdy ta smlouva, že německá policie může pronikat do našeho území až do Prahy a my nemůžeme pronikat ani do Drážďan. Ale to jen na okraj.

Já nebudu tady vést právní debatu, jestli můžeme nebo nemůžeme, ale já tady řeknu něco jiného. Smlouva se jmenuje "o obavách irského lidu". Já jenom připomenu, že stejné obavy jsme měli my o Lisabonskou smlouvu, a dopadlo to, jak to dopadlo. Takže dělejte, jak myslíte, ale já také zastávám názor, že když jsme jednou projednali, tak není důvod projednávat podruhé.

Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 328
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:18:46 - 11:21:39:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, já nebudu sahat do střev toho zákona, ale řeknu něco obecného, protože si to neodpustím. Opakuji to tady pořád, a pořád je to jako házení hrachu na zeď.

Možná si vzpomenete, že svého času bylo uloženo pracovníkům ministerstev, aby se naučili anglicky. Měli na to jistou lhůtu a po té lhůtě by to byla v podstatě ztráta kvalifikace. Jak se později ukázalo, nikdo se anglicky nenaučil, tak se tato podmínka zrušila. Mohl bych jmenovat desítky takových věcí. Např. služební zákon, který se také tak hezky přijal a pak se asi pětkrát odkládal, protože bylo zjevné, že nemůže fungovat.

Říkám to proto, abychom vždycky ctili tu zásadu "zamysli se poprvé, podruhé a potřetí", protože toto je přesně tento případ. My jsme dostali ty pedagogické pracovníky do takové zvláštní situace. Ti, kteří si to udělali a snažili se, těm se dnes zdá, že jsou oběťmi podvodu, protože byli hloupí, že věnovali čas a energii tomu, aby si to vzdělání dodělali. A ti údajně chytří, ti si počkali a dopadlo to, jak to dopadlo. Teď dělat arbitra toho, jak to udělat, je velice složité. Jen na okraj poznamenám, že ono je to, můj předchůdce vždy říkal, vzdělání před blbostí nechrání.

Ono je to velmi složité. Jestli jste viděli Formuli 1, jak tam narazil Rosberg do svého kolegy, tak jenom pro vaši zajímavost, konstruktéři automobilů Formule 1 jsou převážně bývalí automechanici, kteří měli automobilismus jako svého koníčka a vypracovali se tak daleko, že konstruují dnes to, co konstruují, což nám laikům připadá téměř nemožné, že vůbec někdo něco takového vymyslí. Mohl bych uvést i příklady z IT, kdy jeden kamarád měl syna, který začal s počítači jen tak doma a nakonec se z něj stal takový expert, že dělal inline linku v továrně, kterou oficiálně vzdělaní "ajťáci" udělat neuměli. Takže není to tak jednoduché, že jenom sama škola může člověku dát jakýsi do budoucna, určitě je to dobře, ale je to vidět třeba i na úřadech, kdy přijdou mladé pracovnice, vzdělané v sociálně-právní oblasti a se staršími dámami, které mají mnohaletou praxi, se nemohou vůbec rovnat. A je to celkem přirozené, ta kombinace praxe a teorie být musí.

Takže já nic jiného nechci, než abychom pro příště, až zase tady budeme něco schvalovat, si uvědomili, jestli je to reálné, jestli to tak opravdu bude, jestli tady zase nebudeme muset 200x novelizovat, protože jsme pod nějakým vlivem čehosi o něčem hlasovali.

To je vše, co k tomu mohu říci, jinak proti zákonu nic nemám.

Díky.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 324
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:35:38 - 12:38:49:

Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, mě mrzí, že pan ministr zmizel z té galerie, protože já bych ho tady nutně potřeboval, aby mi odpověděl na některé otázky.

Ale mě už nebaví to plakání. My si tady teď všichni postupně popláčeme, jaká je to hrůza a potom potupně schválíme to, co nám dala Poslanecká sněmovna. Není to poprvé, není to ani naposledy, kdy my připravíme nějaký senátní návrh zákona a sněmovna ho vykostí biologickým odpadem a pošle nám sem legislativní odpad. A my si tady hezky popovídáme, pobrečíme, ale pak, protože přece ta Unie by nás pokutovala, tak musíme.

Nemusíme vůbec nic. To je věc sněmovny, věc vlády, my si můžeme klidně zase vykostit ten zákon zpátky do té původní podoby a vrátit ho sněmovně. Sice s rizikem, že nemusí projít, ale to riziko je tady vždycky. Ale já odmítám nést to riziko jenom jednostranně. My ho máme pořád.

Já vás varuji, že pokud toto tady bude přijato, tak tady budeme sedět velmi brzy nad tím znovu. Protože já bych chtěl česky, aby mi někdo vysvětlil, jak to bude opravdu v praxi vypadat a jak ty obce to budou dělat. Ujišťuji vás, že to mi nikdo tady nevysvětlí. Jsou to vlky plky, protože prakticky to obce obejdou... My už máme dávno na dva tisíce čtyři sta nebo kolik nádob na biologický odpad, nepotřebovali jsme k tomu ani Evropskou unii, nepotřebovali jsme k tomu ani zákon, žádnou vyhlášku o odpadech nemáme - a funguje. My ji ani teď nevydáme a jsem zvědavý, jak si s námi vláda poradí, když ji nevydáme. Tam je sice napsáno - musí, ale když ji zastupitelstvo neodsouhlasí, tak nevydá. A co budeme dělat?

Když budeme sbírat kovy, tak to má jeden pozitivní dopad, že ulehčíme "košohrabům" práci, že oni už nebudou muset. A oni to nejspíš odvezou i s tím kontejnerem. Nebudou muset už mít ani vozíček. Prostě jsou to nesmysly. A mě by zajímalo, aby ministerstvo nám odpovědělo s detailní analýzou situace, zejména ve starých zemích Evropské unie – kdo z vás byl ve Francii, tak ví, jak je to tam s odpady. Válí se na ulicích do rána v modrých a barevných pytlích a igelitových taškách, protože ty pytle se musí kupovat, takže lidé místo, aby je kupovali, tak vezmou jiné pytle. Je tam smícháno všechno dohromady. U nás tento systém neuspěl, většinou proto, že všechny ty pytle byly rozhrabány a vybráno z toho, co bylo zapotřebí.

Takže těch otázek je tam víc než odpovědí, ale ta základní je, jestli přistoupíme na hru, že my něco podáme, sněmovna použije ten papír a sem nám dodá něco úplně jiného. Pak je zbytečné, abychom tady v diskusi takhle dlouho plakali. Jestli chceme něco udělat, tak použijme ten pozměňovací návrh, vraťme to do podoby našeho tisku, který měl úplně jiný cíl, a vraťme to Poslanecké sněmovně.

A pokud pan ministr má potřebu uplatnit nějakou směrnici Evropské unie, tak ta to udělá v řádném procesu a pošlou nám sem řádný, odborně zpracovaný zákon, že toto je všechno jiné než odborně zpracovaný zákon. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 327
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:31:35 - 16:35:32:

Vážený pane místopředsedo, mě zaujalo, jak pan senátor Nenutil tady natřel svého koaličního partnera, to je zřejmě asi ve všech koalicích stejné, ale o tom jsem mluvit nechtěl.

Já mám situaci proti vám všem značně zjednodušenou. Protože patřím ke skupině obviněných z různého lobbingu, tak já nejsem nikým zlobbován a mám to vyřešeno jednoznačně, nebudu hlasovat pro žádnou variantu týkající se daně na cigarety, protože si myslím, že jestli se mluví o tom, že výrobní cena krabičky cigaret je někde mezi 4 – 6 Kč a lidé za ni platí 60 – 90 Kč, tak je tady něco jaksi zvláštního. To zvláštní je na tom to, že nejen ČR, ale všechny země přišly na to, že takový business se jim s žádnou jinou komoditou nemůže podařit. Takže navenek; Evropskou unií počínaje, výkřiky o tom, jak kouření škodí a jak je potřeba ho zakázat v restauracích a všude, a jak je třeba zakázat další věci, tak najednou, když tečou penízky, tak to už tolik nevadí.

Takže já nebudu z principu hlasovat pro žádné zvýšení daní, většinou nehlasuji nikdy pro žádné zvýšení daní, protože si myslím, že pokud by stát chtěl opravdu zasáhnout a choval se upřímně, tak by nepodporoval pěstování tabáku, stejně jako EU, a postavil by kouření na úroveň drogy, za kterou by hrozil nepodmíněný trest od 3 do 10 let. A potom bych uvěřil tomu, že to s námi myslí dobře. Ale on to s námi dobře nemyslí, on je stejný jako každý businessman, protože tady to má velmi jednoduché získat peníze, a teď nastává ten boj mezi jednotlivými, jestli bude už jenom ta konstrukce daně za cigaretu a procentně je zajímavá, v které se už skoro nikdo nevyzná, už nikdo neví, co se stane, když tam za tu cigaretu dáme 1,24 Kč namísto 1,25 Kč, nebo 1,26 Kč, tam už v tom ztrácíme v podstatě přehled. Kdyby ta daň byla jednoduchá, tak by bylo všem jasné, ale ono je právě jistým účelem právě, aby nebyla příliš jednoduchá, aby se v ní nikdo nevyznal.

Takže tam já, pokud jde o tabák, mám jasno, a pokud jde o zelenou naftu, já jsem známý tím, že moc zelené nemiluji, proto také nemiluji ani zelenou naftu. Já vám přečtu dnešní e-mail od paní Jarmily K.

"Vážený pane senátore, zarazilo mě vaše dnešní vyjádření na ČT24 k zelené naftě. Že ji lidé používali a používat budou k soukromým účelům, nebo ji dokonce prodávat, to máte pravdu." Přitom já jsem vůbec o prodávání nemluvil, to mě ani nenapadlo, že ji ještě prodávají, to už si tam Jarmila domyslela sama, takže teď už vím, jak je to doopravdy. "To, že jste označil místem konání takových praktik Čechy, to si vysvětluji tak, že máte utkvělou představu, že Morava a Slezsko jsou součástí Čech. V tom s vámi nesouhlasím, a prosím o trochu ohledu k lidem, kteří za svou vlast považují Moravu nebo Slezsko, které jako historické země vytvořily spolu s Čechami Českou republiku neboli Česko. Jako senátoru vám předem děkuji za to, že moji připomínku vezmete na vědomí. Přeji vám mnoho úspěchů ve vaší práci. Jarmila K."
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:35:33 - 16:35:36:

Až uslyšíte odpověď, tak zjistíte, že souvisí s projednávaným bodem.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:35:38 - 16:35:43:

Je velmi stručná. Nezlobte se, já ji musím přečíst, moc se vám omlouvám.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:35:43 - 16:35:49:

Se zelenou naftou se švindluje i na Moravě. Zdá se vám, že to nesouvisí se zelenou naftou? To byla moje odpověď.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:35:51 - 16:35:52:

Probíráme oba dohromady.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:35:57 - 16:35:59:

To nám jenom namlouváte.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:58:23 - 16:59:00:

Já mám jenom faktickou poznámku. Já jsem teď zkoušel v té místnosti, kde je televize, se dívat jako občan naše jednání. Já vám řeknu, co jsem si o nás pomyslel, to si neumíte ani představit! Proboha, vzpamatujme se! Vždyť už se v tom nevyzná nikdo a my jsme tady z toho udělali takovou matlanici, takže já proto, abychom udělali něco pozitivního, tak vám řeknu, co se stane, když se naleje zelená nafta do tabáku. Je to výborný prostředek na španělské slimáky.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:08:14 - 17:08:25:

Jenom faktická, prosím vás, až bude zelená nafta, o té neproběhla rozprava, jenom, abychom na to nezapomněli a hezky to tak nespláchli.

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Radka Martínka, Martina Tesaříka, Stanislava Juránka, Miloše Malého a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 303
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:48:28 - 17:48:47:

Nebojte se, opravdu nezdržím. Jenom připomenu, že je to zase jeden z případů, kdy se nikdo nezamyslel ani poprvé. A dal do zákona, že děti v 18 letech dostanou fakturu. Zase vám to jenom připomínám, abyste při každém zákonu tyto hlouposti neschvalovali! Děkuji.

23. schůze Senátu
1. den schůze – 23.07.2014

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 312
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:40:23 - 10:45:00:

Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Protože už byl avizován ten pozměňovací návrh, který vypouští tu "humlovinu", já nevím, jestli ji pan poslanec Huml studoval VUML, ale vypadá to tak, protože takové nápady opravdu normální člověk mít nemůže. Když si přečtete, co to obnáší a co to znamená, on jenom primitivně si obhajuje, protože neumí říct narovinu, že by se neměla odtahovat vozidla zákonodárcům z důvodů politických, aby nemohlo být někomu znemožněno eventuálně někde hlasovat, jak jsme byli v minulosti svědky. A protože poslanci se bojí, teď už jste je možná mohli vidět, jak se pitvořili, že 1 % navýšení platů je strašně hodně a že určitě těch 600 Kč dají na humanitární účely, jak je v kraji zvykem, protože se bojí říct na rovinu cokoli. Tak to je dobře, že tady takový pozměňovák zazněl.

To, co tady říkal kolega o těch přestupcích, on samozřejmě ten problém je ještě horší. My tady mluvíme jenom o státech EU, ale my například ve městě máme 10 % cizinců, kteří ale nejsou z EU, jsou to Rusové a jsou to Arabové, kteří páchají přestupky naprosto neuvěřitelným způsobem. A tady nám žádný formulář nepomůže. Ale řešení je velmi jednoduché, a to souvisí s mým druhým pozměňovacím návrhem.

Pokud bude policie stíhat přestupky na místě, jak je tomu třeba v Rakousku, tam neujedete prostě, tam vám vezmou rádio, když nemáte peníze, a zaplatíte na místě, ne v přestupkovém řízení, kde jsou desítky milionů korun na pohledávkách, zejména obcí s rozšířenou působností, protože kdejaká vesnice si dá stacionární radar a měří a měří a posílá to na obec s rozšířenou působností a té narůstají dluhy. Vymahatelnost peněz za přestupky je téměř nulová. To je daleko horší než za nájemné a za jiné poplatky. Tady je nulová. Nejde to ani prodat, protože to je ve správním řízení, takže se ta pohledávka nedá někomu prodat jako např. pokuta u dopravního podniku. Takže to tam leží, nevím teď aktuální stav, ale bývalo to 26 milionů korun, byly dluhy těchto řidičů. Takže tady žádný formulář nepomůže. Ale pomůže to, když sundáme z těch kandelábrů ty měřice, které měří a měří, když posuneme značky obcí zase zpět na správné místě, to znamená na souvislou zástavbu, jak říká zákon, nikoli 5 kilometrů do pole, jako je tomu např. v Praze nahoře, když se přijíždí po dálnici D8. Vůbec nechápu, proč se po magistrále 4proudé, kde stojí kilometr téměř miliardu, jezdí padesátkou, kde není žádný přechod pro chodce, žádná křižovatka, nějaká nebezpečná, a jezdí se tam v půl jedné padesátkou, naprosto nesmyslně. Ono se tam tedy většinou jezdí pětkou, protože se tam udělá fronta a nejede to.

To jsou ty nesmysly, kterými se tady zabýváme. A proto já opakovaně a budu to dělat do té doby, dokud nezvítězím, městská policie byla zřízena, přečtěte si v zákoně k čemu. Rozhodně vůbec ne k tomu, aby řídila dopravu a aby měřila rychlost. Na to máme Policii ČR. A výmluva, že dopravka, že bílou čepičku vidíte pouze náhodou, to není výmluva, o to se musí starat stát, aby posílil dopravku, která má samozřejmě spoustu starostí s dopravními nehodami, aby dopravka konala, jak konat má. Ne aby strážníci měřili rychlost místo toho, aby dbali na veřejný pořádek. Proto opakovaně dávám tento návrh, už to tady jednou bylo, ale pak si zase někdo vyloboval, jak jsou obce zadlužené a nemají peníze, tak to, co se děje, nemá s bezpečnostní silničního provozu pranic společného. Radary se úmyslně dávají na místa, kde je téměř jisté, že tam někdo pojede 52 nebo 53, a už ho máme. A ještě horší je, že když vás měří v Praze, tak vám za rok přijde pozvánka, vy byste mohl přísahat u soudu, že jste vůbec v tom místě nejel, protože jste to dávno zapomněl, a za rok vám přijde pozvánka, že se máte dostavit do Modřan, protože tam vás někdo někdy změřil, a teď vám vyměří správní úřad pokutu. Kde je tedy výchovný účinek trestu? Žádný není. Ten je jedině na místě když vás změří radarem, zastaví, tak nepotřebujete formulář, když zastaví řidiče z EU, tak od něj vyinkasují tisíc Kč a on odjede tak, jako to dělají v cizině. Ale my si pořád vymýšlíme, také v zákoně je napsáno, že doprava má být mimo jiné plynulá. Na druhém místě je bezpečná. Ona u nás není ani plynulá, ani bezpečná.

Děkuji za podporu.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:01:07 - 11:01:39:

Jenom načtu pozměňovací návrh návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb. provozu na pozemních komunikacích, o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. A zákon č. 247/2000 Sb. o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Za bod 2 se vkládá bod 3, který zní: "v paragrafu 79a" se ve větě první slova "a obecní policie" a věta druhá vypouští, následující body se přečíslují.

23. schůze Senátu
2. den schůze – 24.07.2014

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 321
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:09:54 - 10:12:35:

Dobrý den, vážený pane předsedo, vážení kolegové.

Já nebudu úplně rozebírat tento detail, on má totiž širší souvislosti. Mimochodem, bývalá kolegyně Paukrtová potom taky sama sebe obklíčila. Byl to podobný případ jako tento.

Když se přílepek týká něčeho, co nás nezajímá, kdyby to byl jiný přílepek, tak by tady paní senátorka Wagnerová emotivně vykřikovala o tom, že přílepky jsou nemorální, že se nemají. Protože je to zrovna přílepek, který se jí hodí, tak ho tady prosazuje. A tak je to pořád a vždycky. Ale proč tomu tak je?

Vzpomeňte si, říkám to tady pokaždé, rozmýšlejme se tehdy, když někdo přijde s nějakou bláznivinou, jako že když byly povodně, tak se musí zmrazit platy, a dodnes se s tím patláme!!! Vyvolává to ve společnosti emoce, dochází k tomu, že někdo na "drzovku" řekne, že dá jedno procento, což je naprosto dehonestující pro ústavní činitele, ale už jsem slyšel zase znovu ty kvákaly ve sněmovně, jak říkají: Já to jedno procento dám na charitu a podobné nesmysly!!! (Poznámka: Emotivně pronášená část projevu...)

Prostě je to tak, jak říkal kolega Martínek, úředníci obecních úřadů mají často téměř dvojnásobný plat než starostové. Jestli o tom náhodou nevíte – úředníci na ministerstvech mají často dvojnásobný plat, než mají ministři, jestli o tom nevíte!!! Takže to samo o sobě není nic zvláštního!

Já si velmi dobře vzpomínám na kritickou situaci pražského Dopravního podniku, a to ještě o Opencard nikdo nic netušil, kdy chtěli stávkovat řidiči autobusů, protože tvrdili, že řidiči tramvají, kteří jenom drží tu páku a ta tramvaj si jede a jede, mají vyšší platy než řidiči autobusů, kteří musí čekat na semaforech, dávat pozor na přechodech pro chodce... A já jsem tehdy navrhoval pražskému primátorovi, že jednoduché řešení je vyrovnat ty platy tak, že snížíme platy řidičům autobusů na úroveň řidičů tramvají a všichni budou spokojeni...

Kdybychom to tady udělali analogicky, tak bychom snížili platy ostatních soudců na úroveň ústavních soudců a bylo by to všechno v pořádku... Ne, to je opravdu vtip.

Já na jedné straně mám s tím velký rozpor, ale zase netrpím takovým naprostým šílenstvím, že přílepek je něco skoro jako trestný čin. Ano, přílepek typu zákon o veřejných zakázkách versus zákon o surových diamantech, to je tedy velmi na pováženou!

Ale vzpomeňte si včera – přílepek omezení městské policii měřit rychlost! A ejhle, najednou to nebylo! To je přílepek, to vám tady neodsouhlasíme, to je přílepek!

Takže já udělám jediné, co v takové chvíli může senátor udělat, aby se zhostil svého slibu, zdržím se hlasování.

22. schůze Senátu
1. den schůze – 18.06.2014

Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady, která se koná ve dnech 26. - 27. června 2014

Tisk č. 291
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:07:17 - 11:07:48:

Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych jenom měl připomenout, že to jsou tak závažné dokumenty, že vůbec nechápeme jako klub ODS, proč tady není premiér. Je v republice, není na žádném jednání v Bruselu, takže by bylo slušné, při vší úctě k Senátu, kdyby se sem dostavil. Já nevím, jestli mám navrhnout, abychom odročili a počkali. Tam je několik bodů, já si vzpomínám, jak jsme byli kritizováni a musel doběhnout premiér, aby tady byl, tak já bych si přál, aby tomu tak bylo i dnes. Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:09:00 - 11:09:20:

Já jenom poznámku, já jsem možná na vteřinu, to je pravda, že vzhledem k věku prý dokonce blbě slyším, protože kouřím, jsem se včera dočetl, že to objevili angličtí vědci. Ale to není podstatné. Ale já jsem právě myslel, že bude líp teď, že to, co se teď dělo negativního, teď už se dít nebude. Ale vidím, že je to pořád stejné. Děkuji.

Konvergenční program České republiky aktualizace duben 2014

Tisk č. 274
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:37:54 - 15:41:33:

Nebojte se, opravdu nevyvolám dalších 15, protože vůbec nebudu polemický. Musím jen potvrdit, že britští vědci pracovali správně, slyším opravdu špatně, nevím, čím to je.

Ten problém je daleko hlubší, než my se tady malicherně hádáme. Ten problém je v tom, že už nikdy nebude práce pro všechny, ale ne proto, jaké jsou kde vlády, ale proto, že ty technologie pokročily natolik, že ta práce už prostě není. Já jsem v pátek navštívil nejmodernější sklárnu, kde je zařízení, které je jediné na světě, musel jsem odevzdat, to bylo pikantní, mobil a podepsat, že 10 let nikomu z vás o tom nic neřeknu. Já jsem se musel smát, protože mobil mi zavřeli do trezoru, ale já mám hodinky, kde je HD kamera a fotoaparát. Takže jsem si to všechno mohl vyfotit a poslat to Číňanům. To jsem samozřejmě neudělal ze serióznosti. Ale proč to říkám? Tyto továrny mají miliardové obraty, ale skoro žádní lidé v nich nepracují. Tam je jenom několik inženýrů ve velíně, kteří jenom sledují obrazovky, kdyby někde něco náhodou, tak něco stisknou, aby se to zastavilo, opravilo a udělalo. Ta práce už nebude nikdy.

Na druhou stranu se musím vždycky pobavit, když někdo říká, že jak je nás málo, tak už neuživíme ti mladí ty dospělé. Jestli je neuživí, tak možná proto, že pokud budeme podporu porodnosti směrovat tam, kde ji zatím směrujeme, tak to bude jenom další skupina lidí, které bude muset někdo živit. Jestli to budou ti, kteří budou nezaměstnaní už 5. generaci, tak nevím, koho by živili.

Ale když se na to podíváte z druhé strany, když je taková technologie, jaká je, není možné, aby jeden člověk neuživil 5 důchodců. Není to možné.

Chyba musí být někde jinde. Peníze se někde musí ztrácet, protože produktivita je oproti minulosti taková, že chyba musí být někde jinde.

Zkusím vám velmi stručně říct, kde chyba je. Chyba je v podobných tiscích, které tady budeme projednávat, že supermarkety budou muset mít vyvěšeno buď 5 vlajek anebo na tabuli napsáno, odkud berou zboží; a podobné nesmysly, kterých tu máme celou haldu a které nás zatěžují. Už jsme se tak obklíčili legislativou, že se v tom sami motáme. Už nikdo neví, nikdo se nemůže podle zákonů chovat, protože jim nerozumějí ani právníci. A jak já říkám – zkuste vypnout ASPI – a tato republika do týdne nefunguje! Protože kdybyste byli odkázáni na Sbírku zákonů, toho, co tady přijímáme, tak se podle toho vůbec žít nedá. Potom je velmi těžké dodržovat nějaký předpis, a to jsou problémy dotací a vracení dotací. Protože předpisy jsou udělány tak, že se v podstatě dodržovat nedají a každý si je může vyložit podle toho, jak chce. Tam je skryta jedna velká část peněz.

Zamysleme se u každého zákona, jestli ho vůbec potřebujeme. Jestli i zítra budeme živí, když takový zákon nepřijmeme.

Jenom mě zaujalo, proč jsem vlastně vystoupil. Tady někdo řekl, že 1,8 bilionu je naspořeno. A to mě vyděsilo, aby někoho nenapadlo, že kdyby úspory lidem vzal, tak bychom měli skoro zaplacený, pane ministře, státní dluh... Doufám, že pana ministra to určitě nenapadne, protože on nemá to myšlení, které tady od některých slyším, byť je s vámi v koaliční vládě. Brzy se ukáže, že to bude velký problém, protože já bych si s ním určitě rozuměl lépe než vy.

Děkuji za pozornost. (Pobavení v sále.)

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 284
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:32:56 - 17:37:11:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, mě tam zaujal, nebudu komentovat celý zákon. Ale české kutilství mě doopravdy zaujalo. Jsou tam dvě věci, které jdou naprosto nad rámec evropské směrnice. První je to, že někde bude muset být uveřejněno 5 nejvýznamnějších dodavatelů, prý údajně ne podle pořadí, ale jenom tak. Nevím, já jsem pana ministra viděl v pořadu, o kterém se bude mluvit celý příští týden, viděl jsem, jak se tam docela neblaze kroutil, když dostával konkrétní otázky, jak že to bude, jaká bude prováděcí vyhláška, co věcí se tam ještě musí dořešit, kolik výjimek se ještě musí dát. Ale co je to nejpodstatnější, když jsem tady sledoval tu vzrušenou debatu, kdo za co může. Víte, kdo to všechno zaplatí? Ten poslední - spotřebitel. Jestliže nařídíme – a představte si v tom marketu, kde je nebalené zboží, třeba uzeniny nebo sýry, že oni budou muset nějakým způsobem tyhle blbosti tam napsat, což samozřejmě nepůjde. Takže budou mít nejspíš brožurku nebo plakát, a ta stojí peníze. Samozřejmě oni si promítnou tyto peníze do ceny, protože neexistuje nic, co by nezaplatil ten poslední – kupující. Neumím si představit, jak to bude, když tam budou mít těch pět – a údajně odkud se to doveze. To znamená, když půjde jogurt z Polska do Německa, bude reexportován do Česka, tak bude vlastně jako z Německa. To je ale blbost, co?

Takže já jenom apeluji na to, zamysleme se po prvé, po druhé a po třetí. A když se zamyslíme po třetí, tak zjistíme, že je to už stejná hloupost, kterých jsme už odhlasovali spousty. Bez toho se úplně klidně obejdeme. Takové ty povídky, že to je ochrana někoho, to je, jako kdybychom chtěli, aby prodavači alkoholu upozornili kupujícího, že v té flašce je metanol. Prostě poctivost se neudělá tím, že uděláme předpis. Poctivost buď je, a to u každého výrobce a u každého prodejce, nebo není. Vzpomeňte si na aféru s rajčaty z Maroka. Moje žena jich vyhodila celý balíček a pak se ukázalo, že to byl zřejmě pouhý konkurenční boj. Vůbec to tak nebylo. Vůbec nic v nich nebylo.

Pokud jde o lhůty, nedávno vyšla statistika, kolik se v Evropě vyhodí potravin. To je neuvěřitelné číslo. Na druhé straně zeměkoule by byli lidé vděčni, kdyby takové potraviny, byť prošlé, měli. Protože ještě dnes konzervy z URNA jsou k použití. Lhůty, které se dávají právě těmito předpisy stále se zpřísňujícími, ale ty věci jsou v pořádku. Nemluvím o nějaké čokoládě dva roky staré, ale běžně ty věci vydrží mnohem déle, než je na nich napsáno. A vyhazují se tuny a tuny potravin. Dokonce existuje celosvětová organizace, která se živí právě tím, že vybírá od samoobsluh to, co ony vyhodí. Mimochodem u nás je to trestný čin, teď je takový jeden případ u soudu, kdy si bezdomovci vzali banány, které šly stejně do zoologické zahrady, a budou podrobeni procesu. Právníci vedou boj o to, jestli to je nebo není morální.

Mimochodem bezdotykové baterie, ty mě svého času zaujaly. Jeden kamarád si je udělal tak, že si vyrobil takové složité páky a hygienici byli úplně hotoví, on vždycky šlápl a voda tekla, pustil a voda netekla. Udělal si to sám podle časopisu Kutil. Ale zkuste se zamyslet, jak jsme hloupí. Když tady jdete na záchod, tak ať tam je baterie jaká chce, vy se tam úžasně bezdotykově umyjete a pak jdete ze záchodu a sáhnete na kliku, která je plná bakterií, protože tam jsou bakterie od těch, kteří přicházeli. Kdybyste viděli, co je na každém vozíku v samoobsluze. Jak to, že tady ještě není směrnice EU. Víte, co je na vozíku, když si chytnete ten vozík, do kterého dáte známku, to je semeniště daleko horší, než čokoláda dva roky stará. A já, protože mám takovou úchylku, že když jsou teplé rohlíky, tak je jím ještě nezaplacené a vždycky kousek nechám v pytlíku. Samozřejmě pořád sahám na rohlík a pak na držátko, a žena nadává, co všechno sním.

Takže já jenom prosím o podporu návrhu, který vyškrtne největší zrůdnosti z tohoto zákona. Děkuji za podporu.

22. schůze Senátu
2. den schůze – 19.06.2014

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 283
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:00:35 - 10:05:04:

Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, ohlašujeme slavnému publiku, že se tu dnes jakožto při slavné pouti provozovati bude nikdy předtím nevídaná komedie na provaze na koni, na zemi. Já si chci taky něco vydělat, tak si trénuji. Ráno jsem zpíval v rádiu Impuls Mackie Messera, taky bych něco za to chtěl shrábnout.

A kde jsou politici? Kdo včera sledoval Poslaneckou sněmovnu, tak by si také zasloužili za ty své výkony celodenní o Ministerstvu spravedlnosti, aby shrábli nějaké peníze. I tady v Senátu jsou rozdílné příjmy. Třeba paní senátorka Gajdůšková by byla v balíku, protože vystupuje často, zejména k evropským tiskům. Pan senátor Škromach tady hezky nám dává naději, že bychom něco s Bruselem mohli udělat, ale včera, když jsme hlasovali o doslova ptákovinách v zákoně o potravinách, tak ta síla tady vidět nebyla, ačkoliv tam nám Brusel nic nenařizoval. To byly naše nesmysly. Celou noc na to myslím, kdo vymyslel, že to bude 5 miliard a co se stane, když ten market dosáhne jenom 4, tak ty vlajky nebo ty nápisy bude zase sundávat a příště zase nandávat, ale o tom jsem mluvit nechtěl.

Mě z toho všeho trápí jiná věc. Já už jsem tady dlouho a zažil jsem takovou blondýnu, která už nevím, jak se jmenovala. Pan ministr by si možná vzpomněl. Ona pracovala na Ministerstvu kultury a připravovala autorský zákon. A když se pěkně prohlasoval, tak se stala jakousi významnou činitelkou Cosa nostry, čili osy, která ty peníze vybírá. Moc dobře si to pamatuji, bylo to velmi pikantní a velmi zajímavé. Proto já mám a priori nedůvěru, tady vůbec nejde o to, že autoři by měli mít nárok na autorská práva, ale jde o ten systém. My jsme začali s jednou organizací, když vám teď řeknu, abyste vyjmenovali těch 6, tak je nevyjmenujete. Ale zdaleka nejsme na konci. Už i ti umělci, co tahají za ty potenciometry, zvukaři, to je evidentně umělecké dílo. Dokonce i kurátoři, kteří věší obrazy, tak to je také umělecké dílo. Vrcholem je skupina skořápkářů, ale ne těch, co dělají ty skořápky, ale ti, co klepou, když jedou koníčkové. Nebo dělají hrom s plechem. To není žádná legrace, to je velké umění. A oni ty televize nejsou jenom v hotelech, kde tady pan senátor Horník neoznámil střet zájmů, ač měl. Ale oni jsou třeba v lázních, v nemocnicích.

A jenom kromě toho vám řeknu, co vám možná uniklo, že integrovaný záchranný systém má také své zákony. Podle integrovaného záchranného systému v případě války a jiných událostí se to vyhlašuje rozhlasem a televizí. ČIli je téměř povinné, aby všude byl rozhlas a televize, aby se host na hotelovém pokoji dozvěděl, že má jít do krytu, že právě začala 3. světová válka. Když tam ta televize nebude, on si ji nepůjčil, tak se to nedozví. Proboha, televize už je něco jako kartáček na zuby. To není už nic.. Pamatujete si, když jsme tady mluvili o mobilních telefonech, kdy někdo chtěl zavést také rozhlasové a televizní poplatky? A vymontování rádia z mobilního telefonu, které je dneska v každém telefonu, bylo tak drahé, že to vůbec nešlo a my jsme tady pracně hledali věty, jak to udělat, aby už toto nebylo možné.

Já se prostě nemůžu smířit s tím, že teď je mistrovství světa, já vtrhnu do teplických lázní, zaklepu u pokoje č. 820, tam bude arabský pacient, kterých je tam nejvíc, se dívat na Al-Džazíru, a já mu ji přepnu na Eurosport a budu čumět na Brazílii a Mexiko, nebo kdo to zrovna dneska hraje. Ten bude na mě koukat jako jojo, jestli jsem se nezbláznil.

Tam je to naprosto jednoznačné, ani soudní dvůr mě nepřesvědčí o tom, že to je jinak. Jestli si vzpomínáte, my jsme schválili ten zákon, že není to veřejný prostor ten pokoj, ale pak jsme museli kapitulovat před EK, která nás donutila, abychom to změnili. Takže já s tím příliš problém nemám. A když půjdeme stále dál, tak nakonec i dělat kruhy v obilí, což teď nás čeká v následujících měsících, je také skoro umělecké dílo.

Já bych se přimlouval, pane ministře, aby aspoň politici byli, protože některé výroky politiků určitě se opakují, normálně je vysílá televize, opakuje je 200x, Střepiny, a nikde nic, žádné peníze za to nemáme.

Já tedy budu samozřejmě hlasovat proti zákonu, protože budu hlasovat podle svého vědomí a svědomí. A neoslní mě ani, že nám Brusel něco nařizuje.

Děkuji za pozornost.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 296
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:48:10 - 15:50:02:

Vážený paní předsedající, kolegyně a kolegové, nebudu příliš zdržovat věcným obsahem, který, jak si můžete přečíst ve stanovisku legislativy, obsahuje tolik vad, že je v podstatě nehlasovatelný. Ale to, co je podstatné, pokud existuje nějaká směrnice, kterou má Česká republika implementovat, tak to nemůže udělat nikdo jiný než vláda.

Z tohoto návrhu čiší jak sláma z bot slovo "Úřad" s velkým Ú, kdy je zcela zjevné, že se tady připravuje pro někoho – a já si nedovolím, přestože vím, pro koho, to jmenovat, a i nepochybně autorsky se na tom podíleli ještě jiní autoři, než ti, kteří zákon předkládají.

Navrhuji, abychom počkali na to, až vláda přijde se zákonem. A nebudu tady rozebírat z hlediska dotčených organizací, co to pro ně znamená – paralyzace úřadů na celé měsíce. To jsou neskutečné věci, které nemají s právem na informace nic společného, tento zákon se zneužívá k politickému boji úplně neskutečným způsobem. A jediné, od koho nedostanete žádné informace, jsou právě neziskové organizace, které berou státní dotace na to, aby se mohly ptát podle stošestky.

Když se jich zeptáte, na co peníze utrácejí, odkud je berou, tak vám řeknou, že oni nejsou ten povinný subjekt, který vám je musí sdělovat. Takže minimálně, až budeme projednávat vládní návrh, tak by bylo dobré doplnit povinné subjekty o všechny organizace, které pracují s veřejnými prostředky, abychom se také my obráceně mohli něco zajímavého o jejich činnosti dozvědět. Takže já navrhuji zamítnutí a počkáme si na to, s čím přijde vláda, až bude implementovat evropskou směrnici. Děkuji za pozornost.

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Radka Martínka, Martina Tesaříka, Stanislava Juránka, Miloše Malého a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 303
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:02:59 - 16:05:38:

Já budu velmi stručný. Nemám žádný problém s návrhem, jen si myslím, když všichni tady tolik mluví o podpoře rodin s dětmi, co by se všechno pro ně mělo udělat, mi připadá vůbec nelogické, aby děti platily. Děti nebývají daňovými poplatníky, takže daleko jednodušší i legislativně by bylo, kdyby obecně platili dospělí za odpady, pokud se někde platí. U nás se neplatí už od roku 1994. Je to systém výborný, protože nemáme ani úředníky, nemáme ani dluhy. Mimochodem dluhy za odpady v České republice činí v tuto chvíli asi 120 mil. Kč. Lidé neplatí. Až se poplatky teď budou zvyšovat, tak nebudou platit ještě víc, ale nebudou také třídit, protože se zachovají – jak mi říkají: když chtějí tolik peněz, tak ať si to třídí sami. Mimochodem původcem odpadu je obec, nikoli občan, tak to stojí v zákoně. Takže je logické, že obec – je to jedna z věcí kromě veřejného osvětlení a komunikací, o které by se obec měla starat, neměla by za ně inkasovat daně. Naopak je spousta věcí, o které by se obec starat vůbec nemusela a přesto se o ně stará. Takže já nenamítám, nic nenavrhuji. Nevadí to, není to nic proti ničemu, ale do budoucna bychom se měli zabývat diskusí o tom, zda by nebylo opravdu jednodušší, výpadek by nebyl nijak dramatický – a pokud si vzpomenete, v dobách Jitky Seitlové, která se k nám zase na podzim chystá – když se tady schvalovaly poplatky jednou na hlavu, jednou tak, tak jsme tady upozorňovali na všechny tyto skutečnosti. Pak vznikly faktury, když bylo dítěti 18, tak najednou vyfasovalo fakturu od radnice, protože jeho rodiče neplatili, že poplatek ke třídění, je naprostý nesmysl. To nejde nijak ošetřit. V sídlišti na Jižním Městě je úplně jedno, jestli někdo třídí nebo netřídí, na poplatek to nemůže mít vliv, leda že by lidé odevzdávali odpad na kila. A kromě toho vlastně lidé platí za něco, na čem někdo jiný vydělává, protože když třídíte a dáváte všechny věci tam, kam patří, tak někdo ty věci prodá – většinou jsou to suroviny, za které někdo inkasuje. Takže lidé, kteří třídí, by měli dostávat peníze a nikoliv jim zvyšovat daně. Mimochodem pan ministr tady včera říkal, že daně se zvyšovat nebudou, ale už zákon o odpadech nám ukazuje, že daně se zvyšovat budou. A já jsem přesvědčen, že to přes Senát naší společnou vůlí neprojde – myslím to, co teď leží ve Sněmovně. Já jsem o tom skoro přesvědčený bez ohledu na politickou příslušnost. Takže nic nenavrhuji, jenom dávám k diskusi, že do budoucna bychom měli uvažovat o tom to zjednodušit, protože děti z toho vyřadit a nebudeme mít žádné komplikace. Děkuji za pozornost.

20. schůze Senátu
1. den schůze – 23.04.2014

Návrh senátního návrhu zákona senátora Pavla Eyberta a dalších senátorů o Národním parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 252
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:52:18 - 11:54:47:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já málokdy vystupuji k Šumavě, ale už jsem unaven z kamzíků a lýkožroutů. Já vám přečtu jeden dopis, který zdánlivě nesouvisí nijak se Šumavou, ale ukazuje to, kam až jsme se dostali. Ono totiž to není tak, že to jsou ochránci přírody, to jsou bojovníci za mír, dokud nezůstane kámen na kameni. To je víra, to je sekta, která neuznává jakékoli racionální myšlenky, a jsou podobní těm, kteří díky vědeckému výzkumu globálního oteplování nás připravují o miliardy a miliardy, aniž bychom věděli, já už jsem to tady jednou říkal, co mi řekl ten chilský geolog, Algor Magor, podívejte se na ty geologické vrstvy a zjistíte, že všechno už tady bylo a mnohokrát a mnohokrát. Jestli jste si teď všimli, kde jsme našli tu planetku, která by mohla být, a když jste si uvědomili, jak je vzdálená, tak člověk si uvědomí, jak je maličký a maličký a my se tady pořád někteří chováme, a není to jenom případ Šumavy, jsou to případy obecné.

Já tady nebudu číst jeden dopis z Ústřední komise pro ochranu zvířat, který mluví o tom, že nemáme pořádat akce v květnu a v červnu, protože v tu dobu hnízdí ptáci a krmí mláďata. Vy uděláte ohňostroj a oni se lekají. U nás už je ohňostroj každý týden, takže ptáci krmí v klidu, už si zvykli, i můj pes už si zvykl. Už si na to nestěžují ani lidé, ani ptáci. To je prostě tzv. magorismus až do devátého kolena, který nemám obdoby a my mu pořád podléháme a nechceme těm lidem říct: "Vykašlete se na to." Za chvíli tady budeme řešit invazivní druhy a dnes se dočtu v novinách, že jestli europoslanec má právě firmu na likvidaci bolševníku. Ejhle, to se to bude s milionovými evropskými dotacemi likvidovat bolševník! Po rostlinách ovšem přijdou živočichové, protože i invazivní druhy – sršeň asijský a další, a veverka šedivá – nás tady ohrožují. Třetí etapa – ta bude nejsmutnější, to začneme omezovat lidské druhy, protože se nám také různě osazuje planeta lidmi, kteří tady třeba nikdy nebyli a teď tady jsou. Zřejmě Evropská unie, až k tomu dojde, tak přijme nějaké opatření, aby tomu zamezila.

Prostě stručně řečeno, neblázněme! Ten zákon potřebujeme. Ale my tady řešíme Šumavu, jako kdyby to byl střed světa. Stačí zařadit lýkožrouta na seznam invazivních druhů živočichů - a je vystaráno. Za dotace z Evropské unie ho pobijeme a budeme mít na Šumavě krásnou přírodu. Děkuji za pozornost.

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Františka Bublana, Aleny Gajdůškové, Milana Štěcha a dalších senátorů o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě

Tisk č. 253
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:28:30 - 12:34:39:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, paní místopředsedkyně se zřejmě baví s jinými prodavačkami, než já... Já dávám schválně pomalu na pás, aby si odpočinula, protože jsem tam většinou právě v té době, kterou se pan Bublan chystá znemožnit, abych mohl nakupovat. A mám úplně jinou zkušenost.

Já se – vaším prostřednictvím – zeptám paní místopředsedkyně, jestli nahlásila takové praktiky, pokud se někde takové provozují, že se nedodržuje zákoník práce! Jestli to nahlásila inspekci práce; nebo jak se ten další úřad, který na to máme, jmenuje, který kontroluje, jestli někdo nesedí u počítače déle, než atd. Takže měla nahlásit takové praktiky! Ty by se neměly trpět!

Ale já se vrátím k zákonu. Mluví se o tom, jak je velmi kompromisní a že se vlastně jenom soustřeďuje na svátky. Už jsme tady takových zákonů měli... Druhá etapa bude samozřejmě neděle. A třetí etapa bude nevím jaká... Vůbec už jsem nepochopil, proč souvisí se sběrnami a bazary. Ty s tím zákonem nemají nic společného, ale hezky to vypadá a dobře se to poslouchá i starostům. Kradou nám, aspoň nebudou krást kanály, ve svátky bude zavřeno... Ono zavřeno nebude, oni si poradí.

Ale co je na tom zákoně velmi zajímavé – ta argumentace. Takže znovu zopakuji.

Zavřeno tedy bude 2. ledna, což se oficiálně jmenuje Den obnovy samostatného státu, jinak je to prospání se ze silvestrovské opice, ten svátek nemá prakticky vůbec žádný význam, ten se už dávno zřídil, protože stejně by po Silvestru nebyl schopen pracovat, takže je volno. Pak je tam Velikonoční pondělí, mimochodem toto Velikonoční pondělí některé velké markety neměly otevřeno, nebo jenom omezeně, nepotřebovaly na to pana Bublana ani Senát, ony na to přišly samy, když zjistily, že tržby nejsou takové, jak by očekávali z jiných svátků, tak uzpůsobí pracovní dobu, nebo zavřou, je to jejich věc a jejich podnikání. Pak je tam 8. květen, Den vítězství, 28. září, Den české státnosti, 28. říjen, Den vzniku samostatného Českého státu, 25. prosinec a 26. prosinec. Z mně neznámých důvodů tam například není První máj, svátek práce, kdy by nikdo neměl pracovat ani nakupovat, ale jít do průvodu s mávátky. A tento svátek tak z mně neznámých důvodů naprosto chybí. A jak tady správně připomněl pan kolega, protože se vracíme pomalým, ale velmi usilovným krokem před rok 1989, tak se zase dočkáme těch transparentů a těch povinných průvodů, a potom bude zase muset být otevřeno, protože většinou lidi z těch průvodů zdrhali a šli si nakoupit, protože většinou byly banány či pomeranče, měl jsem v tu dobu malé děti, tak si pamatuji, že jsme vždycky šli nakoupit. A pak taková pikantnost, my jsme chodili po druhé hodině a sbírali jsme od těch mávátek ty umělohmotné tyčinky, ony se úžasně hodily na windsurfing, na spíry do plachty. A my, čeští kutilové, protože ony se lámaly, jsme si je z těch mávátek brali. Ale pak tam není ani 5. 7.! Věrozvěstové Cyril a Metoděj - to bude otevřeno v marketech, pane předkladateli? Nebo proč bude otevřeno na takovýto významný svátek? Nechápu! Takže je potřeba ho tam doplnit.

Pak tady máme ještě horší svátek – 6. 7. – upálení Mistra Jana Husa, a my v tu dobu budeme vesele trávit mládí v marketech a nakupovat, místo abychom vzpomněli jeho památky!

Pak 17. listopad – tak to chápu, proč tam není, protože ten už brzy svátkem nebude, když budeme pokračovat tak, jak pokračujeme...

Takže ty argumenty s prodavačkami jsou zcela liché, protože je spousta povolání, která vyžadují pracovat i o svátcích.

Vyjmenovat je by byla taková škála – neskutečná, od nemocnic přes rozhlas, televizi, noviny, které připravují vydání den po svátcích. Takže já bych navrhoval rozšířit naopak ten zákon. Žádné televize, žádní televizní mrazíci, protože i tam mají právo obsluhovatelé těch strojů být s rodinami. Měření rychlosti o svátcích je naprosto nepřípustné, protože i dopravní policista má rodinu a rád by byl s ní o svátku, a ne někde stát s radarem a měřit tam nepoctivé řidiče...

A tak bych mohl pokračovat. Prostě je to typické sociální inženýrství a argumentace Evropou neobstojí!

Mimochodem v tom Německu omezení prodejní doby – já si to velmi dobře pamatuji, bylo proto, že komora obchodníků tehdy vymyslela, že je vlastně nekalá konkurence, když jeden obchod má otevřeno do 18 hodin a druhý otevřeno do 19. To znamená, to je nekalá konkurence. To je to uvažování sociálních inženýrů, že on konkuruje tomu, co zavřel brzy. My jsme tyto případy měli s obchodníky, kteří si stěžovali, že se neuživí, protože měli otevřeno do pěti hodin. A víte proč? Protože od 9 do 5 jim stačí jedna prodavačka, a kdyby měli otevřeno delší dobu, tak potřebují dvě. A oni nechtějí platit dvě. Ale v 17 hodin, kdy končí úřady a lidi si chtějí nakoupit, tak to už tam opravdu do jejich krámu nikdo nechodí. A potom se diví, že lidé chodí do marketů. Ale nechme to na těch obchodnících! Já vím, že některým vadí, že lidé tráví mládí s celými rodinami, protože v tom marketu je jídlo, tam je všechno, tam se dá přežít, dokonce i bezdomovci vyhledávají tyto markety, protože se tam dá také docela dobře přežít. Je tam teplo. Policie je tam odtud vyhání. Ale nechme, ať si to obchodníci určí, jak uznají za vhodné a nehrabme se jim my do toho. Že si to lidé přejí nebo nepřejí, to bude zase tak – jedna skupina si to přeje, jedna skupina si to nepřeje. Takže neodvolávejme se na veřejné míněné. Veřejné mínění často není ani veřejné, ani mínění. Děkuji za pozornost.

19. schůze Senátu
1. den schůze – 19.03.2014

Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu a ČR a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 126
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:12:37 - 12:13:57:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dobrý den, pozměňovací návrh se množí, takže ho nebudu teď číst, jenom vás seznámím s jeho obsahem. V podstatě není o ničem jiném, než abychom v našem Jednacím řádu měli podobný systém, jako má Poslanecká sněmovna, tzn., že ne každou petici bude projednávat plénum Senátu. Pamětníci si vzpomenou, jak jsme tady zasypávali důl Frenštát šest hodin, aniž jsme ho nakonec zasypali, už jsme byli celí unavení. Pak jsme tady rozhodovali o sloučení dvou škol, pak také o kamzících, jak mě správně kolegyně upozorňuje, jestli je vyhubíme nebo nevyhubíme, nevím, jak to s nimi dopadlo. Já jsem tehdy navrhoval, aby je dali na Šumavu, aby sežrali toho lýkožrouta.

Návrh v podstatě spočívá v tom, že petiční výbor bude petice projednávat, Senát má vždycky možnost, pokud to bude nějaká opravdu celospolečenská vážná záležitost, si tu petici vzít a projednat ji, ale v zásadě by ten systém byl stejný jako v Poslanecké sněmovně, že petice, které nemají celospolečenský význam, nebude Senát projednávat, ale přijme vždycky, tak jako dnes, zprávu o vyřizování petic za minulé období nebo minulý rok. Ten pozměňovací návrh i se zdůvodněním za chviličku dostanete na stůl.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:14:07 - 12:16:42:

Já o načtu. Dejte mi to. Už mi to dávají, už ho mám. Pozměňovací návrh: V čl. I bodu 23 § 142 odst. 1 větu třetí vypustit.

V čl. I bodu 23 § 142 odst. 4 slova "jde li o petici podepsanou méně než 10 000 osobami," vypustit.

V čl. I bodu 23 § 142a vypustit. Navrhovaný § 142b označit jako 142a.

Je tady ještě alternativa, která závisí na tom, jak se bude vyvíjet hlasování, které nás čeká. Odůvodnění přečtu též.

Na základě navrhovaných změn se z jednacího řádu vypouští ustanovení, podle něhož petice, podepsaná nejméně 10 000 osobami, musí být povinně zařazena k projednání na schůzi Senátu. Návrh vychází z praktických zkušeností, které vedou k závěru, že výše počtu podpisů na petici není vždy přímo úměrná závažnosti obsahu petice. Proto navrhuji, aby všechny došlé petice byly vyřizovány standardním způsobem, kdy šetření ve věci a odpověď petentům zařizuje petiční výbor. Na uvážení tohoto výboru pak rovněž bude, aby v případě, že obsah petice shledá jako závažný, navrhl Senátu uspořádat v dané věci veřejné slyšení, což umožňuje § 144 jednacího řádu Senátu. Jednání Senátu o petici se tak nebude mechanicky řídit pouze počtem podepsaných osob, ale závažností problémů, na než petice upozorňuje.

Navrhované změny jsou systematicky zařazeny do čl. 1 bodu 23 senátního tisku č. 126, který obsahuje nově navrhované znění části 12. jednacího řádu Senátu o peticích a jiných podáních, viz pozměňovací návrhy 1, 2 a 3.

V případě, že bod 23 článku nebude Senátem přijat, pak namísto toho navrhuji, aby speciální úprava jednání v Senátu ve věcí petic, podepsaných nejméně 10 000 osobami, byla vypuštěna ze stávajícího znění jednacího řádu, a to je ta druhá alternativa pro případ, že bod 23 čl. 1 nebude Senátem přijat, navrhuji namísto pozměňovacího návrhu 1, 2, 3 přijmout pozměňovací návrh stejného věcného obsahu, tzn., v čl. 1 za bod 22 vložit nový bod 23, který zní:

23 § 142a se zrušuje a následující body v čl. 1 přečíslovat. Věcně jsou oba návrhy stejné, závisí jenom, jak dopadne předchozí hlasování. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:19:57 - 12:21:57:

Jenom to teď zkusím říct česky, protože ono skutečně, když to je napsané, je tam článek 1, tak chápu, že s tím má paní senátorka Wagnerová problém, ale když to vezmeme česky, tak § 142a stávajícího jednacího řádu, který se nemění, říká: Je-li petice podepsána nejméně 10 000 osobami, zařadí se její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu poté, co výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, oznámil Organizačnímu výboru, že šetření ve věci takové petice bylo ukončeno. Součástí oznámení je jméno zpravodaje, jméno toho, kdo zastupuje členy petičního výboru a jména fyzických osob a představitelů právnických osob, správních úřadů nebo orgánů územní samosprávy, jež výbor považuje za dotčené peticí. Při zahájení projednání petice oznámí předsedající jméno toho, kdo zastupuje petiční výbor. Taková osoba má právo na přístup do Jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě k projednávané petici, a to nejvýše dvakrát na deset minut, nestanoví-li Senát jinak. Rozhodne-li se tak Senát, mají stejná práva i další osoby, jejichž jména uvedl výbor, kterému přísluší vyřizování peticí ve svém oznámení podle odst. 1. Projednávání petice podle odst. 1 zahájí zpravodaj výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, který seznámí Senát s obsahem petice a s průběhem a výsledky provedeného šetření a způsob jejího vyřízení. Projednávání petice podle odst. 1 je ukončeno hlasováním o usnesení, jímž Senát petici vyřizuje, nebo vyřízení vrací výboru. O výsledku jednání Senátu informuje předseda toho, kdo petici podal.

Nic jiného to není, česky řečeno, projednává petice výbor, a ne všechny petice, byť by obsahovaly ten počet podpisů, bude projednávat Senát. To je bez paragrafů úplně normálně; a každý z praxe víme, jak to tady fungovalo. To není nic složitého, co by vyžadovalo nějaké zásadní projednávání.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:53:32 - 12:53:45:

Promiňte, já mám faktickou, ale paní předkladatelka by měla sedět tady, aby to bylo vůbec ve stenografickém zápisu, a ne tady debatovat z lavice do lavice! Nezlobte se na mě, ale to tedy moc nesvědčí o vysoké úrovni našeho jednání!

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů

Tisk EU č. N 095/09
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:01:58 - 16:06:16:

Dobrý den. Kdo by to řekl, že nás budou tyhle invazní a nepůvodní druhy tolik bavit? Co říkal teď kolega, že bychom měli udělat nějaký seznam a pořádně se rozhodnout co je, a co není, to na tom budeme jako s drogami. Jen seznam dokončíme, tak druhý den přijede zásilka banánů, a v té se objeví další invazní a nepůvodní druh.

Je to prostě celé nesmysl. Marně jsem tam hledal jeden, a ten jsem tam fakt nenašel!

Nepůvodní a invazivní druhy. Jeden z takových opravdu známých je Evropská unie! To je neuvěřitelně invazní a neuvěřitelně nepůvodní druh. A tady je toho důkaz! Jenom bych prosil, až to dopovím, abychom už tady konečně, když tady ráno bylo řečeno, že paní senátorka Gajdůšková je skoro něco jako Angela Merkelová, tak abychom to opravdu dokázali, a neuváděli každé usnesení výboru: výbor "vítá nadšeně"; a pak vyjmenuje tisíc důvodů, proč je to nesmysl... Ale abychom řekli – ne, toto je nesmysl, a tak jako Spolková rada Rakouska, my to odmítáme a jsme proti přijetí tohoto nařízení – to by byl důkaz toho, že jsme opravdu řádnými členy Evropské unie. A ne, že se tady budeme ukájet tím, že si tady budeme vyjmenovávat... Mohl bych tady hodinu hovořit. Řeknu vám několik příhod z dětství. Bolševník je sice invazní a nepůvodní druh, ale výborně se kouří. Tomu nebudete věřit. Je to jedovatá rostlina – a když mi bylo asi deset, tak jsme z toho řezali takové kousky, do toho jsme dali pravou slánku (ne umělohmotnou); nacpali jsme to trávou (nikoliv marihuanou, ale obyčejným senem; a hulili jsme to; bylo to výborné – a nikdy nám nic nebylo, což je docela zvláštní...).

Pokud jde o plzáka – tady pro pana senátora Jirsu – vaším prostřednictvím. Máme doma dvě metody likvidace plzáka, pane senátore. Ta první je metoda mojí ženy. Funguje tak, že si vezmete ledkovou intenzívní baterku s kuželem a večer, protože večer vylézají, zejména po dešti, jdete, vyhledáváte je. A moje žena – bojím se to úplně říct – ona je stříhá zahradnickými nůžkami vejpůl, což je naprosto dokonalé! Já používám metodu, nevím, jestli lepší nebo horší, napichuji je na takovou tyč, na které mám hřebík. Je to mnohem pracnější, ale nemusím se ohýbat. Můžu vám říct, že jsme snížili tento invazní druh za poslední dva roky skoro na třetinu. Je to taková trpělivá práce... Ale docela se daří.

Na druhé straně, třeba takový brouk páchník, kdyby se nám ho povedlo vyhubit, tak jsme dnes nemuseli mít z hory Doubravka Natur 2000, která nám absolutně znemožňuje tam cokoliv dělat, protože ho tam někdo přinesl v krabičce od sirek a vyfotil, a to není invazní; ono je to relativní. Pro někoho to, co je invazní, je pro někoho úplně něco senzačního. Takový jeřáb český, který brání dálnici D8, kdybychom ho označili za invazního a nežádoucího, a pokáceli, tak jsme možná dálnici už dnes mohli mít hotovou.

Kamzík mě zaujal. Dnes jsme si schválili, že v té petici budeme pokračovat. To bude velmi těžký úkol. Předevčírem jsem se dočetl, že pražští úředníci rozhodnou o odstřelu bobrů. Zřejmě na základě správního řádu vydají správní rozhodnutí, a bobři budou odstřeleni. Kdysi jsem řekl památnou větu – zastřel bobra, zachráníš strom – tehdy jsem málem dostal "Ropáka", a ono se za léta ukázalo, že věta byla naprosto pravdivá. Že ochrana jednoho druhu nad rámec normálnosti vyvolá zase obrácený efekt a zase je budeme muset střílet. Protože jsme si je nejdřív nasadili, pěstovali a chovali.

Myslím, že bychom měli jasně dát najevo, že se nám toto prostě nelíbí, že si takové nařízení nepřejeme. A sdělili to jasně. A možná, že se některé státy k nám přidají. Ony jsou na tom stejně jako my. Když se s nimi bavíte tady na chodbě, s jakýmkoliv poslancem, tak vám řekne, co říkám já, že co chodí z EU, jsou naprosté omyly, ve velké většině blbosti. Ale že není korektní to normálně a na rovinu říkat. Když se ho zeptám – proč to neřekneš na jednání vašeho parlamentu, tak říká, no víte, to není korektní, to by se nehodilo. Je to korektní! Když je něco hloupé, je třeba to nazývat hloupým, a neříkat: je to geniální, až na to, že je to hodně hloupé...

Navrhuji jednoduché usnesení:

Senát Parlamentu České republiky odmítá návrh tohoto nařízení.

Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:14:24 - 16:14:34:

Já myslím, že by se tady neměla mást – samozřejmě to není pravda, pan ministr jasně řekl, že dnes nebo včera byl úplně jiný návrh. Takže tento návrh není platný.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:17:36 - 16:18:00:

Já jsem konzultoval s legislativou ta slova a bylo potvrzeno, že ten výraz je správný – Senát Parlamentu ČR odmítá návrh směrnice. Tím se nemůže nic zkazit, protože i kdyby byl tento špatný a přišel někdy nějaký lepší, tak ho můžeme odsouhlasit.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:28:28 - 16:28:58:

Já navážu – tady vám to ukážu, co máme za materiál. Takže nevím, asi máme jiné oči. Návrh nařízení Evropského parlamentu a rady o prevenci a regulaci zavlékání a vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů N 095/09 – prostřednictvím paní místopředsedkyně paní místopředsedkyni. Takže si někdo dělá legraci. Tady to je – (na místě se řečník domlouvá s kolegyní) – aha, ne přečti, aha, jiný materiál, já mám ale tenhle materiál. Tak nám dejte jiný a já si přečtu jiný. Já jsem dostal tento.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:44:30 - 16:45:16:

Já vůbec nebudu polemizovat, jestli to je Komise. To je v tuhle chvíli jedno. Abychom nezapomněli o čem to vlastně je. Ta blbost není o tom, jestli to je Komise nebo nařízení Parlamentu. Ta blbost spočívá v obsahu. Je přece naprosto legitimní, až pan senátor nevrhne, že děti do školky budou chodit od pátého měsíce těhotenství, to znamená, že tam budou chodit ty maminky, abychom opravdu měli ty děti pod kontrolou už od malička, tak vy všichni rozumní řeknete "to je ale blbost, to mu neodsouhlasíme, i když je to kolega". Takže opakuji svůj návrh, je zcela legitimní obsahově tento návrh nařízení odmítnout. Na tom není nic špatného, je to normální. Jenom my eurohujeři, někteří, se bojíme to na rovinu říct. Myslíme si to skoro všichni, ale někteří budou hlasovat obráceně. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:46:40 - 16:46:49:

Člověk se občas přeřekne, já jsem samozřejmě myslel senátora Jiřího Dienstbiera. To by mě opravdu nenapadlo, že by to navrhoval senátor Dryml.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:48:36 - 16:48:54:

Ono to musí být formulováno tak, že to je usnesení, to znamená – Senát se usnesl odmítnout návrh blablablabla...

Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Gawlase a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 225
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:01:06 - 18:03:24:

Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom chci před tím, než to pustíme do dalšího čtení, upozornit na to, jak jsme fascinováni, a nejde jen o tento případ, že čím dáme vyšší hranici na pokuty, tím lepší to bude. Není tomu tak. Já vám řeknu, jak to chodí v praxi. Ono v té malé obci, kde chytí řidiče, dají mu vysokou pokutu, která se tam navrhuje. On ji samozřejmě na místě nezaplatí, oni předají přestupek příslušnému ORP, u ORP to dopadne tak, že dluhy za tyto pokuty jsou milionové, a protože vymahatelnost práva je u nás taková, jaká je, tak většinou zůstávají tomu ORP jako pohledávka. Takže já bych jenom chtěl, abychom zvážili – kromě toho nevím, jak polskému řidiči dáme dva body, to mi není úplně jasné, odpověď bych chtěl slyšet, když je to namířeno proti polským řidičům. Už skutečnost, že to je proti někomu namířeno, je zvláštní. Ale určitě hlavní motivace je, přinést nějaké peníze do obecních pokladen. Kdyby byl čas, a možná se to ještě podaří, když to půjde do výboru, tak opět navrhnu, aby se odebrala městským policiím pravomoc měřit rychlost. Protože my máme zítra na programu nevinný zákon, který se jmenuje kontrolní řád, v tom zákoně mimo jiné se opět ukládá další povinnost obecní policii, aby kontrolovala tachografy u kamionů, což je v hlubokém rozporu s posláním městské policie. Je to zase nápad někoho, kdo zjistil, že 50 tisíc do rozpočtu je lepší než měření rychlosti, tak se tam pokusil prolobbovat tuto větu. Ministerstvo zdůraznilo, že to tak prý není, že v jiném paragrafu se říká, že to tak není. Když to tak není, já se pokusím obecní policii z toho vyškrtnout a vyhovět tak stanovisku ministerstva a nezaplevelovat legislativu dalšími a dalšími podobnými nápady. Takže nemám nic proti tomu, aby se to propustilo do prvního čtení. Jenom bychom pak měli opravdu racionálně uvažovat, jestli je řešením nastavovat nesmyslné výšky pokut, kterými je český parlament, sněmovna obzvlášť úplně nadšená a hází tam sumami 5, 10 milionů a většinou nikdo potom ty pokuty nevymůže. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:14:40 - 18:17:46:

Jenom dvě faktické poznámky k panu senátorovi Lebedovi – vaším prostřednictvím, stále platí, že nemůžou jezdit o víkendech, jen se to zmírnilo, o prázdninách je režim mírnější. To je pro pořádek. Za druhé – já nevím, kdo má představu – mně přijde, že se nám zdá, že kamiony jezdí, jako jezdí výletníci na chalupy, pro zábavu a je potřeba je skřípnout. Ale ony nejezdí pro zábavu. Ony vozí buřty, abyste si je mohli koupit, když jedete na chalupu. Ony vozí jogurty, Jogobely a všechny věci, které se vozí sem a tam. Ony to opravdu vozí pro nás. Ony to fakt nevozí pro svůj plezír nebo legraci. A že by proto, že budou platit tuto pokutu, to dali na železnici, na to zapomeňte. Ale bylo by to přece jednoduché, zrušme zpoplatnění dálnic a nikdo nebude mít důvod objíždět. Když spočítáte, kolik je výtěžek z toho, tak zjistíte, že za rok je to asi pouhých 2 nebo 3 km dálnic, takže je to naprostý nesmysl. Stejný nesmysl byl bodový systém, kterým se všichni oháněli. On vůbec nepřispěl, on nenaučil řidiče lépe jezdit, byť pro ten trest tady všichni horovali, a pak o papíry přišly ženy, co občas telefonovaly manželovi. Pak se to stalo pětkrát a byli bez papírů, profesionálové přišli o papíry kvůli takovým nesmyslům.

Jen tak mimochodem, podívejte se každý ve vašem obvodu, kde jsou značky začátek a konec obce. Ty značky se podivným způsobem stěhují. V noci vždycky někdo přijde a posune ji, a zase ji posune, přestože zákon říká, že značka začátku a obce je kde? Je tam, kde začíná souvislá zástavba. Ale ono je příjemné dát to do pole, tam řidič nechápe, proč má jet 50. Jako v Praze řidič nechápe, proč teď v noci pojede po magistrále, která stála miliardy, 50 jako idiot, protože si to jakýsi úředník vymyslel. On jede cestu z Brna do Německa, a přes Prahu, když se nechce vystavit nebezpečí, tak jede jako idiot 50 po čtyřproudé komunikaci, kde často bývá úplně sám. Není tam žádný přechod pro chodce. Nikomu to nevadí. A je zajímavé, že pro to nikdo nehoruje, aby se tyto nesmysly zrušily. A zase, když jedete ráno do Senátu z Holešovic, tak panečku jedete tři čtvrtě hodiny, a jedete pětikilometrovou rychlostí. Já chci na úředníkovi, aby mi zajistil, abych mohl jet těch 50, to by mi bylo milé, ale nemůžu, protože ona je tam fronta.

Takže já k ničemu jinému nevybízím, než abychom jako senátoři měli větší rozvahu než ti, kteří sledují nějaké svoje – já vím, že je to problém, že kamiony to porušují, jezdí někam, kde nemají. Ale jestli si myslíme, že tímto to vyřešíme, tak možná přispějeme do rozpočtu některých obcí, z měření rychlosti se stal jasný byznys, o tom se každý může přesvědčit, že se neměří tam, kde je to nebezpečné, ale tam, kde to skoro jistě přinese peníze do obecní pokladny. Ale cílem zákona nemá být to, aby obecní pokladna bohatla na pokutách, které dává řidičům. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:21:20 - 18:22:12:

Jenom ještě maličkost. Určitě si vzpomenete, s jakou pompou se schvaloval v ČR zákon o tzv. nízko emisních zónách. Bylo kolem toho mediálně – jak to bude bezvadné, že teď už tam nebudou jezdit, takže ani ty Klimkovice, tuším, že se ta obec tak jmenuje, kde to bylo hodně kritické, takovou blbost nezavedly. Je to naprostý nesmysl, ten zákon, protože když si spočítaly náklady na červené, žluté a modré známečky, přičemž těch, kteří mají v té části trvalé bydliště, se to netýká, ti můžou jezdit s jakoukoli plečkou, tak se ukázalo, že zákon jde úplně mimo realitu. A také kolem toho bylo velké nadšení. Já nic jiného nechci, než radši dvakrát měřit a jednou řezat, ne s takovou jednoduchou lehkostí vždycky něco přijmout, pak se nad tím zamyslet a pak si teprve dodatečně říct, že to byla hloupost. Děkuji.

19. schůze Senátu
2. den schůze – 20.03.2014

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu

Tisk č. 236
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:40:19 - 09:43:11:

Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. To je jeden z takových typických zákonů, který má hodně částí a velmi lehce se do něj dá vpašovat něco, čeho si nikdo nevšimne. Ale my, takoví, co to hodně čteme, jsme si toho všimli. V § 34 je napsáno, že řidič vozidla je povinen umožnit orgánům státního odborného dozoru, obecní policii a Policii ČR přístup k záznamovému zařízení a taxametru. Přeložím to do češtiny. Jestliže za stacionární radary, které tady visí na každém rohu a po roce vám přijde z pražské městské policie, že předloni jste tam měl 55, tak za to jsou nějaké dva tisíce a nějaký bod, ale tady je pokuta 50 tisíc za tuto kontrolu, když mu tam zjistí vadu, a to je daleko výhodnější byznys zejména pro obec, zejména pro hlavní město Prahu. Takže tam je, aspoň podle článků v médiích, původ tohoto odstavce.

Ministerstvo vnitra přišlo s takovým úžasným výkladem, že to vlastně nevadí, protože i když to tam je takto explicitně napsáno, tak na základě jiných speciálních paragrafů městská policie pravomoc nemá. Což mi přijde absurdní, a když to tak je, tak já přistupuji na toto jejich stanovisko a obecní policii vyškrtávám. Tím jenom dávám za pravdu stanovisku ministerstva dopravy a ministerstva vnitra. Bude to jasné a čisté. Ono už to, co mohou teď, to znamená, že strážníci městské policie kontrolují taxislužbu, ale nikoli jestli taxikáři jsou poctiví a účtují správně, ale různé administrativní dokumenty, které taxikáři mají mít. Podle mě je to v hlubokém rozporu s důvodem, proč byly zřízeny městské policie. Není to jediné, stejné je to s oním měřením rychlosti, kdy místo veřejného pořádku městské policie se zabývají tím, že rozdávají botičky a odtahují auta, což jim podle mého názoru nepřísluší, je to věc Policie ČR, Dopravní policie ČR, ale ta samozřejmě nestíhá. U násl je to tak, že když někdo nestíhá, tak to šoupneme na obce, jak to vidíte běžně při přenesené působnosti, která se valí – mimochodem, pokud to nevíte, od 1. dubna přibírají obce i registr řidičů, což je jednoznačná státní správa. Dokonce jim stát chce prodat počítače, které slouží systému. Vzedmula se vlna odporu, takže přišel nový dopis z ministerstva dopravy, který to zmírňuje, ale zřejmě už neunikneme tomu, že od 1. dubna budeme dělat i registr řidičů. Samozřejmě bez peněz, peníze budeme platit z rozpočtu obcí.

Takže ten pozměňovací návrh je velmi jednoduchý, já ho načtu v podrobné rozpravě, pokud k ní dojde, a jenom vypouští z § 34 obecní policii. Děkuji za pozornost.

18. schůze Senátu
1. den schůze – 29.01.2014

--- bod schůze neuveden ---
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:07:05 - 09:07:45:

Dobrý den, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, mám návrh, který se týká volby resp. nominace kandidátů na ombudsmana. Navrhuji, aby tento bod byl přeřazen za bod 1. Důvod je prostý. Někteří naši kolegové jsou aktéry i jiných akcí, které se dnes konají. My bychom jim takto znemožnili, aby se zúčastnili volby.

To je první návrh.

Druhý návrh je na vyřazení. Tak jak byl vyřazen bod 6 – tak na vyřazení bodů 2, 3, 4, 5, 7, 8 a 9. Protože ty už by měla předkládat nová vláda. Je reálný předpoklad, že na některé věci bude mít jiný názor, než vláda odcházející. Děkuji.

17. schůze Senátu
1. den schůze – 18.12.2013

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Petra Víchy, Jiřího Bise a Pavla Eyberta, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Tisk č. 182
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:44:24 - 15:47:07:

Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, po diskusi jsem nabyl dojmu, že i pobyt v tomto sále je životu nebezpečný, protože mi chcíply poslední tři spermie, které mám, naštěstí už je příliš nepotřebuji, jako mnozí z vás, kteří tady sedíte, kromě kolegy Schwarzenberga, který ještě možná je bude potřebovat.

Chtěl bych vyzvat ke zdrženlivosti a střízlivosti. To, co se děje v České republice, a nejen v České republice, už přesahuje všechny meze. Skupiny nikým nepověřené, bez jakéhokoliv mandátu tady dokáží blokovat například dálnici D8 dlouhá léta, stojí to miliardy korun a nikomu to nevadí. A jediný trest pro ně by byl je posadit do Buřislavi a nechat si tam kolem nich jezdit kamiony, aby viděli, jak to škodí nebo neškodí životnímu prostředí.

Jenom bych připomněl, že nová směrnice EU o vysavačích, kdy díky tomu už nemusím vysávat, protože náš vysavač přesahuje onen výkon, který už je nad hranou, tak jsem odmítl, správně, být citlivý k životnímu prostředí a říkal jsem, já už luxovat s tímto krámem nebudu. Akorát, že ono to má jednu vadu, a teď možná mi to potvrdí paní kolegyně Syková. Vysavač s malým výkonem totiž nevysaje roztoče. A roztoče, to je pěkné svinstvo. Oni nejsou vidět, a co není vidět, to se nám zdá jako prima. Ale když vidíme takového chřástala polního, nebo brouka páchníka, který nám znemožnil na jistém kopci dělat cokoli, dokonce se tam ani nesmí sbírat lysohlávky, které tam tradičně mladí lidé sbírali a vařili si z nich cosi, čemuž já nerozumím, sbírají je tam samozřejmě i nadále, protože my nemáme tolik policajtů, aby tam pořád stáli a dávali bacha, jestli tam někdo nějakou lysohlávku si nesebral nebo sebral. Prdli nám to do Natury a jsme vyřízení. A tak je to skoro se vším. Bobři nám žerou stromy, protože jsme říkali – zastřel bobra, zachráníš strom, za to jsem málem dostal cenu od Greenpeaces, a pak ji dostal někdo jiný. A pak se ukázalo, že jsem měl pravdu, protože bobři se nám přemnožili, kormoráni nám žerou ryby, špačkové nám žerou vinice. A kdekdo je schopen vzít krabičku. My stejně podezříváme někoho, že tam toho brouka páchníka donesl v krabičce, pak ho vyfotil, jak je v známém seriálu z oné vesničky, a udělal z toho velkou kauzu.

Naprosto typický je tzv. jeřáb český, to je naprosto unikátní strom. Má jedinou vadu ....
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:47:09 - 15:49:47:

To je o zákonu, to je o ovzduší. Má jedinou vadu, že mu říkají jeřáb český. Na světě je moře jeřábů – kanadský, americký, jenom tento se jmenuje český, protože roste v Čechách, jinak je to naprosto bezvýznamný strom. A kvůli tomu jsou ochotni a schopni zastavit obrovskou stavbu. Nechceme letiště, nechceme rodinné domy, protože my už bydlíme, prostě my už nechceme nic. Ale všichni chtějí létat do Turecka, všichni chtějí jezdit autem do práce. Kdo z vás tady nejezdí autem, podívejte se na parkoviště, když jste takoví ekologové, proč nejezdíte metrem. Občas někdo jezdí, že, dokud to měl zadarmo, teď už ne, protože jezdí autem.

Co kdybychom třeba přispěli řidičům, městská doprava se dotuje obrovskými sumami a kdo přispěje řidičům na drahý benzin? Nikdo. To nikoho nenapadne, že je to čím dál dražší.

Ale já jenom vyzývám k tomu – proboha, obklíčíme se jako ti Němci, kteří zakázali jaderné elektrárny a mají jedinou podmínku, v síti chtějí mít 220 voltů a 50 hertzů, starej se, vládo, jakkoliv. Tito lidé si zaslouží blackout, dlouhý blackout, ti, co nechtějí spalovnu, si zaslouží, aby si zakrvavené fáče vzali domů a někam si je dali. To je jediný argument. Ti by čuměli v nemocnici, až by jim dali stříkačky a fáče a řekli: zlikviduj si to, ty přece nechceš spalovnu, protože ta škodí životnímu prostředí. Čili každý by chtěl čisté životní prostředí, ale každý svým způsobem přispívá k tomu, že čisté není. Ale když se ho to netýká – no tu dálnici bychom strašně rádi chtěli, ale ne kolem nás, dejte ji kousek dál. Ano, dáme ji kousek dál, ale žádné mosty nebudou, pojedete 60 km, zpátky 60 km na pole. No, to ne, to my bychom chtěli ji přejet, takže my máme na každém kilometru most, abychom mohli přejet dálnici. A to ještě nemluvím o tom, že máme také pro medvědy, ti také potřebují občas přeběhnout, kolem dálnice dělají ploty. A podívejte se na Moravě za jistého ministra dopravy, kolik se tam postavilo protihlukových stěn tam, kde vůbec nic není. V Praze se jezdí omezenou rychlostí kvůli hluku. Tady na polích nahoře na Teplické, kde vůbec nic není, a auta smrdí přes Holešovice, jedou padesátkou. A to si myslíte, že je lepší, než kdyby to profrčela? No není, při této pomalé rychlosti je samozřejmě škoda na životním prostředí mnohem větší. Ale pokud necháme takovéto skupiny, které si většinou myslí, že byly nadány, a nemohu pořád zjistit, kdo je nadal, tím, že oni vědí, co máme jíst, kdy mají být otevřené obchody, co máme dělat, co je zdravé a co není nezdravé. Tudy cesta prostě nevede.

Člověk je prostě takový tvor, který využívá plody, když může. Ale když se to týká někoho jiného, tak je strašně rád – no tam to zakažte, tam to udělejte. Děkuji za pozornost.

16. schůze Senátu
1. den schůze – 27.11.2013

Návrh doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech

Tisk EU č. N 081/09
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:00:44 - 11:09:10:

Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, hezky jsme si popovídali, dlouho popovídali a návrhů padlo jenom opravdu málo na řešení.

Musím jako první říct, že mě uráží knížecí Rady s velkým R, protože sleduji velmi často média, je to mé hobby. Viděl jsem nedávno dvě reportáže. První byla z Francie, z francouzské strany kanálu La Manche, kde je koncentrační tábor pro ty, kteří chtějí pomocí tunelu zdrhnout z Francie do Anglie. Je obehnán ostnatým drátem a připomíná velmi silně koncentrační tábory, tak jak je známe z války. To byla první reportáž.

Druhou reportáž jsem viděl, kdy francouzská policie ničí kempingové přívěsy romských rodin zřejmě z Rumunska, aby jim znemožnila putování. Nevím, zda se těmito reportážemi rada zabývá a vysílá podobné signály, jaké vysílá nám, vysílá také do těchto zemí. My o ty rady nestojíme, ony nám totiž v ničem nepomohou. Jsou to, lidově řečeno, kecy, kecy, kecy.

A teď už k praktickým radám, co bychom mohli. První, co bychom měli udělat, je omezit výrobu dětí za účelem zisku. To není ničí vina, to je naše vina. Pokud jsme nastavili takové systémy, že se vyplatí vyrábět děti za účelem zisku, tak kdo by je nevyráběl? Jestli se vyplatí místo práce chodit pro dávky, kdo by pro ně nechodil? Co na tom chcete kritizovat? To je přece logické. Když vám řeknou, že sem nemusíte chodit a budete brát peníze, no tak sem nebudete chodit a budete brát peníze přece. To je logické.

Jejich chování není v ničem mimořádné, jenom oni dosáhli poměrně dobrého vzdělání, jejich znalost právních předpisů ve smyslu práv je naprosto dokonalá, to si s nimi ani pracovnice sociálních úřadů neumí poradit, oni to umí přesně. Když si jdou pro průkaz ZTP nebo ZP, tak udělají takovou scénu na tom úřadě, že všichni radši sklapnou krovky a radši jim to dají, aby neměli problémy. Jenom proto, že se k nim chováme jinak.

Jeden z receptů je, chovejme se k nim normálně. Stačí, když přijde Dežo a vy na něj začnete: Dežo, vole, nedělej do mě, rozumíš, vole, nebo uvidíš. A Dežo se najednou zklidní, je s ním normální řeč.

Tady někdo řekl o uznávání autorit. Já jsem v životě jako senátor ani jako primátor nezažil u bílých takovou autoritu, jako když jsem přišel na jistý romský festival nějakých romských hudebních skupin. Naprosto neuvěřitelné. Žádné urážky, žádné nadávky, velice seriózní přístup. Když jsem tam šel, tak říkali, vem si břitvu, nebo tě podříznou. Ne, nikdo mě nepodřezával. Bavil jsem se s nimi normálně. Říkám jim normálně Cikáni, protože to nepovažuji za žádnou urážku a oni také ne, protože vědí, že v tom není nic negativního.

Že nejsou pracovití, to je lež lží. Cikán je schopen vykopat třistametrový příkop, aby z něj vyndal kabel, který potom prodá ve sběrně, ale ještě před tím ho musí vypálit. Takže o tom to nebude. Ale je to o tom, že on není, a řekl to tady pan senátor Bublan, on není ochoten pracovat měsíc, aby na konci měsíce dostal nějaké peníze. Tomu nerozumí. On chce pracovat a peníze dostat ten samý den. A je to zase na nás, protože my to neumíme. Když jsem řekl, že ať udělají pokladnu, tady uklidíte to náměstí a odpoledne si přijďte pro peníze, víte, co mi řekli ti gadžové bílí? No to nemůžeme, to by pokladní ukradla ty hotové peníze. My nemůžeme platit v hotovosti. Bílí by ukradli peníze dřív, než by jim je zaplatili.

Samozřejmě. Víte, jak to dělají, když chodili na ty veřejné práce? Dali dvě stovky tomu, co je hlídal, a když mu dal každý dvě stovky, on z toho měl docela dobrý zisk a napsal jim osm hodin, ačkoli dělali hodinu. Ale byl to gadža, ten bílý. To nebyl Cikán. Ten jim to napsal. Shrábl od nich část dávek. Co dělají ti bílí majitelé ubytoven, kteří jim účtují deset tisíc nájemného, které platí stát, a oni jim ještě dokonce něco z toho dají a osm tisíc si nechají? To přece nejsou Cikáni, to dělají bílí gadžové, kteří si udělali zase z naší hlouposti byznys, protože jsme zavedli takový systém, který jim to umožňuje.

Tady možná jsou ještě pamětníci, když jsme tady řešili romské poradce, když jsme do zákona dali, že kraje musí mít romského poradce, a já jsem tady prosadil, že se vyškrtlo, že města nemusí mít romského poradce. Věděl jsem, proč to dělám. Města, která mají romského poradce, paradoxně mají víc problémů, než města, která nemají romského poradce. Důvod je jednoduchý. Romský poradce bude dělat co nejvíc problémů proto, aby zůstal romským poradcem. On se také chová racionálně.

Kolik bych musel mít poradců, když mám ve městě Vietnamce, Ukrajince, Kazachy, Romy, Židy a nevím ještě koho. To bych musel mít plný úřad poradců. To je to sociální inženýrství. Když nevíme, uděláme nejlépe nějaký úřad, a teď nejnovější hit, uděláme nějaké ministerstvo, tuším, pro rovnost, nebo něco takového. Zkusme na to jít normálně.

A mezi námi, kolik jste viděli Romů bezdomovců? Žádného nikdy neuvidíte, žádný totiž neexistuje. Protože vždycky ho nějaká rodina vezme. Už je jich tam osmnáct, on tam bude devatenáctý. Už jste viděli romskou rodinu, která jezdí do domova důchodců si pro důchody svých babiček? Čemuž jsem nevěřil, než jsem to viděl na vlastní oči. Žádnou romskou rodinu jsem tam neviděl, asi tam zřejmě nemají své babičky, protože oni je nedávají do domovů důchodců. Oni se kupodivu, matka tam má docela silné postavení v této komunitě.

Co si myslím, že je správně? Žádné rozlišování. Jsou to občané ČR, chovejme se k nim jako k občanům ČR, a ono na to dojde, že i jejich komunita si vychová svoji elitu. Zatím je to tak, že když se někdo z jejich entity uplatní, tak se tváří, že jako s Cikány už nemá nic společného a že k nim vůbec nepatří. To je dlouhodobý proces. V Americe si ho zažili.

Vzpomínám, když jsem jednou, jednali jsme s nějakou šéfkou na FBI a po hodině jsem si všiml, že je černoška. Vůbec mi to nepřišlo, vůbec mě to nenapadlo, ani mi to nepřišlo na mysl, až když jsme se loučili, tak jsem si to vlastně uvědomil. Ale také to tam trvalo dlouho.

Ale pokud půjdeme cestou britských vojaček, jestli to nevíte, tak britské vojačky musely chodit britským pořadovým krokem, který je 86 cm. Ono je to namáhalo, ony měly nemocné kyčle, nemocná záda, tak jak to v Evropě bývá zvykem, protestovaly, dostaly milionové náhrady a dosáhli toho, že britská armáda zkrátila mužům vojenský krok na 80 cm, takže teď už ty pánve se jim tolik nenamáhají. To je ten bláznivý svět, ve kterém jsme, a nejsou to vůbec jenom Romové. Tady máme několik takových hovadin neskutečných, a my tady vážně o nich budeme dvě hodiny mluvit, jako je čisté nebe, modré nebe, invazivní rostliny a podobné blbosti, které by se vyřešily většinou samy, ale tím se zabývá Evropa, místo aby dávala pozor na to, jak jí svět utíká někam, kam ona ani netuší. A my tady zcela vážně o těch věcech diskutujeme.

Jednoduchá řešení. Žádné agentury. Ať to byl Kocáb, nebo Džamila moje milovaná, které jsem okamžitě napsal mail, ať z mého města táhne ještě dřív, a jinak jsem ji měl rád. Ale nelezte mi sem, protože jste jedna vysavači peněz, tak jako boj s korupcí se stal výborným byznysem, tak veškeré tyto aktivity vždycky vedou k tomu, že někdo si z toho udělá bezvadný byznys. Zkusme se na to dívat úplně normálně. Romové tady byli, jsou a budou, využijme toho, že jsou trošku jiní v tom, že nejsou ochotni dělat dlouhodobě, najděme systém, jak jim dát práci a tu práci jim hned zaplatit, a oni pracovat budou. A znemožněme ten systém, a ten se vůbec netýká jenom Romů, a to je výroba dětí za účelem zisku. Protože uvědomme si, že ty děti, které se teď rodí, nás jednou buď budou, anebo nebudou živit. Děkuji za pozornost. (Ťukání do lavic.)

Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu a ČR a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 126
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:18:41 - 15:21:17:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, máme dvě slova, která jsou teď hodně frekventovaná. To první je korupce a to druhé je změna. Všichni touží po změně. Změna vedla na Slovensku k tomu, že Slováci mají prvního, nevím, jak bych to slušně nazval, takového klérofašistického župana. A my máme takovou představu, že změna vždycky vede k lepšímu.

Ujišťuji vás, že poměr změn k lepšímu a horšímu je asi 80 ku 20; 80 % změn vede vždycky k horšímu. O tom se tady můžete snadno přesvědčit, když si přečtete některé zákony z roku 1994 a některé zákony z minulého roku, novelizujeme novelizované, často novelizujeme ještě neúčinné zákony.

A jestli bychom něco potřebovali opravdu změnit v jednacím řádu, resp. v Ústavě, tak by to bylo to, aby Senát měl 60 dní na projednávání zákonů ze sněmovny. To by nám vyřešilo spoustu problémů a nemuseli bychom se tímto zabývat. Je nesmírně těžké dojednat ve sněmovně, aby sněmovna toto podpořila, protože jí se to samozřejmě nebude líbit, ale nám by to strašně pomohlo.

Druhá věc, kterou bychom potřebovali. Já jsem tady zaslechl zcela zděšen, že někdo navrhuje, abychom zřídili zvláštní petiční výbor, protože petice totiž oblíbené nejsou. Všichni navenek jsou nadšeni peticemi, ale když petice přijde, tak petiční výbor hledá nějaký jiný výbor, kterému by petici hodil pod záminkou – tohle se týká ústavního, tohle se týká školského výboru - a sám nechce dělat nic!!!

Důvod je prostý. My jsme si kdysi do jednacího řádu dali číslovku 10 tisíc, která stačí na to, aby Senát musel projednávat petici v plénu. Mimochodem, Sněmovna nemá takovéto ustanovení, tam se to projednává jenom ve výborech.

Když já jenom za svůj život v Senátu si vzpomenu na kamzíky, lýkožrouty a další úžasné petice, zasypávání Dolu Frenštát. Ale to byly ještě velmi vážné petice, pak byly takové – spojení či nespojení školy v Horní Dolní s Dolní Horní. Pokud to tak bude dál, budeme zahlceni peticemi. A pokud bude příležitost, budu navrhovat zvýšení kvora, že Senát by měl projednávat petice, ale petice celospolečenské, které se týkají nějakého celospolečenského problému, ale ne nějakého lokálního problému, což je tady zcela běžné.

Přesto ale navrhuji tento návrh zákona zamítnout.

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové a senátora Miroslava Antla, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 157
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:38:03 - 15:42:04:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, nebudu dlouze mluvit, jen připomenu v souvislosti s tím, co se teď děje ve Sněmovně, že pokud by tento zákon byl přijat, už tam dochází k věcem, které by byly hodny trestního stíhání, protože tam se teď rozhoduje o tom, kdo bude místopředseda, kdo budou předsedové výborů, nejedná se o tom jenom v orgánech, jedná se o tom dokonce i mimo Sněmovnu, velmi intenzívně, kandidáti obcházejí, shánějí hlasy, aby ty trafiky, jak je teď moderní říkat, dostali. To je první připomínka.

Druhá je daleko vážnější. Mám tady Lidové noviny ze středy 27. listopadu 2013. Já jsem vytýkal, že je to v podstatě obcházení Ústavy, a předkladatelé tam píší: Naše reakce je na rozhodnutí Nejvyššího soudu s tím, že chceme, aby si toho spíš všiml Ústavní soud, připouští proto pro Lidové noviny Antl. My jsme to spíš chtěli otevřít, je to legislativní provokace.

Ptám se, jestli toto je způsob hodný Senátu navrhovat zákony jenom jakoby legislativní provokaci. Je to stejné, jako kdyby někdo z nás – také to tady už bylo – teď populisticky navrhoval, že sněmovna je vlastně ustavena a je třeba zrušit Senát... To jsou vždycky takové ty výkřiky do tmy.

Tímto návrhem, pokud projde, se samozřejmě obklíčíme, protože tady to bývá tak, že když někdo něco řekne na výboru a média se na něco ptají, tak se většinou neptají na výboru, ale ptají se třeba na chodbě. Čili stejná věta pronesená na výboru je kryta imunitou, tatáž věta pronesená za dveřmi už není kryta imunitou. Nedejbože, někdy se ptají na dvoře, to je ještě pořád v Senátu, ale někdy dokonce stojí před dvorem na ulici; a také se ptají...

Považuji toto jenom za buď nějaký populistický nápad. Ono se nic tak dramatického nestalo, ale co se stalo dramatického, když si přečtete v novinách, že v souvislosti s vraždou sociálně demokratického bosse Romana Housky, kdyby ho zastřelil senátor nebo poslanec, že by to nebylo trestné, a napíše to právník s titulem JUDr. - nebudu ho, Hasenkopfa, jmenovat – kdy lidé, kteří nemají právní vzdělání, takové věci čtou a věří takovým nesmyslům, že když tady někdo někoho zabije, tak to není trestné, když mu předává peníze, tak to není trestné... Každý normálně myslící člověk ví, a nepotřebuje na to žádný trestní řád ani zákon, tak citem vidí jasně, co je a co není v tomto smyslu trestné.

A tyto bludy potom žijí svým životem, ještě se spekulativně rozvíří ještě dramatičtěji a samozřejmě ve veřejnosti vzniká dojem, že poslanci a senátoři jsou jacísi lidé vyšší kategorie, na které se zákony nevztahují, a podobné virtuální nesmysly. Takže to je důvod, proč navrhuji zamítnout tento zákon a už nechat tohoto sociálního inženýrství, protože někoho naštve rozsudek soudu. Tak to napišme všechno tak, aby soudy měly počítač, do toho počítače to frkly, a on jim to vyhodnotí. Je to stejné, jako když chce někdo přesná pravidla pro přidělování peněz na dotace bez jakéhokoli rozhodování, a když jsou ta pravidla, tak ten orgán už nemusí být, tak to může udělat kdokoli, kdo to pustí do toho programu, a ten program rozhodne, co komu dáme. A neriskuje tím žádné trestní stíhání, protože to přece udělal ten počítač, to my jsme pro to nehlasovali.

To jsou věci, které nás vedou opravdu do pekel, a já se neodvažuji pomýšlet na to, kde toto všechno skončí!

Mimochodem, jeden nejmenovaný senátor Okamura nesplnil svoji hlavní povinnost, a to dodat doznání, které měl dodat, když skončil jako senátor, a je to člověk, který jedním dechem mluví o trestní odpovědnosti politiků, hmotné odpovědnosti politiků, odvolávání politiků, takže já doufám, že bude prvním politikem, kterého odvoláme. Děkuji za pozornost. (Ťukání do lavic.)

15. schůze Senátu
1. den schůze – 30.10.2013

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Barcelonské cíle: Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění

Tisk EU č. K 075/09
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:15:42 - 13:23:10:

Vážený pane ministře, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, mohu skoro odcitovat bývalého komisaře Špidlu, když se poprvé objevila barcelonská výzva, tak hovořil v Českém rozhlase. A hovořil v tom smyslu, že je to jenom taková výzva, takové doporučení. Já jsem říkal, aha – čili následovat bude směrnice a po směrnici nařízení. A neuplynula dlouhá doba, a už je to tady.

Možná by bylo dobré, v porodnicích, když jsou tam děti v postýlkách, tak hned nad ně umístit symboly Evropské unie, aby – jen co se proberou a začnou vidět, už viděly, co je zapotřebí. Že je potřeba už je odmala vychovávat, aby z nich vyrostli řádní Evropané... Já se ptám, co je, proboha, Evropské unii do toho, jak si budeme v ČR zařizovat předškolní vzdělání, jesle, základní školy, protože to je v celé Evropě jinak. Ne všude chodí děti do školy někde na 8, někde na 9 let. Je to jednoznačně věc zvyků, tradic jednotlivých zemí. Ne. Po barcelonské výzvě totiž bude následovat madridská výzva, která bude požadovat, protože stárneme, aby každý senior měl nárok na umístění v zařízení pro seniory, to přece dá rozum... Ono už brzy bude seniorů víc než malých dětí, takže je přece jasné, že stát se o ně musí postarat a zařídit každému z nich, aby se mohl do zařízení odebrat. Zatím jdeme úplně obrácenou cestou. Dokonce někteří z nás tvrdí, že by každý z nás měl, pokud možno, dožít ve svém bytě a umožnit mu, aby to pro něj bylo možné, aby byl schopen z důchodu zaplatit žití v bytě; pokud to není byt 4+1 na Malé Straně, který údajně babička nemůže vyměnit, no, samozřejmě ona ho může vyměnit, ale její děti chtějí na rodině, která bydlí někde na sídlišti na Jižním Městě 3 miliony odstupného, přestože oba byty jsou komunální, že... Tak proto se byt vyměnit nedá. Kdyby tomu tak nebylo, tak samozřejmě by nebyl žádný problém, aby v tom velkém bytě bydlela velká rodina, a seniorka si našla přiměřený byt na sídlišti na Jižním Městě, byť z vlastní zkušenosti vím, jak je těžké starého člověka, když někde bydlí 60 let, ho najednou přesunout někam jinam. To je opravdu velký problém. Myslím, že toto vše je typické sociální inženýrství, že je to barcelonská výzva, kde je nezaměstnanost neprosto nejvyšší v Evropě, zejména u mladých lidí.

Jenom připomenu. Byla tady řeč o statistice. Začíná nám platit, přátelé, nový občanský zákoník, kdy budou všichni zastupitelé velmi zodpovědní za to, jak hospodaří. Za chvíli tady budeme jeden z takových případů řešit. Já vás upozorňuji, že je to porušení povinnosti při správě cizího majetku. Protože jestliže obec dává 50 rodinám z obce 5 tis. Kč měsíčně dotaci na jejich dítě, tak je to evidentně něco, co není obhajitelné. Žádná jiná skupina v městě nemá tuto výhodu. Je to o tom, co tady říkal kolega – pokud si jesle zaplatí, tak je to naprosto v pořádku. Ale tady z nějakých bohulibých důvodů je tato dotace, a nikdo se neodváží tuto dotaci nevzít. Jesle byly koncipovány jako zdravotnické zařízení. Dnes jsou to skoro jakési živnostenské podniky. V podstatě nikdo neví, jakou mají mít formu. Tak malé děti určitě potřebují kvalifikované vychovatele. My na druhé straně tady přijímáme zákony o pěstounské péči, abychom děti vyndali z kojeneckých ústavů... Tak proč je tam tedy nenecháme, když je péče tak bezvadná... A maminky můžou chodit do práce... A do jaké práce budou maminky chodit? Ona pro ně práce není! My jim tady chceme zajistit pro děti jesle, ale oni nemají práci ani dnes, a nebudou ji mít ani potom. Jesle jsou pro maminky, které mají buď zaměstnání takové, že přerušení při mateřství pro ně znamená ztrátu kariéry díky rozvoji technologie. Primářka oddělení, která bude s dítětem do 5 let doma, v podstatě se už nemá kam vrátit. Protože tam bude koukat, jako kouká vysokoškolák, když přijde z vysoké školy do praxe, a uvidí, jaké počítače mají ve firmě a jaké měli oni na vysoké škole; nějaké trosky, které jim někdo bohulibě daroval, a zrovna tak kouká automechanik nebo soustružník na starém soustruhu, pak přijde do firmy a kouká na soustruh, a říká, to jsem ještě v životě neviděl, my jsme tak měli ještě ten s takovými kličkami...

Mimochodem ve skandinávských zemích, když je o nich ta řeč, dělají to, že firmy jsou povinny nejmodernější technologie dávat do učňovských zařízeních, aby oni, když se vyučí, tak přišli do toho, co je reálné. A ne do toho, co platilo před pěti lety.

Myslím, že tohle je naprostá scestnost. Jesle mohou být úplně klidně soukromé, stejně jako školky, ale my jdeme obrácenou cestou!

Začala to paní ministryně Buzková, když jsme si vykoledovali poslední ročník bezplatný, když jsme si vykoledovali, že obce ani nemohou stanovit úplatu, jestli si na to vzpomínáte. Je to tak, že obce mohou účtovat úplatu pouze do poloviny investičních nákladů za uplynulý rok, což je absolutní nesmysl. Není to žádné kritérium, protože náklady jsou u každé školky jiné. Ve chvíle, když by obce mohly úplatu ovlivňovat, tak vás ujišťuji, že je dostatek míst ve školkách, a nemusí se žádné stavět. Není přece normální, když někdo bere rodičovskou, která je určena na trvalou každodenní péči o dítě, a přitom dává dítě do školky, tak je celkem logické, že by z této částky měl platit náklady školky. Nebo je tomu jinak? Oni totiž peníze berou, jako že jde o příspěvek do rodiny, a zbytek mu ještě dotuje obec anebo stát, aby mohl dát dítě do školky. O to jsme bojovali velmi dlouho. A teď za chvíli uslyšíte návrhy, jak budou i školky povinné, a nejlépe úplně povinné... A jestli tady někdo bude mluvit o tom, že je to kvůli nějaké socializaci a kolektivnosti, tak vás ujišťuji, že dítě to 3 let žádné takovéto sociální vazby nemá. Jestli tomu nevěříte, všichni furt holdujete; odborníci, odborníci – tak se odborníků zeptejte! Pro dítě do 3 let je nesmírně důležitý kontakt s matkou, tam se vytváří možná celoživotní vztah; utváří se jeho povaha; věk do 3 let je nesmírně důležitý např. pro to, jestli z něj bude anebo nebude feťák, ač se zdá, že je to nesmysl, že to takhle nemůže fungovat...

Já vás vyzývám, tyto blázniviny, řekněme na rovinu Evropské unii, ať už nám dá s těmito ptákovinami pokoj! Ať už nám dá pokoj! Protože je to dennodenně další. A čtete si jenom názvy – a chce se vám zvracet, když čtete jenom název! Natož, když si přečtete ta střeva! Je to nekonečný příběh. Stojí to obrovské peníze. Už jsem tady slyšel, že bychom zase nějaké evropské peníze na tom mohli "vyčórovat". Měl jsem tu "úžasnou příležitost" zúčastnit se večeře s prezidentem v "Chrámu chmele a piva v Žatci" Větší zhovadilost za evropské peníze jsem ještě nikdy neviděl! Stálo to přes 200 miliónů – a Žatec bude 180 miliónů Evropské unii vracet! A skoro mu to patří...

Děkuji za pozornost.

14. schůze Senátu
1. den schůze – 09.10.2013

Vládní návrh zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů

Tisk č. 184
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:52:43 - 10:55:49:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére v demisi, kolegyně a kolegové. Teď jsme se právě dověděli, jak to je doopravdy. To jsem rád, že to někdo řekl. Ta snaha je zjevná, snaha je buď občanský zákoník posunout, ale ono je to de facto jedno, protože pokud volby dopadnou, jak se předpokládá, tak na tom nezůstane z toho zákoníku kámen na kameni, protože mnohým se na něm zjevně mnohé nelíbí. Ale o tom jsem vůbec nechtěl mluvit. Kromě toho, že paní senátorka tady mluvila od věci a předsedající na to neupozornila, v jiných případech by byla mnohem přísnější – já jsem chtěl mluvit o tom, co tady říkal pan předseda, o ústavnosti, neústavnosti, nezbytnosti a naléhavosti. Já si myslím, že to tak prostě není.

A řeknu to na jednom příkladu. Není to vždycky tak, že Ústavní soud, když všechno proběhne naprosto podle jednacích řádů, podle Ústavy, tak to neznamená, že Ústavní soud nemůže – řeknu to na příkladu oněch poplatků za pobyt v nemocnici – Ústavní soud občas také chrání menšiny bez ohledu na to, že celý proces proběhl řádně, vláda předložila, sněmovna přijala, Senát potvrdil, prezident podepsal a přesto znáte z minulosti příklady, kdy třeba 17 senátorů napsalo ústavní stížnost – teď toho možná budeme svědky v souvislosti s kaucemi u distributorů pohonných hmot – všechno proběhlo naprosto v pořádku a přesto se může stát, že Ústavní soud rozhodne, že kauce byla nepřiměřená. Ostatně, rozhodl tak i v případě oné kadeřnice, které dal někdo pokutu 500 tisíc Kč, že my jsme úplně pomateni výškami pokut i tady, my bychom je našli v zákonných opatřeních, kde se zvyšují a pak je nikdo neumí samozřejmě vybrat.

Mě na tom zajímá jiná věc. Tady se hodně mluví o tom, jestli to je nezbytné a jestli je to protiústavní. Ono to nemusí být vůbec protiústavní a přesto to není ani naléhavé, ani nezbytné. Budu o tom mluvit u jiných, u dalších zákonných opatřeních. A tvrzení, které jsem slyšel v besedách v televizi, že musíme se obrátit na ústavní právníky a oni nám to řeknou a podle toho budeme hlasovat. No, to prostě je nesmysl, protože pokud si vzpomínáte, tak pro přímou volbu prezidenta z 19 renomovaných ústavních právníků pouze jeden řekl, že to není nesmysl. A přesto přímá volba prošla. Ústavní právníci, když budete chtít, tak získáte stanovisko, které bude a) a druhé úplně opačné a obě budou velmi renomovaná a důvěryhodná. Rozhodování je jenom na nás, tady nám žádní ústavní právníci nepomohou. My se musíme rozhodnout, co uděláme, jaké jsou náklady a výnosy toho, co uděláme, ale co je zcela zjevné – vláda je v demisi, nikdy nezíská důvěru a má dělat opravdu pouze instalatérské udržovací právě a nikoliv provádět přestavbu celého domu. Děkuji za pozornost.

 
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:11:09 - 11:11:16:

Já jenom technicky. Poprosil bych o pětiminutovou přestávku, abychom umožnili předsedovi Senátu a místopředsedovi hlasování. Oni o to poprosili, buďte tak laskavi. Děkuji.

Vládní návrh zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí

Tisk č. 185
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:40:28 - 11:40:57:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére v demisi, kolegyně, kolegové, avizuji jednoduchý pozměňovací návrh, který vyplývá z toho, že ODS dlouhodobě prosazuje zrušení této daně, považuje ji za daň nadbytečnou. Zatím se to nepodařilo, a proto alespoň navrhuji snížení procentní sazby ze 4 % na 2 %. Děkuji za pozornost.

Vládní návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 186
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:16:50 - 12:24:27:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére v demisi, kolegyně, kolegové, Vaším prostřednictvím bych poděkoval panu senátoru Martínkovi. Ušetřil mi spoustu času. Mohl bych ještě další dvě hodiny mluvit o podobných nesmyslech typu, že když si chce radnice koupit automobil Superb, tak se nepochybně dostane do hledáčku policie, protože automobil Superb si koupit nemůže, nýbrž musí vypsat řízení na automobil o rozsahu (naftový nebo benzínový); došlo to tak daleko, že jsem říkal, tak může to být jakýkoliv automobil, třeba Renault, ale musí mít na kapotě okřídlený šíp... Prostě naprosté nesmysly, které nemají obdobu ani v milované Evropě. Ve Francii si vůbec neumíte představit, že by policie jela jiným autem než Citroënem nebo Renaultem. V Německu si vůbec neumíte přestavit, že by jeli jiným autem než Volkswagenem potažmo Mercedesem. A mají v podstatě stejné směrnice EU jaké máme my.

Jediné, co nesdílím, v tom, co tady říkal pan senátor Martínek – a jeho projev byste měli vytisknout a poslat všem těm, kteří způsobili to, kde jsme; a bude to ještě horší, a to je to, co s ním nesdílím. Nový zákon bude ještě horší! To vám garantuji.

Co jsme tady minule řešili, že pro nás přece nejdůležitější je vědět, kdo je vlastníkem společnosti, která se uchází o zakázku, a ptám se, když bude odpovídat zákonu, bude mít nejlepší cenu, splní všechny předpoklady, ale jejím majitelem bude někdo, kdo se nám hrubě nelíbí, jakým způsobem dáme do zákona, že takové firmě tedy zakázku dávat nebudeme... To je absolutní nesmysl a nefunguje to.

Jenom proto, že člověk se má poučit, a když se člověk spálí, tak by se měl poučit z minulosti. Vrátím se. Dnes tady zachraňujeme limity. Píše nám Svaz měst a obcí. Píše nám primátor Prahy, že jestli to dnes neschválíme, tak v podstatě nebude v novém roce možné postupovat podle zákona, což je výborné, protože může být také rozpočtové provizórium, takže ušetříme, když nemůžeme vypisovat; to není vždycky negativní, někdy je to i pozitivní, když se nedá.

Připomenu hlasování o tom, kdy se tam dostaly limity, které dnes opravujeme, kdo to byl, kdo jak hlasoval, aby bylo všem jasno, abychom si tady nevyprávěli jenom dohady.

Mám tady sjetinu hlasování.

Senátorský klub ČSSD.

Miroslav Antl – ano, Jiří Dienstbier – ano, Petr Gawlas – nula, Miloš Janeček – ano, Miroslav Krejča – ano, Antonín Maštalíř – ano, Eva Richtrová – ano, Jaromír Strnad – ano, Milan Štěch – ano, Pavel Trpák – nula, Jan Žaloudík – x, Ivo Bárek – ano, Hana Doupovcová – nula, Petr Guziana – ano, Jaromír Jermář – ano, Jiří Lajtoch – nula, Miroslav Nenutil – ano, Jiřina Rippelová – ano, Radek Sušil – ano, Josef Táborský – ano, Otakar Veřovský – nula, Zdeněk Besta – nula, Vladimír Dryml – nula, Jan Hajda – ano, Karel Kapoun – ano, Pavel Lebeda – ano, Jaroslav Palas – nula, Josef Řihák – ano, Jaroslav Sykáček – ano, Dagmar Terelmešová – nula, Petr Vícha – ano, Jiří Bis – ano, Alena Gajdůšková – ano, Marcel Chládek – ano, Karel Korytář – ano, Miloš Malý – nula, Jozef Regec – nula, Božena Sekaninová – ano, Zdeněk Škromach – x, Martin Tesařík – ano, Dagmar Zvěřinová – ano.

Senátorský klub Občanské demokratické strany hlasoval takto. Petr Bratský - křížek, Tomáš Grulich - křížek, Jaroslav Kubera - křížek, Milan Pešák - křížek, Přemysl Sobotka - ne, Tomáš Töpfer - křížek, Miloš Vystrčil - nula, Pavel Čáslava - nula, Tomáš Jirsa - křížek, Jiří Oberfalzer - křížek, Jiří Pospíšil - nula, Richard Svoboda - křížek, Václav Vlček - nula, Pavel Eybert - křížek, Vítězslav Jonáš - křížek, Petr Pakosta - nula, Luděk Sefzig - nula, Karel Šebek - křížek, Alexandr Vondra - ne, Daniela Filipiová - nula, Tomáš Kladívko - nula, Alena Palečková - nula, Zdeněk Schwarz - nula, Miroslav Škaloud - křížek, Veronika Vrecionová - křížek.

Mohu přečíst pro pořádek i senátorský klub KDU a Demokratické unie: Jiří Čunek - křížek, Miluše Horská nula, Stanislav Juránek - křížek, Václav Koukal - ano, Petr Pithart - ano, Petr Šilar - nula.

A konečně klub TOP 09 a Starostové: Jan Horník - nula, Adolf Jílek - křížek, Jana Juřenčáková - křížek, Soňa Paukrtová - nula, Jaromír Štětina - ano.

Jde o to, aby nám bylo jasno jen pro pořádek, jak kdo hlasoval, protože my se sami obkličujeme, a proto budu podávat pozměňovací návrh, který není nijak dramatický ani pro pana premiéra, protože ministerstvo nevyškolilo lobbisty, kteří si zase z toho chtěli udělat kšeft, že by za peníze byli v komisích, naštěstí je ministerstvo ani nevyškolilo, tak se teď vyškrtávají, že tam nebudou. Ale rychle našli náhradu a bude to autorizovaný architekt, který bude v komisi pro zakázky, které s architekturou nemají nic společného. Já to vyškrtávám, to nemá pro věcnou podstatu zákona vůbec žádný význam, je to jenom zjednodušení. Ale pravdu má senátor Martínek, že by bylo potřeba škrtat, škrtat, škrtat a ne podléhat každému, protože proti tomu nelze ani protestovat, aby, když někdo řekne, že je to nesmysl, tak vás okamžitě obviní, že vy snad jste pro korupci. Taková demagogie se tady vede. A pod tímto dojmem různé organizace – mohl bych mluvit o tom, kdo to byl, ale nechci už rýpat do staré vlády, kdy jistá jedna místopředsedkyně vlády velmi naslouchala různým organizacím a ty dělaly zákony. Vidím, že někteří vědí, kdo to byl, kteří dělali zákon o obcích, zákony o korupci. To si dělali oni, ale nikdy nebudou dělat žádnou veřejnou zakázku a nikdy podle tohoto zákona nemusejí postupovat. A to se to krásně dělá a krásně se v médiích říká, jak jsou pro všechno, aby bylo všechno správně, protože oni odpovědnost nikdy nemají, oni jenom berou ze státního rozpočtu desítky a stovky milionů, aby pak zastavovali dálnice, a my jim to ještě platíme.

To je důvod, proč jsem to tady přečetl, nebyl to žádný útok, ale spíše jsem chtěl, abychom se poučili, aby to, co tady říkal pan senátor Martínek, až tady přijde další nový zákon z Evropské unie, protože my, než si to pěkně uděláme, tak přijde další směrnice, která do toho vnese další chaos. A teď si představte, že lidé na krajích a radnicích podle toho musejí postupovat, a obvykle tam přijdou potom ti v černých maskách a všechny je zatknou a seberou jim počítače, rok vyšetřují, pak se zjistí, že je to nesmysl, ale ti lidé jsou zcela dehonestováni. Pro opozici je to pochopitelně vždycky výhodné. Jsou lidé, kteří podávají denně tři nebo čtyři trestní oznámení. Někteří už zblbli tak, že ho podávají sami na sebe. A pod tímto bohulibým bojem tak zvaně proti korupci, že když se dozvíme, která že firma dodává ventilky na pneumatiky do Mladé Boleslavi, tak budeme šťastnější a korupce zmizí. Ona nezmizí.

Zajímavé ovšem je, že nikdo nemluví o tom největším prokorupčním potenciálu, a to jsou dotace. Všechny průšvihy, když si na ně vzpomenete, vždycky souvisely s dotacemi. A není se co divit. Když stavíte hotel a někdo je – s odpuštěním – tak blbej, že vám na tom dá 80 %, tak byste zas byl úplně blbej, kdybyste ty peníze nevzal. A tam je ta příčina, to pochopitelně všechny láká. Ale když se jim tato hračka vezme a když si vyjednáme, že evropské dotace nepůjdou na měkké projekty, kde jsou všechny prošustrovány do jedné, ale půjdou na tvrdé projekty, na komunikace, na dráhy a na podobné věci, kanálů ať si každá obec postaví kolik chce. Ale stát by měl tyto peníze, ale on si to neumí vyjednat, protože jsme všichni pokakaní. Když jedou do Bruselu, tak tam jedou – vzpomenu na ministra Gandaloviče – s jablky. Jel tam s rozhodnutím – já to budu vetovat. A stačila jedna noc a už máme jablka ve školách a jsme tomu šťastni. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:48:12 - 12:49:47:

Chtěl jsem původně říct něco jiného, ale musím to říct. Pan senátor Vícha ve svém svatém nadšení při svém projevu si neuvědomil, že tady do stena na sebe prozradil trestný čin nazývaný pletichy při veřejné dražbě a veřejné soutěži, což může mít fatální následky, ale myslím si, že mu mohu slíbit za vás za všechny, že my ho nevydáme, využijeme našeho práva ho nevydat a nevydáme ho.

Ale teď k tomu, co tady říkal senátor Horník. Mohu vám říct, že velmi dlouho jsem už velice nervozní z toho, že jsme sice hezky prodali bytový fond, dokonce občanům, žádná korupce v tom nebyla, ale v dnešních poměrech, když někdo přijde a spočítá ceny domů v dnešních cenách, protože ti lidé 20 let na domech pracovali, dělali fasády, zateplovali, vyměňovali okna, takže když to někdo ocení, což se běžně takto děje, že děláte kruhový objezd a za pět let někdo přijde a řekne, já si ale myslím, že to mělo být levnější, to je běžná praxe, tak spočítá takovou škodu, že všichni tehdejší radní a zastupitelé to mají na doživotí.

A já jsem vždycky občanům, když jsme jim to prodávali, říkal: Hezky to všechno opravte, pak přijde další převrat, a jak říkali soudruzi v zastupitelstvu, že to byla chyba, že jsme na tom teď mohli "rejžovat", protože oni to předtím padesát let dělali, tak teď to máte všechno opravené, oni vám to zase seberou, založí bytový podnik a zase budou padesát let na nájemném "rejžovat".
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:06:02 - 13:06:19:

Já také, paní místopředsedkyně, načtu návrh, který zní:

V čl. I, bod 5 upravit takto: V § 44 se odst. 12 včetně poznámky pod čarou č. 60a zrušuje.

Jde o to, co jsem avizoval – vypuštění architektů z výběrových komisí.

Vládní návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 183
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:52:57 - 14:57:02:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére v demisi, kolegyně, kolegové, já jsem se jenom na chvilku zasnil, pak jsem se probudil a zjistil jsem, že jsem v roce 2013. Já jsem měl pocit, že jsem v roce tak 1985, 1982. Ale jetřebismus je opravdu dobrý směr. Je třeba, je třeba, jen nevíme z čeho a jak. Ale o tom jsem vůbec mluvit nechtěl.

Já jsem chtěl, pane premiére v demisi, se vás na něco zeptat. Vy jste byl v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce, o čem se bude mluvit, a mluví se o tom dneska, ale tam jste říkal něco úplně jiného, než říkáte dneska. Jak je to možné? Vy jste tam říkal, zkusím to citovat ne úplně přesně - na otázku "a proč jste nepředložili zákonné opatření na téma poplatky za pobyt v nemocnici", jste říkal, že jste to nepovažovali za nutné, že to se dá udělat jinak, že se to dá v pohodě předložit nové sněmovně a v pohodě odhlasovat ještě tak, aby se nestalo, že by po novém roce se neplatilo nic. Tak jste to říkal, když, tak si to přehrajte. Já si tedy říkám, jak to vlastně je, a zkusím to přeložit z češtiny do češtiny. Někomu totiž vůbec nevadí, že se nebude platit v nemocnicích za pobyt, protože ve volební kampani se dá říkat "vidíte, díky nám vlastně máte pobyt v nemocnici zadarmo". Kdežto to druhé zákonné opatření, to je o něčem jiném, tam je to rána do státního rozpočtu, a ta nikdy přece nebolí, to se nakonec nějak udělá. Takže moje otázka byla, proč jedno se musí dělat zákonným opatřením a druhé, prakticky totožné, nota bene ještě ani nejde ta platba ze státního rozpočtu, tak to se nemusí. Tak jsem tomu tak trochu nerozuměl.

A to, co tady říkala paní senátorka Emmerová, já vás ujišťuji, že to bude takové malé lití peněz do Řecka. Ať tam nalijete 4,7 nebo 5,8 – přitom ta první část projevu byla výborná. Opravdu není přece možné, aby se řeklo, že všechny nemocnice krachují. Je to stejné, jako že některé obce krachují, a co my pro to uděláme? Uděláme zákon o obecním bankrotu. Takže ty, které hospodaří nezodpovědně, mají dluhy, ty jim nějak odmažeme, a ty, co se staraly, hospodařily dobře, ty mají smůlu, ty nedostanou nic. To je přesně ten příběh. Máte pravdu, není přece možné – kdyby všechny nemocnice byly v problému, tak asi se něco děje. Ale tak to prostě není. Některé hospodaří dobře, některé hospodaří hůř, ale semele se to jaksi do jednoho pytle. Jen tak mimochodem, ono na to také má vliv ta první výzva Děkujeme – odcházíme, měla samozřejmě za následek zvýšení nákladů ve zdravotnictví, ve smyslu zvýšení platů samozřejmě. A když v televizi, a to si nemyslím, že by lékaři byli placeni nějak kdovíjak, ale takové triky, jakože nastupující lékař bere 20 tisíc Kč, a to řeknou v televizi, tak to opravdu není. To je podobné, jako když všechny jiné skupiny vždycky použijí tu první kolonku z tabulky a říkají, jak jsou na tom strašně špatně, a ono je tam ještě dalších 5 kolonek – za vedení a já nevím, za co všechno. Jedině roční plat svědčí o tom, kolik kdo bere, včetně odměn, a nikoli to, co je v té první kolonce. Takhle se ta veřejnost velmi často mate.

A přesně tak matoucí je to, co řekl pan úřadující předseda vlády v demisi u Václava Moravce, že buď tady mělo být to druhé zákonné opatření také, anebo je tady toto zbytečně. Nebo je tady toto zbytečně! Ale co je na tom podstatné, že toto zákonné opatření nic nevyřeší, za další 4 měsíce bude nová vláda stát opět před problémem další peníze a další peníze, bez systémové změny to bude pořád přesně tak – "ale zase už nemáme". A netýká se to jenom zdravotnictví, to je obecný problém celé české společnosti. Protože systém je nastaven tak, že "ono to nějak dopadne, on se někdo postará", ale na konci je daňový poplatník, který to nakonec všechno zaplatí, protože on tady nikdo jiný, kdo by to zaplatil, není. (Poznámky z pléna: Kdo to vyraboval!) Děkuji za pozornost.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů o některých opatřeních k posílení ochrany oznamovatelů jednání, které je v zásadním rozporu s veřejným zájmem, a o změně dalších zákonů

Tisk č. 187
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:52:40 - 17:58:08:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Paní místopředsedkyně řekla část relevantních námitek, já přidám ještě další.

První je, že dobře víte, že délka soudních řízení v ČR není optimální, a nejenom v ČR, ale u nás enormně. Kdyby tomu bylo tak, že v takovémto nějakém případě, a zákon zasahuje velmi citlivě, dá se velmi snadno zneužít, kdyby to fungovalo tak, že v případě takového zneužití do tří dnů sud rozhodne a pokud se ukáže, že obvinění nebo oznámení nebylo pravdivé, tak je věc vyřešena. Ale tak to tady nechodí, tady to chodí právě obráceně, tady nám některé kauzy vydrží tři volební období, stále se o nich mluví a ti lidé jsou jednou pošpiněni a v podstatě nikdy už se toho nezbaví, protože na internetu stále bude napsáno něco z původní zprávy, ale nebude tam už stejně velkým písmem. Všimněte si, jak vždycky, když něco potom vyšumí tak, že to nebylo úplně relevantní, tak zpráva v novinách není na tři stránky, jako bylo obvinění, tam je potom malý odstaveček: Promiňte, ale my jsme se zmýlili.

Myslím si, že země, kde se denně podává 800 trestních oznámení, už to samo o sobě je nějakým signálem a nemá to žádné řešení. Pokoušeli jsme se najít například to, že by bylo nutno zaplatit jistou kaucí za to, když někdo udává, a teprve, když se ukáže, že to bylo relevantní, tak mu ji vrátí, a když se ukáže, že to bylo z nějakých zištných nebo jiných ne úplně dobrých důvodů, ale naopak z nízkých důvodů, tak kauce propadne.

Ochrana toho jakoby pošpiněného je daleko menší než toho oznamovatele, protože vždycky řekne: No, já jsem si myslel, ale víte, ono se pak ukázalo, že to tak nebylo.

Kromě toho snaha zabránit zaměstnavateli, aby se zbavil zaměstnance, je vždycky lichá, protože když to bude v zákoně, neudělá to tou formou, že mu dá "padesátku" nebo nějakou výpověď. Dokonce to neudělá ani z důvodů organizačních ani jiných, on mu vůbec nebude dávat výpověď. On jenom už nikdy nedostane žádnou odměnu, dostane nejnižší osobní hodnocení, které mu zákon umožňuje, a ono ho to přestane bavit a odejde sám. Je to tedy spíš o lidských vztazích, o úrovni jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. A myslím si, že doba tady ještě nenazrála. Toto je totiž kompilát různých právních úprav z Evropy. Vzpomeňte na korunního svědka, kde jsme se tady nechali dotlačit k tomu, že jsme použil úpravu z úplně jiného práva, a jaké jsou s tím spojené problémy. A veřejnost je většinou matena tím, a vždycky říká: Proč vy nepřevezmete třeba německý zákon, který je dokonalý a vy tady vymýšlíte nějaký český. A já vždycky odpovídám stejně: To je jedině možné, že bychom se připojili ke Spolkové republice, byli jednou ze spolkových zemí a převzali tak, jako NDR, Spolkovou ústavu. Tak je to možné. Ale není beztrestně možné si vybrat někde něco a z toho něco zkompilovat, co na první pohled hezky vypadá, ale na druhý pohled tady budeme za rok stejně jako u veřejných zakázek a najednou se ukáže, že toto je nedomyšleno, protože je otázka, jestli úmyslem je skutečně ochránit, anebo jenom ukázat své velké bojovnictví proti korupci, což je u nás teď tak moderní, že se skoro ani neodvažuji navrhnout zamítnutí tohoto zákona, ale já to přesto udělám. Ale není to z důvodů, že bych nechtěl ochraňovat někoho, kdo se stará, aby se někde neuplácelo, aby někde nebylo špatné jednání. Ale my tady na to máme jiné instituty, které to mohou udělat. Ale nemůže se z toho stát to, co se tady stalo za okupace a co napsal spisovatel Procházka, že polovina Prahy za okupace kolaborovala. A dodnes není tato dějinná doba okupace Československa vyjasněna, jak to tady vlastně za protektorátu bylo. My máme velmi dobrý vztah k udavačům a vzpomeňte si, k čemu to vedlo. Vzpomínám si, když mi otec vyprávěl, jak se zacházelo s lidmi těsně po druhé světové válce, v rozhořčení, tam stačilo, aby někdo řekl, že viděl, že tady k tomu člověku viděl, že tam někdy přišel nějaký Němec, a oni ho popravili, bez jakéhokoliv vyšetřování, protože to byla taková doba, která je pochopitelná. Ale dnes jsme v civilu, nejsme v té době, musíme se čtyřikrát rozvažovat, když něco zasahuje do lidských osudů.

Já znovu vyprávím příběh sportovního trenéra, který byl obviněn, že znásilnil žačku, a po třech letech byl osvobozen, protože ona si to vymyslela. Ale on mezitím byl úplně zničený a už se nemohl nikam vrátit, neměl manželku, neměl zaměstnání, neměl dům, neměl nic. A kde je ten oznamoval v takovémto případě? Ten je v pohodě, ten řekne, no já jsem se spletl...

A mohl bych tady vyprávět případy z české praxe, ale nebudu, protože by to nebylo úplně fér.

Bez váhání tedy navrhuji zamítnutí toho zákona a ještě přemýšlení o tom, jak bychom to udělali, abychom ochránili zaměstnance před zaměstnavateli, pokud řeknou něco, co by se dít nemělo. Ale je spousta jiných prostředků, jak to udělat, aniž bychom museli mít zákony s takovým cizím názvem. Hodil by se název udavač, ale ten by se do zákona nehodil, tak používáme anglický název, který si zkuste pustit na telefonu, jak se vyslovuje a zjistíte, že se vyslovuje strašně špatně. Děkuji.

14. schůze Senátu
2. den schůze – 10.10.2013

Vládní návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 186
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:31:54 - 14:32:40:

Já se omlouvám, pane předsedo, ještě jsem konzultoval s legislativou. Když jsme dávali pozměňovací návrh, tak jsme ho nedokončili. Týká se ještě jednoho odstavce. Je velmi jednoduchý, máte to před sebou. Je tam jenom – tučně tištěné včetně poznámky pod čarou 85 a tučně tištěné zákon č. 360, ve znění pozdějších předpisů.

Přeložím do češtiny. Autorizovaný architekt bude jenom u velkých stavebních zakázek, ne u ostatních. Popravdě řečeno, původně jsem chtěl, aby nebyl u žádných. Ale už na to není teď prostor.

13. schůze Senátu
1. den schůze – 12.09.2013

Návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí

Tisk č. 170
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:51:10 - 10:53:26:

Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já jen několik poznámek, více méně důvodů, proč nemůžu podpořit tento zákon.

Ono to, co tady bylo řečeno, že je to jedno v podstatě, ono to jedno úplně není. Člověk prodá dům, peníze prohraje v herně nebo propije, a stát se nedomůže svého. Jiný člověk ten dům koupí, on je ten poplatník, a samozřejmě když nezaplatí, tak mu ten dům sebereme. Takže je to jednodušší, když to platí kupující. To za prvé.

Za druhé, Občanská demokratická strana dlouhodobě považuje tuto daň za nadbytečnou, zbytečnou, a jenom jeden z dalších zdrojů peněz státu, který nic za to nedává, všichni platí daň z nemovitosti. Stát s tím žádné náklady nemá, s tím, že někdo převádí, kromě zápisu na katastru, ale i za ten se platí, takže tam je to pokryté.

Pokud jde o to, že jsme se dostali do časového presu, tak bych jenom připomněl, proč jsme se do něj dostali. Určitě si vzpomínáte na dramatické hlasování o rozpuštění sněmovny, kdy paní předsedkyně namítala, že jsme měli měsíc počkat, a ty zákony, které byly na stole, doprojednat v řádném systému, tzn., Senát mohl klidně dát pozměňovací návrh k daním z dividend, ten mohl být buď přehlasován nebo nepřehlasován Poslaneckou sněmovnou. Bohužel nedočkavost některých stran po vládnutí byla tak velká, že tyto důvody pro ně nebyly relevantní.

Pokud jde o zákonné opatření, tam já nemohu souhlasit s tím, že budeme s nimi zacházet, tak jak se o to zatím snaží vláda, i když žádné zatím nepodala, jenom o nich mluví. Zatím jsem tam nenašel ani jedno, které by bylo hodno toho podle Ústavy, že to je zákonné opatření. Toto zákonné opatření to rozhodně není a není to ani zákonné opatření u toho dalšího tisku 176, kde vláda ani není technicky schopná to vypreparovat a dát tam jenom něco.

Říkám to proto, abychom si to uvědomili, že pokud Senát by schvaloval jak na běžícím pásu zákonná opatření, která vláda bude považovat za potřebná, nikoli však nezbytná, tak by se nezhostil té úlohy, kterou má. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:55:26 - 10:55:37:

Jenom jedna věta. Pokud jde o to ručení, samozřejmě, to vím, že ručí kupující, ale to je argument právě proto, že žádná změna není potřebná.

Návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů

Tisk č. 176
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:18:35 - 11:19:49:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře. Ústavně-právní výbor projednal tento senátní tisk na 22. schůzi konané dne 4. září a po úvodním slově Dr. Ladislava Minčiče, prvního náměstka ministra financí, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Kubery a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona zamítnout. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Jaroslava Kuberu a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Já jen jako zpravodaj připomenu, že ta varianta, že by se tento návrh zamítl a ministerstvo připravilo jakési vypreparované zákonné opatření, je nereálná, potvrdil to první náměstek ministra financí dnes ráno v České televizi a kromě toho – opět jsme u toho – jaká že zákonná opatření odpovídají znění Ústavy, která opravdu zákonné opatření považuje za krajní prostředek v případu krajní nouze, a to toto vůbec není, a proto já doporučuji schválit tento návrh zákona. Děkuji.

12. schůze Senátu
1. den schůze – 21.08.2013

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 139
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:09:13 - 12:13:48:

Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, o mně je známo, že jsem zavilým odpůrcem místních poplatků už dlouho. Už dlouho si myslím, že by měly být úplně zrušeny a nahrazeny komunální daní. Nicméně to je běh na velmi dlouhou trať. Jediné, co mě na tom návrhu těší, je, že mého města se to netýká. My nevybíráme poplatky ani za odpady, ani za zábor veřejného prostranství, ani za lešení, ani lázeňský poplatek. To mě velmi udivilo, když dokonce tady v Senátu se konala jakási konference, nebo veřejné slyšení o tom, jak naše lázeňství prožívá dlouhotrvající těžkou krizi, a proto je potřeba zdvojnásobit poplatky, abychom mu pomohli. Že? To mu určitě velmi pomůže. Takže my jsme naopak lázeňský poplatek v našem lázeňském městě úplně zrušili. Dokonce neplatí se u nás ani poplatek z ubytovací kapacity, protože jednak jeho vybírání bylo velmi pochybné, švindlovalo se, a my si přejeme, aby k nám návštěvy jezdily, nikoli aby k nám nejezdily, protože musí něco platit. Všichni občané platí daně, a důvody, které dokonce uvádí i soud ve svém rozsudku, že třeba poplatek za psy slouží k uklízení psích exkrementů, potom nerozumím tomu, proč městská policie pokutuje ty, kteří je neuklízejí, když to mají placené. Tak to prostě není. Naopak vede to k tomu, že když se platí ten poplatek, tak oni si říkají "no, když si platíme ten poplatek, tak co bychom po psovi uklízeli, přece za to si platíme". Je to podobné, jako teď někteří občané, když se zvýšily poplatky za odpady, říkají "no, my teď třídit nebudem, kašlem na ně, na hajzly, když nám dávají takový prachy, tak my to budeme házet všechno do jedný popelnice". To jenom, jaké jsou důsledky někdy dobré víry, že chceme vybrat více peněz. Takže já pro to určitě hlasovat nebudu.

Mimochodem – když kolem psů je vždycky tolik hluku, teď naposledy právě s útulky, které by také měly platit, protože někdo to vykládá tak, že když mají 40 psů v útulku, tak je to docela pěkný příjem pro obec. V případě našeho útulku, který je obecní, je to tedy sporné. Protože my bychom si platili sami sobě. Městská policie, která ho spravuje, by platila nám, my bychom to zpátky dávali městské policii. Takže já bych mohl být klidný, klidně bych pro to mohl hlasovat, protože u nás se na tom nezmění vůbec nic. Budou stále platit za psa všichni 200 Kč. Já jsem vedl takový spor s panem náměstkem Minčičem, jestli je to Laferova křivka nebo není Laferova křivka, když jsme snížili 5 krát tuto daň, z 1000 Kč na 200 Kč, a výtěžek byl téměř stejný, z milionu klesl na 900 tisíc, tak je to jenom pro poučení důkaz toho, že někdy se na menších daních a poplatcích dá vybrat více peněz. Protože za 200 Kč se nikomu nevyplatí psát psa na babičku nebo říkat, že ho má u domku, i když ho má v paneláku. To jen na okraj. Takže já pro to rozhodně hlasovat nebudu a znovu říkám - a to je možná i na toto krátkodobě vedené ministerstvo – bude to dlouhý proces, ale naštěstí úředníci někteří zůstávají, ne všechny stačila vláda vyhodit, takže bude to ještě dlouhá trať, ale myslím si, že nakonec u té komunální daně přece jenom skončíme.

Mimochodem když je tolik řečí o psech, tak naprosto nevyřešený problém jsou kočky. Za kočky s nic neplatí. Kočky se volně pohybují a kálí v místech, kde vaše vnučky si hrají na pískovišti, na zahradě, a není žádný způsob, ani nový občanský zákoník nám nepomůže v tom, když budeme sousedovi říkat, že si nepřejeme, aby jeho kočky běhaly po naší zahradě, tak on vám řekne "tak co mám asi s nimi udělat, když já je neumím udržet". A vy máte jediný způsob, který můžete použít, a ten je násilnický, za který můžete být trestně stíhán, a občas se to děje, že lidé po nich střílejí nebo jinak je zraňují, aby jim na tu zahradu nelezly. A ujišťuji vás, že kočka na rozdíl od psa překoná všechny překážky, které si umíte vymyslet, něco jako šedivé veverky v Evropě. Můžete dělat, co chcete, když vám tam nalezou, tak vám tam nalezou a nic s tím neuděláte.

Takže já už z principu nebudu hlasovat pro další zvyšování daní, tak všichni křičí o zvyšování daní, byť se to mého města vůbec netýká, můžu ujistit naše občany, že budou mít všechno stejně, jako měli dosud. Takže navrhuji zamítnutí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:52:59 - 12:57:34:

Já opravdu nezdržím, jen vaším prostřednictvím panu senátoru Horníkovi, kéž bych měl za sebou nějakou šachtu nebo nějakou velkou firmu, notabene jadernou elektrárnu, která by mi sypala. Žádnou takovou opravdu nemám. Ale ono je to velmi milé. Já bych také mohl postupovat tak, že bych zvýšil ten lázeňský poplatek na 60 Kč, protože, kdybych uvažoval pragmaticky, nikdo z pacientů, kteří se jezdí léčit do Teplic, není mým voličem. Takže z tohoto hlediska mě by nijak netrápilo, oni by to zaplatili ti cizí. Ti moji občané by to neplatili. Ale já si prostě myslím, že ty poplatky – jednak už jsme tady jednou počítali, kolik milionů jsou dluhy za poplatky na odpady.

Naše milá přítelkyně Jitka Seitlová tady vyprávěla teorie o tom, jak kdo bude třídit, bude mít menší poplatek. A když jsem se jí zeptal, jak to v tom sídlišti Jižní Město bude tedy dělat, tak jaksi to úplně nevěděla, protože ono se to tam nedá poznat. Takže já si nemyslím, že by neměly mít obce pravomoci. Ale vzpomeňte na emisní zóny, které jsme tady s velkou pompou přijali, a zjistilo se, že jsou v republice pouze asi tři místa, kde by stálo za to zavést nějaké složité emisní zóny s jinými značkami, s jinými poplatky. Je to podobné, jako když chcete vyhostit ty nepřizpůsobivé, co vám dělají ty přestupky. V Chomutově se o to pokusili podle toho zákona, který jsme také tak úspěšně schválili, že konečně od nich bude pokoj, takže tam jednu prostitutku vyhostili. A poté se našel borec, který prostitutkám dal v Chomutově trvalé bydliště. A v tom zákoně je, že kdo má v obci trvalé bydliště, tak může přestupky páchat, jak chce, a nelze ho vyhostit.

Tady jenom vidíte, jak říkal Ludvík Vaculík, my toho bejka držíme za rohy, ale někdo nám ho pořád kope do zadku. Prostě on si vždycky někdo najde nějakou obezličku, jakou to obejde. A pokud jde o tu regulaci, kdyby poplatek za psy měl sloužit k regulaci počtu psů, tak by musel být 1500 měsíčně, ne ročně. Protože jenom krmení pro ty psy často u důchodců dělá poměrně vysokou část důchodu, a to nemluvím o tom, kolik stojí léčení psů. A nevěřili byste tomu, kolik jsou lidé ochotní dát za to, aby jejich psa, který třeba už je velmi starý a oni platí veterinářům za složité operace, možná ani dětem by je nezaplatili, aby toho psa zachránili. Protože u těch starých lidí opravdu ten pes je často jediné, co mají. A kromě toho ten pes se nemůže zachovat jako ti dva poslanci, kteří odešli ze sálu při hlasování o důvěře. Pes se chová skoro vždycky slušně.

Já jenom nabádám ke zdrženlivosti. V souvislosti s elektrovoltaikou vždycky řešíme poté problém, který jsme sami způsobili tím, že jsme nebyli zdrženliví. Ona totiž nastane mediální masáž. Vy ještě nemáte emisní zóny? Vždyť už tihle všichni je mají! Vy ještě nemáte zpoplatněný vjezd do města? Až první zpoplatní vjezd do města, tak vám garantuju, že se nedoplatíte. Budete dokonce i tady platit za to, že vjedete do Valdštejnského paláce, protože Praha nepochybně udělá poplatek za vjezd tady do města. Ale Praze se pomstí všechny ty vesnice v celé republice. Až ti Pražáci pojedou na chalupu a budou projíždět těmi vesnicemi po těch okreskách, tak možná, že by to byla zaměstnanost, kdybychom tam dali ty budky jako v Itálii a všude někdo seděl, to by bylo zaměstnaných lidí, a vybíral. Jedna obec to myslím udělala, že se platilo 10 Kč za přejezd mostu. Chceme jít touto cestou? Kam se dostaneme? Všichni se budou trumfovat, kdo bude větší hrdina.

Takže neměním své stanovisko a vůbec si nemyslím, že by obce neměly mít své pravomoci v samosprávě. Dokonce v Americe jsou vedle sebe, já jsem v těch obcích byl, v jedné obci je starosta, který nemá rád billboardy. A v té obci nenajdete billboard. Vedlejší starosta rychle pochopil ten byznys a v té druhé obci máte billboard každých 5 metrů, protože on žije z toho, že tam mají ty billboardy.

Já přísahám, že bych strašně rád zakázal všechny hrací automaty okamžitě a zítra, protože jsem nedávno v Mariánských Lázních propadl gamblerství a hrál jsem ruletu na automatu. Musím potvrdit, že je to něco neskutečného. Naštěstí jsem nehrál za své peníze.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:57:34 - 12:57:48:

Ale já opakuji znovu, obce mají mít svoji samostatnost, ale nemůže být bezbřehá. Takže to je ten důvod, proč nemůžu ten zákon podpořit. Děkuji za pozornost.

11. schůze Senátu
1. den schůze – 20.06.2013

Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudců Ústavního soudu

Tisk č. 97
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:28:46 - 10:32:14:

Dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, budu velmi stručný. Mám takové rozpaky. Teď předřečník říkal, že na jejich klubu měli volné hlasování, protože už se ani neodvážili v této zjitřené atmosféře vydávat nějaké jednotné stanovisko, protože by to mohlo být považováno za prokorupční jednání.

Na ústavně-právním výboru jsem se pozastavil nad tím, a říkám to s nadsázkou a v uvozovkách, že se ho zúčastnili přátelé nadřízení kandidátů, a v dobrém poukazovali na přednosti svých kandidátů, jinými slovy lobbovali. Dokonce pan prezident se radil s kapacitami z akademického prostředí, se soudci, koho navrhovat, což by bylo možné v této zjitřené atmosféře považovat za už předběžné dohadování, kdo dostane lépe placenou trafiku na 10 let. Já si to samozřejmě nemyslím, já si myslím, že to bylo naprosto normální, naprosto v pořádku.

Dokonce i otázky, už opakovaně, takové, které směřují k tomu – jak byste rozhodoval jako ústavní soudce, kdybychom vás zvolili, jsou sice oprávněné, ale impertinentní, protože na ně nelze odpovědět. Pokud člověk nemá spis, nemá kauzu, tak nemůže dopředu... A také všichni kandidáti, na otázku, jak se dívají na současnou situaci, která nastala s těmi raziemi, jak by to mohlo dopadnout, až tyto kauzy skončí, a téměř nepochybně, u Ústavního soudu, tak jsme věděli, že na takovou otázku se konkrétně odpovědět nedá.

Nebojím se říct, že mě přesvědčili všichni kandidáti. Nepřesvědčili mě jejich podporovatelé. Jednak některé z nich dlouhodobě znám.

Samozřejmě, že i já mám výhrady k některým rozhodnutím Ústavního soudu, ale takový už je život. U soudu totiž skoro nikdy neexistuje – nerozhodně. Poražená strana se vždycky cítí ukřivděná. Mimochodem, počet odvolání v ČR je enormně vyšší, než je tomu v civilizovaných zemích. Je tomu jednak proto, že lidé nejsou spokojení s tím, jak jejich příběh dopadl. Také ovšem proto, že velmi často se stává, že když soud probíhá ve 3 stupních, tak poslední rozhodnutí je úplně jiné než první. Ale i to je běžné, není to žádná výjimka. To se prostě stává, že jeden soud má na věc jiný právní názor než soud jiný.

Podpořím všechny kandidáty. Nebojím se říct, že to udělá i klub ODS, aniž by kdokoliv kohokoliv k tomu nutil. Vás jenom prosím, abyste teď, když se tak často argumentuje naším slibem – naposledy právě v kauzách, že "oni porušili slib"... Ovšem jediný, kdo je schopen hodnotit, jestli porušujeme anebo neporušujeme svůj slib, jsou voliči! Nikdo jiný! Policie, a dokonce ani soud, není oprávněn hodnotit to, jak my hlasujeme! Takže vás vyzývám – hlasujte tak, jak to cítíte. Děkuji za pozornost.

11. schůze Senátu
3. den schůze – 26.06.2013

Návrh senátního návrhu zákona senátora Františka Bublana a dalších o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě

Tisk č. 57
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:18:29 - 10:24:14:

Dobrý den! Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, tento zákon je typickým příkladem, proč bychom potřebovali nějaký zvláštní úřad na regulaci regulací. Svět už se nám tak zkomplikoval, a je tolik "dobrodinců", kteří neustále přicházejí s novými a s novými návrhy všeho druhu, které mají pečovat o naše blaho. A abychom žili, jak máme žít – a lidé je neposlouchají, a stejně si většinou žijí, jak uznají za vhodné!

Mě spíš na zákoně zaujala selektivnost. Některé svátky bude zavřeno. Některé svátky nebude zavřeno. Takže – 17. listopadu – pokladní můžou jít pracovat, to nevadí. O jiné svátky bojujeme za jejich odborářská práva, aby se nepracovalo.

Vzhledem k tomu, že pokaždé nakupuji v jiném krámě, a nemám tudíž žádnou kartu – oni se vždycky ptají – máte kartu Billa, Lidl, a nevím jakou; nakupuji tam, kde zrovna zastavím, a věnuji se tomu, abych si také dělal výzkum. Bavím se s pokladními, k jejichž práci můžu říct jenom to, že práce je špatně ohodnocená, ačkoliv to tak nevypadá. Je to velmi náročná práce, protože pracovní doba je dlouhá. A na rozdíl od jiných povolání, nemůžou si nikam odskočit, musí v pokladně být.

Ono to vypadá jednoduše, jak tam jenom čtou tou čtečkou, ale samozřejmě mají také hmotnou odpovědnost! Pro ně ovšem, jak mi sdělili, jsou svátky dobrozdáním, protože svátky přinášejí peníze, protože za svátky dostávají vyšší výplatu než mimo svátky. Ale hlavně on vůbec zákon s žádnými markety nesouvisí, protože kdybychom to dotáhli do konce, tak o Štědrý den by neměla vysílat televize, protože televizní moderátoři a operátoři, kteří dávají pohádky – po stopadesáté Mrazíka – musí být v práci, a přitom by mohli být u své rodiny. I policie – policista by mohl být u své rodiny, a já nevím, která povolání. Směny by se měly zrušit, někdy je to problém, ony pece nemohou vyhasnout, takže na tyto lidi už tolik nemyslíme...

Ale to všechno není podstata. Podstata je to, že zase se někdo snaží tady vnucovat jakýsi systém, a ještě vypráví o tom, že dokonce i podnikatelé jsou v podstatě pro, aby bylo o svátcích zavřeno. No, jestli jsou i podnikatelé pro, aby bylo o svátcích zavřeno, tak ať zavřou! To je přece jejich problém, aby si vyhodnotili, jestli o Štědrý den má smysl má mít do 12.00 hodin otevřeno z jejich obchodního hlediska, jestli tržba je tak nízká, že se nevyplatí vůbec tam držet personál, tak určitě neotevřou! Nepotřebují na to ani pana Bublana, ani Poslaneckou sněmovnu, ani Senát! Oni si to udělají sami! Nikoho k tomu nepotřebují!

Samozřejmě jsou lidé – a možná, že by někteří z vás přitakali – kteří dárky kupují nejlépe o Štědrý den dopoledne. Sám jsem – už vidím úsměvy z lavic – je vidět, že nejsem sám... Jednou jsem takto koupil světýlka na stromek, dodnes mě to mrzí, stály 1200 korun, normálně bych v životě takovou sumu za ně nedal, ale oni už jiné neměli. Byla to jediná sada světýlek, kterou měli, tak jsem ji o Štědrý den koupil, protože jsem jindy neměl čas něco kupovat...

Takže výzkumy, kterými tady operuje pan senátor Bublan - takových výzkumů najdete na internetu mnoho. Vždycky je tam napsáno - 80 % obyvatel chce něco. A když se podíváte, kolik lidí hlasovalo, tak zjistíte, že 120; 120 hlasujících na internetu vám vytvoří výzkum, z kterého vyplývá, že 80 % národa si přeje něco... Takže bylo by vždycky dobré uvádět, kolik bylo respondentů ve výzkumu, když se to uvádí jako výsledek.

Já si myslím; i ústavně-právní výbor se k tomu zákonu zachoval tak, jak měl. Prostě zákon je nadbytečný, je to jenom další plevelení našeho právního řádu; a život si bude fungovat sám. Když si to lidé budou přát, aby bylo zavřeno, tak tam prostě nepůjdou, a ti podnikatelé neotevřou, protože když nebudou mít tržbu, neotevřou.

Ještě úsměvnější byl argument, že lidé potom nechodí klást věnce, protože tráví mládí v různých marketech, kde jsou různé zábavy, soutěže pro děti. Ale, proboha, co nám je do toho! Mně se to také nelíbí, také bych si myslel, že by bylo lepší, kdyby na kolech jeli s rodinou na výlet, ale co mi je do toho? To je přece věc těch lidí a ne, abych já, jako zákonodárce jim určoval, co mají nebo nemají dělat. Já je můžu možná přesvědčovat o tom, že existují i jiné krásné aktivity, než trávit mládí, celý víkend, trávit v hypermarketu, protože tam opravdu vydržíte. Dokonce i některé markety jsou úžasným azylovým domem pro bezdomovce, kteří tam vydrží, sedí tam celé dny. A když si koupíte pastu na zuby, tak vám otevírají krabičku, protože oni se obvykle různě napijí něčeho, snědí nějakou oplatku a podobně, ale to jsou detaily...

Ale v principu je tento zákon podobný přihlouplým návrhům Evropské unie typu, že označíme potraviny zeleným, oranžovým a červeným kolečkem podle toho, jak jsou pro nás zdravé.

Umíte si představit tu korupci, kdyby k tomu došlo? Co by i ti, kteří potraviny vyrábějí, zaplatili za to, aby dostali zelené kolečko? A takové návrhy vymýšlejí komisařky v Evropské komisi! A ono to tak vypadá – nejdříve jim všichni řeknou, že jsou blázni, a za rok tady máme směrnici; a za dva roky nařízení - a toto opatření začne fungovat!

Takže já velmi pléduji za to, abychom takovéto zákony nepřijímali a tento návrh zamítli.

11. schůze Senátu
4. den schůze – 03.07.2013

Návrh zákona o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

Tisk č. 124
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:50:22 - 10:53:27:

Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já trochu navážu na pana kolegu Vystrčila. Víte, ono se hezky řekne, že vychází jeden podvod na 20 000, to vypadá, jako že je to zcela bezvýznamné, ale zkuste si představit, že se vás to zrovna týká, že vám někdo zazvoní a říká, vy už tady nebydlíte, ale buďte v klidu, dáte to k soudu a soud nepochybně vám dá za pravdu a za 18 let se zase nastěhujete do toho svého domečku zpátky.

Ale o tom jsem vůbec mluvit nechtěl, mně více vadí to, že pořád pokračuje stav, kdy my tady ve dvou dnech na koleně se snažíme cosi opravit, což se nám nepodaří. Já vám garantuji a můžu se s vámi vsadit, že ten zákon tady bude velmi brzy s novelou, protože nebude fungovat tak, jak si představujeme.

Kromě toho dochází k velmi závažné věci, že pan vbrzku úřadující premiér oznámil, že s nejvyšší pravděpodobností občanský zákoník nebude platit od 1. 1. 2015, jednak proto, že ve sněmovně proti němu je docela silná skupina poslanců, kteří si nepřejí, aby platil, a teď se to docela hodí, takže se může stát, že oba zákony mají účinnost od 1. 1. 2015. Já jsem se o tom radil s legislativou, zda by nešlo podmínit účinnost tohoto zákona, nabytí účinnosti, účinností občanského zákoníku, ale ono by to bylo další nezvyklé chování v této nezvyklé době, kdy zvyklosti se porušují, takže jsem od toho upustil.

Ale já si myslím, že takto to možné není, a řeknu příklad, jak my se tady snažíme neustále zabraňovat něčemu, co jsme sami dopustili, a řeknu to na jednom příkladu zdola, abyste taky věděli, jak to funguje. Jak dobře víte, my jsme tady kdysi Czech POINTY rozšířili na další instituce, které ověřují podpisy a dělají výpisy z Czech POINTU. Jedním z nich je Česká pošta. V praxi to funguje tak, že na radnici přijde paní, které není ověřen podpis, protože naše pracovnice absolvují za velké peníze školení v Benešově, mají způsobilost a vědí, co mohou a nemohou ověřit, takže té paní, co to neověřili, tak pracovnice magistrátu ji odvedla na poštu, protože ta paní nějak těžko chodila, tak ji ještě pomohla odvést na poštu, kde jí to bez problémů za 30,– korun to, co u nás jí neudělali, tak jí to tam udělali.

To je první, čemu musíme zabránit, protože jestli to takto funguje, protože tam jde jenom o peníze za úkon a je celkem jedno, že to ověřeno být nemělo, tak se dočkáme potom věcí, o kterých tady mluvíme.

Ale já kritizuji hlavně to, že jestli budeme pokračovat v této cestě – já jsem nevystoupil ani k těm značkám, kde si samozřejmě média vytáhla tu největší hloupost z toho, a to je to, že si pitomci budou moci napsat Agent 007, a ono to bude administrativně mimochodem pro ty magistráty velmi náročné, jenom zajistit to, aby dva blbci neměli značku Agent 007.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:53:31 - 10:53:36:

To s tím ale souvisí, pane místopředsedo. To je přesně ono.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:53:39 - 10:54:23:

Měl jsem přijít tenkrát, to je pravda, ale já jsem nechtěl přijít tenkrát, já jsem přišel teď. Ale ono to s tím souvisí. On je to celé způsob toho, jak se tady přijímají zákony. Mimochodem v tom předchozím zákoně byla spousta závažných věcí, kterých si nikdo nevšímal. Protože tady na to není čas ani prostor. To byla taková skoro směrnice, která byla tak na nějaký návod, jak se něco má dělat, nikoli na zákon. My prostě zákony píšeme jako povídku, science fiction většinou. Zákon má být jasný, jednoduchý a srozumitelný. Myslí si někdo z vás, že tento zákon je pro občana jasný, srozumitelný a přehledný? Já vás ujišťuji, že není. A proto se zdržím hlasování, zejména s ohledem na to, že si nejsem úplně jistý, jestli občanský zákoník bude od 1. 1. platit. Děkuji za pozornost.

6. schůze Senátu
1. den schůze – 20.03.2013

Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 48
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:41:10 - 11:44:53:

Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, já jenom avizuji, pokud na to dojde, ten známý pozměňovací návrh není nijak nový. Je to návrh, který Senát schválil v roce 2006, a nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou. Jeho výhodou je, že ten problém řeší jednou provždy, bez ohledu na rekonstrukce státu, destrukce státu a jiné iniciativy. Protože pokud přijmeme ten návrh, který je předložen, tak vám garantuji, že do roka a do dne tady máme tento návrh. Protože ani to je neuspokojí, budou znovu usilovat o to, aby imunita byla odstraněna, nejlépe úplně, to je i na projevy a hlasování. Protože, jak jsem tady slyšel od pana senátora Antla, Senát nezodpovědně zamítl. Já nic takového neznám, Senát hlasuje, a není tam žádné slovo "zodpovědně", "nezodpovědně", senátoři hlasují podle svého svědomí a vědomí, ne podle toho, kdo jim posílá jaké dotazníky a v podstatě jim nedává žádnou šanci, aby se k tomu nějak seriózně vyjádřili. Jediná odpověď je ano, a kdo neodpoví ano, je zločinec, korupčník a chce destruovat tuto zemi. Není to tak.

Mimochodem ten návrh i balancuje to, čím se argumentuje, že vlastně prezident je na tom teď hůř než poslanci a senátoři, protože on má imunitu po dobu výkonu svého mandátu. Já už nebudu dlouze opakovat ty argumenty situace poslance, který nebyl vydán, to znamená, že následující tři, často i čtyři roky bude jednak moci ovlivňovat svědky, bude mít čas si tu věc připravit, protože bude vědět, že po skončení jeho mandátu na něj bude někde před Poslaneckou sněmovnou čekat policie s klepety. Takže on se připraví. Na druhé straně bude velmi snadno vydíratelný, protože bude žít v neustálém strachu, nebude vědět, jak to vlastně dopadne.

To, že sněmovna ani Senát už nikdy nikoho nevydá – vždycky všechny vydá, protože nebude mít nikdy sílu, ať to bude jakýkoli příběh, tak nebude mít sílu odolávat tzv. veřejnému mínění... Mimochodem na projednávání tohoto návrhu zákona v ÚPV, který je veřejný, nebyl vůbec nikdo. Takže ono to není tak, že veřejnost nežije ničím jiným než tím, jakou mají poslanci, nebo nemají imunitu.

Tento návrh řeší tu věc jednou provždy. Poslanec a senátor má imunitu na hlasování a projevy v příslušné komoře. A to je všechno. Jinak je na stejné úrovni jako každý jiný občas. To si myslím, že řeší tu věc jednou provždy. A pokud schválíme tu první verzi, tak vám garantuji, že se k tomu dříve nebo později, až zrovna nebude o čem psát nebo nebude Kypr v krizi nebo něco jiného, tak se zase vytáhne tento problém. Některá strana se ho chopí, protože to je problém zajímavý, dá se na něm hrát, získávat na něm body. Ona ostatně i ta imunita prezidenta byla založena na stejném principu – to jsou takové ty hrátky, ještě o tom budu mluvit, až budeme pokračovat v anonymních akciích, jaká je skutečná pravda a kde je to jádro pudla zakopáno.

Takže já si myslím, že tímto návrhem, který podávám opakovaně a mnozí z vás ho tehdy schválili, bychom ten problém vyřešili. Že tomu tak nebude, to už není moje vina. Já čelím tomuto tlaku, já se nenechám vydírat od žádné skupiny, která mi píše maily, že něco musím nebo nesmím, já na to mám vždycky jednoduchou odpověď – musím jenom umřít. Děkuji za pozornost.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o fluorovaných skleníkových plynech

Tisk EU č. N 002/09
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:56:05 - 17:01:36:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já vůbec nebudu používat slova jako mobilizace, imobilizace, debilizace a podobná. To tady vysvětlil velmi perfektně kolega Vystrčil. Já se pokusím tu věc přeložit z češtiny do češtiny, abychom věděli, o čem tady mluvíme.

Jak to celé vzniklo? Vzniklo to tak, že v době, kdy se vytvářela koaliční smlouva, tak si některé strany hledaly témata, která by byla zajímavá, a transparentnost, průhlednost, to vypadá vždycky dobře, boj proti všem nešvarům – to je všechno správně. Tak to tedy vzniklo. Z toho se začalo odvíjet to, jak to dnes tady máme před sebou, a ještě došlo k tomu, že se to začalo spojovat s veřejnými zakázkami, se kterými to opravdu nemá nic společného. Uvedu několik praktických příkladů.

Jednak tedy registr není veřejný, což bylo přání těch, kteří po tom tolik toužili. To se nám nesplnilo, protože cíl cvičení byl ten, že když budou všechny smlouvy všech, kteří zadávají veřejné zakázky, na internetu, tak si najdeme nějakou smlouvu, pak k ní přiřadíme toho, kdo ji dělá, pak najdeme zlého akcionáře a uděláme úžasnou kauzu, jak je vůbec možné, že někdo přidělil zakázku této firmě, když jsme zjistili, že akcionářem je tam ten a ten. Kdo bude tím soudcem, který bude posuzovat, který akcionář je ten hodný a který je ten zlý, to vpravdě nevím. Nicméně zákon o veřejných zakázkách je jednoznačný, a když tam dostanete tři nabídky a z nich jedna je absolutně nejlepší, není o tom nejmenších pochyb, tak můžete marně najít akcionáře, který se vám vůbec nelíbí, ale vy ji musíte zadat. Kdybyste ji totiž nezadal, tak dostanete od ÚOHSu pokutu, protože on bude mít zase dojem, že ji rušíte proto, aby ji mohl dostat někdo jiný, což se i takto někdy stávalo. Proto je teď tak obtížné i toho dodavatele, který se nám vůbec nelíbí, z technických důvodů vyřadit nebo mu to nepřidělit. Takže tady to fungovat zjevně nebude.

To, co tady říkal pan kolega Vystrčil, že když budou chtít toho pravého skrýt, tak ho vždycky skryjí a my se to ani nedozvíme. Dokonce když to bude zakázka ministerstva, která může být na delší dobu, třeba tři roky zajišťování nějakých služeb, tak si představte, že to dostane akciová společnost s evidentními akciemi, všichni akcionáři budou známi, všechno bude v pořádku, ale v průběhu doby plnění smlouvy bude přeprodán majoritní podíl firmě a tam teď zjistíme, že u této firmy je akcionář, který se nám hrubě nelíbí. Co teď budeme dělat? Zakázka běží. To ji zrušíme, protože teď je tam ten, kdo se nám nelíbí? Cítíte dobře, že to je nesmysl, že to takhle fungovat nemůže. Stejně tak nefunguje v normálním životě, kdy si normálně něco člověk objednává nebo kupuje, aby zjišťoval, komu patří firma, od které jste si koupili kabelku nebo boty, komu patří doopravdy. Kabelka se vám líbí, cena je přijatelná, tak si ji koupíte. Hledáte dobrý osobní automobil. Vždycky říkám ten korejský příklad, protože je jednoduchý. Automobilku Hyundai vlastní jisté jihokorejské rodiny, stejně tak jako automobilku KIA, stejně tak jako LG nebo Samsung a vy, když se rozhodujete, tak určitě nepátráte po tom, která že z těch rodin zrovna vlastní a podle toho si vyberete televizi nebo auto. Vyberete si to, co vám vyhovuje.

Takže není pravda to, co říkal dnes poslanec Chvojka v rozhovoru se mnou v Českém rozhlase, že to bude veřejné, že si každý klikne a tam si najde. Takt o nebude, ale na druhé straně musím konstatovat, že to tak sice nebude, ale do několika dnů bude tento seznam naprosto veřejný. To víte z minulých příběhů, že v Čechách se nic neutají, to znamená, že někdo ten seznam prodá a někdo jiný s ním bude pracovat. Takže se ho určitě dočteme na internetu nebo v některých novinách.

Nicméně přesto jsem pro, abychom přijali vládní verzi, která není nic proti ničemu. Po nabytí účinnosti občanského zákoníku bude tato věc stejně vyřešena ke spokojenosti relativně všech, pokud ještě náhodou nedojde – jak doufám, že nedojde – k odsunu účinnosti občanského zákoníku, ale proboha nemotejme tento příběh s veřejnými zakázkami! On s nimi nemá nic společného!

Představa, že dohledáme zejména třeba u složitějších výrobků – automobilu, kdo dodává a kdo je skutečným vlastníkem pneumatikárny, kdo je skutečným vlastníkem výrobců ventilků nebo nějakých čudlíků v tom autě, je velmi naivní. Je to ta hysterie, která se v této zemi teď rozvinula a rozvíjí se každým dnem. To jsou ty dotazníky: máme tady devět bodů. Když nezaškrtneš všech devět ano, tak jsi zloděj, korupčních a hajzl! Tak to tady chodí. A ten, kdo se nechá dotlačit k tomu, že se nechá takto vydírat, tak bude vydíratelný vždycky. A podle mě zákonodárci jsou tady proto, aby uvažovali vlastní hlavou a vydírat se nenechali ani z té strany, ani z jiné strany. Děkuji za pozornost. Podpořím vládní návrh.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti pojišťovnictví a penzijního připojištění v souvislosti se zrušením výjimky ze zásady rovného zacházení v právu Evropské unie

Tisk č. 45
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:57:05 - 18:01:03:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Vaším prostřednictvím bych vzkázal paní senátorce Gajdůškové, že se diskriminován vůbec necítím, právě naopak. Ženy totiž na rozdíl od nás mužů jsou opatrné. Opatrné. A to my nejsme. A to je ten důvod, proč si zaslouží, aby byly bonifikovány. Jenže, ejhle. Feministky zapracovaly. Tak dlouho bojovaly, až to těm nefeministkám vybojovaly. Takže ono by to mělo být tak, že muži by měli platit menší pojištění tak, aby ho platili stejné jako ženy – tomu bych rozuměl. Ale tak to není, je to přesně naopak. Ženy budou platit víc.

Víte, kolik je v republice motorkářek, dárců orgánů? Motorkářů jsou celé hordy, v podstatě každý, kdo si jednou celou motorku koupí, tak dříve nebo později se stane dárcem orgánů, protože to nevytočí nebo vjede do protisměru, venkoncem narazí do protijedoucího automobilu a zabije v něm ženu. Že by se to stalo ženě, je téměř vyloučené. Mimochodem jsou i lepší řidičky, než my. My si to neradi připouštíme, protože jsou opatrné a jejich nehody spočívají v tom, že zapomenou otevřít vrata od garáže a odřou bok nebo rozbijí blinkr, ale nejsou to pirátky, které by někoho vybržďovaly na silnici, to nejsou.

Neviděl jsem jedinou ženu, která by vytloukla hospodu a rozbila nábytek. Nevzpomínám si, možná, že se to někdy stalo, ale určitě to byla výjimka. Určitě jsem neviděl ženu, která bez jakéhokoliv školení, což my děláme naprosto běžně, si koupila řetězovou pilu značky Husqvarna, vylezla s ní na třešni, jak jsem to učinil já. Samozřejmě, že jsem jednou rukou tu Husqvarnu neudržel a letěl jsem i s ní. Naštěstí Husqvarna letěla mimo mě, kdyby mě trefila, tak jste měli ode mně pokoj. Ale nestalo se tak. Jindy jsem s ní zase řezal – s takovouto dokonce na třímetrové tyči – větev byla naříznutá a já jsem viděl, že když ji rozříznu, tak musí nutně spadnout na mě. Přesto jsem ji samozřejmě dořízl, spadla na mě, spadla mi na oko, naštěstí jenom takhle. Tyto brýle mi shodila, ty se rozpadly asi na 6 kusů – a zkuste je hledat v trávě bez brýlí. Nakonec jsem je našel, spravil a slouží dál.Takže jediné, co můžeme ženám vyčítat je to, že jejich spotřeba textilu, kabelek a bot je mnohonásobně větší, než naše, často velmi zbytečná, ale to bych jim odpustil. Ale že by za to měly být nějak diskriminovány – a teď vážně.

To je přesně to, kam se žene ta bláznivá Evropská unie, těmito šílenostmi, kterých tady máme každý den. (Značně emotivní vystoupení.)

Já jsem nevystoupil k bionaftě, že na jeden litr bionafty je spotřeba 1,1 litru nafty a oni jedou ty blbosti stále dál. Řepka je nepoučila, větrníky je nepoučily, elektrovoltaika je nepoučila. S čím přijdou zítra? A pak se diví Kypru, že se tam zdaňují vklady, mimochodem ale to zdaňování vkladů by měla sociáĺní demokracie uvítat, protože když udělají rank na banky, tak se pozvedne hospodářství, když řeknou než ty prachy nechat v bankách, radši je utratíme. To přece chceme, aby se zvedlo...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:01:13 - 18:01:25:

Takže já tento zákon v žádném případě nepodpořím, ale z obecného důvodu. Protože blbosti, jsem si už dávno řekl, že podporovat nebudu. Ať žijí naše milé ženy, přeji jim všechno dobré.

6. schůze Senátu
2. den schůze – 21.03.2013

Návrh senátního návrhu zákona senátora Františka Bublana a dalších o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě

Tisk č. 57
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:11:53 - 10:15:36:

Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové. Jsme tady svědky sociálního inženýrství v krystalické podobě. Mě dojímají věty o intenzivním rodinném životě a musím říct, že mě také netěší, že mnoho rodin tráví výlety o víkendu v hypermarketu. Víkendy tam ovšem nejsou, čili ony je tam budou trávit dál. Já se ale ptám, podle jakých kritérií byly vybírány ty svátky! Mně tam chybí například První máj, kdy je třeba vést intenzivní rodinný život, zejména ve dni, který je symbolem lásky. Ten tam není. Proč tam není! Proč tam není 5. července! Proč tam není 6. července! Proč tam není významný den 17. listopadu! Je to jen tak vybráno "jaksi-taksi", s ohledem na to, že ženy samozřejmě v hypermarketech – ta práce pokladních je velmi náročná, ale tento návrh jim v podstatě bere peníze, protože právě svátky jsou pro ně nejzajímavější. A v první reakci, když se vůbec ta myšlenka objevila, tak ta reakce byla přesně opačná: Vy nám chcete vzít peníze.

Protože těch povolání, která se konají o svátcích, těch je přece daleko víc. Pojďme tedy ten zákon dotáhnout do konce. Proč by měli lidi o Vánocích se dívat po 58. na Mrazíka, místo aby se věnovali rodinnému životu! Ale v televizi pracují desítky a stovky techniků, přenosů, přenosové vozy, to všechno funguje o svátcích. Proč oni nejsou také v naší pozornosti, abychom jim to umožnili. Policisté, kteří chodí po ulicích i o svátcích. Metro jezdí o svátcích. Ať jsou lidé doma a nejezdí o svátcích někde – to jsou stovky a stovky lidí, kteří pracovat musí. A tady se vytrhne jeden, protože v roce 1925 – to mě potěšilo, ale my nejsme v roce 1925, ale v roce 2013. Ono nejde do nekonečna se poučovat o tom, jak to bylo v roce 1925, ale hlavně je to neuvěřitelné zasahování do podnikání. Hlavně že je tam pokuta 1 mil. Kč. Představte si malého živnostníka, který otevře a přijde za ním nějaký buzerant, který mu dá pokutu milion Kč. Okamžitě vyhraje samozřejmě u Ústavního soudu, protože taková pokuta je likvidační. Ale my jsme úplně pomatení výškou pokut. Všimněte si v každém zákoně, jaké tam jsou pokuty. To přece není normální! Vzpomeňte na toho cyklistu za 24 tisíc. A my to stupňujeme a stupňujeme v naivním domnění, že to bude něčí přínos. Ale ony většinou ty pokuty jsou nevymahatelné. Ono je to velmi složité. Už jsem tady říkal, že pokuty za dopravní přestupky ve městě činí 26 mil. Kč. A nejsem schopen žádným způsobem je vymoci, než přes exekutory, kterým akorát zaplatím a stejně nic nevymůžu. Jenom proto, že na každém kandelábru v ČR visí radar. A fotí se a posílá se to, často po roce se dozvíte, že jste vloni jel do Senátu a jel jste tady někde rychleji.

Takže já musím protestovat proti takovémuto omezování lidské svobody, které vypadá na první pohled velmi "pro lidi", dobré, ale lidé vědí, co mají dělat. A mě nemusí těšit, že chodí na výlety do hypermarketů, ale je to jejich věc. Když jim nabídneme něco jiného, něco lepšího, tak oni to budou dělat. Ale, prosím vás, nechme lidi žít, nemontujme se jim pořád do životů. Tento stát se montuje lidem do životů tam, kde nemá a ve věcech, které by měl řešit, jako je bezpečnost, metylalkohol apod., tam selhává. Takže já navrhuji zamítnout tento návrh zákona. Děkuji za pozornost.

Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala ve dnech 14. - 15. března 2013
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:59:26 - 18:59:37:

Jen faktická poznámka. Metodika se změnila na přání Bruselu, protože Evropská unie chtěla svoji nezaměstnanost vykazovat menší, než je, takže to nebyla naše vláda, která by metodiku změnila. To jen pro pořádek.

Návrh na změnu v orgánech Senátu
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:45:54 - 19:46:46:

Omlouvám se paní senátorce, ale byl to úmysl nedat jí přednost.

Mám jenom dotaz, jestli budeme hlasovat o zvýšeném počtu, nebo jestli je to dáno, že to rozhodla volební komise. To je první věc.

A druhá věc, kterou připomenu. Dlouhé debaty, které nezačaly teď, ale jsou o tom, a to má dalekosáhlé důsledky, jestli připustíme, aby členy podobných orgánů byli nesenátoři. Nesenátoři samozřejmě mohou být členy, ale bez hlasovacího práva. Nikdo jim tedy nebrání, aby do komise docházeli, jednali, ale hlasovací právo by podle mého názoru měli mít jenom senátoři.

Můžeme to samozřejmě prohlasovat, ale pak počítejte s tím, že je to precedent, jehož konce nechci dohlédnout. Až tady budete mít různé neziskové organizace a orgány destrukce státu, tak se tomu budete divit. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:49:20 - 19:49:39:

Faktická připomínka, abychom se tady neohlupovali. My nic takového nenavrhujeme, ale počet členů stanovuje Senát svým hlasováním, a kdo bude členem, stanovuje také Senát svým hlasováním. Není tedy pravda to, co se nám tady snažila namluvit paní senátorka Wagnerová.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:55:20 - 19:56:54:

Já zkusím znovu překládat z češtiny do češtiny o co jde. Samozřejmě že našim bývalým kolegům nikdo nebrání v tom, aby pracovali v komisi. Jejich názory budou určitě váženy. Ale vy jste si jistě všimli, že v Poslanecké sněmovně probíhá boj o to, aby vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny byly obsazeny někým jiným než poslanci. Opět přeložím do češtiny – aby se do těchto komisí infiltrovaly organizace, kterým já říkám destrukce státu. To je strašně nebezpečné, tady nejde ani o pana Pitharta, ani o pana Outratu. Nikdo jim nebrání, ale měli bychom držet glanc v tom, že být tam můžou, dokonce vy dobře víte, že na výbor může každý, každému tam dáváme slovo, naprosto běžně chodí na výbory lidé, kteří mají nějaký zájem nebo tam chtějí promluvit. Nikdy se nestalo, že by tam promluvit nemohli. Ale nemohou na výboru hlasovat. To je podstata sporu. Nikoli to, jestli nemůže docházet pan bývalý senátor Outrata nebo Petr Pithart, kterého všichni známe, známe jeho názory, vážíme si ho, žádný problém to není.

Ale já se vás potom ptám, jak budete postupovat jindy, až někdo přijde a zase vám dá nějaký dotazník – vy jste snad proti tomu, aby byla ustavena vyšetřovací komise Senátu složená z nečlenů, kteří budou členy vyšetřovat? Jsem potom na vás zvědavý. Hlasujeme opravdu každý podle svého vědomí a svědomí, ale vědomi si následků, které to může mít. Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:58:13 - 19:58:45:

Při vší úctě, paní předsedající, vyřiďte panu předsedovi Senátu, že ani on nebude rozhodovat co je nebo není důstojné, protože já bych se pak zeptal, jestli bylo důstojné podávat velezradu na prezidenta republiky. Také si myslím, že to bylo nedůstojné. Takže každý má právo na svůj názor a podle svého bude hlasovat. Buďte ujištěn, že nikdo se z toho v noci nevyděsí.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 20:05:58 - 20:06:17:

Přece jenom jisté malé srovnání existuje. Na obcích a krajích je to tak, že obvykle ti, kteří neuspějí při volbách, tak se infiltrují do komisí a snaží se ovlivňovat politiku prostřednictvím komisí... Proto v Teplicích také žádné nemáme.

6. schůze Senátu
3. den schůze – 22.03.2013

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků

Tisk EU č. N 019/09
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:16:05 - 11:25:23:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, na počátku bych ocenil – a budu podporovat usnesení výboru, myslím, že je vyvážené, rozumné, nepřehání. Zmíním se ale o několika extrémech, které se kolem této záležitosti odehrávají.

Za prvé. Opakovaně je nám nalháváno, že léčení kuřáků je dražší než to, co na nich stát získá. Částka podle našich propočtů, kterou stát získá, je zhruba 80 miliard korun. Oni totiž zastánci toho prvního tvrzení nepočítají všechno. Oni spočítají jenom spotřební daň, event. DPH. Ale nepočítají např. daně, které zaplatí trafikanti, které zaplatí výrobci, protože účelem je samozřejmě dokázat to, co chtějí dokázat. Mimochodem léčení domácích kutilů a sportovců je téměř tak drahé jako je léčení kuřáků. Ale nikoho to nevzrušuje. Já už jsem tady o tom mluvil. U nás si můžete bez jakéhokoliv dokladu koupit soustruh, který má několik tisíc otáček za minutu, a může vás zranit tak, že budete na doživotí invalidní; stejně tak si můžete koupit vrtačku, stojanovou vrtačku, cirkulárku malou, větší i největší, aniž byste prošli jakýmkoliv školením. Víte, že v zaměstnání se školíme až se úplně přeškolíme. Zaměstnanci, kteří pracují jenom s počítačem jsou zařazeni do třídy nevím jaké, musí chodit na lékařské prohlídky atd. atd. A tady je to zcela volné. Takové ty obrázky, které jsou ve světě tolik moderní, tak budou mít jediný výsledek. Bude to úžasný sběratelský předmět pro děti. Děti si budou vyměňovat – dej mi "ty plíce", já ti za to dám "ty zuby", ledviny nebo něco jiného. Protože děti jsou sběrači, sbíraly kdysi céčka, pak sportovce... Prostě lidé rádi sbírají, a děti dvakrát. Pro ně to bude úžasný sběratelský předmět a nikoho např. nenapadne, aby na automobilu byla lebka se skříženými hnáty, protože počet mrtvých a zraněných způsobených automobily je také velký. Občas se najde nějaký magor, který navrhuje, aby se ve městech jezdilo třicítkou. Po něm přijde jiný magor, který bude říkat, že bude nejlépe, kdyby chodil před autem muž s praporkem; pak by se už opravdu nikomu nic nestalo. Už jsme tady slyšeli na konferencích teorie o tom, že automobil jedoucí 60kilometrovou rychlostí má větší kinetickou energii než automobil jedoucí 50kilometrovou rychlostí. Říkal to tady jeden kandidát věd. Navrhl jsem ho na Nobelovu cenu. Protože je zcela zjevné, že vlaky, kterými jezdíte z Brna, jednou mnohem rychleji než malý motoráček někde na vesnici, a přesto nikdy nikoho nenapadne, aby zpomaloval rychlost vlaků... Rovněž tak nikoho nenapadne, abychom cestovali jenom malými letadly. Protože když spadne malé letadlo, tak je mrtvých maximálně šest. Když spadnu jumbo, tak jich je samozřejmě mnohem víc. Přesto nikdo nenavrhuje, aby se z důvodu bezpečnosti létalo jenom malými letadly a pomaleji...

Úžasný příklad, který jsme zavedli je to – a zažili jste to na vašem sjezdu, díval jsem se, jak jste tam kouřili mezi továrními halami venku, druhý den byla účast menší, protože někteří jaksi chytli nemoc a už se druhý den nedostavili... Je to běžné v celé republice, že malé děti chodí do školy a cestou do škole anebo ze školy chodí kolem restaurací, úřadů. Před těmi stojí desítky lidí, kteří kouří. Děti, které často v životě kuřáka neviděly, protože byl zalezlý v hospodě, ho dnes vidí venku, a právě je napadne, že to musí být něco hrozně zajímavého, když tolik lidí tam stojí a dělají to, takže by to mohly dělat taky. To je typický příběh, jak se zcela nápad míjí svým účinkem. Prostě to jednoduše nefunguje. Že to samozřejmě vede k dalšímu léčení lidí, kteří vyběhnou tady jenom v saku ven, když je minus 5 nebo 10 stupňů; z teploty 25 nebo 26 stupňů, tak je celkem nabíledni, že v lepším případě dostanou rýmu, v horším případě zápal plic. Nicméně, když jsou léčeni, tak jim nepochybně v nemocnici zapíší, protože se zeptají, oni se vždycky ptají, jestli jste kuřák... Takže já mám zjevně vyhřezlou ploténku, protože jsem kuřák, jak tam zapsali. Ačkoliv já vím stoprocentně, že jsem si to udělal při fotbale. Ale už jste ve statistice!

 

Je to podobné, jako když někdo nabourá, a naměří mu 0,2 – tak napíšou – nehoda s vlivem alkoholu. Ale ona to nebyla nehoda s vlivem alkoholu. Nedával jenom pozor a nedobrzdil na křižovatce. Takto se dělají statistiky a z těch to potom vyjde.

Úplně úžasný je zákaz voňavých cigaret, a podobných cigaret, kdy já jsem zabodoval, protože moje žena, která je úhlavní nepřítel kuřáků než pan ministr Heger, tak když se dočetla, že mají být zakázány voňavé cigarety, tak mi řekla – kterého debila to napadlo, to jsou jediné, které nesmrdí. Takže ty by naopak do cigaret dávat nějakou voňavou vanilku nebo něco, aby nám to v bytě nesmrdělo, protože cigarety mají dva negativní účinky, které vadí nekuřákům. Ten první je, že vám smrdí šaty, záclony, prostě cigarety smrdí. To jim vadí nejvíc. Druhé, co jim vadí nejvíc, jsou oharky, vajgly, nebo jakkoliv to nezvete – to vadí lidem hodně, protože obvykle, když kouří mimo stanice, tak tam není koš, a oni to házejí na zem. Takže i na internetu v anketě vyšlo – hlavně postihnout ty, co házejí nedopalky do sněhu...Někteří jsou tak naivní, že házejí do sněhu v domnění, že to není vidět, a když pak sníh roztaje, tak jsou tam... U nás na zahradě pořád čekáme, kdy z těch vajglů něco vyroste... Zatím se nezadařilo. Ale kdyby z toho cigára vyrostly, bylo by to určitě příjemné...

Ono to ještě absolutně jiný dopad. Pan ministr už ho neznačil. Nekuřáci, kteří se teď tolik radují, tak na ně dojde. Došlo už na ně v Maďarsku, kde jim zdanili Coca-Colu a jiné sladké věci. Dojde na ně i u nás. Oni potom zjistili, že je to blbost, tak to zase zrušili, ale nepochybně přijdou jiní, kteří chtějí pečovat o naše dobro a řeknou, že tohle nebo tohle – co oni rozhodnou, že oni byli kýmsi nadáni, že oni řeknou, co je správné a co není správné; takže nás v tom omezí.

Dojde to tak daleko, že někdo zjistí, že nedává žádný smysl pít denně 365 dnů 10 piv. Co je na tom, mluvím teď slovy... Aby mě někdo nebral za slovo, že bych to byl já – ne, ne, mě je to jedno. Ale dvě piva stačí. To znamená, třetí pivo už bude zdaněno víc anebo bude dražší. Dvě piva na napití stačí. My vypijeme jeden půllitr celá rodina v neděli – a stačí nám to. Takže někoho nutně musí napadnout, protože alkohol určitě je, podle mého názoru, mnohem více nebezpečný, protože opravdu neznám kuřáka, který by přišel domů a zmlátil po 10 cigaretách manželku, ale znám mnoho lidí, kteří přijdou z hospody, zmlátí manželku i děti, protože se v hospodě opili. Nehledě na kriminalitu a podobné věci. Na ty také dojde – to bude pokračování. Určitě vyjde nějaká evropská směrnice, která toto zakáže.

Myslím si, že bychom měli přestat bláznit, že bychom se na to měli dívat normálně. Nikdo netvrdí, že kouření je něco... Je to jedna z neřestí jako mnohé jiné, které lidstvo používá. Můžeme dělat jaksi agitaci nebo propagandu a odnaučovat, mimochodem ty obrázky, víte, to jsou taková opatření, o kterých si myslíme, že držíme býka za rohy, a on nám někdo kope do zadku... Toto je krabička. Je úmyslně zelená, aby měl Bursík radost, do které vložíte krabičku s těma plícemi, a máte krásnou krabičku. Podpoří to tedy hospodářství – on to někdo bude lisovat a vyrábět, takže nějaké lisovny nových hmot z toho budou mít. Můžete si tam potom na to nalepit, co budete chtít. Takže vidíte, že je to všechno k ničemu...

Zase jsou to jenom akce těch, kteří – nevím, kde – vzali tu sílu, že oni si myslí, že byli nadáni páchat dobro, a že jenom oni vědí, co máme dělat, jak to máme dělat, a myslí jenom na naše zdraví a na naše dobro...

Podpořím návrh VEU. Je velmi vyvážený. Uměl bych si představit ještě tvrdší stanovisko, protože naše stanoviska začínají tím, jak je to úžasná věc: souhlasí – varuje – a pak následuje to "ale, ale, ale...". Já bych první věty vynechal a napsal bych – nesouhlasí. Myslíme si, že je to totální blbost! Děkuji vám za pozornost.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních

Tisk EU č. N 006/09
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:19:28 - 12:22:27:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. To už je druhý podobný materiál, kdy zase spasitelé světa něco vymysleli. Já musím říct, že podstatné je něco jiného. Podstatné je, že toto je začátek procesu. Všimněte si, že úmyslně byla vybrána taková část, která nikoho příliš zase neirituje, ono těch kotovaných společností tolik není. Ale bude to pokračovat až bude dosaženo tohoto dílčího cíle, proces bude pokračovat, půjde dál a dál, do dalších oblastí života. Ale pak teprve začnou problémy. Cherchez la femme se – se říká ve Francii. A ono to tak bude. Na našem příkladu mohu uvést, že o žádnou diskriminaci nejde. Jak jinak by tady mohla sedět paní senátorka Gajdůšková a ostatní mé kolegyně, přítelkyně. Je pravda, že to je diskriminační, protože stačí se na vás podívat a podívat na nás, my můžeme mít tak hadry s pruhem nebo bez pruhu, vy máte na každém zasedání něco jiného, což už samo o sobě je diskriminační. Podívejte se na ples, v čem tam chodí dámy a v čem tam chodíme my. My máme furt stejné černé hadry a lakýrky, takže na nás nic zajímavého není. Také ve věznicích je diskriminace neuvěřitelná. Podívejte se na poměr vězňů mužů a vězňů žen, tam vidíte jasně, že je někde chyba, protože mužů je ve věznicích mnohem víc než žen. (Pobavení v sále.) Podívejte se na úřady, do škol. Já na úřadě – chlapa abych pohledal. Chlapi samozřejmě mají výhodu, protože jsou opečováváni, neboť je jich tam opravdu málo. Žen je tam víc – zaplať Pán Bůh, říkám, pozor, já s nimi nemám problém, velmi rád s nimi spolupracuji, naopak s chlapy se moc nesnáším, protože s nimi není tak příjemně jako se ženami. Co se stane, až všechno zvýhodníme a teď se nám do výběrového řízení přihlásí žena a černoch. Oba mají pozitivní diskriminaci. A co teď s tím uděláte? Prostě jsou to blbosti. Nazývám to česky. Jsou to blbosti, které si někdo vymýšlí. Jednak vnáší nenávist do společnosti, protože to samozřejmě vyvolává ve společnosti nežádoucí procesy. Já vás ujišťuji, že ženy se obhájí samy. Něco jiného je dát jim příležitost, aby například mohly dělat z domova, aby mohly dělat na kratší pracovní úvazky. To je naprosto v pořádku. A tady bychom se měli shodnout na tom a změnit zákoník práce, který to neumožňuje. A tam najednou všichni ti, kteří křičí, jak by to mělo být, když jde o zjednodušení zákoníku práce, najednou stop a máme ho takový, že se podle něj ve skutečnosti pracovat nedá. Takže tam bychom měli napřít svou iniciativu a takovéto nesmysly odmítnout. Protože za rok tady budeme mít další a další směrnice, které si někdo v Bruselu vymyslí, až se obklíčíme a vytrváme. Děkuji za pozornost.

5. schůze Senátu
1. den schůze – 13.03.2013

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 36
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:11:56 - 17:12:35:

Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, ÚPV projednal tento tisk na 8. schůzi konané dne 6. března.

Po úvodním slově senátora Miroslava Nenutila, který vystoupil jako zástupce navrhovatele a po zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Kubery a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona zamítnout. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Jaroslava Kuberu a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:19:44 - 17:24:01:

Vážený pane místopředsedo, stejně jako můj předřečník, nebudu mluvit k věci, ale bude to velmi krátké. Věc je jasná, ale ono to s tím velmi souvisí.

Na to, co říkala paní senátorka Bayerová. On to žádný vládní návrh nebyl. To nebyla žádná vládní aktivita – vykuchat náš senátní návrh a použít ho jako nosič. Vzpomeňte si, že to vůbec není poprvé, kdy sněmovna využila; naposledy si vzpomínám, že to bylo, když jsme podali návrh o rozpuštění Poslanecké sněmovny, aby se v případě předčasných voleb krizový stav netáhl příliš dlouho. Tak Poslanecká sněmovna ho vzala, vyškrtala z něj úplně všechno a napsala si tam, co potřebovala a poslala to nám. Ale to není o sporu koalice-opozice. To je o sporu Senát versus Poslanecká sněmovna.

Já vám všem připomenu, kolik jsme už propásli příležitostí, abychom konečně dosáhli stykového zákona. Bylo to při Lisabonské smlouvě, kdy jsme měli tuto možnost. Bylo od té doby ještě několik příležitostí, kdy jsme měli, když to řeknu lidově, Poslaneckou sněmovnu v hrsti, a mohli jsme to být my a vybojovat si postavení, které si zasloužíme. Protože 30 dnů na projednání zákonů v této legislativní smršti, kdy už to opravdu – a to teď nemluvím vůbec o žádné koalici ani opozici – to je prostě neúnosný stav.

Já nechci k ničemu vyzývat hackery, když tady mám imunitu, tak to můžu říct. Kdyby hackeři napadli ASPI, tak se republika do týdne zhroutí. Protože tady není nikdo schopen, aby v papírové formě se dopídil, co vlastně v tuto vteřinu platí! Protože to platí dneska, a zítra už to platit nebude.

Já teď poprosím pana předsedu Víchu, a přečtu vám – my jsme taky udělali prohlášení k tomu, co se děje, kdy pod záminkou rekonstrukce státu se chystá totální anarchie, porušení Ústavy. Protože Ústava říká, že politická soutěž je soutěž politických stran a že zákonodárci hlasují podle svého slibu a podle svého vědomí a svědomí, a nikoliv podle toho, co kde podepsali v dotazníku, kde není ani odpověď NE, tam je jenom odpověď ANO. A kdo neřekne ANO, je druhý den vláčen tiskem jako vyvrhel.

Já doufám, že rozumní poslanci a rozumní senátoři nikdy nic takového nepodepíšou, protože ono se to ani podepsat nedá. Tam není vlastně, co bychom měli schvalovat. To je jenom takové obecné provolání, které po neznalé vypadá velmi hezky. Zachránci a spasitelé světa. Ale samozřejmě za tím je schován těžký politický boj, ovládnutí státu. Nic jiného za tím není. To ostatní jsou jenom "takový kecy". Ale ve skutečnosti je to boj o moc.

Když se podíváte na složeninu, na množinu lidí, kteří se zúčastňují, tak je to strašně těžké, protože tam najdete lidi, s kterými byste byli ochotní diskutovat, komunikovat. Ale potom lidi, kdy jim nepodepíšete vůbec nic, protože je znáte, a víte, že to ani není možné něco podepisovat.

Takže, abych nezdržoval. Prohlášení senátorského klubu ODS:

Senátoři ODS dlouhodobě intenzívně vnímají zvýšenou snahu vlády, Parlamentu ČR, státních orgánů, podnikatelů, nezávislých iniciativ, jednotlivců a dalších subjektů přispět k omezení korupce a kvalitnějšímu fungování všech institucí v naší zemi.

Senátorský klub ODS je připraven podpořit zákony, které přispějí k zlepšení právního prostředí v ČR a které budou v souladu s Ústavou a se slibem zákonodárců, nikoliv však pouze na základě zjednodušených otázek typu ANO-NE.

Senátorský klub ODS zdůrazňuje, že bude i do budoucna v duchu Ústavy ČR prosazovat úctu k právům a svobodám občana jako základní podmínku pro fungování demokracie.

To je prohlášení, které – podle mého soudu – když podepíše váš klub, tak se ničeho špatného nedopustí. Samozřejmě okamžitě někdo řekne – aha, už se zase domlouvají. Ne, nedomlouvají.

Tady jde totiž o víc než jenom o nějaké žabomyší hádky mezi opozicí a koalicí. Tady jde skutečně o budoucnost ČR. Kdo tomu nevěří, tak ať se začte do minulosti, co se kdy v minulosti dělo. Já všem říkám, ti, co vždycky tu situaci navodili, tak byli nakonec nemilosrdně smeteni. Byli ti první, které potom ten, kdo to rozvířil, tak se jich zbavil...

Děkuji za pozornost.

Pokud jde o vlastní tisk, tak tam je to jednoznačné. Není s tím žádný problém. Zejména jenom upozorním – jako zpravodaj – to byl důvod, proč jsme vyřadili ten druhý tisk, protože si počkáme, jaký bude výsledek jednání v Poslanecké sněmovně a poté u prezidenta. Podle toho se zařídíme s tím druhým tiskem. Protože takoví blázni – ono to není, jak oni tvrdí – my jsme tam to vaše vlastně nechali... To je velmi chytré tvrzení. Oni nám naše zpřísnění nechali, a to svoje si upravili k "obrazu svému". Děkuji za pozornost.

4. schůze Senátu
1. den schůze – 30.01.2013

Návrh zákona o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 17
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:52:05 - 11:56:31:

Dobrý den. Vážené kolegyně a kolegové, já jsem slíbil paní poslankyni, že na ni budu hodný, ale přesto zkusím alespoň trochu překládat z češtiny do češtiny.

Problém, proč je řečeno, že bude tak málo organizací, které se budou transformovat, přestože těchto organizací je 98 693, tj. přeloženo do češtiny 98 000 takových malých či větších vysavačů, které jsou přisáty na obecní rozpočty, na státní rozpočet a ještě více na bruselský rozpočet, a vysávají, a vysávají a vysávají. A tím vůbec nechci říct, že mezi nimi nejsou organizace potřebné, bezvadné, které začínaly tak, že nebylo co vysávat, a pracovaly i přesto. A pak jsou takové, že vždycky, když přijdou na to, že se něco dá někde vysát, tak se zřídí. Zkusím vyjmenoval jednu, to byl feministický server, který jsem s oblibou četl, protože s feministkami jsem velký kamarád, takže jsem to studoval. A druhý den poté, co skončil grant a přestala přitékat eura, tak tento server, který se předtím tvářil, jak je to výborné a jak se stará, tato stránka z internetu zmizela. Prostě dotekly peníze, tak zmizela.

Kdyby neziskových organizací bylo 9800, místo 98 000, což by na Českou republiku byl počet velmi přiměřený, tak by se nám nestávalo to, co se nám stává, že všichni pláčou, že nejsou peníze. Když totiž rozdělujete pořád stejný balík mezi tolik tisíc organizací, tak pochopitelně na někoho nezbude, a samozřejmě ti šikovnější, kteří umějí udělat například to, že obešlou sponzory, protože potřebují nějaký mikrobus pro převážení někoho, tak se jim podaří získat mikrobusy čtyři. Ti donátoři totiž sami mezi sebou nevědí, koho všeho požádali o dotaci či o příspěvek.

Ale říkám znovu – nechci vůbec shazovat práci těch organizací, kteří pečují o postižené apod. Ale na druhé straně smysl toho je ten, že řada organizací, které by se chtěly transponovat, poskytuje standardní služby – řeknu příklad. Takové wellness nebo masážní středisko, kde normální firma musí platit daně, provozuje to normálně. A takováto firma nebo občanské sdružení to provozuje tak, že řekne, že poskytuje masáže vozíčkářům, tím se dostane automaticky do horní vrstvy, neplatí žádné daně a normální firma není absolutně schopna konkurovat. Je to podobné jako soukromá školka, která chce konkurovat městské školce nebo soukromé jesle městským jeslím, ty prostě nemají žádnou šanci, protože jim nikdy konkurovat nemohou, neboť ty druhé jsou dotované.

Myslím si, že prvním cílem je – a souvisí to s novým občanským zákoníkem – na trhu těchto organizací udělat trošku pořádek, protože pokud jde o občanské sdružení, když se tady kdokoliv z nás dohodne se dvěma dalšími kolegy, tak si založíme a do zítřka máme občanské sdružení, pozítří požádáme ministerstvo životního prostředí o dotaci – mimochodem vyplatilo tuším loni nebo předloni asi 600 milionů korun organizacím, které zastavují výstavbu dálnic a podobné věci, a jsou placeny ze státního rozpočtu. To mi přijde, jako kdyby si stát platil teroristy, takhle si platí naštěstí jenom ekoteroristy, takže to ještě není tak hrozné. A oni za státní peníze, potažmo evropské státu škodí.

Nemohu pro to hlasovat z toho důvodu, že bych si počkal na to, že od roku 2014 bude platit nový občanský zákoník, který řadu těchto věcí řeší. A nemyslím si, že je správné, aby někdo pod záminkou toho, že neplatí daně, se zastřešil tím, že je jaksi pro společnost prospěšný, protože když je někdo prospěšný, tak ho většinou někdo potřebuje. Ale ono to není tak, že někdo vyhlásí poptávku: chtěli bychom takovouto službu. Ne, my jsme vznikli – znám to z města – jsme tady a vy jste tady od toho, abyste nám dali peníze. A když nám je nedáte, tak jste oškliví a jste vinni za to, že my zanikneme. A to je v pořádku. Když někde dvě třetiny zaniknou, tak trh neziskovek se jaksi prosvětlí, a ty které zbudou, které jsou opravdu potřebné, budou pracovat s mnohem větším množstvím finančních prostředků. Děkuji za pozornost.

Návrhy kandidátů na funkci zástupce Veřejného ochránce práv

Tisk č. 29
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:38:43 - 13:41:39:

Vážení kolegové, vážené kolegyně, paní místopředsedkyně, to mám zase těžké, protože já si myslím, že by tam měl být jako zástupce i mladistvý. A možná i nějaké dítě, protože i děti mají své problémy. Ale o tom jsem mluvit nechtěl.

Já jsem jednak chtěl podpořit Pavla Čáslavu jako nekonfliktního člověka s normálním zdravým rozumem, ale o tom jsem až tak mluvit nechtěl. Já jsem chtěl mluvit o tom, co tady říkala paní senátorka Wagnerová. Prostě to je věčně ta naše bramboračka, když se nám to nehodí, tak začneme říkat, že by to mělo být jinak. Ale ono to není jinak. My jedním dechem říkáme, musíme mít zákon o státní službě, aby se úředníci neměnili s každou novou vládou, s každým novým ministrem. A na druhé straně říkáme, on by si měl vlastně vybrat.

Když jsme se rozhodli, že si vybírat nebude – a mně je to velmi milé – já bych si velmi rád vybral náměstka primátora, dokonce i radní bych si velmi rád vybral, a oni mi je přesto zvolí a já s nimi musím spolupracovat. My máme systém, jestli se někomu nelíbí, tak ho změňme. Mně to je docela příjemné. Tak ombudsman ať si vybere dva zástupce podle svého uvážení, ale v této právní situaci nejsme. A nejsme v ní právě proto, že ten, kdo to konstruoval, tak to konstruoval právě tak, aby, když bude ombudsman nějaký, tak třeba jeho zástupce bude trošičku jiný.

Právě proto, aby se tam zájmy vyvažovaly. Protože když bude ombudsman agresivní, a to já si pamatuji na pana Dr. Motejla – a to teď říkám při vší úctě k jeho památce, byl jsem s ním velký kamarád, do chvíle, než začal podporovat ekoteroristy z dálnice D8, protože on jenom dostával dopisy od nich. A na základě dopisů a svých spolupracovníků usoudil, že je to hrůza a že žádná dálnice by se stavět neměla. A já jsem mu tehdy nabízel, že ho vezmu do kamionu a pojedeme z Cínovce do Prahy, respektive do Brna, aby si to zkusil. A on pak ty dopisy už psát nebude. Až by viděl v té Bořislavi, co se děje, když tam ty kamiony smrdí a smrdí... A ekoteroristé tvrdí, že to, že smrdí, že je správně.

Zrovna tak není podle mě správně – opět při vší úctě k panu ombudsmanovi – aby mediálně dopředu před volbou říkal, že ten či onen kandidát je pro něj natolik nepřijatelný, že zvažuje, pokud bude zvolen, takže on odstoupí z funkce. To je přece evidentní ovlivňování regulérnosti té volby, protože když to takto významná osoba řekne, tak někdo se nad tím zamyslí, protože ho má rád a nechce, aby odstupoval. Tak řekne, tak radši tohohle volit nebudu a budu volit toho, kdo se mu líbí.

Prostě jestli se někomu tento systém nelíbí, tak ať navrhne, že ombudsman má právo si zvolit dva své zástupce podle svého uvážení. Je to naprosto legální, v pořádku, ale v této právní situaci nejsme. Děkuji.

Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 400
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:22:34 - 16:35:37:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, bylo řečeno mnohé, já zkusím říkat něco, co ještě řečeno nebylo. Jenom uklidním Petra Víchu, má to dobrý, já jdu za chvíli do Interview ČT24, takže to odnesu já. Takže může být v klidu. Já když tak mu některé ty maily potom přepošlu.

Já začnu úplně obecnou věcí, jaký je vůbec smysl kontroly?

Já si čtu už dlouhá léta od Lubomíra Volejníka zprávy NKÚ. A ony jsou povýtce stejné. Dočtete se tam, že NKÚ provedl kontrolu na ministerstvu X – nebudu žádné jmenovat, abych se nikoho nedotkl – kde byly zjištěné závažné závady. Tu kontrolní zprávu projednala vláda. Příští rok shodou okolností byla kontrola na stejném ministerstvu a měla úplně stejný výsledek jako před rokem. A to je přesně to, co je špatně, protože smyslem kontroly není to někoho trestat, co u nás je, kdo za to může a vinu a koho zavřeme...

Ne, smyslem kontroly je přece to, pokud dojde k nějakému stavu, který není žádoucí, aby se ten stav napravil. A to při české legislativě není vůbec jednoduché. Já bych mohl jmenovat desítky případů, jenom některé pikantní – to, co tady bylo řečeno o té dětské zahradě nebo dětském hřišti – to je přesně ten příběh, kdy ti, co o tom píší nebo mluví vůbec nevědí, o co jde. Já jsem také byl tak naivní, když jsem seděl v výběrové komisi na dopravní značky. A byly tam čtyři nabídky a ceny těch značek byly velmi rozdílné. A já jsem řekl, že bych chtěl ty značky vždycky od té firmy, která má nejlevnější stopku, tak tu beru. Od téhle firmy beru padesátku, od téhle firmy beru tohle... A oni mi říkali, to ale, pane primátore, nejde, to nemůžete. To by se vám líbilo vybrat si od těch firem to nejlevnější. Ta, která má nejlevnější součet a je nejnižší z těch čtyř, ta přece vyhrává. Ale bohužel zrovna u té byla ta jedna značka, a shodou okolností ta, co se zrovna nejvíc používá, tak byla nejdražší.

A to jsou ty příběhy té lavičky a věšáků v Hradci Králové a podobných věcí, když je to řízení za 1 miliardu. A je tam jeden věšák, u kterého každý šílí, protože on stojí 15 tisíc, ale přesto ta cena byla nejnižší, ta součtová, tak ta firma to prostě vyhrála. A dokonce jsme to ještě vylepšili tak, že vy ani nemůžete pochybné řízení, kde se vám ta nejnižší cena zdá ještě o 50 % předražená, tak vy ho nemůžete zrušit, protože to je zase jiný boj proti korupci až do úplného konce, aby se nemohlo stát, že ho někdo ruší proto, že nevyhrála ta firma, co on chtěl. Takže on ho desetkrát ruší, až konečně vyhraje ta jeho. Tak jsme hned tomu zamezili. Takže to se taky nesmí.

My jsme na to šli jinou cestou – a mě strašně mrzí, že se na to přišlo tak pozdě, dokonce jsem to navrhl i do koaliční smlouvy, aby veškeré veřejné zakázky byly ohraničeny limitem. Mně totiž dlouho tvrdili experti, že to EU nedovoluje, že si nemůžete stanovit u zakázky nejvyšší cenu, kterou chcete zaplatit. Mně to pořád nešlo do hlavy, protože doma je to úplně normální. Když si chcete koupit televizi, tak televize jsou sice za 5000, taky za 50, a taky za 100. A vy, když si řeknete, že ji chcete za 20, tak vám marně bude někdo nabízet Samsunga za 140, který se otáčí za vámi a dá se ovládat rukama, když ho nechcete. A stejné je to přece na obci.

Když jsme začali dávat ty limity, tak já tady nebudu říkat ta čísla, jsou to desítky milionů, které jsme ušetřili za loňský rok jenom za to, že jsme dávali ty limity. Samozřejmě, že se našli koumáci, kteří říkali, my je vypečeme, a nikdo se nepřihlásil. A oni uvažovali, tak nikdo se nepřihlásil, oni to ale nutně potřebují, vypíšou to znovu a sníží ten limit. Ne, ne, ne, my jsme to vypsali znovu s tím stejným limitem, a ejhle, oni "vyměkli", teď je docela málo práce, a zakázka se uskutečnila. Takže to je jeden z bojů.

My prostě bojujeme s korupcí, jako když jsme bojovali za mír! Budeme tak dlouho bojovat za mír, až nezůstane kámen na kameni. Prostě korupce je tady v ČR nejpoužívanější slovo. A korupce rovná se dotace. Už jsem tady o tom mluvil, že dotace je trestný čin, a když tak aspoň sprosté slovo. A dostal jsem tehdy od našeho bývalého kolegy pana Schwarzenberga takový lísteček, kde bylo napsáno: "Dotace jsou svinstvo, ale jsou milé." Protože dotace každý má rád, protože to jsou takové peníze jako by zadarmo.

A to, jak se provádí kontrola na obcích, netrneme proto, že je tam nějaká korupce, my trneme proto, jestli jsme všechno vypsali správně, protože ty předpisy v rámci boje proti korupci jsou tak zhovadilé, že se v podstatě podle nich nedá vůbec postupovat. Já vždycky dávám ten blbý příklad, doufám, že mi někdo na něj odpoví, jak si má město koupit škodovku, když má čtyři a chce pátou. Že je levnější pojištění, díly, pneumatik atd. Zatím jsem výsledek neobdržel, prostě škodovku si koupit nemůžeme. Protože my musíme buď vypsat obecně, že to má být auto s obsahem 1,6 bla bla bla bla, a přihlásí se do toho nějaký Korejec a my ho musíme vzít. Ale my ho nechceme. Ne proto, že by nebyl dobrý, ale protože chceme mít tu flotilu stejnou.

Tak jsme už vymysleli zoufalý čin, že chceme jakékoli auto, pokud bude mít okřídlený šíp na kapotě. To ale taky nejde. Na tuhle otázku nám ještě nikdo neodpověděl. A když tady všichni hovoří, jak v Evropské unii je všechno dokonalé, tak se ptám, jak je to možné, že ve Francii všechny státní orgány nemají jiná auta než francouzská – zkuste se podívat na televizi. V Německu, že by si policie koupila třeba superby nebo škodovky, no to by tam byla revoluce. Ta má samozřejmě volkswageny. A ti lepší mají mercedesy, nějací poslanci a vládní činitelé. A jsou pod stejným režimem EU, dokonce zakládající členové, a vědí, jak na to. A já nehodlám kvůli tomu dělat žádné švindly.

Samozřejmě odborníci mi poradili, udělejte to jako bývalý primátor Volf, vy to můžete zadat vlastně bez výběrového řízení. Já jsem říkal, to už tady bylo, primátor Volf skončil s primátorováním, byl ve vyšetřovací vazbě, tahali ho po novinách několik let, absolutně zničený člověk, naštěstí spravedlnost zvítězila. Dnes mu bude pan ministr, ne on, ale jeho ministerstvo platit tuším milion korun odškodného. A takových případů bychom tady mohli jmenovat desítky, a o těch se příliš nepíše.

Ani se nepíše o tom, viděli jsme celostránkové inzeráty v novinách, že Berka dostane 5 milionů, vrátí se, soudy... A já jsem říkal, budou stejně velké zprávy, až se ukáže, že ani se nevrátí, ani nedostane žádných 5 milionů, tak bude taková noticka, tak tenhle zrovna ne. Ale to nevadí, tenhle ne, ale tenhle ten jo. Dneska pustili nějaký z Trendu nebo z koho, tak stejně to tak je, že tihle ti.

Já řeknu zase úžasný příklad. S Evropskou unií jsme dělali jakýsi park a dámy zapomněly, co je nejdůležitější, aby tam byla plechová tabulka s hvězdičkami. Na to můžete vrátit dotaci, když ji tam nedáte. Když nemáte na každém dokumentu hvězdičky, můžete na to vrátit dotaci. Něco naprosto šíleného! Tak teď co s tím, rychle. Samozřejmě myslíme rychle, takže naběhl tam údržbář, zatloukl do stromu, což ekologové si nevšimli, čtyři hřebíky.

Kontrole jsme řekli, že tabulka tam byla, ale jak je to u nás, tam jsou ti sběrači, ti, co kovové vezmou, ukradli ji, dali ji do sběru, a dobrý, vyhráli jsme, nemuseli jsme nic vracet. Ale to bylo jenom štěstí.

Bohužel v sousedním městě měli nějaké středisko – to oni mají rádi, tyhle nějaké vyučovací střediska, kde byly židličky a ty židličky byly modré. Oni jednu židličku dali do opravy a dali tam místo ní židličku červenou, zatím, aby tam byl počet míst. Co čert nechtěl, přišla kontrola, všechno špatně. Našli tu židličku, která má jinou barvu, nedodrželi jste podmínky dotace, nazdar!

V jiném městě místo devíti bytů postavili deset. Nějak jim to vyšlo, dobře. No jo, to je ale špatně! Vy jste měli ve směrnicích, že jich máte mít devět. Vy jste postavili deset, buch, a to je dotace plus jednou tolik a plus penále. O kontrolách kontrol ani nemluvě. Deset razítek můžete mít z ministerstva, že je všechno v pořádku, přijde finanční úřad a řekne, hm, to je sice dobré, ale kolaudace byla o tři dny později. Na shledanou, pink, pink, vracíte.

To jsou takové příklady z praxe. Takže to jsou ty obavy. A když se dostanu k tomu, co je a není hospodárné, což samozřejmě NKÚ říká, my budeme zkoumat... A co budou na tom zkoumat? Jestli obec vyvěsila na 15 dnů...? To nemusí zkoumat. To možná někde někdo zapomněl a jinak je to normální. Ale kde už narazí, jestli ta věc byla prodána za cenu v místě a čase obvyklou? Termín, který bych také rád, kdyby mi ho někdy jednou někdo vysvětlil.

Já už jsem poprosil pana ředitele policie, že všechny prodeje nemovitého majetku budeme nejprve dávat policii, aby nám řekla, jestli je to všechno správně. Protože vám řeknu příklad z devadesátých let, kdy ke mně přišla do kanceláře policie a říkala, že jde zavřít jakéhosi pána. Já říkám, a proč mně to říkáte? Abyste o tom věděl. Vy jste mu prodali barák. A prosím, v dražbě! My jsme dělali od devadesátých let dražby, tady žádný zákon o dražbách neexistoval, ani o veřejných zakázkách, my jsme je dělali v té době podle svého. Takže my jsme mu v dražbě prodali dům za milion. Ten pán ho asi za tři čtvrtě roku prodal za dva miliony. A oni ho šli opravdu zavřít, jak jsme to v těch devadesátých letech ještě nevěděli. Tak ti policisté v dobré víře – to je přece spekulace! Za to jsme vždycky zavírali! – tak šli po něm. A já jsem říkal, to ale ne, teď už to tak není. A pořád jsem neuměl vysvětlit tomu policistovi, proč tomu tak není?

Já říkám, prosím vás, koupil jste si kuponovou knížku? A on říkal, koupil. Vidíte, tak běžte zavřít moji babičku. Ta si koupila kuponovou knížku od Viktora Koženého za 1000 korun a dostala, protože byla v 1. vlně toho letadla, tak dostala 10 tisíc a koupila si televizi. To je spekulantka, za tisíc deset, za to by mohla mít aspoň na 2 roky nepodmíněně. Jak to máme v těch hlavách a jenom bojujeme a bojujeme. A jak říkám, budeme bojovat tak dlouho, dokud to nevybojujeme.

Jiná příčina, kde já vidím velký úkol, jsou komunální podniky. Ale je to velký problém. Komunální podniky jsou velmi oblíbené, sezení v dozorčích radách je velmi oblíbené, bývá často i předmětem politických bojů. Pan Kala byl dokonce jeden z těch, který se snažil tomu zabránit, takže my to dnes máme tak, že už tam nemůžou sedět ti uvolnění, protože to nejde. Tak oni třeba v Praze to samozřejmě dělají tak, že ty lidi z těch městských částí sedí v tom podniku, které má magistrát, a ti z toho magistrátu sedí zase v dozorčích radách těch podniků, co mají ty čtvrtě. Tam už je na ně zákon krátký, protože ti si vždycky poradí. Prostě to žádný smysl nemá. Ale že cesta do pekel jsou komunální podniky, to potvrzuji.

My žádné nemáme a máme pokoj. Nikdo se nic nehádá, dělají to všechno soukromé firmy a výběrka a funguje to bez problémů. A dokonce to má obrovskou výhodu, že když je to cizí podnik, tak vy s ním můžete jednat daleko tvrději. Jak budete jednat se svým dopravním podnikem, když mu dojdou peníze? No tak přijde brečet, a přece nemůžeme zastavit dopravu? Jak budete jednat se svým vlastním aquaparkem, když přijde o 6 milionů, že lidi nechodí? Tak samozřejmě jim to dohodíte.

A pokud jde o tu hospodárnost, obce přece nic hospodárného nedělají. Kdyby obce postupovaly hospodárně, tak první, co bych udělal, přestanu dotovat městskou hromadnou dopravu, protože vůbec nechápu, proč by si člověk, který jede autobusem, neměl zaplatit ten autobus? Vůbec tomu nerozumím. Nerozumím tomu, proč bych měl 50 rodinám na jejich dítě měl dávat 6000 měsíčně na jesle, které by si normálně měly zaplatit, a přesto to dělám. Že bych si držel za 24 milionů filharmonii! Kdybych postupoval jako ekonom, tak druhý den jsou filharmonici propuštění. Ale obce tady pro tohle zřízené nebyly. Takže dělají spoustu takovýchto jakoby nesmyslných věcí. Ty věci jsou neekonomické skoro všechny. Obce skoro žádnou ekonomickou věc nedělají. Tam se na to dívat ekonomicky vůbec nejde.

Takže já teď se dostávám k tomu závěru, který je nejsložitější, protože co teď s tím? Je to ústavní zákon a paní senátorka Wagnerová se chystá dát pozměňovací návrh. A stojíme před problémem, protože nikdo nenavrhl schválit. Jestli mám správnou informaci, schválit neexistuje. Bez schválit nemůžeme dělat vůbec nic. Když tedy teď dám schválit, což za chvíli udělám, ale hned budu horovat pro to, aby to neprošlo, protože když to projde, tak přijde na přetřes pozměňovací návrh paní senátorky Wagnerové, o kterém se bude hlasovat normální většinou, ale potom o tom vrácení zase ústavní většinou. A tomu bych se chtěl vyhnout, takže navrhuji schválit a apeluji na všechny, na ty odvážnější, ať hlasují proti schválit, a ti méně odvážní, ať se zdrží hlasování. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:29:44 - 17:30:03:

To je právě složitost těchto zákonů, že nekončíme, ledaže by paní senátorka po tomto výsledku hlasování uznala, že návrh neprošel a nepodávala pozměňovák. Pokud ti ho podá, bude to tak, že budeme o něm hlasovat, on také neprojde, pak budeme znovu kvorem ...(Přerušen předsedajícím.)
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:30:05 - 17:30:13:

Není, pak musíme znovu hlasovat třípětinovou většinou o celém. Takže výsledek je celkem jasný, paní senátorka zřejmě na tom bude trvat, tak to zopakujeme.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 15
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:36:39 - 17:36:53:

Je to úplně jednoduché. My to zamítneme, protože nám nic jiného nezbývá. Bohužel nemůžeme nehlasovat, jinak by ten zákon propadlou lhůtou nabyl účinnosti a sněmovna, pokud má zbytky rozumu, tak udělá totéž. Žádná jiná varianta není. A není to vůbec žádný problém.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:37:33 - 17:37:37:

Navrhuji zamítnout. Vy jste chtěli, aby to někdo navrhl, aby to nenavrhoval ministr.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:38:18 - 17:38:21:

Navrhuji jenom zamítnout.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 23
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:53:36 - 19:54:26:

Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, jenom malinkou poznámku, a teď už to zaznělo. Přerušovat budou vysokoškolačky nebo vysokoškoláci. A co středoškoláci a co v našich regionech žákyně základních škol? U nás to už bylo.

Já k tomu jenom musím říct, že na to prostě nemáme peníze. Ono to není jenom přerušení, to jsou další věci, které jsou s tím spojeny.

Jenom konstatuji, že existuje přerušovaná soulož, přerušené těhotenství a přerušené studium. Myslím si tedy, že toto je přesně ten populistický návrh, který je veřejností vnímán velmi pozitivně, ale prostě na něj nemáme. To jsou další peníze na dluh, my si budeme muset půjčit na to, abychom to mohli platit. To je důvod, proč to nemohu podpořit.

1. schůze Senátu
1. den schůze – 21.11.2012

Zřízení výborů Senátu a komisí Senátu
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:17:26 - 14:18:59:

Dobrý den. Úvodem mi dovolte, abych popřál všem, kteří byli v letošních volbách zvoleni, pokud jsem neměl tu příležitost osobně.

Já mám připomínku ke stálým komisím. Není to poprvé, kdy to tady řešíme. Týká se to Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. My už jsme tady jednou tento problém řešili. Problém je v tom, zda mají mít hlasovací právo v komisích nesenátoři. Je to velký problém. To, co říkám, není nic proti panu Outratovi. Nic nebrání tomu, aby pan Outrata docházel do komise, tak jako tam dochází spousta jiných právníků, renomovaných odborníků. Ale není podle mého názoru správné, aby měl hlasovací právo.

Ten důvod je velmi prostý. Je to důvod ústavní. Komise jsou zřizovány Senátem a neděje se to jenom tady, ty pokusy o proniknutí struktur, které nemají žádný mandát, a ony přesto mohou politický život ovlivňovat v míře větší, než jim přísluší. Nic jiného v tom není. Samozřejmě kolegu Outratu známe, je to bývalý senátor, není vůbec žádný problém, aby do komise docházel, zúčastňoval se jednání, ale podle mého názoru by neměl mít hlasovací právo. V minulosti jsme tak vždycky činili, jistě si to pamatujete, že jsme takto postupovali, že nám nevadí, když tam někdo dochází, ale není řádným členem. V těch tabulkách samozřejmě byl uveden jako senátor, proto jsme si toho nevšimli při tom, když se projednávalo složení komisí. Prosím proto, abychom v tomto případě hlasovali jednotlivě nebo snížili počet členů komise jsou dvě možnosti. Dvě komise. Děkuji.

Potvrzení volby předsedů výborů Senátu
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:48:56 - 15:49:06:

Takže mandátový a imunitní výbor zvolil svým předsedou pana senátora Jiřího Oberfalzera.

26. schůze Senátu
2. den schůze – 25.10.2012

Návrh senátního návrhu zákona senátorek Jany Juřenčákové a Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 405
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:46:36 - 18:48:44:

Já budu také stručný. Připojuji se k panu senátoru Víchovi, ale přesto stojí za to říct – tento návrh je evidentně předvolebním, populistickým tahem, jakých se dočkáváme velmi často a je to velmi nebezpečné, protože někdy mohou projít i blbosti. Ten druhý návrh, který tady máme, je ještě blbější. Protože já se tedy zeptám, co budou dělat lékaři – senátoři, kteří pracují v nemocnicích, ale neznají princip neuvolněného lékaře. Jaký tedy budou brát plat? Tam to bude velmi těžké to nějak zákonně postihnout, a to nemluvím o dalších jiných profesích.

Je to čistý populismus, stejně jako ten druhý návrh, který říká, že se ušetří dokonce veřejné prostředky. A já se ptám, jak, protože když tam tento nebude, tak tam bude jiný a stejně se spotřebují veřejné prostředky. Takže já navrhuji, abychom podobné nesmysly, které mimochodem jsou určeny těm nejnižším lidským pudům. Bylo tomu tak i u některých kandidátů do Senátu, kteří se holedbali, že svůj plat dají někomu na něco. Vzpomeňte si na Věci veřejné, jak hledali, kde jsou ta okénka, tam kde vrátí ty náhrady. A zjistili, že okénka nenašli, že to byla závodní jídelna a tam to od nich nechtěli vzít, ti chtěli stravenky.

Takže nepodléhejme tomuto populismu, nebojte se. Lidi to vůbec nezajímá. Nezajímá a nefunguje to. Viděli jste, jak dopadl pan kandidát Pakosta, který byl také autorem podobných nesmyslů. A ono to ani ve volbách ničemu nepomůže. Vzpomeňte, jak pan ministr Kalousek sebral auta, která pak rezavěla na nádvoří a musela se prodat pod cenou. To je všechno jenom populistické. Za chvíli je tam budeme mít s platy, kdy někteří budou křičet, že plat nechtějí za žádnou cenu, ani kdyby je tloukli. A přitom samozřejmě ho chtějí. Já už jsem mnohokrát řekl, že až mi přivedete blba, který dělá dvě povolání, ráno pracuje v Mladě Boleslavi, dělá škodovky a večer dělá barmana. A ten plat barmana, toho se vzdává, protože je hrdina – až takového najdete, tak já mu dám svůj plat. Děkuji za pozornost.

25. schůze Senátu
2. den schůze – 16.08.2012

Návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů

Tisk č. 396
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:11:56 - 16:13:29:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové.

Já se pokusím krátce zdůvodnit, proč navrhuji, aby Senát vyjádřil vůli se tímto zákonem nezabývat. Ty důvody jsou velmi prosté. K mé lítosti, když Senát vznikl, tak nebylo mu určeno a dovoleno, aby schvaloval státní rozpočet. Ten schvaluje Poslanecká sněmovna, která je také – vláda je také zodpovědná Poslanecké sněmovně, nikoli Senátu.

Právě proto si myslím, že by bylo rozumnější, abychom nechali tu odpovědnost na Poslanecké sněmovně. Vím na druhé straně, že rozhodnutí už padlo. Já sám mám obrovský problém s tímto zákonem, ale nikoliv, že bych nerozuměl vysvětlení pana ministra, ta jsou relevantní a jsou jasná, ale můj odpor ke zvyšování daní a k dluhům je tak vysoký, že budu nucen, pokud bude pokračovat jednání, hlasovat proti. Což nemá vliv, protože vy, kolegové zleva, jste stejně rozhodnuti tak učinit. Je to samozřejmě vaše právo, právo opozice tak učinit.

Jenom připomenu pro budoucno, jaká obrovská výhoda a současně nevýhoda je balíčků. Balíčky se dělají v podstatě proto, aby prošlo to, co tam chce, a s tím samozřejmě projde i to, co by normálně nikdy neprošlo. A to je ten problém. Kdyby nebyl balíček, tak by se leccos nechalo dohodnout.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:13:31 - 16:13:36:

To je zdůvodnění toho, proč navrhuji, abychom se zákonem nezabývali. To je právě ten důvod.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:13:36 - 16:13:49:

Kdyby to nebyl balíček, tak by situace mohla být jiná. Dokonce, kdyby Poslanecká sněmovna si mohla vybrat naše pozměňovací návrhy, a ne hlasovat buď pro nebo proti. To je asi tak všechno, děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:58:38 - 18:06:56:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych na začátku řekl, že vystupuji v úplně jiné pozici než opozice, aby bylo jasno. Abych nebyl spojován s tím, že budu hlasovat tak, jako oni. Ty důvody jsou ale velmi, velmi jiné. Já navážu na pana senátora Oberfalzera, aby bylo jasné, kde se nacházíme. To, co teď vláda řeší, je skoro všechno, kromě toho, že Evropa se řítí, nechci říci kam, a ten pokles nebude zastaven. Bude to horší a horší. Jestli si někdo myslí, že Řecko někdy něco zaplatí, tak je zcela evidentní, že nikdy nic nezaplatí. A bude pořád existovat kvantitativní rozvolňování, budou se tisknout peníze, ty důsledky nedomýšlím. Ale to teď není podstatné.

Já musím říci, že dnes neseme důsledky opatření sociálně demokratických vlád, která mají tak velikou setrvačnost, a jsou to většinou mandatorní výdaje, které není vůbec snadné z roku na rok změnit. To je to pastelkovné, bezplatná školka a další, to bych tady hodinu mohl jmenovat, ta jednotlivá opatření, jejichž důsledky neseme ještě dnes. Moje pozice je úplně jiná z toho důvodu, že trpím jistou úchylkou, která se jmenuje fanatická nenávist k dluhům. Moje nenávist vychází z toho, že dluhy jsou zlo zel, protože obírají lidi, rodiny, obce a státy o svobodu. Ve chvíli totiž, kdy dlužíte, tak svobodně nerozhodujete o tom, co uděláte se svými příjmy.

Já si vzpomínám na jednoho kolegu z Raiffeisenbanky, kterého nebudu jmenovat, protože jsem se s ním už skamarádil, který svého času hlásal teorii pana místopředsedy Dolejše "však se ještě můžeme zadlužovat, vždyť ještě nejsme tak zadluženi, jako ti ostatní". A někteří tomu uvěřili, zadlužili se, a na rozdíl od lidí třeba v Anglii, u nás v některých rodinách splátka dluhu činí až 70 % jejich měsíčního příjmu. Samozřejmě, že poté už jim nezbývá tolik na to, aby něco utráceli.

Já jenom připomenu šrotovné, jak jsme tady byli napadáni, že jsme zase výjimka v EU, že nechceme, co všichni dělají, jak je to bezvadné. Takže automobilka Fiat mínus 60 %, Škoda Auto až do posledních chvil vládla trhu, prodávala vesele. Protože v Itálii si všichni vyzvedli nové fiátky a teď už žádné fiátky nekupují. Tady jsme žili dlouhá léta na dluh, to se žije velmi dobře, než přijde ta chvíle, kdy máme splácet. Skoro všichni už mají blu-ray, LCDéčko, mobily. To všechno si nakoupíte, bez záruky vám půjčí kdokoli cokoli. V televizi denně běží reklamy, jak je to jednoduché, na telefon půjčka. A pak nastává ta dluhová past, kdy z malé půjčky, a já ty případy znám z radnice, kdy z půjčky 15 tisíc vzniklo 250. Ta paní mi říkala "přece mi nemůžou sebrat náš dům, vždyť ho mám po rodičích". Tak jsem jí řekl, ať si rychle koupí nějakou garsonku, protože oni jí ho samozřejmě nemilosrdně seberou.

Pokud jde o ten nižší výběr daní, ten je jednak z toho důvodu, který jsem řekl, že se platí splátky, a není úplně snadné najít důvody, proč tomu tak je. Rozumím tomu, že minulý květen byl enormní. Bohužel teď, v červenci a v srpnu, to nevypadá úplně dobře. Uvidíme na konci roku. To nechci teď rozebírat. Ale tady byla řeč o tom, jak se nakupuje v Německu. Já bydlím velmi blízko hranic. Vzpomínám si, za doby NDR jsem byl vyslán, abych zakoupil cukr. Protože cukr tehdy u nás stál 7,30 a v Německu to vycházelo na nějakých 5 korun. I vyjel jsem mým trabantem do Drážďan, 52 km tam, 52 zpátky a přivezl jsem cukr. Dva kilogramy. Žena se mi vysmála, protože se to vyplatilo až od 50 kg, což si běžně Tepličáci nakupovali. Byl jsem tehdy ještě mladý a nezkušený.

Proč se jezdí nakupovat do Německa dnes? Není to tak, že je všechno levnější. Je to různé. Ale ty důvody jsou, a tady už to bylo zmíněno, v kvalitě. Nevěřil jsem tomu, než jsem přivezl mé vnučce Persil, a doma jsme měli náš Persil, z našeho marketu. Otevřel jsem obě ty krabice, a ujišťuji vás, že to byl rozdíl nebe a dudy. Náš Persil byl takový prášek jako hrubá mouka, ten německý voněl, byly to velké kusy, a prádlo po něm vonělo. Když si koupíte v Německu Coca-Colu a koupíte si u nás Coca-Colu, a napijete se, tak zjistíte, že je to úplně jiná Coca-Cola. Vysvětlení našich marketů je to, že prý respektují naše chutě, které jsou jiné než německé, a proto to trošku zašvindlují, aby to nebylo tak drahé. Ale rozhodně makroekonomicky nákupy v Polsku a Německu jsou mnohem méně významnější než nákupy na vietnamských tržnicích a ve vietnamských obchodech. Protože když si dojdete do supermarketu koupit jahody, tak jsou ošuntělé, polovinu vyhodíte, a když si je koupíte od Vietnamců, tak jsou ráno dovezené z Německa a prodávány jako čerstvé. Tak proč by si je člověk u nich nekoupil?

Pokud jde o to, co dál a kde získat další zdroje, vzpomeňte, co jste tady udělali myslím před 14 dny, jak napříč spektrem jste tady schválili privatizaci Fondu rozvoje bydlení, přes námitky, které byly řečeny, protože tu byli lidé, kteří měli zájem, protože tam se dají docela dobře vysávat peníze. To je jeden zdroj příjmů. Já neumím všechny fondy nazpaměť, pan ministr určitě ano, a netuším, kolik je v nich peněz, kolik by se z nich dalo stáhnout. Ale teď najednou, když na to upozornil NKÚ, tak se věci rozhýbaly a už se mluví o tom, že by se měly sloučit některé fondy a některé zrušit. Já bych je zrušil všechny. Bohužel, ODS to kdysi měla v programu a poté na to zapomněla, to se někdy stává.

Totéž platí o rušení ministerstev. Jaký to byl velký hit a jaké ticho teď o tom panuje, že by se redukovala ministerstva.

Nechci mluvit o tom, že většina dotací by se mohla zrušit, a zase by bylo poměrně dost peněz a nestavěly by se věci, které se staví a které v budoucnu obcím a městům přinesou neskonalé potíže. Protože vzít si úvěr na opravu silnice je – neexistuje jiné slovo, než blbost. Protože ta silnice ve vteřině, kdy ji opravíte, už vyžaduje údržbu. Protože druhý den na tu novou silnici přijedou plynaři, elektrikáři nebo vodaři a rozkopou vám ji. To vám garantuji. Je to velmi nepříjemné, protože občan to vůbec nechápe. "Jak můžete dovolit, aby vám tu novou silnici rozkopali!" Jednoduše, praskla jim tam roura. A ještě lepší příběh je, že tam jdou dělat celou novou, a rozkopou tu úplně novou silnici.

Jenom tady připomenu rovnou daň, svého času ODS navrhovala 15 procentní DPH jednotnou. Škoda, že jsme to nezavedli. Možná jsme dnes měli o starost méně. Teď to bude, myslím, 17,5 %, že, pane ministře.

Já mám principiální problém, takže moje pozice je úplně jiná, než pozice sociální demokracie. Já jsem si nikdy nepůjčoval. Když jsem nastoupil do funkce na městě, tak jsme splatili dluh a od té doby jsme si nevzali ani korunu úvěru a také žádné dluhy nemáme, dokud tam budu sedět, tak žádné dluhy mít nebudeme. A totéž jsem provozoval i doma, protože základní zásada je, že nejsnáze vydělané peníze jsou ty, které se neutratí. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 399
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:12:27 - 19:20:28:

Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, tentokrát mám úlohu mnohem snadnější, protože nemám absolutně žádný problém s tímto kompromisem, který byl velmi složitě vyjednán a je vidět, že má podporu napříč spektrem. Chtěl bych dopředu varovat před tím, co za chvíli uslyšíme, jak se začne hledat spravedlnost. Zažil jsem to už na dvou výborech. Obce, kde napadne hodně sněhu, říkají, že by měly být zvýhodněny tím, že je tam hodně sněhu, třeba na Klínovci. Já bych byl rád, kdyby u nás napadlo více sněhu a ten Bouřňák byl o 1000 m vyšší, protože by tam přijeli lyžaři, takhle tam sníh rychle roztaje. Jiné obce budou zase říkat, že jsou na povodí a co chvíli jim tam něco praskne a jsou vytopené. Na to bych měl také námitku, že my některé obce máme tolik nepřizpůsobivých, že by to měl být zvláštní koeficient, kde by nám státní rozpočet přispíval. Spravedlnost tam nenajdete. Dobře víte, jaký spor se vyvinul mezi velkými a malými městy, zcela zbytečný. Spor tam bude vždycky, ale každý rozumný ví, že velká města zase poskytují řadu služeb okolním obcím. Myslím si, že kompromis, který se nalezl, byl dobrý.

Mám s tím trochu jiný problém, který zde byl naznačen, a to je hrazení přenesené působnosti neboli státní správy. Znovu bych upozornil, že Ústavní soud opakovaně sdělil, že pokud tato praxe bude pokračovat, že stát bude přenášet další povinnosti na obce, aniž by státní správu hradil, tak Ústavní soud zasáhne. Skutečně to přesáhlo meze rozumnosti. Téměř každý den přijde nějaká nová kompetence, jednou jsou to registry, jednou další aktivity, které obce zčásti hradí ze svého rozpočtu. Vzpomeňme stavební zákon, když stavební úřad u ORP rozhodne, že v nějaké obci se zbourá dům, tak to zaplatí z rozpočtu obce s rozšířenou působností.

Uvedu jeden velmi praktický příklad, i když to není suma, která by rozpočty ohrožovala. Chtěl bych prostřednictvím pana ministra vzkázat nepřítomnému panu ministru Hegerovi, za což nemůže, protože tady není, aby méně naslouchal mému toho času stranickému kolegovi Šťastnému, který chce zakázat kouření v předzahrádkách, a raději se věnoval k tomu, co je důležitější. Přečtu vám dopis, který jsem dostal od firmy EKOLA. Kdybych nebyl primátor, nikdy bych se o tom nedozvěděl:

Vážený pane primátore, na základě směrnice EU č. 2249 EC o hodnocení a řízení enviromentálního hluku, která je implementována do české legislativy, dochází jednou za pět let ke zpracování strategických hlukových map. Naše společnost je jednou z firem sdružení, které se podílí na zpracování strategických hlukových map ČR pro aglomeraci Ostrava, Olomouc, Plzeň, Liberec, Ústí nad Labem, Teplice. Uvedené výstupy strategických hlukových map budou sloužit i ke zpracování akčních plánů, které musí zajistit na základě platné legislativy příslušný krajský úřad. Rádi bychom vás touto cestou požádali o spolupráci při zpracování strategické hlukové mapy aglomerace Ústí nad Labem, Teplice, kde jsme zodpovědnou firmou pro zpracování v rámci zmíněného sdružení. Vaše spolupráce by spočívala v poskytnutí základních vstupních podkladů nezbytných pro výpočet. Rádi bychom vás touto cestou požádali o svolení k poskytnutí následujících základních podkladů: detailní komunikační síť města Teplice včetně aktuálních intenziv dopravy, ideálně rozdělených na den, večer a noc a případného pasportu těchto komunikací, kryt vozovky, nejvyšší povolená rychlost, šířka komunikace, nejlépe ve formátu SHP, počty a trasy městské hromadné dopravy v denní, večerní a noční době v Teplicích, případně další doplňující údaje, které poskytnou vaši pracovníci.

Vzal jsem telefon a zavolal jsem do té firmy. Tomu, kdo poslal dopis, jsem položil jednoduchou otázku: Vážený pane, kdy pošlete objednávku? Na druhé straně telefonu se rozhostilo ticho a i bezdrátově jsem viděl ten udivený pohled. Otázku jsem specifikoval: Pane, vy děláte pro ministerstvo zdravotnictví tuto práci zadarmo? Odpověděl: Ne, vyhráli jsme výběrové řízení ministerstva zdravotnictví. I zavolal jsem paní ředitelku odboru na ministerstvu zdravotnictví a ptám se jí, kdo tu dvouměsíční práci magistrátu zaplatí. Lidé nebudou moci dělat něco jiného. Odvětila mi, že nikdo, protože už evropské peníze byly rozděleny. Je to evropská směrnice, říše dobra, která páchá vše pro naše blaho, to nařídilo hlukové mapy, takže už žádné peníze nejsou. Musím konstatovat, že když nebudou peníze, nebudou hlukové mapy. Vzhledem k tomu, že se naštěstí nejedná o přenesenou působnost, firma od nás žádné údaje nedostane. To je maličký příběh, takovýchto dopisů dostáváme od bytových pasportů domů apod., a vždycky je to jen tak. Když se zeptáte firmy, říká, že na to jsou peníze z Evropy. Kromě toho, že hlukové mapy nám příliš nepomohou, protože nejsem si zcela jist, zda hluková mapa pomůže obcím na trase nedostavěné dálnice D8 například ve Velemíně nebo v Bořislavi, nepomůže jim vůbec nic, nebo pomůže lidem, kteří mají ve své blízkosti středisko nepřizpůsobivých, kde se ozývá obrovský rachot každý večer, ale oni nevědí, co je hluková mapa? I kdyby to věděli, bylo by jim to úplně jedno. Je to jedna z totálních evropských pitomostí, která ovšem čerpá jak z evropských rozpočtů, tak z rozpočtů členských států neuvěřitelné peníze. Toto je malý detail, jinde tečou miliardy, toto jsou jen miliony. Na to jsem chtěl upozornit.

Chtěl jsem dále poprosit, aby se konečně někdo začal zabývat tím, že když stát přenese nějakou působnost – je to tak, že to dělají jednotlivá ministerstva, tak pokud si ministerstva do zákona něco dají a budou to muset zaplatit, uvidíte, jak si najednou přestanou vymýšlet. Bezvadně se vymýšlí, když to platí někdo jiný.

Tady se v tomto směru mnohé nestalo.

Pokud jde o přidělené nové peníze, na které se všichni tak těší, na webu ministerstva financí si můžete najít svou obec, tam si najdete, kolik bude mít navíc. Ani jsem to nevěděl, ale už mi volali občané a rozdělili mi to asi 40 krát. Pane primátore, teď jsem četl na internetu, že dostanete o 26 milionů víc, teď za to můžete něco postavit. Říkám: Moment, nám ale na příspěvku na státní správu ubude 19, budeme platit vysoké DPH, takže to není tak, že můžeme rozdělovat, naopak budeme velmi přemýšlet, jak rozpočet sestavíme. Když se to objeví, každý věří tomu, že peníze budou.

Zákon podpořím, nemám s ním žádný problém věcný.

Jen ještě upozornění. Měl jsem na sjetině křížek u "nezabývat se", stiskl jsem ANO, ale zřejmě to bylo s lidoveckou kartou nějak spojené, takže to nebyl křížek.

To jen pro steno, nemá to žádný vliv. Děkuji za pozornost.

24. schůze Senátu
1. den schůze – 18.07.2012

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony

Tisk č. 377
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:57:57 - 10:58:01:

Já jsem se hlásil, pane předsedo ...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:58:25 - 11:05:29:

Pokusím se, pane předsedo. Děkuji za slovo.

Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já budu velmi stručný.

Musím říct, že co nejvíce na tomto zákoně vítám, je to, že se prodloužila doba na zhotovení územních plánů do roku 2020. Bohužel, stalo se tak ve chvíli, kdy už jsme trošku zainvestovali a pokusili jsme se překlopit náš územní plán, který máme, do podoby podle nových předpisů. Zřejmě to zastavíme a uvidíme, jak se k tomu postaví zastupitelstvo.

Souvisí to s tím – a to neplatí jenom o stavebním zákoně – že se nutně musíme dopracovat ke stavu, kdy bude aspoň minimální právní jistota obecná. Týká se to podnikatelů, týká se to obcí. Byly prostě neustálé proměny. Vzpomínám si, jak v minulém zákoně – teď tuším, že to vypadlo – byla rada starostů, která měla rozhodovat jisté věci v území.

My žijeme ve zvláštní době, já tomu říkám, "už máme všechno hotové". Ať se stane cokoliv, ať se chce postavit cokoliv, tak se rázem vyrojí spousta nepřátel toho počinu. Když si někdo chce postavit v obci rodinný domek, tak ti, co už ho mají, říkají, proč by tady byl, nám by to bránilo ve výhledu do lesa.

Když tam chce někdo postavit továrnu, která bude zaměstnávat lidi, tak místní řeknou, my žádnou továrnu nechceme, protože ona nám tady bude buď smrdět nebo něco jiného, nebo tam budou jezdit auta. Když chcete postavit v sídlišti parkoviště, tak přijde petice, která to parkoviště nechce a chce park, aby za týden přišla druhá petice, zase těch, co chtějí parkoviště, takže nevíte, jak se máte rozhodnout.

Samostatnou skupinou jsou ekoteroristé, kterým se velmi u nás daří. A i původní záměr, který byl velmi zmírněn, tak už jste dostali určitě e-maily o tom, že protestují, že chtějí do toho zasahovat. A výrazně zneužívají právě složitosti zákona, kdy se jim vždycky podaří najít procesní chybu. Vždycky je tam nějaká procesní chyba, kterou oni napadnou – připomenu dálnici D 8, kde se jim to dařilo velmi dlouho, zahynuly kvůli tomu spousty lidí. Jen pro zajímavost. Ta pouhá spojka, která teď obchází Lovosice, činí časově na zkrácení cesty do Prahy zhruba 30 minut, což je neuvěřitelné, je to bezpečné, rychlé. Ale oni přesto většinou se zaštítí tím, že mluví jménem nejlépe všech pracujících, to je takové typické, ačkoliv jsou to samozvané skupiny, které si podle našeho zákona velmi snadno založí občanské sdružení nebo jinou takovouto instituci a tváří se, jako kdyby oni byli spasitelé lidstva.

Druhá věc, o které tady už bylo hovořeno, a já také podám pozměňovací návrh, který je v podstatě totožný, jenom je trošku jinak popsán, je to, že když úřad s rozšířenou působností, resp. jeho stavební úřad rozhodne, že se v sousední obci zbourá nějaká nemovitost, a samozřejmě, jak to bývá, většinou vlastníci těchto nemovitostí nebývají ti, kteří by chtěli něco platit, tak je na něm, aby zaplatil náklady bourání a potom se nějakým způsobem postaral, většinou tak, že to zaplatí ze svých rozpočtových prostředků a už se nikdy ničeho nedomůže.

Jiným samostatným problémem je to, že máme poměrně dobře ošetřeno to, když někdo neudržuje pořádek na svém pozemku, ale vůbec nemáme zajištěno, když někdo nechá stát polorozbořenou stavbu a nedokončí demolici. My s jedním takovým problémem zápasíme, kdy majitel zimního stadionu požádal o demoliční výměr, poté prodal tu stavbu - nechal si pozemek – bezdomovci z Liptovského Mikuláše, takže on jakoby za nic neodpovídá, protože stavba není jeho, jeho je jenom pozemek. A bezdomovce z Liptovského Mikuláše nikdo nedožene, poštu nepřebírá, a veřejnost se samozřejmě na městě domáhá: něco dělejte! A co jako máme dělat? Vyhodit 60 milionů, zaplatit demolici, kterou nám nikdo nezaplatí? To bychom přece zase zacházeli s penězi daňových poplatníků nezodpovědně. Zodpovědný je ten, kdo to vlastnil. On samozřejmě počítal s tím, že veřejnost to bude kritizovat a že město se položí a zaplatí to. Naštěstí zastupitelstvo bylo rozumné a řeklo, že se vydírat nenechá, i když jako taková je to ostuda města, protože je to blízko hlavní silnice a každý kolem té bouračky jede.

Chtěl jsem jenom říct to, že mně nedělá tento zákon problém, ale mělo by se nadále pracovat třeba na tom, že obec s rozšířenou působností musí vypracovat svůj územní plán vlastními pracovníky. Nevím, kdo to kdy prolobboval, to už bylo ve starém tisku. Každá obec si může najmout na zpracování územního plánu, ne tak ovšem obec s rozšířenou působností, ta to musí vykonávat svými pracovníky, které ovšem často nemá, protože současné kvalifikační požadavky jsou takové, že prostě takové lidi, kteří by to mohli dělat, neseženete. To je spíš pro pana ministra inspirace na nějakou další novelku, protože není k tomu žádný logický důvod.

Ale nicméně musím říct – a tady to určitě zaznělo – že ono je hezké ty malé stavební úřady převést na ORP, ale musím říct, že jsem jeden z mála těch, kteří o to nestojí, protože to samozřejmě přináší náklady tomu ORP, ale náklady, které platí z rozpočtu města, ono na to žádné další peníze nedostane. Já tedy nepatřím k těm, kteří by se hrnuli do toho, abych rozhodoval, nebo můj stavební úřad aby rozhodoval o tom, co v které vesnici a jak se bude stavět nebo nebude stavět.

Nicméně musím konstatovat, že je to pokrok proti tomu minulému stavu, není to ovšem pokrok proti minulosti. Naši předkové byli daleko rozvážnější. Každý si můžete na svém stavebním úřadě vyžádat projekt na dům z 30. let, činžovní dům, já vám mohu jeden takový přivézt, kde je na A3 papíru komplet celý půdorys, bokorys a rozpočet je tužkou napsaný od stavitele na pravé straně. A ty domy dodneška stojí a dokonce jsou památkově chráněny.

Co jsem nezmínil je to, že příliš mnoho institucí má kulatá razítka. A to jsou ty instituce, od památkářů počínaje, přes archeology a další, kteří si osobují právo do toho mluvit a neskutečně ten proces zdržují. A jejich názory – pan architekt Koutský jim říká kreatoři, oni prostě mají svůj zapšklý názor, že v parku má být mlat bez ohledu na to, že se tam hodně práší a když prší, tak maminky se brodí v bahně. Oni si prostě myslí, že tam má být ten mlat, protože z jejich takového to přístupu k památkové péči to vyplývá. Oni se teď začali montovat i do stromů, i do stromů mluví památkáři, takže cokoliv, jakékoliv rekonstrukce parků jsou naprosto neskutečné.

Na druhé straně, když přijde ČEZ a rozkope vám celé město, tak v podstatě nemáte žádné prostředky, jak tomu zabránit.

Tento zákon nemám problém podpořit, jen bych chtěl poprosit pana ministra, aby se zaměřil na některé tyto detaily, které teď nejsou klíčové, ale v budoucnu by se měly změnit. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky)

Tisk č. 371
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:45:42 - 12:48:46:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Cesta do pekel je skoro vždycky dlážděna dobrými úmysly a toto je zářný příklad. Když si přečtete to stanovisko Komise pro Ústavu, tak by z něj nemohlo vyplynout nic jiného než minimálně několik pozměňovacích návrhů, které by napravily některé základní chyby v tom zákoně. Taková vůle samozřejmě není, protože všichni už jsou natěšení, ale já budu velmi optimistický. Pokud jde o kontrolu podpisů, tam evidentně nastane problém, to je zcela zjevné, protože on nastává vždycky, tam kde je víc než jeden podpis. Samozřejmě my jsme vybudovali za poměrně vysoké částky fungující síť Czech Pointů, na každém úřadě, na každé poště si můžete dnes nechat ověřit podpis. Takže by nebylo nic jednoduššího než že ten kandidát, který sbírá podpisy, by předložil 50 000 ověřených podpisů. A jistě se najde námitka, kdo by zaplatil těch 30 korun za ověřený podpis.

Tam je několik cest, buď by to zaplatil ten, kdo by chtěl dát svou podporu tomu kandidátovi, protože to přece za těch 30 korun stojí, když všichni tolik touží po přímé volbě, nebo by stát mohl tento správní poplatek odpustit a ověření podpisu by bylo bezplatné. Na to už je dnes samozřejmě pozdě.

Na druhou stranu, to co tady bylo zmíněno – já jako předseda mandátového a imunitního výboru musím říct, že ty obavy nesdílím. Jednak proto, že v říjnu jsou senátní volby a já už nemusím být předseda mandátového a imunitního výboru v novém volebním období, takže se můžu nad tím jenom bavit. Ale já si myslím, že to bude jinak. Máme totiž mnoho pomocníků.

První naši pomocníci budou ti kandidáti, kteří neuspějí, nebo někteří z nich. Ti budou určitě velmi aktivní v tom, aby když už neuspěli, tak aspoň našli na těch, kteří lépe uspěli, nějaké chyby. To bude první skupina. Druhá skupina budou média, ta nám také velmi pomohou a udělají za nás tu práci, že najdou ty chyby a kde byly ty peníze, co nebyly na volebním účtu a co tam přišly. A třetí skupina jsou naše malé neziskové organizace, různí aktivisté, kteří určitě také přispějí svým dílem ke zdaru té práce, protože jistě jste si všimli, jak velmi aktivně kontrolují vaše doznání a přicházejí na to, že ten či onen tam zapomněl – tu paní doktorka zapomněla přiznat 140 000, tu LEV21 zapomněl přiznat 3 500 000. Tak oni pracují a my máme potom velmi uspořenou práci.

Já s tím nemám problém, protože když jsem nehlasoval pro přímou volbu, nemohu hlasovat ani pro tento zákon. Ale dokonce i kdybych pro přímou volbu hlasoval, tak bych nemohl pro tento zákon s čistým svědomím hlasovat. Nicméně parametry jsou nastaveny, všichni jsme na ty volby natěšení, takže přeji všem hodně úspěchů. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 382
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:43:49 - 14:48:47:

Paní místopředsedkyně, vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové, navážu na kolegu Víchu. V mnohém s ním souhlasím, ale mám k tomu ještě tvrdší postoj. K panu předsedovi Štěchovi – vaším prostřednictvím – aby neříkal, že kritizuji vládu: není to vládní návrh je to návrh lidí, z nichž shodou okolností mnozí sedí v dozorčí radě fondu. Mám pochybnosti o tom, jestli náhodou nejsou ve střetu zájmů.

Jsem dlouholetým odpůrcem všech fondů a dotací. Důvody jsou prosté – všichni tady mluví o boji s korupcí, a tento bod je jeden z nejsvádivějších k tomu, aby se kradly peníze – jsou to dotace a fondy. Tam jsou lákadla. Když vám někdo dá na něco 85 procent – neberte to, a když ještě 15 procent zaplatí stát? Potom tu máme chrámy piva, megastadiony v městečkách s minimálním počtem, obyvatel, které stojí půl miliardy, ale nikdo neví, kdo bude potom platit elektřinu v těchto úžasných stáncích vybudovaných za státní peníze.

To, že státní fond má nakupovat cenné papíry od státu mi připadá velmi zábavné. Podobně zábavné je, když EU miliardami eur sanuje banky, aby si od nich potom peníze půjčovala. Jde o peníze, které jim tam nasypala, když krachovaly. Je absolutně nelogické, aby stát nakupoval od státu. Kromě toho jde o státní fond. Legislativa správně poukazuje na to, že když je to státní fond, tak by měl zůstat státním fondem. Pokud chce někdo vytvořit nějaký fond, ať si ho vytvoří.

ODS svého času, když ještě byla pravicová, dnes se tak jen tváří, měla ve svém programu zrušení všech těchto pochybných fondů – dopravní infrastruktury, bydlení a dalších. Když je tam tolik peněz, napadá mně, že by nebylo od věci dát je například do důchodového fondu, který úpí a peníze nemá. Za chvíli budeme projednávat menší valorizaci důchodů než by si naši senioři přáli. To je jedna možná.

Druhá možnost je, dát tyto peníze do rozpočtového určení daní, a nechat na obcích, ať se tam rozhodnou, jejich voliči jim potom spočítají, zda se rozhodli správně nebo ne. Nerozhodují se svobodně. Když peníze tečou, občané jim naopak říkají, aby si vzali peníze, když tady jsou a aby za ně udělali cokoli. JESSICA mi silně připomíná Morgianu, měla by se jmenovat Morgiana. Jsou to peníze, které protékají přes soukromé firmy, které školí sociální pracovnice o tom, jak mají školit občany, aby si neuváženě nebrali půjčky. Když jsem řekl, že těmto pracovnicím nezaplatím pracovní dobu, kterou strávily na těchto přiblblých školeních, že to pro ně není žádný problém, že peníze budou refundovat. Zaplatí mzdu pracovnic, když je školí. Je to takový byznys, že se jim to vyplatí. Ještě je pozvou na oběd. Dámám se to líbí, je to zábavné, ale praktický výsledek je nulový, jen, že si z toho některé firmy udělají dobrý byznys a vydělávají na tom těžké peníze.

Navrhuji samozřejmě zamítnutí. Očekávám podporu, přestože je tady opět riziko, že nás sněmovna přehlasuje, protože rozdělování peněz mnohé baví. Je vždycky dobré sto sebrat a padesát rozdělit, ještě si z toho udělat zásluhu a padesát se cestou ztratí. Dodnes si vzpomínám na půjčku v devadesátých letech, kdy jsme měli dostat bezúročnou půjčku na rozvoj infrastruktury, pak se toho chopily komerční banky a z bezúročné byla najednou dvě procenta, čtyři procenta a potom osm procent. Řeklo se, že to někdo musí spravovat a ten, kdo to spravuje, musí na tom vydělat. Proč by to jinak dělal?

Myslím si, že se v budoucnu obejdeme bez státního fondu rozvoje bydlení, byť o ony "jessické" peníze přijdeme. Myslím si, že jsou i jiné cesty jak peníze využít,  neboť o nic stejně nepřijdeme, peníze jsou naše, předtím jsme je tam poslali, stejným způsobem se to pošle, osmdesát z toho vrátí a ještě si z toho udělají zásluhu, a my se tváříme, jako kdyby nás EU živila.

Námitky legislativy jsou relevantní. Jestli pan profesor Eliáš říká, že to není v rozporu, někdy věci nemusí být se zákonem v rozporu, a přesto nejsou hodné naší pozornosti. Děkuji za pozornost. Navrhuji samozřejmě zamítnutí.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 378
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:10:01 - 18:14:03:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, kolegyně a kolegové, já jsem si vymyslel takový vnitřní název pro tyto a podobné zákony, říkám jim "nákoleník". To znamená, že se dělají na koleně. Toto je jeden z typických případů takového nákoleníku.

Že je v Česku vězňů jako v Japonsku, stejně tolik, akorát, že Japonsko má více než desetkrát víc obyvatel, je určitě na pováženou. Ale já se vězeňství nebudu věnovat, neb mu, zaplaťpánbůh, nerozumím. Ale zaměřím se právě na ustanovení, které na první pohled vypadá velmi lákavě – neplatíš alimenty, budu důsledně používat slovo alimenty, protože ony také nejsou určeny jenom na výživné, ale i na jiné potřeby a hlavně je to slovo zaužívané. Vypadá to na první pohled velmi lákavě – konečně na ně něco máme, když nám neprošla bývalá paní poslankyně Čurdová, která navrhovala, aby alimenty platily obce a ty si je potom vymáhaly na neplatičích. To se naštěstí nepodařilo.

Ale zkusme se zamyslet, kam takový systém povede. Mně by se hrozně líbil, protože spousta lidí dluží peníze na pokutách, a kdyby, když nezaplatí pokutu, stejně jako alimenty, se mu sebral řidičák, tak by se mohla rozmyslel a zaplatil by. Nedej bože, kdyby třeba ani nedostal pas, protože se ke státu nechová řádně, tak by možná pokutu také zaplatil. A mohli bychom pokračovat. Třeba bychom mu nemuseli zaregistrovat motorové vozidlo, což už částečně platí, nedaří se registrovat vozidla, ale postihuje to, bohužel, jiné lidi než neplatiče alimentů.

Je to tedy velmi na pováženou a je to na velmi vážnou úvahu, jestli přistoupit k tomu, že za jiný přečin trestáme jiným trestem. Ono to má totiž spoustu problémů. Když tomu člověku seberou řidičák, a on bude jezdit bez řidičáku, tak může dostat nepodmíněný trest a zase bude ve vězení a zase ty alimenty nebude platit. Když seberou řidičák řidiči kamionu, tak bude nejspíš nezaměstnaný, a opět nebude asi moci platit alimenty.

Ještě komplikovanější situace ovšem nastává, protože situace je taková, že to není tak, že je jeden neplatič a jedno dítě. Velmi často neplatič má více dětí, a to ne s jednou ženou, ale s několika ženami, a neplatí. A jak potom zabránit tomu, když už jednou je neplatič a on počne, což je příjemné, další dítě a zase neplatí, ale řidičák už nemá. Co s ním? Už mu není co sebrat. Nota bene muselo by se najít nějaké řešení. Jedno řešení, které by asi neprošlo přes Evropskou unii, je kastrace. To by bylo jednou provždy. Jednodušší řešení, které by prošlo, kdybychom tam dali ustanovení, že má zákaz souložení, protože se nechová a alimenty neplatí a nemůže pořád jaksi počínat další a další děti a způsobovat státu trable.

Problém ovšem je, když mu to zakážete, kdo a jak to bude kontrolovat. To není úplně jednoduché. Napsat do zákona to sice můžeme, ale kdo to zjistí.

Byl bych v tomto tedy velmi opatrný, je to na velkou diskusi. Říkám, mně by se velmi líbilo, kdybych získal peníze od těch, co neplatí pokuty, třeba tak, že bych jim sebral řidičák, nedal bych jim stavební povolení ani pas. Ale je to cesta do pekel, protože jeden příklad může inspirovat další příklady, nějací jiní poslanci navrhnout něco jiného, ještě dramatičtějšího. Ale hlavně, takovéto zákony by měla dělat vláda, protože jsou to zákony vážné a složité a měla by je dělat vláda a ne, aby vznikaly takovéto nákoleníky.

Já tento zákon z tohoto důvodu podpořit nemohu. Děkuji.

24. schůze Senátu
2. den schůze – 19.07.2012

Návrh senátního návrhu ústavního zákona, senátorky Soni Paukrtové, senátora Miroslava Antla a dalších, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 348
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:14:33 - 14:19:28:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dobrý den. Já jen pro připomenutí, že máme samozřejmě na stole dva tisky, a scénář je celkem jednoznačný. Schválíme si jeden a ten druhý neschválíme. Ono to ale má přeci jenom trošku zádrhelů, protože jistě jste zaregistrovali, že vláda už schválila obdobný návrh poslanecký. A kromě toho je další návrh ve Sněmovně, který řeší situaci, kdy je zákonodárce ve vazbě, takže ono není úplně jisté, že to bude v tom stavu, v jakém je to teď, takže námitka, jak je to všechno se Sněmovnou dohodnuto, příliš neobstojí. Mně by se samozřejmě nejvíce líbila varianta, abychom tam poslali oba návrhy, protože on ani ten druhý návrh, jak mylně bylo uvedeno v některých médiích, neodstraňuje imunitu. Imunita zůstává a zůstává pouze omezená a řeší současně i to, co tady bylo naznačeno paní senátorkou Rippelovou, rozpor mezi imunitou prezidenta a zákonodárců, protože v případě druhého návrhu imunita zákonodárců je menší než imunita prezidenta, to znamená, že tam není nerovnoměrné postavení, a dává to najevo i to, že prezident je přeci jenom věc samostatná.

Poté, co se odehrálo s vydáním paní místopředsedkyně Parkanové, tak je zcela zřejmé, že na další dlouhá léta budou všichni vždycky vydáni, protože nebude žádná síla, aby někdo měl racionální důvod a odolal tlaku, že by někoho nevydal.

Pokud jde o zadržování, tam je to velmi složitá věc, ale svědčí o tom, že pokud se toho bojíme, tak to znamená, že nemáme důvěru ve státní instituce, protože jestliže podezříváme, že by policie uplacená politickými protivníky někoho zadržela proto, aby nemohl hlasovat ve sněmovně či v Senátu, je přece představa téměř fantasmagorická. Kdyby to policie skutečně udělala a přišlo se na to, že to bylo takto s někým zorganizováno, tak pro policii by to bylo zcela zničující a myslím si, že naše policie by to neudělala. A kromě toho, kdyby to někdo chtěl udělat, kdo by měl hodně peněz, tak by vůbec k tomu nepotřeboval policii. On by si k tomu najal obyčejného lotra, kterému by dal peníze, a ten lotr by zinscenoval tu havárii, tu únos, tu něco jiného, aby se ten poslanec na jednání komory nedostal.

Takže ono je to i výrazem toho, jakou důvěru mají zákonodárci v orgány státu, a pokud dají veřejnosti najevo, že příliš velkou nemají, tak co má pak říct obyčejný občan, který žádnou takovouto šanci nemá, že když někam jede na nějaké důležité jednání, že ho někdo cestou nezadrží z nějakých pochybných příčin, protože si to někdo, třeba podnikatelská konkurence, objedná.

Vím, že tomu tak nebude, ale pokud by vůle byla a někteří i zastánci první normy říkali, že by tu druhou normu podpořili, že jim je přijatelná, tak pak by bylo podle mě rozumné řešení, abychom poslali obě verze do sněmovny. Kdyby někdo si myslel, že je to neobvyklé, tak je to stejně tak neobvyklé, jako že teď ten náš návrh přijde do sněmovny, půjde do vlády, ale mezitím vláda už schválila jiný návrh, téměř totožný. Ale opakuji, jenom téměř totožný, protože vláda upozornila Poslaneckou sněmovnu, že tam musí opravit účinnost tak, aby se vztahovala až na budoucí volební období. Takže nepochybně to nebude tak, že tento senátní návrh nám sem přijde zpět už k definitivnímu schválení, abychom opravili údajně tu chybu, která se stala z nedostatku přítomných, ale přijde sem poslanecký návrh. Takže toto jsou jenom takové hrátky, ale žádný praktický význam nemají. Stejně sem přijde ten poslanecký návrh a o tom budeme hlasovat! Nikoliv o tomto návrhu, který pošleme do Sněmovny.

Proto si myslím, že by bylo seriózní poslat tam oba, aby sněmovna došla k nějakému rozumnému stanovisku, které bude přijatelné i pro nás, aby také s námi konečně někdy vyjednávala, protože stykový zákon samozřejmě dodnes nemáme, protože jsme nevyužili tehdy Lisabonské smlouvy, už jsme ho mohli mít, takže komory si vlastně jedou každá jiným směrem a není to dáno jenom tím, že mají rozdílné složení, ale prostě Poslanecká sněmovna si myslí, že ona velí a že my stejně toho příliš neuděláme, protože ona nás přehlasuje, kdykoliv si zamane, i když zrovna v tomto případě to tak snadné není. Takže dovolím si vás, i když vím, že to tak nedopadne, poprosit, abyste podpořili i tu druhou verzi. Děkuji za pozornost.

Návrh senátního návrhu ústavního zákona senátora Jaroslava Kubery a dalších, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 361
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:45:00 - 15:47:59:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Budu tentokrát velmi stručný, protože jak už jsem naznačil, scénář je jasný. Tento zákon má nulovou naději. Polemizoval bych s tím, co říkala paní senátorka Paukrtová, že by nebylo dobré posílat do sněmovny dva návrhy. Teď se to ukázalo, když pan místopředseda chtěl stanovovat kvorum. Jen aby bylo jasné, v jaké jsme fázi. Jsme ve fázi diskuse. Oba návrhy spadnou pod stůl, protože ve sněmovně je vládou schválený návrh, ten sem přijde a o tom budeme hlasovat třípětinovou většinou. To, abychom si uvědomili, že tady nic nezachraňujeme, protože sněmovna se s námi příliš nebavila, i když bylo řečeno, že to tak bylo dohodnuto, tak je vidět, že nic dohodnuto nebylo, přijde sem evidentně stejný návrh ze sněmovny a my o něm budeme hlasovat s třípětinovou většinou. Bude ale modifikovaný, nebude úplně stejný jako ten, který jsme tady měli, bude tam modifikovaná účinnost, ale jinak, než zde bylo navrhováno, bude tam navrhováno, aby platil až od příštího volebního období. Je docela možné, že se tam ještě dostane návrh, který řeší ty případy, když jsou poslanci či senátoři zadrženi. Jen mimochodem – estrádu s Davidem Rathem si prožijeme ještě jednou. Opět přijde policie do Sněmovny a bylo požádáno znovu o vydání. To všechno zažijeme ještě jednou.

Poznámka na téma doživotní imunita. Určitě jste zaznamenali, jak je to dobrý institut. Jak Tymošenková, tak bývalý prezident Sarkozy a dokonce i Berlusconi čelí velmi vážným obviněním. Je to tak, že nová garnitura si na starou počká, pak se dostane k moci a pak jí to dá sníst. Taková jsou fakta. Proto mi vadí mluvení o tom, jak je to bezvadné, protože v politice to skutečně není jednoduché.

Na druhou stranu souhlasím s tím, že pokud budeme věřit tomu, že se tady vrátí totalita, tak pak je to úplně jedno, protože totalita se bude chovat jinak a tyto zákony ji nebudou vůbec zajímat.

Náš návrh jsem považoval za vyjádření důvěry v to, že demokratický systém tady bude a že se tady nebude stávat to, aby někdo někomu znemožňoval výkon mandátu z jakýchkoli důvodů. Zdůvodnění návrhu je jednoduché.

Navrhujeme tam, aby poslanci, senátoři a ústavní soudci byli chráněni pouze za projevy v komoře a za hlasování. Žádnou jinou imunitu by neměli. Někdo namítne, že přestupkovou neřešíme, tu neřešil ani předchozí návrh. Taková jsou fakta a zachovejte se, jak chcete. Vím dopředu, jak se někteří z vás zachovají. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:15:10 - 16:17:32:

Já se nebudu vyjadřovat k tomu, co je dopředu jasné, ale mám na vás jednu prosbu. Poté, co se tady odehrála ta přestřelka mezi panem místopředsedou Škromachem a panem senátorem Štětinou.

Víte, my máme stále dvoubodový náskok. Kdo sledujete průzkumy veřejného mínění, tak Senát má stále o dva procentní body. Zdá se to málo, ale není to málo. Kdo z vás sledoval, a já jsem takový onanista, který se dívá na Čtyřiadvacítku opravdu skoro 24 hodin denně, protože ji mám všude s sebou u sebe, i v autě. Sledoval jsem až do konce včerejší jednání Poslanecké sněmovny. A musím vám říct, že jsem byl v tu chvíli hrdý, že jsem senátor a ne poslanec. A musíme to pořád dokola zdůrazňovat, že Senát není Poslanecká sněmovna.

My, ač se tady často přeme o všechno možné, tak zatím jsme se vždy snažili udržet v takových mezích, že se tady vzájemně až na výjimky, které jsou opravdu výjimečné, neurážíme, nepřenášíme své politické spory do osobních vztahů. Paní senátorka Gajdůšková je takovým dobrým příkladem toho, já s ní nesouhlasím skoro v ničem, ale přesto nemáme vůči sobě žádné osobní. A tak bych mohl jmenovat i jiné.

Takže moc prosím, já vím, jak to dopadne, takže už nebudu o tom zákoně mluvit. Ono je to jedno. Já jenom znovu opakuji, jsme ve fázi A, my pouze posíláme jakési návrhy k debatě Poslanecké sněmovně, ona vezme ten svůj návrh, opraví tam účinnost, pošle nám ho a my tady budeme hlasovat třípětinovou většinou. To jen aby bylo jasno, že se tady o žádné drama nejedná.

Takže já opravdu končím tím, zachovejme si to, co Senát má, důstojnost Senátu. Jsme tady většinou – teď to nechci tak říct, když jsou tu dámy – starší a zkušenější oproti Poslanecké sněmovně, kam se díky kroužkování dostali "mimínkové", kteří v životě ještě nezažili vůbec nic a teď si myslí, že budou dělat politiku. Je to velmi nebezpečné. A naopak, kdo neprošel komunální politikou, by podle mého názoru, a to by mělo být téměř uzákoněno, se do Poslanecké sněmovny vůbec neměl dostat, protože pak z toho často vznikají návrhy, které tady projednáváme.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:17:33 - 16:17:41:

Ano, už se vracím k věci, pane místopředsedo, já vás znám. Děkuji vám, přeji hezký den.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 384
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:45:09 - 17:51:11:

Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já jsem si musel vzít stroj, abych to mohl číst, to, co jsem si tam našel.

Já bych v úvodu řekl, připomněl vám, že jsme svého času přijali usnesení Senátu, které se týkalo toho, aby v zákonech, které obsahují implementaci evropských směrnic, bylo nějakým zjevným způsobem označeno kurzívou, barevně, jakkoli to, co je skutečně implementace a to, co je český výmysl.

Ono se často stává – a je to známé kupodivu i z jiných států – v Německu to třeba funguje tak, že to, co vládnoucí síla nemůže prosadit interně ve svém parlamentu, tak si to prosadí svoji silou přes Evropskou komisi, někdy pozitivně, někdy negativně. Ale tady to funguje tak, že přijde nějaká implementace a hned toho zneužijí lobbisté, úředníci, kdekdo si tam něco přismaží do toho zákony, a my to nepoznáme a je nám tvrzeno, to musíme, jinak dostaneme velké pokuty a budete vidět.

Já vám přečtu, to se týká jiného případu, ale úzce s tím souvisí: "Kontrola komínů plynových kotlů je zbytečná," tvrdí odborníci. Víte, co to je? To je takové to zase ždímání peněz z lidí. "Povinné pravidelné kontroly komínů plynových kotlů považují někteří odborníci za zbytečně vyhozené peníze. Chtějí ji nechat vyškrtnout z nařízení vlády, které lidem ukládá pozvat kominíka aspoň jednou ročně. Znalci tvrdí, že spaliny nikdy nejsou tak horké, aby od nich mohl vzniknout požár. Hasiči ale ze svých požadavků nechtějí ustoupit. Paragrafy, které platí od loňského roku, jsou podle nich v zájmu veřejnosti. Plynové kotle používá 1,5 milionu českých domácností. Od loňského roku musí pravidelně nechat kontrolovat komíny. U plynových kotlů je teplota 65 – 70 stupňů, takže se hlídají rizika, která neexistují."

Já to nebudu číst celé, ono je to dlouhé. Samozřejmě dvě skupiny, odborníci, o kterých vždycky říkáme, dejme na slova odborníků, oni tomu rozumějí, ale my na ně nikdy nedáme, protože se to někomu hodí. To je jenom takový jeden příklad. Než jsme se z toho vzpamatovali, tak už jste slyšeli druhý příklad, že v Unii už je připravena směrnice, že budeme na technické prohlídky s osobními automobily jezdit každý rok! No, to je opravdu úžasné. A to se zámožnými automobily! No pro stanice technické kontroly, ty to budou nepochybně podporovat všemi silami! Čili vždycky ten, kdo z toho má. Tady budou nějací technici, kteří budou mít nejlépe monopolní, tak jako to mají ecocomy a tyto organizace monopolní, certifikát, že jen oni to jsou, kdo to smějí dělat, a zaplatíte pět tisíc.

Já se ptám, co se stane, když si někdo do toho už oštítkovaného domku koupí kotel, který mu výrazně sníží spotřebu energie, čili ten jeho starý štítek nebude platit, jestli bude muset znovu zaplatit pět tisíc za nový štítek, aby dal najevo, jak ten jeho dům je prodejný?

Mně se zdá naprosto normální, že když si chci koupit dům, tak poprosím toho, kdo mi ho chce prodat, aby mi předložil fakturu za energie za poslední 3 roky. Plyn, elektřina, voda. Do těch se podívám, napíšu si je na papírek vydělím je třemi, protože jednou je zima teplá, jednou studená, vypočítám si primitivně průměr - a z toho si udělám jasnou představu, kolik že tam budu platit. Pokud se samozřejmě cena energie nezvýší. Tomu totiž žádný štítek nepomůže! Je tomu přesně naopak. Když se sníží spotřeba, tak tam je nepřímá úměra.

Já něco vím o vodě a vím, že tak, jak postupně se snižuje spotřeba vody do míry, že to začíná být problém pro provozní společnosti, myslím technický, že teče málo vody, ty tužší složky neplavou dobře, tak ony čističky jedou na plný céres. Jestli tam toho odteče hodně, nebo málo, tak fixní náklady samozřejmě trvají, tak se to vyřeší zdražením vody.

Když se zateplí domy, tak teplárna musí dodávat logicky méně tepla, ona má ještě jiné způsoby, že vy si tam pěkně dáte ty hlavice, které teď jsme za těžké peníze museli dávat do každé třídy, bez jakéhokoli důvodu. Proč by tam měl být na každém radiátoru kohout, který stejně v 9. třídě někdo ukradne domů, bude s ním manipulovat, a my ho tam budeme každou chvíli vyměňovat, protože ho někdo ulomí. Nemá to tam absolutně žádný význam, ale předpis je předpis, v každé místnosti musí být regulovaná teplota.

Jenomže teplárny mají způsob, jak tomu zabránit. Když tam dají dostatečný tlak, tak vám ten váš ventilek houby pomůže.

Marně si to vy štelujete, oni vám to přetlačí. Tuto zkušenost máme z radnice.

Myslím, že to jsou přesně ty případy, kdy to pokračuje do nekonečna. Ptám se, co děláme v EU, která vláda to byla, která neprotestovala, která se nezasahovala o to, aby tyto blbosti nebyly přijaty.

Jsou případy, kde máme právo veta, nemusíme skočit na každou evropskou blbost. Vzpomínám si na ministra zemědělství Gandaloviče, bylo to s jablíčky do škol. Den před jednáním říkal, že jen přes jeho mrtvolu. Ve chvíli, kdy zjistil, že by byl jediný stát, který by to zavetoval, udělal to, co děláme často, nechal se přesvědčit a odsouhlasil to. Takto to tam chodí.

To jsou důvody, proč v žádném případě toto nemohu podpořit. Není to první ani poslední případ. Pamatuje se, jaké peníze jsme zaplatili za energetické audity, které leží někde v šuplatech a ještě nám bylo nakázáno, že je musíme stále aktualizovat, zase za další peníze. Totéž je s povodňovými plány. Každá změna zákona znamená další obecní peníze. Kolik to bude obce stát? Naši ne, protože žádné byty nemáme, ale tam, kde si byty nechali, byť pronajmou jeden byt, budou to muset udělat, a to budou platit. Ostatně i stát má dostatek budov ještě ve svém vlastnictví, za které také bude platit. Že by nebyly žádné náklady, o tom mám velmi silné pochybnosti. Děkuji za pozornost.

23. schůze Senátu
1. den schůze – 13.06.2012

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 352
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:26:38 - 10:31:09:

Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, musím říct, že v politice už jsem dlouho, ale takový zákon už jsem dlouho neviděl.

Nazval bych ho "Receptář prima nápadů". Když si ho přečtete, jste v takovém stavu, jako když kdysi v Americe dala paní kočku do mikrovlnné trouby, a od té doby v návodu k použití musí být, že kočka se nesmí dávat do mikrovlnné trouby ...

Jiný příběh byl ještě pikantnější. Jistý člověk si koupil campingový automobil a za sedadlem řidiče byl kávovar, a nebylo tam upozornění, že za jízdy se nemá vařit káva. Zapnul si kávovar a sjel do pole. Od té doby v návodu u campingových automobilů je, že za jízdy se káva vařit nemá ...

Zákon by mohl být velmi jednoduchý: Týrat zvířata je zakázáno. On je ale neskutečně popisný. Popisuje tam do detailu a kolegové mají připravené citace o tom, jak se chovají prasata. Nebudu s tím zdržovat.

Zaměřím se spíš na právní stránku věci. Protože se tam objevují jednak právní nesmysly. Například ten, že obecní úřad obce s rozšířenou působností může uzavřít smlouvu s nějakým náhradním pečovatelem. Za prvé. Úřad obce s rozšířenou působností nemá právní subjektivitu, takže žádnou smlouvu s nikým uzavírat nemůže. Může tak nanejvýš uzavírat dveře od radnice. Není to poprvé, kdy se toto objevuje v zákonech. Zřejmě někteří úředníci na ministerstvech už jsou dál než my. Už se vrací k národním výborům, kde to samozřejmě možné bylo. Samosprávy jsou potlačovány neskutečným způsobem. Jsou jim dávány další a další úkoly, aniž by byly finančně zabezpečeny, jenom proto, že si to přeje Evropská unie nebo ministerstvo.

Tento příběh je úplně stejný. Ukládá se, že se uzavře s kýmsi smlouva. Představte, jak budete obtížně hledat náhradního pečovatele o krokodýla nebo stádo pštrosů, protože se vůbec nejedná jenom o psy a kočky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Dnes lidé chovají leccos. Když se vám nepodaří najít náhradního pečovatele, což se vám skoro nikdy nepodaří, ledaže by za to byly velké peníze – a ony za to jsou, protože musíte s ním uzavřít smlouvu a platit ony účelně vynaložené náklady, které ovšem potom na něm můžete vymáhat, které ovšem na něm většinou nevymůžete, protože když sledujete dramatické reportáže s vyhublými krávami, koňmi či jinými zvířaty, tak většinou lidé, kteří se toho dopouštějí, asi nebudou ochotní náklady platit.

Proto také předkládám jednoduchý pozměňovací návrh. On jednoduchý není, protože zákon je psaný jazykem v podstatě velmi popisným.

Návrh zní, že obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který předběžnou náhradní péči o zvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti týráním. Náhradu uvedených nákladů hradí stát. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit státu pachatel správního deliktu, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete nebo rozhodnuto o umístění týraného zvířete do náhradní péče nebo osob a kterou nelze za správní delikt stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání týraného zvířete.

Věty jsem nevymyslel, opisuji je ze zákona, napsal bych to jinak, toto je nesrozumitelný jazyk. Neopravuji to, že úřad obce s rozšířenou působností žádnou smlouvu neuzavře a když mu zastupitelstvo nedá do rozpočtu peníze, tak žádnou smlouvu uzavřít nemůže.

Zmíním ještě, že máme státní orgán, státní veterinární péči. Kdybyste si našli důvodovou zprávu při projednávání v PS, kde tyto povinnosti by měly náležet Státní veterinární péči, tak ta ovšem prohlásila, že to dělat nemůže, protože na to nemá peníze. Je to úžasný důvod. Obcí s rozšířenou působností se nikdo neptá, zda na to mají nebo nemají peníze.

Prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který zajistí, že když si stát nebo unie něco vymysleli, tak si to také zaplatí. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:28:30 - 11:30:01:

Já si dovolím načíst onen pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V části 1, v bodě 140, § 28 c), odst 5 zní:

"Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který předběžnou náhradní péči o zvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti týráním. Náhradu uvedených nákladů hradí stát. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit státu pachatel správního deliktu, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete nebo rozhodnuto o umístění týraného zvířete do náhradní péče, nebo osoba, kterou nelze za správní delikt stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání týraného zvířete."

Jenom ještě poznámka. Opravdu mě dojalo, že stát má menší možnosti vymáhání než obce. To je velmi dojemné. Vzpomeňte na návrh paní poslankyně Čurdové, že obce měly platit alimenty, a poté si je na otcích vymáhat. Naštěstí nebyl tento návrh přijat.

Prosím tedy o podporu tohoto návrhu.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu

Tisk EU č. K 147/08
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:56:07 - 12:01:01:

Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, paní senátorka Gajdůšková mě jako vždycky skoro rozplakala a pan senátor Hajda mě tak vyděsil, že jsem zapomněl, co jsem chtěl říci. Snížení vepřového je dobře, protože další směrnice EU zavede daň na vepřové, protože je přece škodlivé. V Maďarsku už zavedli "french fries" na Coca Colu a nás to tady také čeká. Zdánlivě to nesouvisí s týráním zvířat, ale souvislost najdu. Přečtu Charakteristika, stručný popis problematiky. Je to stejně nevinné, nemá to žádné právní důsledky, je to jen takové sdělení. Z tohoto sdělení se postupem doby stane směrnice, dalším postupem doby na řízení a my tady budeme sedět nad podobným zákonem jako je týrání zvířat o tom, jak budeme rozvíjet biotechnologie. Přečtu:

Předložený dokument zdůrazňuje současné aktuální úkoly pro udržitelnost života, životního prostředí a nutnost změny společenských priorit, životního stylu v oblasti spotřeby v souladu se strategií Evropa 2020 při zapojení stěžejních iniciativ, unie inovací a Evropa účinně využívající zdroje. Strategie vychází ze sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace připravovaného rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. Velký důraz je kladen na propojení celého inovačního řetězce s interaktivními vazbami výzkumu a praxe jako účinnými nástroji k zefektivnění konkurenceschopnosti Evropy. Cílem strategie biohospodářství a souvisejícího akčního plánu je tak připravit cestu pro inovativnější a konkurenceschopnější společnost, která bude účinněji využívat zdroje a zajistí rovnováhu mezi zajišťováním potravin a udržitelným využívání obnovitelných zdrojů k průmyslovým účelům a zároveň bude dbát na ochranu životního prostředí. Strategie Akční plán poskytnout informační základnu pro plány výzkumu a inovací v odvětvích biohospodářství na úrovni jednotlivých států, na úrovni EU v celosvětovém měřítku a k prohloubení dialogu s veřejností. Mají vytvářet součinnost a zároveň respektovat doplňkové v vazby s jinými oblastní politiky, nástroji a zdroji financování při sdílení a řešení stejných cílů.

To jsou věty, co? Normální člověk nemůže takové blbosti strávit, a to v situaci, kdy Řecko už je zřícené, Španělsko a Portugalsko se hroutí a unie se zabývá takovými neskutečnými blbostmi, které ovšem blbosti nejsou, stojí obrovské peníze. Co tady říkal pan senátor Hajda, že máme všude řepku, proč ji máme všude? Protože jsme se nechali oslnit biotechnologiemi, jak to bude bezvadné, jak z toho budeme dělat palivo a na jeden litr nafty je potřeba 1,1 litru bionafty, což už konečně uznala i EU. Místo toho, abychom se zabývali podobnými blbostmi a řešili skutečné problémy, budeme zde za rok stát nad zákonem, který bude říkat, že se muškáty nesmí hnojit. Proč by se hnojily, ono jim to škodí. Když si občané stěžují, že je málo posekaná tráva, tak jim říkám, že existuje silná skupina vědců a neziskových organizací, které říkají, že se tráva sekat nemá, že se má nechat růst, že příroda se má nechat růst, že ani keře se nemají řezat a ani stromy, má se všemu nechat volný průběh.

A z takovýchto blbostí se potom občas stane strategie, viz emise–imise, kdy už první města začala šílet a připravovat vyhlášky na zákaz vjezdu automobilů do centra. A za 350 korun si koupíme, my zelení, tu zelenou známku, a ty červení, protože tam bydlí, tam budou jezdit stejně. Úžasné, opravdu úžasné! A uvidíte tu českou hysterii, jak město, které nepřijme takovou vyhlášku, bude označeno za "biobarbara" nebo něco podobného.

Takže já si myslím, že bychom neměli takto přijímat směrnice typu: "Vítáme bioiniciativu Evropské unie," jak vždycky říká výbor, ale – a následuje výčet dvaceti věcí, které vyvracejí věci, které jsou. Měli bychom říct jasně a rozumně, že takovéto blbosti by se v EU přijímat neměly, a že by se měla zabývat skutečnou konkurenceschopností, protože tím konkurenceschopnost ničí. Ničí a konkurenceschopná tímto způsobem nikdy nebude. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 354
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:46:26 - 18:48:47:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane senátore, kolegyně a kolegové, celý den na to čekám, kolik jsem musel vyslechnout evropských věcí pro to, abych se dočkal tohoto úžasného zákona. Má první otázka na předkladatele je, aby sdělil nám in veřejnosti, kolik zaměstnanců má v tuto chvíli Moravskoslezský kraj. Bude to informace jistě zajímavá. Kdysi za paní náměstkyně Štrekové, když se zřizovaly kraje, byla taková vize, že budou mít 35 až 40 zaměstnanců, kteří budou metodicky řídit kraj. Kam jsme se dostali za ty roky, to by mě zajímalo.

Druhá věc je, že jsme opět u stejného: Když nevíme co s tím, šoupneme to na tzv. ORP, tam se to ještě vejde. Budeme opět platit zaměstnance, nestačíme vyřizovat ani přestupky, které nám posílají naše milé obce, které si pořídily radary, kterým,i měří a často ani nevěří tomu, co naměří a všechny přestupky končí u nás. Tam leží a řešení je to, že prodloužíme lhůty po projednávání přestupků. Místo metrů nebo dvou metrů tam bude třímetr nebo čtyřmetr. Nevidím jediný důvod, proč by tomu nemělo být tak, jako tomu bylo dosud, protože se dočkáme toho, že kraje až zjistí, že jsou ještě další agendy, které by také mohly dělat obce, například když mají rozesílat jízdní řády, pošlou je nám s tím, abychom je namnožili v domnění, že je to pravděpodobně zadarmo, ale na kontroly chodí velmi často. Na poslední kontrole sociálky nám řekli, že máme příliš málo zaměstnanců, protože paní hejtmanka se mediálně zavázala, že získá dalších 480 pracovních míst, což mi připomíná onoho portugalského starostu, který mi řekl, že má jeden traktor a 18 traktoristů. Bude to podobný systém. Můžeme nabrat další pracovníky na přestupky, což není jednoduché, byť je velká nezaměstnanost, protože je tam zapotřebí jisté kvalifikace.

Navrhuji, abychom tento návrh zákona zamítli. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:52:18 - 18:55:15:

Pane místopředsedo, vaším prostřednictvím bych chtěl reagovat na slova pana senátora Drymla slovy, že tisíc maličkostí umořilo volat. Kdyby to bylo jen toto – upozorňuji, že se jedná o pytláky, takže žádný přínos pro obce to není, protože nepytlačí movití, kteří by platili pokuty, a milionové dluhy mají všechna města, ať je to za odpady. Vy jste ještě zvýšili poplatky za odpady, takže bude ještě další velké procento dlužníků. Většinou neplatí a v České republice není žádný účinný systém na to, abyste peníze za přestupky nějakým způsobem vymohli, protože se okamžitě objeví "lidskoprávníci", kteří řeknou, že není možné vázat placení pokut na nějaké jiné služby, které město poskytuje. Myslím, že brzy dojdeme k tomu, že kraje budou obtěžovat střední školy, protože většinou nejsou v krajském městě, ale zase v těch ORP, takže příště navrhne jiný kraj, že by střední školy mohly přejít na ta města, ve kterých jsou. Už teď se o to pokouší, že nám chtějí dát různé instituce, které se jim nehodí.

Není to jenom toto, jsou to kabinky. Teď dostaneme úžasnou dotaci na registry. Připravte se, 1. 7. se velmi pobavíme, jak budou registry výborně fungovat. Dostaneme dotaci 70 000 na počítače, za které žádné nekoupíte, ale počítače potom zůstanou obci a veškeré další náklady s údržbou v souvislosti s registry už ponese příslušná obec. Už jsem tady jednou mluvil o tom, kolik stojí kabinky na focení novorozeňat a kolik stojí provoz takových kabinek, co to pro nás znamená, a ještě dostáváme od lidí "sodu", který debil si vymyslel fotografování novorozeňat na pasy. Někteří lidé si myslí, že si to vymyslel primátor. Všude je třeba dát tabulky "Brusel, Brusel, Brusel, protože prý musel". Takto se vymýšlí další věci. Jsou to stovky dalších agend, které tady často ani neprojednáváme. Denně na nás padají, dokonce ministerstva už přestávají komunikovat se samosprávou a už si píší jen s úředníky. Nyní se ještě připravuje zákon o úřednících, kdy budeme mít dva druhy úředníků – samosprávné a státní, což určitě vyvolá nadšení mezi nimi, když úředník, který dělá stejnou práci jako druhý, bude mít jiný plat, protože jeden bude státní úředník, protože bude vykonávat přenesenou působnost, a ten druhý bude jen samosprávný. Jednoduše řečeno – "národní výborizace" pokračuje tempem, o kterém jsme ani netušili v roce 1989, že by se to mohlo stát. Směle vpřed zpět k národním výborům. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:01:23 - 19:01:52:

Když jeden a půl pytláka jede na kraj, tak se nic nestane, je to tedy nadbytečný zákon, když je přestupků tak málo. Chtěl bych vidět peníze, co na tom obce vydělají, ale zaměstnanec, který to bude dělat, stojí půl milionu korun ročně.

Vaším prostřednictvím ke kolegovi Škromachovi: V ODS už nemáme knížky, jsme moderní strana, máme karty. Vy zřejmě máte ještě knížky, protože jste na to zvyklí, ale my už máme karty.

22. schůze Senátu
1. den schůze – 24.05.2012

Návrh senátního návrhu ústavního zákona, senátorky Soni Paukrtové, senátora Miroslava Antla a dalších, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 348
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:52:12 - 15:58:15:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, budu stručný, argumenty si nechám až na projednávání druhého tisku. Zkusím navrhnout jeden podle mne rozumný komunikace promis.

Jestli si myslíte, že teď celá veřejnost sedí u televizních obrazovek a zabývá se naší imunitou, mýlíte se. Zemědělská veřejnost se teď zabývá tím, zda dostanou proplacenou zelenou naftu, kterou včera projezdila nikoli na pole a na orbu, ale k blokování silnic, kde nemá právo na vratku a finanční úřady se už chystají jim vratku neproplatit, protože projezdili zelenou naftu pro nezelené věci. Tím se zabývají zemědělci.

Velmi se zabývám tím, co se stalo v Břeclavi, protože to je věc, jejíž hrůzu a význam jsme ještě nedomysleli a bude se týkat celé společnosti. Poučení pro nás v souvislosti s imunitou je to, jak opatrně je třeba věřit tomu, clo vypadá na první pohled jako fakt. Tato kauza v Břeclavi dokonce donutila Michala Davida, aby věnoval sto tisíc korun té rodině, a teď je chce zpátky a věnuje je na jiné humanitární účely. Tato kauza rozpoutala demonstrace ve městě, celá republika z toho byla pobouřena a nakonec se ukázalo, že je všechno jinak. Možná i v jiných kauzách se ukáže, že je všechno jinak.

Chtěl bych vás poprosit, abychom udělali to, co je z hlediska této komory nejserióznější. Argumenty, že někdo si s někým dojednal že to projde a toto neprojde, nejsou pravdivé. Co v této sněmovně projde nebo neprojde ví v tuto chvíli jenom Bůh. Situace se radikálně změnila po kauze, která teď probíhá, i poslanci jsou úplně v jiném gardu, než byli před touto kauzou. Nepředjímal bych, co nám odsouhlasí nebo neodsouhlasí. Kdybych měl přijmout argument, že to či ono nemůžeme vrátit do sněmovny, protože to nepřijme, pak tady velmi často dlouze hovoříme, zamítáme nebo opravujeme zákony, dokonce v případu, kdy stoprocentně víme, že budeme přehlasováni. Přesto to děláme proto, že je tady takové složení a je to svaté právo toho, kdo má tady převahu, aby to udělal, byť s rizikem. Také neví, spousta věcí nám prošla, sněmovna uznala, že Senát měl pravdu, že opravil věc, která do zákona nepatřila a přijal naši verzi. někdo se tady snaží veřejnosti namluvit, že dnes zachraňujeme imunitu a že dnes tady něco odhlasujeme a bude to v pořádku. My jsme tady ale na úplném začátku legislativního procesu. V prvním čtení teď půjde jedna nebo obě verze do výborů, budou se projednávat. Pak o nich bude znovu hlasováno a půjdou do sněmovny. Když je sněmovna schválí, tak půjdou sem a znovu bude třeba ústavní většiny, aby byly přijaty, protože tam musí dojít ke shodě obou komor. Že na tom někdo strávil noci, opravdu ne, ani pan senátor Antl a ani paní senátorka Paukrtová, nemuseli trávit noci, mohli je trávit, ale ne nad tímto tiskem, protože ten měli napsaný, stejně tak jako já jsem netrávil noci nad tím jedním tiskem, který je z roku 2006. I s poznámkami, co tady k tomu bylo řečeno. Byl to tisk 379. Říkám to proto, aby má žena konečně pochopila, že nejsem bordelář, protože jsem to bleskově našel ve svých štosech papíru. Dokonce bych vám mohl říci, jak jste kdo hlasoval dne 7. 3. 2007. Neřeknu to ale, protože někteří z těch, kteří tehdy nehlasovali, dnes pro tuto verzi hlasovat budou. Nebudu je tady jmenovat, i když tady někteří říkali, že vždycky hlasovali pro každou verzi, která omezovala imunitu. Fakta jsou fakta, povídky jsou povídky. Nebudu to číst, protože někteří z nich dnes budou hlasovat pro verzi, která je podle mne správnější. Stejně jako senátor Sefzig jsem nehlasoval proti zákonu, který přišel ze sněmovny z jiných důvodů, než proto, že se mi zdál legislativně a právně špatný. Nemyslím si, že je správné, aby dnes musela policie krabici doktora Ratha schovávat sedm let a poté teprve konat, protože kdyby ho náhodou sněmovna nevydala, tak může mít ještě další období a ještě další období. Uvědomil si někdo, co bude s ostatními? Ti mezi tím budou propuštěni po polovině trestu a stíhání pak bude pokračovat? Je to nesmysl, pak si svědkové opravdu nemusí nic pamatovat, dokonce někteří už nemusí být ani na světě. Nezdá se mi, že je to správné.

Pokud jde o to, co zde řekl pan senátor Čunek, na rozdíl od něj nemohu připustit myšlenku, že bych a priori řekl, že v této zemi nic nefunguje, že soudy jsou podplacené i státní zástupci jsou podplacení. Kdybych to připustil, tak tady vůbec nemůžeme být. Že se stávají excesy, že v Domažlicích policista osahává ženy při výsleších, nebo že se občas policisté zapojí do zločinu, to se děje v celém světě. Jde o to, aby jich nebyla většina. Ona jich většina není, a ni většina soudců, ani většina státních zástupců, stejně jako většina politiků a zákonodárců nejsou zmetkové, jen někteří.

Návrh senátního návrhu ústavního zákona senátora Jaroslava Kubery a dalších, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 361
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:03:21 - 16:08:28:

Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, budu se snažit být stručný, protože je tady dostatek pamětníků tohoto zákona z roku 2006 a zákon je zcela totožný s tím, který jsme předkládali v roce 2006 a který tehdy Senát schválil. Důvody spočívaly v tom, že již pominuly historické důvody imunity ochraňovat Parlament proti svévoli moci výkonné. Dávali jsme tím najevo, že máme důvěru v demokratický systém, že věříme tomu, že vícestupňová soudní moc umí najít spravedlnost, i když může dojít v jisté fázi k pochybení, tak je spousta dalších možností, jak věci napravit.

Druhým důvodem bylo to, že jsme chtěli tento problém vyřešit jednou provždy, protože předchozí návrh ho řeší částečně a už po jeho vstoupení ve všeobecnou známost se vyskytovaly otázky typu "a co uděláte dál? A co uděláte ještě?" V případě přijetí tohoto zákona dojde heslo "Lékař léčí, příroda uzdravuje" naplnění, protože tento problém zanikne, vůbec nebude existovat, dokonce už nebudou existovat ani kauzy typu zda předseda Poslanecké sněmovny dá souhlas k zadržení nebo nedá, zda sněmovna či Senát vydá či nevydá a poslanec či senátor se dostane do pozice normálního běžného občana České republiky s jedinými dvěma výjimkami, které jsou opodstatněné a měly by zůstat a to aby nemohl být stíhán za své projevy v komoře parlamentu a aby nemohl být stíhán za své hlasování, protože podle ústavy hlasuje podle svého vědomí a svědomí a není možné jiným způsobem ani mocí výkonnou nebo někým jiným jim v tom bránit.

Návrh řeší i problém imunity prezidenta, který byl namítán, že prezidentu jsme imunitu okleštili a poslanci a senátoři ji mají větší, protože teď se situace ne sice vyrovná, ale bude správná, protože prezident není parlament, je to osoba zvláštní z tohoto hlediska a jemu omezená imunita výraznější zůstane proti nám.

Znovu opakuji, že argument, že to nemůžeme udělat proto, že kdosi s kýmsi dojednal v PS aniž by kdokoli říkal s kým a co, že návrh je průchodný, kdežto druhý návrh není průchodný, to myslím že pravda není. Měli bychom dát najevo, že důvěřujeme demokratickému systému, který přes své různé problémy, které ho provázejí, je schopen se chovat tak, aby nedocházelo k nějakým dramatickým excesům. Je to i výraz naší důvěry ve státní moc, že nebude dělat to, co by dělat neměla. Jak bychom potom měli chtít na občanech, aby důvěru měli, kdybychom ji neměli ani my sami. To je důvod, proč jsme předložili tento návrh. Žádný populismus to není. O tom svědčí už to, že návrh byl tady předložen v roce 2006. Naopak populismus by byl od těch, kteří měli k druhému zákonu výhrady, kdyby jen hlasovali pro to, aby nikdo nemohlo říci, že hlasovali proti omezení imunity.

Kompromis spočívá v tom, že je možná varianta, abychom poslali do sněmovny oba návrhy. Není to nic proti ničemu, protože ve sněmovně leží třetí návrh, který řeší otázku, co se stane s poslancem v případě, že je pravomocně odsouzen. Není to vůbec jednoduchá otázka a myslím si, že nebude řešena společně s těmito dvěma návrhy, protože je to ještě na velkou diskusi. Jediná se o první čtení, je dostatek času, není to tak, že za týden bude přijata nějaká verze. Mohla by se vyřešit i třetí otázka a sem by mohl přijít ze sněmovny návrh, který by byl pro nás všechny přijatelný.

Podpořili jsme původní návrh, protože je to první čtení, pouze přikázání výborům. Byli jsme si vědomi rizika, že se nám teď může stát, že druhá strana řekne, že to své má a na to naše se vykašle. Může to udělat, ale nemyslím, že není nic špatného na tom, když se oba tisky dostanou do výborů, bude se tam o nich debatovat a přijdou sem zpátky v nějaké podobě. Drobnosti, které tam jsou, se týkají doby účinnosti apod., nejsou to žádném zásadní věci.

To je důvod, proč vás prosím o podporu toho, abychom poslali i tuto verzi k projednání ústavně-právnímu výboru a komisi pro ústavu. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:24:05 - 16:24:07:

Děkuji. Máte to u mě!

Návrh senátního návrhu zákona, senátora Vítězslava Jonáše a dalších, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb.

Tisk č. 347
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:07:39 - 17:09:47:

Jenom malou poznámku. Já to samozřejmě podpořím, ale současně přitom říkám, že to je nouzové řešení chyb státu – a teď nebudu hodnotit, která vláda vládla, to totiž není podstatné. Podstatné je to, že stát má mít své priority – bezpečnost, obrana, hasiči, apod. Ale my jsme v situaci, kdy jsme si špatně vyložili prioritu, takže máme 26 operačních programů místo abychom měli jeden, který se jmenuje infrastruktura, která implikuje další a další podpory hospodářského růstu, protože každý chce pro to svoje, co považuje za nejdůležitější – já jsem se zúčastnil porady primátorů na téma Další čerpání evropských prostředků, které vypadá hezky, protože to jsou jako čtyři hlavní programy a mají asi 86 podprogramů. Takže to bylo úplně stejné, všichni si tam chtěli prosadit malé čističky a nevím co všechno, kanalizace, a ztrácejí se v tom ty velké věci, které stát má dělat. Stát se neúměrně hrabe do života lidí tam, kde mu do toho vůbec nic není. Furt se někde registrujeme, děláme nové databáze, furt nás někdo honí po úřadech a ty základní tři věci, které mu patří, které má dělat, ty nedělá. Pak bychom nemuseli přijímat takovéto zákony, které jsou samozřejmě sporné, protože on to vždycky někdo musí zaplatit, a on to vždycky totiž zaplatí ten poslední spotřebitel. Ono říkat někomu, ať to zaplatí ti, kteří to zavinili, nikdo jiný totiž není než ten, kdo je na úplném konci. Ten zaplatí všechno. A stát by si toto měl bez ohledu na to, jaká vláda vládne, uvědomit a očesat ty své aktivity, které mu nepřísluší, ale které jsou samozřejmě velmi líbivé pro veřejnost a zabývat se tím, abychom nemuseli číst, že jednou policie nemá na benzín, podruhé vězeňská služba nemá na to, aby mohla spravovat věznice. To jsou ty tři nebo čtyři priority, ty ostatní by měl osekat. A potom bychom tady neměli takovýto problém. Takže já to podpořím s tím, že to považuji za nouzové řešení, ale systémové řešení je někde jinde.

21. schůze Senátu
1. den schůze – 25.04.2012

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony

Tisk č. 320
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:17:24 - 12:32:09:

Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, kolegové, kolegyně. Mně ten problém trápí tak asi jako každého z nás a každý kdo koná cosi v komunální politice, tak ví, že je to problém trvalý, dlouhodobý a já říkám dokonce i dokonale neřešitelný. Proto budeme pořád vždycky stejně jako psí exkrementy, spadané listí a další komunální problémy, které ještě nikdo dokonale nevyřešil a nevyřeší. Co mi na tom vadí, že je to typický příklad toho, kdy místo příčin řešíme následky, protože neumíme vybrat pokuty, tak volíme metodu vyhoštění, zákazu pobytu apod. Ten problém je ovšem daleko širší. Oni nejsou jenom ti, kteří nemají žádné příjmy – mimochodem v České republice neexistuje nikdo, kdo nemá žádné příjmy, dokonce i tito pachatelé mají příjmy minimálně z těch kanálů, které odvážejí pravidelně do sběrny, akorát o těch příjmech nevíme. My se bojíme – a oni tito pachatelé mohu uvést příklad – třeba pachatelé dopravního přestupku díky tomu, že kdejaká vesnice má 20 radarů a měří a měří a ty přestupky posílá k nám – dluží 16 milionů Kč. Jsou to pachatelé nikoliv nepřizpůsobiví, ale velmi přizpůsobiví a neplatí a neplatí. A není žádný racionální způsob, jak ty peníze od nich dostat. Vím, že exekutor je sice dobré řešení. Já jsem tady nedávno mluvil o tom, že poplatky za odpadky – kdy jsme je tady bezuzdně navyšovali, že dluhy za poplatky jsou v České republice odhadem 100 milionů Kč. To trvalo jen do druhého dne. Ten dluh je mnohem vyšší, ten dluh je 500 milionů Kč, co dluží občané radnicím za poplatky za odpady. Kolik budou dlužit teď, až se ty poplatky drasticky zvýší, to bude zhruba miliarda a budeme mít zase celou hordu bezdomovců, na které přijde kvůli 500 nebo 1000 Kč exekutor se 7,5 tisíci, které už opravdu nebudou moci zaplatit a budeme mít další problém, jak z nich peníze dostat.

Vím, jak peníze z těch lidí dostat. Kdysi jsem o tom mluvil s francouzským celníkem a týkalo se to prostituce ne E55, kdy jsme se domlouvali, že nemáme žádný způsob, jak dostat z prostitutek peníze. On říkal: Ve Francii je to jednoduché, ona vždycky něco má. Skoro všichni mají mobil a skoro všichni mají tanga, jestli nejsou zrovna na ostro dopředu, že? Tak tanga sundají a mají je v kabelce, takže jim zaberou ta tanga, zaberou jim kožíšek, který jim pasák koupil, ale u nás všechny tyto věci, který každý zná z Rakouska, že když nemá peníze na pokutu, tak mu vezmou autorádio nebo jim dá do zástavy ledničku v autě, co má, nebo něco. A kupodivu Rakousko vůbec není potichu.

Nic se neděje. Ve chvíli, kdy to tady někdo navrhne v České republice, tak Jitka Seitlová bude psát 50stránkové dopisy a všechny neziskové organizace se ozvou, že to je neskutečná diskriminace. Takže za prvé ten, do bere dávky, samozřejmě peníze má. Nemusí být žádná exekuce na dávky, pouze když 1000 dluží za pokuty, tak dostane o 1000 menší dávku. Co je na tom tak složitého? U těch přizpůsobivých, když bude chtít, pas pro dítě, na což většinou zapomene a připomínám to tady, pokud se někdo dívá, nezapomeňte na to, nebo přijedete na letiště a oni vás vrátí. Málokdo o tom ví, že tuším od 1. července bez pasu s dítětem nikam nevyjíždíme. Takže on si přijde pro pas, pracoviště na pasech se podívá do databáze. Řekne: Jo, pane Novotný, hned vám ho vystavíme na rychlovku, běžte do pokladny, máte tam 1500 zaplatit, zaplaťte a přijďte. Zdá se vám to nenormální? Nebo si Ferda přijde pro stavební povolení, stavební úřad se podívá do databáze – jo Ferda, stavíš kůlnu, prima, prima, máš tady dva tisíce, kamaráde, běž do pokladny, ta je tady dole, přines potvrzení, hned ti vydáme stavební povolení. Už slyším, jak ječí, že to je protiústavní, a nevím co, ale hlavně je to jednoduché. Je to jednoduché. Tento systém je podobný tomu, jako když chci na strážnících, aby mi našli pachatele, který v noci dává gauč k popelnici. Lidi to kritizují, sami to tam také dávají, ale když to tam dává někdo jiný – no tak ten strážník nemůže toho člověka chytit? No, nemůže, protože těch strážníků je ve službě deset, pachatelů je sto. Kdo bude hledat ty pachatele, kdo bude vydávat rozhodnutí, když si úřady nestačí řešit přestupky, které se na ně valí. Takže my zase vymyslíme – a už se na to těším, až někdo přijde s tím, že prekluze by měla mít tři roky místo roku.

Tento Senát už to projednával a zamítl to, protože to nic neřeší. Ne že, když ty přestupky budou o něco vyšší, protože se prodlouží doba, ale že by to přispělo k vyřešení přestupků, k tomu to nepomůže. Druhá věc, kterou opakovaně tady kritizují, české pokuty jsou drakonické, a to všech druhů. Všichni jsou nadšení, když mohou napsat do nějakého zákona a nejlépe 500 000 a výše. Já jsem dostal pozvánku k notáři, stran dědictví, co myslíte, že je na konci? Ženě jsem musel velmi složitě vysvětlit, že smrt babičky ještě nepřežila zdárně. Na konci je napsáno: Když se nedostavíte v 9:00 hodin, dostanete pokutu 50 000. Padesát tisíc? Proč se to tam píše? Já vím, že to tak je, že je tam i finančák, když chce na radnici nějakou zprávu, napíše: Hrozí vám pokuta 3 000 000, jestli nám to do tří dnů nepošlete. Když dobře víme, že většina pokut je nevymahatelná, protože jsou nepřijatelně vysoké. Jestli si někdo myslí, možná, že se mýlím, ale já když dostanu pokutu 100, tak jsem týden naštvaný. A on každý říká: No, ale pro ty podnikatele 100. Ne, ne, ne. Ti podnikatelé, ti neradi dávají peníze, proto jsou bohatší, jinak by byli chudí, kdyby jim to nevadilo. Podnikatelům je to jedno. Není to pravda. Pokuta v dobrovolné výši normálního člověka musí štvát. Ještě zvláštnější je tam, že se sice podařilo a nevím, jestli to byl návrh, který vznikl až v Poslanecké sněmovně, konečně definovat noční klid, to je docela dobré, protože on by vlastně nebyl kromě domovních řádů podniku bytového hospodářství, v domovním řádu to bylo napsáno, že noční klid je od 22:00 do 6:00 hod., poté už nikdo definován nebyl, ale on tu není definován. Ono je tu jenom napsáno, že od 22:00 do 6:00 je noční klid. A já se ptám, co to je noční klid? Je noční klid např. případ, který jsem řešil, že soused si stěžoval, že sousedovi příliš hlučí lednička? Řešila to až hygiena, dělala měření, jestli v tom druhém bytě může být hluk takový, že to lidi ruší, konstatovala, že nemůže, že ten hluk ledničky je relativně tichý, dosahuje asi 22 decibelů, což je zanedbatelné, ale ti stěžovatelé stále říkali, že měli vztek zase na ty sousedy, že to je prostě narušování nočního klidu. Takže i noční klid je velmi relativní. Doba je hlasitá, a jestli jste si všimli, co na nás připravuje ministerstvo zdravotnictví, teď myslím na obce, protože se mi do toho nechce, takže ne, že bude dělat ministerstvo hlukové mapy a oblasti hluku, budou to dělat zase obce s rozšířenou působností, nejlépe za celý svůj správní obvod, a za peníze z jejich rozpočtu. Jak to budou dělat, to jsem na to velmi zvědavý, protože jaksi definovat, co to je noční klid, mimochodem, víte, že ta celá aféra kolem hracích automatů vlastně není o hracích automatech, ale o tom hluku, který je poté, když skončí restaurace, herna, cokoliv, tak se potom dějí věci venku. Mimochodem, ten zákaz kouření, pokud v restauraci není povoleno kouřit, tak všichni kouří venku, a přitom Sarkózy, který možná bude nebo nebude prezidentem, s tím je velký problém, že začaly obrovské stížnosti od lidí, kteří považovali za rušení nočního klidu, jak se baví ti kuřáci před hospodou. Podobné jsou i zahrádky. Napsat, že obec může obecně závaznou vyhláškou rozhodnutím vydaném na základě obecné vyhlášky, výjimečné případy, zejména slavnosti. To mi připomíná slavné vyhlášky o zákazu pití alkoholu na veřejnosti, kde jenom radní mohou chlastat. Ostatní ne, radní si dají sami sobě výjimku. Umí si někdo představit, u nás je asi 10 ohňostrojů za týden, asi 20 takovýchto akcí kdo bude vydávat a kdo to bude posuzovat, zda to ještě je nebo už to není, to přece vůbec není prakticky možné. To je možná možné na vesnici, která má 100 obyvatel, tak tam snad by to nějakým způsobem šlo, ale že by na každou společenskou rodinnou a podobnou akci vydával správní orgán zvláštní, no to přece v praxi cítíte, že je to nesmysl, že to asi nebude úplně možné. A zase kolem toho vznikne velký pro média zase dobrý definice, co to je, bylo tohle, pro jste to zakázali, vracíme se vlastně k tomu, že zase bude radnice povolovat cosi, a přitom stačí obyčejná tolerance, to jsou vyhlášky zákaz sekání trávy v sobotu a zákaz cirkulárek, prostě tam se snažíme zákonem řešit něco, co se zákonem vyřešit nedá. To je přece o normální lidské slušnosti, když v sobotu dítě souseda spí, tak nejspíš nepůjdu sekat a nebudu řezat, ale zeptám se, prosím vás, Lucka v kolik chodí spát. Od 12.00 do 14.00 dobrý, teď vám to nevadí. Nota bene, moje sekání trávy na druhém konci města může být úplně ukradené. Protože to tam už k nim nedolehne. Ale mi na to dodáváme obecně závazné vyhlášky, které stejně nikdo nedodržuje, protože je není schopen kontrolovat. My jsme mimochodem k 1. dubnu připravili vyhlášku, která se jmenuje Teplice bez alkoholu, která znamenala totální zákaz té hrozné metly, která je mnohem horší než všechny herny. To znamená, že v Teplicích je prodej a požívání alkoholu totálně zakázáno, a to i doma. A dostávali jsme těžké otázky, jakže chcete toto všechno zabezpečit, co když si koupí v marketu v sousedním městě ten alkohol, na to jsme ovšem odvětili, že to není možné, protože v Čechách všechny radnice vydají vyhlášku o zákazu prodaného alkoholu, takže nebude žádné sousední město, kdo by si ten alkohol koupili. No dobře, a co doma, co vám je do toho, co já dělám doma, na to máme ty, co budou kontrolovat, co pálíte v kamnech, oni při té příležitosti se podívají, jestli nemáte náhodou decovku. Došli jsme k tomu tak, že jsme se při nějaké společenské akci do hotelu Kometa Brno tuším s Plzní nebo s kým, a ti co se na to dívali, ti fandové, byli ve třetí třetině tak opilí, že vůbec nevěděli, kdo vyhrál. Tak má pevně cenu. No, a co hospody, jak to zakážete? Co hospoda? Hospody budou otevřeny pouze do 21.00 hodin, protože co by tam ti lidé dělali, aspoň budou doma u rodiny. Když tam nebude pití, tak co by tam seděli. No, a co když půjdou na večeři? Říkám, to je v pořádku, do 21.00 hodin, protože večeřet po 21.00 hodině se nemá. Spousta lidí, protože jsme současně udělali seriozní anketu o tom, jestli by město mělo regulovat alkohol? A budete se divit, vyšlo to tak, že většina lidí, když chtěla, aby město regulovalo, netušilo ovšem, že by se to týkalo jejich doma, že? Oni měli rádi někoho jiného, a to je nejlepší, když někomu můžeme někomu jinému něco zakázat. Takže jak ten problém nás trápí všechny, já dostávám od lidí, že v lázeňském parku sedí tři hoši a popíjejí každý den krabicové víno a pacienty to uráží, že musí chodit kolem nich. Ale když jim položím otázku na základě čeho jim mám říct, že tam nesmí to víno popíjet, pokud nehodí tu krabici na zem nebo nevykřikují, nebo něco nedělají, tak jako lidé nepochopili, že ta svoboda nějaká je. To není důvod, jako že bezdomovec sedí na lavičce u fontány. Proč by tam nemohl sedět, jaký je zákaz? Pokud něco dělá, což je přestupek, jasně, tam může zasáhnout městská policie. Dokonce mi říkali strážníci, ale oni mají pitbula bez košíku, volně pobíhajícího. Já říkám, no tak pak je situace velmi jednoduchá, pitbull zaútočí na strážníka, a strážník ho střelí do tlamy.

To je prostě jednoduchý způsob. To je podobné, jako když občan neuklidí exkrementy a říká: Ten pes není můj. Ten pes není můj, já občanku nemám. Dobrá – ten pes není váš, přijede odtahová služba pro psy, odtáhne ho a on říká: Počkejte, přece jenom ten pes asi můj bude, pravděpodobně. Takže já jsem spíš pro takovéto jednodušší – tohle všechno je zase další administrativa, které máme tolik, že už nevíme, co s ní. A ten problém je z hlediska ostatních problémů, které máme, relativně marginální, protože je určitě méně pachatelů, kteří páchají tyto přestupky, než například těch, co dluží za odpadky nebo co dluží za pokuty. A přesto tomu věnujeme tak obrovskou pozornost. Takže pokud bychom chtěli definovat noční klid, tak by tam muselo být, že noční klid znamená, že žádný zvuk nepřesáhne 20 nebo 30 decibelů. Ale narazíme opět na hygieniky, kteří odmítají měřit – nota bene, když chtějí měřit na diskotéce, tak musí oznámit provozovateli, že přijdou měřit. Umíte si to představit, když o tom ví dopředu, že přijdou měřit, tak co udělá. Stáhne to na 80. Typický příběh strážníků na stížnost v obci – přijedou do hospody, hospoda se ztiší, odjedou do jiné hospody, udělají – tam v té hospodě byl také bordel, takže když odjedou, tak ta hospoda se chová úplně stejně jako předtím než tam byli. Tím jim dokumentuji, že je to velmi složitý problém, který jen tak nevyřešíme.

Zajímavé ovšem je, že když jedeme na dovolenou do Egypta, do Španělska nebo kamkoliv, tak jsme nadšeni z toho, jaký je tam veselý noční život, jak tam všichni vesele žijí a vůbec nám to nevadí. Na druhé straně je potřeba rozumět tomu, že když někdo bydlí v sídlišti, chodí ráno do práce a udělají mu diskotéku přímo před okny, takže v létě – není to příjemné pro děti, které nemohou spát. Ale to je věc – žádný zákon to nevyřeší, jenom rozumná domluva. My jsme si ovšem řekli, že čím víc bude zákonů, tím ta společnost bude lepší a vždy znovu se přesvědčíme, že tak to není. Děkuji za pozornost.

21. schůze Senátu
2. den schůze – 26.04.2012

Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 297
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:26:04 - 15:30:34:

Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové. Mně se špatně mluví, protože jsem ještě dojat z projevu paní senátorky Gajdůškové, to je jeden důvod a potom se mi také ještě špatně mluví, protože o imunitě se vůbec špatně mluví, protože kdokoliv řekne něco, co se nelíbí, tak bude označen nevím za koho. Já jenom připomenu, aby bylo jasno, že jsme s panem senátorem Pospíšilem svého času navrhli ústavní zákon, který imunitu rušil. Tento zákon neprošel a místo toho tady máme ten zákon, který vypadá na první pohled zcela bezproblémově, ale když se nad ním trošku zamyslíte, a to je možná výsledek mého dlouhodobého působení v ústavně-právním výboru, takže jsem nakažen tou právní hantýrkou a tím právním vědomím, tak, abych vám to jednoduše připodobnil. Tento zákon je o tom, jistě si pamatujete, když esenbáci za totáče vybírali pokuty tak, že když někde byla stopka, tehdy ještě takový ten trojúhelník s tím nápisem stop, tak oni se zásadně postavili ne k té stopce, kde by nikdo samozřejmě neprojel, všichni by zastavili, protože by tam stál, oni se vždycky se postavili za roh té ulice, za barák, tam byli schováni a tam zastavovali ty řidiče, co projeli a dávali jim pokutu. A tento návrh je tomu velmi podobný. On totiž neříká nic jiného, že všechno je v podstatě jak bylo, jen si na vás počkají, a to se mi na něm hrubě nelíbí. Protože to počkání může být v případě některých poslanců, kteří jsou poslanci už od doby, kdy se narodili, někteří i doživotně. Ti, kteří jsou doživotně, ti mají vyhráno. Ti, kteří tam vydrží pořád, tak těm už se nikomu nepovede po skončení mandátu stíhat, protože jejich mandát skončí – a teď nevím, jestli státním pohřbem, nevím, jak je to u poslanců, asi ne, ale prostě pohřbem. Ti, kteří se dožijí konce mandátu, tak budou trnout celou dobu, cože to bude. Takže to je to, co mi na tom vadí, daleko čistější by bylo tu imunitu zrušit, už by Sněmovna nerozhodovala, samozřejmě zůstala by imunita klasická, to znamená, aby někdo nemohl znemožnit poslanci či senátorovi dostavit se do komory k hlasování, což se, jak si dobře vzpomínáte, už v minulosti stalo. A jen tak, tak a neměli jsme prezidenta, kdyby to vyšlo. Takže to riziko tady vždycky je.

Upozorním ještě na jedno – někdy stačí dát velmi krátký nepodmíněný trest místo delšího podmíněného a je vymalováno, to už je ta druhá otázka, která také padla a padá – proč, když už na tom pracujeme, proč jsme tam rovnou nedali nebo nevyřešili otázku toho, když je nepodmíněně odsouzen zákonodárce, proč by neměl ztratit mandát. Čili to bude další kolečko salámu, které nepochybně pod velkým tlakem přijde. A musím říci věc, která s tím zdánlivě nesouvisí. Vláda – jistě víte, neschválila ten nápad, aby byly povinné přilby, zaplať pánbůh. Protože pořád žijeme v době, kdy jednotlivosti, jednotlivé věci, jednotlivé příběhy vyvolávají legislativní šílení. Ve skutečnosti veřejnosti je naše imunita úplně ukradená, protože trestné činy 281 zákonodárců nijak nevybočují z normálního průměru. Není jich tedy tolik, že každý druhý den dojde k nějakému trestnému činu zákonodárce. Takže já bych se skutečně přimlouval za to, aby imunita byla opravdu omezena, ale aby nebyla postavena tak, jak je, kdy se dokonce to trestní stíhání přerušuje na dobu, která může být velmi dlouhá.

A víte, že když se něco řeší po velmi dlouhé době, tak je to řešení velmi složité. Nikdo už si nic nepamatuje, nikdo už neví a jenom to vyvolává samozřejmě pochybnosti. Ono to bude vyvolávat pochybnosti stejně, protože když sněmovna nevydá, tak všichni budou čekat na to, co se stane, až skončí mandát. Vím, že je to nepopulární, ale já jsem zvyklý hlasovat podle svého vědomí a svědomí a já tuto novelu nepovažuji za hodnou mého hlasu. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:46:14 - 16:46:18:

Aha! Omlouvám se, že jsem se nehlásil z místa.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:46:20 - 16:46:31:

Jenom faktická poznámka vaším prostřednictvím k panu senátoru Horníkovi, aby bylo jasno, to, co on tady tak horoucně líčil, my v tomto zákoně neřešíme. Tam se nic na přestupkové imunitě nemění, takže jenom pro pořádek.

19. schůze Senátu
1. den schůze – 14.03.2012

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 293
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:28:28 - 15:37:23:

Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové.

Já úplně nejprve oznamuji podle zákona o střetu zájmů - střet zájmů. Ačkoli billboard žádný nemám, ale mohl bych mít. To je jako v tom vtipu – co nepálí, ale prístroj mám, mohl bych. To je ten velký problém. Mě včera napadlo, že se debatuje o omezení finančních prostředků na volební kampaně, a ty billboardy v každých volbách stojí tu největší položku – že by bylo hezké, kdybychom do zákona dali, že politické strany nesmějí využívat vůbec billboardy k volební kampani. Bylo by to krásné. Ale to je právě to, co se nám často stává – řeknete A, pak zapřemýšlíte, a hned jsem byl upozorněn, že okamžitě by se našel doveda, který by si vyrobil váš billboard, ten by někam pověsil a vás by honili, že porušujete zákona. Takže v Čechách bohužel tento způsob nelze uplatnit.

Já jsem také přemýšlel cestou dnes do Senátu, protože jsem jel po dálnici D8, kolem krásného uzavřeného úseku, což snad už, až ty ekoteroristy skutečně nějak přemůžeme, tak bude fungovat, pravotočivé zatáčky, které jsou mnohem nebezpečnější, než billboardy, tam kdyby to klouzalo, tak tam kamion spadne u Chýnic, a tak jsem si všímal všeho, co jsem viděl.

Například jsem viděl mýtné brány a představil jsem si, jak by moje auto a můj obličej vypadal, kdybych do toho stojanu mýtné brány narazil. To by byla prda, že nějaký billboard proti tomu je absolutně bezvýznamný. To je řez čtverec o straně 25 – 30 cm, to nepoznám z toho auta. O to by se auto zastavilo na fleku.

Pak jsem se díval, byly tam takové informační tabule, které o ničem neinformují, ale stály velké peníze, a tam je napsáno, že deset minut ještě někam že to je, anebo že tam je značka, že tam něco kopou. Pak jsem viděl obrovský les dopravních značek, zejména před Prahou, kde přesto, že je osmdesátka ze zákona, tak jsou tam všude pro blbý značky 80, prý z důvodu hluku, ačkoli 3 km na jednu stranu a 3 km na druhou stranu je pole. Takže nikdo neví, proč to tam je.

To nejhorší, co mi vadí, je České středohoří, které mi ráno nevadilo, protože když jedu sem, tak je to v pohodě, ale když jedu domů, tak to Středohoří má stovky podob. Jednou je pošmourno, mraky, jindy svítí slunce, západ slunce úžasný, je to jak Grand Canyon, a tam opravdu se víc díváte na to Středohoří než na tu dálnici.

Nicméně čtení billboardů není povinné, a ty billboardy mě z hlediska toho, že by mě vyrušovaly, nevyrušují. Mám stejný názor jako Petr Vícha, že se mi příliš nelíbí, pokud tam není sexistická reklama na podprsenky nebo na spodní prádlo, což zase jsou tady organizace, které tyto billboardy donutí, aby je sundali. Jinak mně nevadí, protože to je jenom periferní vidění. Pokud tam není nějaký dlouhý text, který musíte číst. Ale ten je i na všech informačních tabulích. Někdy je dlouhý, že musíte číst, co se děje na druhém kilometru.

Ve městech je to ještě horší. U nás je jedna křižovatka strašně nebezpečná, ve tvaru T kde naproti vám je výloha. Když jedete večer a odbočujete doleva, tak máte podvědomý pocit, že musíte dát tomu protijedoucímu autu přednost,než zjistíte za ty čtyři setiny vteřiny, že to je vaše auto, co vidíte ve výloze. Teprve když trošku odbočíte, tak vidíte, že je to v pohodě, že můžete projet. Takže kdybychom byli důslední, musíme zbourat i všechny domy, které nám vadí.

Jednoduše řečeno, já si nemyslím, že s bezpečností je to tak, jak se to prezentuje, a že ty nehody nejsou dostatečně identifikované, což je problém nehod v ČR vůbec, protože u nás do statistiky se dostane nehoda s alkoholem, i když s ní alkohol nemá nic společného, jenom ho někomu naměřili. Tak se do zápisu dá, že to byl alkohol.

Mimochodem, ta dnešní tragická nehoda těch dětí ve Švýcarsku, což je strašné, ale v podstatě stalo se to, že autobus narazil do hrany tunelu, což se může stát u nás, protože máme nejvíc dálničních přemostění v Evropě, protože u nás máme 6200 obcí a každá chce přemostění dálnice, že, pane ministře, všichni chtějí most přes dálnici, aby to měli blízko na pole, a ty mají betonové patky, takže do té betonové patky když někdo z jakýchkoli důvodů narazí, když zaspí nebo se mu stane, tak ta nehoda je nevyhnutelná.

My si nepomůžeme tím, že billboardy odstraníme. Příčina většinou nebývá billboard, ale něco jiného. Podobné je to se stromy, kde se tam také uvažuje o tom, že bychom káceli, káceli a káceli. Nota bene v našich krajinách největším rušitelem jsou prostitutky. Protože když řidič jede poměrně rychle a Anča zvedne tričko, tak ať chce nebo nechce, ne na 0,4, na několik vteřin tomu neuniknete, prostě se podívá.

Já jsem měl zážitek se svými příbuznými, kdy jsme jeli trasou po E15 a zpátky jsme jeli jinou. Oni byli z Hořovic u Berouna, tam prostitutku v životě neviděli, vůbec nevědí, co to je. Oni viděli naše holky a když jsme jeli domů, tak říkali, jé, proč jsi nás nevzal, tady nejsou, měli jsme jet zpátky stejnou cestou. My jsme jeli takovým okruhem. To jen na okraj.

Pokud jde o systém vážení, pamětníci si pamatují, že to je už nejméně druhý pokus, kdy se zase někomu dohazuje úžasný kšeft. Takže já přeložím těch 6000,-, proč je tam. Těch 6000,- je tam proto, aby je někdo vyinkasoval. Stejně tak jako se platí radarovým společnostem polovina pokut za to, že v obcích měří, a brzy zase tady bude zákon, až to začnou obce přehánět, že zase budeme diskutovat o tom, jestli jim tu pravomoc sebrat nebo nesebrat. Peníze jsou lákavé.

Kdysi při tom prvním nápadu si vzpomínám a nebudu ho jmenovat, kdo tady říkal, že si město bude kupovat tři váhy, protože je to úžasný byznys si koupit za milion váhu, že za chvíli to máte doma. Oni jsou skoro všichni přetížení. Tady vidím, že se smějí pamětníci, kteří si tu estrádu pamatují.

Takže já jsem zásadně proti tomu, protože tam není účelem, aby nebyly kamiony přetížené. Účelem je zase někomu, tak jak to tady vidíme skoro pokaždé, někomu zase přihodit dobrý byznys. Já proti tomu nic nemám, ale vždycky říkám, že byznys musí být až druhý a ne ten první. Ne když se to dělá účelově proto, abychom někomu ten byznys přihodili, jako jsme ho přihodili České poště s kabinkami na pasy, kdy si účtují 24,- korun za kilometr a 2400,- za hodinu práce technika, a my jsme tu smlouvu nepodepsali. Jako teď zavedeme 4 registry, přestože všichni vědí, že to dopadne katastrofálně, tak to přece jenom spustíme, protože ty peníze, které v tom jsou, jsou dostatečně vysoké, aby nám to za to stálo, a pak tady zase budeme řešit, podobně jako úřady práce, že ono to nefunguje, tak jak jsme si to představovali.

Takže já mám s tím velký problém. Jenom na okraj. Nevěřte tomu, že mýtné platí dopravci. Mýtné převážně platí senioři, kteří dokonce ani nemají osobní automobil. Protože to kolečko se uzavírá. Když dáte dopravci mýtné, on ho dá do faktury za dopravu. Tou dopravou někomu přiveze jogurt a ta cena se promítne v ceně toho jogurtu. Takže to vždycky zaplatí nakonec ten poslední, daňový poplatník.

Já jsem zásadně proti mýtnému. Bohužel i v Německu už to vypadá, už tam začíná diskuse o tom, že ho také zavedou, protože když si spočítáte náklady a výnosy, tak já nevím, kolik je výnos, to by pan ministr věděl přesněji. Postaví se za to za rok kolik? Dva kilometry dálnice nebo kolik? Rozhodně nám to nepomůže k tomu, že bychom za to postavili dálniční síť. Ale ty náklady, když vám vadí billboardy, ty mýtné brány, to je něco tak hnusného, že nic hnusnějšího jste neviděli. A mimochodem jsou tam schované ještě jiné věci, a to je ten elektronický výběr, kde to vůbec neumíme přesně do toho, co to bude znamenat, jestli Kapsch bude pokračovat nebo tady bude nějaký celoevropský provozovatel, to ani nechci vědět, jak to dopadne. Nikdo to nevysvětlil, to zapadlo.

A ještě více zapadlo, že se policii a tajným službám umožňuje přístup k těmto údajům. Brzy přijde policie, že budou využívány k měření rychlosti a k dalším, což např. v Německu nepovolili. Takže já taky mám s tím problém a nemohu pro tento zákon hlasovat. Děkuji za pozornost.

19. schůze Senátu
2. den schůze – 15.03.2012

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 294
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:16:11 - 15:20:15:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já jsem taky vůbec nechtěl vystupovat. Ale ono to má jednu obecnější rovinu, naznačil ji tady pan senátor Pospíšil.

To přece není konec, ten zákon je udělaný narychlo a je velmi nedokonalý. Například tam chybí, když někdo bude mít vozíček, který není správný, kolik za to bude pokuta a kolik za to bude bodů! Jinak si tady děláme legraci a každý bude vozit vozíček, jaký bude chtít.

Proboha, aby to zase nikdo nepřekroutil. Mně to připadá jako taková blbost, že tady nehoruji pro žádnou pokutu ani pro žádné body, protože já vám řeknu daleko hroznější věc, která je nebezpečnější. Já už v době, kdy skládací kola byla na příděl a kdo neměl známého v krámě, tak skládací kolo nedostal, potom mi ho ukradli, jsem si k němu od soudruhů z NDR pořídil zpětné zrcátko, Spiegel, protože dnes jezdit na kole bez zpětného zrcátka je naprosté šílenství, neboť vozidla jsou stále tišší a tišší, a vy to vozidlo neslyšíte. A přesto zpětná zrcátka předepsána vůbec nejsou.

Ještě nebezpečnější jsou dětské kočárky. Všimněte si, jak chodí maminky přes přechody. Pěkně mimino šup do předu, šup do přechodu a potom máma. Viděli jste to youtube? Šup do toho a rychlík, šup kamion, šup automobil. První, co bychom tedy měli udělat, že kočárek se bude tahat za sebou, jako kačer, pěkně mamina první a dítě chrání, to teprve za ní.

Já jsem teď dostal po e-mailu hned nabídku od firmy, nevím odkud, která má dopředu takové ty sedačky. To prý je nejlepší, protože na dítě vidí, takže maminka, až narazí do zdi, nebo přijede na kanál, které často bývají širší než jsou pneumatiky, a ještě podélně, takže když do nich vjedete, tak letíte, takže ona sice uvidí, jak to dítě letí první a ona za ním, možná ho potom i zalehne.

Proboha, takovéto zákony přece vůbec k ničemu nejsou. Já jsem si vzpomněl na Magdu Vašáryovou. Až sem přijde ten další šílený zákon, kde sněmovna bude navrhovat, a my už jsme to tady jednou projednávali, já už vás na to dopředu upozorňuji, ona bude navrhovat, aby za přestupky se prodloužila promlčecí lhůta z jednoho roku na dva až tři roky, protože prý se to nestačí vyřídit.

Já vám z praxe řeknu, co se stane. Ty stohy nevyřízených přestupků tam nebudou ležet rok, ale tři roky. Nic jiného se totiž nestane, protože těch kamer, radarů a toho všeho je tolik, že to nikdo nebude stačit zvládnout, i když to bude na tři roky. Ta Magda tehdy, jestli si pamatujete, ne tom kole jela tak po předu. A řídit kolo, když máte někoho vepředu, zkuste si to i s nákupním košíkem, do toho, když si dáte nákup, tak skoro ta přední řídítka neudržíte.

To, že by jaksi neuvezli ty děti, to se nebojte. Elektrokola jsou takový obrovský boom, že za chvíli tady budeme zase řešit nějakou novelu, protože my jsme ještě elektrokola tady neměli v široké míře, a určitě někdo přijde na to, co by se mělo regulovat.

Mimochodem, nejvíc úrazů dětí je v domácnosti. A proto prodejci přišli na nápad, že by dětem prodávali přilby. A můžete si koupit v prodejně dětských potřeb přilbu pro dítě. A kupodivu psychologové a lékaři řekli, že to je absolutní blbost, že malé dítě, které od malička nosí přilbu, se nenaučí padat, nenaučí se tomu přirozenému pádu, jak každý ví, jak děti padají. Ve chvíli, kdy ono má přilbu, tak má pocit, já mám přilbu, tak je to dobré, já mohu létat jak chci.

To je jenom taková malá ukázka. Pro prodejce je to samozřejmě velice zajímavé, už tady byla řeč o tom, že budou povinné přilby na lyže, nevím ještě na co. Já jsem si ji samozřejmě taky koupil, dostal jsem ji k narozeninám a roztál sníh, takže jsem si ji užil. jenom doma jsem v ní takhle chodil, je pěkná, značková, výborná, určitě mě zachrání, až někde upadnu.

Nemusíme se vůbec trápit, protože určitě se Evropská unie brzy postará o to, že nám nařídí, jak to přesně bude, jak bude vozík široký, jak bude dlouhý a jak často se bude moci pohybovat po komunikacích, takže ani já při nejlepší vůli nemohu tento návrh podpořit. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 296
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:50:20 - 16:07:00:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, nevím, kolik má pan poslanec času, ale mám obavu, že zde nevydrží, můj projev bude mimořádně dlouhý. Kdyby pan poslanec řekl zpravodaji, aby mi to interpretoval jestli zná číslo, kolik v tuto chvíli činí dluhy domácností v ČR na poplatku za odvoz odpadu. Odhaduji, že je to více než sto milionů korun, zejména ve velkých městech, kde jsou dluhy obrovské. Vím to od kolegů, kde se za poplatky platí. "Představte si exekuce, které nastanou. Nekomentuji příběh dětí. Velmi by mě zajímalo, jak se to kdysi do zákona dostalo. Muselo být evidentní, že je to blbost, teď se to ukázalo, teď to budeme napravovat. Staré příběhy bohužel poběží, nedají se vrátit. Není pravda to, co říkal mluvčí ministerstva, že obec může. V úvodu řeknu zásadní axiomy. Není to žádný poplatek, ale je to normální daň s jediným rozdílem, že ji vybírají obce a je jejich příjmem, nevybírá ji finanční úřad. Do daňového řádu se řídila zákonem 337 o správě daní a poplatků a nyní daňovým řádem. Obce sice stanovovaly poplatky, ale od té doby to běželo v režimu přenesené působnosti. Je to přesně ten smíšený debilní model, kdy nikdo neví kdo je kdo, spravuje to úřad, určuje to zastupitelství. To je přesně ten příběh.

Druhý axiom je, že původcem odpadů stále dosud je podle zákona obec. Je to logické, protože odpady jsou něco podobného jako veřejné osvětlení, chodníky, komunikace a podobné služby, které slouží všem občanům obce na rozdíl od jiných peněz, které slouží menším skupinám a ještě menším Čím menší skupinka, tím větší má sací schopnost, jak vysávat obecní a státní rozpočet. Tady se to daří, protože je jich málo a vždycky si najdou neboť nějakou cestu, jak z rozpočtu peníze vysát.

Poplatků je hodně. Měli jsme dokonce poplatek dislokační, pak poplatek deset procent z každého litru prodaného alkoholu – ten by se nám dnes velmi hodil s ohledem na alkoholismus, ale byl tehdy zrušen, protože ministerstvo financí si uzmulo spotřební pro sebe, aby nebylo dvojí zdanění, tehdy ho zrušilo. Byly poplatky ze psů, lázeňský poplatek, rekreační a ubytovací kapacita, veřejné prostranství, vstupné, povolení vjezdu a infrastrukturní. To jmenuji jen namátkou, kolik poplatků je.

Mluvím o tom proto, že dlouhodobým cílem, který léta prosazuji je zrušit konečně daň z nemovitosti, kterou mnozí považují za nemorální z toho důvodu, že z nemovitosti, kterou si řádně postavili, řádně ji udržují, mají platit ještě další daň, když už jednou daně z příjmů zaplatili, a nahrazení těchto místních poplatků komunální daní, která by byla jedna a sloužila by k tomu, aby obce mohly uhradit služby, které mají uhradit.

Pokud jde o to, že starostové jsou nervózní – stále se zvyšují poplatky za odvoz odpadu na skládku, ale ty nestanovuje obec, stanovuje je stát. To je důvod, proč se navyšují stále náklady obcí. To, žen to bude do výše nákladů obecných technických služeb, které si budou náklady libovolně navyšovat -jsou to přece naši, které budeme řešit, jestli NKÚ tyto podniky má či nemá kontrolovat či auditovat – tak tam je to nekonečný příběh. Náklady budou stále stoupat a přenesou se na občany.

Uvedu příklad, jak jsme to udělali v Teplicích. Od roku 1994 se v Teplicích poplatky za odvoz odpadu neplatí. Neznamená to, že jsou zadarmo, neplatí je občané, protože tuto daň s ohledem na privatizaci bytového fondu jsme považovali za povinnost obce i podle zákona odpad odvézt. Už od roku 1994 jsme postupně zrušili poplatek ze vstupného, poplatek za lázeňský pobyt, poplatek z ubytovací kapacity. Poté jsme si řekli, že když někdo postaví lešení, aby si udělal fasádu, je od nás nepřístojné chtít po něm ještě peníze. Proto jsme stanovili, že za lešení se platí až padesátý den. Padesát dní je zdarma. Je to většinou dostatečný čas k nahození domu. Když má někdo lešení stát půl roku, pak poplatek platí.

Kupodivu se nic rozpočtově dramatického nestalo. Zvykli jsme si na to, v rozpočtu s tím počítáme. Není to také jediný náklad obce. V našem městě je 53 tisíc stromů. Péče o zeleň stojí mnohem více milionů, než odvoz popelnic. Nečekali jsme na to, až nám EU řekne, co máme a co nemáme třídit. Původně jsme měli 5050 nádob na směsný odpad a postupně jsme přidali v roce 2005 2103 bionádob. To jsou nádoby, do kterých se dávají větvičky, listí, bioodpad všeho druhu.- Třídění, které tím v roce 2005 nastalo vedlo k tom,u, že v tomto roce jsme třídili 1,54 kilogramů na obyvatele a v roce 2010 už 13,64 kilogramů. Je to neuvěřitelné. Pokračovali jsme dál a v tuto chvíli už máme 1298 duonádob, které mají lidé u svého domku. Do jedné poloviny nádoby se dává starý papír a do druhé poloviny plasty. Velmi se to osvědčilo. Kromě toho máme 163 separačních hnízd. To jsou velké kontejnery na sklo a na další, protože ne všude je možné umístit malé kontejnery. Pak máme rotující kontejnery na sto stanovištích, což je zhruba 870 kontejnerů. To jsou velké kontejnery, do kterých se může odkládat velkoobjemový odpad. Právě tento týden začíná tzv. bílý týden, kdy mohou lidé dát před dům z velkoobjemového odpadu co se jim zamane a město to odveze zadarmo. Takto to funguje, nemáme s tím žádný problém, nemáme žádné dluhy a úředníky, kteří by museli poplatky za ně spravovat.

Často dostávám otázku, jak to děláme, zda máme zvláštní příjmy nebo něco takového. Nemáme žádné zvláštní příjmy, nemáme žádné byty, tím jsme ušetřili miliony za zateplování paneláků, které jsou také soukromé, za rekonstrukce domů. To všechno si udělali obyvatelé. Toto je svým způsobem odměna, protože nás to nic nestojí, všechno si to dělají sami. My jim zase děláme veřejnou službu, že jim svítíme a odvážíme odpadky.

Ponechali jsme stav zaměstnanců na 220, k naší radosti jsme se zbavili dalších 26, které jsme převedli na Úřad práce přes problémy, které s tím byly a jsou. Máme také jen jednoho náměstka v padesátitisícovém městě – víte-li o jiném, tak mi to řekněte, máme jen sedm radních, což jsou také peníze, nemáme žádné komise, což jsou také peníze a hlavně nemáme žádné komunální podniky, ani technické služby, ani dopravní podnik. To je všechno soukromé a všichni soutěží. Když děláme výběrové řízení na odpady, tak soutěžíme. Řízení nemají na dvacet let, ani na padesát, ale na dva nebo tři roky, aby znovu soutěžili. Pak se dá dosáhnout docela zajímavé ceny, když podniky musí soutěžit.

Na druhé straně nepodporujeme profesionální sport. To přiznáváme. Ten by měl podporovat nás, protože je profesionální, ale dvě procenta rozpočtu dáváme dětem na sportování a jedno procento na nekomerční kulturu.

Myslím si, že je to tak správné. Dokud bude obec původcem odpadu, měla by se také o to starat. Obce si to vymyslely, protože to je jednodušší. Obec by mohla říci, aby si každý koupil popelnici, přívěs a ať si to někam vozí a zaplatí, jako to dělají soukromé firmy. Boj za komunální daň bude nepochybně ještě velmi dlouhý. Zaujalo mě tady to, že cizinci s trvalým pobytem to budou také platit. Legislativa mě ujistila, že je to domluvené, že je lehce najdeme. Léta bojuji, abych na cizince v mém městě také dostával podíl na daních, ale žádný nedostávám.

Jsem velmi zvědavý, jak ta města, která mají více cizinců, je budou v tom systému hledat, protože cizinci jak známo nejsou přihlášeni na obci. Oni jsou někde u cizinecké policie. Mně se zatím ty seznamy nepodařilo ani za pět let dostat, a také by mi to nebylo nic platné, protože stejně na ně od ministerstva financí zatím žádné peníze nedostanu.

Pokud jde o boj starostů a Svazu měst a obcí, tak tam je jiné místo, kde je třeba bojovat. To je to, co jsem tady xkrát navrhoval, aby stát konečně začal platit přenesenou působnosti, resp. státní správu. Tam jsou skryty peníze. On stále vymýšlí další, tady jsme toho byli svědky, další a další agendy, ale samozřejmě má bezvadného nevolníka. Šup s tím na obce, nejraději s rozšířenou působností. My ušetříme a vy pracujete a my budeme vymýšlet a vymýšlet.

Takže to, co se stane, když se ty poplatky zvýší? Stane se to, že sociálně slabší rodiny, a to není legrace, taková čtyřčlenná rodina, to budou zhruba 4 tisíce za rok, takže nebudou platit, dostanou se do exekucí a ze 4 tisíc bude 40 000,-.

Takže já se ptám, na této straně spektra, které tvrdí, že my nechceme zvyšovat daně, to je proti našemu přesvědčení, daně mají být malé. Jak může tato strana lasovat? A ta druhá strana, která tady křičí každé zasedání o zbídačování sociální slabých naší vládou, teď jí bude vyslovovat opět nedůvěru, ta přece také nemá ve svých záměrech zbídačovat sociálně slabé, a toto je evidentní zbídačování sociálně slabých, protože pro ně to budou poměrně velké peníze.

Druhý pozměňovací návrh, který jsem připravil, se týká takové velmi problémové věci, a to jsou psi. To je takový český evergreen, psi, psí exkrementy, to nás baví. Já jsem původně navrhoval tyto poplatky zrušit, a nebudu už tady vést tu debatu o tom, proč jsou, ale teď mi zrovna psal jeden pisatel, že tedy když to u nich zvedli v Karlových Varech natolik, takže on teď už uklízet nebude, i když to doteď uklízel, protože za ty prachy, co jim dává, ať si to uklidí. On to bere tak, že vlastně si předplácí to uklízení, protože platí ten poplatek. Tak tomu samozřejmě není.

Já jsem tedy volil kompromisní variantu, kterou se pokusím dokumentovat. My jsme původně měli poplatek za psa tisíc korun. Myslím, že před 2 lety jsme ho snížili pětkrát. Já už jsem to možná někdy říkal. Na 200 korun. Všichni platí jenom 200 korun. Stala se neuvěřitelná věc. Výběr při 200 korunách byl téměř totožný jako výběr při tisíci korunách. Chcete lepší důkaz Lafferovy křivky? Je to vůbec možné? Já jsem nemohl dát 300,- korun. Kdybychom dali 300,- korun, tak jsme vybrali víc než při tisíci korunách. My jsme ale chtěli jednu věc, a to jednotný poplatek, protože v tom je ta krása, když je jenom jeden, nemusí to nikdo vymýšlet, nemusí nikdo přihlašovat psa na babičku nebo ho mít v paneláku a říkat, že je na chatě, jak se to běžně děje. Naopak u toho druhého psa po konzultaci s ministerstvem financí, protože se tady velmi rozmohl jev, že existují tzv. šedé stanice, které chrlí stovky a stovky štěňat, která prodávají různým rodičům dětí při vysvědčení apod., a většina psů potom končí v útulcích, kde musí za ně platit obce. Proto u toho druhého a dalšího psa ta sazba může činit až 3000,- korun, právě aby eliminovala, a vím tu námitku, že je to velmi obtížné, že jeden pes bude babičky, že jeden pes bude tedy, ale to tak je i doteď, tam já na tom nic neměním. Těch 500 korun je naprosto dostatečná částka a výběr starostů, kteří namítali, že jim to nebude stačit na úklid, ostatně je to rozpočtová položka, ta jde do rozpočtu a může se z ní platit cokoli jiného, tam rozpočet není založen na tom, že co se vybere, na to se to zase věnuje.

Takže to je onen pozměňovací návrh. Jinak si vzpomínám, že před mnoha lety tam, kde jsem bydlel, byl nějaký pan Halmich, který měl jeden vůz a jednoho koně, bylo to před 50 lety, a on stihl odvézt odpadky z celého desetitisícového městečka. Samozřejmě nebylo tolik obalů, tehdy mlíčko bylo v hliníkové konvi, nebylo tolik obalů, co je teď, takže teď je to velký problém.

Ale já trvám na tom, že obec zcela správně, že je to jeden ze servisů, to, co tady říkala naše milá bývalá kolegyně Seitlová, že budeme motivovat, a tam, kde budou třídit, že budou platit míň, to bych se také zeptal předkladatele, kdyby tady byl, jak tedy bude motivováno, jak se pozná, kdo třídí a kdo netřídí v sídlišti? Jak bude motivován ten, co je slušný a poctivý? Bude mít menší poplatek? Ne, nebude. Bude mít stejný poplatek, jako ten, který to vyhazuje někde na černé skládce.

Řešení existuje samozřejmě. Řešení je to, že přijedou popeláři, vědí, kolik váží prázdná popelnice, zváží plnou popelnici, dají vážní lístek, a to bude poplatek. Za kilo odpadu platíš tolik. Ale na druhé straně, když ode mě dostanou noviny, které jsou surovinou, tak ji také zváží a odečtou z toho poplatku tu částku, protože já tady prodávám městu, já dávám zadarmo městu noviny, moře papíru, které ono prodá. Pet flašky, které ono prodá. To je surovina, to není odpad. A kde má občan satisfakci za to, že to dává městu?

Pravda je taková, že často v hnízdech na papír, pokud jsou venku, tak ten papír nezbude, protože košohrabové ho vyberou a odevzdají si ho do sběrny. Ale tam, kde je to u rodinných domků, tam to skutečně odevzdává ten, kdo třídí.

Takže já musím říci, že u nás se ten systém osvědčil. Nebudeme ho měnit v žádném případě, zůstane, tak jak je, protože se osvědčil, nemáme ani jediného úředníka na vybírání místních poplatků kromě za psa, to tam někdo dělá při své práci, a prosím vás o podporu toho druhého pozměňovacího návrhu. Samozřejmě šlo by to udělat tak, že by solidárně za psy platili ti, kteří psa nemají.Tím bychom vyřešili – vy se smějete, paní senátorko, ale to není nic zvláštního. Lidi zcela běžně platí daně za služby, které nikdy za svůj život nevyužijí. Daně jsou solidární. To by šlo docela dobře udělat.

Ono by to ovšem v Čechách mělo úžasný dopad, že ti, kteří psa nemají, by si psa pořídili, protože by si řekli, když už platím za psa, tak si ho koupím. A kdyby všichni měli psa, tak máme jeden problém vyřešený, protože už by nebyly dvě nesmiřitelné skupiny, jedni, kteří do toho šlapají, a druzí, kteří to po psech neuklízejí. Ale to jenom, abyste se pobavili, to samozřejmě nenavrhuji, aby to někdo v médiích zase nepřekroutil, že pan senátor navrhuje, aby všichni platili za psa, kterého nemají.

Ne, pan senátor nikdy toto nenavrhoval, a pan senátor nikdy nenavrhoval zrušení Senátu, a to bych tady se vší vážností řekl. Nikdy jsem to nenavrhoval a dávám lahev dvanáctileté whisky tomu, kdo najde můj autentický výrok, že jsem já někdy horoval pro zrušení Senátu. Já vám tu větu zopakuji. Já jsem říkal, že schválením přímé volby jste si podepsali nad sebou rozsudek, a jestli tomu nevěříte, tak se podívejte na internet. Většina lidí, a dokonce už i poslanci se toho chytili, připravují zrušení Senátu.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:07:02 - 16:07:07:

Ano, to není místní poplatek, to je pravda. Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:28:36 - 16:32:24:

Takže já zase vaším prostřednictvím paní místopředsedkyni, vzkáži panu senátoru Petru Víchovi, že jsem získal konečně certifikát na tlumočení z českého jazyka do českého jazyka. Nebylo to v Plzni, je to z jiné školy, takže toaletní papír samozřejmě nebyl žádný vtip, netýkal se toaletního papíru, nýbrž týkal se tzv. toaletních mís, protože české toaletní mísy, jak jistě víte, špatně splachují, a proto se musí vynakládat poměrně velké peníze na takové ty kartáče, co jsou v té hnusné nádobě s tou vodou, abychom je mohli čistit.

To byl předmět toho cvičení, ten papír už byla jenom nadstavba. Já toho hned využiji k vyvrácení další fámy, kterou díky našemu milému panu předsedovi, který chtěl být transparentní, na rozdíl od Poslanecké sněmovny, takže zveřejnil vše, co se zveřejnit dalo, stran našich náhrad a podobných věcí, a okamžitě jsme se dostali do palby, což by nevadilo, kdyby ta palba byla správně mířena.

Já jsem se dostal do palby, kterou velmi obtížně teď musím vysvětlovat, že dojím stát dvakrát. Jednak že mně platí telefon radnice, a ještě Senát, což znamená, že polovička mi zbývá. Což mě nikdy nenapadlo, což mě dnes mrzí. Napadlo to jistého novináře z Lidových novin, že taková finta by byla pěkná. Mě to mrzí, že mě to nenapadlo, ale že bych dojil stát dvakrát, to je vyloučené. Stát už nemá žádné mléko, ten už se podojit nedá. Tam už nic není, co by se dalo dojit. Ale je to velmi negativní věc. Já jsem se tedy nedal, protože já se nedám, a napsal jsem onomu novináři, že pravda je zcela jiná, že mám sice jeden telefon, ale je to pořád jedna platba, pouze se o ni dělí dvě instituce, takže nic dvakrát nedojím a moje roční částka je 15 tisíc, čemuž jsem ani potom sám nemohl uvěřit, když jsem viděl jiné částky, že je to tak málo.

Ale že novináři posunují ty věci, protože oni se nechtějí dobrat pravdy, oni chtějí jenom ten senzační titulek. Dojí stát dvakrát, což na internetu bude na věčné časy, a pak tady někdo, kdo neví to vysvětlení, budou říkat, oni dojí tomu, tomu, ten dělá to, ten dělá to, což vůbec není pravda.

Takže ona někdy transparentnost nevede k tomu, k čemu by vést měla, ale v této vykloubené zemi, kde je to země bláznění a afér, které aférami ve skutečnosti nejsou a velmi těžko, když se někdo pošpiní, tak on prakticky nemá žádnou šanci, žádnou šanci se z pomluvy vyvinit. A já jsem musel vyvracet stovkám lidí, kteří mi dávali vystřižené noviny, říkali mi na internetu, že to tam je, a já jsem musel vysvětlovat, jak je to doopravdy.

A to mě na tom mrzí, takže jsem zneužil trošku tu faktickou. Omlouvám se, paní místopředsedkyně, ale je to docela věc důležitá. Je to docela věc důležitá, abychom si nenechali všechno líbit a nenechali se sebou úplně vorat, protože to potom je to, že už i poslanci se chytli toho, že by se mohl Senát zrušit, ačkoliv naše důvěra je 24 % a jejich jenom 23 %, takže která komora by se měla sakra zrušit, když to bereme podle důvěry? Ale opravdu se už našli poslanci, kteří o tom začali úplně vážně mluvit a úplně vážně uvažovat a bláznit veřejnost, kde je to velmi snadné a hned jsou na to internetové reakce: zrušte to, stejně to nepotřebujeme. Protože veřejnost neví, že často jsme zabránili největším zhůvěřilostem, když jsme tady opravili, a dokonce se nám několikrát podařilo poměrně úspěšně uspět i ve sněmovně, že ty právní nesmysly jsme někdy opravili. Občané ovšem nevědí, k čemu jim to slouží. Já se jim nedivím, oni nemají možnost to tak do hloubky studovat.

Ale takovéto jednoduché, zrušme, udělejme, to je strašně jednoduché, ale bohužel to veřejnost to pak štve i tam, kde to k naštvání vůbec není. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:36:41 - 16:37:18:

Já jenom, paní místopředsedkyně, bych načetl ten pozměňovací návrh zákona, který je velmi jednoduchý. V § 2 odst. 3 věta první zní: Sazba poplatku z prvního psa činí až 500 korun za kalendářní rok, a v § 2 odst. 3 věta třetí zní, u druhého a každého dalšího psa činí sazba poplatku až 3000 korun.

Jenom k tomu, co tady říkal pan senátor Vícha. Tam se nic nemění. Já vím o tomto problému s tím druhým, třetím psem, ale nechtěl jsem do toho zákona více zasahovat, takže tam zůstává ta textace stejná. Stejně tak zůstává sazba 200 korun pro seniory, tam se také na tom nic nemění. Děkuji za pozornost.

18. schůze Senátu
1. den schůze – 29.02.2012

--- bod schůze neuveden ---
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:11:10 - 10:12:41:

Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, navrhuji, abychom z pořadu jednání vyřadili bod č. 11, tisk 282, a to z následujících důvodů.

Petice, která je na programu, nebyla určena Senátu, ale Poslanecké sněmovně, která ji také projednává. Včera zasedal petiční výbor v PS, který tuto petici projednal. Byla tam odevzdána - a sem byly dodány pouze kopie podpisů - a petiční zákon jasně říká, že petice musí být podepsány originálně a že pokud dojdou orgánu, kterému nejsou určené, což se v tomto případě stalo, má ji postoupit tomu orgánu, kterému patří.

Není možné, abychom při vší úctě k petičnímu právu dělali petice tak, že uděláme jednu petici, pak sedneme ke kopírce a mohli bychom dojít k tomu, že získáme petici podepsanou 11 miliony obyvatel, i když Česká republika jich má pouze 10. Stačí patřičně petici rozkopírovat.

Senát by mohl eventuálně hlasovat o důvěře, to nevadí, že to ze zákona nebude nic platné, ale byl by to hezký titulek – vláda Petra Nečase padla po jmenovitém hlasování v Senátu. Mohla by se k tomu udělat i velmi veselá tisková konference.

Navrhuji vyřadit tento bod z dnešního jednání. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:33:53 - 10:35:44:

Poznámku k tomu, co říkala paní senátorka Gajdůšková. Samozřejmě, že Senát může projednávat, co si zamane. Dokonce někdy mám pocit, že neprojednává to, co by projednávat měl. Ale že by si Senát mohl říci, že ústavní zákon bude projednávat jako obyčejný, protože se tak svatosvatě rozhodl, to tedy nemůže. Rovněž tak nemůže legálně vyslovit nedůvěru vládě, i kdyby se tak rozhodl. Můžeme o tom klidně hlasovat, ale nebude to mít žádný význam a budeme směšní.

Příčina je někde jinde. Příčina je v tom, že strana, která se tady honosí tím, jak ona by všechno dělala lépe, jak by všechno zařídila, neumí ani základní věci, aby poradila těm, a ty vůbec z ničeho neviním, ti to vědět nemusí, ale aby jim poradila, jak se taková petice píše. Ten zákon je, tuším, z roku 1990, jestli se nemýlím. Pravda, je už trochu zastaralý. Ale platí. My na obcích těch petic řešíme x, takže tam to vědí i petenti, i my. Prostě není možné jednoduše říci, že tím, že můžeme projednávat vše, co chceme, což můžeme, ale v žádném případě to nemůžeme projednávat jako petici. To je evidentní porušení zákona.

Kdybych chtěl radit sociální demokracii, tak přece stačilo rozdělit, těch podpisů bylo dost, protože to naše kvórum je mimochodem velice nízké, a to by měl petiční výbor se tím zabývat, jestli bychom neměli zvýšit kvórum, abychom tady neřešili sloučení dvou škol, mrchožrouta zeleného, kamzíka horského a podobné věci, které nejsou celospolečenské. Já se vůbec nebráním tomu, abychom tady tyto společenské věci řešili, ale mělo by to mít nějakou úroveň, protože nedávno jsme si užili, a sami se tím chlubíme, že Senát je pojistkou demokracie, tak by sám neměl zákony porušovat. Děkuji za pozornost.

Podnět k přezkoumání zakázky MPSV na dodávku informačního systému
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:48:22 - 17:52:50:

Vážený paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já jenom – mně nevadí nic, aby se nekontrolovalo – abychom si ujasnili věci. A ty pořád ujasněné nemáme. My tady máme Úřad na ochranu hospodářské soutěže, který jsme zřídili právě k tomu, aby zkoumal, jestli jsou zakázky správně zadány, správně vyhodnocen. Pak tady máme NKÚ a mohli bychom ještě zřídit nějaký další úřad, který by kontroloval NKÚ, jestli správně kontroluje ÚOHS. O tomto tom přece není! To je ten věčný problém, že nemáme ošetřeno to, že ani předražená zakázka, která je v souladu se zákonem, který komplikujeme stále více a více, takže umožňuje stále více a více machinací, jestli ta zakázka, která vyhrála, je nejlevnější. On ten zákon vůbec nic neříká o tom, že ta zakázka má být správně, že nemůže být předražená. On jenom říká, že když jsou tři přihlášení a jeden z nich je nejlevnější, tak že je to správně. Pak jsou tam ještě nějaké další problémy kolem zadání, ale takto to je. A řešení, nebo obrana proti tomu je jednoduchá.

Kdyby, když se taková zakázky vypisují, byl dán limit, od kterého se soutěží, směrem dolů, což jsme teď u nás zavedli a velmi se to osvědčilo, ušetřili jsme velké peníze. Protože v jednom případě se můžou tři firmy domluvit, řeknou, že si nepolezou do zelí, a jedna z nich to vyhraje, je sice nejlevnější, ale pro toho, kdo si to zadává,to úplně nejlevnější není, nebo není to tak levné, jak by to mělo být.

Kromě toho tady, kdyby nebyly problémy, které nastaly s tím převodem agend, kdyby všechno nádherně fungovalo, tak by po zakázkách nikdo ani neštěkl. Ale protože byly problémy, tak se hledá nějaké jiné řešení a žádáme NKÚ, aby znovu ještě překontroloval, jestli ÚOHS správně překontroloval. Takže se dočkáme toho, že zjistíme, že NKÚ také ještě není ten správný úřad, takže zjistíme ještě jiný úřad.

Ono totiž ani není podstatné podezření, jestli firmu někdo koupil nebo nekoupil, to přece není podstata problému. Podstata problému, aby ta zakázka byla pro toho, kdo ji zadává, co nejlevnější. To je věčný spor, jestli nás zajímá, komu to patří nebo komu to nepatří. Co se stane, když někdo legálně vyhraje zakázku, všechno bude v pořádku a poté se zjistí, že se nám nelíbí majitel. Co tedy uděláme? Zakázku zrušíme.

Přece buď je chyba v zákoně o zadávání veřejných zakázek – pokud je to zadáno správně, tak je úplně jedno, kdo to bude dělat. Kromě toho u takovýchto agend, jako jsou softwary, tam je velice složité a já také nevím, jak to udělat, protože to je taková duševní práce, kde nedokážete vyhodnotit, kolik se odveze kubíků, výkaz, výměr, nic takového tam není, protože to je práce duševní.

Takže je to velice těžké, stejně tak ale, pozor, je těžké, když se někdo jednou v této branži uchytí, tak v podstatě když vám někdo bude spravovat na radnici počítačovou síť, tak je velmi obtížné se toho dodavatele zbavit a najmout si dodavatele jiného. On se k tomu přiváže, má tam jistá práva a je to velký problém z toho vycouvat a udělat něco nového.

Kromě toho se stává, že s nástupem nového vedení kamkoliv se konstatuje, že to staré bylo špatně, a udělá se to nové. Viděli jsme to x-krát při nástupu nových ministrů na ministerstvo, tak se vždycky pohaněl ten starý ministr, udělala se nová výběrová řízení, aby poté přišel třetí ministr, a ten řekl, že ti dva to všechno dělali špatně a že je potřeba udělat ještě nové výběrové řízení.

Takže problém vůbec není triviální, a já si nemyslím, že to, že bychom požádali NKÚ, a on nám vyhověl, že to je řešení toho problému. Řešení toho problému je jinde. Je ve zjednodušení zákona paradoxně, ve zjednodušení zákona o veřejných zakázkách, v povinnosti stanovovat maximální částku,kterou jsme ochotni za tu agendu dát, kdyby tam byla, tak bychom tento problém zřejmě neměli, ale toto sice je velmi populární a všechny to baví, ale nedělám si iluze,že bychom tím, a to není problém úřadu práce obecně, že bychom tím něco ve veřejných zakázkách vyřešili. Děkuji za pozornost.

17. schůze Senátu
1. den schůze – 08.02.2012

Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 262
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:04:13 - 16:22:33:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já nebudu tak filozofický jako senátor Pithart, ale spíše praktický, tak aby tomu všichni rozuměli.

Já jen pro začátek, aby bylo jasno, nejsem žádným zásadním odpůrcem přímé volby, ale jak tady řekl pan ministr, že by se měla vést systémová debata o přímé volbě. Ta se bohužel začala vést včera nebo předevčírem, což je trochu pozdě. Kdybychom měli ještě 3 měsíce, tak byste viděli, jak média poté, co by si prostudovala ony názory ústavních právníků, a už dnes pomalu otáčejí, jak by rychle otáčela, i veřejnost by informovala trošku jinak, než je informovaná dnes.

Přímá volba totiž není výsledkem žádné systémové debaty, ale jenom populistického gesta na téma - "lid si to přeje". Já připomenu dnešní dopolední jednání, kdy tady paní místopředsedkyně Gajdůšková hřímala proti vládě, jenom poznamenám, že 70 % veřejnosti si v tuto chvíli přeje, abychom nepřistupovali k tomu finančnímu aktu...

Takže v jednom případě říkáme, veřejnost si to přeje, a v jiném případě když se nám to hodí, tak říkáme, ne, my se tam musíme připojit, protože si to přejí ty ostatní evropské státy, a že si to 70 % veřejnosti zrovna nepřeje, nás v tuto chvíli nezajímá.

Problém je ale v nás, protože my jsme měli vysvětlovat lidem, že přímá volba není jen tak snadné, nestačí otázka A, na tu vám totiž vždycky každý odpoví ano, jednoduché otázky mají jednoduché odpovědi, ale teprve když se zeptáte na B a C, tak najednou zjistíte, že už to není tak jednoduché, a to je naše zodpovědnost, to voličům nebo občanům vysvětlovat, a paní senátorka Rippelová řekla krásnou větu na ústavně-právním výboru, já jí tu větu připomenu. Nestatečnost se nám vymstí. Moc hezká věta – a já budu velmi pečlivě sledovat sjetinu hlasování, jak bude paní senátorka hlasovat, protože ona má připraveny pozměňovací návrhy, tzn., že nemůže hlasovat pro přímou volbu, protože jinak je zjevné, že by pozměňovací návrhy nemohly být projednány.

Mě velmi mrzí, že nemůžeme hlasovat tajně, to prostě možné není, a je to škoda! Protože potom by se vyjevila možná pravda, než ta, která se vyjeví při hlasování, kdy někteří budou hlavně myslet buď na to, že si to někdo přeje, anebo na to, že je to zrovna populární, zejména ti, kteří jdou letos do voleb, tak mají s tím velký problém. Já jdu letos do voleb, a žádný problém s tím nemám, protože si myslím, že jsem schopen to lidem vysvětlit.

Já jsem kdysi napsal v jiné souvislosti článek, Ústava není trhací kalendář, ale ani posvátná kráva. Chtěl jsem tím říci, že nemůžeme s Ústavou zacházet jako s běžnými zákony, ale nemůžeme zase si myslet, že je nedotknutelná, že ji nikdy nebudeme měnit, protože život se prostě mění. Takže to je náš problém.

A druhý problém je, že tady je takové známkování, kdo je pro přímou volbu, ten je hrdina a naslouchá lidem, a kdo je proti, ten je zloduch. Tak to přece není. Je zcela legitimní hlasovat pro nebo hlasovat proti z mnoha různých důvodů, a to známkování není na místě, ale tak to ve společností chodí, že někdy to bývá tak jednoduché.

Nyní k té možnosti, zda možno vrátit či nemožno vrátit.

Upozorním na § 113 našeho jednacího řádu, který hovoří jednoznačně, že samozřejmě je možno vrátit. Ale i kdyby to nebylo. Zkusme to jenom logicky, neprávnicky a pochopitelně. Přece mi někdo nechce tvrdit, že pokud máme dvoukomorový systém, tak ta jedna komora předhodí té druhé komoře materiál a řekne, ber nebo nech. A ty nám do toho nekecej. To přece možné není.

A já vám řeknu, jak bychom mohli trošku, a teď nevím, jaké použít diplomatické slovo, tak ho řeknu, vydupat s tou druhou komorou, co je tam nahoře. My kdybychom se dohodli, že velmi rychle nazveme tento ústavní zákon senátním návrhem ústavního zákona, a přistupujeme na tu variantu, že ho nelze měnit, do něj bychom zapracovali pozměňovací návrhy, které by se nám líbily, a poslali bychom ho do Poslanecké sněmovny se stejnou větou, ber nebo nech. Sama jsi říkala, že to nelze měnit...

My to samozřejmě udělat neumíme, protože bychom to ani nestihli, protože je stále obrovský spěch, co by se hrozného stalo, kdyby přímá volba už nebyla v těchto volbách.

Včera proběhlo na internetu, a nesouvisí to vůbec s přímou volbou, a je to velmi zajímavé, že astronomové objevili planetu, zatím nejzajímavější planetu a nejbližší planetu, kde možná by byly nějaké podmínky pro život. A ona ta nejbližší planeta je vzdálena pouhých, oni píší pouhých 120 světelných let od Země, a teoretizují o tom, že by teoreticky bylo možné učinit výpravu na tuto planetu. Já to říkám jenom proto, jak jsme malí, směšní, v jakých dimenzích se pohybujeme a platí to i o mnoha jiných. Včera také uniklo z EU a také to nesouvisí s přímou volbou prezidenta, omlouvám se, paní místopředsedkyně, že na jeden litr biopaliva je zapotřebí 1,1 litru nafty. Ejhle, to je ale pro někoho překvapení, ty žluté lány.

Ale my jsme mezi tím minulý týden schválili další o elektrovoltaikách, podporu jakéhosi podivného plynu, kdy se zase samozřejmě ukáže, že pan prezident Klaus měl zase pravdu; k lítosti některých. On ani z toho nemá zlomyslnou radost. A tady se to ukazuje, jak se brzy ukáže těch 17 senátorů, kteří tady hlasovali proti Lisabonské smlouvě, a jak se záhy ukáže těch pár, co budou hlasovat proti přímé volbě v této podobě, jak je tady představená, ta pravda se ukáže velice brzy.

Takže pokud jde o to, jestli můžeme nebo nemůžeme vrátit, tak to je evidentní, že to samozřejmě vrátit můžeme, a precedenty tady byly dány. Připomenu jen ten jeden, protože ten znám důvěrně, to je návrh o tom, že Poslanecká sněmovna se může rozpustit, když se o tom rozhodne, v platném znění 101 poslanců, v našem senátním návrhu 120 poslanců, sněmovna vesele vzala náš zákon jako nosič, upravila si ho jinak, po mém soudu špatně, ale dobrá, protože 120 je ústavní většina, takže to je vlastně nesmysl, my jsme dobře věděli, proč jsme tam dávali 101, ale přece jenom poslanci, kteří si v té době vzali hypotéky, tak se jim zdálo, že je to příliš jednoduché, takže radši tam dali 120, aby se to nikdy nemohlo stát. A prošlo to, nikdo se nepozastavoval nad tím, jestli to bude platné nebo nebude platné!

Daleko horší mimochodem při přímé volbě bude, pokud projdou, ať to budou vládní návrhy nebo senátní návrhy, o tom, jak bude nějaký úřad kontrolovat sdružování v politických stranách a volební kampaně, tam budou problémy, že skoro každé volby bude projednávat soud, protože vždycky ten, kdo nevyhraje, to nějakým způsobem zpochybní, protože onen protikandidát nevykázal spotřebu benzínu na cestách po voličích apod., takže tam se zamysleme, co bychom měli nebo neměli v tom smyslu udělat.

Často se vymlouváme na odborníky, že je třeba naslouchat odborníkům, dokonce máme na to celý NERV, ale vždycky, to je zajímavé, u toho NERVU, oni by se chtěli transformovat v jakýsi úřad, který by měl nějakou moc. Dokonce Agentura pro sociální začleňování napsala do Mladé fronty, že by měla radnicím přikazovat, co mají anebo nemají dělat.

Velmi zajímavé, a říkám to teď v souvislosti s přímou volbou, často zaznívá, že nejlepší by byl osvícený monarcha, nebo dokonce diktátor. Diktátoři mají ovšem jednu velikou vadu. Dokonce i diktátoři, kteří byli velmi solidní, tak by se hodili, byli moudří, ale většinou právě do chvíle, než se stali diktátory. A to se bohužel může stát i s naším novým přímo voleným prezidentem, který ač se bude v kampani tvářit jako velmi milý, hodný člověk, ve chvíli, kdy zjistí, jaký silný mandát má, tak si začne osobovat onu neformální autoritu, a tady už o tom bylo cosi řečeno a je to celkem přirozené, a začne se jaksi domáhat neformálně vyšších pravomocí, než má, a protože žádné pozitivní nemá, tak se samozřejmě bude domáhat i těch negativních a bude sypat písek do soukolí vlády, ať to bude vláda jakákoli.

My už jsme tady mluvili o tom, co by měl mít např. takový přímo volený prezident za kompetenci, např. by mohl mít kompetenci, že v případě, kdy zákon zavetuje Senát a zavetuje prezident, by sněmovna potřebovala vyšší kvórum než 101. Nevím teď jaké, nechci ho tady říkat, ale vyšší kvórum, protože je to asi vážná věc, když se s tím neztotožnil ani Senát, ani prezident, ale jí stačí pohodlně 101 a přehlasuje Senát i prezidenta. To jsme např. v oné systémové debatě vůbec se o těchto věcech nebavili.

To, že někde volí přímo, to žádný argument není. Já jsem velký příznivec anglosaského práva, na rozdíl od rakousko-německo-uherského, ale třeba považuji za naprostý nesmysl, že se snažíme do našeho právního řádu vsunout korunního svědka. Už jsme ho kdysi v Senátu projednávali, tehdy jsme to odmítli, protože jednoduše, a to si často veřejnost myslí, a mně to voliči často říkají, proboha, co tam pořád vymýšlíte za novoty, stačí opsat ten dobrý francouzský, německý nebo rakouský zákon a bude všechno fungovat. A já jim vždycky odpovídám stejně. Ano. Můžeme tu zavést anglosaské právo, pokud přijmeme americkou ústavu včetně přímé volby šerifů, porotního soudnictví apod., ale není možné vytrhnout jeden zákon z právního řádu nějaké země, a implantovat ho, naroubovat ho na úplně jiný právní řád jiné země beztrestně. Vždycky se nakonec ukáže, že to nefunguje.

Německo mělo tu výhodu, že když připojili východní Německo k západnímu Německu, začala platit Ústava Spolkové republiky Německo a bylo to relativně jednoduché. Ale neimplementovali do ní žádné zákony NDR, protože by to prostě nemohlo fungovat. Tam to bylo úplně odlišné. Ale ono to nemůže fungovat. Evropská unie se právě proto snaží tak vehementně, aby to fungovalo, právě proto, aby brzy zjistila, že to prostě fungovat nemůže, protože tolik zemí nemůže fungovat jako federace. Často se říká, když to může fungovat ve Spojených státech, proč by to nemohlo fungovat v Evropě, ale tam to je úplně jiný příběh.

Takže já budu hlasovat proti a avizuji proč budu také hlasovat proti, protože avizuji pozměňovací návrh, který jsem předložil už v ÚPV a který má mimochodem pro českou veřejnost mnohem větší význam než celá přímá volba prezidenta. A hned řeknu, proč. Já ho pro jistotu přečtu, ale pak ho vysvětlím.

Týká se návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993, Ústava ČR, a ten návrh zní: V čl. 1 za bod 13 doplnit nový bod 14, který zní: V čl. 105 se dosavadní text označuje jako odst. 1 a doplňuje se odst. 2, který zní: Náklady na výkon státní správy svěřené orgánům samosprávy hradí stát. V čl. 2 za slova s výjimkou vloží slova ustanovení čl. 1 bodu 14, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 a v uvozovkách.

Český řečeno velmi jednoduše, kdo sleduje sněmovnu, včera jsme řadu zákonů ke cti Senátu vyhráli, byly přijaty sněmovnou ve znění, postoupeném Senátem, a jeden jsme prohráli, a ten se právě týkal pozměňovacího návrhu, který Senát přijal. Týkal se krizového řízení, a tam, přestože se ale aspoň rozvinula debata, a ten, kdo to odmítal, současně řekl, že je třeba vést seriózní debatu, že tento stav není už dále možný, že už i ústavní soud upozornil na to, že pokud bude tento stav pokračovat, kdy se na obce valí další a další státní správa, aniž by současně se státní správou se balily také peníze, dokonce teď jsem se doslechl, a nevím, jestli to je pravda, že se chystá, že obce převezmou školy v plné míře a peníze na ty školy už nebudou mít omašličkované, ale budou je mít jako v daních. Je to naprosto smrtící, protože když to máte v tom, tak vám budou vždycky říkat, že to máte v tom, a vy to v tom mít nebudete, ale budete v tom.

To jen na okraj toho pozměňovacího návrhu. Samozřejmě pokud projde návrh schválit, tak ten návrh nebude přijat. Já se ale nevzdávám, já ho podám jako senátní návrh, a on však jednou se ujme, protože obce to cítí velmi úkorně, zejména obce s rozšířenou působností, které všechny úkoly dostávají, protože prostě nejsou okresní úřady, tak nemáme nikoho, komu by se to uložilo. A my jim to tady klidně krásně ukládáme, ono se hezky, pane ministře, řekne, že stát bude odebírat týraná zvířata, přeložím z češtiny do češtiny, žádný stát žádná zvířata odebírat nebude, ta zvířata budou odebírat obce, takže budeme mít obecní stádo týraných krav a budeme platit jejich výživu. Stát si udělá akorát ten zákon, ale nepošle nám na to žádné peníze.

A to je právě, o tom to je, a mimochodem, ten zákon je velmi úsporný. Já vám přečtu velmi krátkou důvodovou zprávu, která to vysvětluje. Po zrušení okresních úřadů začal stát svěřovat zákonem obcím enormní množství státní správy, aniž by zajistil jeho financování. Obce, a to zejména obce s rozšířenou působností tak hradí stále větší část státní správy z vlastních rozpočtů. Na neudržitelnost tohoto stavu upozornil v minulosti také Ústavní soud. Zavazovat stát financováním přenesené působnosti v jednotlivých zákonech je nepraktické, a proto je navrhováno, aby tato povinnost byla stanovena v Ústavě.

Pokud jde o sociální dopady, žádné, a pokud jde o veřejné rozpočty, kupodivu ta úprava je neutrální. Naopak dojde k úsporám, protože jednotlivá ministerstva budou zodpovědněji zvažovat každý přenos státní správy na ostatní samosprávy, právě proto, že když si vymyslí, zaplatí. Dnes je stav, že si vymyslí a zaplatí obce.

To je evidentní – nebo kraje; krajů se to týká samozřejmě taktéž, abych mluvil přesně, zaplatí samosprávy. A jak se to týká občanů? No, jednoduše. Stát velmi dobře ví, že stačí, aby kraj nebo obec neudělaly jeden kruhový objezd, a lehce zaplatí vydávání občanských průkazů nebo něco jiného. Takže namísto do investic, do obecního blaha platí státní správu, často státní správu zbytečnou, a samozřejmě spousta vydělává – už jsem to tady říkal, že jeden za údržbu těch kabinek na občanky chtějí dvacet tisíc měsíčně, což je neuvěřitelná zlodějna. No, také jsme na to nepřistoupili. Stejně tak, jako jsme nepřistoupili na to, že budeme dávat na veřejnou službu peníze, protože je má dávat úřad práce - ale to už jsem opravdu velmi daleko od přímé volby prezidenta. Ale ono to skutečně s tou přímou volbou souvisí.

Takže jestli chceme, tak opravdu nám nic neuteče, když tento prezident bude ještě volen nepřímo, a teprve další prezident bude volen přímo po té systémové debatě, po které tady volal ministr. Jen tak mimochodem – ten, kdo hlasuje pro, podepisuje rozsudek smrti nad Senátem. Já už jsem dostal na telefon, co tomu říkám, jestli odejdu z politiky? Samozřejmě, zítra začne obrovský tlak na zrušení Senátu, a my se můžeme utěšovat tím, že Senát nikdo nerozpustí, protože na to potřebuje dvoutřetinovou většinu, kterou samozřejmě nemá. Ale nenechte se zmást.

Budou tady volby do Poslanecké sněmovny, a je nabíledni, že některé strany si dají do volebního programu zrušení Senátu. Dají si to do volebního programu a pak zlomí své zákonodárce, tak jako nás lámou teď, že je třeba, když je to v koaliční smlouvě, tak je třeba hlasovat, takže nám zase řeknou, že je třeba hlasovat, protože se tak koalice dohodla, že Senát bude zrušen.

Já v tom případě mám opačný návrh, pokud chceme opravdu šetřit, a všichni volají po většinovém volebním systému, udělejme jednokomorový parlament, zrušme Poslaneckou sněmovnu a máme tady jaksi většinovou volbou volený Senát, silné vlády, všechno funguje, všichni jsou spokojeni, šetří se. Senát přece jenom stojí zlomek toho, co stojí sněmovna. To je tedy, že sněmovna by byla samozřejmě velmi ráda, kdyby Senát nebyl, protože ji zdržuje v tom bohulibém činění. A zdůrazňuji, opravdu to není o tom, jestli teď je tam tahle koalice a tady má převahu jiná koalice, o tom to opravdu není. To je obecné. A bylo to tak vždycky.

To není tak, že teď se to zrovna nehodí a příště, až tam bude někdo jiný, se to bude hodit. To je právě ten problém, že žijeme ne v těch 120 světelných letech, ale v tom našem malém ubohoučkém žití. A já ve svém věku fakt už nemám zapotřebí se něčemu podřizovat, a budu hlasovat tak, jak jsem slíbil. Podle svého vědomí a svědomí! A protože si nemyslím, že to je zásadní věc, kterou dnes musíme odhlasovat, tak budu hlasovat proti. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:25:11 - 19:26:39:

Opravdu, uklidním vás, nevyvolám žádnou další diskusi, ale nemohu se vyjádřit k tomu, co tady říkal pan senátor Štěch na téma kontrasignace milosti.

Je to jeden z takových velkých virtuálních klamů. Protože u nás máme moc zákonodárnou, moc výkonnou a moc soudní. Ve chvíli, kdy někdo prosadí kontrasignaci milostí, tak se z výkonné moci stane moc soudní, protože bude už senát dvou lidí, kteří budou rozhodovat o milosti. To už není milost, to už je soud. Takže jenom, abychom si to ujasnili.

Je legitimní diskuse o tom, jestli už to není přežitek, jestli by se milosti jako takové neměly zrušit. To je naprosto v pořádku a může zvítězit jeden nebo druhý názor. Ale rozhodně nefunguje to, že kontrasignací např. dosáhneme toho, že když oba podepíší a tomu policistovi dají milost, to už by se ani nemělo nazývat osvobodí ho, takže se nemůže stát, že on se znovu něčeho nedopustí. Tak to prostě není. A vzpomínám si na ty případy, kdy byl prezident podezříván z čehosi.

Takže prostě to tak není a jen jsem považoval za nutné, protože to je zásadní věc, zatím nikdo nezpochybnil dělení na moc zákonodárnou, na moc výkonnou, na moc soudní, kromě Evropské unie, ale to je jiný příběh. Děkuji za pozornost.

Zelená kniha: Osvětlení budoucnosti. Jak urychlit zavádění inovativních technologií osvětlení

Tisk EU č. K 141/08
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 21:06:30 - 21:09:27:

Dobrý večer, pan ministr už se bojí, ale tentokrát zbytečně. Tentokrát budu vysloveně pozitivní a budu velmi plédovat, protože už jsem zažil zákaz žárovek 100 wattů, teď nejnověji 60 wattů, poté 40 wattů, a poté i žároviček do baterek. To ovšem není konec. Nahradili jsme slavnostně žárovky úsporkami, a hle, máme tu zase něco nového, takže až to všechno hezky podpoříme, protože Philips, Siemens a všechny firmy jsou připraveny ukončit výrobu úsporných žárovek, protože se příliš neosvědčily, pomalu se rozsvěcely, a zahájit obrovskou výrobu LED, které jsou výborné. Mají tedy jednu vadu, že svítí takovým hnusným bílým umrlčím světlem, které náš pes docela snáší, protože spotřeba žárovky, která stála 340,- Kč, je 1 watt. Takže možná i ten pes se dožije toho, že ta žárovka se nám nakonec zaplatí.

Takže já velmi podporuji, je to další, kdy EU si myslí, že urychlí technický rozvoj, který probíhá naštěstí nezávisle na ní, a ona ho opět urychlí a píše o tom. Spotřeba papíru na podporu je skoro větší, než uspoříme těmi LEDkami. LEDky se osvědčily např. v semaforech, tam skutečně fungují. Osvědčily se i v koncových světlech automobilů, ale nejmenovaná firma, abych nedělal reklamu, přešla zpět k žárovkám u koncových světel, protože zjistila, že když vylisuje to světlo vzadu podobně, jakou jsou LEDky, tak to vypadá taky jako LEDky, ale je to mnohem levnější, protože LEDky mají jednu nevýhodu. Když jedna LEDka odejde, tak vám odejde celá řada. Nelze tudíž jednu LEDku v řadě vyměnit, musíte vyměnit, a to už vůbec není levné a už vůbec to není ekologické.

Takže ale přesto je to nová technologie, já ji podporuji, jen mám obavu, že mezi tím, než my všechny směrnice schválíme, tak tady budou petky. Kdo sledujete internet, tak zejména v Thajsku se objevila úplně nová technologie, protože chýše, které byly osvětlovány otvorem ve stropě, vrhaly ten kužel velmi úzký a v té chatrči nebylo vidět, a kdosi přišel na to, že když vezme petku, naplní tu petku vodou a dá ji do díry do toho stropu, tak je celá chatrč osvětlena. Je to tam velký hit. Živí se tam spousta firem tím, že naplňuje, protože ta voda musí být opatřena nějakým přípravkem, aby se nekazila, aby vydržela, aby nemuseli tu vodu vyměňovat, takže očekávám, než my se vzpamatujeme a z deklarace se stane směrnice a poté nařízení, které zakáže úsporky, tak už tady budeme mít petky, takže přeji Evropské unii mnoho úspěchů v jejím snažení.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 21:09:55 - 21:10:17:

Faktická. Ten pes, co nám umřel, měl 18 let, chyběly mu pouze 3 roky do toho, aby se zapsal do Guinessovy, my se o ty psy opravdu dobře doma staráme. Chtěl bych být naším psem. Tento nový pes je teprv 6 let starý, takže z toho si lze vypočítat, že budeme chtít překonat ten rekord, takže je to poměrně dlouhá doba, která nás ještě čeká.

16. schůze Senátu
1. den schůze – 25.01.2012

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 272
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:53:56 - 14:57:32:

Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové. Já budu velmi stručný. Pokud jde o ústavně-právní výbor, na své 35. schůzi, konané dne 18. ledna, projednal tento senátní tisk a doporučuje Senátu PČR projednaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Pokud jde o věcnou stránku věci, já bych chtěl spíše upozornit na to, že je to jeden z těch příkladů aktivit, které potom musíme opravovat. V rámci boje – tady se pořád proti něčemu nebo s něčím bojuje – tak toto byl boj o střet zájmů, tak se dostane do zákona v podstatě protiústavní ustanovení, které znemožňuje tomu příslušnému zastupiteli hlasovat proti vědomí a svědomí, protože onen orgán může určit, že hlasovat nesmí.

Ono se to muselo nějak do toho zákona dostat, a ten, kdo to tam tehdy dostal, to tam určitě dostal z bohulibého úmyslu, jak je potřeba proti střetu zájmů bojovat. On ten boj spočívá v něčem jiném. Spočívá v tom, že ani zastupitelstva, ani zákonodárné sbory se neskládají z jednoho zastupitele a z jednoho poslance a z jednoho senátora. To zabezpečení, omezení toho střetu zájmů je právě v tom, že když jeden z 200 poslanců má nějaký střet zájmů, tak je prakticky za normálních okolností nemožné, aby byl ten střet zájmů nějak uplatněn, protože hravě těch 199 poslanců přehlasuje.

Je pravda, že my víme, že lobbisté jsou mocní a velmi často dokáží i tyto velké orgány zlobbovat tak, že projdou věci, které vůbec nesouvisí se střetem zájmů jednotlivého zastupitele nebo zákonodárce, ale celého toho orgánu. Ale říkám to proto, abychom se vyvarovali v budoucnu – protože připravuje se zase novela zákona o střetu zájmů, kde zase spousty aktivistů budou navrhovat věci, které se pak ukážou, že jsou to naprosté nesmysly, a zase za dva roky je tady budeme opravovat.

Takže bychom se měli vždycky tomu věnovat v té chvíli, kdy se to projednává. A nám se bohužel skoro vždycky stává, že se tomu nevěnujeme dostatečně, a pak musíme dělat tyto opravy. Ta oprava je evidentní. A v ostatních zákonech to je zase ten rozpor, že když se dělá zákon o krajích, tak my obecní, nám je to jedno, a jim je zase jedno, když opravují zákon o krajích, tak na obce se vykašlou a nechají tam to chybné znění.

Pokud jde o statutární města, tam já chápu rozčilení těch opravdu velkých měst, které mají pocit, že vlastně už je kdejaké město statutární, a oni takové metropole jsou mezi těmi Prostějovy a Teplicemi a malými městy, pro jejich uklidnění – už se pracuje na návrhu, kdy tato města se budou nazývat metropolitní. To vypadá velmi hezky, to je skoro jako v Americe – metropolitní město Praha! Metropolitní město Plzeň! Ale primátoři těchto měst vám zajisté řeknou, že největší neštěstí, které je v životě potkalo, bylo to, že jsou rozděleny na obvody a mají ty obvodní radnice. A každé město, které je takto rozděleno, tak dělá všechno pro to, ale ono to neumí, aby ty obvody zrušilo, protože to přináší samozřejmě obrovské problémy.

Takže ať si tam Prostějov klidně zůstane. On ten rozdíl totiž mezi městem statutárním a nestatutárním je jenom v tom, že ta města, která se zadluží, mají lepší přístup k úvěrům, protože banky, nevím proč, mají pocit, že když to město je statutární, tak je lépe schopno platit své závazky. Netuším tedy proč, ale je tomu tak.

A druhá věc je, že starosta je od toho, aby se staral. A primátor je od toho, aby hrál prim. A to se některým primátorům líbí. Takže doporučuji schválit.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:06:33 - 15:07:59:

Já opravdu nezdržím, jenom návod. Chcete-li potrestat paní senátorku Paukrtovou, schvalme ten Jablonec, protože to, k čemu tam dojde, oni se mohou samozřejmě připojit, ale bez té radnice, a to je ten problém. Oni se připojí jenom tehdy, když tam zůstane ta radnice. Chceme-li ji potrestat, tak to udělejme. Města, která tam byla vyjmenována, to není tak, že k tomu potřebujeme nějaké usnesení zastupitelstva. To vůbec není pravda. Když vezmeme za své tento seznam, potažmo ho rozšíříme třeba o dalších 20, abychom to měli už jednou z krku, tak já si myslím, že když dáme do zákona, že město nevím které bude statutárním, tak bude. To zastupitelstvo není nad zákonem. Když to určíme zákonem, a často se zastupitelstev vůbec na nic neptáme a děláme tady zákony, které jim ukládají bez usnesení zastupitelstva miliony úkolů a nikdo se zastupitelstev neptá, jestli se jim to líbí nebo nelíbí, a určitě si tím neuškodíme. Oni nebudou protestovat, protože neměli usnesení zastupitelstva. Jim se to určitě bude líbit.

Myslím si, že v této chvíli už žádná pravidla nestanovíme, protože to bychom museli zase zpětně statutární města neudělat statutární a začít podle nějakých nových pravidel, ale mezi námi, ono se opravdu nic zásadního neděje, než to, že jestli Jablonec se chce dělit na obvody, budiž mu to přáno. Ona nám to potom paní senátorka bude vyprávět, k čemu tam docházelo. Děkuji za pozornost.

Informace vlády ČR o pozicích vlády na jednání Evropské rady konané dne 30. ledna 2012
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:11:16 - 16:18:31:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére. Já zkusím mluvit tak, aby tomu bylo jasně rozuměno. Já jsem velmi usilovně poslouchal pana senátora Dienstbiera, který jednou větou říkal, že politik se nemá bát a rozhodnout, a druhou větou, že by mělo referendum, aby rozhodlo, jak to má být.

Referendum má ovšem jednu obrovskou vadu, že ono neumí nic jiného, než říci ano nebo ne. A problém, který tu řešíme, bohužel nemá tak jednoduchou otázku, na kterou se dá odpovědět ano nebo ne. To je ten jeho problém. Ono jednoduché referendum je o tom, jestli se má postavit sportovní hala, tam je ta otázka jednoduchá, dokonce ani tam není jednoduchá, v Americe to dělají tak, že "chcete sportovní halu, tak na dva roky bude místní daň zvýšena o 3 %, a pak teprve řekněte jestli opravdu chcete". U nás se to dělá tak, že lidé mají pocit, že stát nebo obce mají nějaké svoje peníze, které drží a nechtějí je pustit, netušíc, že všechny peníze, které státy mají k dispozici, nemají ani jedno euro, ani jednu korunu od nikoho, než od svých daňových poplatníků.

Ten náš problém je v tom, že máme nádobu, která má odtokový kohout a přítokový kohout. Ten odtokový je několikanásobně větší než ten přítokový, takže marně lijeme vodu tak, jak ji lijeme, protože ono jí pořád více odtéká. Samozřejmě mohli bychom zvýšit přítok, ale tam jsou naše možnosti mnohem omezenější než zavřít odtoky. Ale zavřít odtoky znamená to, co tady říkal pan senátor Štěch, že odbory budou první, které budou vyzývat lidi, aby šli protestovat. A děje se to i v těch zemích, kde se pokouší ty odtoky alespoň přivřít - tak okamžitě se najde někdo, kdo vyzve lidi, ať jdou do ulic, a hájí se tím, že říká "oni vlastně zase chtějí, abyste to zaplatili vy, ať si to zaplatí ti, kdo to způsobili". A oni velmi často to způsobili právě ti, kteří volili ty populistické politiky, kteří jim slibovali 13. důchody, šrotovné a nevím jaké výhody, jako by měli nějaké zvláštní peníze, z kterých to zaplatí, ale oni žádné takové peníze nemají.

Pokud jde o Evropskou unii, my býváme často obviňováni, že jsme proti integraci a proti Unii, a já musím říci za sebe, že vůbec ne, já jsem proti socialistické Evropské unii, která, ačkoliv je v krizi, v které je, tak chrlí každý den, podívejte se na internet, na ty speciální stránky, kde máte seznam, to se vůbec nedá číst. Jednak polovina z toho jsou totální bláboly, ale je toho prostě jakoby se nic nedělo, tak se dělají další a další směrnice, které zvětšují ty kohoutky, z kterých ta eura odtékají a na tom přítoku se nic nemění. A tím, že zvýšíme daně, tak se nám nic nestane, protože to zase vezmeme těm, kterým to chceme dávat, a je to koloběh, který bude nekonečný.

Připomenu ještě několik takových zvláštních nechci říkat podvodů, to by bylo možná příliš tvrdé, i když je to ve skutečnosti pravda. Vzpomeňte si, nevyšla referenda, tak se opakovala. Nevyšla ústava, tak se napsalo něco jiného. Těch 17 senátorů, kteří tady hlasovali proti Lisabonské smlouvě, bude mít jednou tam, jak je ta busta - tak pod tím bude mosazná tabulka s jejich jmény. To už se jeví jako evidentní, že ten jejich postoj byl správný, a teď se to jednoznačně potvrdilo. Ve chvíli, kdy Británie suverénně řekla, že to nepodpoří, tak se hledá jiná podvodná cesta, jak to udělat, ačkoliv ta správná, jediná cesta je změna Lisabonské smlouvy. A že ten přenos práv je evidentní, to vám potvrdí kdekdo. A marně budete říkat, že se vlastně žádné kompetence nepředávají. Dokonce i slovutný Evropský parlament, jak jsem včera četl, tak se cítí dotčen, že se všechno odehrává ve dvojici Sarkozy, Merkelová a jim se to dává jenom jako hotová věc, a stejným způsobem se to dává těm státům. A ti, kteří nejsou členy eurozóny, tak dokonce nesmí být ani přítomni. Poláci teď si dali úžasnou podmínku, že aspoň tedy kdyby je tam pustili, do té místnosti. Že tam nebudou nic do toho mluvit, ale že by tam třeba aspoň seděli a slyšeli. Dobře. On jim teď nedovolí ani to, aby tam dokonce jenom s nimi seděli.

Takže já si myslím, že toto řešení není, ať půjčíme nebo nepůjčíme měnovému fondu, je to situace, kdy rodina dluží 10 milionů a její měsíční příjmy činí 40 tisíc. Tak ona, prostě, ať dělá co dělá, nemá žádné možnosti, v podstatě už je v situaci, kdy není schopná žádným způsobem ten dluh splatit, a to je právě situace v Evropské unii, kdy už to nepomůže, protože ta potřeba peněz, která by tu díru zalátala, je tak velká, že i kdyby všichni všechno dali, tak jak je požadováno, tak to stejně nepomůže. Ta cesta je někde úplně jinde, protože ten "přesociální" stát odnaučil Evropany pracovat a v těch zemích, kde ještě se pracovat neodnaučili, tak se teď divíme, že ty země prosperují. Je pravda, že někdy je to v podmínkách, které se nám líbit nemusejí. Myslím tím pracovní podmínky. To je sice pravda. Ale ony i v těchto státech si ty pracovní podmínky zlepšují, tak jak postupně přebírají euroatlantické zásady. Takže i tam se ty pracovní podmínky zlepšují. A že je situace vážná, to je evidentní. Ale že nevyřeší žádné demonstrace, to je ještě evidentnější. Protože demonstrovat se může za cokoli, kdykoli, ale ona z té demonstrace žádná eura nevypadnou, která by někomu pomohla.

Zvyšování daní, nebo tak jak je v usnesení, podporovat daně z finančních operací, to je přece tak jednoduché. A kdo je tedy zaplatí, když tady mluvíme o daňových poplatnících! Když banky budou platit, tak snad si nemyslíte, že ony to zaplatí ze svého. Pak budete víc platit za výpis z účtu, za výběr z bankomatu, a zase to někdo jiný nezaplatí než daňoví poplatníci. Protože – mezi námi – on totiž nikdo jiný není, kdo by to mohl zaplatit, než daňoví poplatníci. Žádný jiný zdroj těchto peněz neexistuje. Takže pojďme se zabývat tím, abychom zjednodušili pracovní právo tak, aby bylo flexibilní, aby se mohly vytvářet pracovní příležitosti, abychom zjednodušili podmínky pro podnikání. A Unie ať se stará o to, aby založila nějaký výbor nebo podvýbor pro likvidaci evropských nařízení a směrnic, který by polovinu z nich zrušil. A stejná situace je v legislativě České republiky, kdy se tady chrlí a chrlí, ale všechny pokusy o to, některé zákony, z nich polovinu paragrafů vypustit, se zatím míjely účinkem a žádné antibyrokratické komise v tom svém úsilí ještě nebyly úspěšné.

Já vím, že ono se hezky hovoří, jak jsem tady slyšel – my se zastáváme vás, kteří se sami bránit nemůžete. Ale jsou to jenom demagogické řeči, protože se to politicky hodí. Ale ono žádné jiné řešení není, než pracovat, pracovat a pracovat. A vůbec to není v tom, že se budeme potupně klanět Bruselu, protože "my jsme chudí a nic jiného nám nezbývá". Jsou jiné země, které jsou menší než my a chovají se v Bruselu docela suverénně. A není to vždycky ke škodě těchto zemí. Děkuji za pozornost.

Návrh občanského zákoníku

Tisk č. 259
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:16:43 - 17:20:18:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já chápu, že 3080 paragrafů, když takto to číslo řekneme, tak to vypadá opravdu děsivě. Ale já už vím sám jeden případ, který se mě určitě nikdy nedotkne, a to je třeba zrovna pacht, protože už do konce života si nikdy nic nepropachtuji, takže ho ani nemusím číst. Možná že se mě dotkne výminek, to ještě nevím, jak dopadnu, ale připomenu, že na konci zákona je 238 zrušovacích ustanovení, ale to není 238 paragrafů. Každá ta jedna jsou další a další paragrafy, které mizí, takže ono to není zdaleka tak drastické, jak to na první pohled vypadá.

Znovu musím zopakovat, že to prodloužení legisvakance je chýra. Je to chýra, kterou každý z vás zná z vlastní zkušenosti, protože až půjdete podat daňové přiznání, tak samozřejmě mnozí půjdou 25. února a neudělají ho ještě teď, byť by mohli, a takto se chováme skoro všichni a nejenom v tomto případě. Probíhá výměna řidičských průkazů. víte, jak to dopadá. Prostě všichni přijdou až na poslední chvíli. Jediná výjimka se teď stala naprosto zvláštní, že všichni najednou si chtějí vyměnit občanské průkazy v naivním domnění, že jsou jakési elektronické. Poté zjistí, že žádné elektronické nejsou, ale to byla výjimka. Většinou všichni všechno necháváme na poslední chvíli. Takže představa, že teď se budou všichni zabývat tím, abychom odstranili některé evidentní drobnosti, které by měly být opraveny, nebo nějaké legislativní připomínky, tak ta přijde na přetřes přesně několik měsíců před tím, než zákon bude mít nabýt účinnosti. Není to jediný případ. Že bude novelizován, tak jako trestní zákoník, o kterém jsme si také mysleli, že bude pevný a on není, to je jiná námitka. To je moje dlouhodobá obava, která ale nesouvisí s textem občanského zákoníku, ale s tím, že si prostě myslím, že doba není pro kodexy vhodná. Doba, kdy platily tyto velké kodexy, které skutečně byly vypracovány s takovou péčí, že se měnily jen zcela výjimečně, je dávno pryč. A je dávno pryč z mnoha důvodů – z důvodů, že technologie postoupily. Vzpomeňte, když jsme tady řešily oněch 34 nějakých omamných prostředků, co prodávali v těch krámech, a zákon ještě ani nevyšel ve Sbírce zákonů a už se objevily jiné, které pod tu judikaturu nespadaly, tak jsme museli zase vymýšlet. Někdy to prostě není možné! Typický je internet, kde můžete dělat, co chcete, ale nedokážete ho zregulovat, protože než uděláte tu regulaci, tak se zase vymyslí něco jiného. Podobné jsou hrací automaty, triplexy, multiplexy, fiplexy, prostě vždycky se najde něco nového, co v zákoně nebude, a budeme to muset opravovat.

Musím za sebe říct, že kdyby nic jiného, tak mě potěšilo, že můj desetiletý boj proti socialistické výměně bytů konečně zvítězil. A přesto se vůbec nic nestane! Když jsem vám to tady xkrát navrhoval, vždycky byly námitky, aby si je mohli vyměňovat. Oni si vždycky budou moci vyměňovat byty, a dokonce k tomu vůbec nebudou potřebovat občanský zákoník, protože když se dva majitelé bytů nebo pronajímatelé a dva nájemci dohodnou, tak si to prostě udělají, udělají si to, jak budou chtít, a nás k tomu vůbec nepotřebují! Byly tady dokonce případy, kdy měl lékař pronajatu ordinaci, aniž by měl na to jakýkoliv papír, protože...
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:20:22 - 17:20:31:

A o čem tady mluvím? O čem tady, pane místopředsedo, mluvím? O nájmech! Ty jsou jednou velkou částí občanského zákoníku!
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:20:30 - 17:22:27:

Děkuji. Druhým velkým problémem, ale přesto správným, je to, že revoluční změna, stavba jde za pozemkem. Když jsme měli semináře ÚPV, tak se odhadovalo, jak dlouho bude trvat, než se tento stav napraví, a pohybovalo se to od 10 – 15 - 100 let. Ale to na tom vůbec nic nemění, že je to prostě správně. Protože kdybyste viděli, co se děje, a já mám s tím zkušenosti, když si v dražbě jeden člověk koupil dům a druhý pozemek, co potom následovalo, co si lidé dělali navzájem, že paní vyšla z domu, ale bohužel pozemek před jejími dveřmi byl cizí, takže ona sice si mohla otevřít, ale nesměla na něj šlápnout, to je evidentně správně. Že to bude dlouho trvat, že to budou problémy, oni se budou muset nějak dohodnout, ale veškeré nové případy už budou správně podle tohoto občanského zákoníku.

Takže já bych moc prosil ty, kteří věří tomu a tvrdí, jak to tvrdil pan kolega Dienstbier, a já mu věřím, že není účelem legisvakance nějaké politické šachování o tom, že by se pak mohlo zrušit, on to řekl, tak jestli tomu tak opravdu není a jestli je tam jenom opravdu upřímně míněná snaha, by byl čas se s tím seznámit, tak vás velmi prosím, schvalte ten zákon, tak jak byl napsán, protože jedině tím donutíme ministerstvo k tomu, aby rychle pracovalo, protože když mu necháte dlouhou legisvakanci, tak ono také nebude dělat nic, protože ho převálcují jiné problémy, a když pracuje ministerstvo pod tlakem, tak je to vždycky dobře, že, pane ministře. Takže když to schválíme v té podobě, jak to je, tak ten nejhorší případ, který se může stát, že přijde doba, že se účinnost bude muset o rok odložit.

Ale já mám obavu, že když schválíme dlouhou legisvakanci, bude to spíš ke škodě věci, než k jejímu prospěchu. Děkuji za pozornost.

16. schůze Senátu
2. den schůze – 26.01.2012

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 269
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:12:39 - 09:16:08:

Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, já bych jenom rád avizoval, pokud projde zákon do podrobné rozpravy, připomenu, když tady byl krizový zákon, tak Senát jednoznačně přijal pozměňovací návrh, který říkal, jednoduše řečeno, to, že pokud stát ukládá samosprávám další a další povinnosti ve státní správě, tak je má také zaplatit. Dopadlo to jako skoro vždycky. Sněmovna nás přehlasovala. Takže se to tam nedostalo.

Opakovaně se pokusím prosadit to alespoň do tohoto zákona. Pozměňovací návrh zní, že v čl. I, bod 41 dosavadní text 27a označit jako odst. 1 a doplnit odst. 2, který zní – náklady spojené s výkonem přenesené působnosti podle odst. 1 hradí stát.

Pracovníci ministerstva namítali, že zřejmě možná žádné nevzniknou, což je vynikající. Protože pokud žádné nevzniknou, tak to tam může být, a nic se nestane. Zkušenost je ovšem přesně opačná. Stále vznikají náklady. Samosprávy namísto toho, aby se věnovaly samosprávě, tak se čím dál více věnují státní správě. A obce s rozšířenou působností v podstatě vytvořily soustavu okresních úřadů. My jsme je sice zrušili, ale okresní úřady měly výhodu, že byly financovány ze státního rozpočtu. U obcí s rozšířenou působností je to tak, že dostávají stále další a další úkoly, které pak plní pro obce, které jsou ve správním obvodu. Starostové se tak často dostávají do velmi složité situace, protože lidé v obcích nechápou rozdíl mezi státní správou a samosprávou a mají pocit, že jedna samospráva velí druhé. Já např. můžu, když budu mít vztek na starostu blízké obce, tak tam zakázat nařízením mojí rady vstup do lesa. Já to nedělám, ale kdybych chtěl, tak bych to mohl. Mohl bych také např. nařídit, aby obce, které neustále posunují značky "počátek obce" kilometry do polí, ačkoliv zákon říká, že značka má být až tam, kde je souvisle zastavěné území, tak bych jim také mohl nařídit, aby značky posunuly. Ale myslím, že to není můj úkol ani úkol žádného starosty obce s rozšířenou působností, protože oni zatím stále jsou voleni, a nejsou to státní úředníci.

Za několik týdnů – až tady budeme projednávat prezidentskou volbu, tak avizuji, že s pokusím dát pozměňovací návrh k čl. 105 Ústavy. Kdyby se toto opatření dostalo do Ústavy, tak by nám odpadly tyto drobnosti. Bylo by to jasné a jednoznačné. Nemuseli bychom to potom do každého zákona dopisovat. Takže vás prosím, stejně jako jste to udělali, když se projednával krizový zákon, o podporu.

Pokud jde o to, že má stát obavy, že by hradil více – ujišťuji vás, že stát by na tom velmi ušetřil, protože jednotlivá ministerstva, která v současné době nikdo nekoordinuje a každé si hraje na svém písečku, což je dlouhodobý problém ČR, tak by si velmi rozmyslela, aby do zákona dávala nějaké úkoly v přenesené působnosti, protože by si musela vždycky uvědomit, že bude platit. Teď je to tak, že ministr zdravotnictví slíbí lékařům platy, a platí jim je někdo jiný. To říkám jenom jako příklad. A to se dělá velmi dobře. To já budu také někomu slibovat; zvýšené platy učitelům, když já jim je neplatím. Takže by je měl platit ten, kdo si objednává. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:22:29 - 09:22:50:

Já už jsem ho přečetl, ale pro pořádek ho přečtu v podrobné rozpravě. Pozměňovací návrh výtisku 269 k článku I. body 41 – dosavadní text § 27 se má označit jako odstavec 1 a doplnit odstavec 2, který zní: Náklady spojené s výkonem přenesené působnosti podle odstavce 1 hradí stát.

14. schůze Senátu
1. den schůze – 07.12.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 233
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:39:22 - 13:42:31:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já budu jenom chválit na rozdíl od předřečníků. Já zkusím vypíchnout z tohoto zákona, co se mi v něm velice líbí.

První, co se mi v něm velice líbí, že poprvé příští prázdniny budou maminky v našem městě si moci dát i o prázdninách děti do školky, což doteď nemohly, protože zákon byl takový, že podle správního řádu mohly přijmout jenom tolik dětí, resp. kolik dětí měly ve stavu, tolik jich měly a žádné dítě nemohly přijmout navíc.

To se teď pozitivně mění, budou moci. Tehdy ministerstvo školství doporučovalo, aby si učitelky udělaly živnostenský list na prázdniny a provozovaly o prázdninách školku jako živnost. To mě velmi pobavilo. To nám tedy vyřešilo velmi vážnou situaci, kdy jsou školky často celé dva měsíce zavřené, z tohoto důvodu, v některých městech porušují zákon a mají některou školku otevřenou jenom do chvíle, než tam dojde k úrazu nebo k něčemu podobnému.

To je první pozitivní bod.

Druhý pozitivní bod, že jsme se posunuli k odstranění nesmyslu zavedeného paní ministryní Buzkovou, a to je bezplatný poslední ročník školky.Teď je tam aspoň ten posun, že už pouze 12 měsíců bude ta školka bezplatná, protože vychytralé některé maminky si opakovaně dávaly odklad školní docházky a aby měly méně starostí, tak nechávaly děti zadarmo tři roky ve školce a ten rozdíl platila obec. Doufám, že to není poslední krok, že se nakonec dopracujeme k tomu, že to je nesmysl, protože vždycky to někdo zaplatit musí a že se snad dopracujeme i k tomu, že obec jako zřizovatel bude moci taky určovat, kolik se v té školce bude platit, protože vyhláška ministerstva říká, že může platit jenom 50 % investičních nákladů za loňský rok, takže ona nemůže regulovat ten počet vůbec ničím, a jenom platí a jenom platí.

Pokud jde o velký problém s tím, jestli všichni ředitelé budou dělat konkurz nebo nebudou dělat konkurz, tak musíme zapátrat v minulosti. V minulosti to tak prostě nebylo. V minulosti jsme všichni věřili tomu, že funkce založená na jmenování je právě proto založená na jmenování, že ten, kdo jmenuje, tak taky odvolává a nemusí k tomu říct žádné písmeno navíc. To je prostě podstata té funkce, že to není funkce, která vznikne na základě nějakého výběrového řízení, které se sice dělá i tam, kde je funkce stanovená jmenováním, což je protimluv a nesmysl. A jak taková výběrová řízení vypadají, to přece všichni víte. Může se přihlásit třeba 50 lidí, ale když ten, kdo o tom rozhoduje, bude mít zájem, aby tam byla teta hejtmana nebo někoho jiného, tak tam ta teta bude, že.

Nefunguje to tak jenom ve školách, funguje to tak i v Senátu, kde také se kancléřem stane ten, koho chceme a výběrové řízení naoko vypadá jako velmi správně. Zákon o veřejných zakázkách je proti tomu taškařice.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:42:35 - 13:44:32:

Já mluvím právě k věci.

Kdosi si tedy prolobboval, že ředitele, stejně jako vedoucího odborů na městském úřadě, nelze odvolat, ledaže by kradl, zabil maminku nebo něco podobného. Předtím to bylo tak, že kdo jmenoval, tak odvolával. Kdyby tomu tak bylo i teď, tak tuto starost nemáme, máme jednoduchý zákon, že zřizovatel jmenuje a odvolává, při vědomí si toho, že samozřejmě nastávají situace, že se vymění vedení zřizovatele, a "kór" při dnešní velké nezaměstnanosti je potřeba některé lidí speciálně zaměstnat, tak se může stát, že to není úplně objektivní hodnocení a může se stát ředitelem i ten, který by se normálně ředitelem nestal. Ale ona většinou pravda se ukáže a když je úplně neschopný, tak se na to časem přijde.

Situace jsou tak absurdní, že například na městském úřadě jmenuje podle jednoho zákona vedoucího odboru městská rada a podle druhého zákona tajemník. My to tudíž děláme tak, že ho jmenujeme oba, pro jistotu, abychom se v žádném případě nedopustili porušení zákona.

Pane ministře, kdybychom se tedy vrátili k původnímu způsobu, že ředitele prostě jmenuje zřizovatel, je to tak i v jiných jmenovaných funkcích, tak ten top problém nemáme a nemusíme tady číst dopisy primátora o tom, jak to bude v Praze složité, protože je tam hodně škol a školek. Teď si možná někteří ředitelé zadělali na průšvih, protože stávkovali, takže už si připravili ten svůj konkurz dopředu. A myslím si, že i v jiných zákonech to zbytečně komplikujeme.

Někdo to tady řekl, myslím, že pan senátor Chládek, prostě ono nám to prostě nabývá a nabývá, místo aby nám to ubývalo a ubývalo. A my pořád věříme tomu, že když bude mít zákon víc paragrafů, tak bude lepší. A ono je to skoro vždycky tak, a to mi všichni potvrdí, že každý nový zákon je vždycky horší než ten předchozí. Děkuji za pozornost.

14. schůze Senátu
2. den schůze – 08.12.2011

Návrh zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů

Tisk č. 240
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:31:43 - 14:46:26:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, na začátku řeknu, že panu ministrovi Kalouskovi se jako vždycky povedl kolosální kousek. JIM (Poznámka: Senátor v tomto případě použil výrazu "džim"), který je opravdu vážným zákonem, který je zásadní, tak tomu se skoro nikdo nevěnuje. Všichni se soustředili na hazard. Je to dobrý tah, pane ministře, chtěl bych to tak umět. Protože já jsem si toho "džima" (myšleno JIM) poctivě přečetl a našel jsem tam spoustu věcí, které nás jistě budou příští rok, jak postupně budeme objevovat, co tam všechno je, tak nás to začne zajímat.

Nicméně zpátky k hazardu. Víte, hazard je tady odjakživa. My si to nechceme přiznat. Obyčejný kamión, který na jedné straně vypadá jinak než na druhé, tak když ho hodíte, tak je to panna-orel, a nepotřebujete mince. Když vznikly mince, tak už hazard začal svůj veliký rozvoj. Začalo to tím panna-orel, a pak už se o mince začalo hrát. A můžete hrát o cokoliv. A hazard, je také hazard s láskou, hazard se zdravím. Jeden z nejhorších hazardů je hazard s důvěrou. Protože když ztratíte důvěru, tak se velmi obtížně důvěra dává zpátky. Někteří si pamatujeme, jak jsme hráli "čáru", bylo to zakázané ve škole; jedna ze zakázaných hazardních her, o desetníky, o pětníky, později o koruny, když už jsme byli bohatší.

Na celé diskusi mě zaujala debat u kulatých stolů, kterých se odehrálo několik, kdy se uvažovalo o tom, jestli pokryje hazard, nebo není hazard ... Zamyslete se nad tím, teď se stává hazardní hrou, přitom náš reprezentant dosáhl velkého úspěchu v Las Vegas – chtěl bych to tak umět. Já jsem musel konstatovat, že i golf je hazardní hrou. Pokr je založen na tom, že je zčásti na štěstí, jak vyjdou karty, a zčásti na hlavě, jak člověk s kartami umí hrát. Golf je založen více na tom, jak člověk umí do toho tou holí praštit. Ale představte si, když je vítr jako byl včera, tak se golf stává hazardní hrou, protože ani génius neumí odhadnout, po jaké dráze míček poletí, když fouká 20 metrů za sekundu. A takto bychom mohli pokračovat ...

Boj proti hazardu je něco jako boj za mír. Je nekonečný! Trvá dlouho. Ale zvláštní je, že peníze z hazardu nesmrdí nikomu! Těm, kteří představují to nejmorálnější ve společnosti – různé neziskové organizace, sportovci – když jde o boj o peníze, tak najednou morálka jde stranou! Ať nám spadne, a taky těm, ještě těmto – a ono to nějak nevychází, protože nastavovačů je víc, než to co se z toho sype.

Pokud jde o rozdělování částí výnosů přímo společnosti – co byste jiného čekali? Když budu majitelem loterijní společnosti a současně vlastníkem fotbalového klubu, tak kam asi myslíte, že budu dávat přednostně peníze? No, do toho svého klubu ... To je přece naprostá logika, a ani jinak to nemůže být. Anebo když budu mít agenturu s modelkami a můj manžel bude tím, kdo něco provozuje, tak kam asi půjdou ty peníze? Mé nadaci, která dělá módní přehlídky ...

Takže boj pokračuje, pokračuje. Máme tady různé lobby. Nechávám na vás, jaké pořadí si vymyslíte. Já tvrdím, že jsou tři nejsilnější lobby. Trošku elektrovoltaiky se do toho v posledních letech namotalo, ale to není podstatné, ty zase "chcípnou" a přijdou jiní.

Ale jsou to myslivci. Vzpomeňte na přijímání mysliveckého zákona, který byl takhle tlustý, a prezident Klaus tehdy omdlíval, když ho viděl.

Pak jsou tady vinaři. To je naprosto úžasné lobby, které si vymohlo, což si hazard nikdy nemůže vymoci; které si vymohlo nulovou daň na víno, a jestli někam platí, tak platí do svého vinařského fondu, takže je to totéž jako loterie, které rozdělují peníze svým kamarádům. Oni jakoby platí daně – ale sami sobě – to je geniální způsob. Ti, já si myslím, že jsou to dobří borci!

Nu, a pak je tady hazard! Hazard po roce 1990 se velmi rychle rozvíjel. Ostatně nejinak rychle, jako neziskové organizace, různá občanská sdružení, protože to bylo velmi snadné. Jakmile vznikne nezisková organizace, tak nabude dojmu, že když vznikla, tak ji někdo musí nasypat nějaké peníze ... Ale ona si vůbec neuvědomuje, že zákon říká něco úplně jiného. Že nezisková organizace má jisté výhody; např. není zdaňovaná, pokud všechny peníze, které získá, tak zase vrátí do toho, čím se zabývá. Samozřejmě jsou charitativní organizace, které mají potíž, protože dělají činnost, která příliš nevynáší. Je to stejné, jako kdybyste na radnici chtěli, aby sociálka zvýšila příjmy města, když ona jenom vydává, a nic nepřijímá. Takže ony se rozvíjely velmi rychle.

Sportovci – to už je stará garda. Ti už to umějí dlouho. A zapomněli jenom na jednu věc. Můžete mi říct, který sport, kromě malých sportovců, kteří hrají fotbal někde na vesnici, není profesionální? Chcete mi snad tvrdit, že olympiáda je neprofesionální? Vzpomeňte si na ty čachry s tím, když jednotlivá města bojovala o to, kdo bude pořádat olympiádu v naivním domnění, že na tom vydělají, třeba Řekové, říkali, že, jak to bude príma...

Už se těším na Londýn, jak tam zase budou výpravy, kde bude praporečník, za ním tři atleti, a 20 bafuňářů z místního olympijského výboru, který tolik lobbuje za to, aby dostával peníze. Zapomíná na to, že i olympijský výbor má svůj podíl na tom, co se stalo se Sazkou. I on tam měl svá želízka. A nechali si Sazku ukrást, a teď brečí! Stejně jako tepličtí hokejisté, kteří si nechali ukrást stadion, a teď brečí, že se bourá! A ještě majitelé jsou drzí, a říkají, město ať se postará, protože je to na jeho katastru. Takže ono to není všechno tak pěkné, jak to navenek vypadá. Pokud jde o obce a sport, tak teď dochází k zvláštní situaci. Jak pomalu vysychají prameny peněz, tak kam myslíte, že přišli zástupci ČSTV, kteří teď mají veliké problémy? No, na radnici! Vy nás přece musíte zachránit! My jsme tady od vás, z města? Naštěstí, protože se už dlouho známe, tak věděli, že jsme popili kafíčko, pak odešli – sice mile, ale bez jakéhokoliv příslibu. Protože – kam bychom přišli?

Nicméně, pokud jde o sport mládeže, tak musím říct, že obce jsou velmi štědré. Některá města jsou dokonce tak štědrá, že podporují profesionální kluby, kde platy, kdyby veřejnost znala, tak by podle toho plat železničního ombudsmana, byl opravdu srandičkou!

Kdysi jsem nabízel našemu fotbalovému klubu, že si ho vezmeme pod svá křídla, a že bude naší příspěvkovou organizací. S tím, že kapitán mužstva by měl 25 tisíc a hráči 20. Kupodivu jsem s tímto velmi vstřícným návrhem nijak neuspěl. Vůbec s tím nesouhlasili, že se jim to hrubě nelíbí, že za to by se opravdu, opravdu neuživili.

Pokud jde o profesionální sport, tam by měla být situace úplně obrácená. Jestli Plzeň postoupila do Evropské ligy nebo poháru nebo čeho, kde se sazby, které dostává mužstvo, které postoupí a vyhrává, počítají na stamilióny, tak by přece bylo přirozené, že by část z příjmů dala také městu, ve kterém působí... To snad je normální. Obráceně to funguje, proč by to také nemělo fungovat takto? Když vyhrávají a jsou profesionálové, tak ať pomůžou tomu mladému sportu! Petra Kvitová, kterou miluji, určitě by mohla z těch "pětasedmdesáti" založit nějakou tenisovou školičku – a školit mladé.

Ale my jsme si zvykli, že tyto organizace tady jsou – my tady jsme – a vy se o nás postarejte.

Pokud jde o vlastní zákon, tak souhlasím s tím pozměňovacím návrhem. Jenom připomenu pár věcí. Místní poplatek za jeden, tehdy nebyly terminály, to byly jenom primitivní bedny, tak poplatek za tento automat byl 20 tisíc korun za čtvrtletí, nikoliv 5 tisíc korun.

Pak se odehrála zvláštní situace ve sněmovně – mně to vyprávěli poslanci – že zvláštní lidé v bílých pláštích, nemyslím lékařských, ale mongomeráckých, stáli na galerii a poslanci měli obavy, že pod tím kabátem mají škorpiony. A proto souhlasili s tím, že poplatek na místo 20 000 Kč bude pouhých 5 000 Kč.

Mimochodem, kdyby opravdu někdo myslel vážně, že chce regulovat hazard pomocí místního poplatku, tak je to velmi snadné. Stačilo by dát do zákona, tak jako je to u nájemného, že obec může tento poplatek zvýšit každoročně nejvýše o 10 procent. A ujišťuji vás, že tam, kde by to ta obec chtěla, tak by automaty mizely jak houby před deštěm. Pokud by chtěla, pokud by nechtěla, tak by je regulovala podle své potřeby.

Druhý způsob regulace je ještě lepší. Kdo je tady pamětníkem, tak si ještě pamatuje jeden z nejlepších zákonů o obcích č. 367/1990 Sb., který byl velmi jednoduchý, účinný a fungoval, od té doby se z toho stala absolutní bramboračka. Obsahoval § 15, který zněl: Bez souhlasu obce nelze zřídit v obci provozovnu, která by ohrožovala životní prostředí. Kde byli tehdá zelení a už tehdy tento moudrý paragraf existoval. Kdyby se doplnil o větu – která může ohrozit veřejný pořádek, tak sice by mohlo ministerstvo dávat licence na miliony terminálů a všeho možného, akorát by byl problém, že oni by to neměli kde provozovat, protože pokud by obec nedala souhlas, tak by ani pronajímatel nemohl svůj dům pronajmout pro hernu, což je mimochodem také zvláštní, že ti občané, kteří teď tolik bojují proti automatům, mají většinou domy a v těch domech jsou herny, oni jsou počestní občané, ale protože herny platí víc než prodejna botiček, tak tam ty herny pronajmou. Dokonce i někteří poslanci, jak se ukázalo při projednávání, také mají domy, ve kterých jsou herny.

Naše město nemá žádný nebytový prostor, kde by byla herna nebo kasino, žádný neexistuje. Všechno jsou to soukromé domy, ale pozor! – řekněme si také pravdu – herny jsou druhým největším zaměstnavatelem ve městě, ač se vám to nezdá, že herna má v průměru čtyři zaměstnance, když je ještě v baru nebo v hospodě, tak tam můžete připočíst kuchaře a číšníky. Mimochodem, restaurace tvrdí, že pokud by tam ty bedny neměly, tak je konec, že z toho jídla by se neuživily, čili v mém městě je to řádově 800 až 900 nezaměstnaných v případě, že bychom přistoupili k totálnímu zákazu heren.

Mimochodem, to, co se teď děje, mi silně připomíná 50. léta, kdy rezoluce rovná se vyhláška, obec, která nemá vyhlášku, je považována za vyvrhele a podporovatele hazardu. Jedna naše obec, nebudu ji jmenovat, vydala vyhlášku a zakázala sázení po telefonu. Velmi mě to pobavilo. Zkuste to domyslet – zakážeme sázení po telefonu, jak budete sázení po telefonu kontrolovat. Ono může být po mobilu, po pevné lince. Jedině odposlechem, to můžete. Nebo jsem si to spojil s tím, že až teď budou chodit ti úředníci kontrolovat, jestli někdo nepálí petflašky, že by se mohl rovnou mrknout, jestli náhodou nesází po telefonu.

K takovým absurditám vede taková kampaňovitost. Vloni o automatech nikdo vůbec nemluvil, nikdo o nich nevěděl, byl klid. Najednou teď je tady kampaň celorepubliková a každý, kdo má k tomu nějakou výhradu, tak je považován za nějakého podporovatele hazardu.

Pokud jde o sázky na utkání apod., tak mě velmi zaujaly poslední zápasy, tehdy všichni tipovali, že Tipsarevič to nechá Djokovičovi, a Tsonga to nechá Berdychovi, a na tom by se daly vydělat těžké peníze! On to nenechal ani Tipsarevič Djokovičovi, ani Tsonga Berdychovi. Mimochodem, v těchto sportovních sázkách, znáte ty příběhy, jak si fotbalisté sází sami na sebe a pak si nechají dát tři góly a vydělávají peníze, takže ono to také není s těmito sázkami tak všechno zlato, co se třpytí.

Mě velmi mrzí, že tady není paní senátorka Gajdůšková, protože já nevím, jestli to za ní někdo řekne. Ale prosím vás, řekněte to někdo. Že koruna věnovaná sportu znamená čtyři koruny pro společnost do státního rozpočtu. To vymyslel Mezinárodní olympijský výbor, tuším někde ve Švýcarsku, jako geniální věc. Takhle by se to všude mělo dělat. A mně se to hrozně líbí, protože kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo z těch čtyř korun, pak bych tam dal tu miliardu, vyinkasoval ty čtyři a ty dvě bych dal do zdravotnictví a dvě do sportu. To by bylo geniální. Samozřejmě, že je to totální nesmysl, že podpora sportu implikuje samozřejmě pozitivní jevy, kromě toho, že léčení zraněných sportovců stojí zhruba tolik, co léčení kuřáků, to si málokdo uvědomuje. Zkuste si to uvědomit, kolik je úrazů i při amatérském sportu. Pan ministr by o tom mohl mluvit celé hodiny, kolikrát už jsem ho viděl s holí. Jenom z "blbého" tenisu, a co ti squashaři? Ti squashaři to mají furt, a je dost doktorů, kteří tomu rozumějí, tady to natržení, jak zabrzdí. Pak mu to tady praskne. Ta kolena se operují opakovaně! To není proti doktorům! Vy to umíte, ale dobře víte, že jeden meniskus znamená stonásobný meniskus, protože už nikdy se to nedá dohromady a opakovaně se operuje za peníze daňových poplatníků. Nemluvím o zraněních na lyžích apod.

Takže ono to také není s tím sportem tak jednoduché. To heslo "Sportem trvale k invaliditě", kdo tady viděl bývalého senátora Koláře dnes, tak by viděl ho s tím límcem, on to tedy náhodou měl také ze sportu, jel na kole a proti němu vyjelo auto. No, to se někdy stává. I toto je tedy k zaznamenání.

Jenom na konto toho. Já bych vůbec nebránil provozovatelům loterií, sázek, automatů, ať dávají sportovcům, neziskovkám, komu chtějí, když to bude z jejich zdaněného zisku. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:26:25 - 16:29:01:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já, jak jsem teď chvíli to poslouchal, tak jsem si našel nového koníčka. Začnu teď překládat z češtiny do češtiny. Není to poprvé. Někdy mluvíme všichni česky, a přesto každý o něčem jiném. Řeknu vám dva příklady.

Pan senátor Vícha tady mluvil o tom, jak obce u nich výborně už mají vydané vyhlášky a jejich voliči jsou teď nadšeni, protože mají pocit, jak čtou titulky v místních novinách, že od Nového roku v jejich obci nebude žádný terminál a žádný automat. Ó, jakého se dočkají překvapení, že po Novém roce zůstane všecko tak, jak bylo, protože ještě tři roky tam všecko bude!

Je to velmi vychytralé, protože ta zastupitelstva, která teď momentálně v obcích vládnou, budou tři roky inkasovat, ať tak nebo tak, a zastupitelstvo, které přijde v roce 2014, kdy už nabude účinnosti ta tříletá lhůta, tak už nebude mít nic.

To jenom, aby nám bylo jasné česky, o čem se mluví.

Ještě vtipnější byl příspěvek pana senátora Škromacha, který avizuje pozměňovací návrh na úrazové pojištění, to je velmi dobré a žádoucí. Akorát přeloženo do češtiny to znamená, že zvítězil poslanecký návrh 30 – 30 – 30, jestli si to uvědomujete. V takovém případě totiž Sněmovna nebude mít jinou šanci, než nás přehlasovat.

Nevím, jestli to je systém, který se navenek tváří jako boj s hazardem, ale v pozadí má skrytu fintu, podobně jak s přímou volbou prezidenta, kdy všichni teď hledají, jenom na koho by to spadlo, že ta volba nebude.

Mám tady další požadavky. Integrovaný záchranný systém by také chtěl něco, jestli by nešlo. Pak jsou tady strážníci městských policií, kteří také už teď nemají ty příjmy, jak měli. A zejména Policie ČR, která má obrovské finanční problémy, že by se jím taky něco mohlo rozdělit.

Pokud jde o Integrovaný záchranný systém, tak tam mi to připadá jaksi mírně na hlavu, protože to je výsostně věc, která má být financována ze státního rozpočtu, stejně jako Policie ČR, případně strážníci městem, které je zřizuje.

Jen pro vaši informaci. Za tu dobu, co tady tak plamenně všichni hovoříme, státní dluh České republiky vzrostl – a to nemyslím jenom ty půjčky, co už si teď berou lidé na Vánoce, teď mluvím o státním dluhu – o 62,107.200 Kč. Je to škoda, mohli jsme je možná některým neziskovkám rozdělit. Dík za pozornost.

14. schůze Senátu
4. den schůze – 14.12.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 241
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:06:37 - 11:26:27:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já mám takový problém, kde začít, kde skončit, protože já si pamatuji ještě dobu, kdy tento problém nebyl, protože cena se stanovovala tak, že se vypočítal materiál, mzdy, režie, pak režie správní, a vyšla cena. Když si někdo chtěl něco koupit, tak se podíval do ceníku. Většinou se obrátil na organizaci, která zajišťovala velkoobchod, ať to byl Elektroodbyt, Technomat nebo někdo jiný, a tam si to koupil. To byly doby. Pak byla doba v 90. letech, kdy žádný zákon o veřejných zakázkách nebyl, a přesto se veřejné zakázky zadávaly, nikdo se nad tím nepozastavoval. Pak byl první zákon o veřejných zakázkách, a já vám připomenu, jaké tam byly limity. Tam byl limit 1000 Kč na nákupy a 5000 Kč na stavební práce. Kdepak jsme ještě? Tam se nedostaneme ani za 50 let. Tehdy byl předsedou vlády Václav Klaus a nevěděl to, nebo si to neuvědomil. My jsme mu to na jednom jednání řekli a během několika týdnů byla přijata novela, která ty limity zvýšila. Ten důvod byl velmi prostý. Za těch podmínek se prostě nedalo fungovat, protože to byl nesmysl. Dnes samozřejmě ty ceny se pohnuly, ale jsme ve velmi podobné situaci, která se ukáže. Ale než se budu věnovat tomu zákonu, tak se musím zmínit o tom, jak proběhlo projednávání tohoto zákona v ústavněprávním výboru. Nebudu argumentovat jednacím řádem, pokusím se zase překládat z češtiny do češtiny. Při standardním jednání to jednání dopadlo tak, že ústavněprávní výbor byl neusnášeníschopný, a proto nepřijal žádné usnesení. Standardní situace, v Senátu běžná. Často tady máme takovéto zprávy z výborů, že prostě nebyl usnášeníschopný nebo dokonce mohl být usnášeníschopný a prostě nepřijal žádné usnesení. Protože to se výrazně nelíbilo těm, kteří za každou cenu chtěli prosadit do toho zákona pozměňovací zákony, které mimochodem ten zákon ne zaplevelují, ale zahnojují, tak se jim tento výsledek nelíbil. A tak našli fintu, jak to udělat, a výbor se sešel ráno, pak už byl hlasů dostatek a prohlasovalo se, co bylo třeba prohlasovat. Takže to jen k té zvláštnosti, která proběhla v ÚPV. Ale teď už k vlastnímu zákonu. Pikantní na něm je několik věcí. Že je to 15. novela zákona o veřejných zakázkách, to je v české legislativě normální, známe zákony, kde je to číslo ještě mnohem vyšší než 15. Svědčí to ale o tom, že se ale nedaří a nedaří, pořád se ten zákon jakoby vylepšuje a vylepšuje. A čím více se vylepšuje, tím je větší a větší, a tím také přináší větší a větší možnosti těm, kteří potřebují nějakým způsobem ty zakázky ošvindlovat. Pikantní je i účinnost, 1. dubna. To je právě apríl. Jen ten, kdo se narodil v PS, může takto uvažovat, protože je mu to jedno, ale zkuste si představit, že se zákonem pracují úředníci, firmy, lidé, a oni podle něj musí pracovat. A oni budou v situaci, kdy do 1. dubna to bude nějak a od 1. dubna to bude nějak jinak, a oni budou muset pořád sledovat, jestli jsou, teď myslím administrativně, jestli jsou v obraze a jestli udělali vše, co měli udělat, protože když to neudělají, tak jim samozřejmě hrozí leccos včetně vrácení dotací buď do státního rozpočtu nebo do Bruselu.

Takže to je první věc. A pak už jsou tam jenom takové ty různé záležitosti, kde si někdo myslí, např. jsem se dočetl, že ušetříme 85 mld. Kč, když to bude v pořádku. No tom mě opravdu pobavilo. To říkala moje maminka, že kdybych přestal kouřit, tak jsem si mohl postavit dům. Já jsem jednou celý rok nekouřil a neušetřil jsem ani korunu. To je zvláštní, ono to tak prostě nefunguje. Mimochodem, veřejné zakázky dělá každý z nás každý den, před Vánocemi je dělá každý pořád. Normální člověk si udělá veřejnou zakázku tak, že když zjistí, že nějaká elektronika je v Čechách dražší než v Německu, vezme auto, jede do Německa a tam si tu věc koupí a má ji levnější. Já jsem to dělal už dávno, protože my bydlíme blízko hranic a v době NDR někdo poradil mojí ženě, že tam je cukr za 4,30 a u nás stál tehdy 7,30. Tak jsem vyrazil. Do Drážďan. V trabantu. Přivezl jsem 2 kg. Žena se smála a říkala: "Počkej, Franta říkal, že vozí 50." Franta, můj kamarád, jezdil do Německa pro všechno. On byl u horské služby, takže si vzal běžky, batoh a vozil přes zelenou hranici. Dokonce i do čistírny jezdili do NDR. A u nich v lednici českého nebylo vůbec nic, všechno bylo z Německa. Takže každý vybírá. Teď se to dělá tak, to je taková nová móda veřejných zakázek veřejnosti, že se podíváte v krámě na televizi, podíváte se, kolik stojí, prohlédnete si ji, necháte si ji předvést, ale nekoupíte si ji. Pak najedete na internet, vyberete nejlevnější ceny a tutéž si objednáte za cenu někdy o něco nižší, někdy výrazně nižší z internetového obchodu. Kamenné obchody už se přizpůsobily, takže dnes už je to skoro zbytečné, protože ty ceny v kamenném obchodě jsou skoro stejné, dokonce mají reklamu "prodáváme za internetové ceny". Abych se vrátil k těm úsporám, nepodléhejme zase panice, že Čechy jsou nějakým rájem kradení a korupce. Pokud ušetříme, pane ministře, 85 mld. Kč tímto zákonem, tak vám garantuji, že EU může ušetřit 85 mld. eur, protože to, co se promrhá na veřejných zakázkách v Čechách v korunách, se nepochybně promrhá v EU v eurech. To není tak, že tam je všechno v pořádku a tady je všechno špatně. Řeknu vám jeden takový příklad. Téměř milenecká dvojice Merkelová, Sarkozy, které novináři přátelsky říkají Merkozy, se rychle rozhádá ve chvíli, kdy bude muset dodržovat zákon o veřejných zakázkách EU a nakupovat automobily pro německou a francouzskou policii podle tohoto zákona. Že to není tak, že vy si můžete koupit škodovky, vzpomeňte na případ aut pro Policii ČR, kolik kolem toho bylo a jak se muselo to řízení nastavit složitě, aby to nakonec pro tu škodovku vyšlo, naprosto zbytečně, protože když se podíváte po Německu, tak určitě tam nenajdete jedno policejní auto značky Citroen, to vám garantuji. Když se podíváte ve Francii, tak tam určitě nenajdete žádné auto Volkswagen, ale Citroen, potažmo možná Peugeot. Jak to tam ti chlapci dělají? Jak dodržují ty zákony? Úplně jednoduše, vůbec to neřeší. Podívají se, jaká je průměrná cena v obchodech s automobily ve Francii a v Německu, pak se rozhodnou, jdou a řeknou: "Víte, co je nového? My budeme kupovat auta," ale ne dvě nebo tři, jako Senát tady superby, ale "nevím, kolik set nebo možná tisíc. Kolik nám dáte? Cena je taková, kdybychom si to koupili u dealera. Kolik dáte vy?" Automobilka jim dá samozřejmě slevu a ještě servis. U nás je to tak, že musíte udělat obecnou objednávku na auto, aby se mohly přihlásit všechny značky. Že je to naprostá blbost, pokud máte vozový park jisté značky, tak do něj nakoupit jinou značku je totální nesmysl. Nám se to podařilo na radnici jednou, protože jsme dodrželi to řízení, a koupili jsme jednu mazdu. No, bylo to strašné. Tři škodovky, my máme hodně málo aut, jenom čtyři, a z toho jedno máme od Ministerstva práce a sociálních věcí, je to zrovna Renault, je to neštěstí, protože když máte ten park jednotný, tak máte levnější pojištění, levnější servis. Já jsem tehdy navrhoval, když jsme dělali to výběrko, ať tam dají jakékoli auto, když bude mít na přední kapotě okřídlený šíp. Jinak mi to je jedno. No, to nějak neprošlo, že takto se to prý dělat nesmí. Tak jsme měli Mazdu. Dalším problémem toho zákona je jeden dodavatel. Určitě není správné, aby když se přihlásí jen jeden, tak by se neměl vybrat. Ale malý problém. My nakupujeme každý rok několik trolejbusů. Já jsem tomu rád, protože od příštího roku už žádný trolejbus nekoupíme, protože trolejbusy v ČR vyrábí jen jeden jediný výrobce. Takže ušetříme za jeden nějakých 11, 12 mil. Kč a už je nebudeme kupovat. To je jen jedna z těch absurdit, kdy to prostě není možné. Přitom ale nikdo neřeší jiné absurdity, že ten fígl je přeci v něčem jiném. Tam, kde můžete vybrat z pěti stavebních firem, tak ony, když se domluví, a teď se hodně preferuje jen cena, nic jiného, tak ony, když se domluví, nota bene v rozpočtu si přečtou, kolik město má na kruhový objezd, tak se vám přihlásí pět firem, všechno je v pořádku, akorát že ta nejnižší cena je o 25 % předražená. A vy přesně podle zákona, jediným kritériem je cena, čili vyberete toho předraženého a tamty ostatní mu dělají křoví. Nevím, pane ministře, jestli odpovíte na to, jak je v tomto zákoně tomuto zabráněno. Prostě tomu zabráněno nijak být nemůže. Je to jen na solidnosti těch firem. Jeden recept jsme ale přeci jen našli, jak to udělat. Nevíme ani, jestli je legální, ale je nám to jedno. Vyšli jsme z takového normálního lidského přístupu, že když si chce člověk něco koupit a má na to nějaké peníze, tak ho marně nějaký dodavatel může přesvědčovat, že by to měl koupit za 3x tolik. On si to koupí za tolik, kolik má, nebo si to nekoupí. V dobrém případě. V horším případě si vezme půjčku, koupí si to a pak se nestačí divit. Ale to je jiný příběh. Takže my jsme začali limitovat ceny, protože obrovskou nevýhodou veřejných rozpočtů je to, že rozpočet je veřejný. A jak jsme teď tak všichni nadšeni, aby všechno viselo, nejlépe i my, ale alespoň na internetu, takže rozpočet je na internetu, takže každá firma se může podívat na plán investic jakékoli města a tam si zjistit, kolik si město dalo do rozpočtu na to, na ono. A přeci nechcete po stavební firmě, aby byla tak hloupá, aby nabízela nižší cenu než tu, kterou někdo na té úřední desce má jako cenu, kterou chce zaplatit. Důvod, proč ji tam má, je zase prostý. V době zpracování rozpočtu zdaleka není ještě jasné úplně přesně, kolik by to mělo nebo mohlo stát. A ti, kteří ho sestavují, pochopitelně, protože se bojí, tak radši tu cenu dají vyšší, protože pak se jim nestane to, že když dají malou a ve výborovém řízení vyjde vyšší, tak já hrozně křičím potom. A to oni nechtějí. Tak dají radši větší a vytahují se, že vlastně z výběrka vyšla menší, takže vlastně byli dobří, že to udělali dobře. A my ještě dáme limit, to je know-how, to vám neřeknu, jak se stanovuje ten limit, ale ujišťuji vás, že jsme jen za tu dobu, a děláme to teprve od loňska, ušetřili možná 35, možná 40 mil. Kč. Vždycky to vyšlo, vždycky se do toho limitu vešli. Bylo tam parkoviště, nějakých 13 mil., já jsem řekl 10 a kdo dá více než 10, je vyřazen. Já nevím, zda ministerstvo smí nebo nesmí, je mi to úplně jedno, protože mi to přijde naprosto přirozené. A výsledná cena byla asi 8,5. Já jsem říkal: "Ty idiote, proč jsi tam dal těch 10, vždyť jsi tam mohl dát těch 8, a mohlo to být třeba..." No, to nemohlo, ono zase nemůžete, já bych tam pak dal 3 koruny, ono to musí mít nějakou... Je jistý způsob, jak to spočítat. Vůbec tento zákon neřeší dotace. Největší prokorupční potenciál, který existuje v této republice, jsou dotace všeho druhu. Někteří lidé totiž nabyli dojmu, že když je něco z dotace, tak to vlastně máme zadarmo, a to si myslí i ty firmy, nemusíme tak nějak šetřit, ne? Tak když tam město dává 20 % a 80 % je dotace, tak se s tím nebudeme babrat. Kór když je tam firma, ještě říká: "My vám ty dotace seženeme, to bude bomba," tak se na nějakou korunu potom nemusí koukat. Takže dotacemi se nikdo nezabývá. Bude se jimi brzy zabývat, protože pokud bude ten zákon schválen v této podobě, tak se budou vracet dotace nejen do státního rozpočtu ČR, protože těch administrativních úkolů je tolik, že tam nutně musí docházet k chybám. A taková chyba stačí. A ještě lepší to bude do Bruselu, který je teď velmi přísný, protože plán je, že když dám dotaci, tak třetinu musím vždycky zase někde vyhrabat zpátky, abych pokryl hodně zájemců, takže jsou takový koloběh. Najdeme chybu, vrátíte dotaci, my ji dáme někomu jinému, a tak to pořád donekonečna pokračuje.

Zcela specifickým je takové to úplné pomatení tím, abychom zjistili, kdo že to do škodovky Mladá Boleslav dodává ty čepičky k tomu ventilku. Mě by to samotného zajímalo, to bude nějaká menší firmička. Ale pak mě napadlo, že vlastně ani pneumatiky, oni neberou pneumatiky jenom od jednoho výrobce, oni mají víc dodavatelů pneumatik. No, to budou mít honičku. Teď si představte, když bude takováto zakázka a teď chcete, aby vám ta Boleslav rozkryla, no, ono to na první pohled bude jednoduché, Boleslav, to je Volkswagen, a jsme doma. Takže nám pěkně rozkryjete ještě ten Volkswagen, to se hoši ve Wolfsburku pobaví, až to budou rozkrývat, protože i oni mají své dodavatele. Prostě je to nesmysl a nikam to nevede. Je to jen důkaz toho, že tvůrci toho zákona nevěří tomu, že on přispěje k tomu, aby ty zakázky byly průhledné, čisté a správné, ale automaticky předpokládá, že se opět kolem toho bude dít něco nekalého, a proto je potřeba to všechno rozkrýt. Můžeme se bavit o tom, zda bychom měli znát strukturu všech podniků, to je možné. Ale absolutně to nepatří do zákona o veřejných zakázkách. Já se vás ptám, dámy a pánové, co se stane, když bude všechno v naprostém pořádku a pak se zjistí, že jeden z těch, kteří se zúčastnili, je ten, který se nám nelíbí. Co s tím uděláte? Tomuhle bychom to teda nedali, ale sakra, ono to všechno bylo správně, my mu to vlastně musíme dát, protože to tak vyšlo, jeho cena byla nejnižší z těch, kteří nabídli. Co s tím uděláme? Vidíte, že je to naprosto nehorázná blbost. Ale veřejnost se s touhle blbostí masíruje, že toto je ta podstata, protože se občas stalo, že se občas zjistila nějaká souvislost při nějaké zakázce, že je to teta někoho nebo známá tohoto, což samozřejmě oni se rychle přizpůsobí a takovéto spojení tam vůbec nenajdete, oni to udělají jinak, když budou chtít. A my tady budeme mít 16., 17., 18. novelu a nikam se stejně nedostaneme. Úplně specifickou věcí je účelnost zakázky, to je dokonalé. Každý by měl nějak dokázat nebo prokázat, že zakázka je účelná. Jak to ale udělá, když např. samosprávy dělají minimálně 50 % zakázek zcela neúčelných? Protože je dělají jen proto, aby se zavděčily, ten chce to, ten chce něco jiného, vůbec by to nepotřebovaly, ale protože se to chce, tak to udělají. Je to ale mimochodem právem samosprávy to takto udělat. A voliči potom posoudí, jestli to udělala dobře nebo špatně. Jestli ti, co postavili tu multiarénu a teď nemají peníze na její provoz, to udělali dobře nebo špatně. Účelnost je totiž něco podobného jako "cena obvyklá". To je termín, o kterém všichni mluví, ale je to něco jako yetti, všichni o tom mluví, ale nikdo to neviděl. Žádná cena obvyklá totiž neexistuje, protože vždy existuje jenom cena v místě a v čase, ta jedna, kdy se shodne kupující s prodávajícím. A žádný jiný vypovídající účinek nemá. Způsobuje to ovšem ale neskonalé potíže, to už se ale týká novely zákona o obcích. Zcela specifické je spojení projektantů se stavebními firmami. Je asi rozumné, aby to nebyl projektant stejný jako dodavatel, ale stejně tak rozumné je, aby byl. Když totiž není, tak se téměř vždy ta zakázka prodraží, protože projektant říká, že firma, která to podle toho projektu stavěla, že jsou to absolutní idioti, kteří vůbec nevědí a neznají technologie, jak se to dělá. A ta firma zase říká: "Takovýto projektant, Kriste pane, kde on na to mohl vůbec dostat papíry, jak může takovouhle blbost naprojektovat, takto se to udělat nedá." Když je projektant stejný jako dodavatel, tak si toto všechno může říkat, ale akorát tak doma. Cena je konečná, ta je daná, ta vyšla z řízení. A žádné vícepráce a nadpráce, to je to, na čem ty zakázky, a zase nejen v ČR, podívejte se na jakékoli významnější stavby kdekoli chcete na světě, od opery v Sydney, přes olympiády, tak vždy ty ceny jsou téměř dvojnásobné, trojnásobné, čtyřnásobné, a není to vždy z nějakých nekalých důvodů, ale prostě třeba proto, že mezitím vzrostou ceny vstupů. Ale to je riziko, které musí nést dodavatel. Prostě jestliže uzavřel smlouvu za cenu, tak je ta cena hotová, pevná, protože on vždycky přijde, jen když se něco zdraží. Vzpomeňte si s DPH. Když se zvýšilo, tak všichni přišli, že se musí navýšit cena, protože se přeci zvýšilo DPH. Mimochodem, existuje rozsudek soudu, že když sjednáte DPH a napíšete tam, že cena je "včetně DPH", tak toto neexistuje. Bez ohledu na změnu DPH platí ta cena. Teď už to ovšem bude jinak, protože budou DPH odvádět odběratelé, což bude také velmi pikantní. Takže to jsou důvody, proč já nemohu podpořit. Já bych podpořil jednoduchý zákon, podle kterého by se skutečně dalo konat, který by nebyl, a ono se tady o tom špatně vůbec mluví, protože kdokoli si někdo dovolí na tom něco kritizovat, tak ho někdo může označit "vy to nechcete, protože...". Ne, vůbec ne, nechci. Já bych velmi rád, kdyby ty limity byly v zákoně oficiálně, protože by se dala ušetřit spousta peněz. Dalším takovým je URS. Oni ti projektanti berou URS, to jsou vlastně ty ceny, které jsou ty ceny, které získali v navýšených zakázkách, tak ty se dají do tabulek, a to jsou pak ty ceny, z kterých se počítá cena té zakázky. Já vždycky říkám, že "ursy pursy" mě nezajímají, já vypíšu výběrové řízení, já na to mám tolik peněz, buď mi to za to uděláš nebo neuděláš a s tvým URS si běž, kam chceš. Úplně takový normální přístup. A on kupodivu tento přístup funguje. Jestli ale budeme dávat na internet i ty nejmenší zakázky a smlouvy, tak to není o tom, že by se něco změnilo. To je jen o tom, že to bude velká zábava pro některé, kteří si budou číst ty smlouvy a budou říkat: "No, v téhle smlouvě to máte takhle blbě," budou z toho politické..., "no, my, opozice, bychom to tam napsali úplně jinak, ne jak vy idioti jste tu smlouvu uzavřeli apod." Takže tam se nikam nedostaneme. A uvidíte, vzpomeňte si na to, že novela tohoto zákona tu bude dříve, než si myslíte. Děkuji za pozornost.

13. schůze Senátu
1. den schůze – 26.10.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 202
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:56:59 - 17:07:26:

Dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já navážu na pana senátora Čunka a budu s ním polemizovat, že to není o penězích. Samozřejmě, a vy to dobře víte, že to je o penězích. Dokonce ty motivace, proč přijmout takový zákon, byly více o penězích než o tom, jak zajistit úředníkům nezávislost. Přece korupční prostředí nesouvisí vůbec s platem, korupční prostředí souvisí s tím, že jsou tu skupiny úředníků, které mají kulatá razítka, a ta kulatá razítka jim umožňují, například památkářům, zastavit stavbu, zastavit opravu, nechat tu stavbu spadnout, ale eventuálně taky ne. To jsou přece ty zajímavosti, že třeba někde policie nepovolí výjezd marketu a někde jinde nebo najednou ho povolí. Někde stavební úřad něco nepovolí, říká, pane, to takhle fakt nejde, a pak se jenom nestačíte divit, že to najednou jde. Je to tedy o moci a o penězích. Státní úředníci je samozřejmě poměrně velká skupina voličů a vlády všeho druhu si chtějí takovou skupinu koupit. Akorát když si ji potom chtěli koupit, tak zjistili, že na to nemají si ji koupit. To je ten hlavní důvod, proč teď jsme v tom problém, v kterém jsme.

A potom ještě jsou tady lidé, kteří káží vodu a pijí víno. Když si dáte práci a podíváte se na internet a půjdete zpátky, jak byl jednotlivé volby a jak nastupovali jednotliví ministři na ministerstva, nebudete se stačit divit, co se tam dělo. A to na internetu jsou jenom ta místa vyšší – náměstci, ředitelé odborů apod., ta nižší nikde na internetu nejsou. A nebudu říkat, které strany to byly, kdy ty výměny byly velmi dramatické. Já jsem si to tehdy sledoval, ale úplně z prozaických důvodů, abych věděl, komu mohu na ministerstvo zavolat. A já jsem za týden zjistil, že už nikomu, protože nikdo z těch úředníků už tam nebyl. A ten ministr byl zrovna z těch, co hlásají, jak je potřeba udělat správnou státní službu, aby ti úředníci měli jistotu.

Jiná věc je, je správa a samospráva, kde já nejsem přesvědčen o tom, a jsem si vědom toho, že každý stát si chce uzurpovat, já tomu říkám národní výborizace, která postupuje v České republice neuvěřitelným způsobem, kdy ministerstva by nejraději ovládala ty úředníky, kteří dělají nejprve státní správu, teď už by ráda ovládala i ty úředníky, kteří dělají samosprávu.

To jsou ta trestní oznámení, že někde prodali cosi levněji, než měli prodat. To je právě ten předmět samosprávy a ten zásadní rozdíl mezi tím, že úřednice matriky, když se někdo chce oženit a přinese doklady, které jsou předepsané, tak ona mu dá to razítko, a nemůže ji zajímat, koho si bere, a protože zrovna tenhle se jí nelíbí, notabene když je to její bývalý manžel, takže mu pak začne říkat, přineste ještě tohle potvrzení a ještě tohle potvrzení. U nás nikdy nikdo neví, kolik vlastně potvrzení potřebujete, a vždycky se dá najít ještě nějaké potvrzení, anebo také nenajít.

No, a pak už jsme u té druhé situace, že už nechtějí jiné potvrzení. Ale já si myslím, že ani to není klíčové.

Ale úředníci samosprávy prostě podle mého názoru nemohou být ve stejném režimu. Jak se hrozně líbí Benešovu školení, školení, to jsou miliony, které se utratí za školení.

A tady byla řeč o evropských penězích. Já mám vyfocenou tu tabulku na úřadě, když školili pracovníky sociálky za evropské peníze, jak mají radit sociálně slabým, aby byli sociálně silnými. To je něco naprosto neuvěřitelného, jak ta eura takhle tečou do toho kanálu: A pojďte ještě na oběd, my ty prachy musíme utratit, protože kdybychom je náhodou neutratili, tak budeme mít problém, my to musíme utratit.

Jednou byla taková schůzka, kde byl někdo z Evropské unie, a už půl hodiny jsme se představovali, a já říkám, kdy už přijdeme k věci? No ne, já musím vykazovat hodiny, a když nevykážu ty hodiny, že jsem tady byl – a to jsou ty neziskovky, co vykazují účastníky konference jenom proto, aby měli prezenční listinu, tak tam napíší i svoji tetu, aby ta eura přitekla do té organizace.

Myslím si, že zásadní rozdíl mezi státní správou a samosprávou je ten, že státní správa má mít pokud možno pregnantně určeno, co jak je. Policista má vědět, že když se rychlost překročí o 10 km, je to tisíc, o 20 km dva tisíce a o 30 km tři tisíce. A nemůže mít žádné uvážení, víte, kdyby... A první, co vám řekne, je: Víte, kolik vám za tohle mohu dát? Za to vám mohu dát až pět tisíc, a vy omdlíte: A nešlo by to nějak jako za tisíc třeba nebo za dva, bez bodu, s bodem?

Já si to prostě nemyslím. Jsme pořád obětí toho sloučeného modelu, který jsme tady tak slavně zavedli a teď tak neslavně nevíme, co s ním.

A pak o tom kázání vody na konkrétním příkladě. Víte dobře, náš kancléř končí. A slyšeli jste někdy, že něco dělal špatně? Já jsem nikdy nic takového neslyšel, a přesto končí. A bude jiný kancléř, který bude určitě zcela nepochybně vybrán naprosto správně, akorát se po něm bude vyžadovat znalost angličtiny C1 nebo jako se to jmenuje, což ne každý umí, a nevím, proč by to tady měl umět. Ale dobrá, to je jiná věc. A dokonce ani bych se pro to nezlobil, protože ve Spojených státech nastoupí prezident a všichni vědí, že s ním nastoupí jeho ekipa. A nastoupí jiný prezident a s ním zase jeho ekipa. To je jeden systém.

My máme ten evropský systém, kdy říkáme, ať se to měří nahoře. A také si všimněte, ono to zase není tak hrozné. Někteří úředníci jsou na těch ministerstvech opravdu už tak dlouho, že jsem před třiceti lety už četl jejich názory k zákoníku práce, a oni je mají pořád dneska. Jsou jako ta celnice, co byla na té východoněmecké straně, co mi do toho trabanta píchala dráty, a den poté tam byla v západoněmecké uniformě a říkala: Guten Tag, Herr Kubera – jak se změnila najednou ze dne na den, byla uctivá. A ti někteří ministerští jsou tam tak dlouho, že už nic nového vymyslet nemohou a vymýšlejí to pořád stejně, a ještě se nenašel ministr, protože to ani není v jeho silách, aby je převálcoval, protože jich je hodně a oni vždycky převálcují jeho.

A to vidíte na některých návrzích zákonů, že to není z pera pana ministra Drábka. Já jsem tady kritizoval za ty převody úředníků, ale to on opravdu nevymyslel, aby tam napsal: my vám vezmeme tolik, a když se vám to nebude líbit, tak to dejte na ministerstvo, a to zase rozhodneme my. To je přece geniální, to by ministr ani nevymyslel, to musí vymyslet nějaký úředník, který už je tam právě hodně dlouho.

Byl bych tedy rád, kdybychom nekázali vodu a pili víno, protože ono to tak vždycky bude. Jestli si myslíte, že nějaký služební zákon zabrání tomu, aby se někdo nezbavil toho, koho tam nechce, tak to vám garantuji, že to není v žádné společnosti možné, a existuje tisíc jiných způsobů, jak se takového člověka zbavit docela elegantně, dohodou a bez problémů. A nakonec tady to vidíte, že to docela dobře funguje bez velkého hluku. Tudy tedy asi cesta nevede.

Pokud jde o odměňování, já si moc dobře vzpomínám, co kdysi v devadesátých letech bylo takzvané osobní hodnocení, to byly v podstatě prémie. Postupem času ovšem úředníci ministerstva přišli na to, že takhle je to špatně, protože to se taky někomu mohlo stát, že by ty prémie neměl, tak učinili osobní hodnocení součástí platu, takže ono už se tak jenom jmenuje, ale v podstatě je neodebratelné, nebo tak složitě odebratelné, že to skoro nejde. Motivace tedy není. Ono se lehce řekne, úředník ať má pevný plat, ale naši úředníci jsou přece zvyklí 50 let na vánoční odměny, předvánoční odměny, prostě oni bez odměn neumějí žít, protože my jsme na to tak zvyklí všichni, že nějaké odměny vždycky byly. Oni nepřistoupí na to: dáme vám velký plat, ten budete mít pořád a odměny nebudou. Jak jim přidáte, tak hned se zase ptají, a kdy budou nějaké odměny, vždyť jsou tady Vánoce, tak musejí být samozřejmě nějaké odměny.

To, že vůbec by měl stát určovat samosprávě platy, je úplně absurdní. To jsou ty případy, kdy ministr zdravotnictví naslibuje lékařům peníze, stát udělá pěkně tabulku, ministerstvo to napíše, třída jedna, dva, tři, osm, akorát platí to někdo jiný. Takové tabulky bych chtěl taky dělat. To to hezky vypadá, jak tomu či onomu zvýšíme platy, když to my neplatíme. A to je přesně ten příběh. Budeme tedy mít služební zákon, úředníci samosprávy budou ve stejném režimu jako státní úředníci – jen malá maličkost: nebude je platit příslušné ministerstvo, ale samozřejmě příslušný samosprávný úřad, na kterém pracuji. No panečku, to je stejné, jako nám předávají pořád tu státní správu, a ty peníze jaksi za ní nepřicházejí. Kdyby to museli platit ze svých rozpočtů, každá kapitola, každé ministerstvo, tak oni by si rozmysleli vymýšlet si, kolikrát se musí denně kontrolovat písek na pískovišti, protože by museli na to dát peníze.

Mimochodem, ten problém ročních platů, já už na něj upozorňuji dlouho, je to jediný způsob, jak v České republice vyjasnit vztahy mezi jednotlivými sociálními skupinami. Protože tak, jak je to teď, tak vám klidně bude každý tvrdit, že bere tak malý plat, že se za to nedá vyžít, protože on vezme tu první kolonku, kde není to zavedení, osobní hodnocení a ty další. Takže když se to hodí, tak se řekne, že učitel dělá za 12 tisíc, ale on žádný ve skutečnosti za 12 tisíc nedělá, protože když mu k tomu přičtete toto, tak ono to není za dvanáct. A když mu přičtete i ty odměny, tak je to zcela zkreslené, viz ti úředníci na ministerstvech, kteří si vydělávají víc než ministři, protože oni plat mají přiměřený podle tabulek, ale odměna je volná, ale to už nikdo nepočítá. Ale ve chvíli, kdy to bude roční plat, tak každý ví, aha, tenhle měl roční plat milion, tenhle dva, tenhle 200 tisíc, tenhle 300 tisíc, a můžete vůbec srovnávat, jak ty jednotlivé sociální skupiny na tom jsou.

Já bych se tím příliš nevzrušoval, spíše by vláda měla dělat ten zákon ne s ohledem na volební výsledky, ale racionálně. Ono skutečně to velmi svádí. A tak to svádí všechny možné sociální skupiny k tomu, aby byly nějak podplaceny, protože si někteří politici myslí, že to bude mít vliv na jejich volební výsledek.

Děkuji za pozornost.

13. schůze Senátu
2. den schůze – 27.10.2011

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o udržitelném cestovním ruchu k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat

Tisk č. 155
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:50:39 - 16:02:06:

Samozřejmě nechci být silnější než mí kolegové, ale kdo z vás zná České Středohoří, kdo s ním kdy projel, tak ho zamrazí asi tak, jako když jste navštívili Grand Canyon. To je tak úžasná část ČR, že vůbec netušíme, co tady máme. Takže já bych také prosil, abychom ho tam připsali. A hned nad ním jsou Krušné hory, které jsou také nesmírně zajímavé. Takže já myslím, že se přihlásí ještě další, kteří si také myslí, že jejich regiony jsou ty nejkrásnější. Ale o to tady nejde. Já se vás pokusím uvést zase do reality, protože ono je vždy zajímavé nejen o tom mluvit, ale přečíst si to, o čem ty materiály píší. Takže třeba jen takový výklad pojmů. Takže za a) "Protokol o biologické rozmanitosti" znamená Protokol o ochraně a udržitelném využívání biologické krajinné rozmanitosti ke Karpatské úmluvě, přijatý v Bukurešti dne 19. června 2008; b) "Biologická rozmanitost" znamená variabilitu žijících organismů, jež zahrnuje rozmanitost uvnitř druhů samotných, rozmanitost mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. To je blbost, co? To jsou věty. Dobře, poslouchejte ty věty, to je úžasné. "Hraniční území" znamená oblast spadající pod pravomoc příslušné smluvní strany v těsné blízkosti státní hranice s jinou smluvní stranou, kde činnosti prováděné na jedné straně státních hranic by mohly mít v závislosti na povaze konkrétní činnosti přímý či nepřímý a nepříznivý nebo pozitivní vliv na životní prostředí na druhé straně hranic. Takovou větu vymyslet, to opravdu vyžaduje význačné úsilí. Ale to jsme teprve u bodu c). Bod d). "Ochrana" znamená řadu opatření nutných k udržování přírodních stanovišť a populací druhů volně žijící fauny a flóry na příznivé úrovni zachování. O tom něco vím. My máme jednu takovou chráněnou oblast, kde byli mloci, my jsme tam hráli jako děti fotbal a mloci tam s námi žili. A teď tam už nemůžeme hrát fotbal, ani tam nikdo nesmí jezdit na kolech, protože by to ty mloky vyrušovalo a dokonce by to mohlo shrabávat mech z těch skaliček, a to by tomu mechu mohlo uškodit. E) "Konference smluvních stran" – to je to nejdůležitější – konference, jak se ještě později dozvíte, smluvních stran znamená konferenci smluvních stran Karpatské úmluvy. Abychom si ji nespletli eventuálně s jinou konferencí. A pozor, "Karpatská úmluva" znamená úmluvu o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat přijatou v Kyjevě 22. května 2003. G) "Ohrožené druhy" znamenají druhy ohrožené vyhynutím na celém území jejich výskytu nebo v jejich významné části. H) "Nepůvodní invazní druhy" znamenaní nepůvodní druhy, třeba kamzíka, vnesené vědomě nebo neúmyslně mimo svá přirozená stanoviště, kde se zachytily, začaly se množit a rozšířily se způsobem, který způsobuje škody na životním prostředí, do kterého se dostaly. Ale to jsme pořád ještě u g). Pak máme za i). "Krajina" znamená území, které je vnímáno lidmi, jehož charakter je výsledkem činnost a vzájemného ovlivňování přírodních nebo lidských faktorů. J) "Krajinná rozmanitost" – to je potřeba ještě pořádně vysvětlit – znamená rozmanitost mezi krajinnými typy. K) "Přirozené druhy" znamenají původní druhy daného regionu nebo ekosystému. Tam může nastat problém, to už jsme tu stokrát probírali, co je to původní a nepůvodní, a kdy to tedy bylo. Mimochodem, dnes ráno jsem viděl úžasný film o australských Alpách, které vznikly, a to číslo si dobře pamatujete, před 100 miliony lety. Tak až tady zase někdo bude vyprávět o nějakém globálním oteplování, tak ať si zkusí napsat na papír, co je to 100 milionů let, aby věděl, že se pohybuje v intervalu, který není vůbec pro vývoj této planety zajímavý. Ale to ještě není všechno. L) "Přírodní stanoviště" znamená suchozemskou nebo vodní oblast charakteristickou geograficky neživými a živými prvky, kde se organismus nebo populace přirozeně vyskytuje. M) "Pozorovatel" znamená pozorovatel, definovaný v článku 14, odst. 5 Karpatské úmluvy – vy to nečtete právě, tak nevíte ty krásy, které se v tom dají najít. N) "Smluvní strana" znamená smluvní stranu tohoto protokolu. A toto je dobré O) "Dotčená veřejnost" znamená veřejnost, která je nebo eventuálně může být dotčena rozvojem cestovního ruchu a s tím souvisejícím rozhodováním, nebo je na něm zúčastněna. Tato definice zahrnuje původní obyvatelstvo – to je zajímavé – a místní obyvatelstvo. Pro účely této definice budou nevládní organizace podporující kterýkoli aspekt udržitelného rozvoje a splňující požadavky podle vnitrostátních právních předpisů považovány za zúčastněné. To je velmi důležitá věta, přečtu ji ještě jednou, protože ta je mimořádně důležitá. To je v podstatě připuštění ekoteroristů k lizu, když to přeložím do češtiny. Ještě jednou ji přečtu. "Dotčená veřejnost" znamená veřejnost, která je nebo eventuálně může být dotčena rozvojem cestovního ruchu a s tím souvisejícím rozhodováním, nebo je na něm zúčastněna. Tato definice zahrnuje původní obyvatelstvo – to je zajímavé – a místní obyvatelstvo. Pro účely této definice budou nevládní organizace podporující kterýkoli aspekt udržitelného rozvoje a splňující požadavky podle vnitrostátních právních předpisů považovány za zúčastněné. Nevím, jestli původní obyvatelstvo nebo místní obyvatelstvo, ale to není v této chvíli podstatné. P) "Chráněná oblast" znamená geograficky vymezená oblast, která je určena a obhospodařována za účelem dosažení specifických cílů ochrany přírody. Q) "Obnova" znamená návrat ekosystémů nebo přirozeného stanoviště jeho původního uspořádání přirozenému složení druhů a přírodním funkcím. R) "Pomocný orgán" znamená pomocný orgán řízený v souladu s článkem 14, odst. 2, písm. e) úmluvy, který může zahrnovat tematické pracovní skupiny nebo výbory. S) "Udržitelný rozvoj" znamená rozvoj, který splňuje potřeby a cíle současných generací, aniž by narušoval schopnost splňovat potřeby a cíle budoucích generací. Také krásná věta, že? Tys to nečetl, Pakosta, jinak bys tu větu znal. T) "Udržitelný cestovní ruch" znamená cestovní ruch, který zajišťuje udržitelné využívání přírodních zdrojů, nepředstavuje hrozbu pro biologickou a krajinnou rozmanitost, na níž skutečně závisí a minimalizuje negativní environmentální, ekologické, kulturní a sociální dopady, poskytuje možnost vzdělávání zvyšující znalosti přírodních ekosystémů a biologických zdrojů a úctu k nim, respektuje sociální a kulturní autenticitu hostitelského obyvatelstva, zachovávajícího své stavební a bytové kulturní dědictví a tradiční hodnoty, přispívá k porozumění a toleranci mezi kulturami, přispívá k zajištění životaschopného dlouhodobého hospodaření přinášejícího sociálněhospodářské výhody všem zainteresovaným skupinám, které jsou spravedlivě rozdělovány, včetně možností stabilního zaměstnání a výdělku a sociálních služeb pro hostitelské obyvatelstvo, a přispívá ke snižování chudoby. Také pěkná věta. Ale to ještě zdaleka nejsme u konce. U) "Udržitelné využívání" znamená využívání složek biologické rozmanitosti takovým způsobem a mírou, které nevedou k dlouhotrvajícímu poklesu biologické rozmanitosti, a tím se zachovává její potenciál vyhovět potřebám a touhám současných a budoucích generací. V) "Přeshraniční chráněná území" znamená oblast složená ze dvou nebo více chráněných území nacházejících se uvnitř území dvou nebo více smluvních stran, přiléhajících ke státním hranicím každé spadající pod pravomoci příslušné smluvní strany. Ale to byly pořád jen takové drobnosti, ale to podstatné je úplně jinde, a to je u provádění. Článek 29, zasedání – už jsme to tady zažili s jinými úmluvami – konference smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Smluvní strany, které nejsou stranami, se mohou účastnit konference smluvních stran. Pokud konference slouží jako zasedání, kterýkoli člen předsednictva zastupujícího smluvní stranu, která však současně není smluvní stranou, bude nahrazen členem, jenž bude zvolen smluvními stranami a z některé ze smluvních stran tohoto protokolu. Také hezká věta. Ale to ještě furt není to podstatné. Důležité je, aby bylo co nejvíce těch konferencí. A na těch nejkrásnějších místech podle této smlouvy hodně často. Ale pozor, článek 30, nejdůležitější, sekretariát. To už jsme tu četli mnohokrát.

1. Sekretariát ustanovený podle článku 15 slouží jako sekretariát tohoto Protokolu.

2. Článek 15 odstavec 2 Karpatské úmluvy o funkcích sekretariátu se použije přiměřeně pro

tento Protokol.

Pozor, ještě není všechno! Pomocné orgány:

1. Kterýkoliv pomocný orgán ustanovený Karpatskou úmluvou, nebo pod Karpatskou úmluvou, může na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu sloužit pro potřeby tohoto Protokolu; v takovém případě zasedání smluvních stran určí, jaké funkce bude tento orgán vykonávat.

2. Smluvní strany, které nejsou smluvními stranami tohoto Protokolu, se mohou účastnit jako pozorovatelé zasedání kteréhokoli z těchto pomocných orgánů.

Takže nejen ty konference, ale budou ještě zasedat pomocné orgány na různých místech. To už pane ministře, nebude za těch 80.000 korun, to už jsme někde v jiných cifrách. To bude muset samozřejmě někdo zaplatit.

3. Pokud pomocný orgán Karpatské úmluvy vykonává své funkce v záležitostech týkajících se tohoto Protokolu, kterýkoliv člen předsednictva takového pomocného orgánu zastupujícího smluvní stranu Karpatské úmluvy, která však současně není smluvní stranou Protokolu, bude nahrazen členem, jenž bude zvolen smluvními stranami a z některé ze smluvních stran tohoto Protokolu.

4. Jednací řád konference se použije přiměřeně pro účast pozorovatelů.

A pozor, pak nastává kontrola dodržování závazků, abyste si nemysleli, že je to jen jako tak, že si tady něco schválíme, ale za prvé smluvní strany pravidelně podávají konferenci zprávu o opatřeních týkajících se tohoto Protokolu a výsledcích přijatých opatření. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání stanoví lhůtu a formát pro předkládání zpráv.

A tak dále, já už tu nebudu zdržovat. Čili jinými slovy, tady vidíte, co je obsahem jednoho z takovýchto materiálů, kterých tu máme často a hodně. A jestli vám ještě není jasné, proč je Evropská unie v krizi, tak já myslím, že teď už vám to je skoro jasné. Čili to jsou jenom peníze, peníze, peníze, které tečou, protože pochopitelně takto vzniknou další úmluvy o jiných oblastech, jak už tady bylo řečeno.

Já tedy jednoznačně navrhuji, abychom nenaskakovali na tyto věci a abychom zamítli tento materiál. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 220
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:47:13 - 17:49:49:

Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, já na rozdíl od pana senátora Drymla mám paní poslankyni rád resp. mám k ní celkem neutrální vztah. Ale mám ten samý problém, ale z jiného důvodu.

Také si myslím, jak má vzniknout důvodná pochybnost o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti. Především představa, že psychologické testy, které se velmi často používají, dokonce tehdy i kandidáti na přednosty okresních úřadů museli projít psychologickým vyšetřením; já jsem se zúčastnil v komisi jednoho takového řízení. A zrovna jeden z těch co prošel, pak z něj byl magor. Těch sedm let. Já jsem se ptal, jak vzniklo těch sedm let. Vzniklo to za paní ministryně Buzkové. Myslím, že to vzniklo z takové pověry, že po sedmi letech se mění krev, nastávají manželské a různé krize, takže proto tam bylo sedm let. Ale pravda je, že to, že někdy někdo udělá psychologický test na výbornou, vůbec neznamená, že za šest let z něj nebude pedofil. Prostě člověk se mění, může leccos v životě zažít, takže to byl zřejmě důvod, proč se testy měly dělat.

Osobně si myslím, že bychom to mohli vůbec celé vypustit, a že by se vůbec testy dělat nemusely. Protože většinou všechny věty v zákonech, a je to i v zákonech o provozu na pozemních komunikacích, nahrávají jistým skupinám povolání, aby se jim přihodil jakýsi kšeftík. Např. podobné to máme, že zaměstnanci musí chodit k předem vybranému lékaři ve výběrovém řízení, přestože mě pan ministr utěšil, že prý to není pravda, že mohou protestovat – oni protestují, že chtějí chodit ke svému lékaři, a ne k tomu, který mu někdo zákonem dohodil kšeft, a platí se za to poměrně velké peníze. Ony asi tady tyto testy také nebudou zadarmo, předpokládám. Opravdu nevím, proč se řidičům ukládá, aby šli na psychologické testy, když jeli na červenou; protože ten psycholog je to nenaučí. Oni dobře věděli, že červená je – stát! A přesto na ní jeli. Zrovna tak pojednou i po psychologickém testu. Myslím, že to tam nemusí být vůbec, ale přesně pochybnost, že – ono tady není ani ředitel – v případě, že vznikne důvodná pochybnost o tom, to je skoro jako z protokolu o Karpatech – to je věta na zabití. Taková věta nemá v zákoně co dělat! To je ten balast, plevel, kterými zákony zaplevelujeme!

To je důvod, proč se zdržím hlasování. Jinak je mi to celkem jedno. Strašně rád bych, kdyby paní poslankyně vysvětlila, co vůbec vedlo k tomu, že se toto navrhuje. Děkuji.

12. schůze Senátu
1. den schůze – 06.10.2011

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k informaci Závěrečná doporučení Výboru pro odstranění diskriminace žen 2010

Tisk č. 111
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:59:37 - 11:03:07:

Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře. Já jsem nechtěl vůbec k tomu mluvit, ale já jsem si pak uvědomil, když jsem si to přečetl, kdo že nás to tady vlastně vyslýchá, když tak si v klidu na internetu najděte, jak se skládá OSN, které země členské má OSN a zjistíte, že v převážné většině těchto zemí nemohou mít ženy ani řidičský průkaz a další jiné věci, nemohou dokonce ani chodit v šatech, které si vyberou. A členové takového výboru nás budou poučovat o tom, co máme či co nemáme. Já si vzpomínám, že sociální demokracie usilovně v minulém volebním období volila místopředsedkyni a nezvolila ji. To jen na okraj.

Neziskové organizace samozřejmě cítí peníze, evidentně, a proto já souhlasím s jediným z toho, co tam napsáno – by byla pořádná registrace, protože ten feministický blok, který jsem s oblibou sledoval, stejně jako s oblibou sleduji pořad, který se jmenuje Tah dámou a velmi se přitom bavím, ač mi to všichni rozmlouvají. Je to velmi zábavný pořad, tak tato nezisková organizace skončila své webové stránky přesně ve vteřinu, kdy skončily evropské dotace. Jakmile skončily evropské dotace, ta stránka zmizela a bylo to o obhajobě ženských práv. Takže ono jde vždycky a hlavně o peníze.

Já si myslím, že v České republice žádná vědoma diskriminace ze strany úřadů neexistuje, je tomu přesně naopak. Diskriminace je třeba ve školství, že na učitele nenarazíte, může to být také tím, že on to za ty peníze nechce dělat, ale já mohu posloužit na úřadech. Kdybych měl udržovat všechno to, tak musím polovinu žen propustit a přijmout za ně muže, protože tam je převážná většina žen a jsou placeny – ujišťuji vás – naprosto stejně jako muži. Tam žádný rozdíl není. Vedoucí odborů muž a žena mají totožný plat, jinak to přece ani není možné, když tady máme ty stupidní tabulky, kterými vláda stanovuje, jak kdo bude placen. Takže jaká diskriminace. Tam vůbec není napsáno, žena, muž. Ta tabulka jasně – třída, příplatek za vedení – tam vůbec není nijak rozlišeno, takže nesmysl, že v tomto smyslu zejména ve státní správě jsou ženy placeny jinak než muži.

A ty diskriminace – uvidíme za chvíli. Ono nevím, jak se ženám bude líbit až odstraníme diskriminaci a budou chodit také do důchodu ty, co se teprve narodí, v těch 70 letech, nebo jak vyhrožuje sociální demokracie, protože se to musí dorovnat, takže budou chodit ve stejnou dobu jako muži. Nebo zruší limit 15 kilo, protože ženy například nemohou pracovat v záchranné službě, protože někteří pacienti jaksi váží i víc. Naštěstí máme tady soudruhy Gazdíky a Šťastné, kteří nám brzy zdaní ta tučná jídla, takže nám ubude, takže pak budou moci pracovat i v té záchranné službě a zrušíme jim ten limit 15 kilo. Já si myslím, že se tady zabýváme něčím, co pro Českou republiku, která je 100 před opicemi, ne za opicemi, tak se tady zabýváme něčím..., ať se starají ty státy, kde diskriminace skutečně je a nás nechají na pokoji. Samozřejmě, že ten výbor, jak sám přiznává, čerpá informace právě od neziskových organizací, které cítí tekoucí peníze, jak říkal tady kolega Škromach, že je potřeba jim také zajistit, dokonce mimo rozpočet. Jim je jedno, jestli rozpočet bude mít takový dluh, hlavně když jim ty peníze přitečou. Takže ono by zejména bylo potřeba snížit asi tak na třetinu počet neziskových organizací, nechat pracovat ty, které skutečně pracují – a jsou takové – a ty vyžírky, co jenom vysávají ze státního rozpočtu peníze, zrušit. Děkuji za pozornost.

Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady konané dne 17. října 2011
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:53:40 - 14:58:05:

Já se omlouvám, já právě rodím, takže mám trošku jiné starosti.

Ale přesto řeknu jenom pár věcí. Celou dobu tady slyším – připadal jsem si jak na Václaváku 22. října – že tady je jedna skupina, která je pro říši dobrá, a pak ta druhá, ta naše, ta ošklivá, co tu říši dobra nechce, že je tomu tak i ve veřejnosti, kdy ta podpora EU výrazně klesla. To je evidentní. Já řeknu jednu příhodu, která zdánlivě nesouvisí a ta vysvětluje ty některé naše negativní postoje.

Víte, že byly zakázány nejprve stowattové žárovky, poté už jsme tuším na šedesátkách. A mně se stala taková nepříjemná věc, že v koupelně nám odešla žárovka stovka, která tam byla proto, aby moje žena na sebe ráno mohla hodit Kuberovou u zrcadla. I jel jsem podle evropské směrnice hledat úsporku. Dal jsem tam úsporku a došlo k absolutnímu rozkolu v rodině, protože teď musím do koupelny chodit první já, protože úsporka se zažne a čeká a čeká. Než já vykonám své potřeby, tak ona se rozžhaví, pak nastoupí paní Kuberová a udělá to, co je udělat třeba.

Říkám to proto, kam až vede – vzpomeňte si a budeme to tady mít na programu – světová úmluva o tabáku, kdy jsme zaplaťpánbůh jediní na světě, kteří ji neratifikovali, teď ji zřejmě ratifikujeme, a už se tady objevili dva poslanci, kteří po vzoru Dánska a Maďarska rozhodli, že dalším pokračováním bude zdanění tučných jídel. Jak dlouho si myslíte, že bude trvat, než některý aktivní europoslanec či europoslankyně navrhnou toto jako postupně evropskou směrnici a poté evropské nařízení. Je to samozřejmě taková blbost, že se stydím za to, že jeden z těch dvou – jeden je pan poslanec Gazdík, u toho mě to nepřekvapuje, ale ten druhý je pan poslanec Boris Šťastný, který je nešťastný, protože je z ODS a navrhuje věci, které ODS by nikdy normálně nenavrhovala.

Je to samozřejmě pokračování toho tažení. A ono bude pokračovat, a nikdo neví, kde skončí. Na druhé straně byla v Řecku generální stávka. Je opravdu dojemné a směšné, že ve státě, který se výrazně na tom podílel, tak se tam lidé chovají asi jako student, který řekne, že když mi, maminko, nekoupíš nejnovější mobilní telefon, tak já nebudu chodit do školy. Protože já ho chci. A maminka říká, no, víš, kamaráde, ale my nemáme tolik peněz. Teď zrovna ještě ti telefonuje, my ti ho koupíme až příště. A to je přesně naše situace. Budeme stávkovat do té doby, než se úplně ustávkujeme. A Řecko bude tak dlouho stávkovat, až nebude mít ani na základní výplaty. A přece každý to ví, jenom to nikdo nechce říct! To Řecko je už dávno zkrachovalé. Jenom politici v unii to nechtějí připustit, tak budou dělat další a další eurovaly, nalívat další a další peníze, aby ty banky, které špatně investovaly, dostaly aspoň něco z toho, co si tam nainvestovaly, a pak to stejně padne. Tam žádné jiné řešení není, protože tolik peněz prostě neexistuje, aby se to dalo udržet.

Víte, že Itálii byl snížen rating o 3 body. To není jako o 3 body, že ve fotbale někdo vyhrál, nebo prohrál. To je daleko vážnější. To je první stát z těch významných. A bude to pokračovat na Španělsko, Belgii a nakonec to dopadne tak, že z té unie nevystoupí Řecko, ale Německo. A půjde si svojí cestou a vrátí se k marce. A my se pořád tváříme, jako že se nic neděje, a budeme dělat demonstrace. Teď si vezmeme k tomu neziskovky. A nikdo neumí lidem vysvětlit, že prostě ty peníze nejsou. A nemusíme teď hledat, kdo to kdy a jak zavinil. A vyprávět lidem, že když odstraníme korupci, tak bude na všechno dost peněz, to je zlomyslnost, která se nemůže vyplatit, protože to prostě není pravda. Ne, že bychom neměli bojovat, ale to nevyřeší ekonomické problémy této země. Vzpomeňte si na ty halasné výkřiky o šrotovném. My jsme se zachovali velmi rezervovaně, ale jak dopadla automobilka Mladá Boleslav? Vydělala na tom, protože jsme nenaskočili na tu vlnu.

Teď se mluví o finančních transakcích. Německo a Francie je zřejmě zavedou a pak začnou tlačit na ty ostatní státy a dopadne to jako vždycky. Pak budeme zase ti poslední, kdo to nezavedli, a abychom byli ti hodní, aby neříkali, že to jsme my, kdo něco kazí, tak to samozřejmě přijmeme a konce si můžete domyslet sami. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Tisk č. 183
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:43:22 - 17:43:39:

Pan senátor Dryml tady použil výraz pravicová vláda. Jenom abych to uvedl na pravou míru, v této republice nejméně 50 let pravicová vláda nebyla, ani teď není a mám obavu, že v nejbližší době ani nebude, abychom nemátli veřejnost.

12. schůze Senátu
2. den schůze – 07.10.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 193
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:43:25 - 16:54:03:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já jenom na úvod, aby bylo jasno, podporuji každý krok směřující k likvidaci tzv. spojeného modelu veřejné správy, o kterém už pochybují i jeho někdejší velcí prosazovatelé, protože ona z toho vznikla bramboračka, ve které se už nikdo nevyzná a je to příčina těch velkých problémů, které jsou, protože když se pak mají vykazovat náklady, jak dlouho používá úředník počítač pro samosprávu a jak dlouho pro státní správu, tak to je jenom jeden z malinkých problémů.

Tento návrh podpořím, aby bylo panu ministrovi jasno, že tady nebudu hovořit za opozici, ale přesto si nemohu odpustit, protože tím žiji poslední dny, několik poznámek. Delimitace je činnost, kdy se jisté agendy podle zákona převádějí ze zaměstnavatele A na zaměstnavatele B, v tomto případě z obcí s rozšířenou působností a z dalších úřadů na úřad práce. To znamená, když agendy v úřadě vykonává 10 lidí, tak se 10 lidí převede na nového zaměstnavatele. Když on potom umí zařídit, že to bude dělat s 8 lidmi, tady ty dva samozřejmě jako přebytečné propustí. Takto ovšem delimitace neprobíhá! Když si přečtete článek 8, já kousky z něj přečtu, protože je to pro další uvažování důležité:

Česká republika, Ministerstvo práce a sociálních věcí, dále jen ministerstvo, Česká republika, úřad práce, dále jen úřad práce, dohodnou s územními samosprávnými celky jmenný seznam úředníků a dalších zaměstnanců územních samosprávných celků zařazených k výkonu práce do pověřených obecných úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, úřadů městských částí hl. m. Prahy určených statutem hl. m. Prahy, krajských úřadů a magistrátu hl. m. Prahy, u nichž dojde dnem 1. ledna 2012 k přechodu práv a povinností z pracovně právních vztahů podle bodu 4 a 6 na úřad práce nebo ministerstvo. Nedojde-li k dohodě podle bodu 1, stanoví jmenný seznam úředníků a dalších zaměstnanců dotčených přechodem práv a povinností z pracovně právních vztahů v případech podle bodu 4 a 6 ministerstvo. Takto provedená delimitace je závazná.

Územní samosprávné celky dohodnou s úředníky a dalšími zaměstnanci uvedenými v jmenném seznamu podle bodu 1 a 2 v součinnosti s úřadem práce, popř. s ministerstvem podmínky, za nichž dochází k přechodu práv a povinností z jejich pracovně právních vztahů. Nedojde-li k dohodě se zaměstnancem podle předchozí věty v případě, kdy v důsledku přechodu práv a povinností z pracovně právních vztahů by měla u něho nastat změna pracovních podmínek sjednaných v dosavadní pracovní smlouvě, je v takovém případě přechod práv a povinností z jeho pracovně právního vztahu vyloučen. Územní samosprávné celky, které do dne nabytí úplné účinnosti zákona vykonávají působnost v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené a příspěvku na péči, jsou povinny strpět umístění zaměstnanců převedených podle bodu 4 a 6 v dosavadních prostorách, včetně obslužných prostor a umožnit využívání zařízení a vybavení těchto prostor, a to za úplatu nejvýše ve výši v místě obvyklé a za úhradu prokázaných provozních nákladů po dobu nejdéle 24 měsíců ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona. Tolik hovoří zákon.

Praxe ovšem byla poněkud jiná. V našem úřadě vykonávalo tyto činnosti původně 35 pracovníků, i když někteří z nich dělali k tomu ještě něco jiného. Ty jsme vyřadili a vyšlo nám číslo 29. Pak někdo šel do penze, tak už jsme nikoho dalšího nepřijímali a vyšlo nám číslo 26. Ale obdrželi jsme od náměstka ministerstva práce pana Mgr. Karla Machotky dopis, že ministerstvo se dohodlo se Svazem měst a obcí na rozmezí 1500 až 1800 a z toho pro nás vyšlo 10, maximum 13, takže nám jaksi stále ještě 10 přebývá. Potom, když jsme začali hodně křičet, tak najednou tedy, to vím jenom po telefonu, jsme dostali informaci, že možná by to mohlo být 15 až 17. Pořád nám ještě zbývá. A jak už bylo řečeno, úřad práce samozřejmě, a to byla jeho chyba, přiznal, že on, protože miluje své pracovníky, což je celkem logické a on by musel propouštět, tak jich vezme od nás méně, doplní je těmi svými, kteří se přeškolí a dostane se na ten počet, který je potřebný, čímž se ovšem prozradil, protože při případném soudu toto použijeme a prozrazujeme to dopředu jako argument, že to prostě možné není říkat, že to zvládneme s menším počtem a potom ten počet navýšit. To je jedna věc. Kromě toho ta komplikace, jak už tady bylo řečeno, zákon vyjde ve sbírce zákonů někdy počátkem prosince, odhadujeme, to znamená, že výpověď těm, co přebývají, můžeme dát až k 1. lednu, to znamená, ještě tři měsíce zůstanou v pracovním poměru. Budou zřejmě doma, protože oni už nebudou mít co na práci a my jim budeme platit plat. Poté dostanou ještě odstupné, které se pohybuje od tří do šesti měsíců podle toho, a to jsou většinou dlouhodobí praktici, takže zaplatíme dále. A není nám jasné, kdo nám to zaplatí.

Správný postup by byl samozřejmě ten, že ministerstvo si vezme agentu tak, jak leží a běží podle zákona, a v případě, že náhodou zjistí, že to stihne s menším počtem pracovníků, což ho ujišťují, že nestihne, protože zejména v okresech, kde je to velmi složité, kde je hodně dávek v hmotné nouzi, tak si myslím, že ještě bude muset přibírat; a pak tedy, kdyby se mu to povedlo, tak může přebytečné pracovníky propustit. Je to mj. neseriózní i vůči stávajícím pracovníkům úřadů, protože to jsou většinou schopní pracovníci se způsobilostí, kteří to vykonávali dobře, a oni teď přijdou o práci jenom proto, že bližší košile než kabát, protože když se samozřejmě budeme rozporovat, tak jak jsem už četl, kdo je arbitr? No Ministerstvo práce a sociálních věcí! Jak asi si myslíte, že takové ministerstvo, v čí prospěch rozhodne? Ve prospěch obce, nebo ve prospěch úřadů práce?

My se s tím prostě nespokojujeme. Nevím vůbec tedy, jak budou dělat ten seznam, jak vyberou z lidí, co chtějí! To mi vůbec není jasné? To budou losovat, jako koho jo, nebo koho ne. Že jsme žádné materiály nedostali do posledního září, to nekomentuji, s tím se vypořádáme a to už je věc našeho jednání.

Čili moje otázka je jasná. Z jakého důvodu to není tak, jak to má být? Teplice nejsou členem Svazu měst a obcí, naštěstí, takže šetří poměrně velké peníze za jednoho občana. Aby pan ministr neřekl, že z těch to můžeme zaplatit, to nemůžeme! Kromě toho Svaz měst a obcí, že se dohodl – mně je divné, že se delimitace dohaduje takhle kupeckými počty, no nějak to uděláme. Slyšel jsem, když jsem hovořil, protože se přátelím s členy Svazu měst a obcí, že to bylo tak, že někteří starostové si moc přáli, aby jim nesebrali všechny lidi, že by si je hrozně rádi chtěli nechat. Jestli chtějí, proboha, ať si je nechají. Ale ti, co nechtějí, ať jim to není vnucováno! My určitě nemáme ani o jednoho víc, než bychom mohli převést, protože my nejsme zrovna úřad, který by disponoval množstvím, což byste mohl říct, že vlastně je to výborné, že si je budeme moci nechat. Ono je to samozřejmě o penězích!

Je to obecná věc, nejenom tohoto zákona. Prostě stát si zvykl díky tomuto modelu neustále vymýšlet další a další kompetence! Nejnovější hit je zavedení elektronických občanských průkazů od 1. ledna, což je téměř šílenost, jenom proto, že se komisi podařilo dohodnout se Státní tiskárnou cenin, že je vytiskne. Nejsou ani kabinky, ani peníze! Ministerstvo chtělo nejprve, aby se to odložilo do roku 2016, a ejhle, najednou nepodařilo se prý v Poslanecké sněmovně najít poslance, který by dal pozměňovací návrh, který by to odložil, takže 1. ledna stejné kabinky budou na pasy i na občanky, a kdo si myslíte, že bude za idiota? Samozřejmě primátor příslušného města, že on nezajistil, aby všechno fungovalo a nebyly fronty! Totéž se stane s těmito výplatami, ale tam to máme ošetřeno. My tam dáme velkou tabuli, vždycky když se něco takového děje. Kdysi jsme napsali: To si běžte za panem ministrem Grossem, on vám to zařídí. Tady dáme: Běžte za panem ministrem Drábkem, on vám to zařídí! Protože my to nenecháme na sobě! Proč bychom to na sobě nechávali jenom proto, že někdo zanedbal čas a teď jsme v časovém presu!

A vůbec nevím, to je také další otázka pro pana ministra, co se stane, když se rozhodneme k opačnému postupu a nepřevedeme ani jediného pracovníka. Když už máme platit odstupné, tak nepřevedeme ani jednoho. Všechny je propustíme a jsem zvědavý, kdo pak bude vyplácet!

Příběh sám o sobě je ono strpění pracovníků. Představte si, že lidé jiného zaměstnavatele jsou ve vašem úřadě, ono tedy ostatně i ti sociální pracovníci stejně pracují na půjčených počítačích od MPSV, což je další logický nesmysl, ale za ten nemůže samozřejmě pan ministr Drábek. To tak prostě vzniklo. To je samá smlouva o výpůjčce. To je právě ta bramboračka, že nikdo neví, co je státní, co je naše. Pořád se to motá dohromady! Takže není stanoveno, jak budeme stanovovat nájemné – to půjde zřejmě k soudu, protože budova sídlí ve středu města a tam je opravdu nájemné velmi vysoké, a kdybychom ji mohli pronajmout komerčně, tak budeme vydělávat poměrně slušné peníze. Kdo a jak bude odpovídat za pracovní úrazy, za pracovní dobu, protože to budou cizí lidé v našem baráku. Budou vařit kafe v naší konvici! Když ji ukradnou, kdo bude řešit, kdo to ukrad, jak to ukrad, kdo ji rozbil, komu ji zaplatíme, jakou bude mít hmotnou odpovědnost? Takové věci už nikdo neřeší! A to jsem se fakt zaměřil jenom na to, protože já nechci probírat ostatní věci , protože už jsme dostali od úřadu práce, co všechno budeme muset zajistit od městské policie u veřejné práce, to všechno už chtějí dohodnout, že bychom se o to všechno starali, takže by se vlastně nic nezměnilo a my bychom platili, platili a platili.

Takže já tady musím říct, že v tomto bodě se budeme bránit právně do posledního dechu, protože buď se dohodneme jednoduše, že si úřad práce vezme 26 našich zaměstnanců a pak je všechno v pořádku, budeme s ním výborně spolupracovat, anebo pak to bude bitva a my se do ní rádi pustíme, protože nás to baví! Děkuji za pozornost.

12. schůze Senátu
3. den schůze – 12.10.2011

Návrh zákona o specifických zdravotních službách

Tisk č. 185
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:14:15 - 12:16:51:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, já se soustředím pouze na několik paragrafů, protože ony zazněly i na ÚPV, vedou se o nich diskuse i ve veřejnosti. A to sice, co se týká § 6, kde byl stanoven věk, do kdy lze provést umělé oplodnění na 49 let. Oponenti namítají, že je to proti přírodě, že věk byl stanoven příliš vysoký. Jestli to je proti přírodě, to by bylo třeba si vyžádat stanovisko Greenpeace a Dětí země, ti nejlépe věcí, co je nebo není proti přírodě.

Já jsem očekával aktivnější účast senátorek, které tady bohužel nejsou. Já jsem se jich chtěl zeptat, protože ony jsou ty, na rozdíl od nás trubců, které už stejně za chvíli nebudou ani potřebovat, protože se to naučí, udělat si to samy, ale myslel jsem, že senátorky, se vyjádří k tomu, protože jsou to zralé ženy, jaký je ten správný věk, kdy by si ještě přály být uměle oplodněny. Ale protože tu nejsou, tak se jich zeptat nemohu.

Pan ministr zdůvodňoval, že před tímto zákonem nebyl žádný věk, tzn. že bylo možno i v daleko vyšším věku. Na druhé straně proti tomu ovšem stojí stanovisko touhy mít děti,kdy skutečně někdy může dojít k případu, že se to nedaří, nedaří, až dosáhne žena vysokého věku, a přesto by to dítě chtěla.

Druhá věc, která mě překvapila, že v § 3 je, co se týče dárců, tam jsou velké rozdíly. Anonymním dárcem může být pouze žena, která dovršila věk 18 let a nepřekročila 35, ale ejhle, muž dovršil 18 a nepřekročil věk 40. Tak buď je potřeba posunout, ale je to evidentní diskriminace, tam by měl být stejný věk. Nemyslím si, že někteří muži po čtyřicítce už by nebyli vhodnými dárci, naopak, už jsou dostatečně vyvinutí a zkušení, takže mi připadá, že nevím ten důvod, možná, že pan ministr řekne, proč tam je ten věk rozdílný.

Já žádný pozměňovací návrh nebudu podávat, protože ono to, že to bude přijato, ještě neznamená, že to tak bude vždycky. Vzpomeňte si na věk trestnosti, kdy se debatovalo velmi obšírně, jestli 15 nebo 14. Pak došlo k jednomu zavrženíhodnému kriminálnímu případu a začalo se uvažovat o tom, že by měl být posunut pomalu až do předškolního věku. Ona to není určitě poslední diskuse a praxe teprve ukáže, jestli byl limit stanoven správně. Děkuji za pozornost.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová úmluva Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, podepsaná v Ženevě dne 16. června 2003

Tisk č. 154
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:32:22 - 15:39:25:

Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já vás překvapím, já vůbec nebudu proti tomu brojit, protože když jsem si to přečetl, tak jsem si řekl, že vám to patří. Já jenom přečtu, abyste věděli, jaký je hlavní cíl této Úmluvy.

Článek 23, Konference smluvních stran.

Tímto je ustavena Konference smluvních stran. První zasedání Konference svolá Světová zdravotnická organizace nejpozději do 1 roku od vstupu Úmluvy v platnost. Konference určí místo a termín pravidelných jednání na svém 1. zasedání.

Ujišťuji vás, že to budou velmi atraktivní místa po celém světě, kde se budou tyto konference za peníze, jak se dozvíte dál, našich daňových poplatníků uskutečňovat.

Mimořádná zasedání Konference smluvních stran se budou konat tehdy, považuje-li to Konference smluvních stran za nezbytné, nebo na základě písemné žádosti jakékoli smluvní strany za předpokladu, že během 6 měsíců od podání žádosti smluvním stranám je tento požadavek podpořen alespoň jednou třetinou smluvních stran.

To nepochybně bude.

Konference smluvních stran přijme jednací řád formou konsensu na svém 1. zasedání. Přijme formou konsensu svá pravidla financování, a stejně tak i pravidla pro zajištění financování jakýchkoli pomocných orgánů, které může zřídit, jakož i finanční opatření související s fungováním Sekretariátu. Na každém řádném zasedání bude přijat rozpočet na finanční období do příštího řádného zasedání.

Konference smluvních stran pravidelně hodnotí naplňování této Úmluvy, přijímá rozhodnutí nezbytná k podpoře jejího účinného naplňování a může přijmout protokoly, dodatky a pozměňovací návrhy k Úmluvě. Podpoří a usnadní výměnu informací, podpoří a povede proces vývoje a pravidelného zdokonalování podle potřeby, podpoří rozvoj, zavádění a vyhodnocování strategií, plánů a programů, jakož i politik, legislativních a dalších opatření, zváží zprávy předložené smluvními stranami v souladu s článkem 21 a schvaluje pravidelné zprávy o naplňování Úmluvy. Podpoří a usnadní mobilizaci finančních zdrojů pro naplňování Úmluvy, zřídí takové pomocné orgány, které jsou nezbytné k dosažení cílů Úmluvy – těch určitě bude mnoho.

Podle potřeby si vyžádá služby, spolupráci a informace od příslušných organizací a orgánů v rámci systému Organizace spojených národů a další mezinárodní a regionální mezivládních organizací a nevládních organizací a orgánů, a to za účelem posilování naplňování Úmluvy. Zváží další činnost podle potřeby vedoucí k dosažení cíle Úmluvy. Konference stanoví podmínky pro účast pozorovatelů na svých jednáních.

Článek 24, Sekretariát. Konference smluvních stran ustaví stálý sekretariát a zajistí jeho fungování. Konference bude usilovat, aby tak bylo učiněno na jejím 1. zasedání. Do té doby, než bude stálý sekretariát stanoven a ustaven, zajistí úkoly sekretariátu Světová zdravotnická organizace. Sekretariát má tyto úkoly: připravovat zasedání Konference smluvních stran a jakýchkoli pomocných orgánů a poskytovat jim služby podle jejich požadavků, předávat zprávy, které obdrží, na požádání poskytovat podporu smluvním stranám, zejména rozvojovým zemím, které jsou smluvními stranami, a smluvním stranám s ekonomikami v procesu transformace, při zpracovávání a sdělování informací. Připravovat zprávy o svých činnostech a předkládat je Konferenci smluvních stran.

Podle pokynů Konference smluvních stran zajišťovat nezbytnou koordinaci. To přeskočím.

Finanční zdroje. Smluvní strany uznávají důležitou roli, kterou hrají finanční zdroje při naplňování cíle této Úmluvy. Samozřejmě ty cesty na ty konference něco stojí, to není zadarmo.

Každá smluvní strana poskytne v souladu se svými národními plány, prioritami a programy finanční podporu činnostem na národní úrovni, určeným – to budou zase některé ty organizace, které se hned k tomu přihlásí a budou inkasovat peníze ze státního rozpočtu.

Smluvní strany podle potřeby podpoří využití dvoustranných, regionálních, subregionálních a jiných mnohostranných možností financování rozvoje a posílení meziresortních programů pro komplexní kontrolu tabáku pro rozvojové země, které jsou smluvními stranami, a smluvní strany s ekonomikami v procesu transformace. V souladu s tímto je třeba řešit a podporovat ekonomicky realizovatelné alternativy produkce tabáku včetně diverzifikace plodin – jestli tím nemyslí marjánku – v kontextu strategií udržitelného rozvoje vytvořených na národní úrovni.

Smluvní strany zastoupené budou nabádat tyto subjekty k poskytování finanční pomoci rozvojovým zemím, které jsou smluvními stranami a smluvním stranám s ekonomikami v procesu transformace k dosažení závazků vyplývajících z Úmluvy, aniž by to omezilo jejich právo na účast v těchto organizacích. A tak dále, atd.

Nebudu zdržovat. Takže tam já vidím hlavní podstatu tohoto textu. Samozřejmě nadále bude podporována produkce tabáku, který bude třeba nazván jinak, jak už jsme tady viděli v rámci EU.

Vážnější věc je, že v tom stanovisku legislativy se uvádí prakticky možnost, že ta smlouva je v rozporu s naší ústavou. V Německu je údajně podobný problém, ale já vím, že ten svět je nakloněn tomu, že to tak určitě bude. Mě jenom těší, že na každého dojde, protože – jak jste už jistě zjistili, v Dánsku a Maďarsku zavedli daň z tučných jídel, a již se v Čechách našli podporovatelé, kteří si myslí, že by to tak mohlo být i tady.

Takže skončíme tím, protože bude snadné a pro lidi prospěšné, aby každý byl očipován, tak se dočkáme toho, že skutečně bude každý očipován a budeme vědět o každém jeho pohybu.

Já vám přeji hodně úspěchů v budoucím omezování lidské svobody. Tady opravdu nejde o kouření. Že kouření škodí, to je evidentní, ale toto, co se s ním děje, to je takové světové bláznění, které nemá obdoby. A které se nakonec vymstí i těm, kteří to teď tak vehementně prosazují, protože ono se dobře – vždycky jsme velmi přísní. Všimněte si, jak jsme byli přísní v bodovacím systému a ve všem do chvíle, než byl někdo z nás vybodován a pak se vymluvil na osobu blízkou. My vždycky máme snahu – ty druhé potrestejte, vy piráti, ty, ty, ty, ale pak to dopadne, když to dopadne na někoho, kdo to podporoval, tak už se mu to nelíbí.

Já samozřejmě tu ratifikaci nepodpořím, protože si myslím, že je to jeden velký krok k omezování lidské svobody. A tentokrát už nejen ani v EU, ani v České republice, ale na světě. Je to takový populární hit. Je to tak podobné těm vyhláškám, že jedno město vydá nějakou šílenou vyhlášku a vznikne z toho národní program vydávání šílených vyhlášek. Podívejte se na internet, tam si je můžete přečíst.

Takže přeji vám příjemné hlasování. Já se tedy vymezím proti, protože to podporovat nebudu. Doufám, že se nám podaří v blízkých letech uspořádat ten pražský pochod huličů, abychom dokázali, že jsme také menšina, která má právo na život a nebudeme nuceni k tomu, aby lidé v minus deseti stupních byli nuceni kouřit někde venku. Protože až budeme menšina, tak samozřejmě se nám dostane plného pochopení a každý bude povinen i pro nás zajistit přijatelné prostředí. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření

Tisk č. 191
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:08:58 - 19:10:16:

Vážený pane ministře, vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, já budu hovořit k meritu věci.

Vy tady celý den předvádíte, pod dojmem toho, že veřejnost vás uslyší a že budete vypadat jako ochránci všech, kteří ochranu potřebují. Ale já vás ujišťuji, že tomu tak není. Vaši leví kolegové v Evropské unii přivádějí tento systém ke krachu v Evropě, a vy si tady myslíte - já neříkám, že ty zákony jsou dokonalé, já bych měl ke spoustě nich spoustu výhrad, ale aspoň se snažím, ale vy nemáte vůbec žádné řešení. Jenom populistické bludy pro veřejnost, která do hloubky těch problémů nevidí a má pocit, že vy jste ti zachránci. Vy žádní nejste. Vy také žádné peníze nemáte. Nevíte, kde by se vzaly ty zdroje. Takže řekněte pravdu, jak to je. Rozhodli jste se to zamítnout, tak to zamítněte, sněmovna se zase rozhodla vás přehlasovat, tak to přehlasuje. Tak to chodí v demokratické společnosti. A ty hrátky kolem toho jsou naprosto zbytečné. Vás už tady neposlouchají ani vaši kolegové, protože už je to nudí. Takže hlasujte, jak chcete, jak cítíte, jak si myslíte, ale ty vyprávěnky okolo si nechte, protože matete veřejnost, že máte nějaké jiné řešení v kapse. A vy žádné v kapse nemáte. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:11:13 - 19:11:31:

Já už jsem to řekl jednou a znovu to zopakuji – ani v Evropě žádná pravicová vláda nevládne, že ti, kteří se tak jenom tváří, jako pan Barroso, přece víte, čeho byl členem, než se stal komisařem. Takže zapomeňte, že v Evropě je nějaká pravicová vláda. Mnohé vlády se tak tváří, ale chovají se všechny levicově.

Nový víceletý finanční rámec na období 2014 - 2020

Tisk EU č. N 073/08

Tisk EU č. K 075/08

Tisk EU č. N 076/08
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 20:31:46 - 20:33:20:

Já nezdržím. Jenom chci poděkovat vaším prostřednictvím paní senátorce Gajdůškové. Při jejím prvním projevu jsem asi o 25 let omládl, protože jsem si připadal, že poslouchám rádio. Zavřel jsem oči a bylo to stejné jako tehdy. (Pobavení.)

Ale k tomu řeknu jenom jednu poznámku. Proboha, televize už to zabalila! Přestaňte ohlupovat veřejnost nesmysly o tom, že nějaká bankovní daň nebo daň z finančních operací něčemu pomůže, když přece dobře víte, že ji nikdo jiný nezaplatí, než ten poslední střadatel! Stejně jako když navýšíte enormně daně právnickým osobám, tak oni udělají co? Budou snižovat své vlastní náklady, to znamená, propouštět a nezvyšovat mzdy. To je tak jednoduché, že na to nepotřebujeme ani geniálního nositele Nobelovy ceny Stiglitze, kterého když jsem viděl v nedělních Otázkách Václava Moravce, tak jsem si také vzpomněl na jiné doby. Televize opravdu už to sbalila! Dělat teď, kdy unie neví, co udělá za týden, a to opravdu neví, vůbec si neví rady, a my tady řešíme – něco jako za totáče, když jsme plánovali spotřebu gumových těsnění v dalších 20 let. Samozřejmě ony už neexistovaly potom ani ty podniky, co to vyráběly! Takže vraťme se na zem! Unie vždycky udělala nějaké strategie, což je velmi moderní, tak si je zpátky přečtěte, které jsme tu projednávali, které z nich jsme splnili, nebo které unie splnila. Ani jednu! Byly to takové ty strategie předehnat, dohnat, konkurenceschopnost, doženeme Ameriku a dohnali jsme prd! Nechme toho!

11. schůze Senátu
1. den schůze – 04.08.2011

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020

Tisk EU č. K 048/08
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:28:12 - 11:34:17:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, patřím k těm, kteří žijí v regionu, kde problém je možná trochu větší než v jiných, proto také má pozice. Velmi těžko se o tom hovoří, protože když člověk bude mluvit normálně, bude nejspíš obviněn z něčeho, co neměl na mysli. Tento problém nemám, v sobotu jsem navštívil romský festival a ještě předtím jsem se zeptal pořadatele, zda mohu používat výrazu Cikáni, zda je to neurazí. Samozřejmě je to vůbec neuráželo. Vymysleli jsme si umělé termíny, abychom dobře vypadali.

Na materiálu mně vadí to, že nás poučují ti, kteří by si měli zamést před vlastním prahem. Gangy, které působí v severních Čechách a policie si s nimi neví rady, funguje to tak, že jedete autem, postaví se před auto a buď ho předjedete nebo zastavíte, když zastavíte, řekne že mu máte dát peníze nebo alespoň koupit mosazný řetízek, který vydává za zlatý. Policie konstatuje, že nemá žádný právní prostředek, aby této činnosti zabránila. Gangy parkují na bývalých hranicích s NDR a jsou to gangy, které pocházejí převážně ze Sarkozyho Francie, kde je vypudili.

Vzpomeňte si na chování Francie k Romům, lágry, které byly i v televizi, obehnané ostnatými dráty. Takže nepovažuji to, abych se zodpovídal těmto státům z toho, jak se chováme my. Skutečně je to tak, že příležitosti mají u nás Romové stejné jako všichni ostatní.

Bohužel, oni je neumí, a není to jenom jejich vina, neumí je využít. Řeknu jeden příklad. Pan ministr Drábek chci zvýšit počet 20 hodin, které musí člověk odpracovat, aby získal plnou dávku, na 60. Jasné rozhodnutí od stolu, bez jakékoli znalosti mentality a problému, protože 20 hodin s vizí, že potom dostanu peníze, je pro ně problém. 60 hodin je pro ně nepřijatelné. Oni jsou ochotni pracovat každý den podle vaší potřeby, ale jenom tehdy, když každý den dostanou peníze. Prostě to tak je, to tak je historicky, dej penízky odpoledne a já budu pracovat.

My bohužel neumíme toto zařídit, protože narážíme na zkostnatělé předpisy a na to, jak to uděláme, kdyby měli dostávat v hotovosti, nejspíš peníze ukradne tak pokladní, která s nimi bude, s tou hotovostí pracovat, nebo budou dávat falešné poukázky, že pracovali a nepracovali, a na tom to vždycky ztroskotá.

Já jsem byl ten, který v tomto sále prosadil, že obce nemusí mít romského poradce. Pouze kraje ho zatím mají ze zákona povinného. Ale už se připravuje údajně zákon, že i obce budou povinně míti romského poradce. tam, kde romského poradce mají, paradoxně mají víc problémů, než měli před tím. Protože co udělá romský poradce? Aby za poměrně dobré peníze vykazoval nějakou činnost, tak vyrábí problémy. Když bude vyrábět problémy, tak se nejspíše ve funkci udrží.

Obdobně to funguje s našimi Kocáby, Stehlíkovými, agenturami, kde se sypou obrovské peníze, a výsledek této činnosti je prakticky nulový. Já jsem na tom festivalu řekl zúčastněným, ať nečekají pomoc od nikoho, ať nevěří tomu, že jim někdo pomůže, že pomoci si mohou jedině sami. Ne ovšem tak, že když se někdo z jejich komunity vyšvihne, vystuduje vysokou školu nebo zvítězí v pěvecké soutěži, obvykle to funguje tak, že on už s těmi cikány potom nechce mít nic společného. On se snaží zařadit se do bílé komunity, a místo aby dával příklad dalším z té menšiny, tak se od ní distancuje.

Na závěr řeknu jednu věc, abychom si zase nefandili. Nesouhlasím s panem senátorem Doubravou. Sběrači kovů nejsou převážně Romové, košohrabové nejsou převážně Romové a hlavně, milí gadžové, Romové nemají ani jediného bezdomovce. Styďme se. Všichni bezdomovci jsou bílí. A víte proč? Oni oproti nám mají jinou dobrou vlastnost. Oni se o člena své komunity vždycky postarají. To jsou důvody, proč jsou byty 1 + 1, kde žije 18 lidí, protože on když přijde a nemá kde spát, tak oni ho domů vezmou. Když kolem vašeho domu půjde bezdomovec, který nebude mít kde spát, tak pochybuji, že by se našel někdo,kdo by ho nechal doma přespat. Takže sáhněme si také do svědomí.

Ale hlavně nevěřme tomu, že my jsme ti, kdo je zachrání. Oni se musí zachránit sami. A pokud, jak já to říkám, cikáne, když děláš bordel, dostaneš přes držku, jestli jsi černej nebo bílej, já občany města nerozlišuju na černé, bílé, barevné, protože bych se z toho zbláznil, protože tam mám všechny menšiny, které si umíte představit. Kdybych měl mít na každého na radnici poradce, tak bychom se z toho zbláznili. Nechme je žít, ale není možné zase z jejich strany, aby když dělají nepořádek a někdo je napomene, šli oznámit policii, že to byl rasismus. Žádný rasismus to není. Rasismus spočívá v tom, že většinou je negativní zkušenost s tím, že když někde je nastěhovaná rodina, která tam dělá nepořádek, tak zničí v celém domě, ti, kteří myli schody, tak je přestanou mýt, ale to nemá vůbec nic společného s barvou pleti. Když tam bude žít slušná cikánská rodina, tak proti ní nikdo nic nemá, a že takové jsou, to je evidentní. Jenže bohužel je jich ještě málo.

Tady si můžeme vyprávět a přijímat usnesení, jaká chceme, a odpovídat Evropské komisi, zejména těm, kteří by si měli sami sáhnout do svědomí, a nejedná se samozřejmě jen o romskou komunitu, ale i o jiné menšiny, takže ta odpověď, tak jak naznačily oba výbory, mně by se nejvíce líbilo, kdybychom spojili to usnesení do jednoho a oznámili slavnostně Evropské komisi, ať nám do toho laskavě nekecá. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 158
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:15:42 - 12:17:38:

Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, návrh máte sice na stole, ale protože on je takový velmi technický a není z něj úplně zjevné, o co se jedná, tak to velmi jednoduše vysvětlím.

Poslanecká sněmovna kromě jiného zařadila také do tohoto zákona novou pravomoc ombudsmana, který – pokud existuje důležitý veřejný zájem – se dostává do stejného postavení jako státní zástupce, který ovšem na rozdíl od ombudsmana nemusí prokazovat. Ombudsman by měl tento veřejný, neboli závažný veřejný zájem prosadit. Už jenom to, že se tam používá pojmosloví důležitý veřejný zájem a závažný veřejný zájem, tak to samo o sobě budí rozpaky. Ostatně jako veřejný zájem budí vždycky rozpaky, a budeme toho tady dnes svědky ještě minimálně dvakrát, u kamzíka a u kůrovce, jak jsou rozdílné, a všechno jsou to závažné veřejné zájmy. Často ty závažné veřejné zájmy vůbec nejsou veřejné, ale jenom zájmy.

Takže ten pozměňovák nedělá nic jiného, než vrací zpátky ten stav, který byl dosud. Ten důvod je velmi prostý. Ombudsman tady vznikl proto, že dobře nefunguje státní správa. Kdyby státní správa fungovala, tak by byl zbytečný. Cílem ale není, aby se mu posilovala pravomoc. Cílem je přece zlepšení státní správy. Kromě toho úřad ombudsmana je velmi často zneužíván ekoteroristy, vzpomeňte na dálnici D8 ještě za Otakara Motejla a další, kde se hájí úplně jiné zájmy, než závažné veřejné. Takže já si myslím, že dosavadní stav naprosto vyhovuje, a proto jsem podal tento pozměňující návrh, který ponechává pravomoc ombudsmana v tom stavu, jaká byla před touto novelou. Prosím o jeho podporu. Děkuji.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:22:09 - 12:23:23:

Opravdu nebudu zdržovat, jen naplním jednací řád a přečtu pozměňovací návrh.

V článku I body 37, 38 a 41 vypustit. Následující body přečíslovat.

V článku I v dosavadním bodu 39 číslo 6 nahradit číslem 5.

V článku IV bod 2 vypustit, zároveň zrušit číslování bodu 1 a příslušně upravit úvodní větu článku IV.

Část šestou – článek VII – vypustit. Dosavadní část sedmou označit jako část šestou a dosavadní článek VIII označit jako článek VII.

Jak to vypadá složitě, tak to nic jiného není, než aby to navazovalo na všechny ostatní články. V podstatě je to pořád to, že to ponechává stávající stav, byť to vypadá složitě.

Jenom jednu větu. Nejlepší období svého života na radnici jsem zažil, dokud jsme územní plán neměli. Dnes ti, který o něj tolik bojovali, mimochodem také kvůli EU, protože prý by nebyly dotace, kdybychom ho neměli – ony nebyly i tak, tak dnes říkají "to byly zlaté časy, když jsme ho neměli". A žádná dramata se neděla ani tehdy. Protože územní řízení v tom stavu, v jakém je ve stavebním zákoně, právě dává ekoteroristům obrovské šance, aby uplatňovali své partikulární zájmy.

Petice za záchranu a zachování populace kamzíka horského v pohoří Hrubého Jeseníku pro příští generace

Tisk č. 1
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:20:24 - 13:25:05:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, mě trochu mrzí, že ty petice neprojednáváme dohromady. Jednak bychom uspořili čas, protože ony jsou si velmi podobné, akorát že ta jedna také obsahuje vědce, kteří říkají vystřílet, a ta druhá zase zachovat. A já bych se zeptal, co bychom dělali, kdyby pro zachování bylo 25 135 občanů, a za vystřílení 25 136, což je osud všech petic.

Já když si tady přečtu, kdo tu petici podepsal, tak významné osobnosti, jako Jana Bobošíková, Wolfová a další, nebudu je všechny jmenovat, evidentně lidi, kteří v životě kamzíka nejedli, v tom je moje otázka, jestli kamzík je tržní, jestli je něco jako srnka. Já se v tom vůbec nevyznám, nejsem myslivec. Protože jestli je k jídlu, tak by byla naprostá škoda tedy se ho zbavovat, ale k tomu, jak dlouho tam je, to je velmi těžká otázka. Narazíme na ni ještě s kůrovcem. Je to otázka, co tady bylo dřív.

Nedělejme si iluze, my tady také nejsme věčné časy. Byly doby, kdy ani my jsme tady nebyli. Nakonec ti lidé to tady osadili, ti sem odněkud přišli, ti se tady nenarodili, a v tu dobu už tady byl leckdo. A když slyším, že už to bude sto let, tak říkám, sto let, to jen my. Pro nás je sto let dlouhá doba, ale historicky sto let není žádná doba. Já se ptám, co tam bylo před 2 miliony let. Jestli bychom to také neměli vystřílet, nebo zachovat.

Prostě toto jsou nesmyslné otázky a je to přesně, jak říká pan senátor Dryml. My jsme ekoteroristům dali oficiální moc a oni ji samozřejmě využívají a výsledkem projednávání těchto petic by bylo jim zase tuto moc vzít.

A ještě vám připomenu toho ombudsmana. Pak budete sami se divit tomu, co jste si odsouhlasili, až jeho prostřednictvím nás budou ekoteroristé ovládat, protože on nebude moc jinak než vyhovět jejich žádostem a dávat žaloby v tzv. závažném společenském zájmu.

Mě napadlo, kdyby se povedlo přenést toho kamzíka na Šumavu a naučit ho žrát kůrovce, že bychom možná vyřešili dvě petice jedním rázem. Ještě o tom bude řeč, co s kůrovcem. A jsou tady jisté nápady, jak ho zlikvidovat, třeba by se tím mohli živit ti přivázaní ke stromům, to by jim dlouho vydrželo, prostě mně přijde ta veřejnost, co si o nás pomyslí. Nedivte se potom, že chce zrušit Senát. Když se tady zabýváme věcmi, které jsou naprosto jasné. Nechte kamzíka žít, dejte nám pokoj.

Já to zažívám ve městě, kdy chtěli bruslaři jezdit v zámecké zahradě a památkáři se mohli zbláznit, protože budou jezdit kolem stromu, aby se něco tomu stromu nestalo. V té zámecké se přece na bruslích nikdy nejezdilo, protože paní Aldringenová neměla kolečkové brusle. A vykopejte všechen asfalt a dejte tam šotolinu. Protože nám se to líbí. A fontánu mít nebudete, protože my jsme tam našli lebku.

Každému staviteli radím, a budu vás prosit brzy o podporu senátního návrhu zákona o archeologii, protože to, co se děje, jaký máme zákon, že právnické osoby všechno platí bez výběrových řízení, nehorázné částky za archeologický výzkum, kdežto soukromé osoby, to jsou voliči, neplatí, tam to platí stát. Není k tomu nejmenší důvod. A jisté firmy si našli nový úžasný job, jak se živí tím, že zastaví stavbu na 20 dní, 2 roky a hledají a kopají. V místech, kde už stavba stojí a mělo se kopat tehdy, kdy se stavba stavěla.

Já fakt souhlasím s petičníky, nechte toho kamzíka na pokoji a naučte ho tedy žrát něco jiného, když žere to, co tam ti žabičkáři nechtějí, aby žral, protože jednoho žabičkáře baví mloci.

Dostal jsem od hnutí Duha krásný mail. Naučil jsem se další nové živočichy kromě páchníka, kvůli kterému udělali z Doubravky naturu, tak je také jeřáb český, kterého našli na dálnici D8, když už nezbývalo nic. Na letišti zase najdou, cože to tam najdou? Nějakého sysla, který tam musí nutně být, a ta letadla ho vyrušují.

A nechci tady citovat z ministerstva životního prostředí ještě před panem ministrem, že lázeňská sezóna se nemůže konat v červnu, protože v tu dobu hnízdí ptáci a ohňostroj je ruší, že by bylo nejlepší konat v prosinci, kdy by se opravdu dobře sedělo lidem na louce a poslouchalo koncert.

Není to jen toto, to je globální oteplování a všechny tyto nesmysly, kterými nás někdo krmí, ale za tím je samozřejmě schovaný obrovský džob a ohlupování lidí a někteří tomu i uvěří.

Ukončuji to tím, nechte kamzíka žít - a dejte nám už pokoj.

Petice zachraňme Šumavu

Tisk č. 84
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:32:22 - 15:44:35:

Pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já už jsem o tom mluvil při kamzících, a teď vám to přečtu, abyste si nemysleli, že si vymýšlím.

Dostali jsme dopis od Ústřední komise pro ochranu zvířat. Vyřizuje Mgr. Zelená. Opravdu, Mgr. Zelená, to je typické. Rušení ptáků při hnízdění pořádáním hlučných akcí ve veřejné zeleni.

Vážená paní primátorko, vážený pane primátore, Ústřední komise pro ochranu zvířat je podle zákona na ochranu zvířat proti týrání, která doporučuje opatření a koordinuje plnění úkolů na úseku ochrany zvířat. Dovolte tedy, abychom na vás v rámci úkolu stanoveného 94. plenárním zasedáním ústřední komise obrátili s následující výzvou. V posledních letech se ve větších městech rozmohlo pořádání jarních zábavních akcí, spojených s hlučnou produkcí, namátkou, Ingis Brunensis v Brně, Redbull v Praze atd.

Proti pořádání takových akcí obecně samozřejmě nic nenamítáme. Problém z hlediska ochrany zvířat je ale bohužel v místě a čase jejich konání.Místem těchto akcí jsou městské parky. Pokud se budeme držet výše uvedených případů, tak Špilberk a Střelecký ostrov, a termín konání je nešťastně načasován do května a června. V té době na těchto místech totiž nejintenzivněji probíhá hnízdění ptáků, jejichž stavy ve městech se poslední dobou jistě nezvyšují. Ptáci sedící na hnízdě nebo krmící mláďata jsou velmi citliví na silný a nezvyklý hluk, případně světlo v noční době, a mohou snůšku nebo mláďata opustit, čímž je odsoudí k záhubě.

Podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona 246 na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, se za týrání považuje vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy. Hluk, případně světelné efekty z těchto akcí takovými stresovými vlivy jednoznačně jsou. Všechny druhy ptáků, které volně žijí na evropském území členských států ES, jsou chráněny.

Všechny druhy ptáků. Dobře poslouchejte. Všechny druhy ptáků. Ještě jednou pro ty, co nechápou. Všechny druhy ptáků.

V ČR je tato ochrana zakotvena v zákona 114/1992, o ochraně přírody,kde je uvedeno: V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států ES, je zakázáno úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích, směrnice Rady 79/409 ES, o ochraně volně žijících ptáků.

Vážená paní primátorko, vážený pane primátore, předpokládáme samozřejmě, že nemáte zájem na snižování ptačí populace ve vašem městě takovýmto způsobem, a že pokud se uvedené produkce u vás v nevhodném čase a místě konají, tak pouze náhodou a kvůli neuvědomění si vzniku možných ptačích problémů.

Proto vás Ústřední komise pro ochranu zvířat vyzývá, abyste v případě zájmů různých subjektů, pořádat zábavnou akci, spojenou s hlučnou produkcí, určil buď jiný termín, než květen a červen, nebo jiné místo, než je veřejná zeleň, park. Věříme, že naši výzvu pochopíte a v příštích letech budete při pořádání hlučných akcí brát na hnízdící ptáky ohled.

První, co by si tato komise zasloužila, zrušit. Tady vidíte, kam až ten – a já na rozdíl od pana ministra budu důsledně používat termín ekoterorismus, protože mám na to policejní potvrzení, že to mohu používat, že to není žádná urážka, že to je jenom nadsázka a vyjádření takové skutečnosti, protože boj s terorismem má mnoho příznivců a bojuje se, ale boj s ekoterorismem soustavně prohráváme, a to, že tady řešíme ty petice jenom proto, že jsme ekoteroristy pustili z řetězu, a oni nám to teď vracejí, a my dokonce jdeme tak daleko, že si je ze státního rozpočtu platíme, že pane ministře. Ne vy.

Jen na obranu pana ministra musím říct, že jsem spokojen s tím, že po 20 letech máme poprvé ministra životního prostředí. Před tím jsme totiž měli jenom ministry ekologie, ovládané žabičkáři, kteří ovládli celé ministerstvo, a proto to tak vypadalo. Životní prostředí, dámy a pánové, totiž nejsou ani ptáci, ani kamzíci, ani kůrovec, ale také lidé. Také lidé žijí v této zemi a také lidé mají právo na život. A o tom, že lidé se vždycky snažili tu zemi nějak přizpůsobit svým potřebám, o tom svědčí to, že zřejmě podle těchto ekoteroristů by bylo třeba vypustit všechny jihočeské rybníky, protože já vás ujišťuji, že ony tam nebyly vždycky. Ony, pravda, už jsou tam dlouho, ale jak dlouho? To není tak dlouho. To jenom my, sobečtí, si myslíme, že jsme tady pouhých, kolika teď se dožíváme? Ženské déle, my 70. Takže nejdeme. Já se ptám, cože bylo v těch mokřinách na Šumavě, ne před 100, před 200, co tam bylo před 10 000 lety? Před 15 000 lety? Opravdu to tam bylo, tak jak to je teď? Opravdu tam byly stromy, o které tak teď bojujeme, že tam musí zůstat? Aby si mohli přírodovědci udělat pokusné stanoviště, což já chápu a rozumím tomu.

Jednoho takového znám, kterému jsme zrekonstruovali za 60 milionů botanickou zahradu, a on si myslel, že by to bylo bezvadné vědecké pracoviště, ale ono to je také po lidi. A samozřejmě jemu se nelíbí, když tam lidi chodí, protože děti občas šlápnou na kaktus, takže by bylo nejlépe, kdyby ta zahrada byla zavřená a my jsme ji dotovali každý rok 8 nebo 11 miliony a pěstovaly se tam kytičky a množila semínka.

Ale to my si bohužel dovolit nemůžeme. Takže to je k panu ministru Chalupovi a o panu Stráském ani nemluvě, protože jestli toho někdo chce podezřívat, že je nějakým nepřítelem, nebo přírodním barbarem, z čeho tak může podezřívat mě, protože já do přírody chodím málo, ale mimochodem na zahradě mám všechny ptáky a řve jim tam celý den ČT 24, a to tak, že ti ptáci by tam vůbec hnízdit nemohli, protože i sousedi si často stěžují, že nemůžou konat věci, které chtějí konat, strakapoudi už mi rozežrali půlku baráku.

Mimochodem, pane ministře, budu žádat náhradu a strakapoud je také chráněný, a zákon říká, že když vám chráněný živočich způsobí škodu, a já to říkám všem občanům, aby žádali o náhradu, protože vy zateplujete za těžké peníze, dnes jste tady o tom mluvil, a strakapoudi to všechno vyžerou. A vyžerou i metr čtvereční, údajně proto, a na to si dejte pozor, že prý ten polystyrén ty firmy nelepí zboku, a on pak vrže, a ti strakapoudi jak slyší vrzání, tak mají dojem, že tam budou červi. Možná lýkožrouti. Ale v těch dírách se potom utáboří sýkorky mimochodem.

Musím říci, že nejsem žádný nepřítel přírody. Kdybyste viděli, kolik mám budek a světel, která svítí celou noc, protože jsou solární, pokud mi je bezdomovci neukradnou. Takže svítí celou noc a ptákům to fakt nic nedělá. Já vím o všech jejich hnízdech a oni jsou naprosto v pohodě.

První, co bychom měli udělat,začít boj s ekoterorismem. To začíná tím, že jim ustřihneme přívod peněz.

Přestaneme je prostě platit, protože u nás založit sdružení, založit nadaci, založit organizaci, to je strašně jednoduché. A pak se zviditelňovat, kdy samozřejmě média dokáží ze sto aktivistů udělat tisíc aktivistů, ze sto odborářů udělat tisíc odborářů. Stačí se podívat na demonstrace, být tam fyzicky, a pak zjistíte, kolik lidí tam bylo doopravdy, ta kamera umí dělat věci, ta umí násobit lidi, nebo když je potřeba, tak je zase zmenší a je jich tam méně. Protože to nevyšlo s tím kamzíkem, tak jsem navrhoval panu Stráskému – máme přebytek bobrů. Když jsem řekl tu větu, zastřel bobra, zachráníš strom, tak Greenpeace se mohla zbláznit, psala mi maily, co jsem to já za člověka, titulovali mě – na toho Ropáka mě chtěli dát, pak mi to zase Klaus vyžral, byl jsem druhej po něm (smích v sále), to mě mrzelo strašně. Ale ta věta je hluboká. Zastřel bobra, zachráníš strom.

Kdo je z oblasti, kde ty bobry vysadili, tak se moc nesměje, protože ví, jaký je to obrovský problém. A protože jsou chráněni, tak proti nim není žádná obrana. Oni by sežrali toho lýkožrouta. Druhá možnost je, že by se tím živili i ti, co se přivazují ke stromům. Protože Kremlička přece ty brouky jedl, a to je známé, že brouci stejně, až bude nedostatek potravin, tak my budeme ještě vděční za toho lýkožrouta. Protože až bude hlad, tak se nám ještě hodí. Takže ten bobr by tam udělal špinavou práci, a my bychom tady nemuseli ty petice řešit.

Ale vážně. Ta rizika – pan Stráský, že 3000 stromů – já vám řeknu, že za tu dobu, co se tady takhle hezky bavíme, tak státní dluh vzrostl o 75 milionů 340 tisíc a 800 korun. To by bylo peněz na úpravy v šumavském národním parku nebo na jiné prospěšné věci. Já nevěřím tomu, pane Stráský, že ta vaše diskuse někam povede. Oni totiž ti ekoteroristé nejsou ochotni diskutovat, je baví úplně jiné věci. Oni mají nějaký mindrák a jsou strašně rádi, když je někdo vidí přivázané s tou rourou u stromu. Tam je třeba jim vyhovět, prostě nechat je být, zavařit ten zámeček autogenem (veselo v sále) a on by ještě nakonec dal zavděk, že by toho lýkožrouta, když by se k němu přiblížil, takhle jazykem slíznul (smích v sále). Vodu bych mu tam teda dal, vodu jo, ale přece brouci jsou dobrý.

Já jsem byl tuhle na jednom plese a tam je dávali, jak živé, tak opečené, a není to úplně špatné. Zase ale vážně. Vy to dobře víte, že my to tady nevyřešíme. My jsme příliš malá republika, mohli bychom se skoro prohlásit národním parkem, to bychom možná mohli. My jsme takový park. Já tomu říkám svět se zbláznil a my s ním. Takže bychom vyhlásili celou republiku za národní park a pak už bychom se nemuseli trápit, prostě jsme příliš malí. My jsme tady projednávali svého času to světelné znečištění. Představa, že hvězdáři tady budou mít stejné podmínky, jako mají v Chile na poušti Atacama, je opravdu naivní. Prostě my jsme tak malí a tak zalidnění, že to možné není. Nám nic nezbývá, to souhlasím s panem ministrem, než normální selský rozum. Ani jeden extrém zřejmě není správný, ale my přece tu ve skutečnosti žádný prales nemáme, vždyť přes tu Šumavu, když si vylezete na strom, tak ji vidíte celou. My jsme tady tak maličcí. A opakuji znovu – žijí v České republice také lidé.

A všimněte si, že v těch zemích, ze kterých nám chodí tyto nesmysly, tak tam se s tím tak zase příliš netrápí. V Rakousku je vleků – a kupodivu nic. Tady chtějí udělat jeden vlek a ekoteroristé se mohou zbláznit, co že to udělá, jak hrčí to kolečko od té lanovky, s těmi ptáky, kteří nebudou hnízdit. Opak je pravdou. Oni se často uhnízdí i na kabině lanovky a na ty, co chodí pod ní, potom pouští exkrementy. Takže ten svět není tak tragický, jak my ho tady líčíme, a opravdu vyzývám k boji s ekoteroristy, protože to nejsou ochránci přírody. Nepleťme si ekoteroristy s ochránci přírody. Ochránci přírody jsme všichni – co Čech, to zahrádkář. Tady není žádná skupina lidí, kteří by přírodu jaksi z principu neměli rádi, ale opakuji znovu – kromě – a já jsem se poučil, protože jsem dostal také od hnutí Duha – už znám další bezvadné žabičky a ptáčky, které jsem ještě neznal. Brouk páchník mi také něco říká, protože nám kraj z jednoho kopce udělal také takovou Naturu, teď se tam hlavně nesmí sbírat lysohlávky, což ty mladé lidi prostě irituje. On to ale nikdo nezkontroluje, takže je tam budou samozřejmě sbírat dál, ale tím, že budeme do extrémů něco chránit, se nikam nedostaneme. Zdravý selský rozum by měl zvítězit.

Já vás o to prosím. A samozřejmě, jak nenávidím petice z duše, protože si myslím, že nic neřeší, tak určitě podpořím to, abychom s kůrovcem na Šumavě něco udělali. Díky za pozornost. (Potlesk.)

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 157
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:07:59 - 19:09:14:

Vážený pane místopředsedo, nemusíte se bát, po mně už nikdo nevystoupí, protože pozměňovací návrh ve skutečnosti nepodám, jen ho řeknu. Už jsem to tady jednou zkoušel, neprošlo by to ani dnes.

Měli bychom krásnou možnost věnovat České televizi zhruba 500 milionů Kč a Českému rozhlasu asi 100 milionů Kč, pokud bychom zrušili osvobození těch, které mají méně než 1,6 životního minima, kteří neplatí žádné koncesionářské poplatky. Samozřejmě zůstalo by to pro sociálně slabé seniory, invalidy, ti by neplatili ani poté. Tato skupina lidí ale paradoxně nejvíce užívá služeb Českého rozhlasu a České televize. Většinou je doma, většinou má LCD zakoupené z úvěru s úrokem od 16 do 20 procent – dluhy ale neplatí, ale neplatí ani koncesionářské poplatky. Bylo by na výsost spravedlivé, kdyby ti, kteří programy Českého rozhlasu a České televize využívají v takové míře, aby platili. Protože vím, že bych tady nenašel podporu pro tento pozměňovací návrh, nepodávám ho. Až bude zase hůř, zmiňuji tuto možnost, jak bychom mohli těmto veřejnoprávním institucím pomoci.

10. schůze Senátu
1. den schůze – 20.07.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 137
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:27:54 - 12:36:31:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, kolegyně a kolegové. Přiznám se, že nejsem příliš kompetentní hovořit k tomuto tématu, protože mi chybí vlastní zkušenost. Nedávno jsme oslavili se ženou 50 let vzájemného soužití. Kdyby vám to náhodou nevycházelo s ohledem na můj věk, ujišťuji vás, že je to správně, protože spolu chodíme už od 7. třídy základní školy. Už to tak asi zůstane, protože když se podívám kolem sebe, mohl jsem dopadnout daleko hůř, takže mi to nestojí za to. Děti nemáme, jen dvě dcery. Nikdy s nimi nebyly žádné problémy, takže ani nevím, jak vypadá puberta. Čekáme teď vnučku a tak to mám doma všechno samičí včetně psa. Původně jsme měli mít vnuka, jednoho už máme, ale pan doktor se spletl při prvním ultrazvuku a spletl si klitoris s penisem, teprve při další prohlídce se potvrdila má teorie, že to nemůže být jinak, protože jsem si vnučku přál, i když bych vnuka bral také.

Přesto mám potřebu vyjádřit se k novele lidově zvané střídavka, protože tato novela patří k těm emočním, kde politická orientace nemá vliv na rozhodování zákonodárců, ale emoce fungují velmi silně. Jak předřečník uvedl, počet rozvodů je v naší republice enormní. Není to jen v naší republice, je tomu tak ve všech státech, jen my stejně jako v mobilních telefonech, tak i v rozvodech dosahujeme rekordu, protože většinou v negativních věcech se pohybujeme od pití alkoholu přes další věci na čelních místech, bohužel v jiných tabulkách se pohybujeme na místech nižších.

Za totality byla velká výhoda, když se někomu podařilo vzít si ženu s dvěma dětmi z prvního manželství. Tehdy se alimenty na rozdíl od dneška ještě platily, takže životní úroveň takové rodiny byla diametrálně odlišná od běžné rodiny, protože ještě přicházely peníze od tatínka. Dnes byly dokonce návrhy, že by obce měly platit alimenty za tatínky a poté je na nich vymáhat, což by nikdy nevymohly. Ve školách se vyučuje počítačová gramotnost, jazyky, ale vůbec se nevyučuje umění ani k rodičovství, ani jak se správně oženit, což je velmi důležité. Je na to jednoduchý recept, který jsem i já použil. Podívejte se na svou tchyni, tak bude vaše žena vypadat, až půjde do důchodu. Vydařilo se, tchyně stále v 85 letech vypadá dobře. Natož aby se ve škole učilo, jak se civilizovaně rozvést. Osvěta je nulová a příklady jsou přesně opačné. Protože je tolik rozvedených rodin, děti považují rozvod skoro za něco, co je nedílnou součástí jejich života a být jednou ženatý se skoro považuje za handicap.

Příklady také táhnou. Nebudu jmenovat politiky, kteří mají stále mladší a mladší, protože v jiném věku dostaneme pocit, že je nás škoda, že bychom ještě cosi zplodit mohli. Představa, že nám bude 80 let až dítě půjde do školy – sám si na to vzpomínám, protože druhou dceru jsme měli poměrně pozdě a dlouho nám vyčítala, že na rodičovském sdružení měla nejstarší rodiče. Bylo jí to líto, ostatní je měli mladší, ale už ji to přešlo.

Poznamenávám mimo a omlouvám se za to. Když jsem zjistil, kolik stojí dětský kočárek, omdlel jsem, spletl jsem se o desetinnou čárku. Nevěděl jsem to a myslel jsem to, že stojí stále 1.200 korun. Když jsem kočárek kupoval, stál tehdy 1.200 korun.

Umělci jsou také poměrně příkladem. Tam už čekám, kdy se tabulka doplní a už to bude každý s každým. Když to dlouhodobě sledujete, vidíte, že to musí nutně dojít v tom kolečku zase k té první. Dopřávám si dvě perverze. V neděli v poledne současně sleduji otázky Václava Moravce a současně čtu časopis Rytmus života, který obsahuje přehršle o tom, kdo co s kým, smůla ale je, že je týden starý, takže jsem vždycky poučen, že to co tam čtu už není pravda, protože v novém čísle je to jinak, už žije s jiným, protože se mezitím rozešli. Teď jsem ho ale našla, ten je na celý život, ale nebyl. Náš stát, protože děti plodit neumí, podporuje alespoň plození různými podporami, ovšem bez ohledu na kvalitu. Rodí se nám děti, kde už tři generace v rodině nikdo nepracoval, takže oni zřejmě pracovat nebudou, kde by se to naučily a stát si myslí, že je tady od toho, aby nás řídil od narození až do smrti a někteří rodiče tomu občas i věří. Dnešní situace vyhovuje dvojicím, které žijí tzv. na hromádce, protože náš sociální systém je k těmto lidem velmi vstřícný a dá se dosáhnout mnohem vyšších dávek, než když je normální rodina. Existují dokonce fingované rozvody, protože se vyplatí se rozvést a žít spolu dál a brát různé příspěvky na bydlení a podobně, protože stát to umožňuje.

Pokud má někdo představu, že touto novelou něco vyřešíme, popsat zákonem se rozmanitost porozvodových situací nedá popsat. Nedá se v zákoně popsat příběh, každý je jiný. Standardní příběh je, že si on nebo ona najdou jiného, pak odejdou a vzniknou dvě nové rodiny. Tam ovšem nastává komplikace, protože nový partner nemusí dítě z bývalé rodiny přijmout, ale také může. Jsou případy pěkného konglomerátu, kdy to funguje, ale většinou do toho vstupuje starší generace tchánů a tchyní, kteří do toho začnou zasahovat, pak nastanou komplikace, které často vídáme v televizi. Televizi baví vidět, jak táta s mámou rvou dítěti ruce, nebo si je kradou, potom volají policii, která jim je vrací, aby je druhý den ukradli znovu. Takže to se nám nepodaří. Ideální by bylo samozřejmě ta situace, kdy se ti rodiče dohodnou, ale opět jsme u toho. Ta dvojice, která se nikdy nesezdala, v podstatě vůbec k soudu nemusí, protože tam není o čem rozhodovat. Ta se rozejde, a stát o tom často ani neví. U těch manželů je to horší, protože oni, aby se vůbec mohli rozvést, tak musí upravit nějakým způsobem ty další vztahy s dítětem. Já jsem původně zvažoval pozměňovací návrh rozšířit tu střídavou péči také o střídavý sex. Protože kdyby v těch nových to jaksi zůstalo při starém i při novém, tak by se hormony výrazně uklidnily a možná že ti situace by zdaleka nebyly tak dramatické jako jsou teď. Předpokládal jsem ale, že tento návrh by asi byl neprůchodný, protože k tomu jsme ještě nedospěli, i když k tomu každý s každým velmi rychle spějeme. Co mě jasně přesvědčilo, abych podpořil tuto novelu, bylo to, když jsem se na internetu dočetl, že feministky jsou zásadně proti. Když jsou feministky zásadně proti, tak je to určitě dobře. Děkuji za pozornost.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro

Tisk č. 82
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:21:49 - 19:25:32:

Vážení, velmi nerad se vracím ke střídavé péči, ale to, co tady řekla paní senátorka Gajdůšková, tak mi připomíná nevěstu, která upřímně, když se vdávala, řekla ano, a pak zažila 15 let života, který už nebyl tak krásný, jako když řekla ano. A paní senátorka tady řekla, že ona teda už to musí teď vydržet.

Mimochodem dnes ráno 5 významných ekonomů, poradců Angely Merkelové, na rovinu řeklo: Evropa lže už několik měsíců, možná několik let si lže do kapsy. Jak napsal jeden český novinář velmi vtipně: Pomoc Řecku je jako čurat do moře. Můžete tam nasypat kolik chcete. Řecko je v situaci české rodiny, která má měsíčně příjem 20 tisíc, a dluh 20 milionů. Prostě je evidentní, že to Řecko přece... Snad mi tady nikdo nebude tvrdit, že je reálné, že by Řecko, když odboráři ještě dělají generální stávky za tohoto stavu, by bylo schopno zaplatit. To by ještě nebyla ta tragédie, ale pokračuje to dál dominovým efektem. Portugalsko, Itálie, Irsko... A ono to dojde i do Francie a do Německa! A ta rána bude tím větší, čím větší stát to postihne. Co si tady pořád namlouváme, že něco umíme?

Ta unie švindluje od počátku. Jestli toto je změna přístupové nebo základní smlouvy, tak musí proběhnout normálním procesem. Protože to by ale bylo složité, protože jste si jistě všimli, že Dánsko zavedlo hraniční kontroly, vaším prostřednictvím bych se zeptal paní senátorky Gajdůškové, jak je to vůbec možné? Proč tady nikdo nekřičí? Takový malý stát, kolik ten má procent obyvatel unie? A on si klidně dovolí zavést hraniční kontroly. Poruší úplně všechno, protože jednoduše začaly komplikace takového rázu, že si Dánové řekli – a už dost, my to takto dělat nebudeme.

Takže jestli si chcete zahrávat s tím, že to neprojde, tak já vám skoro garantuji, že to neprojde, že tady jsou ti, kteří nehlasovali ani pro Lisabonskou smlouvu, a dnes se ukazuje, že dobře věděli, proč to udělali. A pokud vím, sociální demokracie avizovala oddělené hlasování o přístupu Chorvatska a výjimce. Čili jaké dodržování smluv? Výjimka byla slíbená, a hledají se obstrukce, jak to teď udělat, aby nebyla... Ale to není ta podstata, nechtěl bych o tomto rozvířit diskusi. Ale ta diskuse je jasná. Evropa se svou korektností zničila sama, protože vždyť vidíte, jaké směrnice tady projednáváme.

Dnes se mi potvrdilo to, že 17. 11. se nebudou smět prodávat žádné jiné cigarety než samozhášecí. A co budou dělat s těmi miliony cigaret, které jsou na skladech, prosím, 17. 11.? Nebo 17. října, teď nevím, to není podstatné. Ale prostě bez jakéhokoli účetního období, protože jakýsi výbor Evropské komise pro normalizaci se tak rozhodl, protože nás musí chránit, aby se nám nezapálila peřina, kdybychom odložili špatně cigaretu. A to je dennodenně směrnice, dennodenně nařízení, které snižuje konkurenceschopnost EU a povede k totálnímu pádu.

Takže tady nám nenamlouvejte, že jsme řádný stát EU a můžeme jako řádný stát projevit svůj názor. A vy nevíte, co bude zítra ani pozítří. Ta situace je taková, že francouzsko-německé banky, které špatně investovaly, nutí unii, aby pomáhala Řecku, aby oni svoje peníze nebo část svých peněz dostali zpátky, a co udělají potom? Pak ho klidně nechají padnout! Takto to funguje. A Francie a Německo nás o tom několikrát přesvědčily. Nedělejme si iluze právě proto, že jsme tak malí. Ale je to i výhoda, být tak malí, protože i ten postih na nás může být menší.

Budeme-li se ale k tomu chovat, že místo racionálního šetření budeme stávkovat, tak asi daleko nedojdeme. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:28:22 - 19:28:54:

Já mám jenom jednu malou poznámku k tomu, co říkala paní místopředsedkyně Gajdůšková, že je jedno, co bude s cigaretami. Jak jistě víte, došlo na má slova. Maďarsko zdanilo pomfrity a já nevím, co ještě, sladké nápoje. Samozřejmě tak fikaně, že těm velkým řetězcům je nezdanilo, takže prostřednictvím pana předsedajícího - paní místopředsedkyně Gajdůškové – ono dojde i na šminky. A pak už vám to jedno nebude.

10. schůze Senátu
2. den schůze – 21.07.2011

Petice za zachování souborů Státní opery Praha

Tisk č. 120
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:49:19 - 10:51:41:

Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já nebudu mluvit o této petici, ale spíše o peticích obecně. Jak jsem zjistil, petici podepsalo 18 000 lidí. Svého času 35 000 lidí podepsalo petici proti utrácení útulků – psů v útulcích. Kdyby si každý z nich vzal psa, tak bychom nepotřebovali útulky. Říkám to proto, že petice jsou taková česká zvláštnost, petice jsou velmi snadné. Petici vám podepíše každý, protože ho to nic nestojí. Kdyby za podpis na petici se účtovalo 1 000 korun na administrativní náklady, tak by už nebylo tolik petentů.

Já budu navrhovat změnu jednacího řádu, protože ještě dnes mě bolí ruce, jsou tu pamětníci, kdy jsme 6 hodin zasypávali tady Důl Frenštát, měli jsme tady i jiné pikantní sloučení, třeba dělení škol tuším někde v Jablonci. Jednoduše řečeno, tato věc určitě je vážná, ale není hodná toho, aby ji projednával Senát, protože tak vážná zase není. Například dálnice D8 je určitě věc z hlediska celospolečenského skutečně důležitější. Takže já vůbec nerozumím a nevím, co petenti očekávají od toho, že by jim Senát zařídil. Senát může přijmout usnesení, že je zásadně proti tomu, aby se slučovalo či rozdělovalo, mohl by také přijmout usnesení, že nejlepší by bylo obě scény privatizovat, a pak by nebyl problém, když jsou tak dobré, tak ať se uživí samy. Také byl mohl přijmout usnesení, což by se asi petentům příliš nelíbilo. Takže proč jsem vystoupil? Právě proto, abychom si uvědomili a aby si to uvědomili petenti, že takovéto petice nemají valného významu. Valného významu by měla petice poloviny České republiky, která by chtěla vystoupit z EU či z NATO, nebo někam vstoupit. Tomu bych rozuměl. Ale toto není jednání k řešení problémů, byť přiznávám, že to není asi jednoduchá věc, ale je to na úrovni vlády. My jsme tady řešili věci, které jsou na úrovni samosprávy nebo krajské samosprávy, a myslím si, že jestli někdo očekává, že tu něco vyřešíme, tak tu akorát ztratíme čas a nespokojení budou všichni, petenti i ministerstvo. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 139
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:24:55 - 18:24:59:

Já jenom prosím, paní místopředsedkyně, aby byl vytištěn tento program, protože už ztrácíme přehled o celém pořadu.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 18:37:02 - 18:39:48:

Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, zaujalo mě na tom několik věcí. Především si nejsem jistý, zda je takový záklon nezbytný, když je vybudována hustá síť Czech POINTů. Myslím si,že není. Kromě toho občanské průkazy se pravděpodobně odloží pro nedostatek finančních prostředků. Hlavně je pěkné, když jsme hlasovali o tom, zda tam mají být nebo nemají být údaje, tak se ukazuje, že by bylo lepší, kdyby tam údaje byly. Tady se řeklo, že kdo bude chtít, ať si je tam dá, a kdo nebude chtít, ať si je tam nedá. Kdyby se tam nechaly, tento problém nemáme.

"Pokud jde o katastr, je veřejný, banka tam nic nepotřebuje. Může se podívat do veřejné části. Riziko ovšem je, že se podívá také na trestní rejstřík, o tom ovšem nebude mluvit a když se jí nebude líbit, úvěr nedá, ale nikdo o tom nebude vědět. Nemusí zdůvodňovat, proč klientovi úvěr nedala.

Dopad na veřejné rozpočty to má, protože všechny tyto instituce od pošty počínaje ubírají peníze veřejné správě. Když jde člověk jinam, poplatek kasíruje instituce, v tomto případě banka, stát z toho nic nemá, ale náklady na Czech pointy na radnicích, kde jsou většinou umístěny zůstávají nemohu říci zkušenost s bankami, ještě to nemají, ale mohu říci zkušenost s poštou. Funguje to tak, že když u nás člověk neuspěje, protože vyškolené pracovnice zjistí, že nelze učinit požadovaný úkon, jde na počtu a tam mu to bez problémů za třicet korun udělají. Jde jim o třicet korun a ne o to, jestli je to tam správně nebo není. Ještě si řekne, že na radnici jsou kreténi, že to tam nechtěli udělat, ale tady to udělali bez problémů. Až později se ukáže, až vyplyne na povrch nějaký podvod, který se děje běžně – falešné podpisy apod., pak teprve bude problém.

Dosud nemám elektronický podpis, protože Česká pošta ode mne chtěla ofotit občanský průkaz, to jsem odmítl. Žiji bez toho docela dobře.

Vláda sice vyjádřila neutrální stanovisko, ale žádné nadšení nevyslovila. Nevidím důvod při dnešních bankovních poplatcích dávat bankám další možnost si účtovat další poplatky. Jsem velkým příznivcem privatizace všeho možného, ale co děláme - je přesně opak. Tam, kde si stát má nechat mocenské páky, tak je pouští, ale plete se lidem do života tam kde mu do toho nic není. S tím nesouhlasím, a proto nemohu tento zákon podpořit.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:05:35 - 19:05:51:

Jednoduchá faktická – jedna věta. Pan poslanec tady říkal, že oni za to dokonce zaplatí 2 miliony, takže stát shrábne 2 miliony a samospráva o tři nebo o pět – žádný výpočet nikdy neviděli, přijde. Typicky, jak se to tady dělá, valit státní správu na obce bez peněz...

9. schůze Senátu
1. den schůze – 08.06.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 104
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:45:48 - 10:52:13:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, omlouvám se těm, kteří uvěřili tomu, že jsem omluven. (Veselost.) A radovali se, jak to hezky půjde. Tak nepůjde.

Nebudu to rozebírat, jenom několik poznámek. Četl jsem předevčírem tuším článek o tom, jak slévač, který stojí na dřevěné paletě, která každých 10 minut pod ním podhoří, půjde do důchodu v 73 letech. To jsou demagogické články. Dokonce plašíme milé babičky v domech pro seniory, kterým je osmdesát a obávají se, aby se jim neprodloužil věk odchodu do důchodu. A přitom, když se podíváte do těch tabulek, tak ti, kteří se narodili v roce 1977, půjdou do důchodu v roce 2044, až jim bude 67 let. Což v některých zemích už skutečně nyní je věk do důchodu.

Já si ale myslím, že člověk by měl mít právo jít do důchodu, kdy chce. Takoví lidé už mezi námi jsou, my k nim ovšem většinou nepatříme. Já myslím, že třeba pan Hušák může jít do důchodu již zítra. Pan Fejk pozítří. Další mohou jít popozítří. Ale když to vezmu vážně, jsou i jiné profese. Já jsem fáral v šachtě na Ostravsku, kde ovšem na předku nefárali čeští horníci, ale polští, protože čeští nechtějí. Ale platy těchto lidí také nejsou průměrné. Takže pokud by se naučili za dobu aktivního věku si střádat, tak by skutečně mohli jít do důchodu dříve. Ale pochopitelně, tak jak je tomu ve Spojených státech, s menším důchodem. Ale to svobodné rozhodnutí by mělo být na každém. V Čechách je zvláštní, že skoro všichni se do důchodu těší. Na jedné straně všichni nadávají, jak to bude hrozné, ale všichni už se nemůžou dočkat, až v tom důchodu budou. Takže to je první rozpor, kde já něco vidím a něco jiného slyším.

Na druhé straně, a nerad, musím souhlasit s Vladimírem Špidlou, že zdroje jsou. Nerozumím tomu, proč někdo tvrdí, že podobnost je malá, a proto že neuživíme důchodce. Když jsme s panem prezidentem otevírali ono velké rypadlo v Bílině, tak nám řekli, že to celé velké rypadlo, velké jako dvě fotbalová hřiště, budou ovládat dva lidé. Dva lidé proti dřívějším rypadlům, kde byla posádka nějakých šest až osm. V AGC ovládá asi 22 lidí obrovskou linku, která má miliardovou produkci. V Mladé Boleslavi, v Nošovicích se ta auta jenom sypou z pásů a je to něco úplně jiného. Pamětníci možná vzpomínají na ta krásná rádia, která vypadala jako tady ty naše stolky, byla intarzovaná, dokonce i první televize měly intarzované úžasné dřevěné bedny a nádherný zvuk, a to všechno se dělalo ručně. Dnes se běžte podívat do trojúhelníku do Žatce, jak to vypadá na pásu, jak z takových krabiček, ze součástek na konci vyběhne LCD televize. Takže chce mi ještě někdo tvrdit, že dva dělníci neuživí 20 důchodců, když dva zemědělci je uživí?

V tom asi chyba nebude. To znamená, že chyba musí být někde jinde. Chyba je jednak v tom, že jsem si za ta léta socialismu všichni zvykli, že stát se postará. A to je velká obava – co s tím? Jak donutit lidi spořící na důchod, protože ono je hezké, když jim necháme dobrovolnost. Ale nicméně ti, kteří budou nezodpovědní, tak nám tady zůstanou. Je to podobný příběh jako s těmi, kteří se zadlužili. Ono se hezky řekne, tak se teď starejte, když jste se zadlužili vlastní vinou. Lidé tady fyzicky jsou, a ti lidé byli zvyklí, že se o ně někdo musí postarat. Jsou země, kde by jim skutečně řekli – je to váš problém. Když jsem se starosty v New Yorku ptal, jak je to s dávkami, tak on říkal – ano, mají šest týdnů na to, aby si našli práci. A říkám – no, a co dál? No – to mají těch šest týdnů. A vůbec nemohl pochopit, že potom přijdou na radnici, a tam jim dávají dávky třeba doživotně.

Druhý mýtus, který se tady zmiňoval, že potřebujeme něco udělat s porodností, aby bylo víc dětí, a tím jsme měli zaručeno, že staří budou sanováni těmi dětmi. Tak se když tak podívejte, jaké děti se rodí díky našim populistickým opatřením pro porodnost. Rodí se populace, která je stále méně kvalitnější, protože více dětí mají sociálně slabí, než sociálně silní. Jsou dokonce rodiny, kde už asi třetí nebo čtvrtá generace ještě nikdy nebyla v práci. A myslíte si, že tyto děti, až budou jaksi starší, že uživí důchodce?

Je tomu přesně naopak. Čím víc zvýšíte porodnost, tím bude jednou důchodců. Tuto debatu jsme vedli v jedné jihoamerické zemi, kde se chlubili, že mají porodnost asi tři a půl oproti naší, kde my skoro vymíráme. Ale když stav budeme udržovat na stejné hranici, tak je to přece lepší. Vzpomeňte, co se teď děje. Na jedné straně, a ještě o tom budeme dnes mluvit – všechny děti do školek, protože to my chceme; vychovat řádného evropského korektního občana, tak je musíme dát do ústavu už od dvou let, jak náš pedagogický ústav tvrdí – to je na jedné straně. A na druhé straně bojujeme proti tomu, že je moc dětí v ústavech. Mimochodem už tady bylo řečeno, že EU nás jaksi nutí k rychlejšímu růstu věku do důchodu a že vlastně jí do toho nic není. To mě vždycky pobaví, když to někdo řekne, když vidím, jak z původní barcelonské výzvy je potom směrnice a poté nařízení. A bude doba, kdy už vůbec nebudeme rozhodovat o ničem.

Ale potěšilo mě, co tady říkal kolega Škromach, že vládní koalice nebude vládnout věčně. Já se na to velmi těším, protože potom bude zase všeho dost. Tady nebyla řeč, kde se na to vezme, ale to nás v tuto chvíli nezajímá, to nějak dopadne. Všichni budou mít velké platy, velké důchody, už se na to velmi těším. Tady mi říkal kolega o jeho babičce, že důležitější než výška důchodu je doba, jak dlouho si ho užijete. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:25:08 - 12:26:18:

Já už doufám, že budu opravdu poslední, koho nenaštvu, jenom bych se ohradil proti tomu, že bych si nevážil práce horníků, slévačů a podobných povolání. Já si vážím každé práce, kterou někdo umí. Ale to, co tady říkal pan senátor Eybert, to musím potvrdit, protože horníci v uranových dolech svého času, kdy jsem se ještě živil poctivou prací a dodávali jsme jim speciální lampy, které indikovaly radioaktivní ozáření, tak co myslíte, že dělali? Zalepovali si ty nasávací otvory žvýkačkou, aby jim neproběhla ta expoziční doba a mohli být dole ještě dlouho. Protože samozřejmě ta práce dole byla mnohem lépe placená než na povrchu.

Takže to jenom jsem chtěl říct, že si vážím každého povolání, které kdokoli dělá dobře. A naopak si nevážím toho, kdo ho dělá špatně. Ostatně nemám pocit, že by se některým starším poslancům nebo senátorům šlo do důchodu – a kromě toho bavíme se tady o roce 2044! To je pouze 6 let před tím, než bude zmodernizováno britské ponorkové loďstvo.

9. schůze Senátu
2. den schůze – 09.06.2011

Konvergenční program České republiky

Tisk č. 83
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:24:29 - 11:28:20:

Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře. Opravdu máte pravdu, budu poslední, protože začnu tím, že za tu dobu, co si tady vyprávíme o konvergenčním programu, tak státní dluh České republiky vzrostl o 57 milionů 78 tisíc, neboť ten roste každou vteřinu o 6 tisíc 342 korun. To jen, abychom si uvědomili, o čem tady mluvíme. Pokud jde o ten tak propagovaný minulý růst a nynější růst, ten je přece jasný. Za ten jsme zaplatili tím, že statisíce českých domácností se potácejí, jsou zadlužené tak, že se zřejmě bez osobního bankrotu nikdy nevyhrabou. To byla ta spotřeba, která byla na dluh, na kterou si kupovaly cédéčka, automobily na leasing a dnes samozřejmě skoro všechny jejich příjmy jdou na splátky toho dluhu, takže už si nic koupit nemohou. A to je ten dopad, který je teď ve společnosti, protože tu spotřebu není s čím, oni nemají z čeho. To za prvé. Samozřejmě podobně tomu bylo se státním dluhem, protože každou korunu, kterou dnes vydáváme, v podstatě vydáváme na dluh, protože nic jiného nám nezbývá. Už nám dělá potíže splácet i úroky. Pokud nemáte doma žádný jiný způsob, jak si zvýšit příjmy třeba tím, že si najdete nějaké lepší zaměstnání, tak vám přece nic jiného nezbývá, než se podívat na výdaje a zjistit, že váš metr a půl dlouhý paragon z Hypernovy by se dal zkrátit na třetinu, protože – ale opakuji to po sté – každý si to doma zkuste. Ať jste senátor nebo uklízečka, když jdete nakupovat, tak se doma podívejte, kolik zbytečností jste koupili jenom proto, že byly v regálu. Ten důvod je prostý. Před rokem 1989 byly v regálu akorát švestkové kompoty a jablečný mošt, pravda za 2,55 Kč s korunovou zálohou a švestky za 4,20 Kč, přesně si to pamatuji. Jedna šumava stála 4,20, čtvrtka šumavy stála 1,05 a já jsem prožíval veselé příhody, když jsem paní pokladní dal korunu a ona řekla musíte mi dát ještě pětník. Já jsem říkal, já je nemám, já mám jenom desetník. Vrátíte mi pětník? No, to vám nevrátím, já nemám. Říkám, no tak vidíte, tak se vám to během dne musí vyrovnat. A byly to opravdu drobáky, ale jak někdo říkal, že halíře dělají talíře, tak ono to opravdu platí. Z drobných položek – mimochodem se podívejte na tu pásku, tam jsou samé 7,50, 12.30 a dohromady je to 1.800. A když platíte kartou, tak je to tak snadné, pokud tam zrovna nesedí liberecká pokladní, která si opíše vaše číslo a trošku vám ten účet vyčóruje, ale pak vám přijde výpis z účtu a nestačíte se divit tomu, co že jste to celý měsíc dělali, co že jste to kupovali. To je také důvod, proč kartu zásadně nepoužívám. Dokonce inkaso platím úplně postaru tou primitivní složenkou, protože nemusím dávat půjčky síťařům, kteří si stále zvyšují zálohy a polovina naší společnosti je úvěruje, dávají nám větší zálohy a na vánoce se raduje: Oni mi vrátili tři tisíce. Říkám hm, tak si to pořádně spočítej, kolik jsi jim celý rok půjčovala. Takže já bych opravdu byl rád, protože jen za tu dobu co mluvím, to opět bylo – teď to neumím rychle spočítat, ale byly to statisíce. Takže uvědomme si, kde to stojíme. Bilionářům – pane ministře, vy máte lepší číslo – bilion 400, bilion 500, ono to jde už tak rychle, že už to nestačíte sledovat. Milion tři sta domácností už také bilion a nějaké drobné, takže uvědomme si to. A pokud jde o konvergenční program, s tím se opravdu netrapte, protože ani Unie neví, kam v tuto chvíli konverguje. Děkuji za pozornost.

Sdělení Komise - kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti

Tisk EU č. K 037/08
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 19:35:20 - 19:45:38:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, já začnu dopisem, který jsem 30. května 2005 napsal tehdejší ministryni paní Buzkové.

Vážená paní ministryně, zákonem č. 561/2004 Sb., § 123, odstavec 5, bylo vaše ministerstvo zmocněno, stanovit prováděcím právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Vyhláška č. 14/2005 o předškolním vzdělávání v § 6 odstavec 3 osvobodila od úplaty zákonného zástupce dítěte, který pobírá sociální příplatek, nebo fyzickou osobu, která o dítě osobně pečuje a pobírá dávky pěstounské péče a tuto skutečnost prokáže řediteli mateřské školy.

Toto ustanovení je v rozporu se zákonem vzhledem k tomu, že zákon zmocňuje ministerstvo pouze ke stanovení možnosti snížení úplaty nebo osvobození, s tím, že podle odst. 4 zákona výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí ředitel školy nebo školského zařízení.

Žádám vás zdvořile o takovou úpravu vyhlášky č. 14/2005, aby byla v souladu se zákonem. I pracovníci vašeho ministerstva přiznali, že uvedený odstavec se dostal do vyhlášky proto, aby usnadnil práci ředitelům škol nebo školských zařízení.

Na to jsem dostal odpověď, že podle právníků ministerstva se ministerstvo nedopustilo zneužití vyhlášky a že to je vlastně všechno v pořádku. Tady jsou ještě pamětníci toho, o co se jednalo, kdy přestože zákon zmocňuje ředitele, aby stanovil, tak ministerstvo bylo ještě hodnější a osvobodilo další skupiny.

Druhým příběh byl bezplatný poslední ročník školy, který nepřinesl nic nového, než že rodiče těch menších dětí zaplatili za ty děti, co jsou v tom ročníku.

Příčinou toho stavu, který tady je – těch příčin je samozřejmě víc. Ta první a nejdůležitější je, že je to důkaz toho, že umělá propopulační opatření nevedou k ničemu pozitivnímu, ale právě naopak. Jaká je dnes situace?

Ve školkách odmítáme rodiče, protože není místo. V základních školách začínáme zvažovat, které sloučit a které zrušit, protože nejsou žáci. A střední školy – tam už to na ně dopadlo. Příští rok a přespříští už tato situace bude mít úplně jiný směr. Počet dětí začne zase klesat, takže ti, co si tam vybudují školky, je budou mít zase prázdné a budou je prodávat.

Ale co je úplně podstatné, že zřizovatel nemá žádnou možnost stanovit úplatu a regulovat například to, že maminka, která má dvě děti a bere na ně rodičovský příspěvek, který říká, že celodenně a řádně pečuje o děti, tak jedno dítě si nechá doma a druhé dává do školky. Dále si ještě maminky vymohly, aby mohly jezdit za nákupy nebo za zábavou, že si mohou dávat na určité dny děti do školky, což samozřejmě pro ty školky režijně velmi těžké.

Musíme se rozhodnout, co vlastně chceme. Já jsem velmi sledoval ty barcelonské síly a poslouchal jsem Vladimíra Špidlu, jak říkal, že to vlastně o ničem není, "to je jenom takové doporučení".Tak to v Evropě chodí. Nejprve nějaká europoslankyně přijde na to, že šedivé veverky nám žerou hnědé a jen tak o tom promluví. Za týden se toho někdo ujme a připraví doporučení. Další rok už je z toho směrnice a další rok už je to nařízení. Přesně takto to bude i s tímto.

Jenomže oni nám neříkají celou pravdu. Víte, jak je to v těch starých zemích? Město, jako je moje, má také 14 školek. Máme 14 mateřských školek. Zdá se vám to málo? Je to akorát. Oni mají také 14, akorát že obecní je jenom jedna. Ty ostatní jsou všechny soukromé. U nás ale soukromé být nemůžou, protože úplata – k tomu se dostanu – která je stanovena nejvýše polovinou neinvestičních nákladů, což nemá vůbec žádnou logiku, žádnou souvislost, jedna školka je levnější, jedna dražší a nikdo nevím proč, protože zrovna tam kupovali jakýsi kotlík do kuchyně nebo něco jiného, tak se změní úplata.

Zřizovatel ani ředitel nemá žádnou možnost stanovit úplatu, kterou by mohl aspoň částečně regulovat počet dětí. Takže situace je taková, že ta maminka, jak jsme o ní mluvili, je tam dá a samoživitelka nemá nárok, které nic jiného nezbývá, protože je jenom ona sama a má dítě, a to dítě se do školky nedostane.

Další problém je, že jsme z toho udělali vlastně školské zařízení, protože někdo si myslí, že je třeba evropského občana už od dvou let, jak váš výzkumný ústav navrhuje, jak jsem slyšel – ano, váš výzkumný ústav navrhuje, že od dvou let je potřeba ty děti zařadit do ústavu. A druhým dechem EU říká, že máme moc dětí v ústavech. A co jsou jesle a školka? No přece ústav! To přece nic jiného není. Protože děti jsou rodičů, jestli si toho nevšimli. Ony nejsou pana ministra, ani Evropské unie. Rodiče si je od začátku udělali, což bylo příjemné. Když jich udělali hodně, tak je to také příjemné, protože berou na ně velké dávky. (Smích.) A když je udělali přiměřeně, tak je to nepříjemné, protože děti v normální rodině stojí hodně peněz a nikdo jim na to nic nedá.

Takže jsme se dostali do stavu, kdy teď máme momentálně hodně dětí, zítra zase budeme mít málo dětí, než někdo zase vymyslí, že bychom měli udělat nějaké propopulační opatření, aby bylo více dětí, které budou život důchodce, jak už jsem tady jednou řekl, ony se poté stanou důchodci a také je bude muset někdo živit. Takže musíme se rozhodnout. Jestliže má být školka předškolním zařízením, proč tedy neuděláme školní docházku od pěti let. Pak to bude naprosto legální. Protože vy dobře víte, že přípravné třídy, které můžeme zřizovat u základních škol, zřizovat nemůžeme, protože zkraje jsou plajte, a ony by měly platit vyšší náklady, kdyby měly platit náklady těch přípravných tříd, takže se nikdo do toho nežene.

Druhý, daleko horší problém je – nikdy nebudete mít žádné firemní školky. Když jsem teď četl, že jedna firemní školka, její zřízení, stálo, prosím, 26 milionů Kč! Dvacet šest milionů korun! Takže tudy cesta asi nevede. Vy jste tady neřekli ani slovo, že by mohly vůbec existovat soukromé školky. Jenže ono je to těžké. Když jsou zařazeny v síti škol, tak to není jednoduché. Když přijdou do školky hygienici, tak si neumíte představit, jaké mají požadavky. Například děti musí mít určitý počet čtverečných metrů zahrady. Někdy je to ale problém, protože když je školka na Václavském náměstí, protože tam je hodně pracujících, kteří zase jsou rádi, když to mají do školky blízko a je tam podniková školka, tak tu zahradu jaksi nesplňuje.

A do toho vlítne pan ombudsman a řekne: Nejenom to, že vy musíte brát ty děti do té vaší školky. Nedej bože, jestli zřídí firemní a vezmou tam jenom děti z firmy. To tedy ne! To je proti lidským právům! Vy musíte vzít do školky každé dítě z každé vesnice, protože to je právo dítěte. A my samozřejmě, když budujeme školku, budujeme ji především pro děti našich občanů, protože to jde z našeho rozpočtu, a nemáme přílišný zájem, aby z vesnice, která má 200 lidí a je stále samostatná, protože nikdo tady nechce říci, že máme 6200 obcí a měli bychom jich mít polovinu – to je politické neúnosné, aby to někdo řekl, takže potom ti občané nemají ani školu, ani školku, ale hlavně že jsou samostatnou obcí a pláčí, že mají malé rozpočty.

Takže já bych byl rád, kdyby – ty firemní školky se vůbec neujmou – byly soukromé školky, soukromé školky by se velmi ujmuly. Ale když soukromé školce lidi platí 5 až 15 tisíc měsíčně a v obecní školce 500, tak přece jenom blázen by dával dítě do soukromé školky, pokud není opravdový boháč. Je to úplně stejné, jako proč je tlak na obecní byty, protože soukromý majitel zvýšil a vy, obec, přece dáte nájemné nízké, tak já chci obecní byt a radši stavte obecní byty. A jako ve Vídni tam budou tisíce bytů soukromých, prázdných a vy budete stále stavět. Ve Vídni ta situace taková je.

Čili já za důležité považuji – za prvé, aby se zrušilo ustanovení o tom, že je bezplatný poslední ročník. Slibovali to poslanci, slibovala to vláda, ale neudělala to. To je první věc. Druhá věc, aby zřizovatel měl svaté právo určit úplatu, aby on mohl alespoň částečně – on také není hloupý a ví, že nemůže chtít na mamince, která nemá příjmy, to se dá lehce zjistit, ale může stanovit – a minimálně ve školkách by měla být ta úplata aspoň přiměřeně stejná. My máme obrovské rozdíly ve městě, ve školkách, protože tam jsou různé náklady, úplata se počítá podle těch nákladů. Nikdo neví, proč to je, jenom proto, že nějaký úředník na ministerstvu to tam napsal. Proč to tam napsal, to se zeptejte jeho, já to tedy nechápu. Takže to by vedlo k tomu, že by bylo míst ve školce dost. A také by vedlo k tomu to – vy dobře víte, že do školky se děti přijímají na základě správního řízení. To znamená, že když jsou prázdniny, tak my zavřeme všechny školky, protože oni nemůžou propustit ty děti, které mají v evidenci, takže jiné děti do té školky vzít nemůžou. Rada ministerstva školství, není za vás, pane ministře, byla, ať si učitelky udělají živnostenský list a přes prázdniny - prosím, fakt, nekecám - budete jako živnostnice a budete tam mít ty děti. To se tam už někdo definitivně zbláznil. Samozřejmě je možné školky sloučit do jedné organizace, pak ten problém nebude, protože děti budou moci pendlovat. Já vůbec nevím, proč by se do školky, která je zařízením, aby maminky měly kam dát děti, když chodí do práce, se měly děti přijímat na základě správního řízení, ale prostě to tak je. Tak by se jim aspoň mělo normálně umožnit, že když mají poloprázdnou školku, jedna školka ve městě bude otevřená a tam budou chodit ty děti, u kterých z nějakého důvodu – rodiče nemají dovolenou – potřebují, aby do té školky chodily. Nevidím, že by to byl nějaký zvláštní problém, aby se tak stalo. Města, která to porušují a dělají to, samozřejmě porušují zákon, protože správně by to dělat neměla.Myslím si, že by to bylo daleko jednodušší řešení, než tyto knihy a barcelonské cíle.

8. schůze Senátu
1. den schůze – 27.04.2011

Zpráva Mandátového a imunitního výboru o výsledku zkoumání, zda byl nový senátor platně zvolen
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:10:18 - 10:12:31:

Dobrý den, vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si vás informovat, že MIV přijal na své 3. schůzi, konané dne 26. dubna 2011 usnesení č. 6, s jehož obsahem vás nyní seznámím.

Výbor:

Za prvé ověřil platnost volby senátora ve volebním obvodu č. 30 se sídlem v Kladně, zvoleného ve 2. kole doplňovacích voleb do Senátu PČR ve dnech 36. a 26. března 2011. Ověření proběhlo v souladu s ustanovením § 41 odst. 1 písm. a) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řád Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Za druhé výbor doporučuje Senátu přijmout zjištění MIV, kterým se potvrzuje, že není překážek, aby nově zvolený senátor Jiří Dienstbier složil Ústavou předepsaný slib.

Za třetí výbor pověřuje předsedu výboru senátora Jaroslava Kuberu seznámit s tímto usnesením Senát.

Pro úplnost dodávám, že mandátový a imunitní výbor měl pro svá zkoumání o platnosti volby nového senátora k dispozici:

– doklad o ověření jeho totožnosti,

– potvrzení o převzetí osvědčení o zvolení senátorem,

– usnesení Státní volební komise č. 116 ze dne 21. března 2011 k vyhlášení a uveřejnění souhrnných výsledků I. kola doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodu č. 30 se sídlem v Kladně konaných ve dnech 18. a 19. března 2011,

– usnesení Státní volební komise č. 117 ze dne 28. března 2011 k vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodu č. 30 se sídlem v Kladně konaných ve dnech 18. a 19. března 2011 (I. kolo) a ve dnech 25. a 26. března 2011 (II. kolo),

– čestné prohlášení senátora o neslučitelnosti funkcí.

Předávám slovo předsedajícímu.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 10:12:57 - 10:13:22:

Nyní vás tedy seznámím s návrhem usnesení Senátu z jeho 8. schůze konané dne 27. dubna 2011 ke zprávě mandátového a imunitního výboru o výsledku zkoumání, zda byl senátor platně zvolen:

"Senát bere na vědomí zprávu mandátového a imunitního výboru o výsledku zkoumání, zda byl senátor Jiří Dienstbier platně zvolen."

Děkuji, pane předsedo.

Návrhy kandidátů pro volbu osob navrhovaných Senátem ke jmenování do funkce inspektorů Úřadu pro ochranu osobních údajů

Tisk č. 78
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 14:04:42 - 14:04:55:

Prosím členy mandátového a imunitního výboru, aby se dostaly do Frýdlantského salonku na 30 vteřin k volbě místopředsedy. Moc prosím. Hned jsme zpátky.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru Regionů a parlamentům členských států - Přezkum rozpočtu EU

Tisk EU č. K 002/08
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:12:20 - 15:16:32:

Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já již tady trpím od rána, když slyším ty vzletné řeči a vidím, že to Španělsko je už skoro před námi. Přečtu tady jednu větu od Petra Robejška: Pro mě je Evropská unie hlavní příčina neschopnosti našeho kontinentu, ačkoliv je vydávána za nástroj k tomu, aby se Evropa stala velmocí.

Já bych to řekl v kontextu, jak to v Evropě funguje. Před několika dny, když začali uprchlíci z Tunisu putovat do Itálie, pan prezident Sarkozy poslal četníky na nádraží a řekl, že ať zůstanou v Itálii, že je do Francie nechce. Že je to v rozporu s čímkoli si umíte představit, a to vůbec nevadí.

Tři dny na to se dohodl pan prezident Sarkozy s panem Berlusconim o tom, že Schengen sice platí, ale pro ně ne a že opět obnoví kontroly na hranicích.

Unie nedodržuje ani svoje základní smlouvy, když to potřebuje, tak si najde nějakou obezličku, jak by to obešla. My tady debatujeme o tom, jestli jste přece jenom neměli přistoupit k tomu paktu, půjčovat Řekům a dalším. Je to podobné jako sociální dávky v České republice, které skončí tam, kde skončit nemají. A my si tady pořád budeme takto hovořit a hovořit a pak se budeme divit – a já jsem o tom přesvědčen – že Unie je těsně před rozpadem. Protože to, co se děje, už je neuvěřitelné. A my si tady hrajeme a líčíme si, jak by to bylo, a ty politiky 2020 a 2050 a 2080, a opak je pravdou.

Já si vzpomínám, jak tady někteří kolegové horovali pro šrotovné a jak bylo moudré, že jsme šrotovné nezavedli. A mohli bychom pokračovat. Jaké dotace tady v této republice! Všichni melou o protikorupčním boji. To je úplná modla. Ale o tom, že největším zdrojem korupce v České republice jsou přece dotace, to vědí všichni. Před několika dny jsem četl tuto zprávu: Městečko Vejprty, které nedávno zápasilo o přežití, staví ve spolupráci s Německem náměstí ve Vejprtech za – dobře poslouchejte – 100 milionů Kč! Za 100 milionů Kč by se dalo zrekonstruovat Václavské náměstí. Takto se rozdělují evropské dotace!

Já s potěšením sleduji na radnici u nás, jak tam dělají evropské dotace a učí tam naše sociální pracovnice, jak mají vysvětlovat sociálně slabým, aby si nebrali půjčky. Je to za obrovské peníze. Samozřejmě ty agentury, které to organizují, čerpají ta eura. Tady se pořád mluví, že málo čerpáme, málo čerpáme. Ty peníze padají do kanálu. A pan předsedající je ještě zve na oběd, protože "my přece ty prachy musíme utratit". Takto se tu hospodaří s penězi a my debatujeme, jaké mají být dotace. Nejlepší jsou – žádné dotace.

Pane ministře, kdyby se vám povedlo, co vám teď navrhnu, tak budete šťastným člověkem. Kdyby se vám povedlo zrušit veškeré tuzemské dotace, polovinu z nich věnovat obcím do rozpočtově určených daní a druhou polovinu použít na splátku úroků ze státního dluhu, tak by byli všichni spokojeni. To se vám ale bohužel nepodaří. I naši milí kandidáti na prezidenta budou určitě slibovat, že našim voličům, až budou přímo volit prezidenta, pan prezident zařídí dotace, tak jako to někteří z vás slibovali před senátními volbami. A nevím, jaké dotace a z čeho vy je někomu zařídíte, když my tady vůbec o penězích nerozhodujeme.

Já bych moc doporučoval, abyste se vrátili na zem a připravili se na to, co se bude dít, až padne Španělsko a bude to pokračovat, až další země na severu Afriky, a to se rozšíří, samozřejmě čeká to Čínu, čeká to Indii, oni to neudrží, ta Čína to zatím umí, ale v budoucnu to neudrží, a my tady můžeme skončit v Evropě velmi špatně, pokud budeme takto pokračovat – tak si to prosím, když tady máte ty vznosné řeči, někteří z vás, uvědomte, kde se nacházíme reálně. Nacházíme se ve velmi špatné situaci, a kdo nebude připraven, tak to nepřežije. Ale s těmito bláboly, které tady slyším, to Evropa určitě nepřežije. Děkuji za pozornost.

Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.

Tisk č. 61
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:47:08 - 15:52:25:

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já nemám problém s tím, jak budu hlasovat, protože si vzpomínám, jak za totality určovaly státní orgány, jak se bude jmenovat vaše dítě. Když jeden můj kamarád chtěl nazvat svoje dítě Robinem, tak mu to nepovolili, protože řekli, že oni si myslí, že by to měl být Robert.

Já vám přečtu kousek z jiného našeho zasedání, už to je drahná léta. Já vám ocituji kousek, který jsem tady v té době přednesl:

Dámy a pánové, dobrý den. Pan kolega Mezihorák mi tak trochu vzal vítr z plachet. On řekl to filologické – že tedy by se mělo také konzultovat s někým, aby se ty kraje nejmenovaly jeden tak a jeden onak. Byl bych rád, kdyby média opravdu zdůraznila pro veřejnost, že Vysočina není ten oblíbený salám, který jsme měli tak rádi, ale že je to název kraje. Obávám se, že kdybychom byli ještě Československo, měli bychom zde návrh na název jistého slovenského kraje, který by se jmenoval Paprikáš. Myslím, že to není podstatná otázka, ale u nás, jak to bývá, kraj momentálně řeší nejdůležitější otázku, jestli hejtmani budou jezdit Audi A6 nebo Octavií.

Není to podstatné. Ale myslím si, že to není poslední zákon, protože Ústecký kraj, až se zastupitelé zformují, určitě navrhnou změnu, a bude tomu tak i u dalších. Kraje máme nazvány tak různě. jeden podle města, žádný Ústecký kraj neexistuje. Je tomu tak proto, že tady žádné kraje ve skutečnosti historicky neexistovaly. Byly to uměle vytvořené útvary, protože jsme si mysleli, že tomu tak má být.

Já jsem ovšem položil otázku, když jsme ten zákon projednávali, kolik zaměstnanců má takový kraj Vysočina. Odpověď zněla kolem 400. Nebožka náměstkyně Štreková, když se zakládaly kraje, tehdy na školení nám vyprávěla, že ty kraje budou jenom takové malé metodické útvary zhruba o 30 – 40 lidech, které budou ten kraj jen tak metodicky řídit.

Jaký je současný stav? Vysočina není to není to nejlepší číslo. Podívejte se na onen Moravskoslezský, který se kupodivu nejmenuje Ostravský, ale Moravskoslezský. Ten druhý se jmenuje Jihomoravský, a tam ty počty jsou 680 a stále přibírají a přibírají. Ústecký kraj kupuje další a další budovy, protože jak narůstá ta státní správa, kterou kraje převážně dělají, tak nám to pořád přibývá. Samozřejmě kdyby tam měla být logika, tak by se ty kraje, mimochodem, ten kraj se takto měl jmenovat Jihlavský, že, paní senátorko prostřednictvím předsedajícího. Ale pak se některým nelíbilo, proč by Jihlavský. Nám se nelíbí, proč Ústecký, když středem kraje jsou Teplice, proč to není teplický kraj.

Ale protože Ústí bylo krajské město odjakživa, tak to nemohlo jinak dopadnout, než že máme kraj Ústecký, což není nic,nemáme k němu žádný vztah, není to ani celistvé území, tak jak to je v některých jiných regionech, kde opravdu existuje Bavorsko, opravdu existuje Porýní – Vestfálsko. Ale u nás nic takového neexistuje, protože ty kraje byly vytvořeny uměle, protože si někdo myslel, že by tomu tak bylo dobře. Bohužel, nedočkáme se už toho, aby ty kraje nebyly, než po další revoluci. Jestli jsme udělali podle mého názoru nějakou základní chybu, tak to bylo právě zřízení krajů, protože je to neuvěřitelně drahé, přibylo úředníků a už se blížíme době, kdy znovu zřídíme okresy, protože kraje jsou zase příliš velké.

Pro Evropu malé, my máme ještě 8 NUTS, protože Evropa neuznala naše kraje, rozhodla se, že budeme mít NUTS. Takže my jsme Ústecko-Karlovarský NUTS. Pro Evropu neexistuje žádný Ústecký kraj, ani Karlovarský, ale NUTS Severozápad. Pak máme NUTS Jihozápad. U nás zavřeli šéfa, v jižních Čechách ho stíhají. jak tam rozdělovali tak dobře různě dotace. Takže já si myslím, že kraje byl nesmysl, že jednou přijde doba, kdy ty kraje nebudou, protože kraje to nezvládají a odnášejí to tzv. ORP, také úžasný název, ORP, musím pořád vysvětlovat, co je to ORP. To je obec s rozšířenou působností. Čili okres.

Já jsem často přednosta okresního úřadu, protože kraj mi pošle jízdní řády, abych je rozeslal na 33 obcí. Já určuji ve 33 obcích, jestli zakážu vstup do lesa nebo nezakážu vstup do lesa. Mimochodem, když jsme tady schvalovali kraje, tak jsme říkali, že nemůže velet jedna samospráva druhé samosprávě. A ona velí. Když budu mít vztek na starostku sousední obce, tak vydám nařízení, ORP vydá nařízení zákaz vstupu. Ujišťuji vás, že je to tak. Pan senátor pochybuje. Samozřejmě můžu jim dokonce stanovit dopravním značením zákaz vjezdu nebo nezákaz vjezdu, protože i naše ORP je dopravním úřadem pro 33 obcí, které máme ve svém ranku. Je to tak, opravu, pane senátore, je to tak. Marně se smějete, je to tak, já to mám načtené.

Budu hlasovat, ať se kraj jmenuje, jak chce. Já vám přeji, aby tam byla malá nezaměstnanost, a užívejte si to. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:00:42 - 16:03:47:

Já vaším prostřednictvím, pane předsedo, musím říci Miloši Vystrčilovi, že jsem mu dodával odvahy, aby řekl pravdu, kterou řekl mimo záznam, že je to přání hlavně úředníků kraje Vysočina, protože oni mají potíže s jejich úřednickými papíry, aby to tam bylo správně napsáno, když si Vysočinu pletou se salámem.

On mě napadl, a já to často slýchám od našich starostů, když máme sněm starostů: Vždyť ty tam sedíš. Já jim vždycky odpovídám jednoduše: Až mě najdete, sjetiny z hlasování máte na internetu, podívejte se tam, a jestli tam najdete nějaké mé hlasování pro nějakou ptákovinu, tak mi to řekněte.

Když jste tak odvážní, tak až, jestli bohdá se sem ten zákon dostane, jako že se sem nedostane, o přímé volbě prezidenta, jsem zvědavý, jak budete hlasovat o změnu čl. 105, kde navrhuji, aby tam bylo napsáno, že stát sice může přenést na samosprávy přenesenou působnost, ale také ji celou a v plném rozsahu zaplatí.

Mimochodem pamětníci vědí, jak platí ministerstvo práce a sociálních věcí za sociálně právní ochranu dětí, kdy mimochodem vracíme pět milionů každý rok, protože jsem nepřijali tolik úřednic, kolik si soudruzi na ministerstvu představovali, protože bychom je podle zákoníku práce neuměli propustit. Ale fakt nám platí všechno, včetně cartridgů do tiskárny, protože oni řekli, že je platit nebudou, a my jsme řekli, je rozbitá tiskárna, dejte nám novou. Ten stav, kdy máme na úřadě spoustu přístrojů, které jsou od někoho jiného, ať je to ministerstvo vnitra, ministerstvo práce, je samozřejmě neúnosný. A jediné řešení je, ať stát platí, co si objedná. On si objednává u obcí tu přenesenou působnost, a měl by ji také zaplatit.

Pak by se ušetřily peníze, protože pak by si stát tolik totiž nevymýšlel. Ono se velmi dobře vymýšlí, zvednu plat učitelům, lékařům, poslancům, komukoli, když to nebudu muset platit sám, tak to se přece nádherně dělá. A tak to ten stát dělá. A vymýšlí si další a další a za chvíli budete mít další zákon o ovzduší,kde uvidíte, jak si opět vymýšlíme. Tam to tentokrát nebyl stát, ale paní poslankyně Kočí a spol., ty závory, jak říkal dnes pan primátor Kainar, jak si Ostrava dá závory na kraj a bude vybírat, zřejmě zákon nečetl, ale o tom až za chvíli.

Takže já opravdu tady nemohu ovlivnit 81, natož 200 poslanců, kteří si s námi při poměru sil dělají, co chtějí. A to nemyslím teď, že je situace, ale oni mají pravomoci, že nás 101 mohou přehlasovat, takže my si tady marně můžeme dávat nějaké pozměňovací návrhy. Samozřejmě by stát měl přenesenou působnost platit, ale už diskuse o spojeném modelu je velmi sporná, jestli to tak je správně. Všimněte si, jak někteří starostové touží po tom, aby měli živnostenský úřad. Proboha, ale proč? Já jsem to ještě nepochopil. Z čeho je tam to fíčko, že mají živnostenský úřad, to je jasně státní správa. Já dokonce říkám, že oddávat nemají co starostové, ale úředníci matrik, protože to je přenesená působnost. Ale zkuste to říci primátorům a radním, kteří si myslí, že když budou oddávat, tak všichni svatebčané budou jejich voliči. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 59
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:55:09 - 16:59:05:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, my jsme se ještě nevzpamatovali z lékárniček a už tu máme další příběh. Tuším, že už jsou někde vytištěny ony zelené známky, protože zákon říká, že ministerstvo může pověřit i jinou osobu. Takže opět tu máme příběh jednoho velkého byznysu. Proto, abychom zabránili starým šunkám jezdit do jistých oblastí, kde znečišťují, tak všichni ostatní, kteří mají nové šunky s EURO4, budou mít známky. Nebyl by snad jednodušší přijmout nikoli zelené známky, ale červené známky pro ty, kteří tam nemohou a nikoli pro všechny ostatní, a dokonce pro celou republiku, ač se jich to netýká, přijmou zelené známky, za které se bude platit, není ještě jisté komu a kolik, to se potom už vyvrbí. (Poznámka z pléna: Zelené známky už máme.) Zelené známky máme. Mimochodem na čelním skle nesmí být kromě dálniční známky žádné jiné nálepky, ale to nevadí, s tím se určitě vypořádáme.

Prostě toto je jenom populistické gesto, které přinese spoustu administrativy a nesmyslů. I v Německu to udělali špatně, protože dovolili městům, aby si to dělali jednotlivě, takže je to všude jinak. Naštěstí se známky do německých měst dají koupit i v Čechách. Není to nic nového, dokonce i stávající legislativa obcím umožňuje zpoplatnit vjezd do jistých zón a už teď tady máme návrhy například Prahy, která chce zavést pražské mýto v budoucnu, už na tom pracuje. Dnes mluvil pan primátor Ostravy Kainar na Radiožurnálu – zjevně ten zákon vůbec nečetl, protože Ostrava už si prý nechala dělat jakési studie a připravuje závěry na vjezdu do Ostravy. V případě, že takovouto akci začneme, tak se spolehněte, že průjezd republikou vás bude stát tisíce. Protože jestli někdo začne, tak všichni ostatní – tak jak je to s pitím alkoholu na veřejnosti – se přidají a všude budou závory, všude bude mýtné, takže cesta republikou kromě dálničních známek bude stát ještě hodně peněz. (Reakce na zvonění mobilu řečníka: Pardon, profesor Kalašnikov, já ho hned zastavím. Už je pryč, podařilo se.)

Takže já samozřejmě navrhuji zamítnutí tohoto zákona. Vláda s ním také nevyslovila souhlas. Zákon by měla navrhnout vláda, včetně řádného připomínkového řízení. Toto je jenom snaha některých populistických poslanců, udělat si dobré očko. My už jsme kdysi v Teplicích takové zóny měli a dávali jsme výjimky. Bydlely tam stovky lidí, těch výjimek bylo tuším 1800, protože všichni si to na úřadě vybavili, aby měli také výjimku. Ono to vždycky dopadá tak, že všichni by chtěli vjíždět a všem ostatním to zakázat. Všichni by chtěli parkovat, ale všem ostatním to zakázat. Tehdy lázně byly velkým bojovníkem za to, aby se nemohlo vjíždět do lázeňského území, u nás je problém, že lázně jsou ve městě, kde normálně projíždění lidé do práce a do školy. Když jsme lázním tehdy řekli, že v tom případě si ovšem prádlo budou muset vozit na vozících jako všichni ostatní a nebudou tam vjíždět, tak najednou už to bylo lepší. Nakonec zjistili, že většina pacientů dnes přijíždí osobními vozy, takže také už tolik neprotestovali. Samozřejmě jsme udělali opatření, zejména zjednosměrnění ulic, tak aby tu lázeňskou zónu automobily více opouštěly, než aby do ní jezdily. Ale takováto opatření vedou do pekel a nezlobte se, ale já za tím ještě vidím jeden velký byznys. (Další zvonění mobilního telefonu.) Nějaký novinář, určitě.

Takže to je důvod, a není jeden, když si přečtete stanovisko legislativy, tak je vám jasné, že je to populistický paskvil, který nemá nárok na život, a proto navrhuji, aby ho Senát zamítl. Nic proti tomu, ať takový zákon někdo připraví, ale připraví ho pořádně, bez těchto populistických gest. Děkuji za pozornost.

7. schůze Senátu
1. den schůze – 06.04.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 58
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:54:58 - 14:02:31:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče. Já bych v úvodu znovu zopakoval pro pana Béma, jak probíhalo jednání na ústavně-právním výboru, aby nedošlo k nějakému šumu cestou. Tvoje omluva byla jednoznačně citována, nebyl v tom žádný problém. Ten problém byl v tom, že ten zákon spolupodepsalo dalších tuším 9 nebo 10 poslanců a k tomu jenom technickou poznámku. My to tady máme zařízeno tak, že vždycky volíme toho, kdo půjde obhajovat do sněmovny a k tomu ještě jednoho pro případ – to bych doporučoval zavést i ve sněmovně – a pak by nebyl problém, že to skutečně může být náhlá událost a ty nejsi schopen poslance rychle vyhledat, kdyby byli určeni dopředu, tak k té situaci nemohlo dojít. To byl také hlavní důvod, proč ústavně-právní výbor nepřijal žádné usnesení, protože věcně samozřejmě kromě těch právních neměl, ale tyto zákony mají jednu vadu. Ony mají dvě roviny. Jedna ta rovina je právní a druhá je pocitová. My často podléháme té pocitové. Já čekám, že ve zrychleném čtení sem přijde ze sněmovny opět nový zákon o rotvajlerech, protože pokaždé, když dojde k něčemu tak smutnému, jako že psi pokousají zejména malé dítě, tak to vyvolá velmi rychle nějaké snahy ten problém nějak vyřešit. A ono je to marné stejně jako je marné totálně zabránit dopravním nehodám, protože ony vždycky ty dopravní nehody budou. Už jsem zaznamenal pana poslance Sládka, který slíbil, že do roka budeme povinně lyžovat s přilbami, protože letos v zimě byly takové podmínky, že bylo mnoho úrazů.

Pokud jde o tento zákon, samozřejmě, že tam chybí jednak legisvakance, ale to až tak není podstatné, ale chybějí tam přechodná ustanovení v tom zákoně. Tam to šlo udělat právně lépe, ale ono v té atmosféře, kdy všichni říkají no, ale protože veřejnost to vnímá jako velmi citlivou otázku, tak raději tam ty právní chyby necháme, hlavně abychom nevypadali, proboha, že snad bychom podporovali drogy, ale neměli bychom se tak chovat, protože jako zákonodárci bychom měli ctít nejen – nebo kdybychom řešili jenom pocitovou, tak po příběhu s Aničkou bychom nepochybně jednomyslně napříč spektrem schválili trest smrti za vraždy dětí, protože je to jasné, že tam pocitově bychom jako trestali jedině smrtí a přesto to neuděláme.

Já mám velké pochybnosti o jiné věci. Ty představy, že zmocníme kohosi, ať to bude vláda nařízením nebo vyhláškou, před tím bych důrazně varoval a řeknu zkušenost – je to také aktuální – daleko méně problematickou, a to je nedostatek míst ve školkách, kdy tehdejší paní ministryně Buzková zneužila zákona a ministerskou vyhláškou, přestože zákon říkal, že úplatu stanoví ředitel školy, tak jednak osvobodili všechny, kteří mají tuším méně než 1,8 životního minima, ještě k tomu zavedli poslední povinný ročník a zřizovatel ani nemůže stanovit úplatu. A to je hlavní příčina mimochodem toho, že máme málo míst ve školkách kromě těch proporodních opatření, která vždycky způsobí ty vlny, že teď se budou zavírat střední školy, potom základní školy a pak zase přijdou děti ze školek do základních, pak je zase budeme zřizovat.

Takže já bych varoval před tím, aby byl někdo zmocněn, jednak je to protiústavní, protože povinnosti může ukládat jenom zákon a samozřejmě svádí k tomu, když se někdo zmocní, že si tam bude dávat věci, které by Sněmovnou a Senátem neprošly. Tak se to obchází v Evropské unii, že často vlády států, které vědí, že na domácí půdě by zákon neprosadili, tak ho proženou přes Evropský parlament a Evropskou komisi a pak to začne platit v celé Unii. Ten polský nápad není špatný, že mohou zavřít prodejnu, protože se tam prodává něco špatného, ale pak mohou zavřít i hospodu, protože jeden opilec skončil na záchytce a bylo mu tak špatně, že byl hospitalizován. Takže já to jenom říkám, ale nemusíme to přehánět. Samozřejmě, že média zaznamenala: Pan senátor chtěl, aby tam někdo nenapsal balantinku, to samozřejmě je jenom zdůraznění toho, kam by to mohlo v extrémním případě dojít, protože úhlavní nepřítel balantinky, který by zrovna měl to právo do vyhlášky něco napsat, by ji tam napsal. To je úmyslně extrémní, není třeba chytat za slovo. Ale já bych jenom varoval před tím – vidím, že policie už křičí na nález Ústavního soudu, protože operátoři teď budou muset zničit ta data, ale je potřeba – on třeba si fakt myslí, že měří legálně úsekové měření, že je to legální.

Není to legální, je to ilegální, je to protiústavní. A přesto se to děje, v celé republice se měří průměrné rychlosti, úsekové měření, dokonce policie tvrdí, že antiradary jsou protizákonné a ony protizákonné nejsou. Že se to policii nelíbí, když tam stojí s tou mikrovlnkou a někomu to pípne, to já chápu. Ale to ještě neznamená, že budeme tu svoji svobodu oklešťovat až nad rámec, a málem jsme měli rámy na každé radnici, jestli si vzpomínáte, když pan ministr vnitra Pecina po nějaké teroristické události říkal, že by bylo dobré na každou radnici, na každý kraj dát ten rám, aby nám tam teroristé neprocházeli. To byla dobrá věc pro výrobce těchto bezpečnostních rámů, to je pravda, ti by z toho měli docela slušný byznys. A velmi často se takto koná, že za tím je schovaný velký byznys.

Nebudu ani dávat technický pozměňovák, protože je to marné, protože, jak mi bylo sděleno, veřejnosti si to žádá a proto právo musí jít stranou a musíme jednomyslně to schválit, protože kdo by byl eventuálně proti, byl by určitě označen ne-li za feťáka, tak alespoň podporovatele. Já mohu říci, že zrovna v našem městě s tím máme stejné problémy, jako pan senátor, takže jsem pro udělat nějaké velmi radikální opatření. Ale na druhou stranu si umím představit prodavačku, která tam prodává, je to zaměstnankyně a ona najednou druhým dnem vyhlášení bude v podstatě nezaměstnaná, protože ona nebude mít... Ono doteďka se nic nedělo, a oni možná v té době, až mi schválíme tento seznam, tak tyto přípravky z krámů zmizí a do té doby tam budou o jednu molekulu jiné přípravky, které budou legální a budeme opět ve zrychleném čtení přijímat další seznam, protože tam skutečně to jde velmi rychle.

Ještě k tomu Ketaminu, o kterém tady mluvil pan senátor Sefzig. Mám vážný pocit, že někdo v této republice šíří obrovské množství Ketaminu, protože nálada v této společnosti a aférovost, která dosahuje prostě obrovských rozměrů, jako už to není aféra jedna denně. My máme afér, za chvíli nám řekne Škarka, jak to doopravdy bylo, ale třeba to tak doopravdy nebylo a ono nám to zase 14 dní vydrží. Ale zítra už bude další nová aféra, protože jestli jste si všimli, ministr vnitra se dozvěděl, že policie vyšetřuje Škarku, a on jako ministr vnitra to nesmí vědět, a když věděl, že to ví, tak to neměl říkat. A máme další aféru a další aféru.

Myslím si tedy, pane poslanče, že Ketamin na tento seznam jednoznačně patří.

Jinak, Pavle, osobně přeji, aby vám to doma dopadlo všechno co nejlíp, vím, že je to velmi těžké.

Opakuji znova, že námitky ústavně-právního výboru nebyly proti Pavlu Bémovi. Děkuji za pozornost.

6. schůze Senátu
1. den schůze – 16.03.2011

Petice proti zastavení výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou

Tisk č. 383
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:23:17 - 13:24:31:

Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já nebudu mluvit k petici. Tady jsou jistě ještě pamětníci, když jsme 6 hodin zasypávali důl Frenštát, až nás tady všechny bolely ruce.

Chci na vás apelovat, abychom při první příležitosti změnili Jednací řád, protože smyslem, proč v Jednacím řádu jsou petice, je to, aby to byly petice, které se zabývají zásadními věcmi typu bezletová zóna nad Libyí apod. a nikoli zasypáváním dolů, ani stavbou silnic.

Jestli si přejete, přinesu vám petici, podepsanou 200 000 Severočechů, kteří plédují za rychlou dostavbu dálnice D8, a když uděláme mediální kampaň, už nic jiného nebudeme nikdy projednávat, než podobné petice, jako je zrušení nebo sloučení dvou středních škol. Také jsme to tady dlouho projednávali. Zrovna teď se střední školy různě slučují a ruší, takže počítám, že přijde hora petic. Obrana proti tomu je číslo pro petice stanovit tak vysoké, aby se řešily jenom celospolečenské problémy, ne partikulární zájmy.

Nemířím proti petičníkům. Je to legitimní zájem, legitimní lobby, to je v pořádku. Ale nemyslím si, že je právě Senát tou institucí, která má tyto věci projednávat. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 48
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:52:21 - 17:57:38:

Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já budu velmi stručný.

Pamětníci vědí, že za zrušení institutu výměny bytů tady bojuji dlouhá léta, a teď se naskytla jedinečná příležitost konečně tento konečný paragraf, kdy někdo určoval ... Já jsem vždycky uváděl ten příklad. Je to, jako když si naleasují dva majitelé auta a pak si ta naleasovaná auta vymění, tak by se to asi těm leasingovým společnostem příliš nelíbilo. A my jsme byli v tom stavu, že soud mohl rozhodnout proti vůli pronajímatelů o tom, že prostě do jejich bytu se nastěhuje někdo jiný.

To teď zmizelo tím, že soud už tuto pravomoc nemá. A pak je ovšem jasné, že tento paragraf je tam zbytečný. A námitka, že sice je zbytečný, ale že nevadí, to je jedna z věcí, proč máme zákony tak dlouhé, protože máme spoustu paragrafů, které nevadí, jsou zbytečné, a my je přesto v zákonech necháváme.

To, co říkala paní senátorka Rippelová, že dojde k jakési nejistotě, s tím se nemohu ztotožnit, protože by mi musela říci, k jaké nejistotě dojde. Pokud se dva pronajímatelé a dva nájemci dohodnou, takže ač je to s podivem, k tomu nepotřebují stát ani zákon. My máme pocit, že ke všemu potřebujeme stát a zákon, kupodivu nepotřebujeme. Lidé se mohou dohodnout také sami. Když tam tedy tento paragraf nebude, tak se budou byty vyměňovat dál, jako se vyměňovaly, akorát se budou muset ty čtyři strany dohodnout. Což budou muset stejně, i když to tam bude.

Já tedy velmi prosím, hlavně s ohledem na čistotu našich zákonů, abychom nenechávali zbytečné paragrafy v zákonech.

Pokud jde o to opatření, tak i když jsme v ústavně-právním výběru se také snažili to udělat co nejlépe, ale text druhého výboru je lepší, chrání nájemníky. Ony ty dva měsíce, jak namítá ministerstvo, že to je jako ještě jedna možnost. Ta možnost je vždycky, na to také nikdo nic nepotřebuje. Pronajímatel nemusí hned běžet k soudu, ani nájemce nemusí hned běžet. A ono to v praxi funguje tak, že oni nejprve licitují a teprve, když ta licitace nevyjde, tak teprve jdou k soudu. A zatím se ukazuje, že zdaleka to není tak dramatické, že by se všichni soudili. Ale naopak, toto je cesta k tomu a chrání nájemce bytů v tom, že majitelé domů ztrácejí teď obrovský klacek v tom, že pokud bude trh s byty, tak když bude majitel chtít víc než je v kraji zvykem, tak ten nájemník mu řekne: Pane, víte, co je nového? Já tady bydlet nemusím, já se tamhle mrknu, tam mám 10 bytů.

Teď bohužel on tu možnost nemá, protože volné byty na trhu nejsou. Už se to projevuje v Praze, to, co jsme vždycky tvrdili, že ti majitelé, kteří pořád viděli nějaké bohaté Angličany, Němce nebo manažery, tak už je jaksi nemají, protože oni už si postavili domy, a teď se musí obracet na nájemce bytů, kteří sice nejsou tak bohatí, ale zase zárukou je, že platí. A nejlepším nájemcem bytu je vždycky senior, protože senior je zvyklý. A je to obrovská výhoda. Je krásné pronajmout byt Ukrajinci, který nabídne obrovské nájemné, zaplatí ho první měsíc a pak už ho z toho bytu nedostanete, kdežto senior, když se na nájmu dohodnete, takže on je tak zvyklý, že prostě nájemné se platí, tak ho platí. Ne všichni jsou tak zvyklí.

Určitě je to tedy posun k tomu, aby skutečně vznikl trh bytů, aby si lidé na trhu mohli vybrat bydlení. A žádné kategorie opravdu nepotřebujeme, protože každý, kdo přijde do bytu, tak se na něj podívá a zjistí, jestli je první, druhé nebo třetí kategorie.

A s čím tady hluboce nesouhlasí, ať je to daň z nemovitosti nebo nájemné z bytů, s nějakým polohováním, že se má stanovovat něco podle polohy. Pro někoho z vás bydlení v Pařížské ulici může být velmi prestižním, a někdo by tam nešel bydlet ani zadarmo, protože samozřejmě každý má jednak jiný názor na to, kde chce bydlet, a to, co se jednomu zdá jako velký luxus, tak druhému se zdá ... Já bych třeba nikdy nechtěl bydlet v panelovém domě, a znám lidi, kteří tam bydlí naprosto spokojeně, protože teplá voda teče, oni jsou celý den v práci a je to jak na ubytovně v Jinonicích, je to pohoda. Někdo zase se chce trápit s tou šílenou zahrádkou od jara do zimy, což je obrovská práce. Prostě každý člověk je jiný. Jsou lidé, kteří si postavili za městy tzv. to podnikatelské baroko a dnes se stěhují zpátky, protože zjistili, že tam nemají žádnou školku, žádné služby, a když babička onemocní, tak nemá kdo děti odvést do školky nebo do kroužku. Takové bydlení je vhodné pro manžele, kteří už takovéto povinnosti nemají. A já to mohu posoudit u nás, jak se postupně zase stahují zpátky do města, kde jsou služby dostupné.

Budu tedy podporovat stručnější návrh, nikoliv návrh ústavně-právního výboru, ale jsou velmi podobné, je to opravdu jenom malý detail a ten první návrh je podle mého názoru lepší. Děkuji za pozornost.

6. schůze Senátu
2. den schůze – 17.03.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 50
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:19:29 - 11:48:31:

Samozřejmě že bych dal dámě přednost, ale nechce.

Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, moc se omlouvám, ale budu dnes tak dlouhý, jako jste byli včera při evropských tiscích, kterým jsem stejně nerozuměl.

Tomuto rozumíme všichni. Pokusil jsem se to strukturovat, protože to, co jsme dostali, a vůbec záležitosti kolem tohoto zákona, je pěkná bramboračka, takže jsem se snažil to nějak systémově seřadit.

První, co řeknu, je obecné. Tady jsou pamětníci doby, kdy se zaváděl bodový systém. Mnoho z nás bylo jeho odpůrci a praxe ukázala, ač někteří tvrdí, jak byl výborný, jak klesly nehody, jak je všechno v pořádku, jak přispěl. Podle mého názoru kromě obrovských nákladů, které jsou s bodovým systémem spojené, k ničemu zvláštnímu nepřispěl. On se choval, tak jako kdysi ministr Gross, když zvýšil hranici trestnosti na 5000 a vydával to za to, že se snížila kriminalita, protože ukradená barevná televize byla pouhým přestupkem. Dnes se nehody do vysoké částky vůbec nehlásí, jen pojišťovny o nich mají přehled.

Nehody s alkoholem se zaznamenávají tak, že když se zjistí při nehodě alkohol, byť ten nabouraný měl alkohol, a ten, co ho naboural, ho neměl, tak se do statistiky uvede nehoda pod vlivem alkoholu.

Zásadní pro pravidla silničního provozu je pravidlo, aby byla trvalá. Aby měla platnost alespoň fotbalových, hokejových, volejbalových, pingpongových či jiných pravidel, aby se neměnila každé čtvrtletí, protože to vnáší chaos do hlav řidičů, i policie, těch, kteří s těmito předpisy pracují.

Mě pobavilo, že pan senátor Korytář, my to tady projednáváme a on už hlásí, že bude další novela. Uvědomte si, co to znamená. My jsme tehdy říkali, chtěli jsme alespoň 18 bodů, právě proto, aby nemuselo docházet stále k těmto změnám.

Bohužel pravidla silničního provozu jsou jedním ze zákonů, kterému rozumí úplně všichni. Přesto mě ovšem překvapilo, že budeme zřejmě znovu vyměňovat lékárničky, protože těm také rozumím všichni, ale ukázalo se, že ač byly údajně připravovány za účasti odborníků, jak tady bylo řečeno, tak odborníci zřejmě spali, protože tam dali jakési zařízení, které nefunguje, a teď je otázka, jestli se vyhodí jen zařízení, anebo jestli bude znovu velký byznys za 2,5 miliardy, tzn. nové lékárničky.

Abych nebyl negativní, pozitivním jevem bylo, že staré lékárničky jsme odevzdali a slouží dětem v Africe, takže i nová výměna bude mít pozitivní.

Kdyby do toho stát nemluvil, rád bych věděl, kolikrát kdo z vás použil lékárničku. Myslím si, že to byly naprosté výjimky a pokud jste ji použili, já jsem ze staré použil bezvadnou lepicí pásku. Nevěděl jsem, k čemu, ale hodí se mi v dílně.

Kdyby se jen řeklo, co zhruba by lidé měli s sebou vozit pro svoji bezpečnost, protože oni mohou být zraněni, a stát do toho takto rigidním způsobem nemluvil, protože se vždycky obklíčí, nůžky nestříhaly, teď stříhají, ale jsou dražší, zase nefunguje ono dýchací zařízení, které neumí používat často ani odborníci. O tom jsem mluvit nechtěl.

Chtěl jsem mluvit o tom, že to jsou jenom důkazy toho, jak se chováme a že do věc vnášíme chaos a pravidla silničního provozu neslouží ani jenom policii, a ostatně k tomu poznamenám, že už za pana plukovníka Bambase jsme se dostávali do sporu s tím, že mocenské složky a policie ingerují do věci více, než jim přísluší, protože lékař léčí, lékař nezkoumá, jak si pacient způsobil nehodu, jestli svojí neopatrností, nebo byl pod vlivem alkoholu, a neřekne mu, vy jste se opil, tak vám tu ruku do sádry nedám, když jste si ji zlomil.

Přesně tak policista, ten postupuje podle zákona, měří či koná, ale není to ten, kdo by měl určovat, co v zákoně má být. Vzpomínám si, jak pan plukovník Bambas nás přesvědčoval, že nemůžeme mít antiradar, ačkoliv my zákonodárci jsme věděli, že jsou dva druhy antiradaru, tzv. aktivní a pasivní, a zákonem byl zakázán pouze ten aktivní. On přesto tvrdil, že nesmíme mít ani ten pasivní. To je jen takový jednoduchý příklad.

Postoupená novela obsahuje základní chybu, o které mluvil pan senátor Pakosta. Pokud bychom ji přijali v nezměněném stavu, byl by to hezký trest pro poslance. Alkohol, který je metlou lidstva, je nosnou nití celého zákona, tak paradoxně by v jistých případech nebylo vůbec možno vybírat pokuty za alkohol.

Stačí přečíst, a já vám ji přečtu, případná argumentace o absurdnosti takového členění sazeb pokut v daném případě jen stěží obstojí, neboť nebude v konkrétním případě zřejmé, v jakém rozmezí může být přestupci při naplnění společné skutkové podstaty pokuta uložena. Navíc by mohly být pokuty, uložené podle uvedených ustanovení, zpochybňovány v odvolacím řízení, tak následně v soudním řízení, což by mohlo vyústit až v nemožnost za tato porušení pokuty vůbec ukládat.

Vzhledem k těmto důvodům, k četnosti páchání takových přestupků, jako i zajištěná právní jistoty všech zainteresovaných subjektů při kontrole silničního provozu, je více než žádoucí tento nedostatek odstranit. Pokud bude Senát akceptovat provedenou věcnou změnu, doporučuje se proto odpovídajícím způsobem formálně přesně promítnout nové znění odst. 1 písm. b) do textu ustanovení odst. 4 a 5,s tím že bude současně zachováno stávající rozpětí pokuty, zda tato protiprávní jednání o 2,5 tisíce do 20 tisíc korun. Ve stejné logice zachování původního záměru by rovněž sankce zákazu činnosti za požití alkoholického nápoje měla být vázána jen na zjištění alkoholu v krvi řidiče, které je vyšší než 0,3 promile a za užití jiné návykové dávky.

Takže vlastně to, co žije médii, a o tom chci teď mluvit, bulvární argumentace, že Čechovi dovolíš pivo, a on vypije 2, nemůže v seriózní argumentaci obstát. Stávající stav je následující. Existuje tzv. nulová tolerance, ale ta ve skutečnosti neexistuje, protože ministerstvo dopravy k tomu vydalo takto tlustou knihu. To všechno je jen o tom 0,3.

Malý kousek z toho vám ocituji: V případě, kdy naměřená hodnota, nižší než 0,25 promile g na kg, tedy 0 – 0,24 promile, je nutno ve smyslu uvedené metodiky považovat výsledek za negativní.

Pokud tedy takovým výsledkem bylo doloženo oznámení o podezření z přestupku, učiněné Policií ČR či obecní policií vůči správnímu orgánu lze podle názoru ministerstva dopravy z uvedené metodiky dovodit, že výsledkem takového měření nelze s jistotou prokázat požití alkoholického nápoje řidičem, resp. ovlivnění řidiče alkoholem. Bez dalšího důkazu je podle názoru ministerstva dopravy, odboru provozu silničních vozidel na místě odložit podezření z přestupku ve smyslu § 66 zákona o přestupcích.

Zkusím to přeložit do normálního jazyka. Policie chytí řidiče, pošle jeho přestupek správnímu orgánu, a ten s ním udělá víte co? Toto: hodí ho do koše. Takto vypadá pokrytecká nulová tolerance v českém prostředí.

Aby eurofilové byli spokojeni, tak vám přečtu, jak to funguje v jiných státech EU, že v případě, že necháme do 0,3 beztrestně z důvodů technických, o kterých jsem mluvil, budeme stále nejpřísnější zemí EU, protože Belgie 0,5, Dánsko 0,5, Finsko 0,5, Chorvatsko 0,5, Itálie 0,5, Německo 0,5, Polsko - nad 0,2 je řidič považován za nezpůsobilého. Tam to bylo z důvodů, které známe, v Polsku se hodně pilo. Prý už je to lepší. Rakousko 0,5, Švýcarsko, 0,5, Velká Británie a Severní Irsko 0,8. Nijak se nevymykáme průměru zemí EU. Ti, co touží po sjednocení, chystá se směrnice, kdy bude sjednocena hladina do 0,5. Pak tady všichni ti, kteří dnes budou hlasovat proti a kteří tak horují, tak budou horoucně podporovat směrnici EU s 0,5, protože když to řekne Brusel, je to určitě správně.

Já to ale navrhovat nebudu. Nebudu to navrhovat z toho důvodu, že Poslanecká sněmovna je sice teď ve velmi prekérním postavení, protože pokud by nás přehlasovala, zůstane platit chyba a můžeme pít a jezdit vesele, protože to nebude postižitelné.

Druhá možnost je, že nechá ten zákon úplně spadnout, bude platit to, co platí dosud a počká se na avizovanou další novelu.

Nedokončil jsem, pardon, k alkoholu vám přečtu ještě něco. Přečtu vám závěry nejvyššího správního soudu k nulové toleranci.

Řidič se dopustí přestupku podle § 22 zákona 200/1990, o přestupcích, pokud byla zjištěna hladina alkoholu v jeho krvi v době odběru nejméně 0,24. Vychází-li právní rámec z tzv. nulové tolerance k hladině alkoholu v krvi, není jeho odpovědnost vyloučena tím, že se zjištěná hladina alkoholu jeví po odečtení tzv. fyziologické hladiny, tzn. 0,2, za marginální.

Ing. Petr V. proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, o uložení pokuty a o kasační stížnosti žalovaného. MÚ Kopřivnice rozhodnutím ze dne 16. 9. 2009 uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, podle § 22 písm. b) zákona o přestupcích, a uložil mu pokutu ve výši 12 000,- a zákaz činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Žalobce se měl dopustit přestupku tím, že dne 21. 4. v 9.31 v obci Kopřivnice řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době po jeho požití, kdy ještě mohl být pod jeho vlivem, přičemž rozborem odebraného vzorku krve metodou, plynové chromatografie a Widmarkovou zkouškou byla u žalobce zjištěna hladina alkoholu v krvi v době odběru 0,24.

Žalobce se proti rozhodnutí MÚ odvolal, žalovanému, který toto odvolání rozhodnutím dne 3. 12. 2009 zamítl. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ostravě. Ten rozsudkem ze dne 11. 6. 2010 toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Krajský soud shledal důvodnou námitku, podle které žalobce nebyl pod vlivem alkoholických nápojů, protože dané ráno požil pouze několik nealkoholických piv. Protokolem o lékařském vyšetření sice byla bez pochybnosti prokázána hladina alkoholu 0,24, to je hodnota, překračující tzv. fyziologickou hladinu alkoholu ve výši 0,2. Na druhé straně ovšem z protokolu vyplynulo, že žalobce nevykazoval při vyšetření známky ovlivnění alkoholem a krajský soud konstatoval, že sice do určité míry souhlasí s názorem žalovaného, že to nic nemění na tom, že u žalobce byla zjištěna v krvi hladina alkoholu v uvedené výši, ale na straně druhé podle postupu Českého metrologického institutu je fyziologická hladina alkoholu v krvi stanovena s ohledem na současné poznatky s dovětkem, že v budoucnu může být na základě nově získaných výsledků tato hodnota změněna.

Z toho podle Krajského soudu nelze dovodit nic jiného, než to, že uvedená fyziologická hladina alkoholu má do jisté míry s přihlédnutím k dalším aspektům, které byly při jejím stanovení vzaty v úvahu, charakter orientační, průměrný, a to s ohledem na obecně známou skutečnost, že tato hladina může u různých osob různě kolísat, a že je individuální.

Dále Krajský soud považoval za nutné zohlednit to, že výsledky metodou plynové chromatografie a zkouškou jsou přesné oproti výsledkům, získaným dechovou zkouškou, kde při zjištění alkoholu v dechu lze za průkaznou považovat až hodnotu 0,25 a nikoliv již 0,24. Vzhledem k citovaným závěrům a vědomí, že i v době posuzovaného jednání platila tzv. nulová tolerance, Krajský soud uzavřel, že za situace,kdy žalobce již od samého počátku popíral požití alkoholických nápojů před jízdou, resp. to, že by mohl být pod jejich vlivem, a kdy dále po odečtu fyziologické hladiny alkoholu ve výši 0,2 činí tato hladina v krvi žalobce pouze 0,04, což je poměrně zanedbatelné množství, a kdy předem žalobce při lékařském vyšetření, které nebylo provedeno v dlouhém časovém odstupu, nevykazoval žádné jiné známky požití alkoholu, resp. toho, že by byl pod vlivem alkoholu.

Žalovaný stěžovatel brojil proti rozsudku Krajského soudu, a já to nebudu číst celé, abych vás nezdržoval, a přečtu vám jen závěr, kdy Nejvyšší správní soud řekl, že tímto způsobem nelze postupovat, že nelze odečítat, protože jsme se rozhodli pro nulovou toleranci, a proto že onen řidič přestupek spáchal.

Dokumentuji jenom tím, do jakého chaosu jsme se dostali. Policie nemá peníze na benzín, a představte si, že žádný řidič nechce být postižen, takže když to bude pro něj výhodné, vždy požádá o to, aby se jelo do nemocnice na krevní zkoušku, kde spoléhá na to, že při tak nízké hladině, než dojede do nemocnice, hladina bude prakticky nulová.

Závěr toho je samozřejmě ten, že rozumným řešením bylo do 0,3 nepostihovat žádným způsobem, nechat 0,3 jako to, kdy společnost ještě toleruje, a od 0,3 pak postupovat velmi tvrdým způsobem, 7 bodů, odebrání řidičského průkazu, protože samozřejmě shoda na tom, že alkohol je nebezpečný, způsobuje tragické dopravní nehody a společnost se těmto lidem musí bránit. Neměla by jít ale za hranu rozumnosti, protože pak sama sebe obklíčí a neví si s tím rady.

Samostatnou kapitolou jsou zimní gumy. Zde opět ocituji naši legislativu, kdy legislativa popisuje, že vozidla ozbrojených sil 2016, vozidla jednotek požární ochrany 2021, čili do roku 2021 a do roku 2016 tato vozidla nás budou v zimě ohrožovat, protože budou jezdit na hladkých pneumatikách, a ono narazit do takové cisterny není úplně snadné.

Důvod, proč k tomu bylo přistoupeno, je poměrně jasný. Stát nemá peníze, takže ty, občánku, tobě to nařídíme hned, starej se, vem si peníze, kde vem, to je tvůj problém, ale my, protože peníze nemáme, protože jsme je utratili za něco jiného, my si sami sobě dáme výjimku.

Legislativa oprávněně namítá, proč nebylo obdobně postupováno i k dalším vozidlům veřejné služby, veřejná hromadná doprava, na druhé straně není jasné, z jakého důvodu se v logice předloženého návrhu tato povinnost netýká také trolejbusů, které také jezdí na gumách, přestože je to podle zákona drážní vozidlo.

Zde s pobavením ocituji našeho největšího experta pana poslance Humla, který 4. 2. řekl v televizních novinách v 19.16 hodin, že pokud bude sluníčko a 15°C, tak vás nikdo nebude pokutovat. A já jsem omdlel a říkal jsem si, takhle s tím právním vědomím daleko nedojdeme. Jestli budeme takto postupovat dále, a že tak velmi často postupujeme i v jiných zákonech, viz včera výměna bytů, kdy všichni musí, pokud nejsou zcela tupí, rozumět tomu, že § je tam zbytečný, a přesto hlasují pro to, aby tam zůstal, čímž občany znejistí, místo aby jim zajistili jistotu, stačí si to rozmyslet, oni nebudou vědět a budou nejistí. Kdyby to tam nebylo, tak budou vědět, že se musí dohodnout, ale to nic, to s tím nesouvisí.

Takže to mě opravdu pobavilo. Zítra jedu do Prostějova. Má padat sníh, ale tady ne. Tak já nevím, jak to bude. Ale co když na chvilku vysvitne sluníčko, zrovna když mě budou stavět? Já se odvolám na pana poslance Humla, řeknu, pane policejní, ne prezidente, pane policisto, já vám nic platit nebudu.

To je jen ukázka toho, jak obklíčíme sami sebe a potom nevíme, jak z toho ven. Že zimní gumy mají svůj význam, to je evidentní. Velmi mě pobavil článek v novinách, kdo zodpovídá za díry v silnicích. Ať se obce starají, ať ŘSD se stará, ať se stát stará.

No přece za to odpovídají řidiči, za díry v silnicích. A nebude se jim to líbit, co řeknu, oni si přejí, abychom ve městě vysypali 1300 tun soli oproti 600 v minulém roce, protože chtějí mít černé silnice, městská doprava chce všude jezdit, řetězy nemají, a samozřejmě solení a změny teplot způsobují to, že jsou díry.

A když se díry opraví, dostaneme petici občanů, že se tam má dát zpomalovací práh, protože tam jezdí rychle. Můj argument je, když se díry neopraví, výrazně se zvýší bezpečnost silničního provozu, protože vyšší než 20 km rychlostí dnes mnohá města vůbec neprojedete.

A je to skutečně tak, že jakmile uděláte nádherný asfalt, řeknou, už tady jezdí jako blázni, dejte tam práh, takže my za 30 tisíc koupíme práh,a u školy dejte dva, protože jeden nestačí, oni ho přejedou a za ním zrychlí. To je ale překvapení.

To je, pokud jde o zimní pneumatiky. A teď přecházím k tomu nejpopulárnějšímu, a to je měření rychlosti pomocí městských policií. Zopakuji znovu, jaký je stav. Obrovský byznys zejména pro ty, kteří pronajímají obcím radary a berou si až polovinu vybraných pokut od obcí za to, že jim půjčí radary. To samozřejmě vede k velké motivaci, i někteří starostové vedou policii k motivaci, protože peníze nejsou. Jestli si chcete vydělat, někdo jsou strážníci úkolováni a kontrolováni, zda odtáhli potřebný počet aut a dali potřebný počet pokut a změřili.

Druhým nešvarem je to, že mnohé obce už mají tabule obce dnes několik kilometrů za intravilánem. Důvod je prostý, tam se vybírá bezvadně. Je to bezpečné, protože 3 km v polích máme omezenou rychlost na padesátku, ačkoli tam není barák.

Druhý příběh je pražský a mnozí ho znáte. Když přijíždíte ku Praze po dálnici D8, tak tam objevíte značku 80 km, kde je napsáno z důvodu hluku. A když se rozhlédnete doprava a doleva, kam vaše oko dohlédne, jsou jen a jen pole, takže můžete rušit jen srnky, nebo chocholouše, nebo co to ekologové chrání. Žádné lidi tam rušit nemůžete.

Když ale podíváte, kolik stála ta silice, tak je vám to divné, protože za miliardu postavíme silnici a pak po ní jezdíme osmdesátkou. Často dokonce i padesátkou, protože prý je to dobré pro bezpečnost silničního provozu.

Jsem přesvědčen o tom, že městská policie má zcela jiné úkoly, než měření rychlosti. K tomu byla určena Policie ČR. A neobstojí argument, který často slyším, že vidět bílou čepičku je skoro jak kominíka, držte si knoflík, viděl jsem bílou čepičku. Myslím tím toho policistu, co má, aby byl vidět, bílý ovál na čepici.

Je jich málo, nestačí ani na nehody, ale to není žádná výmluva, oni jsou ti, kteří mají měřit. Mimochodem osoba blízká – to je také velmi frekventované téma, jak se řidiči vymlouvají na osobu blízkou. Víte dobře, jakou nervozitu vyvolal zásah Policie České republiky, ale byl naprosto logický a normální, protože my každý den dáváme mocenským složkám více a více pravomoci, ony je mají rádi. Za chvíli tady budeme mít návrh BIS totální dálkový přístup GPS, telefonům a my to tady schválíme, protože přece to je proti té zločinnosti a pak se tomu budeme divit. Kdybychom zakázali měření kamerami, úsekové měření a mělo se měřit jenom tak, jak se měřit má, že policie změří, zastaví to vozidlo a říká, pane řidiči, jel jste tady sedmdesátka a tady je padesátka, tak kdybych se zbláznil, tak se nebudu vydávat za moji ženu. To mi prostě nezblajznou. Kdežto když jedu a oni mě někde natočí, tak dělám všechno proto, že vypadám skoro jako ona a občas mi to projde. Druhá finta je ta, že si nevyzvedávám obálky tak dlouho, až ten přestupek je promlčen. Zákonodárci na to reagují, jak je v Čechách zvykem, nevadí mi, prodloužíme na dva, tři, čtyři roky – mimochodem Senát už to prodloužení tady projednával a z důvodu jasného ho odmítl, protože nic neřeší, jenom to, že štosy těchto skutků budou vyšší. A abyste se neradovali, to, že vůbec ten přestupek dojde na ten správní orgán, ještě nic neznamená. Už to, že po roce řidič se dozví, že jednou jel v Praze rychleji, je zvláštní a určitě nepřispívá k tomu, že trest má být okamžitý. Když se to dozví právnická osoba za čtyři roky, tak to bude obzvlášť pikantní, to už možná bude po několika konkurzech, takže už ji ani nenajdou. Prostě toto nejsou cesty k řešení. Cesty k řešení jsou ty, které jsem naznačil, ať policie koná, ať policie jezdí v provozu, protože v provozu se dějí věci přejíždění z pruhu do pruhu bez blinkru, dlouhé předjíždění kamionů. Bohužel, tam to stojí benzín. Ale ten benzín by se ušetřil zase jinými těmito způsoby.

Další věc je, že pokutu uložíte, ale ještě ji nemáte, to zapomeňte. To ji teprve uložíte. A nastává to samé kolečko. Máte dvě možnosti – buď ji dát do záznamu a stále posílat dopisy a dopisy, on to nevyzvedne a nevyzvedne, nebo můžete najmout exekutora, který dokáže udělat z pokuty 500 Kč pokutu 25 tisíc, velmi jednoduše, protože tam hned nabíhají obrovské náklady na exekuci. A v krajním případě, když ten člověk opravdu má životní minimum, nemá peníze, no tak to zaplatíte tomu exekutorovi vy. Takže to je ten výsledek. Samozřejmě existují jiné metody běžně používané ve státech Evropské unie jako například, že když občan přijde na radnici a chce stavební povolení, tak se úřednice podívá do databáze a říká – mraveneček, mraveneček, dobrý, dobrý, všechno vám vyhovíme, ale zastavte se nejdříve v pokladně a zaplaťte tam patnáct stovek a přineste nám ukázat stvrzenku a hned se vám budeme věnovat. A už slyším ombudsmana, lidské právníky, všichni jak budou křičet, co si to dovolujete spojovat, jistě děláte neoprávněnou databázi osobních údajů. V Anglii udělali takovou soutěž, tam pozvou lidi, oni se vždycky nachytají, že můžou vyhrát tisíc nebo dva tisíce liber, oni tam jdou, soutěží a místo toho tam stojí policie, tam ty lidi vychytá, buď mají peníze na místě, nebo je venku naloží do antona a odveze je na policii. No představte si u nás, co by se dělo v médiích, kdyby si někdo toto úplně normální – přitom v zákoně o veřejných zakázkách je to naprosto běžné – tam požadujeme na každém dodavateli, aby řekl, že nedluží berňáku, nedluží obci. Tam to nikoho nepobuřuje. A proč bychom to nemohli vzít u člověka, který po radnici chce nějakou službu, jakoukoliv, takže nemůže mít k radnici dluhy. A když má dluhy, tak prostě tu službu nedostane. Co je na tom? Už to vidím, ani to nenavrhuji, jenom to zmiňuji.

Nicméně to všechno není nic proti tomu, co nás v budoucnu čeká. Bude novela – a ne jedna. Jenom tak, co jsem zaznamenal v tisku – zákaz hands free. Samozřejmě neskutečná hloupost, protože se nedá postihnout, s bídou se dá postihnout, když člověk ten telefon drží, on říká, že se škrabal v uchu a netelefonoval. Když bude mluvit hands free, tak si zrovna zpíval. Mimo jiné – navigace? Okamžitě zakázat. Zkoušeli jste někdy, když vám Anča říká špatně a vy to potřebujete někde přehodit? Nebo zvětšit obrázek? Co to je, jak se nedíváte na cestu, protože koukáte na ten – ať to máte kde to máte – dole to je úplně špatně, to koukáte dolů, nahoře to zase nesmí být, protože to policie říká, že to brání ve výhledu, takže si to někam dáte a furt tam s tím matláte. Rádio také pořád matláte, přelaďujete. Teplota – dneska máte ty klimatizace, takže si to může obstarávat každý sám, takže to je dobrý, řidič si to tam matlá na té svojí, dívá se kolik stupňů mu to ukazuje, nedívá se – čili klimatizace zakázat, navigace je potřeba také zakázat, rádio – to je úplně, protože v rádiu vám říkají, kde jsou ty mikrovlnky, takže to je naprosto trestné, že vám už hlásí dopředu, kde máte dávat pozor. To také bych zakázal.

Pak ještě sex – to je velká móda sex v automobilu, to je úplně konec, to tam musí být výslovně v zákoně zapsáno, že sex se zakazuje, protože to velmi, velmi vyrušuje. (Smích.)

Věruško, nezlob se, já to musím říci, já jsem ze tří popelnic – u nás má každý tři popelnice: hnědou, šedou a na pet flašky a noviny. A dneska byl odvoz té šedé a já jsem vyndal tu hnědou. Takže ji neodvezli logicky, tu neberou, protože to je bio odpad. Takže ji máme narvanou a teď potřebujeme o víkendu tam dávat. Takže jsem byl velmi zpeskován a já jsem celou cestu byl velmi nervozní a evidentně jsem ohrožoval silniční provoz, že jsem byl naštván. Zapoměl jsem říci, že jedním z těchto nápadů je také zákaz kouření. Tam naštěstí máme na své straně paní doktorku Králíkovou, protože kuřákovi zakázat kouření v autě, tak je z něj silniční pirát, horší než když má 4,5 promile. To vám garantuji a zeptejte se každého chudáka, kteří kouří v autě, že kdyby nekouřil, tak se vůbec jet nedá, to by ani nezařadil rychlost. A ujišťuji vás, že my máme svoje metody a takové povídky, že vám vajgl někam spadne, my už to máme za ta léta tak vypracované, že to umíme dokonale, opravdu to nám vadí nejmíň, to nám vadí jiné věci.

Zajímavé na tom zákoně je to, že je tam sice neurologické vyšetření pro jeho neskutečnou nepotřebnost, ale byl to jenom lobbing a je to lobbing pořád. Je to stejný lobbing, jako že ten řidič, když mu vezmou ty papíry, pak se musí učit na tom autodromu, ale já nevím proč, když třeba jenom přejel na červenou, kdo ho bude psychologicky zkoumat, on prostě přejel na červenou, tam nic nevyzkoumáte. Můžete zkoumat psychologicky, neurologicky, přejel na červenou. Ostatně červená je velký problém. Já už jsem tady možná říkal příběh z Německa, kdy si policie nastavila semafory tak, že přeskok mezi oranžovou a červenou byl tak rychlý, že oni vždycky toho řidiče vyfotili a vybírali – mimochodem ti policisté šli sedět ne podmíněně za toto. Tady když jedete kolem ministerstva směrem do Holešovic, tak je normální semafor a vedle něj je zelená šipka v pravém pruhu, která směřuje rovně. Představte si situaci – přijíždíte k tomu, je zelená šipka, jste dva metry od toho místa, šipka zhasne a přejeli jste na červenou, protože nejste schopni na těch dvou metrech – a už jste natočeni na kameru a přejeli jste na červenou. Přispívá toto nějak k bezpečnosti silničního provozu?

A na druhé straně vozidla opuštěná, nalezená do dnešního dne nemáme žádné stanovisko z žádného ministerstva, kdy je to vozidlo opravdu opuštěné, co s tím vozidlem máme dělat, když si ho ten člověk nevyzvedne, protože oni tvrdí, že člověk musí dát najevo – dobře poslouchejte – že musí dát najevo, že tu věc opouštíte. To je ale blbost, co? Ale takový je výklad. A dokud to nedá najevo, tak musíte konat všechno pro to, aby to auto dostal zpátky, ale on ho třeba kolikrát nechce, protože ono už je v takovém stavu, že si ho nevyzvedává a výsledkem je rozsudek soudu, že když myjete vozovku, auto odtáhnete, šup, vraťte ho pěkně zpátky tam, kde bylo. To je výsledek těchto našich snah o vylepšování bezpečnosti silničního provozu.

Takže já přeji všem bezpečnou jízdu, nic nenavrhuji, protože v atmosféře honu na čarodějnice je to zbytečné a jak to dopadne ve sněmovně, si umím živě představit, úplně klidně nás přehlasují a nechají tam tu chybu a budou čekat na tu novelu, která nepochybně přijde. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:15:15 - 13:15:55:

Vážená paní místopředsedkyně, chtěl bych uklidnit vaším prostřednictvím pana senátora Doubravu, mezitím jsem se také připravil – poté, co jsme utratili poměrně velké peníze za modré majáky, došlo k mimořádnému objevu a všechny majáky hasičů, policistů se budou měnit za červenomodré majáky, protože vědci objevili, tady u nás – v Americe už to objevili někdy v roce 1915 – že červená a modrá, když bliká, je to lépe vidět, než když bliká modrá. Takže všechna auta se budou předělávat, takže se tím teď nemusíme zabývat. Bude to zase dobrý byznys pro firmy, které dodávají majáky.

5. schůze Senátu
1. den schůze – 03.03.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 35
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:52:49 - 09:57:03:

Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem si osvojil pozměňovací návrh pana senátora Pakosty, který pojednává o snížení (zvoní mobil) – pardon, profesor Kalašnikov, už ho vypínám. Byl to právě pan senátor Pakosta, který zřejmě se chtěl informovat o stavu věci.

Víte, že biopaliva, to byl jeden z velkých omylů EU, kdy začaly být postupně zvyšovány biosložky v naivním domnění, že to povede k něčemu pozitivnímu. Současné znění zákona o ochraně ovzduší bylo přijato pod tlakem EU jako transpozice evropské směrnice. Ukázalo se však, že EU nebrala v úvahu a nezveřejnila expertízy, z nichž jasně vyplývá, že navyšování biosložek v palivech je přinejmenším problematické a rozhodně nemá pozitivní dopad na zlepšování kvality ovzduší. Naopak náklady, které míchání biosložek do paliva s sebou nese, a to ať již ekonomické, tak i ekologické, jsou mnohem větší,než se dalo očekávat, a ve svém důsledku výrazně životnímu prostředí škodí.

Nové znění písmen e) a j) zavádí postupné snižování biosložek v palivech tak, aby k 1. lednu 2016 byl jejich podíl nulový. Jde o změnu, která se s ohledem na skutečné dopady, které biosložky v palivech na naše životní prostředí mají, jeví jako nezbytná, pokud máme skutečný zájem na ochraně ovzduší. Vlivem biosložek dochází ke zhoršování funkčních vlastností motorů automobilů, k jejich rychlejšímu opotřebování a zvýšení kouřivosti.

Negativní ekologický i ekonomický dopad má i samotná výroba biosložek, jejich doprava a proces, jímž dochází k mísení palivových složek. K postupnému a nikoliv jednorázovému snižování dochází zejména proto, aby dosavadní pěstitelé surovin pro výrobu biopaliv a podniky, které se výrobou biosložek zabývají, měly dostatek času na přeorientování se na jinou výrobu.

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí. Jejím předmětem není ani regulace podnikatelského prostředí ČR ani v sociální oblasti. Úprava však bude mít pozitivní dopad na životní prostředí. My už jsme tady o tom, tuším, na minulém jednání mluvili o nepoučitelnosti Evropské unie, která vymýšlí další a další věci, ať to byla elektrovoltaika a další věci, momentálně elektromobily, velký hit, který se teď hraje. Ať jsou to žárovky úsporné, všechno stojí obrovské prostředky a výsledky vůbec neodpovídají vynaloženým nákladům.

Takže já si vás dovoluji za pana senátora Pakostu požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

Když už mám slovo, řeknu jednu faktickou připomínku. Pane předsedo, vaším prostřednictvím panu senátoru Štětinovi, aby při televizních vystoupeních pokud možno mluvil za sebe. A když říká, že jsou někteří senátoři, kteří nepracují, tak ať buď řekne, kteří, protože víte, že Senát má o 1 % větší důvěryhodnost než Poslanecká sněmovna, a tyto výroky mu samozřejmě škodí.

Já vím, že někomu vydrží rozpouštění zkameněliny dostatečně dlouho, rozpouští ji vodou, takže několik volebních období tu zkamenělinu rozpouští a stejně ji nikdy nerozpustí, a vypadá to velmi pracovitě. Myslím to velmi v dobrém. Ale my bychom se měli chovat tak, abychom Senátu dělali dobré renomé.

Abychom nemluvili jen o sobě, podobný příběh je v Poslanecké sněmovně, kdy někdo řekne v televizi, že si nepřečetli zákon o svých platech, a proto si je snížili o mnohem víc, než si mysleli, a teď si vezměte "obyčejného" občana, který není zběhlý v právu, co si asi pomyslí. Řekne si, jak asi čtou zákony o biopalivech, když si nepřečtou ani zákony, které se týkají jejich platů. Tak bych moc prosil, abychom se tohoto vyvarovali, a přemýšleli o tom, jaká mají naše slova dopady. Já o tom přemýšlím každý den, protože také občas řeknu to, co bych potom i nerad sám slyšel.

Omlouvám se, že to nebylo k věci, ale ono to bylo trošku k věci. Děkuji za pozornost.

4. schůze Senátu
1. den schůze – 26.01.2011

Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady dne 4. února 2011
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 17:10:36 - 17:14:50:

Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, také blahopřeji panu senátoru Chládkovi, a prosím, aby vždycky hlasoval tak, aby to bylo ve prospěch jeho dcery.

To, co tady právě slyším, tak jsem hluboce přesvědčen o tom, že to není ve prospěch jeho dcery, protože když jsem poslouchal paní senátorku Gajdůškovou, tak jsem se trošku zamyslel, a zdálo se mi, že sedím na jednání ÚV. Nevím, jakého ÚV, ale nějakého ÚV. Ale protože už jsem starý, tak jsem mnoho těchto vět četl v jiných souvislostech a vypadaly také tak pěkně, byly to různé přestavby a strategie a divím se tomu.

Nám se stala doma taková příhoda. Měli jsme na návštěvě dva psy naší kamarádky a našeho psa. Jeden pes té kamarádky vykonal, naštěstí na dlaždičkách, potřebu, a náš pes udělal to, že na tom samém místě, to je zřejmě nějaký psí zvyk, to udělal také. Takže dostal přes hubu, lidově řečeno, a od té doby to opravdu neudělal.

Nás nepoučily ani žluté lány řepky, ani větrníky, ani čističky, kde se dostáváme do obrovských potíží právě proto, že kdosi nevyjednal žádnou výjimku, a my teď možná budeme tvrdě platit za to, že nestihneme vyčistit všechny obce nad 2000 obyvatel.

I malé dítě, když si sáhne na horká kamna, tak už to víckrát neudělá. Evropská unie se chová zcela obráceně. Nejen že teď už se nemůžu vzdělávat na toaletě, protože mi ta čtyřicetiwattová žárovka nestačí, protože již brzy zmizí i ty šedesátky, než nějaký Němec vymyslí, že to budou topná tělíska, ale ony ty šedesátky netopí tolik, jako stovky.

Už se stovky objevují, nejsou označeny jako žárovky. Člověk si vždycky poradí. Dají se ještě sehnat. Jaké myslíte, že jsou? Jsou to čínské žárovky. To je konkurenceschopnost, které my naopak, abychom se jí chopili, tak se jí zbavujeme podobnými šílenými předpisy, kterých sem chodí desítky a desítky denně, že je nestačíme ani číst, protože je tam hodně úředníků.

Na druhé straně se dozvíme, že se unie nemůže dohodnout na tom, aby se nejezdilo z Bruselu do Štrasburku, protože kdo by to přežil.Takže se kontejnery vozí i nadále.

Minule jsme tady mluvili o systému Galileo. Předevčírem jsem se dočetl, že tento systém měl původně stát, tuším, 8 miliard eur. Bude stát nejméně 22 miliard eur, jenom proto, že pan prezident Sarkozy si usmyslel, že GPS už nic není, a že my uděláme něco lepšího a Česká republika, jak jsme tady slyšeli, na tom úžasně vydělá, protože úředníci toho úřadu, co tu bude zřízen, tady budou kupovat naše rohlíky a chodit na české pivo.

Chci tím říci jen to, že kdy už konečně přestaneme ta usnesení uvádět, vítáme úsilí Unie, když to ostatní za tím, je zbytečné, nepotřebujeme to. My napíšeme, vítáme to, ale... a teď říkáme ta ale. Takže to, že skoro všechny státy udělaly šrotovné, my jsme ho neudělali a výsledek byl jaký? No samozřejmě pro nás velice příznivý. Také jsme tady slyšeli, všichni to zavádějí, tak to zaveďme také. Já také vždycky ve městě, když říkají, všichni jsou zadluženi, jdeme do toho také? Ne, nejdeme do toho.

Chci tím jen říci, nenechme se unést těmito sladkými řečmi. Slyšel jsem tady paní senátorku Gajdůškovou, když tady hřímala, že 300 milionů měsíčně na platy lékařů jsou drobné. No jestli jsou to drobné, pak se nedivím, že unie dopadá, jak dopadá, když takto mrhá.

Stejně jako paní senátorka Gajdůšková také pro to nebudu hlasovat, protože nehlasuji skoro pro žádné evropské tisky, protože jsem hluboce přesvědčen, že dcera pana senátora se dožije věcí, o kterých se nezdá ani panu senátorovi. Děkuji za pozornost.

3. schůze Senátu
1. den schůze – 16.12.2010

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 9
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 09:45:01 - 09:51:54:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Ústavně-právní výbor na své 3. schůzi 15. prosince po úvodním slově dr. Petra Šimerky, náměstka ministra práce a sociálních věcí, který vystoupil jako zástupce navrhovatele ke zpravodajské zprávě, senátora Jaroslava Kubery a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Jaroslava Kuberu a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Předmětem toho pozměňovacího návrhu není, jak by se mohlo zdát, nějaké zvýhodnění pro ústavní činitele, ale pouze jednak legislativně technicky, a jednak vylepšuje ten vlastně poslanecký návrh, protože to, co jsme dostali z Poslanecké sněmovny, už není vládní návrh, on byl docela výrazně a zásadně v Poslanecké sněmovně pozměněn. Např. v tom návrhu vládním je to až do roku 2014, přesto, že v rozpočtovém výhledu vlády nic takového není, v platové oblasti je v letech 2012-13 uvažováno s nulovým nárůstem platu zaměstnanců a se zmrazením platů ústavních činitelů na úroveň roku 2011. Takže ani ve vládním prohlášení žádný rok 2014 není. Proto také ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovně navrhoval, aby v tom zákoně byl pouze rok 2011, aby byl prostor právě k tomu, abychom se navrátili k systému, protože teď jsme v situaci, která je kritizována, kde hlasujeme fyzicky o svých platech, kdy je tam uvedena částka a my o té částce hlasujeme.

Mohli bychom také tu částku zdvojnásobit a odhlasovat si ji. Samozřejmě, že cítíme s ohledem na vývoj státního rozpočtu naši povinnost se také na těch úsporách podílet, ale nemůžeme zase být za takové ty otloukánky, do kterých se každý opře, protože, vzpomeňte si, když jsme si snížili o 4 % platy, tak nám bylo slibováno, že to bude celorepublikové. A co se stalo? Vláda uhnula a zůstali jsme jenom my, kdo si je snížil. Byli to také jenom ústavní činitelé, soudci a státní zástupci, kteří dlouhá léta mají zmrazené platy, zcela nesmyslně, nebudu už tady komentovat, jak to vzniklo a kdy to vzniklo, všichni to dobře víte, vzniklo to s povodněmi, kde to žádnou souvislost s platy ústavních činitelů nemělo. Takže moje otázka na pana ministra je, jestli někdo umí spočítat, kolik soudci a ústavní činitelé věnovali státnímu rozpočtu za dobu, kdy jsou platy zmrazeny. Když se teď říká, že by byly skokově rozmrazeny.

Průměrná mzda od roku 2007, kdy byla 18.777 Kč, vzrostla na 23.099 Kč. Je proto logické, že kdyby se dodržel ten koeficient tehdy stanovený 3, tak to vyvolá dojem, že je to jakoby skokové. Skokové zvýšení. Je to podobné, jako když nějaké město, které provozuje městskou dopravu, populisticky nechává jízdné za symbolickou cenu několik let. Pak už zjistí, že už to nemůže utáhnout, a zvýší ho dvakrát nebo třikrát. Kdyby postupně, tak jak se ta situace vyvíjí, ho zvyšovalo, tak by se do takové situace nedostalo.

Nicméně to nebylo záměrem ústavně-právního výboru. Nebylo jeho záměrem žádné rozmrazení, ať už skokové nebo neskokové, jen jsme považovali za nutné, aby tam nebyla konkrétní čísla, ale aby to zůstávalo tak, jak ten systém byl nastaven, byť zcela zase nesmyslně koeficient 3 byl změněn na koeficient 2,5, ačkoli nikdo to řádně nezdůvodnil, jaký byl k tomu důvod.

Takže ten paragraf 3a) zní, že od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 se platová základna, vypočtená podle § 3, odst. 3, zdůrazňuji, to je ta už vypočtená podle nového koeficientu 2,5, čili snížená, vynásobí koeficientem 0,95, což je těch 5 %, ke kterým jsme se zavázali. Takže nic si tady skokově nezvyšujeme. Jenom pro budoucí interpretaci, aby někdo zase, kdo chce vyvolávat pogromy na ústavní činitele, si to špatně nevysvětloval.

Totéž se stalo u soudců, protože ústavní stížnost hrozí velmi vážně. Vyslechli jsme i předsedu Nejvyššího správního soudu a argumenty jsou tak silné, že je vysoce pravděpodobné, a z toho vládního návrhu je vidět jakoby to sychrování "kdyby něco, tak to tam máme posychrované", ale já myslím, že my se takto chovat nemůžeme "kdyby něco", ale tomu "kdyby něco" musíme předejít. Totéž platí o státních zástupcích. A pak je tam část třetí, kdy se předkladatel ani nenamáhal s tím - aby to nebyla vláda, byla to Poslanecká sněmovna - aby, když tam dává nějakou změnu, tak ji také dotáhl dokonce, a změnil jednací řád, ve kterém je něco úplně jiného. Čili ten návrh to opravuje a dává to do pořádku. To je všechno. Není tam žádný útok dokonce se domníváme, že tento návrh je velmi přijatelný i pro Poslaneckou sněmovnu, i pro vládu, protože k ničemu dramatickému nedochází. Rok 2011 by měl být věnován tomu, abychom v budoucnosti neřešili takové jednotlivosti, jako že populisticky zdaníme náhrady, což každého právníka musí přivádět opravdu k infarktu, protože zdanění náhrad je protimluv. Je to nesmysl! Buď se náhrady započítají řádně do platu, budou součástí platu. Což ovšem přináší další komplikace, protože pak ten plat je jakoby vyšší, byť to není to, co si ten člověk odnáší domů. Ale už slyším nářky "oni mají v platu telefon a telefonují málo, tak si ušetřili a koupili si z toho televizi". Prostě ty pogromy, které jsou tady vyvolávány proti ústavním činitelům, nejsou způsobeny platy, ale jsou způsobeny tím, jak se někteří ústavní činitelé chovají a tím vyvolávají negaci. Ale na tu přece nemůžou doplácet ostatní! Odměna ústavních činitelů není o tom, jak kdo pracuje. To by bylo velmi jednoduché, ale dá se to velmi těžké vyhodnotit.

Takže to je na vysvětlenou, abychom předešli pochybným interpretacím, že se tady snažíme rozmrazit si platy v lednu. Každý dobře ví, že i kdyby se tak stalo, tak to bude pouze jeden měsíc a pak nabude účinnost ten druhý zákon. Takže to rozhodně žádným cílem není. Poslanecká sněmovna má možnost pohodlně přijmout tento náš pozměňovací návrh, který není nic proti ničemu, a učinit to, co učinit má. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:18:16 - 11:21:59:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já jenom velmi stručně a nedopustím se toho, čeho se dopustil kolega Škromach a nebudu tady vyprávět o tom, kdo to byl tehdy nahoře v tom sále po povodních, kdo řekl, že by to mělo být jinak. Ten systém byl nastaven velmi dobře. On byl původně nastaven ještě jinak, on byl nastaven na ten nejvyšší plat té nepodnikatelské sféry, ale ukázalo se, že to bychom na tom byli tak dobře, že to by vůbec nešlo, tak se vymyslel jiný, že to bude trojnásobek platu v nepodnikatelské sféře.

Ale já řeknu, co jsem tady na tomto místě tehdy navrhoval, aby platy byly vázány na platy v podnikatelské sféře, a byl jsem tehdy vyobcován, protože někdo měl dojem, no, v podnikatelské, to bychom měli jak Roman. Ne, v podnikatelské paradoxně zdaleka nárůst nebyl tak ostrý jako v nepodnikatelské sféře, v té hrazené ze státního rozpočtu. A i teď, v době krize, ty platy klesaly.

Systém byl nastaven velmi geniálně tak, že to bylo vždy za předminulý rok, což bylo z technických důvodů, ale přesně kopíroval křivku platů v nepodnikatelské sféře. A já se divím těm, kteří tady horovali, že by se v tom měl udělat systém, ten systém vrací pozměňovací návrh ústavně-právního výboru zase zpátky. A vy říkáte sněmovna. No, sněmovna ten návrh neznala, sněmovně se velmi líbí, ona už ho v tuto chvíli zná, jí se velmi líbí. A já nevím, jestli pan ministr potvrdí, že ona může udělat dvě věci. Ona může jaksi proto, že tady někdo bude na ni útočit, ukázat svoji sílu a přehlasovat. Ale také se může nad tímto návrhem vážně zamyslet a tento návrh je pro ni velmi přijatelný.

Připomenu jen jednu věc, že slavná Fischerova vláda těsně před koncem – bez jakékoli pozornosti médií – vyrobila nový katalog prací, kterým v nepodnikatelské sféře si připravila, protože už tehdy tušila, že bude zle, udělala si takový náskok. Takže on se tak sníží a pokud tabulky zůstanou, tak vlastně budou na svém. Je to tak, pane ministře, že? Nikdo si toho nevšiml. Nevšimla si toho média, protože ono to tak proběhlo na vládě, katalog – nikdo se tím nezabývá, nikdo tomu nerozumí. Ale řeknu ještě jednu věc, co tady říkal pan kolega Škromach, že by bylo dobré zvyšovat, zvyšovat, zvyšovat, aby si lidi mohli koupit. Oni už si koupili. Oni už si koupili – protože celý ten minulý růst byl na dluh. Dnes je situace, že mnoho rodin víc než polovinu, a někdy dvě třetiny platu dává na splátky. Takže se jim opravdu obtížně teď na Vánoce něco kupuje, a oni půjdou, a opět si vezmou od těch firem další půjčky, protože Vánoc se nemohou vzdát, a jenom tu situaci zhorší. Takže když tady Petr Pithart mluvil o solidaritě, ona tady v tom návrhu je. Tady nic jiného není. Je tam jediná výjimka, že jsme se nenechali podvést tvrzením pana náměstka Šimerky, že ve vládním výhledu je to do roku 2014, a nevidíme nejmenší důvod - je to důvod pesimistický, my jsme optimisté, to jinak znamená, že předpokládáme, že do roku 2014 se ta situace bude ještě dále zhoršovat. Někteří jsme optimisté a myslíme si, že ta sínusovka jednou dojde na dno a půjde zase někdy nahoru. Závěrem jednu větu pro pana ministra. Moc mu přeji, aby se mu podařilo zrušit bezplatný poslední ročník mateřské školky. Ale mám velkou obavu, že se mu to nepodaří. Ale to s tímto tématem nesouvisí.

2. schůze Senátu
1. den schůze – 08.12.2010

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony

Tisk č. 378
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 11:36:46 - 11:45:20:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, nebudu nic navrhovat, jen pár věcí zmíním, protože my tady neprojednáváme občanské průkazy poprvé. Jenom technickou. Mě se také ptali, co znamená ta bílá stužka. Je to takový nápad, využít stávku k něčemu pozitivnímu, takže by každý stávkující odvezl z Prahy jednu igelitku sněhu. Praze by to opravdu hodně pomohlo,kdyby si vzali lopatičky, mohli by uklidit i chodníky. Myslel jsem si, že by se to mohlo využít. Stejně ty igelitky potáhnou z marketů, takže by jednu přidali a cestou z autobusu by to vysypali někde na pole, kdyby bylo náhodou příští rok sucho, jsem zase neměli malou úrodu.

Takže já si vzpomínám, když jsme projednávali už mnohokrát občanské průkazy, vzpomínám si, když pan ministr Gross říkal, že občanský průkaz nemůže být tak velký, jako řidičský průkaz. Když jsem namítal, že ho musíme odstřihovat ne jako úřady, ale jako jednotlivci, on se vám jinak totiž nevejte, takže si ho hezky ostřihneme, aby se vešel, úřady ho pak ostřihují brutálněji, ty odstřihnou celý roh. A pan ministr říkal, že to nemůže tak být, protože by se tam nevešly údaje, co tam potřebujeme napsat.

Jeden z údajů tehdy byl také titul, a já jsem říkal, že titul na občance nemá žádný význam, protože na občanku nikoho do práce nevezmou, musí stejně přinést nějaký jiný důkaz toho, že je doktor věd nebo něco jiného. To jsem se se zlou potázal. Skoro jako když jsem chtěl zdražit víno. To neexistuje. Mnozí lidé si to velmi rádi píší i na zvonky, čímž naznačují příslušným lidem, že určitě budou mít doma nejnovější LED televizi, takže by bylo dobré si pro ni dojít. Ono na tom vůbec nezáleží.

Pro vaši informaci, občanské průkazy nemají: Rakousko, Francie, Maďarsko, Švédsko, Švýcarsko a Finsko. Kromě Švýcarska státy Evropské unie, nemýlím-li se. Že? Jak je to možné? A oni žijí. Dokonce Irsko má sice teď problémy, ale žije už dlouhá léta bez registrace a ohlašovny obyvatel. Žádnou nemá. Já tady o to usiluji už dlouho, Ono to totiž k ničemu není. Všichni jsou stejně přihlášení úplně jinde, než bydlí. Nikde se nepřehlašují, nechají si starý pobyt, takže údaje je tam naprosto zbytečný a nikomu k ničemu nepomůže. Naopak mám na radnici 800 lidí, kteří tam bydlí, obrazně řečeno, protože tam mají trvalý pobyt, protože jsme se tak rozhodli, a náš živnostenský úřad jim s přehledem vydává živnostenská oprávnění s provozovnou Náměstí Svobody 2. Protože úřady nejsou schopny registrovat podle občanského průkazu, jestli adresa je zrovna adresa radnice v jiném městě, nebo jestli je to adresa provozovny.

To jenom říkám, taková upozornění, protože za chvíli budeme projednávat elektrovoltaiku a já vždycky trnu hrůzou, abychom tady za čtyři roky neseděli a neprojednávali něco, co jsme to zase udělali, a nemuseli jsme to opravovat. Velké výkřiky o tom, jak se všechno osvědčilo, jak jsou Czech pointy bezvadné a datové schránky a e-spisy jsou hezké v těchto lavicích. Zkuste se zeptat někoho na radnicích, jestli na to budou mít také takový názor. Konečně jsem zazřel na svém počítači kolečko s hvězdičkami, protože firma ICZ dostala jakési peníze v eurech, takže udělala úplně nové prostředí a velmi to vylepšila. Tak to bude pořád, dokud nějaké peníze potečou.

Petr Vícha zmínil, že snad už bylo zrušeno to řízení, které bylo vypsáno.

Já řeknu jednu spekulaci. Mám pocit, že celá akce tady není proto, abychom ulevili občanům, ale proto, že je to obrovský byznys. Obrovský byznys. Nejprve někdo vymyslel, že bychom to tak mohli udělat, a my na to skáčeme. Kdyby tomu tak totiž nebylo, tak bychom přece ničili nesmyslné agendy, kterých tady vyplodíme obrovská kvanta, a pak vyplodíme systém, aby ti lidé nemuseli běhat. Ale kdyby ty agendy neexistovaly, tak oni by nikam nemuseli běhat.

Mimochodem teď se u nás vyměňují řidičské průkazy. Já opravím Mladou frontu, využiji této příležitosti. Ona napsala, že primátor řekl, že nebudeme dělat žádné hodiny mimo a v sobotu. No nebudeme. Protože je tam prázdno, přestože je nevyměněno 4900 řidičských průkazů. Proč bychom dělali nové přepážky a další?

To nemluvím o tom, co řeknu při krizovém řízení, že stát, a teď opravdu nenapadám žádnou politickou stranu, stát jako takový si z obcí s rozšířenou působností udělal služky, na které hází všechno, co není kam dát, protože jsme si vymysleli geniální reformu veřejné správy, ale kraje se ukázaly, že to není to správné místo, takže vše, co potřebujeme někam střihnout, tak střihneme na obce s rozšířenou působností. Uvidíte to, až budeme projednávat krizové řízení, jak to funguje, ale stát vymýšlí, vymýšlí a vymýšlí a neplatí a neplatí a neplatí. A některé obce už se rozhodly, že zřejmě budou státu účtovat nájemné za kabinky na pasy, za Elišky Belišky apod. Protože už tam máme od všech vypůjčené různé počítače, různé agendy, je s tím obrovský problém v inventuře, protože ono nám to nepatří. Teď se reformuje policie, tak musíme změnit smlouvy, protože to před tím dělalo okresní ředitelství, teď to dělá krajské ředitelství. My to musíme inventurovat. A agend přibývá každým dnem, protože každé ministerstvo má nutkavou potřebu, aby ještě něco nového geniálního vymyslelo. Pokud jde o Czech Point, jen pane ministře pro vás velmi vážná poznámka. Stává se velmi často, že na úřad přijde někdo na Czech Point a vyškolené úřednice na mnoha školeních za velké peníze mu řeknou. Pane, kupní smlouvu, kde máte zmizíkem přezmizíkované ceny a přepsané propiskou vám opravdu ověřit nemůžeme. Pan podnikatel udělá bugr, jaká jsou to hovada, úředníci, propusťte je všechny, běží na Českou poštu, a co myslíte, že se stane? 30 korun za stránku, 50 stránek bez problémů. Bez problémů. České poště a dalším jsme dali ten byznys, takže jim jde jen o ten byznys. Nejsou tak vyškolené, nemají potřebu zkoumat, jestli někoho může smlouva uvést v omyl, dokonce podvést. Takže mu to ověří. Bylo by velmi dobře toto prověřit. To skutečně může mít následky typu, že přijdete domů, někdo u vás zazvoní a řekne, ten barák už není váš, já mám na to papíry, ten barák jsem si koupil. A že se takové případy stávají, to se stávají, a jiné případy se stávají se směnkami.

Nebudu nic navrhovat, jen si myslím, že ty dobrovolné údaje by být neměly, a pokud k tomu přistoupíme, potom bychom měli umožnit panu ministr Bártovi, aby si dal značku na své auto, jakou chce, a kdo nechce žádnou značku na autě, k čemu vlastně tam ta značka je? Stejně se v tom nikdo nevyzná, jestli je auto z Prahy nebo z Teplic, protože je v tom binec, už jsme zrušili okresy, cizí auta se pohybují po městech, aniž bychom věděli, odkud jsou. Když tam tu značku nedáme, kdo ji tam chce mermomocí mít, ať si je zaplatí, třeba AB 111, nebo jak si to píší agenti Bondové, a ostatní ať jezdí bez ní. Najde se to z jiných papírů.

Myslím si, že buď se rozhodneme, že údaje na občance budou, nebo se svobodně rozhodneme, že tam nebudou, ale nemůžeme se rozhodovat jen tak nebo tak, protože z toho bude absolutní chaos. To je jediná moje k tomu úplně nejvážnější připomínka. Za druhé, a to je to podstatné, si myslím, že je potřeba udělat zásadní pořádek v agendách, abychom nebuzerovali lidi, aby pořád museli jít někam běhat. A my jim to ulehčíme tím, že se někam budeme dívat. Přece dobře víte, že takovéto registry nemůžou fungovat, já už jsem to tady jednou říkal, déle než dvě vteřiny. Podívejte se, jak fungují stávající agendy. Protože do nich zasahuje hodně lidí, a ti lidé se spletou, normálně lidsky spletou. Nemluvím o tom, že dopis z domu do domu v jednom místě jde dnes tři dny, a tam si to kopírují sekretářky a nosí si to ručně. A ujišťuji vás, že všechno z e-spisů, všechno se vytiskne. Všechno se vytiskne. Žádná úspora papíru není, to je velká chýra a všichni využívají toho, že říkají, tohle se nedá datovou poslat.

Nekritizuji, že by byly špatně datové schránky a e-spisy. Ale já tam čuchám byznys, z toho čouhá, jak ze státních maturit. A s tím já souhlasit nemůžu, a proto pro ten zákon hlasovat nebudu. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 374
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:21:38 - 12:27:36:

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, budu velmi stručný. Nebudu komentovat celý – ale jak už jsem avizoval, pozměňovací návrh je jednoduchý.

Já jsem kandidoval v těchto volbách na primátora statutárního města a ve skutečnosti jsem se stal přednostou okresního úřadu. I v tomto zákoně je mi uložena spousta povinností. A není to tak, jak tady říkal kolega Juránek, trestní odpovědnost je tam také. Třeba při povodních není důležité, co nejvíc lidí vytáhnout z rozvodněné řeky, ale mít přesný minutovník a zapsáno správně, jak to postupovalo. To je totiž to nejdůležitější. Tam je ta trestní odpovědnost! Když to tam není správně zapsáno, marně jste babičku vytáhli z vody. Ale měli jste to špatně zapsáno – a jste trestně odpovědný.

Kdybyste viděli školení – mimochodem další obrovský byznys, povodňové plány obcí. To jsou sta tisíce, které za to platí, aby dostaly jednu koženou tašku, kde to je všechno popsané, kdy se nám teď bohužel stalo, že byla zrovna zamčená ve špatné místnosti, když jsme ji potřebovali, už jsme ji dali na policii, protože jsme byli nezkušení, že bez tašky se žádná záchrana dělat nedá.

Jiný problém je ale v tom, že tady dochází evidentně k nadřazenosti jedné samosprávy druhé samosprávě právě v souvislosti s tím, že se z měst staly okresní úřady, protože máme jejich absenci. Takže co se nehodí, se na ně hodí. Ono to má i pozitivní důsledky politické, protože když v jedné obci je nepřátelský starosta, tak já mohu vydat nařízení a zakážu občanům té obce vstup do lesa, což mohu podle zákona, a on to odnese. Představte si, i to je možné! Nebo mu například nařídím, jaké dopravní značky má mít v obci. On zase naopak si tam dává svoje značky, ale protože náš okresní úřad, ta obec s rozšířenou působností, má ten dopravní odbor, který určuje s policií dopravní značení, tak mu v tom může udělat úplný guláš.

Je to všechno důsledek toho podle mě nejšpatnějšího kroku, který jsme udělali po roce 89, to byl vznik krajů, tak jak vznikly. Ono to nebylo tak, že to budou metodické útvary, jak říkala zesnulá paní náměstkyně ministra, s 35 lidmi, ale jsou to útvary mezi 400-600 lidí, a přijímají se další. Zkuste se podívat, kolik mají krajské samosprávy výborů, uvolněných funkcionářů, komisí a podobných věcí. Stojí to miliardy. Ale ve chvíli, kdy mají něco udělat – řeknu příklad na haváriích, pane ministře. Když dojde u nás v obci, která vůbec není v našem městě, k havárii maďarského kamionu, tak my tu havárii musíme vyřešit. Pak jdeme poníženě žádat na kraj, protože podle zákona on má mít krizový fond na toto řešení. A on řekne: Do 200 tisíc si to musíte zaplatit sami. My to neplatíme sobě, to ani v našem městě nebylo, to platíme za obec, kterou shodou okolností prochází ta mezinárodní silnice. A to jsou jenom střípky! Já to nebudu rozšiřovat! Ale cíl je jasný, jak vás vyléčit.

Dávám pozměňovací návrh, tak jak dávám oblíbeně, k § 18 a 19, aby stát hradil to, co si objedná. Přečtu vám větu z § 19. Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem plnění úkolů podle odst. 1 zřizuje pracoviště krizového řízení. – Můžete mi říci, pane ministře, jak ten obecní úřad ho zřídí, když mu zastupitelstvo nedá ani lidi, ani peníze? O počtu zaměstnanců rozhoduje rada a peníze dává rozpočet. Když jim je nedá, jak splní zákon? Jak si to pracoviště má zřídit? Prostě je to blábol! Je to nesmysl! Obecní úřad, protože nemá ani právní subjektivitu, žádné pracoviště zřizovat nemůže.

Ale to nejste jenom vy. To je MPSV. To nám toho určuje, co všechno musíme. Nejraději by ty pracovníky mělo pod sebou. Ať si je tedy vezme a pak ať je řídí. Ono by je chtělo řídit za naše peníze. Teď jsme mimochodem z vašeho ministerstva dostali, protože nám se už podařilo do některých zákonů vsunout tuto obezličku, že třeba u řidičských průkazů už nám nebudou dávat spotřební materiál, který nám do loňska dávali, a budou nám ho dávat jenom "v množství nezbytně nutném". Ano, ale jaké je to množství "nezbytně nutné"? Jestli se ti lidé teď zblázní a těch 4,5 tisíce přijde pro řidičáky, tak to bude jiné nezbytně nutné tonerů a těchto ptákovin do těch strojů, než je tomu, když nikdo nechodí. Takže kdo bude určovat, co je množství nezbytně nutné? A tak je to se vším.

My teď zvažujeme, že za ty kabinky vás požádáme o nájemní smlouvu a budete si to pěkně u nás pronajímat. Protože nevím, proč bychom tam stát měli nechávat zadarmo. On nám zadarmo nic nedá, naopak nám chce příští rok sebrat 17 miliard, pokud vím, na státní správu. Ale přitom chce více státní správy za méně peněz. Prosím vás, seberte dvacet miliard, ale seberte také nějaké agendy. Zrušte miliony blbostí, které vám můžu vyjmenovat, které se dělají. A nikdo v podstatě neví proč. Jenom proto – vzpomenu tady tolikrát omílané ježdění sociálních pracovnic po celé republice, aby se podívaly na miláčky v ústavech, jestli je všechno v pořádku. Neprůstřelné. Neprůstřelné! Je to absolutní hovadina, blbost, ale jezdí se a jezdí. Tam nám to stát velkoryse platí, koupil nám renaultíka, a dámy jezdí a jezdí, Většinou v ústavu již nejsou, protože když je kalamita, ony tam dojedou už v pět, a to už tam nejsou, nebo už to nejde. Prostě není boha, který by to zvrátil, protože některé soudružky na ministerstvu práce, které tam pracovaly už za Klementa Gottwalda, mají pocit, že je to tak správné.

Takže můj návrh je velmi jednoduchý. Nic jiného neříká, než odstavce 18 a 19, náklady s tím spojené, hradí stát. Já vás prosím o vaši podporu alespoň do té doby, než se nám povede do zákona o obcích, nebo do ústavy – notabene, kde to mimochodem bylo, také dostat, že přenesenou působnost, kterou stát obce pověří, také hradí. On ho pak přejde humor a nebude si tolik vymýšlet. Děkuji za pozornost. (Nonverbální projevy souhlasu.)
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 12:46:34 - 12:47:02:

Děkuji za podporu a přečtu ten jednoduchý pozměňovací návrh, který zní:

V bodě 43 v § 18 se doplňuje odstavec 5, který zní:

(5) Náklady spojené s úkoly v odstavci 1 až 4 hradí stát.

A v bodě 43, to je § 19, se doplňuje odstavec 4, který zní:

(4) Náklady spojené s úkoly v odstavci 1 až 3 hradí stát.

To je vše.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 379
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:41:26 - 15:43:24:

Ano. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, musím říci, že to dělám nerad, protože vím, jaké emoce vzbuzuje institut nezabývat se, i když bývá velmi často špatně vyložen, on má dvě polohy, buď je zákon tak dokonalý, že není třeba se jím zabývat, nebo je tak špatný, že je lepší se jím nezabývat.

Situace, ve které jsme, je velmi zvláštní, protože, jak víte, Senát bohužel nebo bohudík se nezabývá státním rozpočtem, nevím, jestli bychom v takovém případě dopadali lépe nebo hůře, i senátoři jsou jenom lidé. Ale já si myslím, že akademická debata, která nastane, nemá žádný valný smysl. Jediný smysl je poučit se z toho, protože když o tom začneme debatovat, tak já vám tady začnu číst hlasování, jak kdo hlasoval v roce 2005 a některým to nebude příjemné, nebo budu číst ony projevy těch velkých podporovatelů, jaká je to úžasná věc a jak to musíme a dnes tito lidé budou velmi často hovořit obráceně.

To je ten důvod, jak se Senát může s touto věcí vypořádat bez ztráty kytičky, protože on žádného rozumného výsledku sebevětšími pozměňovacími návrhy nemůže dosáhnout, jedině si to může zapamatovat pro projednávání příštích podobných tisků, kterých ještě z EU přijdou obrovské stohy a všechny budou tak krásné, jako byla žlutá řepka, jako byly větrníky. Ostatně zmíním můj případný pozměňovací návrh, že nejlepší by bylo na větrníky nalepit elektrovoltaické folie, takže by fungovaly, jak když je vítr, tak když svítí slunce, a nebo naopak.

Prostě všechny tyto věci lidí, kteří si myslí, že převrátí svět, nemohou dopadnout jinak, než že vyvolají velký byznys, který pak dopadá tak, jak dopadl tento.

Proto dávám, ač nerad, tento návrh. Děkuji za pozornost.
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 16:24:25 - 16:29:16:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, budu velmi stručný, ale řekli jste si o to. I pan prezident naznačil, že by se nezabýval, dokonce i pan Štěch ještě předminulý týden mluvil o tom nezabývat se, pak zřejmě došlo k nějaké změně, teď nám zase sdělil tu kouzelnou novinku: Pojďme dříve do důchodu za vyšší důchod. Prostě to není možné. My nenajdeme žádné řešení, které bude výborné pro solárníky – to je krásný výraz – solárník – takový jednoduchý a výborný pro ty chudé rodiny. Takové řešení není. Návrh pana kolegy Čunka je bezvadný. Ale je stejný jako kdyby navrhl, že kdyby vláda nařídila vyrobit nukleární bombu a prodat ji do Íránu, tak by za to možná byly zaplaceny všechny povolenky a energie na několik let, ale bohužel to také není řešení.

Jenom připomenu pro pořádek – kdyby někdo říkal, že nevěděl, jak je tady zvykem. Nebudu tady číst ze svého příspěvku, který jsem přednesl v roce 2005, kde je všechno, co tady teď řešíme, napsáno, že není možné jeden litr špinavé vody čistit pěti litry čisté pramenité vody, byť nám tady soudruh Bedřich Moldan vyprávěl o tom – a ten nás tady ovlivnil, protože je renomovaný vědec a každému věří. A ten tady zblbnul i polovinu klubu ODS. Takže abychom si řekli, jak to bylo, takže dobře poslouchejte. Tomáš Julínek – ano, Jiří Liška – ano, Josef Pavlata – ano, Václav Roubíček – ano, Jiří Stříteský – ano, Jiří Žák – ano, Jan Hálek – ano, Robert Kolář – ano, Jaroslav Mitlener – ano, Alexandr Novák – ano, Miloslav Pelc – ano, Pavel Sušický – ano, Vítězslav Vavroušek – ano, Zdeněk Janalík – ano, Bedřich Moldan – samozřejmě ano, Vlastimil Sehnal – ano, Miroslav Škaloud – ano, Alena Venhodová – ano – a to je všechno, asi zde nebyli všichni.

Senátorský klub Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové: Karel Barták – ano, Václav Jehlička – ano, Petr Pithart – ano, Milan Špaček – ano, Zdeněk Bárta – ano, Adolf Jílek – ano, Rostislav Slavotínek – ano, Josef Vaculík – ano, Jiří Brýdl – ano, Josef Kalbáč – ano, Jiří Stodůlka – ano, Pavel Janata – ano, Ludmila Müllerová – ano, Milan Šimonovský – ano.

Klub otevřené demokracie: Ondřej Feber – ano, Josef Jařab – ano, Richard Sequens – ano, Petr Fejfar – ano, Vladimír Schovánek – ano, Edvard Outrata – ano, Jan Horník – ano, Soňa Paukrtová – ano, Jiří Zlatuška – ano.

A senátorský klub České strany sociálně demokratické, tehdy ještě malinkatý: Ivo Bárek – ano, Petr Smutný – ano, Alenka Gajdůšková – ano, Ladislav Svoboda – ano, Ladislav Macák – ano, Jan Rakušan – ano. Milan Štěch náhodou tady má nulu, protože měl nějaké jiné povinnosti, tak tu náhodou nebyl. (Smích v sále.)

Senátorský klub SNK: Václava Domšová – ano, Liana Janáčková – ano, Igor Petrov – ano, Helena Rögnerová – ano, Jitka Seitlová – samozřejmě ano, Josef Zoser – ano.

Nezařazení: Vlastimil Balín – ano, Jaroslav Kubín – ano.

Někteří řeknou, ale z těch tady už mnozí nejsou, že, my jsme tady ani v té době nebyli. A já vám odpovím slovy Miloslava Šimka: Kdybyste byli, stejně byste hlasovali ano. Já jsem o tom hluboce přesvědčen. Takže já jenom konstatuji: Je to marné, je to marné, je to marné. Jestli si myslíme, že to tady teď vyřešíme ad hoc nějakými nápady, tak způsobíme více škody než užitku. A jestli máte zájem, tak si opravdu přečtěte, co jsem tady navrhoval, abychom k těm elektrárnám dali dynama, kterým by se točilo – vzpomeňte soláry ve Španělsku osvětlovány reflektory v noci. Prostě jakmile někdo vymyslí světovým rozumem nebo ekoteroristickým rozumem tyto blbosti, tak nemůžou přece dopadnout jinak, nebo emisní povolenky. To je největší zvěrstvo, s těmi se kšeftovalo. Já si pamatuji v teplárně, když jsme přišli na to, že nejlevnější je teplo nevyrábět, ušetřit ty povolenky a ty picnout. Zdá se vám to normální? To zase vymysleli nějací borci v Bruselu. To byl byznys od počátku. Správně to řekl pan senátor Čunek, žádné, že už něco zanedbali, to je vymyšlené, to není náhodou, to je naprosto systémové a všechny tyto tlaky a ty byznysy – a dnes jich tady byla celá řada a zažijeme jich ještě množství. Takže netrapte se, nebo se utrápíte. Jestli fakt věříte tomu, já nebudu hlasovat ani pro tuto verzi z principu, že bych nehlasoval ani tam pro to a řekl jsem to v tom projevu, proč pro ni hlasovat nebudu. Protože tyto blbosti prostě považuji za blbosti a nikdy pro ně ruku nezvednu. A my se vždycky nachytáme, vždycky nachytáme. Že nás vždycky někdo přesvědčí, jak je to bezvadné a teď tady budeme – já jsem přečetl ta jména, protože už slyším, jak teď budou všichni říkat přesně to: My chceme, aby ti občané také nic neplatili, ale ČEZ, aby také neprodělal a nedej bože, ti solárníci. To je přesně to, co říkají na těch demostracích. Půjdete do důchodu dřív a budete brát víc. To je ale blbost, že?

1. schůze Senátu
1. den schůze – 24.11.2010

Stanovení počtu členů výborů Senátu a komisí Senátu
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 13:32:56 - 13:34:36:

Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já zkusím pohled z jiného úhlu, a mnozí z vás ho znají, protože je nás tu spousta, kteří také mají zkušenosti z komunální politiky.

Jak to v praxi vypadá? Do komunálních voleb se přihlásí 20 subjektů, z nich se tam dostane pět, a to ještě ne všichni, takže se zřídí co největší množství různých komisí – pro televizní antény, bytová, pro územní plán a další a další - do těch se přihlásí tito lidé, kteří v legálním boji neuspěli a ovlivňují politiku jaksi zezadu.

Uvedu to na příkladu neúspěšného politika pana Kužílka, který se stal celonárodním expertem pro otevřenou společnost a současně pro zavřenou společnost. Jeden jeho byznys je boj za ochranu osobních údajů a druhým jeho oborem je boj za největší otevřenost.

Já toto považuji za neseriózní z toho důvodu, že lidé, kteří neabsolvují volby a nedostanou žádný mandát, tak je to podobné, jako teroristické organizace a podobné, které ovlivňují politiku celého státu, mimochodem i oni byli aktéry elektrovoltaiky, řepky a podobných věcí, právě tím, že žádný mandát nemají, ale tváří se, jakoby ho měli a velmi často mluví jménem všeho pracujícího lidu.

Já jsem tedy také pro to, aby byl, kdokoliv může být, v komisích, ale nevím, proč by tam měl hlasovat. Každý, kdo v nějaké komisi pracuje, zejména v komisi pro krajany, ví, že tam chodí desítky lidí z různých zájmů krajanských společností, nemají žádné hlasovací právo, samozřejmě svůj názor řeknou, komise je vyslechne a zaujme k němu stanovisko.

Děkuji za pozornost.

Potvrzení volby předsedů výborů Senátu
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:36:34 - 15:36:45:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, ústavně-právní výbor zvolil senátora Miroslava Antla předsedou ústavně-právního výboru.

Ustavení komisí Senátu
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení
Kontext vystoupení

čas 15:50:28 - 15:50:40:

Mám technickou – tak to nejde. Musíme hlasovat po jménech, nemůžeme nikoho vyřadit jen tak jedním hlasováním.
Senát PČR

    Senátoři
    Orgány Senátu
    Volby
    Senát a EU

Činnost a kalendář akcí

    Aktuální schůze
    Všechny schůze
    On-line přenos z jednání
    Pozvánky na schůze
    Kalendář akcí
    Harmonogram pravidelných akcí
    Konference, semináře a další akce
    Veřejná slyšení; Petice
    Mimořádné akce
    Zprávy o činnosti

Dokumenty a legislativa

    Senátní tisky
    Dokumenty Senátu, výborů a komisí
    Záznamy o hlasování
    Těsnopisecké zprávy
    Notifikační systém
    Týdenní program
    Komentáře k zákonům
    Historické tisky a stenoprotokoly
    Důležité dokumenty

Informace a zajímavosti

    Navštivte Senát
    Pro média
    Galerie
    Časopis Senát
    Registr oznámení
    Poskytování informací dle zákona č. 106/1999
    Archiv Senátu
    Z historie
    Často kladené dotazy

Kancelář Senátu

    Členění Kanceláře Senátu
    Kontakty
    Výroční zprávy Kanceláře
    Zákony o Kanceláři Senátu
    Nabídka zaměstnání
    Veřejné zakázky
    Nabídka nepotřebného majetku
    Žádost o vstupní průkaz

Copyright (c) 2021 Senát PČR, Všechna práva vyhrazena

    Prohlášení o přístupnosti Právní ujednání Mapa stránek 

    Facebook
    Instagram
    Twitter
    RSS

 txtapk.com    








translate-přeložit





 
2023-03-24-bip39-standalone.html
 
jeden krucek
 

 

Příklad stránky s odkazy

Text odkazu 1

Text odkazu 2

Externí odkaz

Telefonní číslo

Odkaz na sekci

Odkaz na soubor